{"id":1978,"date":"2012-12-15T13:16:52","date_gmt":"2012-12-15T12:16:52","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2012\/12\/15\/materialismus-a-katastrofismus-2\/"},"modified":"2012-12-15T13:16:52","modified_gmt":"2012-12-15T12:16:52","slug":"materialismus-a-katastrofismus-2","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2012\/12\/15\/materialismus-a-katastrofismus-2\/","title":{"rendered":"Materialismus a katastrofismus (2)"},"content":{"rendered":"<p style=\"text-align: justify;\"><strong><img loading=\"lazy\" class=\" alignleft size-full wp-image-1976\" style=\"float: left;\" alt=\"10-pl\" src=\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2012\/12\/10-pl.jpg\" height=\"90\" width=\"120\" \/>Kritick\u00e9 zamy\u0161len\u00ed nad soci\u00e1ln\u011b filosofick\u00fdmi n\u00e1zory a metodologick\u00fdmi p\u0159\u00edstupy, kter\u00e9 lze vystopovat v knih\u00e1ch a \u010dl\u00e1nc\u00edch profesora Jana Kellera<\/strong><\/p>\n<p> <!--more--> <\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>Materialistick\u00fd p\u0159\u00edstup k pochopen\u00ed v\u00fdvoje spole\u010dnosti je st\u00e1le nosn\u00fd<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Tato kritika je dosti \u00fasm\u011bvn\u00e1, uv\u00e1\u017e\u00edme-li, jak nap\u0159\u00edklad Lenin podrobn\u011b a do hloubky zkoum\u00e1 proces formov\u00e1n\u00ed t\u0159\u00eddn\u00edho uv\u011bdom\u011bn\u00ed u klasick\u00e9ho industri\u00e1ln\u00edho proletari\u00e1tu neboli proces p\u0159em\u011bny d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy z t\u0159\u00eddy \u201eo sob\u011b\u201c ve t\u0159\u00eddu \u201epro sebe\u201c \u2013 ani univerzitn\u00edmu profesorovi ne\u0161kod\u00ed zn\u00e1t, dejme tomu, Leninovu pr\u00e1ci \u201eCo d\u011blat?\u201c, zvl\u00e1\u0161t\u011b chce-li b\u00fdt d\u016fsledn\u011b politicky levicov\u00fdm sociologem, jeliko\u017e to znamen\u00e1 b\u00fdt radik\u00e1ln\u011b levicov\u00fdm sociologem i filosoficky.<br \/>\u201eD\u011bjiny v\u0161ech zem\u00ed ukazuj\u00ed\u201c, p\u00ed\u0161e Lenin ve sv\u00e9m st\u011b\u017eejn\u00edm d\u00edle \u201eCo d\u011blat?\u201c, \u201e\u017ee v\u00fdhradn\u011b sv\u00fdmi silami je d\u011blnick\u00e1 t\u0159\u00edda s to vyp\u011bstovat si pouze uv\u011bdom\u011bn\u00ed tradeunionistick\u00e9, tj. p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed o nutnosti sdru\u017eovat se ve svazy, bojovat proti zam\u011bstnavatel\u016fm, vym\u00e1hat na vl\u00e1d\u011b, aby vydala ty \u010di ony z\u00e1kony, je\u017e d\u011bln\u00edci nutn\u011b pot\u0159ebuj\u00ed apod.\u201c23 Tradeunionistick\u00e9 v\u011bdom\u00ed je znamen\u00edm toho, \u201e\u017ee se probudil antagonismus mezi d\u011bln\u00edky a zam\u011bstnavateli, av\u0161ak d\u011bln\u00edci si neuv\u011bdomovali, a ani nemohli uv\u011bdomovat, nesmi\u0159iteln\u00fd protiklad mezi sv\u00fdmi z\u00e1jmy a mezi cel\u00fdm soudob\u00fdm politick\u00fdm a spole\u010densk\u00fdm z\u0159\u00edzen\u00edm, tj. nem\u011bli a nemohli m\u00edt soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e9 uv\u011bdom\u011bn\u00ed.\u201c24 Ze skute\u010dnosti, \u017ee d\u011bln\u00edci nemohli m\u00edt soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e9 neboli t\u0159\u00eddn\u00ed, revolu\u010dn\u00ed socialistick\u00e9 uv\u011bdom\u011bn\u00ed, dle Leninova n\u00e1zoru vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee toto t\u0159\u00eddn\u00ed a revolu\u010dn\u00ed socialistick\u00e9 v\u011bdom\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdt do \u0159ad p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy vneseno pouze zven\u010d\u00ed: \u201eSocialistick\u00e9 u\u010den\u00ed vyrostlo z filozofick\u00fdch, historick\u00fdch a ekonomick\u00fdch teori\u00ed, kter\u00e9 vypracovali vzd\u011blan\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 majetn\u00fdch t\u0159\u00edd, inteligence. Tak\u00e9 sami zakladatel\u00e9 dne\u0161n\u00edho v\u011bdeck\u00e9ho socialismu, Marx a Engels, pat\u0159ili sv\u00fdm soci\u00e1ln\u00edm postaven\u00edm k bur\u017eoazn\u00ed inteligenci. Stejn\u011b tak i v Rusku vzniklo teoretick\u00e9 u\u010den\u00ed soci\u00e1ln\u00ed demokracie zcela nez\u00e1visle na \u017eiveln\u00e9m r\u016fstu d\u011blnick\u00e9ho hnut\u00ed, vzniklo jako p\u0159irozen\u00fd a nevyhnuteln\u00fd v\u00fdsledek my\u0161lenkov\u00e9ho v\u00fdvoje revolu\u010dn\u00ed socialistick\u00e9 inteligence.\u201c25<br \/>M\u016f\u017eeme si polo\u017eit prostinkou ot\u00e1zku: \u201eco t\u00edm vlastn\u011b cht\u011bl b\u00e1sn\u00edk \u0159\u00edci?\u201c Lenin n\u00e1zorn\u011b ukazuje, \u017ee v kapitalistick\u00e9m syst\u00e9mu, jako\u017e i v ka\u017ed\u00e9m spole\u010densk\u00e9m \u0159\u00e1du zalo\u017een\u00e9m na soukrom\u00e9m vlastnictv\u00ed v\u00fdrobn\u00edch prost\u0159edk\u016f a vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00ed \u010dlov\u011bka \u010dlov\u011bkem, v procesu formov\u00e1n\u00ed t\u0159\u00eddn\u00edho v\u011bdom\u00ed neboli schopnosti adekv\u00e1tn\u011b odr\u00e1\u017eet a vyjad\u0159ovat objektivn\u00ed celot\u0159\u00eddn\u00ed z\u00e1jmy spole\u010densk\u00fdch t\u0159\u00edd neexistuje a ani nem\u016f\u017ee mezi vl\u00e1dnouc\u00edmi a ovl\u00e1dan\u00fdmi, vyko\u0159is\u0165ovateli a vyko\u0159is\u0165ovan\u00fdmi existovat \u017e\u00e1dn\u00e1 \u201esymetrie\u201c a \u201erovnov\u00e1ha\u201c: jestli\u017ee si bur\u017eoazn\u00ed vyko\u0159is\u0165ovatelsk\u00e1 spole\u010densk\u00e1 t\u0159\u00edda vytv\u00e1\u0159\u00ed \u017eiveln\u011b a samo\u010dinn\u011b bur\u017eoazn\u00ed t\u0159\u00eddn\u00ed uv\u011bdom\u011bn\u00ed, tedy v\u011bdom\u00ed, je\u017e slou\u017e\u00ed k produkci a roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 reprodukci kapitalistick\u00e9ho soukrom\u00e9ho vlastnictv\u00ed i politick\u00e9 moci bur\u017eoazie, pak si naopak vyko\u0159is\u0165ovan\u00e1 d\u011blnick\u00e1 t\u0159\u00edda samo\u010dinn\u011b a \u017eiveln\u011b vytv\u00e1\u0159\u00ed v\u011bdom\u00ed, kter\u00e9, jak \u0159\u00edk\u00e1 Lenin, zrcadl\u00ed formu a metodu, nikoli v\u0161ak podstatu kapitalistick\u00e9ho vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00ed, odr\u00e1\u017e\u00ed protiklad z\u00e1jm\u016f bur\u017eoazie a proletari\u00e1tu, nikoli ale moment nesmi\u0159itelnosti v r\u00e1mci t\u00e9to z\u00e1jmov\u00e9 protikladnosti kapitalistick\u00e9ho zp\u016fsobu v\u00fdroby; masov\u00e9 b\u011b\u017en\u00e9 v\u011bdom\u00ed d\u011bln\u00edk\u016f a dal\u0161\u00edch soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00fdch skupin obyvatelstva, diskriminovan\u00fdch a utla\u010dovan\u00fdch syst\u00e9mem kapitalistick\u00e9ho vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00ed, do sebe \u017eiveln\u011b a automaticky nas\u00e1v\u00e1 a vst\u0159eb\u00e1v\u00e1 bur\u017eoazn\u00ed ideologii, \u010d\u00edm\u017e se v kapitalistick\u00e9 spole\u010dnosti st\u00e1vaj\u00ed bur\u017eoazn\u00ed ideje a teorie vl\u00e1dnouc\u00edmi idejemi a teoriemi. Zde se tak\u00e9 skr\u00fdv\u00e1 tajemstv\u00ed mocensk\u00e9 stability kapitalistick\u00e9ho z\u0159\u00edzen\u00ed, v\u017edy\u0165 kdyby si proletari\u00e1t vytv\u00e1\u0159el \u017eiveln\u011b, samo\u010dinn\u011b a v masov\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku v\u011bdom\u00ed nutnosti rozb\u00edt okovy kapitalistick\u00e9ho vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00ed, nahradit v\u00fdrobn\u00ed zp\u016fsob, jeho\u017e c\u00edlem je produkce nadhodnoty, v\u00fdrobn\u00edm syst\u00e9mem, jeho\u017e objektivn\u00edm soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00fdm z\u00e1kladem je spole\u010densk\u00e9 vlastnictv\u00ed v\u00fdrobn\u00edch prost\u0159edk\u016f, neboli sv\u00e9 t\u0159\u00eddn\u00ed uv\u011bdom\u011bn\u00ed a to nota bene je\u0161t\u011b na \u00farovni socialistick\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 teorie, neudr\u017eela by si bur\u017eoazie svoje t\u0159\u00eddn\u00ed panstv\u00ed ani pomoc\u00ed otev\u0159en\u00e9ho policejn\u00edho a vojensk\u00e9ho fa\u0161istick\u00e9ho teroru.<br \/>Tradeunionistick\u00e9 v\u011bdom\u00ed vyjad\u0159uje ideov\u00e9 a ideologick\u00e9 pod\u0159\u00edzen\u00ed proletari\u00e1tu bur\u017eoazii, je to bur\u017eoazn\u00ed v\u011bdom\u00ed d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy, v\u011bdom\u00ed, kter\u00e9 je prolet\u00e1\u0159sk\u00e9 sv\u00fdm t\u0159\u00eddn\u011b soci\u00e1ln\u00edm p\u016fvodem a z\u00e1rove\u0148 bur\u017eoazn\u00ed soci\u00e1ln\u011b politick\u00fdm obsahem a ideologick\u00fdm zam\u011b\u0159en\u00edm. A op\u011bt si m\u016f\u017eeme polo\u017eit prostinkou ot\u00e1zku: pro\u010d tomu tak je? Pro\u010d u d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy proces formov\u00e1n\u00ed t\u0159\u00eddn\u00edho uv\u011bdom\u011bn\u00ed (dokonce nejen v podm\u00ednk\u00e1ch kapitalismu, n\u00fdbr\u017e i socialistick\u00e9 spole\u010dnosti) a reflexe jej\u00edho objektivn\u00edho celot\u0159\u00eddn\u00edho z\u00e1jmu nenast\u00e1v\u00e1 automaticky, n\u00fdbr\u017e se jedn\u00e1 o spole\u010densk\u00fd proces velmi n\u00e1ro\u010dn\u00fd, slo\u017eit\u00fd a komplikovan\u00fd, kdy d\u011blnick\u00e9 masy a obecn\u011b v\u0161echny neprivilegovan\u00e9 a diskriminovan\u00e9 soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e9 vrstvy kapitalistick\u00e9 spole\u010dnosti automaticky plod\u00ed bur\u017eoazn\u00ed v\u011bdom\u00ed d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy, kde\u017eto u bur\u017eoazie probl\u00e9m akceptov\u00e1n\u00ed jej\u00ed ideologie, by\u0165 v pluralit\u011b jej\u00edch r\u016fzn\u00fdch forem v\u016fbec nevznik\u00e1, tak\u017ee si p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci bur\u017eoazn\u00ed t\u0159\u00eddy samo\u010dinn\u011b a \u017eiveln\u011b vytv\u00e1\u0159ej\u00ed bur\u017eoazn\u00ed ideov\u00e9 a politick\u00e9 p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, a to i p\u0159es nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed konkuren\u010dn\u00ed boje uvnit\u0159 bur\u017eoazn\u00ed spole\u010densk\u00e9 t\u0159\u00eddy, a proto nen\u00ed nutn\u00e9 kapitalistick\u00e9 sv\u011bton\u00e1zorov\u00e9 filosofick\u00e9 a politick\u00e9 p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed do \u0159ad p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f bur\u017eoazn\u00ed t\u0159\u00eddy vn\u00e1\u0161et zven\u010d\u00ed, n\u00fdbr\u017e se v nich rod\u00ed automaticky zevnit\u0159?<br \/>Principi\u00e1ln\u011b spr\u00e1vn\u00e1 a objektivn\u011b pravdiv\u00e1 odpov\u011b\u010f je tak\u00e9 pom\u011brn\u011b jednoduch\u00e1: momentem, jen\u017e bur\u017eoazn\u00ed t\u0159\u00eddu formuje, mus\u00ed b\u00fdt to, \u010d\u00edm se tato t\u0159\u00edda od d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy kvalitativn\u011b, nutn\u011b a z\u00e1konit\u011b li\u0161\u00ed, toti\u017e aktivitou, do n\u00ed\u017e p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci bur\u017eoazie vstupuj\u00ed ka\u017edodenn\u011b, bez zvl\u00e1\u0161tn\u00edch organiza\u010dn\u00edch forem z oblasti politiky. Touto aktivitou je ka\u017edodenn\u00ed vlastnick\u00e1 praktick\u00e1 aktivita p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f bur\u017eoazie, realizace jejich soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e9 role vlastn\u00edka, subjektu kapitalistick\u00fdch v\u00fdrobn\u00edch, vlastnick\u00fdch vztah\u016f, kterou (samoz\u0159ejm\u011b v podm\u00ednk\u00e1ch ur\u010dit\u00e9 d\u011blby pr\u00e1ce uvnit\u0159 bur\u017eoazie) vykon\u00e1vaj\u00ed v\u0161ichni p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci bur\u017eoazn\u00ed t\u0159\u00eddy. (Bur\u017eoazie se proto chov\u00e1 \u201ejako integrovan\u00e1 skupina dob\u0159e si v\u011bdom\u00e1 sv\u00fdch z\u00e1jm\u016f a schopn\u00e1 je energicky a systematicky prosazovat\u201c nejenom a\u017e v \u201epostmodern\u00ed\u201c epo\u0161e postindustri\u00e1ln\u00edho a globalizovan\u00e9ho kapitalismu, jen\u017e \u201ep\u0159ech\u00e1z\u00ed od pouh\u00e9 soci\u00e1ln\u00ed nerovnosti k naprost\u00e9 soci\u00e1ln\u00ed nesoum\u011b\u0159itelnosti\u201c, ale ji\u017e v dob\u011b Marxov\u011b a Leninov\u011b). Naproti tomu kapitalistick\u00e1 organizace spole\u010dnosti, syst\u00e9m kapitalistick\u00fdch ekonomick\u00fdch vztah\u016f nedovoluje p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016fm d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy coby nevlastn\u00edk\u016fm v\u00fdrobn\u00edch prost\u0159edk\u016f vyv\u00edjet automaticky a bez dal\u0161\u00edho zprost\u0159edkov\u00e1n\u00ed jinou vlastnickou aktivitu, ne\u017e je aktivita spojen\u00e1 s prodejem pracovn\u00ed s\u00edly, s vytv\u00e1\u0159en\u00edm co nejv\u00fdhodn\u011bj\u0161\u00edch podm\u00ednek prodeje a n\u00e1kupu pracovn\u00ed s\u00edly na trhu pr\u00e1ce cestou tradeunionistick\u00e9ho hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho a politick\u00e9ho boje, p\u0159i\u010dem\u017e plat\u00ed, \u017ee \u010d\u00edm v\u00edce rozv\u00edjej\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy tuto vlastnickou subjektivitu, soci\u00e1ln\u011b ekonomickou praktickou aktivitu vlastn\u00edka pracovn\u00ed s\u00edly, t\u00edm se ve st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e se st\u00e1vaj\u00ed objektem syst\u00e9mu kapitalistick\u00e9ho vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00ed; d\u011bln\u00edk jako vlastnick\u00fd subjekt v soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e9 roli izolovan\u00e9ho prodava\u010de pracovn\u00ed s\u00edly, jen\u017e se sna\u017e\u00ed toto sv\u00e9 jedin\u00e9 zbo\u017e\u00ed a vlastnictv\u00ed prodat co nejv\u00fdhodn\u011bji, se t\u00edm v syst\u00e9mu kapitalistick\u00e9 d\u011blby pr\u00e1ce st\u00e1le znovu a znovu reprodukuje coby objekt kapitalistick\u00e9ho vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00ed. <br \/>U\u017e ve \u201eSvat\u00e9 rodin\u011b\u201c p\u00ed\u0161\u00ed Marx a Engels, kdy\u017e zkoumaj\u00ed lidskou p\u0159edm\u011btnou praxi, \u017ee \u201ep\u0159edm\u011bt jako\u017eto byt\u00ed pro \u010dlov\u011bka, jako\u017eto p\u0159edm\u011btn\u00e9 byt\u00ed \u010dlov\u011bka, je z\u00e1rove\u0148 jsoucno \u010dlov\u011bka pro druh\u00e9ho \u010dlov\u011bka, jeho lidsk\u00fd vztah k druh\u00e9mu \u010dlov\u011bku, spole\u010densk\u00fd vztah \u010dlov\u011bka k \u010dlov\u011bku.\u201c26 \u2013 co\u017e je v procesu utv\u00e1\u0159en\u00ed marxistick\u00e9 filosofie prvn\u00ed formulace kategorie spole\u010densk\u00fdch v\u00fdrobn\u00edch vztah\u016f, kter\u00e1, jak je zn\u00e1mo, hraje kl\u00ed\u010dovou roli v kategori\u00e1ln\u00ed v\u00fdstavb\u011b historick\u00e9ho materialismu. A Marx v \u201eB\u00edd\u011b filosofie\u201c, v n\u00ed\u017e kritizuje ekonomickou a filosofickou teorii francouzsk\u00e9ho malobur\u017eoazn\u00edho socialisty Pierra Josepha Proudhona, pokra\u010duje: \u201ePan Proudhon ekonom velmi dob\u0159e pochopil, \u017ee lid\u00e9 zhotovuj\u00ed sukno, pl\u00e1tno, hedv\u00e1bn\u00e9 tkaniny za ur\u010dit\u00fdch v\u00fdrobn\u00edch vztah\u016f. Nepochopil v\u0161ak, \u017ee tyto ur\u010dit\u00e9 spole\u010densk\u00e9 vztahy jsou z\u00e1rove\u0148 produkty lid\u00ed stejn\u00e9 jako pl\u00e1tno, len atd. Spole\u010densk\u00e9 vztahy jsou \u00fazce spjaty s v\u00fdrobn\u00edmi silami. S t\u00edm, jak z\u00edsk\u00e1vaj\u00ed nov\u00e9 v\u00fdrobn\u00ed vztahy, m\u011bn\u00ed lid\u00e9 sv\u016fj zp\u016fsob v\u00fdroby, a m\u011bn\u00edce zp\u016fsob v\u00fdroby, zp\u016fsob zaji\u0161t\u011bn\u00ed ob\u017eivy, m\u011bn\u00ed i v\u0161echny sv\u00e9 spole\u010densk\u00e9 vztahy. Ru\u010dn\u00ed ml\u00fdn n\u00e1m d\u00e1v\u00e1 spole\u010dnost s feud\u00e1ln\u00edmi p\u00e1ny, parn\u00ed ml\u00fdn spole\u010dnost s pr\u016fmyslov\u00fdmi kapitalisty. T\u00ed\u017e lid\u00e9, kte\u0159\u00ed utv\u00e1\u0159ej\u00ed spole\u010densk\u00e9 vztahy podle stupn\u011b v\u00fdvoje sv\u00e9 materi\u00e1ln\u00ed v\u00fdroby, vytv\u00e1\u0159ej\u00ed tak\u00e9 principy, ideje, kategorie podle sv\u00fdch spole\u010densk\u00fdch vztah\u016f. Tyto ideje, tyto kategorie jsou tedy zrovna tak m\u00e1lo v\u011b\u010dn\u00e9 jako vztahy, jich\u017e jsou v\u00fdrazem. Jsou to produkty historick\u00e9 a p\u0159echodn\u00e9.\u201c27<br \/>Ur\u010dit\u00e1 \u017eiv\u00e1 konkr\u00e9tn\u00ed pr\u00e1ce, kter\u00e1 se ve v\u00fdrobn\u00edm procesu spojuje s prac\u00ed mrtvou, je nositelem jist\u00e9 vlastnick\u00e9 \u010di nevlastnick\u00e1 funkce a role, a proto kdy\u017e lid\u00e9 rozv\u00edjej\u00ed v oblasti materi\u00e1ln\u00ed v\u00fdroby spole\u010densk\u00e9 v\u00fdrobn\u00ed s\u00edly, kdy\u017e tkaj\u00ed pl\u00e1tno, tav\u00ed ocel \u010di montuj\u00ed z jednotliv\u00fdch sou\u010d\u00e1stek po\u010d\u00edta\u010de, produkuj\u00ed t\u00edm z\u00e1rove\u0148 hmotn\u00e9 spole\u010densk\u00e9 v\u00fdrobn\u00ed vztahy neboli spole\u010densk\u00e9 byt\u00ed, je\u017e se rozli\u010dn\u00fdm, adekv\u00e1tn\u00edm \u010di p\u0159evr\u00e1cen\u00fdm zp\u016fsobem odr\u00e1\u017e\u00ed a projevuje ve spole\u010densk\u00e9m v\u011bdom\u00ed. Tato z\u00e1konitost se v\u0161ak vztahuje i na sf\u00e9ru duchovn\u00ed v\u00fdroby, a tud\u00ed\u017e kdy\u017e lid\u00e9 vyr\u00e1b\u011bj\u00ed kup\u0159\u00edkladu nikoli hardware, konstruk\u010dn\u00ed materi\u00e1ln\u011b technick\u00e9 vybaven\u00ed, n\u00fdbr\u017e programovou informaci pro opera\u010dn\u00ed po\u010d\u00edta\u010dov\u00e9 syst\u00e9my, kter\u00e1 je plodem intelektu\u00e1ln\u00ed pr\u00e1ce, vznikaj\u00ed t\u00edm sou\u010dasn\u011b tak\u00e9 spole\u010densk\u00e9 v\u00fdrobn\u00ed vztahy, je\u017e jsou objektivn\u00ed, nez\u00e1visl\u00e9 na v\u016fli a v\u011bdom\u00ed po\u010d\u00edta\u010dov\u00fdch program\u00e1tor\u016f, a proto jsou materi\u00e1ln\u00ed, tvo\u0159\u00ed spole\u010densk\u00e9 byt\u00ed coby z\u00e1kladnu, nad n\u00ed\u017e se zdv\u00edh\u00e1 politick\u00e1 a ideologick\u00e1 nadstavba p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 spole\u010denskoekonomick\u00e9 formace a kter\u00e9 je ontologicky prvotn\u00ed v\u016f\u010di ontologicky druhotn\u00e9mu spole\u010densk\u00e9mu v\u011bdom\u00ed. \u0158ekn\u011bme to je\u0161t\u011b jednou a pon\u011bkud odli\u0161n\u00fdmi slovy: i duchovn\u00ed rozumov\u00e1 pr\u00e1ce je nositelem objektivn\u00ed, na v\u016fli a v\u011bdom\u00ed sv\u00fdch nositel\u016f nez\u00e1visl\u00e9 vlastnick\u00e9 nebo nevlastnick\u00e9 funkce a role, tak\u017ee produkuje z\u00e1rove\u0148 materi\u00e1ln\u011b p\u0159edm\u011btn\u00e9 spole\u010densk\u00e9 vztahy, a tud\u00ed\u017e je nap\u0159\u00edklad proces v\u00fdroby softwarov\u00e9ho vybaven\u00ed po\u010d\u00edta\u010d\u016f z\u00e1rove\u0148 hodnototvorn\u00fdm v\u00fdrobn\u00edm procesem, v n\u011bm\u017e se v podm\u00ednk\u00e1ch kapitalistick\u00e9ho v\u00fdrobn\u00edho zp\u016fsobu produkuje nadhodnota a po\u010d\u00edta\u010dov\u00ed program\u00e1to\u0159i v n\u011bm tak hraj\u00ed t\u0159\u00eddn\u011b soci\u00e1ln\u00ed roli kognitari\u00e1rn\u00edch prolet\u00e1\u0159\u016f, nebo\u0165 jejich \u017eiv\u00e1 pr\u00e1ce se v n\u011bm sm\u011b\u0148uje za pen\u011b\u017en\u00ed variabiln\u00ed kapit\u00e1l \u2013 a pr\u00e1v\u011b tohoto \u201enepatrn\u00e9ho detailu\u201c si pov\u0161imlo dialektickomaterialistick\u00e9 pojet\u00ed fungov\u00e1n\u00ed a v\u00fdvoje spole\u010densk\u00fdch syst\u00e9m\u016f.<br \/>Z tohoto hlediska mus\u00edme soust\u0159edit pozornost na tu rovinu strukturace materi\u00e1ln\u00edch spole\u010densk\u00fdch v\u00fdrobn\u00edch vztah\u016f, kterou vytv\u00e1\u0159\u00ed existence dvou typ\u016f, dvou vrstev ve struktu\u0159e v\u00fdrobn\u00edch vztah\u016f. Jsou to p\u0159edev\u0161\u00edm vztahy soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e9, tedy vztahy vlastnick\u00e9, materi\u00e1ln\u00ed spole\u010densk\u00e9 vztahy, v nich\u017e se vyr\u00e1b\u00ed (produkuje a reprodukuje, d\u011bl\u00e1, zhotovuje) \u2013 a t\u00edm i p\u0159ivlast\u0148uje \u2013 ekonomick\u00e1 z\u00e1kladna dan\u00e9ho spole\u010densk\u00e9ho uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed a kter\u00e9 tak vyjad\u0159uj\u00ed spole\u010denskou formu, v n\u00ed\u017e prob\u00edh\u00e1 proces p\u0159ivlast\u0148ov\u00e1n\u00ed materi\u00e1ln\u00edch statk\u016f, p\u0159edev\u0161\u00edm v\u00fdrobn\u00edch prost\u0159edk\u016f. D\u00e1le jsou to vztahy, kter\u00e9 m\u016f\u017eeme ozna\u010dit jako technickoekonomick\u00e9, co\u017e jsou vztahy vytv\u00e1\u0159ej\u00edc\u00ed se v procesu p\u016fsoben\u00ed lidsk\u00e9 spole\u010dnosti na p\u0159\u00edrodu, v\u00fdroby u\u017eitn\u00fdch hodnot, \u010dili vztahy tvo\u0159\u00edc\u00ed ned\u00edlnou sou\u010d\u00e1st procesu fungov\u00e1n\u00ed spole\u010densk\u00fdch v\u00fdrobn\u00edch sil. Spole\u010densk\u00e9 v\u011bdom\u00ed, my\u0161len\u00ed a jedn\u00e1n\u00ed lid\u00ed determinuj\u00ed samoz\u0159ejm\u011b p\u0159edev\u0161\u00edm soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e9 praktick\u00e9 aktivity tvo\u0159\u00edc\u00ed obsah a podstatu vlastnick\u00fdch vztah\u016f, kter\u00e9 jsou j\u00e1drem v\u00fdrobn\u00edch vztah\u016f lidsk\u00e9 spole\u010dnosti. Tyto vztahy vytv\u00e1\u0159ej\u00ed z\u00e1klad strukturace spole\u010dnosti, a tedy i z\u00e1kladn\u00ed subjekty odrazu spole\u010densk\u00e9ho byt\u00ed ve spole\u010densk\u00e9m v\u011bdom\u00ed. Lid\u00e9 se za\u010dle\u0148uj\u00ed do spole\u010densk\u00fdch t\u0159\u00edd a do soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00fdch skupin na z\u00e1klad\u011b sv\u00fdch objektivn\u00edch vlastnick\u00fdch rol\u00ed a sv\u00e9ho postaven\u00ed ve t\u0159\u00eddn\u011b soci\u00e1ln\u00ed d\u011blb\u011b spole\u010densk\u00e9 pr\u00e1ce, co\u017e rozhoduj\u00edc\u00edm zp\u016fsobem determinuje i politickou a ideologickou strukturu spole\u010dnosti.<br \/>Ze skute\u010dnosti, \u017ee \u017eiv\u00e1 konkr\u00e9tn\u00ed pr\u00e1ce (stejn\u011b tak jako nepr\u00e1ce) je nositelem ur\u010dit\u00e9 vlastnick\u00e9 \u010di nevlastnick\u00e9 subjektivity na v\u00fdrobn\u00ed prost\u0159edky, plyne, \u017ee lid\u00e9, kte\u0159\u00ed jsou, jak p\u00ed\u0161e Karel Marx, \u201eherci i re\u017eis\u00e9ry sv\u00e9ho historick\u00e9ho dramatu\u201c vstupuj\u00ed sou\u010dasn\u011b do druh\u00e9ho z\u00e1kladn\u00edho typu materi\u00e1ln\u00edch spole\u010densk\u00fdch v\u00fdrobn\u00edch vztah\u016f, je\u017e tvo\u0159\u00ed ve sv\u00e9 prim\u00e1rn\u00ed podob\u011b sou\u010d\u00e1st v\u00fdrobn\u00edch sil spole\u010dnosti a pro jejich ozna\u010den\u00ed jsme pou\u017eili term\u00edn vztahy technickoekonomick\u00e9. Na b\u00e1zi technickoekonomick\u00fdch vztah\u016f se utv\u00e1\u0159\u00ed profesn\u011b zam\u011bstnaneck\u00e1 struktura spole\u010dnosti, soustava profesn\u00edch rol\u00ed dan\u00fdch v\u00fdrobn\u011b technick\u00fdm charakterem pracovn\u00ed \u010dinnosti, postaven\u00edm v technickoekonomick\u00e9 d\u011blb\u011b pr\u00e1ce, tedy t\u00edm, zda jde o pr\u00e1ci v odv\u011btv\u00ed pr\u016fmyslov\u00e9 \u010di zem\u011bd\u011blsk\u00e9 v\u00fdroby, pr\u00e1ci t\u011blesnou \u010di du\u0161evn\u00ed, kvalifikovan\u011bj\u0161\u00ed \u010di m\u00e9n\u011b kvalifikovanou, slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed \u010di jednodu\u0161\u0161\u00ed atd. <br \/>Soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e9 i technickoekonomick\u00e9 vztahy se realizuj\u00ed prost\u0159ednictv\u00edm specifick\u00e9ho druhu aktivit, kter\u00e9 se od sebe neli\u0161\u00ed \u010dasoprostorov\u011b, kdy ale z\u00e1rove\u0148 je v\u017edy zapot\u0159eb\u00ed rozli\u0161ovat mezi obsahem pracovn\u00ed \u010dinnosti a vlastnickou rol\u00ed, j\u00ed\u017e tato konkr\u00e9tn\u00ed \u017eiv\u00e1 pr\u00e1ce realizuje: konkr\u00e9tn\u00ed specifick\u00fd druh pracovn\u00ed \u010dinnosti nab\u00fdv\u00e1 zvl\u00e1\u0161tn\u00edch spole\u010densk\u00fdch funkc\u00ed, \u010d\u00edm\u017e se jednotliv\u00fd \u010dlov\u011bk nebo ur\u010dit\u00e1 spole\u010densk\u00e1 skupina a soci\u00e1ln\u00ed vrstva za\u010dle\u0148uje z\u00e1rove\u0148 do vztah\u016f technickoekonomick\u00e9 i soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e9 d\u011blby pr\u00e1ce, neboli do profesn\u011b zam\u011bstnaneck\u00e9 a t\u0159\u00eddn\u011b soci\u00e1ln\u00ed strukturace spole\u010dnosti \u2013 socioprofesn\u00ed a t\u0159\u00eddn\u011b soci\u00e1ln\u00ed aktivity se tak utv\u00e1\u0159ej\u00ed jako odli\u0161n\u00e9 druhy spole\u010densk\u00e9 materi\u00e1ln\u011b p\u0159edm\u011btn\u00e9 praktick\u00e9 \u010dinnosti. Tato skute\u010dnost, dialektick\u00e1 jednota obou typ\u016f vztah\u016f a aktivit, se prom\u00edt\u00e1 do specifick\u00e9 souvislosti t\u0159\u00eddn\u011b soci\u00e1ln\u00edho, soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e9ho a technickoekonomick\u00e9ho, profesn\u011b zam\u011bstnaneck\u00e9ho za\u010dlen\u011bn\u00ed lid\u00ed do dvou z\u00e1kladn\u00edch dimenz\u00ed a strukturn\u00edch \u00farovn\u00ed v\u00fdrobn\u00edch vztah\u016f a tuto specifickou souvislost technickoekonomick\u00e9ho a soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e9ho za\u0159azen\u00ed \u010dlov\u011bka vyjad\u0159uje pr\u00e1v\u011b st\u00e1vaj\u00edc\u00ed profesn\u00ed struktura spole\u010dnosti: jakkoli se vytv\u00e1\u0159\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm nad strukturou technickoekonomick\u00fdch vztah\u016f, za situace, kdy ur\u010dit\u00e9, technickou podobou se odli\u0161uj\u00edc\u00ed \u010dinnosti, jsou do\u017eivotn\u011b zabezpe\u010dov\u00e1ny zvl\u00e1\u0161tn\u00edmi skupinami lid\u00ed, tedy jako struktura ur\u010dit\u00fdch technickoekonomicky podm\u00edn\u011bn\u00fdch rol\u00ed, m\u00e1 i sv\u00e9 ur\u010dit\u00e9 str\u00e1nky soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e9 \u2013 nebo\u0165 profesn\u011b zam\u011bstnaneck\u00e1 struktura spole\u010dnosti se utv\u00e1\u0159\u00ed pr\u00e1v\u011b nad technicko-ekonomick\u00fdmi vztahy neboli vztahy, kter\u00e9 odr\u00e1\u017eej\u00ed ur\u010dit\u00e9 p\u0159\u00edm\u00e9 a bezprost\u0159edn\u00ed ekonomick\u00e9 souvislosti technick\u00e9 organizace v\u00fdrobn\u00edho procesu, p\u0159\u00edm\u00e9 a bezprost\u0159edn\u00ed ekonomick\u00e9 d\u016fsledky a souvislosti v\u00fdrobn\u011b technick\u00e9 role \u010dlov\u011bka.<br \/>Ty se projevuj\u00ed jako dopad rozd\u00edl\u016f v technickoekonomick\u00e9m, pracovn\u011b profesn\u00edm za\u0159azen\u00ed \u010dlov\u011bka v oblasti vztah\u016f rozd\u011blov\u00e1n\u00ed spot\u0159ebn\u00edch p\u0159edm\u011bt\u016f, tedy v \u017eivotn\u00ed \u00farovni a zp\u016fsobech uspokojov\u00e1n\u00ed pot\u0159eb \u010dlov\u011bka, v jeho zp\u016fsobu \u017eivota. Rozd\u00edly mezi v\u00fdrobn\u011b technick\u00fdmi podobami pr\u00e1ce rozumov\u00e9 a fyzick\u00e9, slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed a m\u00e9n\u011b slo\u017eit\u00e9, kvalifikovan\u011bj\u0161\u00ed a m\u00e9n\u011b kvalifikovan\u00e9, o nich\u017e jsme se zmi\u0148ovali, se relativn\u011b nez\u00e1visle na podstatn\u00fdch charakteristik\u00e1ch postaven\u00ed v t\u0159\u00eddn\u011b soci\u00e1ln\u00ed struktu\u0159e prom\u00edtaj\u00ed nap\u0159\u00edklad ve velikosti hodnoty pracovn\u00ed s\u00edly, a tedy i ve mzd\u011b, a vytv\u00e1\u0159\u00ed tak i ur\u010dit\u00e9 rozd\u00edly ve v\u00fd\u0161i \u017eivotn\u00ed \u00farovn\u011b mezi pracuj\u00edc\u00edmi, kte\u0159\u00ed se svou soci\u00e1ln\u011b ekonomickou p\u0159\u00edslu\u0161nost\u00ed neli\u0161\u00ed (mzdov\u00e9 rozd\u00edly mezi kvalifikovan\u00fdmi a nekvalifikovan\u00fdmi pracovn\u00edky, mezi pracovn\u00edky, co vykon\u00e1vaj\u00ed pr\u00e1ci \u0159\u00edd\u00edc\u00ed a \u0159\u00edzenou, slo\u017eitou a jednoduchou), co\u017e se op\u011bt relativn\u011b autonomn\u011b a zp\u011btn\u011b prom\u00edt\u00e1 i v charakteru pot\u0159eb, \u00farovni vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, presti\u017ei dan\u00e9 skupiny atd. Pr\u00e1v\u011b skute\u010dnost, \u017ee vedle ryze v\u00fdrobn\u011b technick\u00fdch ur\u010den\u00ed, jsou sou\u010d\u00e1st\u00ed profesn\u011b zam\u011bstnaneck\u00e9ho ur\u010den\u00ed i ur\u010dit\u00e9 p\u0159\u00edm\u00e9 a bezprost\u0159edn\u00ed, druhotn\u00e9 a odvozen\u00e9 soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e9 charakteristiky, je z\u0159ejm\u011b objektivn\u00edm ko\u0159enem obt\u00ed\u017e\u00ed v rozli\u0161ov\u00e1n\u00ed soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e9 (t\u0159\u00eddn\u011b soci\u00e1ln\u00ed) struktury spole\u010dnosti a jej\u00edch \u00fatvar\u016f na jedn\u00e9 stran\u011b a profesn\u00ed struktury spole\u010dnosti a jej\u00edch na stran\u011b druh\u00e9.<br \/>Znovu opakujeme, \u017ee i kdy\u017e je profesn\u00ed struktura zcela odli\u0161nou rovinou spole\u010densk\u00e9 diferenciace ne\u017e struktura soci\u00e1ln\u011b t\u0159\u00eddn\u00ed, zalo\u017een\u00e1 na soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00fdch vztaz\u00edch, nelze charakteristiky postaven\u00ed jednotlivce \u010di soci\u00e1ln\u00ed skupiny v socioprofesn\u00ed skladb\u011b redukovat pouze na v\u00fdrobn\u011b technick\u00e1 ur\u010den\u00ed pracovn\u00ed \u010dinnosti dan\u00e1 technickoekonomick\u00fdmi vztahy spole\u010dnosti. Postaven\u00ed v technickoekonomick\u00fdch vztaz\u00edch, konkr\u00e9tn\u00ed v\u00fdrobn\u011b technick\u00fd druh pr\u00e1ce \u010di m\u00edsto v ur\u010dit\u00e9 v\u00fdrobn\u011b technick\u00e9 lokalit\u011b je jenom z\u00e1kladem profesn\u00edho ur\u010den\u00ed, profesn\u00ed role ur\u010dit\u00e9 skupiny lid\u00ed. K tomuto z\u00e1kladu se p\u0159ipojuj\u00ed i ur\u010dit\u00e9 soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e9 charakteristiky vyjad\u0159uj\u00edc\u00ed nejbezprost\u0159edn\u011bj\u0161\u00ed soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e9 souvislosti a d\u016fsledky za\u010dlen\u011bn\u00ed jednotlivce \u010di skupiny v r\u00e1mci technickoekonomick\u00fdch vztah\u016f. Tyto svou podstatou odvozen\u00e9 a druho\u0159ad\u00e9, s m\u00edstem v technickoekonomick\u00fdch vztaz\u00edch souvisej\u00edc\u00ed soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e9 charakteristiky, je\u017e spo\u010d\u00edvaj\u00ed v odli\u0161n\u00e9m nomin\u00e1ln\u00edm a p\u0159edev\u0161\u00edm re\u00e1ln\u00e9m mzdov\u00e9m hodnocen\u00ed pracovn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed jsou nositeli kvalitativn\u011b rozli\u010dn\u00fdch druh\u016f pracovn\u00ed s\u00edly, od \u010deho\u017e se pak odv\u00edj\u00ed v\u00fd\u0161e hmotn\u00e9ho \u017eivotn\u00edho standardu i spole\u010densk\u00e1 presti\u017e dan\u00e9 profesn\u00ed a p\u0159\u00edjmov\u00e9 vrstvy i n\u00e1sledn\u00fd vliv na charakter jej\u00edch pot\u0159eb a celkov\u00e9ho zp\u016fsobu \u017eivota, nelze pochopiteln\u011b zam\u011b\u0148ovat s prvotn\u00edmi a z\u00e1kladn\u00edmi soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00fdmi charakteristikami vyjad\u0159uj\u00edc\u00edmi za\u010dlen\u011bn\u00ed ve zcela odli\u0161n\u00e9 rovin\u011b spole\u010densk\u00e9 diferenciace, tj. postaven\u00ed v r\u00e1mci t\u0159\u00eddn\u011b soci\u00e1ln\u00ed struktury spole\u010dnosti, kdy kup\u0159\u00edkladu pro t\u0159\u00eddn\u011b soci\u00e1ln\u00ed roli proletari\u00e1tu v soustav\u011b ekonomick\u00fdch pom\u011br\u016f kapitalistick\u00e9ho v\u00fdrobn\u00edho zp\u016fsobu plat\u00ed, \u017ee jde o t\u0159\u00eddu n\u00e1mezdn\u00edch d\u011bln\u00edk\u016f, n\u00e1mezdn\u011b pracuj\u00edc\u00edch nevlastn\u00edk\u016f v\u00fdrobn\u00edch prost\u0159edk\u016f, jejich\u017e jedin\u00fdm vlastnictv\u00edm je pracovn\u00ed s\u00edla, j\u00ed\u017e coby jedin\u00e9 sv\u00e9 zbo\u017e\u00ed prod\u00e1vaj\u00ed na trhu pr\u00e1ce, pracovn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed jsou z\u00e1kladn\u00ed v\u00fdrobn\u00ed silou kapitalistick\u00e9 organizace spole\u010dnosti, jejich\u017e \u017eiv\u00e1 konkr\u00e9tn\u00ed pr\u00e1ce je tak produktivn\u00ed pro kapit\u00e1l, nebo\u0165 se sm\u011b\u0148uje za pen\u00edze v soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e9 funkci variabiln\u00edho kapit\u00e1lu, \u010d\u00edm\u017e se st\u00e1v\u00e1 objektem kapitalistick\u00e9ho vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00ed, produkuje stroj, novodobou modern\u00ed strojovou pr\u016fmyslovou velkov\u00fdrobu jako kapit\u00e1l \u010dili n\u00e1stroj na \u017ed\u00edm\u00e1n\u00ed a vys\u00e1v\u00e1n\u00ed nezaplacen\u00e9 nadpr\u00e1ce ze \u017eiv\u00e9 pr\u00e1ce d\u011bln\u00edk\u016f, v\u00fdrobu absolutn\u00ed nadhodnoty, a tud\u00ed\u017e i vytv\u00e1\u0159\u00ed majitele pen\u011bz v soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e9 funkci kapitalistick\u00e9ho vyko\u0159is\u0165ovatele.<br \/>Vlastnick\u00e1 subjektivita d\u011bln\u00edka \u2013 vlastn\u00edka pracovn\u00ed s\u00edly, jen\u017e rozv\u00edjen\u00edm p\u0159edev\u0161\u00edm tradeunionistick\u00e9ho hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho boje proti jednotliv\u00fdm kapitalistick\u00fdm majitel\u016fm firem \u010di kapitalist\u016fm jednotliv\u00fdch v\u00fdrobn\u00edch odv\u011btv\u00ed usiluje o zkr\u00e1cen\u00ed pracovn\u00ed doby a zv\u00fd\u0161en\u00ed mzdy neboli o co nejlep\u0161\u00ed podm\u00ednky prodeje toho jedin\u00e9ho zbo\u017e\u00ed a vlastnictv\u00ed, kter\u00e9 mu dovoluj\u00ed ekonomick\u00e9 vztahy kapitalismu, a na tom buduje svoji hmotnou \u017eivotn\u00ed \u00farove\u0148 \u2013, prakticky realizuje a produkuje pr\u00e1v\u011b ony zm\u00edn\u011bn\u00e9 dialektick\u00e9 souvislosti mezi profesn\u011b zam\u011bstnaneckou a t\u0159\u00eddn\u011b soci\u00e1ln\u00ed d\u011blbou pr\u00e1ce a spole\u010denskou strukturac\u00ed, vyr\u00e1b\u00ed v\u0161ak tyto p\u0159\u00edm\u00e9 a bezprost\u0159edn\u00ed, druhotn\u00e9 a odvozen\u00e9 soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e9 souvislosti a d\u016fsledky profesn\u011b technick\u00e9ho charakteru pracovn\u00ed \u010dinnosti t\u00edm, \u017ee je d\u011bl\u00e1 prvotn\u00edmi a z\u00e1kladn\u00edmi a p\u0159evrac\u00ed tak vz\u00e1jemn\u00fd vztah mezi nimi a soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00fdmi charakteristikami, je\u017e determinuj\u00ed za\u010dlen\u011bn\u00ed d\u011bln\u00edka do t\u0159\u00eddn\u011b soci\u00e1ln\u00ed skladby kapitalistick\u00e9 spole\u010dnosti. Technickoekonomick\u00fdm prizmatem mzdy, kterou plod\u00ed vlastnick\u00e1 subjektivita vlastn\u00edka pracovn\u00ed s\u00edly, se tak st\u00edr\u00e1 kup\u0159\u00edkladu soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00fd rozd\u00edl mezi prac\u00ed produktivn\u00ed a neproduktivn\u00ed pro kapit\u00e1l, mezi t\u011bmi, kte\u0159\u00ed sm\u011b\u0148uj\u00ed svou \u017eivou pr\u00e1ci za pen\u011b\u017en\u00ed variabiln\u00ed kapit\u00e1l, \u010d\u00edm\u017e vyr\u00e1b\u011bj\u00ed nadhodnotu a t\u011bmi, kte\u0159\u00ed sm\u011b\u0148uj\u00ed svou pr\u00e1ci za pen\u011b\u017en\u00ed d\u016fchod kapitalisty a zmen\u0161uj\u00ed tak kapitalist\u016fv zisk, neboli mezi d\u011blnickou t\u0159\u00eddou, jej\u00ed\u017e pr\u00e1ce je produktivn\u00ed pro kapit\u00e1l a tak zvanou \u201eslu\u017eebnou t\u0159\u00eddou\u201c, jej\u00ed\u017e pr\u00e1ce je pro kapit\u00e1l neproduktivn\u00ed. 28<br \/>Nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed verze sociologick\u00fdch stratifika\u010dn\u00edch teori\u00ed, kter\u00e9 roz\u010dlen\u011bn\u00ed spole\u010dnosti na jednotliv\u00e9 p\u0159\u00edjmov\u00e9 vrstvy kombinuj\u00ed s \u00farovn\u00ed vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, kvalifikac\u00ed, zp\u016fsobem \u017eivota atd. \u010di dal\u0161\u00edmi momenty v\u00fdrobn\u011b silov\u00e9 dimenze spole\u010densk\u00e9 d\u011blby pr\u00e1ce, odr\u00e1\u017eej\u00ed pr\u00e1v\u011b toto p\u0159evr\u00e1cen\u00ed prvotn\u00edch a druhotn\u00fdch, z\u00e1kladn\u00edch a odvozen\u00fdch soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00fdch souvislost\u00ed a d\u016fsledk\u016f postaven\u00ed lid\u00ed v profesn\u00ed strukturaci spole\u010dnosti, a tak se st\u00e1vaj\u00ed formami bur\u017eoazn\u00edho p\u0159evr\u00e1cen\u00e9ho, fale\u0161n\u00e9ho teoretick\u00e9ho sociologick\u00e9ho v\u011bdom\u00ed, nebo\u0165 neodhaluj\u00ed, n\u00fdbr\u017e zakr\u00fdvaj\u00ed vyko\u0159is\u0165ovatelskou podstatu kapitalistick\u00fdch spole\u010densk\u00fdch vztah\u016f, nejsou schopny postihnout objektivn\u00ed celot\u0159\u00eddn\u00ed z\u00e1jem a revolu\u010dn\u00ed spole\u010denskou \u00falohu d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy: \u201eSjednot\u00ed-li se proletari\u00e1t v boji proti bur\u017eoazii nutn\u011b ve t\u0159\u00eddu, pozvedne-li se na panuj\u00edc\u00ed t\u0159\u00eddu a zru\u0161\u00ed-li jako panuj\u00edc\u00ed t\u0159\u00edda n\u00e1siln\u011b star\u00e9 v\u00fdrobn\u00ed vztahy, zru\u0161\u00ed s t\u011bmito v\u00fdrobn\u00edmi vztahy i podm\u00ednky existence t\u0159\u00eddn\u00edho protikladu, zru\u0161\u00ed t\u0159\u00eddy v\u016fbec, a t\u00edm i sv\u00e9 vlastn\u00ed panstv\u00ed jako t\u0159\u00eddy. M\u00edsto star\u00e9 bur\u017eoazn\u00ed spole\u010dnosti s jej\u00edmi t\u0159\u00eddami a t\u0159\u00eddn\u00edmi protiklady nastoup\u00ed sdru\u017een\u00ed, v n\u011bm\u017e svobodn\u00fd rozvoj ka\u017ed\u00e9ho je podm\u00ednkou svobodn\u00e9ho rozvoje v\u0161ech.\u201c29 Stratifika\u010dn\u00ed koncepce, kter\u00e9 ignoruj\u00ed kvalitativn\u00ed rozd\u00edl mezi profesn\u011b zam\u011bstnaneckou a t\u0159\u00eddn\u011b soci\u00e1ln\u00ed strukturac\u00ed spole\u010dnosti, jako teoretick\u00e9 formy bur\u017eoazn\u00ed soci\u00e1ln\u011b filosofick\u00e9 ideologie nedovedou my\u0161lenkov\u011b postihnout nap\u0159\u00edklad skute\u010dnost, \u017ee po\u010d\u00edta\u010dov\u00ed program\u00e1to\u0159i coby z\u00e1kladn\u00ed v\u00fdrobn\u00ed s\u00edla kapitalistick\u00e9 informa\u010dn\u00ed ekonomiky mohou m\u00edt n\u011bkdy vy\u0161\u0161\u00ed finan\u010dn\u00ed p\u0159\u00edjmy ne\u017e p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci n\u011bkter\u00fdch soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00fdch skupin bur\u017eoazie, p\u0159esto v\u0161ak z\u016fst\u00e1vaj\u00ed kognitari\u00e1rn\u00edmi prolet\u00e1\u0159i, a tud\u00ed\u017e i nositeli objektivn\u00ed revolu\u010dn\u00ed spole\u010densk\u00e9 \u00falohy proletari\u00e1tu spo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00ed v p\u0159ekon\u00e1n\u00ed star\u00e9 technickoekonomick\u00e9 i soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e9 d\u011blby pr\u00e1ce. <br \/>Ka\u017edodenn\u00ed aktivity, kter\u00e9 vykon\u00e1vaj\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy za kapitalismu a k nim\u017e d\u0159\u00edve \u010di pozd\u011bji p\u0159ib\u00fdvaj\u00ed aktivity v r\u00e1mci pouze ekonomick\u00e9ho, odbor\u00e1\u0159sk\u00e9ho boje, vedou pouze k omezen\u00e9 reflexi ekonomick\u00e9ho byt\u00ed kapitalistick\u00e9 spole\u010dnosti. P\u0159i t\u00e9to reflexi si masy pracuj\u00edc\u00edch uv\u011bdomuj\u00ed pouze ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00e9 druhotn\u00e9 a odvozen\u00e9 souvislosti sv\u00fdch profesn\u00edch zam\u011bstnaneck\u00fdch rol\u00ed, je\u017e spo\u010d\u00edvaj\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm v mo\u017enostech v\u00fdhodn\u011bj\u0161\u00edho prodeje sv\u00e9 pracovn\u00ed s\u00edly, tedy vy\u0161\u0161\u00ed mzdy a hmotn\u00e9 \u017eivotn\u00ed \u00farovn\u011b, uva\u017euj\u00ed a jednaj\u00ed nikoli podle sv\u00fdch z\u00e1kladn\u00edch t\u0159\u00eddn\u00edch z\u00e1jm\u016f, ale z hlediska omezen\u00fdch profesn\u00edch, stavovsk\u00fdch, zam\u011bstnaneck\u00fdch z\u00e1jm\u016f, vytv\u00e1\u0159\u00ed se u nich tradeunionistick\u00e9 v\u011bdom\u00ed, jak jsme to ji\u017e nast\u00ednili, kter\u00e9 z\u00e1konit\u011b vst\u0159eb\u00e1v\u00e1 ideologii t\u0159\u00eddy, kterou d\u011bln\u00edci \u2013 formovan\u00ed sv\u00fdmi ka\u017edodenn\u00edmi \u017eivotn\u00edmi aktivitami, zvl\u00e1\u0161t\u011b pak aktivitami v r\u00e1mci jen hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho boje \u2013 reflektuj\u00ed jako vl\u00e1dnouc\u00ed t\u0159\u00eddu: a touto t\u0159\u00eddou je pr\u00e1v\u011b bur\u017eoazie, je\u017e d\u011bln\u00edky na stupni tradeunionistick\u00e9ho v\u011bdom\u00ed ovliv\u0148uje svou ideologi\u00ed a politikou. Tradeunionistick\u00e9 v\u011bdom\u00ed je vlastn\u011b mo\u017eno ch\u00e1pat jako ur\u010ditou synt\u00e9zu t\u00e9 str\u00e1nky v\u011bdom\u00ed vytv\u00e1\u0159ej\u00edc\u00ed se v ka\u017edodenn\u00edch aktivit\u00e1ch a v\u00fdhradn\u011b ekonomick\u00e9m boji, kter\u00e1 reflektuje pouze ur\u010dit\u00e9 profesn\u011b stavovsk\u00e9 za\u010dlen\u011bn\u00ed d\u011bln\u00edk\u016f, a bur\u017eoazn\u00ed ideologie. V\u011bdom\u00ed reflektuj\u00edc\u00ed profesn\u011b stavovsk\u00e9 postaven\u00ed d\u011bln\u00edk\u016f, jejich tradeunionistick\u00e9 z\u00e1jmy, je ov\u0161em uv\u011bdom\u011bn\u00ed, kter\u00e9 je uzav\u0159eno p\u0159ed pronik\u00e1n\u00edm vlastn\u00ed, revolu\u010dn\u00ed socialistick\u00e9 ideologie d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy \u2013 ideologie marxistick\u00e9. 30<br \/>Pokusme se shrnout pojmov\u00fd my\u0161lenkov\u00fd obsah p\u0159ede\u0161l\u00fdch pas\u00e1\u017e\u00ed a vyj\u00e1d\u0159it jej v pokud mo\u017eno co nejstru\u010dn\u011bj\u0161\u00ed form\u011b: profesn\u011b zam\u011bstnaneck\u00e1 struktura spole\u010dnosti nezra\u010d\u00ed pouze v\u00fdrobn\u011b technickou povahu pracovn\u00ed \u010dinnosti, n\u00fdbr\u017e uchopuje a zachycuje t\u00e9\u017e nejbli\u017e\u0161\u00ed soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e9 souvislosti profesn\u00edch rol\u00ed, nebo\u0165 se utv\u00e1\u0159\u00ed nad soustavou nikoli pouze organiza\u010dn\u011b technick\u00fdch, n\u00fdbr\u017e pr\u00e1v\u011b technicko-ekonomick\u00fdch vztah\u016f; tato bezprost\u0159edn\u00ed soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e1 ur\u010den\u00ed postaven\u00ed v profesn\u011b technick\u00e9 d\u011blb\u011b pr\u00e1ce jsou v rozporu s fundament\u00e1ln\u00edmi soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00fdmi charakteristikami, je\u017e ur\u010duj\u00ed za\u010dlen\u011bn\u00ed lid\u00ed, soci\u00e1ln\u00edch vrstev a skupin do t\u0159\u00eddn\u011b soci\u00e1ln\u00ed strukturace spole\u010dnosti \u2013 co\u017e se t\u00fdk\u00e1 jak kapitalismu, tak i socialismu. Tradeunionistick\u00fd hospod\u00e1\u0159sk\u00fd a politick\u00fd boj, jen\u017e se v syst\u00e9mu v\u00fdrobn\u00edch vztah\u016f kapitalistick\u00e9ho vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00ed vede proti kapitalist\u016fm a vl\u00e1d\u011b, nikoli v\u0161ak proti podstat\u011b kapitalistick\u00e9ho spole\u010densk\u00e9ho z\u0159\u00edzen\u00ed a jeho\u017e c\u00edlem a \u00fa\u010delem je dosa\u017een\u00ed co nejvy\u0161\u0161\u00edho mzdov\u00e9ho ocen\u011bn\u00ed pr\u00e1ce, co nejvy\u0161\u0161\u00edho finan\u010dn\u00edho p\u0159\u00edjmu a z toho se odv\u00edjej\u00edc\u00ed co nejvy\u0161\u0161\u00ed hmotn\u00e9 \u017eivotn\u00ed \u00farovn\u011b \u2013 proti \u010demu\u017e nelze samoz\u0159ejm\u011b z abstraktn\u011b obecn\u00e9ho hlediska nic nam\u00edtat! \u2013 klade tato druhotn\u00e1 a odvozen\u00e1 soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e1 ur\u010den\u00ed technick\u00e9 povahy pr\u00e1ce do pop\u0159ed\u00ed, a naopak do pozad\u00ed odsouv\u00e1 prvotn\u00ed a z\u00e1kladn\u00ed soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e9 charakteristiky t\u0159\u00eddn\u011b soci\u00e1ln\u011b role p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy, z toho pak plyne, \u017ee d\u011bln\u00edci mysl\u00ed a jednaj\u00ed v rozporu se sv\u00fdm objektivn\u00edm celot\u0159\u00eddn\u00edm z\u00e1jmem a revolu\u010dn\u00ed spole\u010denskou \u00falohou proletari\u00e1tu. Znovu si tak\u00e9 p\u0159ipome\u0148me, \u017ee kapitalistick\u00fd zp\u016fsob v\u00fdroby neprodukuje \u017e\u00e1dnou \u201esymetrii\u201c a \u201erovnov\u00e1hu\u201c mezi utv\u00e1\u0159en\u00edm t\u0159\u00eddn\u00edho uv\u011bdom\u011bn\u00ed bur\u017eoazie a formov\u00e1n\u00edm t\u0159\u00eddn\u00edho v\u011bdom\u00ed proletari\u00e1tu: jestli\u017ee v \u0159ad\u00e1ch p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f bur\u017eoazn\u00ed t\u0159\u00eddy formuje bur\u017eoazn\u00ed t\u0159\u00eddn\u00ed v\u011bdom\u00ed ka\u017edodenn\u00ed soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e1 praxe vlastn\u00edka v\u00fdrobn\u00edch prost\u0159edk\u016f, pak v soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00fdch skupin\u00e1ch vyko\u0159is\u0165ovan\u00fdch a diskriminovan\u00fdch kapitalismem formuje tradeunionistick\u00e1 hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 a politick\u00e1 praxe vlastn\u00edk\u016f pracovn\u00ed s\u00edly masov\u011b a \u017eiveln\u011b v\u011bdom\u00ed, kter\u00e9, jak jsme ji\u017e o tom hovo\u0159ili, je bur\u017eoazn\u00edm v\u011bdom\u00edm d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy, v\u011bdom\u00ed, kter\u00e9 je d\u011blnick\u00e9 sv\u00fdm t\u0159\u00eddn\u011b soci\u00e1ln\u00edm p\u016fvodem a z\u00e1rove\u0148 bur\u017eoazn\u00ed sv\u00fdm politick\u00fdm obsahem a ideologick\u00fdm zam\u011b\u0159en\u00edm, v\u011bdom\u00ed, je\u017e je fale\u0161n\u00e9, p\u0159evr\u00e1cen\u00e9, iluzorn\u00ed a feti\u0161istick\u00e9.<br \/>Kniha o t\u0159ech soci\u00e1ln\u00edch sv\u011btech m\u00e1 bezesporu vysokou pozn\u00e1vac\u00ed hodnotu, co\u017e se t\u00fdk\u00e1 zvl\u00e1\u0161t\u011b jej\u00edch prvn\u00edch dvou kapitol, kter\u00e9 obsahuj\u00ed celou \u0159adu empirick\u00fdch \u00fadaj\u016f a teoretick\u00fdch post\u0159eh\u016f, je\u017e profesor Keller p\u0159evzal z knih a \u010dl\u00e1nk\u016f autor\u016f, kter\u00e9 cituje, a zra\u010d\u00ed se v nich vlastnick\u00e9 \u010di nevlastnick\u00e9 funkce a role jednotliv\u00fdch soci\u00e1ln\u00edch vrstev a skupin soudob\u00e9 kapitalistick\u00e9 spole\u010dnosti p\u0159i v\u00fdrob\u011b a roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 reprodukci nadhodnoty neboli spole\u010densk\u00e9ho bohatstv\u00ed, a tedy i produkci a rozd\u011blov\u00e1n\u00ed politick\u00e9 a ideologick\u00e9 st\u00e1tn\u00ed moci, co\u017e by opravdu marxistick\u00e9mu sociologick\u00e9mu b\u00e1d\u00e1n\u00ed dovolilo plasti\u010dt\u011bji a hloub\u011bji pojmov\u011b uchopit p\u0159echod od industri\u00e1ln\u00edho k postindustri\u00e1ln\u00edmu kapitalismu, jeho\u017e odvozenou jevovou str\u00e1nkou je z\u0159ejm\u011b vskutku p\u0159er\u016fst\u00e1n\u00ed soci\u00e1ln\u00ed nerovnosti v soci\u00e1ln\u00ed nesoum\u011b\u0159itelnost, ne\u017e to dok\u00e1\u017eou bur\u017eoazn\u00ed stratifika\u010dn\u00ed teorie. 31 K n\u011bkter\u00fdm dal\u0161\u00edm pas\u00e1\u017e\u00edm monografie o prohlubuj\u00edc\u00ed se majetkov\u00e9, p\u0159\u00edjmov\u00e9 a mocensk\u00e9 nesoum\u011b\u0159itelnosti elity, st\u0159edn\u00edch vrstev a deklasovan\u00fdch skupin kapitalistick\u00e9 postmodern\u00ed spole\u010dnosti bychom zajist\u00e9 op\u011bt mohli m\u00edt kritick\u00e9 v\u00fdhrady, znamenalo by to v\u0161ak pustit se do hlub\u0161\u00ed systematick\u00e9 anal\u00fdzy kategori\u00e1ln\u00edch a pojmov\u00fdch n\u00e1stroj\u016f jej\u00edch metodologick\u00fdch v\u00fdchodisek, kter\u00e9 bychom museli v\u011bnovat alespo\u0148 tolik str\u00e1nek, kolik m\u00e1 cel\u00e1 monografie. Ony kritick\u00e9 v\u00fdhrady by se mohly t\u00fdkat nap\u0159\u00edklad \u010d\u00e1sti textu knihy profesora Kellera, v n\u00ed\u017e se uv\u00e1d\u00ed, \u017ee \u201eteorie uzav\u00edr\u00e1n\u00ed vznikla jako reakce na pot\u00ed\u017ee klasick\u00e9 teorie t\u0159\u00edd s vysv\u011btlen\u00edm \u0159ady jev\u016f, k nim\u017e doch\u00e1z\u00ed v pr\u016fmyslov\u00e9 spole\u010dnosti p\u0159i p\u0159echodu ke spole\u010dnosti postindustri\u00e1ln\u00ed: a) Teorie t\u0159\u00edd m\u011bla tendenci pohybovat se v\u00fdhradn\u011b v rovin\u011b soupe\u0159en\u00ed o ekonomick\u00e9 statky. M\u00e1lo zohled\u0148ovala existenci kolektivn\u00edch n\u00e1rok\u016f na v\u00fdhody jin\u00e9ho druhu, nap\u0159\u00edklad zkr\u00e1cen\u00ed pracovn\u00ed doby, \u010di z\u00edsk\u00e1n\u00ed a udr\u017een\u00ed soci\u00e1ln\u00edch pr\u00e1v; b) Klasick\u00e1 teorie t\u0159\u00edd je zalo\u017eena na dichotomii dvou velk\u00fdch spole\u010densk\u00fdch skupin s protikladn\u00fdmi z\u00e1jmy. To vede k deformovan\u00e9mu pohledu na v\u0161echny, kdo nestoj\u00ed na p\u00f3lech, n\u00fdbr\u017e se pohybuj\u00ed v prostoru mezi nimi. Jedn\u00e1 se nap\u0159\u00edklad o pestrou sadu pozic od mana\u017eer\u016f p\u0159es drobn\u00e9 vlastn\u00edky a\u017e po svobodn\u00e9 profese.\u201c32 (V\u00fdhrady v\u016f\u010di marxistick\u00e9 teorii t\u0159\u00edd pokra\u010duj\u00ed je\u0161t\u011b body c, d, e a f). Op\u011bt je mi trapn\u00e9 pou\u010dovat univerzitn\u00edho profesora, \u017ee by se m\u011bl sezn\u00e1mit nap\u0159\u00edklad s Marxov\u00fdmi \u201eTeoriemi o nadhodnot\u011b\u201c, kde by se do\u010detl o rozd\u00edlu mezi t\u0159\u00eddou produktivn\u00ed a neproduktivn\u00ed pro kapit\u00e1l \u010di s prvn\u00edm d\u00edlem Kapit\u00e1lu, v n\u011bm\u017e se pojedn\u00e1v\u00e1 o tom, \u017ee \u0159\u00edzen\u00ed m\u00e1 dv\u011b odli\u0161n\u00e9 funkce: funkci organiza\u010dn\u011b technickou a funkci vlastnickou, p\u0159i\u010dem\u017e vlastnick\u00e1 (soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e1) role \u0159\u00edd\u00edc\u00ed (mana\u017eersk\u00e9) pr\u00e1ce nab\u00fdv\u00e1 v kapitalismu (ale i v socialismu) dvojakou podobu \u2013 v podm\u00ednk\u00e1ch syst\u00e9mu kapitalistick\u00fdch ekonomick\u00fdch vztah\u016f je mana\u017eer n\u00e1mezdn\u00edm pracovn\u00edkem a z\u00e1rove\u0148 je jeho \u017eiv\u00e1 konkr\u00e9tn\u00ed \u0159\u00edd\u00edc\u00ed \u010dinnost d\u00edl\u010d\u00ed a pod\u0159\u00edzenou sou\u010d\u00e1st\u00ed vlastnick\u00e9 funkce kapitalisty.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">V z\u00e1v\u011bru monografie o t\u0159ech vz\u00e1jemn\u011b se od sebe vzdaluj\u00edc\u00edch soci\u00e1ln\u00edch sv\u011btech v kapitalistick\u00e9 postindustri\u00e1ln\u00ed spole\u010dnosti, v n\u00ed\u017e se \u00fadajn\u011b jasn\u011b r\u00fdsuje v\u00fdvojov\u00e1 tendence k p\u0159echodu od spojit\u011b odstup\u0148ovan\u00e9 soci\u00e1ln\u00ed nerovnosti k naprost\u00e9 majetkov\u00e9, mocensk\u00e9 a soci\u00e1ln\u00ed nesoum\u011b\u0159itelnosti, profesor Keller p\u00ed\u0161e, \u017ee pro dal\u0161\u00ed v\u00fdvoj jej\u00ed soci\u00e1ln\u00ed struktury bude rozhoduj\u00edc\u00ed, \u201ejak se vyvine situace v r\u00e1mci st\u0159edn\u00edch vrstev. A\u017e dosud d\u00e1vala elita st\u0159edn\u00edm vrstv\u00e1m na vybranou: bu\u010fto budou bez v\u00fdhrad slou\u017eit j\u00ed a cel\u00e9mu syst\u00e9mu, anebo tak\u00e9 je \u010dek\u00e1 osud p\u0159ebyte\u010dn\u00fdch. Sev\u0159eny v prostoru mezi citadelami elit a ghettem podt\u0159\u00eddy pou\u017e\u00edvaj\u00ed st\u0159edn\u00ed vrstvy r\u016fzn\u00e9 segrega\u010dn\u00ed strategie, jak se vyd\u011blit od ostatn\u00edch po vzoru \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdch a jak neb\u00fdt ohro\u017eeny ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fdmi. Ani \u00fanikem na p\u0159edm\u011bst\u00ed v r\u00e1mci suburbanizace, ani sta\u017een\u00edm se do str\u00e1\u017een\u00fdch komunit v\u0161ak nemohou st\u0159edn\u00ed vrstvy natrvalo uniknout nov\u00fdm hrozb\u00e1m. S postupem \u010dasu se st\u00e1v\u00e1 st\u00e1le z\u0159ejm\u011bj\u0161\u00ed, \u017ee syst\u00e9mov\u00e9 v\u00fdhody, kter\u00e9 jim a\u017e dosud za jejich slu\u017eby a loajalitu plynuly, se budou pro v\u011bt\u0161inu z nich sp\u00ed\u0161e zmen\u0161ovat. Dosavadn\u00ed reakce st\u0159edn\u00edch vrstev, tedy sm\u011bs individualistick\u00e9 zahled\u011bnosti do sebe a snahy bezohledn\u011b si polep\u0161it na \u00fakor t\u011bch, kdo stoj\u00ed n\u00ed\u017ee ne\u017e ony, sice naprosto vyhovuje vrstv\u00e1m horn\u00edm, st\u0159edn\u00ed vrstvy v\u0161ak sr\u00e1\u017e\u00ed mor\u00e1ln\u011b i ment\u00e1ln\u011b st\u00e1le hloub\u011bji. Pokud se statusov\u00e9 skupiny st\u0159edn\u00edch vrstev (od odbor\u00e1\u0159\u016f p\u0159es st\u00e1tn\u00ed zam\u011bstnance a\u017e po nez\u00e1visl\u00e9 profese a drobn\u00e9 podnikatele) nedohodnou na spole\u010dn\u00e9m postupu, p\u016fjde s velkou pravd\u011bpodobnost\u00ed v\u00fdvoj zp\u011bt k modelu soci\u00e1ln\u00ed polarizace t\u0159\u00eddn\u00ed spole\u010dnosti. Sou\u010d\u00e1st\u00ed takov\u00e9ho spole\u010dn\u00e9ho postupu by muselo b\u00fdt zachov\u00e1n\u00ed soci\u00e1ln\u00edho st\u00e1tu a pos\u00edlen\u00ed ve\u0159ejn\u00e9ho sektoru, bez n\u011bho\u017e si st\u0159edn\u00ed vrstvy nemohou udr\u017eet d\u016fstojn\u00fd status a ti pod nimi ho nemohou op\u011bt z\u00edskat. Pokud nenajdou st\u0159edn\u00ed vrstvy zp\u016fsob, jak postupovat v t\u00e9to v\u011bci spole\u010dn\u011b s ostatn\u00edmi, dovede to spole\u010dnost do stavu, na kter\u00fd doplat\u00ed v\u0161ichni spole\u010dn\u011b.\u201c33<br \/>Profesor Keller se domn\u00edv\u00e1, \u017ee \u2013 obdobn\u00e9 n\u00e1zory hl\u00e1sal ji\u017e ve starov\u011bku Aristotel\u00e9s \u2013 po\u010detn\u011b siln\u00e9 st\u0159edn\u00ed vrstvy umo\u017e\u0148uj\u00ed vyrovn\u00e1v\u00e1n\u00ed majetkov\u00fdch rozd\u00edl\u016f ve spole\u010dnosti, nastolov\u00e1n\u00ed soci\u00e1ln\u00ed rovnov\u00e1hy a vytv\u00e1\u0159en\u00ed stability syst\u00e9mu, \u00falohu tmel\u00edc\u00edho prvku konaj\u00ed i v soci\u00e1ln\u00ed struktu\u0159e postindustri\u00e1ln\u00edho kapitalismu, kde jsou z\u00e1kladn\u00edm zdrojem financov\u00e1n\u00ed soci\u00e1ln\u00edho st\u00e1tu i z\u00e1rukou politick\u00e9 demokracie. On s\u00e1m v\u0161ak mus\u00ed z\u00e1rove\u0148 p\u0159iznat, \u017ee, jak uv\u00e1d\u011bj\u00ed sociologick\u00e9 v\u00fdzkumy, v sou\u010dasn\u00e9m obdob\u00ed prob\u00edh\u00e1 ve v\u0161ech evropsk\u00fdch zem\u00edch proces soci\u00e1ln\u00ed polarizace. V n\u011bkter\u00fdch st\u00e1tech rychleji, v jin\u00fdch pomaleji, proces eroze ji\u017e ale citeln\u011b zas\u00e1hl st\u0159edn\u00ed vrstvy i v tak bohat\u00e9 zemi, jako je N\u011bmecko. N\u011bmeck\u00fd institut pro hospod\u00e1\u0159sk\u00fd v\u00fdzkum uvedl ji\u017e v roce 2008, \u017ee za posledn\u00edch sedm let poklesl pod\u00edl obyvatelstva s p\u0159\u00edjmem kolem pr\u016fm\u011brn\u00e9ho platu, jen\u017e \u010din\u00ed ve spolkov\u00fdch zem\u00edch b\u00fdval\u00e9 NSR 41 509 eur ro\u010dn\u011b, ve spolkov\u00fdch st\u00e1tech b\u00fdval\u00e9 NDR pak 30 151 eur za rok, ze zhruba 62 % na p\u0159ibli\u017en\u011b 54 %. V praxi to znamen\u00e1, \u017ee na 5 milion\u016f N\u011bmc\u016f opustilo st\u0159edn\u00ed vrstvu. Pouze desetin\u011b z nich se poda\u0159il \u201eskok\u201c do sektoru s vysok\u00fdmi v\u00fdd\u011blky, zbytek \u201espadl\u201c do ni\u017e\u0161\u00edch a nejni\u017e\u0161\u00edch p\u0159\u00edjmov\u00fdch vrstev. Soub\u011b\u017en\u011b s t\u00edm se v zemi zv\u00fd\u0161il pod\u00edl osob ohro\u017een\u00fdch chudobou. V roce 2006 to byla ji\u017e \u010dtvrtina obyvatelstva, co\u017e oproti roku 2000 znamenalo n\u00e1r\u016fst o 7 %. Tento v\u00fdvojov\u00fd trend nebyl zastaven, naopak. Nov\u00e1 studie zmi\u0148ovan\u00e9ho institutu uv\u00e1d\u00ed, \u017ee zat\u00edmco v roce 2000 pat\u0159ilo k ni\u017e\u0161\u00edm vrstv\u00e1m 18 % obyvatel N\u011bmecka, o dev\u011bt rok\u016f pozd\u011bji to ji\u017e bylo 22 %. Dal\u0161\u00ed v\u00fdzkumy uv\u00e1d\u011bj\u00ed, \u017ee bude-li v p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch deseti letech tempo pr\u016fmyslov\u00e9ho rozvoje stejn\u00e9, jako je tomu nyn\u00ed, postihne soci\u00e1ln\u00ed propad a \u201evypadne\u201c ze st\u0159edn\u00edch p\u0159\u00edjmov\u00fdch vrstev sm\u011brem dol\u016f dal\u0161\u00edch 30 % obyvatel N\u011bmeck\u00e9 spolkov\u00e9 republiky, co\u017e ve sv\u00fdch kone\u010dn\u00fdch d\u016fsledc\u00edch, jak si nen\u00ed t\u011b\u017ek\u00e9 domyslet, oslabuje i v t\u00e9to hospod\u00e1\u0159sky nejsiln\u011bj\u0161\u00ed a nejbohat\u0161\u00ed zemi evropsk\u00e9 unie zdroje financov\u00e1n\u00ed soci\u00e1ln\u00edho st\u00e1tu a ohro\u017euje stabilitu politick\u00e9ho syst\u00e9mu form\u00e1ln\u00ed bur\u017eoazn\u00ed demokracie. 34<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><em>Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">&nbsp;<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><em>Z \u010dasopisu Marathon 6\/2012<\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">&nbsp;<\/p>\n<p><em><a target=\"_blank\" href=\"http:\/\/valencik.cz\/marathon\/doc\/Mar1206.pdf\" rel=\"noopener noreferrer\">http:\/\/valencik.cz\/marathon\/doc\/Mar1206.pdf<\/a><\/em><\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Kritick\u00e9 zamy\u0161len\u00ed nad soci\u00e1ln\u011b filosofick\u00fdmi n\u00e1zory a metodologick\u00fdmi p\u0159\u00edstupy, kter\u00e9 lze vystopovat v knih\u00e1ch a \u010dl\u00e1nc\u00edch profesora Jana Kellera<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1976,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[10],"tags":[237,106,167],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1978"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1978"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1978\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1976"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1978"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1978"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1978"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}