{"id":1979,"date":"2012-12-15T13:18:46","date_gmt":"2012-12-15T12:18:46","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2012\/12\/15\/materialismus-a-katastrofismus-3\/"},"modified":"2012-12-15T13:18:46","modified_gmt":"2012-12-15T12:18:46","slug":"materialismus-a-katastrofismus-3","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2012\/12\/15\/materialismus-a-katastrofismus-3\/","title":{"rendered":"Materialismus a katastrofismus (3)"},"content":{"rendered":"<p style=\"text-align: justify;\"><strong><img loading=\"lazy\" class=\" alignleft size-full wp-image-1976\" style=\"float: left;\" alt=\"10-pl\" src=\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2012\/12\/10-pl.jpg\" height=\"90\" width=\"120\" \/>Kritick\u00e9 zamy\u0161len\u00ed nad soci\u00e1ln\u011b filosofick\u00fdmi n\u00e1zory a metodologick\u00fdmi p\u0159\u00edstupy, kter\u00e9 lze vystopovat v knih\u00e1ch a \u010dl\u00e1nc\u00edch profesora Jana Kellera<\/strong><\/p>\n<p> <!--more--> <\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>Proletari\u00e1t sou\u010dasnosti \u2013 potenci\u00e1ln\u00ed hybatel d\u011bjin<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">B\u011bhem p\u0159edn\u00e1\u0161ky o svoj\u00ed nov\u00e9 knize \u201eT\u0159i soci\u00e1ln\u00ed sv\u011bty\u201c, j\u00ed\u017e proslovil na Karlov\u011b univerzit\u011b v Praze a kter\u00e1 se p\u0159edev\u0161\u00edm zab\u00fdvala v\u00fdvojov\u00fdmi tendencemi a perspektivami \u201est\u0159edn\u00edch vrstev\u201c v soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch globalizovan\u00e9ho kapitalismu, m\u011bl profesor Keller \u00fadajn\u011b prohl\u00e1sit, \u017ee pro popis dne\u0161n\u00ed spole\u010dnosti nelze pou\u017e\u00edt marxistick\u00e9 pojet\u00ed spole\u010densk\u00fdch t\u0159\u00edd, jeliko\u017e \u201emodel Karla Marxe nevysv\u011btloval existenci st\u0159edn\u00ed vrstvy.\u201c35 Profesor Keller m\u00e1 samoz\u0159ejm\u011b pravdu: \u201eMarx\u016fv model\u201c vskutku neformuloval \u017e\u00e1dn\u00e1 teoretick\u00e1 a metodologick\u00fd v\u00fdchodiska ke zkoum\u00e1n\u00ed \u201est\u0159edn\u00ed t\u0159\u00eddy\u201c, a to z toho jednoduch\u00e9ho d\u016fvodu, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd takov\u00fd soci\u00e1ln\u00ed \u00fatvar prost\u011b neexistuje. Svou soci\u00e1ln\u011b ekonomickou funkc\u00ed a rol\u00ed, tedy on\u00edm druhem vlastnick\u00e9 subjektivity, jej\u017e objektivn\u011b prakticky realizuj\u00ed, n\u00e1le\u017e\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci \u201est\u0159edn\u00edch vrstev\u201c v syst\u00e9mu kapitalistick\u00fdch v\u00fdrobn\u00edch vztah\u016f k odli\u0161n\u00fdm spole\u010densk\u00fdm t\u0159\u00edd\u00e1m \u2013 mohou n\u00e1le\u017eet k pracuj\u00edc\u00edm soukrom\u00fdm vlastn\u00edk\u016fm neboli malobur\u017eoazii, jejich soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e1 praktick\u00e1 aktivita spjat\u00e1 s konkr\u00e9tn\u00ed \u017eivou mana\u017eerskou prac\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdt d\u00edl\u010d\u00ed a pod\u0159\u00edzenou sou\u010d\u00e1st\u00ed vlastnick\u00e9 subjektivity kapit\u00e1lov\u00fdch vlastn\u00edk\u016f, mohou b\u00fdt kapitalistick\u00fdmi majiteli soukrom\u00fdch firem a zam\u011bstnavateli jin\u00fdch p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f \u201est\u0159edn\u00edch vrstev\u201c, kte\u0159\u00ed v kapitalistick\u00e9 soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e9 d\u011blb\u011b pr\u00e1ce zauj\u00edmaj\u00ed t\u0159\u00eddn\u00ed roli tradi\u010dn\u00edch \u010di kognitari\u00e1rn\u00edch prolet\u00e1\u0159\u016f. Nen\u00ed proto divu, \u017ee, jak ostatn\u011b s\u00e1m profesor Keller p\u0159izn\u00e1v\u00e1 a my jsme ji\u017e zm\u00ednili, reaguj\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci \u201est\u0159edn\u00ed t\u0159\u00eddy\u201c na proces oslabov\u00e1n\u00ed, rozpadu a perspektivu mo\u017en\u00e9ho budouc\u00edho z\u00e1niku majetkov\u00fdch a p\u0159\u00edjmov\u00fdch st\u0159edn\u00edch vrstev \u201esm\u011bs\u00ed individualistick\u00e9 zahled\u011bnosti do sebe a snahy bezohledn\u011b si polep\u0161it na \u00fakor t\u011bch, kdo stoj\u00ed n\u00ed\u017ee ne\u017e ony\u201c, co\u017e pochopiteln\u011b \u201enaprosto vyhovuje vrstv\u00e1m horn\u00edm, st\u0159edn\u00ed vrstvy v\u0161ak sr\u00e1\u017e\u00ed mor\u00e1ln\u011b i materi\u00e1ln\u011b st\u00e1le hloub\u011bji\u201c. P\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci \u201est\u0159edn\u00ed t\u0159\u00eddy\u201c alespo\u0148 v t\u00e9 podob\u011b, jak ji \u201evymodelovaly\u201c rozmanit\u00e9 verze stratifika\u010dn\u00edch koncepc\u00ed bur\u017eoazn\u00ed sociologie, se vzhledem k objektivn\u00ed, antagonistick\u00e9 t\u0159\u00eddn\u011b soci\u00e1ln\u00ed diferenciaci st\u0159edn\u00edch vrstev nemohou st\u00e1t jednotn\u00fdm a v\u016fd\u010d\u00edm soci\u00e1ln\u011b politick\u00fdm subjektem z\u00e1pasu za uchov\u00e1n\u00ed svoj\u00ed hmotn\u00e9 \u017eivotn\u00ed \u00farovn\u011b a majetkov\u00e9 povznesen\u00ed vrstev ni\u017e\u0161\u00edch, co\u017e by dovolovalo nal\u00e9zt nov\u00e9 p\u0159\u00edjmov\u00e9 zdroje st\u00e1tn\u00edho rozpo\u010dtu pro tvorbu pen\u011b\u017en\u00edch fond\u016f na ve\u0159ejn\u011b prosp\u011b\u0161n\u00e9 \u00fa\u010dely, fungov\u00e1n\u00ed struktur a mechanism\u016f bur\u017eoazn\u00edho n\u00e1rodn\u00edho soci\u00e1ln\u00edho st\u00e1tu i stabilizovat politick\u00fd syst\u00e9m bur\u017eoazn\u00ed parlamentn\u00ed demokracie. Marxistick\u00e9 obecn\u011b teoretick\u00e9 a metodologick\u00e9 p\u0159\u00edstupy, je\u017e dovedou rozli\u0161it technicko-ekonomickou (profesn\u011b zam\u011bstnaneckou) a soci\u00e1ln\u011b ekonomickou (t\u0159\u00eddn\u011b soci\u00e1ln\u00ed) d\u011blbu pr\u00e1ce, diferenciaci a strukturaci spole\u010dnosti, neupadaj\u00ed do plytk\u00e9ho, povrchn\u00edho empirismu, jen\u017e se v sociologii projevuje ve form\u011b rozmanit\u00fdch variant stratifika\u010dn\u00edch teori\u00ed, kter\u00e9 nech\u00e1pou, \u017ee p\u0159i zkoum\u00e1n\u00ed v\u00fdvoje t\u0159\u00eddn\u011b soci\u00e1ln\u00ed diferenciace \u201epostmodern\u00edho\u201c kapitalismu nevysta\u010d\u00edme s popisem vn\u011bj\u0161\u00edch jevov\u00fdch tendenc\u00ed o \u201ep\u0159echodu od pouh\u00e9 nerovnosti k naprost\u00e9 nesoum\u011b\u0159itelnosti\u201c, a jsou proto formou bur\u017eoazn\u00edho t\u0159\u00eddn\u00edho soci\u00e1ln\u011b filosofick\u00e9ho sebev\u011bdom\u00ed, a tud\u00ed\u017e jsou i dialektickomaterialistick\u00e9 metodologick\u00e9 p\u0159\u00edstupy uchr\u00e1n\u011bny p\u0159ed mysticismem apokalyptick\u00fdch viz\u00ed perspektiv historick\u00e9ho v\u00fdvoje lidsk\u00e9 spole\u010dnosti a katastrofick\u00fdch sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f spole\u010densk\u00e9ho rozvoje, programov\u011b odm\u00edtaj\u00edc\u00edch hled\u00e1n\u00ed a nal\u00e9z\u00e1n\u00ed alespo\u0148 obecn\u011b teoretick\u00fdch pozitivn\u00edch, racion\u00e1ln\u00edch \u0159e\u0161en\u00ed rozpor\u016f postindustri\u00e1ln\u00edho glob\u00e1ln\u00edho kapitalismu.<br \/>Tradeunionistick\u00e1 soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e1 praktick\u00e1 aktivita d\u011bln\u00edk\u016f jako\u017eto vlastn\u00edk\u016f pracovn\u00ed s\u00edly, je\u017e p\u0159evrac\u00ed vz\u00e1jemn\u00fd pom\u011br mezi objektivn\u011b prvotn\u00edmi a druhotn\u00fdmi soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00fdmi souvislostmi za\u010dlen\u011bn\u00ed d\u011blnick\u00fdch mas do profesn\u011b zam\u011bstnaneck\u00e9 strukturace, stav\u00ed v b\u011b\u017en\u00e9m a masov\u00e9m v\u011bdom\u00ed, my\u0161len\u00ed a jedn\u00e1n\u00ed d\u011bln\u00edk\u016f do pop\u0159ed\u00ed soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e1 ur\u010den\u00ed, kter\u00e1 souvis\u00ed s jejich za\u010dlen\u011bn\u00edm do kapitalistick\u00e9 t\u0159\u00eddn\u011b soci\u00e1ln\u00ed d\u011blby pr\u00e1ce pouze druhotn\u00fdm a odvozen\u00fdm zp\u016fsobem, a naopak do pozad\u00ed odsouv\u00e1 soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e9 charakteristiky, kter\u00e9 jsou prvotn\u00ed a ur\u010duj\u00edc\u00ed z hlediska za\u0159azen\u00ed do t\u0159\u00eddn\u011b soci\u00e1ln\u00ed struktury kapitalistick\u00e9ho v\u00fdrobn\u00edho zp\u016fsobu, a proto je takto vznikaj\u00edc\u00ed ekonomick\u00e9 v\u011bdom\u00ed uv\u011bdom\u011bn\u00edm feti\u0161istick\u00fdm a iluzorn\u00edm. D\u011bln\u00edci vystupuj\u00ed proti \u201ep\u0159ehnan\u00fdm\u201c n\u00e1rok\u016fm kapitalist\u016f, sna\u017e\u00ed se p\u0159i kolektivn\u00edm obchodn\u00edm vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed o prodeji svoj\u00ed pracovn\u00ed s\u00edly dos\u00e1hnout co nejlep\u0161\u00edho v\u00fdsledku, ov\u0161em samotnou dohodu o podm\u00ednk\u00e1ch prodeje a koup\u011b tohoto zbo\u017e\u00ed pokl\u00e1daj\u00ed za rovnopr\u00e1vnou a spravedlivou, je\u0161t\u011b nech\u00e1pou jej\u00ed podstatu, kter\u00e1 spo\u010d\u00edv\u00e1 ve v\u00fdrob\u011b absolutn\u00ed nadhodnoty \u010dili p\u0159ivlast\u0148ov\u00e1n\u00ed nezaplacen\u00e9 nadpr\u00e1ce. Tradeunionistick\u00e9 v\u011bdom\u00ed jako prost\u0159edek zabezpe\u010den\u00ed vy\u0161\u0161\u00ed hmotn\u00e9 \u017eivotn\u00ed \u00farovn\u011b d\u011bln\u00edk\u016f je z\u00e1rove\u0148 i prost\u0159edkem integrace proletari\u00e1tu do syst\u00e9mu kapitalistick\u00fdch ekonomick\u00fdch vztah\u016f. Bur\u017eoazie je sice ekonomick\u00fdm bojem, op\u00edraj\u00edc\u00edm se o tradeunionistick\u00e9 v\u011bdom\u00ed, nucena k ur\u010dit\u00fdm \u00fastupk\u016fm, ale energicky vyu\u017e\u00edv\u00e1 vzniklou situaci pro dosa\u017een\u00ed politick\u00fdch v\u00fdhod, pro hl\u00e1s\u00e1n\u00ed a uskute\u010d\u0148ov\u00e1n\u00ed \u201et\u0159\u00eddn\u00edho sm\u00edru\u201c v politice, co\u017e j\u00ed dovoluje zachovat kapitalistick\u00e9 vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00ed a p\u0159i vhodn\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti zes\u00edlit jeho intenzitu.<br \/>Na z\u00e1klad\u011b tradeunionistick\u00e9ho ekonomick\u00e9ho v\u011bdom\u00ed a zprost\u0159edkovan\u011b skrze tradeunionistick\u00fd hospod\u00e1\u0159sk\u00fd boj se formuje i tradeunionistick\u00e9 politick\u00e9 v\u011bdom\u00ed d\u011bln\u00edk\u016f. To je ale rovn\u011b\u017e iluzorn\u00ed v\u011bdom\u00ed: d\u011bln\u00edci p\u0159edpokl\u00e1daj\u00ed, \u017ee mohou dos\u00e1hnout \u0159e\u0161en\u00ed sv\u00fdch probl\u00e9m\u016f, jakmile dos\u00e1hnou zaveden\u00ed \u201cspravedliv\u00fdch z\u00e1kon\u016f\u201c nem\u011bn\u00edc\u00edch charakter existuj\u00edc\u00edho politick\u00e9ho \u0159\u00e1du. Politick\u00fd program, kter\u00fd vypracov\u00e1v\u00e1 proletari\u00e1t v r\u00e1mci tradeunionistick\u00e9ho v\u011bdom\u00ed: boj za tov\u00e1rn\u00ed z\u00e1konod\u00e1rstv\u00ed, je\u017e prosazuje nap\u0159\u00edklad normy bezpe\u010dnosti pr\u00e1ce, za svobodu st\u00e1vek, legalizaci odborov\u00fdch organizac\u00ed a d\u011blnick\u00fdch politick\u00fdch stran, za prosazen\u00ed z\u00e1kon\u016f o zdravotn\u00edm, soci\u00e1ln\u00edm a d\u016fchodov\u00e9m poji\u0161t\u011bn\u00ed atd., \u010dili za vytvo\u0159en\u00ed struktur a mechanism\u016f zm\u00edr\u0148uj\u00edc\u00edch soci\u00e1ln\u00ed dopady kapitalistick\u00e9ho vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00ed, se pohybuje v r\u00e1mci uskute\u010d\u0148ov\u00e1n\u00ed c\u00edl\u016f, kter\u00e9 si klade tradeunionistick\u00e9 ekonomick\u00e9 v\u011bdom\u00ed: zkr\u00e1cen\u00ed pracovn\u00edho dne, zv\u00fd\u0161en\u00ed mezd, r\u016fst hmotn\u00e9 \u017eivotn\u00ed \u00farovn\u011b, celkov\u00e9 zlep\u0161en\u00ed pracovn\u00edch a \u017eivotn\u00edch podm\u00ednek atd. D\u011bln\u00edci pochopili pouze zp\u016fsob vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00ed, ale neobjevili jeho podstatu, proto i jejich tradeunionistick\u00fd politick\u00fd boj sm\u011b\u0159uje proti t\u011bmto zp\u016fsob\u016fm a form\u00e1m, nikoli proti vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00ed jako fundament\u00e1ln\u00edmu kapitalistick\u00e9mu spole\u010densk\u00e9mu v\u00fdrobn\u00edmu vztahu, sm\u011b\u0159uje proti kapitalist\u016fm, ne v\u0161ak proti kapitalismu. Omezen\u00e9 pochopen\u00ed vlastn\u00edch soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00fdch z\u00e1jm\u016f plod\u00ed ohrani\u010den\u00e9 p\u0159edstavy o zp\u016fsobech jejich obrany. Vznik p\u0159edstav o \u201espravedliv\u00e9m a nespravedliv\u00e9m\u201c z\u00e1konod\u00e1rstv\u00ed podm\u00edn\u011bn\u00fd tradeunionistick\u00fdm ekonomick\u00fdm v\u011bdom\u00edm znamen\u00e1, \u017ee na z\u00e1klad\u011b tradeunionistick\u00e9ho ekonomick\u00e9ho v\u011bdom\u00ed zprost\u0159edkovan\u011b skrze tradeunionistick\u00e9 politick\u00e9 v\u011bdom\u00ed se formuje i pr\u00e1vn\u00ed v\u011bdom\u00ed d\u011bln\u00edk\u016f, je\u017e se rovn\u011b\u017e pohybuje v zajet\u00ed tradeunionistick\u00fdch iluz\u00ed.<br \/>Ji\u017e jsme p\u0159ipomenuli Leninovu my\u0161lenku, \u017ee v tradeunionistick\u00e9m v\u011bdom\u00ed se odr\u00e1\u017e\u00ed protikladnost z\u00e1jm\u016f proletari\u00e1tu a bur\u017eoazie, av\u0161ak ne ve sv\u00e9 nesmi\u0159itelnosti. Tato nesmi\u0159itelnost se skr\u00fdv\u00e1 za iluz\u00ed politicko-pr\u00e1vn\u00ed rovnosti v\u0161ech a ka\u017ed\u00e9ho v bur\u017eoazn\u00ed ob\u010dansk\u00e9 spole\u010dnosti, p\u0159edev\u0161\u00edm ji ale zahaluje feti\u0161istick\u00e9 ekonomick\u00e9 v\u011bdom\u00ed, l\u017eiv\u00e9 ch\u00e1p\u00e1n\u00ed kapitalistick\u00fdch ekonomick\u00fdch vztah\u016f. Marx uk\u00e1zal, \u017ee nadpr\u00e1ce, kterou kapitalista dost\u00e1v\u00e1 bez hodnotov\u00e9ho ekvivalentu, z\u016fst\u00e1v\u00e1 v podstat\u011b prac\u00ed z donucen\u00ed. Pro reprodukci kapitalistick\u00fdch soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00fdch vztah\u016f je nezbytn\u00e9, aby se tato pr\u00e1ce z donucen\u00ed zd\u00e1la d\u011bln\u00edkovi \u201ev\u00fdsledkem dohodnut\u00e9ho souhlasu\u201c zalo\u017een\u00e9ho na \u201ecen\u011b pr\u00e1ce\u201c \u2013 pojmu ekonomick\u00e9ho v\u011bdom\u00ed, jen\u017e je podle Marxov\u00fdch slov typicky feti\u0161istick\u00fd, \u201eje stejn\u011b iracion\u00e1ln\u00ed jako \u017elut\u00fd logaritmus\u201c36<br \/>Kapitalista dod\u00e1v\u00e1 suroviny, stroje, \u0159\u00edd\u00ed v\u00fdrobu, d\u011bln\u00edk dod\u00e1v\u00e1 svoji pr\u00e1ci. Z\u00e1jmy d\u011bln\u00edka a kapitalisty jsou protikladn\u00e9 v tom, \u017ee kapitalista se sna\u017e\u00ed oklamat d\u011bln\u00edka p\u0159i vy\u00fa\u010dtov\u00e1n\u00ed mzdy, kdy\u017e ale budeme kapitalistu kontrolovat a do\u017eadovat se, aby ka\u017ed\u00e1 ze z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fdch stran dostala v souladu se sv\u00fdm p\u0159\u00ednosem, tedy aby byla pr\u00e1ce zaplacena podle sv\u00e9 \u201eskute\u010dn\u00e9 ceny\u201c, potom budou naopak ob\u011b dv\u011b strany zainteresov\u00e1ny na p\u0159\u00edr\u016fstku produkce, nebo\u0165 tak pr\u00fd vzroste pod\u00edl ka\u017ed\u00e9 z nich, mzdy d\u011bln\u00edk\u016f mohou r\u016fst soub\u011b\u017en\u011b s nar\u016fst\u00e1n\u00edm masy a m\u00edry zisku kapitalistick\u00fdch podnikatel\u016f. Takov\u00e1 je logika feti\u0161istick\u00e9ho v\u011bdom\u00ed, z feti\u0161ismu vyr\u016fstaj\u00ed teorie o \u201esoci\u00e1ln\u00ed harmonii\u201c v kapitalismu, \u201et\u0159\u00eddn\u00ed spolupr\u00e1ci\u201c mezi proletari\u00e1tem a bur\u017eoazi\u00ed a vypl\u00fdvaj\u00ed odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed politick\u00e9 z\u00e1v\u011bry: fale\u0161n\u00e9 a iluzorn\u00ed ekonomick\u00e9 v\u011bdom\u00ed plod\u00ed fale\u0161n\u00e9 a iluzorn\u00ed politick\u00e9 v\u011bdom\u00ed a jedn\u00e1n\u00ed.<br \/>Soci\u00e1ln\u011b filosofick\u00e9 koncepce o \u00fadajn\u011b principi\u00e1ln\u011b mo\u017en\u00e9 t\u0159\u00eddn\u00ed spolupr\u00e1ci mezi proletari\u00e1tem a bur\u017eoazi\u00ed v soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e9m r\u00e1mci kapitalismu, je\u017e pr\u00fd maj\u00ed spole\u010dn\u00fd z\u00e1jem na r\u016fstu spole\u010densk\u00e9ho bohatstv\u00ed, n\u00e1le\u017e\u00ed k ideologick\u00e9 v\u00fdbav\u011b soci\u00e1ln\u00edho liberalismu a soci\u00e1ldemokratismu, jsou ideov\u00fdm zdrojem politick\u00e9 strategie zam\u011b\u0159en\u00e9 na v\u00fdstavbu struktur a mechanism\u016f bur\u017eoazn\u00edho \u201esoci\u00e1ln\u00edho st\u00e1tu\u201c a s n\u00edm spjat\u00fdch ideologick\u00fdch iluz\u00ed o tom, \u017ee tento \u00fadajn\u011b nadstranick\u00fd \u201esoci\u00e1ln\u00ed st\u00e1t\u201c dok\u00e1\u017ee \u00fapln\u011b odstranit cyklick\u00e9 krize z nadv\u00fdroby, spojit hospod\u00e1\u0159skou efektivnost se svobodou a politickou demokraci\u00ed, respektov\u00e1n\u00edm lidsk\u00fdch a ob\u010dansk\u00fdch pr\u00e1v, nebo\u0165 progresivn\u00edm zda\u0148ov\u00e1n\u00edm zam\u011bstnanc\u016f i zam\u011bstnavatel\u016f vytv\u00e1\u0159\u00ed finan\u010dn\u00ed zdroje pro vznik fond\u016f na ve\u0159ejn\u00e9 \u00fa\u010dely, jejich fungov\u00e1n\u00ed umo\u017e\u0148uje zm\u00edr\u0148ovat soci\u00e1ln\u00ed dopady kapitalistick\u00e9ho vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00ed a zvy\u0161ovat masovou pen\u011b\u017en\u00ed koup\u011bschopnou popt\u00e1vku obyvatelstva, p\u0159i\u010dem\u017e tento \u201etrvale nalezen\u00fd humanismus\u201c kapitalistick\u00e9ho \u201esoci\u00e1ln\u00edho st\u00e1tu\u201c stimuluje trval\u00fd ekonomick\u00fd r\u016fst a z\u00e1rove\u0148 se tak v\u011bt\u0161ina spole\u010dnosti st\u00e1v\u00e1 p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky \u201est\u0159edn\u00ed t\u0159\u00eddy\u201c, kter\u00e1 je, jak o tom hovo\u0159il ji\u017e Aristoteles, t\u0159\u00eddn\u011b soci\u00e1ln\u00ed z\u00e1kladnou demokratick\u00e9ho politick\u00e9ho syst\u00e9mu. Z toho d\u016fvodu tvo\u0159il a tvo\u0159\u00ed kup\u0159\u00edkladu tak zvan\u00fd \u201e\u0161v\u00e9dsk\u00fd model socialismu\u201c \u2013 jen\u017e prav\u00ed mimo jin\u00e9, \u017ee socialismus a kapitalismus nevytv\u00e1\u0159ej\u00ed kvalitativn\u011b rozd\u00edln\u00e9 a nesmi\u0159iteln\u011b protikladn\u00e9 soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e9 formace, n\u00fdbr\u017e se jedn\u00e1 o dv\u011b odli\u0161n\u00e9 tendence spole\u010densk\u00e9ho, civiliza\u010dn\u00edho a kulturn\u00edho v\u00fdvoje, je\u017e spolu konverguj\u00ed \u2013 v\u00fdznamn\u00fd moment pluralitn\u00edho spektra bur\u017eoazn\u00ed ideologie a soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e9 strany se strukturuj\u00ed jako politick\u00fd subjekt, jen\u017e v politick\u00e9m syst\u00e9mu form\u00e1ln\u00ed bur\u017eoazn\u00ed demokracie st\u00e1tn\u00edho monopoln\u00edho kapitalismu slou\u017e\u00ed prosazov\u00e1n\u00ed vlastnick\u00fdch a mocensk\u00fdch z\u00e1jm\u016f vl\u00e1dnouc\u00ed monopoln\u00ed velkobur\u017eoazie t\u00edm, \u017ee soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e9 strany funguj\u00ed coby zprost\u0159edkuj\u00edc\u00ed a p\u0159evodov\u00fd politick\u00fd mechanismus od vl\u00e1dnouc\u00edch k ovl\u00e1dan\u00fdm, od privilegovan\u00fdch k neprivilegovan\u00fdm, kdy lid\u00e9 n\u00e1le\u017eej\u00edc\u00ed k \u201edoln\u00edm deseti milion\u016fm\u201c ve form\u011b p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed ideologick\u00fdch sch\u00e9mat, stereotyp\u016f a iluz\u00ed o \u201esoci\u00e1ln\u00ed harmonii\u201c a \u201et\u0159\u00eddn\u00ed spolupr\u00e1ci\u201c masov\u011b a \u017eiveln\u011b nas\u00e1vaj\u00ed do sv\u00e9ho b\u011b\u017en\u00e9ho ka\u017edodenn\u00edho v\u011bdom\u00ed bur\u017eoazn\u00ed ideologii \u201ehorn\u00edch deseti tis\u00edc\u201c, kter\u00e1 v tomto p\u0159\u00edpad\u011b tv\u00e1\u0159\u00ed jako ideologie up\u0159\u00edmn\u011b a veskrze humanistick\u00e1.<br \/>Lid\u00e9, kte\u0159\u00ed v kapitalistick\u00e9m syst\u00e9mu n\u00e1le\u017e\u00ed podle svoj\u00ed objektivn\u00ed vlastnick\u00e9 funkce k vyko\u0159is\u0165ovan\u00fdm a diskriminovan\u00fdm soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00fdm skupin\u00e1m a z\u00e1rove\u0148 do sv\u00e9ho b\u011b\u017en\u00e9ho v\u011bdom\u00ed \u017eiveln\u011b, samo\u010dinn\u011b nas\u00e1vaj\u00ed a vst\u0159eb\u00e1vaj\u00ed bur\u017eoazn\u00ed ideologii, si tak v masov\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku osvojuj\u00ed sv\u011btov\u00fd n\u00e1zor \u010dili formu spole\u010densk\u00e9ho sebev\u011bdom\u00ed a zp\u016fsob duchovn\u011b praktick\u00e9ho osvojen\u00ed sv\u011bta vl\u00e1dnouc\u00ed t\u0159\u00eddy bur\u017eoazn\u00ed ob\u010dansk\u00e9 spole\u010dnosti, automaticky spojuj\u00ed sv\u00e9 osobn\u00ed nad\u011bje s v\u00fdvojov\u00fdmi perspektivami kapitalismu, chovaj\u00ed ve sv\u00fdch srdc\u00edch up\u0159\u00edmnou v\u00edru, \u017ee kapitalistick\u00fd zp\u016fsob v\u00fdroby je \u201enejlep\u0161\u00edm ze v\u0161ech mo\u017en\u00fdch sv\u011bt\u016f\u201c, pro jeho\u017e zachov\u00e1n\u00ed nutno p\u0159in\u00e9st i ob\u011b\u0165 nejvy\u0161\u0161\u00ed, uctiv\u011b se klan\u00ed v\u0161em feti\u0161\u016fm a idol\u016fm, kter\u00e9 jim k uct\u00edv\u00e1n\u00ed p\u0159edkl\u00e1d\u00e1 bur\u017eoazn\u00ed propaganda \u2013 a \u017eiveln\u011b a samo\u010dinn\u011b si tak osvojuj\u00ed jist\u00e1 sch\u00e9mata uva\u017eov\u00e1n\u00ed, t\u0159\u00edd\u011bn\u00ed, uspo\u0159\u00e1d\u00e1v\u00e1n\u00ed a zobec\u0148ov\u00e1n\u00ed empirick\u00fdch fakt\u016f, v nich\u017e se zra\u010d\u00ed re\u00e1lie \u017eivota bur\u017eoazn\u00ed spole\u010dnosti, a pochopiteln\u011b i ur\u010dit\u00e9 stereotypy soci\u00e1ln\u011b politick\u00e9ho jedn\u00e1n\u00ed, je\u017e jsou v diametr\u00e1ln\u00edm rozporu s jejich objektivn\u00edm celot\u0159\u00eddn\u00edm z\u00e1jmem, a naopak jsou v souladu pouze s celot\u0159\u00eddn\u00edm z\u00e1jmem velkobur\u017eoazn\u00ed finan\u010dn\u00ed oligarchie, jejich t\u0159\u00eddn\u00edho nep\u0159\u00edtele. 37 Pro duchovn\u00ed atmosf\u00e9ru a my\u0161lenkov\u00e1 sch\u00e9mata \u010desk\u00fdch voli\u010d\u016f p\u0159ed parlamentn\u00edmi volbami v roce 2010 byl velmi typick\u00fd n\u00e1zor jist\u00e9 devaten\u00e1ctilet\u00e9 sle\u010dny, kter\u00e1 prohl\u00e1sila, \u017ee KS\u010cM a \u010cSSD jsou jedna a tat\u00e1\u017e politick\u00e1 strana, kter\u00e1 tu vl\u00e1dla p\u0159ed rokem 1989. Dlouhodob\u011b nezam\u011bstnan\u00fd mu\u017e z Moravy zase pln svat\u00e9ho nad\u0161en\u00ed zjevil sv\u011btu, \u017ee teprve ODS ho nau\u010dila, \u017ee si mus\u00ed hledat pr\u00e1ci aktivn\u011b s\u00e1m, kdy\u017e mu odep\u0159ela n\u00e1rok na dal\u0161\u00ed d\u00e1vky v nezam\u011bstnanosti, \u010d\u00edm\u017e si alespo\u0148 osvoj\u00ed schopnost b\u00fdt flexibiln\u00ed na trhu pr\u00e1ce a st\u00e1tn\u00ed pokladna neutrp\u00ed finan\u010dn\u00ed \u00fajmu \u2013 p\u0159i\u010dem\u017e, jak se pozd\u011bji uk\u00e1zalo, tento bodr\u00fd v\u00fdp\u011bstek plodn\u00e9 zem\u011b moravsk\u00e9 mu\u017e z\u016fstal nezam\u011bstnan\u00fdm i po volb\u00e1ch: zda je tento hrd\u00fd potomek slavn\u00fdch Moravan\u016f, co se \u00fadajn\u011b tak state\u010dn\u011b bili u Letohr\u00e1dku Hv\u011bzda, st\u00e1le pln j\u00e1sav\u00e9ho vytr\u017een\u00ed z faktu, \u017ee nepob\u00edr\u00e1 \u017e\u00e1dnou podporu v nezam\u011bstnanosti, nen\u00ed zn\u00e1mo. 38 <br \/>Do diskuse o v\u00fdsledc\u00edch parlamentn\u00edch voleb roku 2010 se c\u00edtil b\u00fdt povinov\u00e1n zas\u00e1hnout i univerzitn\u00ed profesor Jan Pirk, kardiochirurg, jen\u017e ve sv\u00e9m oboru pat\u0159\u00ed mo\u017en\u00e1 ke sv\u011btov\u00e9 \u0161pi\u010dce, a tak se \u010dten\u00e1\u0159i Pr\u00e1va mohli do\u010d\u00edst: \u201eJsem zase py\u0161n\u00fd, \u017ee jsem \u010cech\u201c. Pan profesor se ve stejnojmenn\u00e9m \u010dl\u00e1nku sv\u011b\u0159uje, \u017ee \u201ev posledn\u00edm p\u016flroce, na z\u00e1klad\u011b p\u0159edvolebn\u00edch pr\u016fzkum\u016f jsem p\u0159est\u00e1val b\u00fdt hrd\u00fd na to, \u017ee jsem \u010cech. Velice m\u011b zar\u00e1\u017eelo, \u017ee podle nich v\u011bt\u0161ina obyvatel podl\u00e9h\u00e1 lacin\u00fdm populistick\u00fdm slib\u016fm, \u017ee lze \u017e\u00edt s \u201ev\u00fddobytky socialismu\u201c a m\u00edt p\u0159itom kapitalistickou \u017eivotn\u00ed \u00farove\u0148. \u017de dluhy, kter\u00e9 nezodpov\u011bdn\u00e1 vl\u00e1da ud\u011bl\u00e1, nikdo nebude muset platit. \u0158\u00edkal jsem si se smutkem v du\u0161i, \u017ee ka\u017ed\u00fd n\u00e1rod m\u00e1 takovou vl\u00e1du, jakou si zasluhuje. V rozhovorech s novin\u00e1\u0159i p\u0159ed volbami jsem se nikdy netajil t\u00edm, \u017ee j\u00e1 ale takovou stranu volit nem\u016f\u017eu a \u017ee budu volit v politick\u00e9m spektru vpravo od st\u0159edu. V\u00fdsledky voleb m\u011b velice p\u0159ekvapily. Uk\u00e1zalo se, \u017ee v\u011bt\u0161ina n\u00e1roda chce od \u017eivota n\u011bco v\u00edc ne\u017e m\u00edt lacin\u00e9 pivo, gul\u00e1\u0161 a l\u00edstky na fotbal. Velice m\u011b pot\u011b\u0161il p\u0159\u00edstup mlad\u00fdch lid\u00ed, kte\u0159\u00ed si uv\u011bdomuj\u00ed, \u017ee ji\u017e nyn\u00ed rozhoduj\u00ed o tom, jak\u00fd bude cel\u00fd jejich dal\u0161\u00ed \u017eivot a zda budou moci, a\u017e k tomu nastane jejich \u010das, odej\u00edt do spokojen\u00e9ho a odpov\u00eddaj\u00edc\u00edho d\u016fchodu. \u017de pokud cht\u011bj\u00ed, aby jejich rodi\u010de \u010di oni sami, v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee budou pot\u0159ebovat n\u011bjakou velice n\u00e1kladnou l\u00e9\u010dbu, ji dostali, a souhlas\u00ed s t\u00edm, \u017ee si prost\u011b ten anopyrin koup\u00ed. Uk\u00e1zalo se, \u017ee moje obavy o ducha na\u0161eho n\u00e1roda byly na\u0161t\u011bst\u00ed lich\u00e9. Jsem velice r\u00e1d, \u017ee v\u011bt\u0161ina n\u00e1roda je rozumn\u00e1 a pochopila varov\u00e1n\u00ed p\u0159ed vyhazov\u00e1n\u00edm pen\u011bz na \u00fakor nastupuj\u00edc\u00ed generace. Jsem op\u011bt hrd\u00fd na to, \u017ee jsem \u010cech.\u201c39 Co dodat k t\u011bmto my\u0161lenkov\u00fdm perl\u00e1m v\u00e1\u017een\u00e9ho pana profesora, m\u016f\u017ee-li se n\u00e1\u0161 \u00fasudek op\u0159\u00edt o nezvratn\u00e1 fakta, je\u017e dokl\u00e1daj\u00ed n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00fd a politick\u00fd v\u00fdvoj \u010desk\u00e9 spole\u010dnosti? Mohli bychom zajist\u00e9 parafr\u00e1zovat slavn\u00fd v\u00fdrok doktora \u0160trosmajera z televizn\u00edho seri\u00e1lu \u201eNemocnice na kraji m\u011bsta\u201c v jedine\u010dn\u00e9m hereck\u00e9m pod\u00e1n\u00ed Milo\u0161e Kopeck\u00e9ho: \u201eKdyby hloupost nadn\u00e1\u0161ela, l\u00e9tali by i n\u011bkte\u0159\u00ed univerzitn\u00ed profeso\u0159i a dokto\u0159i p\u0159\u00edrodn\u00edch v\u011bd jako holubi\u010dky!\u201c Je naprosto zjevn\u00e9, \u017ee \u010dlov\u011bk, jemu\u017e se v hlav\u011b usadila ideologick\u00e1 sch\u00e9mata reak\u010dn\u00ed spole\u010densk\u00e9 t\u0159\u00eddy \u2013 co\u017e se samoz\u0159ejm\u011b t\u00fdk\u00e1 i sch\u00e9mat a stereotyp\u016f soci\u00e1ln\u011b mytologick\u00e9 ideologie vl\u00e1dnouc\u00ed t\u0159\u00eddy \u0159\u00edd\u00edc\u00edho apar\u00e1tu p\u0159edlistopadov\u00e9ho re\u00e1ln\u011b existuj\u00edc\u00edho socialismu! \u2013 a nedok\u00e1\u017ee se vymanit z \u201emagick\u00e9 p\u0159ita\u017elivosti\u201c lumpenbur\u017eoazn\u00ed ideologie, onemocn\u011bl t\u00edm l\u00e1skou k hlouposti, kter\u00e1 se dot\u00fdk\u00e1 hv\u011bzd, mus\u00ed uva\u017eovat a jednat bu\u010f jako hlup\u00e1k \u010di jako gauner nebo jako oboj\u00ed dohromady, a to i p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee se jedn\u00e1 o sv\u011btov\u011b proslulou l\u00e9ka\u0159skou kapacitu.<br \/>Je p\u0159\u00edzna\u010dn\u00e9, \u017ee tito lid\u00e9 si n\u011bjak\u00e9 ovliv\u0148ov\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho politick\u00e9ho sm\u00fd\u0161len\u00ed a jedn\u00e1n\u00ed ze strany vl\u00e1dnouc\u00ed bur\u017eoazn\u00ed ideologie v\u016fbec neuv\u011bdomuj\u00ed, nejsou ho schopni p\u0159iznat ve\u0159ejn\u011b a dokonce ani sami p\u0159ed sebou, jsou naopak p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee se ke sv\u00fdm n\u00e1zor\u016fm domysleli pouze a jedin\u011b sami, svou vlastn\u00ed hlavou, nebo\u0165 je p\u0159ece nad slunce jasn\u011bj\u0161\u00ed, \u017ee \u201eza v\u0161echno m\u016f\u017eou komunisti\u201c a hlavn\u00ed je, \u201eaby se komunisti zase nedostali k moci\u201c \u2013 co\u017e pochopiteln\u011b \u017e\u00e1dn\u00fd projev bur\u017eoazn\u00ed ideologie nen\u00ed! K nejgroteskn\u011bj\u0161\u00edm jev\u016fm polistopadov\u00e9ho v\u00fdvoje \u010desk\u00e9 spole\u010dnosti n\u00e1le\u017e\u00ed, \u017ee doln\u00ed vrstvy mafi\u00e1nsk\u00e9ho lumpenkapitalismu, jejich\u017e my\u0161len\u00ed a jedn\u00e1n\u00ed je ovl\u00e1d\u00e1no bur\u017eoazn\u00ed politickou ideologi\u00ed po zp\u016fsobu primitivn\u00edho, stupidn\u00edho antikomunismu, jsou prokapitalisticky mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b uv\u011bdom\u011blej\u0161\u00ed ne\u017e vrstvy horn\u00ed, p\u0159itom v\u0161ak nen\u00ed \u010desk\u00fd lumpenkapitalismus v o nic men\u0161\u00ed finan\u010dn\u00ed a hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 krizi ne\u017e nap\u0159\u00edklad kapitalistick\u00fd syst\u00e9m v \u0158ecku, kde oby\u010dejn\u00ed pracuj\u00edc\u00ed rozhodn\u011b tak vzorn\u011b kapitalisticky uv\u011bdom\u011bl\u00ed nejsou.<br \/>Kdy\u017e Lenin zkoum\u00e1 a rozeb\u00edr\u00e1 struktury a mechanismy, kter\u00e9 by soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00fdm mas\u00e1m diskriminovan\u00fdch a vyko\u0159is\u0165ovan\u00fdch umo\u017enily dobrat se t\u0159\u00eddn\u00edho revolu\u010dn\u00edho socialistick\u00e9ho uv\u011bdom\u011bn\u00ed, aby nalezl adekv\u00e1tn\u00ed model formov\u00e1n\u00ed t\u0159\u00eddn\u00edho v\u011bdom\u00ed d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy, p\u00ed\u0161e: \u201eKdo orientuje pozornost, v\u0161\u00edmavost a uv\u011bdom\u011bn\u00ed d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy v\u00fdhradn\u011b nebo t\u0159eba jen p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b na d\u011blnickou t\u0159\u00eddu samu, nen\u00ed soci\u00e1ln\u00ed demokrat, proto\u017ee d\u011blnick\u00e1 t\u0159\u00edda nem\u016f\u017ee doj\u00edt k sebepozn\u00e1n\u00ed, nem\u00e1-li naprosto jasn\u00e9 p\u0159edstavy o vz\u00e1jemn\u00e9m pom\u011bru v\u0161ech t\u0159\u00edd dne\u0161n\u00ed spole\u010dnosti\u201c40 \u2026 \u201eT\u0159\u00eddn\u00ed politick\u00e9 uv\u011bdom\u011bn\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdt d\u011bln\u00edkovi d\u00e1no pouze zven\u010d\u00ed, tj. z jin\u00fdch zdroj\u016f ne\u017e je hospod\u00e1\u0159sk\u00fd boj a sf\u00e9ra vztah\u016f d\u011bln\u00edk\u016f k zam\u011bstnavatel\u016fm. Oblast, z n\u00ed\u017e jedin\u011b lze toto pozn\u00e1n\u00ed na\u010derpat, je sf\u00e9ra vztah\u016f v\u0161ech t\u0159\u00edd a vrstev ke st\u00e1tu a k vl\u00e1d\u011b, sf\u00e9ra vz\u00e1jemn\u00fdch vztah\u016f mezi v\u0161emi t\u0159\u00eddami.\u201c41 \u201eProto\u017ee o tom, \u017ee by d\u011blnick\u00e9 masy m\u011bly samostatnou ideologii, kterou by si samy vytv\u00e1\u0159ely p\u0159\u00edmo v pr\u016fb\u011bhu sv\u00e9ho hnut\u00ed, nem\u016f\u017ee b\u00fdt v\u016fbec \u0159e\u010d\u201c, p\u00ed\u0161e d\u00e1le Lenin, \u201eot\u00e1zka zn\u00ed pouze takto: bu\u010f bur\u017eoazn\u00ed, anebo socialistick\u00e1 ideologie. St\u0159edn\u00ed cesta neexistuje (proto\u017ee lidstvo \u017e\u00e1dnou \u201et\u0159et\u00ed\u201c ideologii nevytvo\u0159ilo a ve spole\u010dnosti dr\u00e1san\u00e9 t\u0159\u00eddn\u00edmi rozpory mimot\u0159\u00eddn\u00ed nebo nadt\u0159\u00eddn\u00ed ideologie v\u016fbec ani existovat nem\u016f\u017ee). Proto jakkoli oslabovat socialistickou ideologii, jakkoli zanedb\u00e1vat tuto ideologii znamen\u00e1 z\u00e1rove\u0148 posilovat ideologii bur\u017eoazn\u00ed. Mluv\u00ed se o \u017eivelnosti. Av\u0161ak \u017eiveln\u00fd v\u00fdvoj d\u011blnick\u00e9ho hnut\u00ed vede vlastn\u011b k tomu, \u017ee se d\u011blnick\u00e9 hnut\u00ed pod\u0159izuje bur\u017eoazn\u00ed ideologii, \u017ee jde vlastn\u011b podle programu Kr\u00e9da, proto\u017ee \u017eiveln\u00e9 d\u011blnick\u00e9 hnut\u00ed je tradeunionismus, je to Nur-Gewerkschaftlerei, a tradeunionismus znamen\u00e1 pr\u00e1v\u011b ideov\u00e9 zotro\u010den\u00ed d\u011blnictva bur\u017eoazi\u00ed. Proto je na\u0161\u00edm \u00fakolem, \u00fakolem soci\u00e1ln\u00ed demokracie bojovat proti \u017eivelnosti, odvr\u00e1tit d\u011blnick\u00e9 hnut\u00ed od t\u00e9to \u017eiveln\u00e9 snahy tradeunionismu uch\u00fdlit se pod k\u0159\u00eddla bur\u017eoazie a dostat je pod k\u0159\u00eddla revolu\u010dn\u00ed soci\u00e1ln\u00ed demokracie.\u201c42 <br \/>Jestli\u017ee tradeunionistick\u00fd hospod\u00e1\u0159sk\u00fd a politick\u00fd boj proti zam\u011bstnavatel\u016fm v jednotliv\u00fdch v\u00fdrobn\u00edch odv\u011btv\u00ed a vl\u00e1d\u011b, jen\u017e nen\u00ed svou soci\u00e1ln\u011b ekonomickou podstatou nic jin\u00e9ho ne\u017e realizace soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e9 praktick\u00e9 aktivity d\u011bln\u00edk\u016f coby individu\u00e1ln\u00edch a vz\u00e1jemn\u011b izolovan\u00fdch vlastn\u00edk\u016f pracovn\u00ed s\u00edly, kte\u0159\u00ed se tak u\u010d\u00ed prosazovat tuto jedinou vlastnickou subjektivitu, kterou jim dovoluje syst\u00e9m kapitalistick\u00fdch ekonomick\u00fdch vztah\u016f, co nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bji vym\u00e1hat na jednotliv\u00fdch kapitalistech a vl\u00e1d\u011b kapitalist\u016f co nejv\u00fdhodn\u011bj\u0161\u00ed podm\u00ednky prodeje tohoto sv\u00e9ho jedin\u00e9ho vlastnictv\u00ed a zbo\u017e\u00ed na trhu pr\u00e1ce, co\u017e v mas\u00e1ch d\u011bln\u00edk\u016f samo\u010dinn\u011b a \u017eiveln\u011b formuje v\u011bdom\u00ed, kter\u00e9 sice postihuje formy a metody, nikoli v\u0161ak podstatu kapitalistick\u00e9ho vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00ed, je\u017e sice odr\u00e1\u017e\u00ed protiklad mezi z\u00e1jmy zam\u011bstnanc\u016f a zam\u011bstnavatel\u016f, nikoli v\u0161ak nesmi\u0159iteln\u00fd t\u0159\u00eddn\u011b soci\u00e1ln\u00ed antagonismus proletari\u00e1tu a bur\u017eoazie, antagonistick\u00fd z\u00e1jmov\u00fd protiklad mezi d\u011blnickou t\u0159\u00eddou a bur\u017eoazn\u00edm spole\u010densk\u00fdm z\u0159\u00edzen\u00edm, \u2013 pak dle Leninova n\u00e1zoru se v prolet\u00e1\u0159sk\u00fdch mas\u00e1ch m\u016f\u017ee utv\u00e1\u0159et opravdu t\u0159\u00eddn\u00ed uv\u011bdom\u011bn\u00ed, je\u017e by postihovalo fundament\u00e1ln\u00ed soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e1 ur\u010den\u00ed, kter\u00e1 vymezuj\u00ed postaven\u00ed d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy ve t\u0159\u00eddn\u011b soci\u00e1ln\u00ed diferenciaci a d\u011blb\u011b pr\u00e1ce kapitalistick\u00e9 spole\u010dnosti, je\u017e by dosp\u00edvalo k pozn\u00e1n\u00ed objektivn\u00edho celot\u0159\u00eddn\u00edho z\u00e1jmu a revolu\u010dn\u00ed spole\u010densk\u00e9 \u00falohy proletari\u00e1tu, pouze zprost\u0159edkovan\u011b, nep\u0159\u00edmo, tak \u0159\u00edkaj\u00edc \u201eoklikou\u201c, skrze a prost\u0159ednictv\u00edm revolu\u010dn\u011b kritick\u00e9 politick\u00e9 praxe. Politika je koncentrovan\u00fdm, zobecn\u011bl\u00fdm v\u00fdrazem p\u0159edev\u0161\u00edm soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00fdch, t\u0159\u00eddn\u011b soci\u00e1ln\u00edch vztah\u016f a z\u00e1jm\u016f ve spole\u010dnosti, m\u00e1 tedy, \u0159e\u010deno pojmoslov\u00edm filosofie Slavoje \u017di\u017eka, \u201edimenzi univerzality\u201c, a proto jestli\u017ee \u201etradeunionistick\u00e1 politika d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy je vlastn\u011b bur\u017eoazn\u00ed politika d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy\u201c43, pak politick\u00e1 aktivita p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy ve form\u011b revolu\u010dn\u00edho politick\u00e9ho t\u0159\u00eddn\u00edho boje je v t\u011bchto podm\u00ednk\u00e1ch jedinou aktivitou, d\u00edky n\u00ed\u017e proletari\u00e1t \u010derp\u00e1 a nab\u00fdv\u00e1 pozn\u00e1n\u00ed vztah\u016f v\u0161ech t\u0159\u00edd a vrstev kapitalistick\u00e9 spole\u010dnosti k bur\u017eoazn\u00edmu st\u00e1tu a vl\u00e1d\u011b, pozn\u00e1n\u00ed vz\u00e1jemn\u00fdch vztah\u016f mezi v\u0161emi t\u0159\u00eddami, aktivitou, kter\u00e1 t\u0159\u00eddu stmeluje, v n\u00ed\u017e d\u011blnick\u00e1 t\u0159\u00edda vystupuje jako celek, konfrontuje sv\u00e9 z\u00e1kladn\u00ed celot\u0159\u00eddn\u00ed z\u00e1jmy se z\u00e1jmy bur\u017eoazie, vystupuje jako zosobn\u011bn\u00e1 negace kapitalistick\u00e9ho soukrom\u00e9ho vlastnictv\u00ed v\u00fdrobn\u00edch prost\u0159edk\u016f i cel\u00e9 kapitalistick\u00e9 organizace spole\u010densk\u00fdch v\u00fdrobn\u00edch vztah\u016f a m\u011bn\u00ed se tak z t\u0159\u00eddy \u201eo sob\u011b\u201c ve t\u0159\u00eddu \u201epro sebe\u201c.<br \/>\u201eUv\u011bdom\u011bn\u00ed d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy\u201c, p\u00ed\u0161e Lenin, \u201enem\u016f\u017ee b\u00fdt uv\u011bdom\u011bn\u00edm opravdu politick\u00fdm, nedovedou-li d\u011bln\u00edci reagovat na naprosto v\u0161echny p\u0159\u00edpady zv\u016fle a \u00fatlaku, n\u00e1sil\u00ed a zneu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed, a\u0165 u\u017e se t\u00fdkaj\u00ed kter\u00e9koli t\u0159\u00eddy, a reagovat jedin\u011b ze soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e9ho hlediska a \u017e\u00e1dn\u00e9ho jin\u00e9ho hlediska. D\u011blnick\u00e9 masy nemohou b\u00fdt opravdu t\u0159\u00eddn\u011b uv\u011bdom\u011bl\u00e9, jestli\u017ee se d\u011bln\u00edci nenau\u010d\u00ed na konkr\u00e9tn\u00edch a p\u0159itom ov\u0161em pal\u010div\u00fdch (aktu\u00e1ln\u00edch) politick\u00fdch faktech a ud\u00e1lostech pozorovat v\u0161echny ostatn\u00ed spole\u010densk\u00e9 t\u0159\u00eddy ve v\u0161ech projevech jejich duchovn\u00edho, mor\u00e1ln\u00edho a politick\u00e9ho \u017eivota, jestli\u017ee se nenau\u010d\u00ed prov\u00e1d\u011bt v praxi materialistickou anal\u00fdzu a materialistick\u00e9 hodnocen\u00ed v\u0161ech str\u00e1nek \u010dinnosti a \u017eivota v\u0161ech t\u0159\u00edd, vrstev a skupin obyvatelstva.\u201c44 A Lenin pokra\u010duje: \u201eProto je velice \u0161kodliv\u00e9 a sv\u00fdm praktick\u00fdm v\u00fdznamem velice reak\u010dn\u00ed, kdy\u017e na\u0161i ekonomick\u00e9 hl\u00e1saj\u00ed, \u017ee hospod\u00e1\u0159sk\u00fd boj je nej\u0161\u00ed\u0159e pou\u017eiteln\u00fdm prost\u0159edkem k zapojen\u00ed mas do politick\u00e9ho hnut\u00ed. M\u00e1-li se d\u011bln\u00edk st\u00e1t soci\u00e1ln\u00edm demokratem, mus\u00ed m\u00edt jasnou p\u0159edstavu o hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 povaze a soci\u00e1ln\u00edm i politick\u00e9m profilu statk\u00e1\u0159e, kn\u011bze, vysok\u00e9ho hodnost\u00e1\u0159e, roln\u00edka, studenta i tul\u00e1ka, mus\u00ed zn\u00e1t jejich siln\u00e9 i slab\u00e9 str\u00e1nky, mus\u00ed se vyznat v b\u011b\u017en\u00fdch fr\u00e1z\u00edch a v\u0161elijak\u00fdch sofismatech, jim\u017e ka\u017ed\u00e1 t\u0159\u00edda a ka\u017ed\u00e1 vrstva zast\u00edr\u00e1 sv\u00e9 egoistick\u00e9 sp\u00e1dy a sv\u00e9 skute\u010dn\u00e9 \u201eledv\u00ed\u201c, mus\u00ed se vyznat v tom, kter\u00e9 instituce a z\u00e1kony vyjad\u0159uj\u00ed ty kter\u00e9 z\u00e1jmy a hlavn\u011b jak je vyjad\u0159uj\u00ed. Tuto \u201ejasnou p\u0159edstavu\u201c \u010dlov\u011bk nepochyt\u00ed z \u017e\u00e1dn\u00e9 knihy: tu mohou d\u00e1t jen konkr\u00e9tn\u00ed \u010derstv\u00e1 odhalen\u00ed toho, co se d\u011bje v dan\u00e9m okam\u017eiku kolem n\u00e1s, o \u010dem kdekdo mluv\u00ed podle sv\u00e9ho, nebo co si t\u0159eba v\u0161ichni jen \u0161u\u0161kaj\u00ed, o \u010dem sv\u011bd\u010d\u00ed ty a ty ud\u00e1losti, ty a ty cifry, ty a ty soudn\u00ed rozsudky aj. Toto zevrubn\u00e9 odhalov\u00e1n\u00ed politick\u00fdch pom\u011br\u016f je nezbytnou z\u00e1kladn\u00ed podm\u00ednkou v\u00fdchovy mas k revolu\u010dn\u00ed aktivit\u011b.\u201c45 Lenin by patrn\u011b dodal, \u017ee i profesor Keller by mohl pochopit, \u017ee revolu\u010dn\u00ed d\u011blnick\u00e9 hnut\u00ed nelze uzav\u00edrat do r\u00e1mce \u201esolidaristick\u00e9 uzurpa\u010dn\u00ed strategie\u201c46, kter\u00e1 absolutizuje \u00fasil\u00ed d\u011bln\u00edk\u016f o zkr\u00e1cen\u00ed pracovn\u00ed doby, zv\u00fd\u0161en\u00ed mezd atd. v r\u00e1mci tradeunionistick\u00e9ho hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho a politick\u00e9ho boje a odpov\u00edd\u00e1 tomu proudu rusk\u00e9ho d\u011blnick\u00e9ho hnut\u00ed na p\u0159elomu devaten\u00e1ct\u00e9ho a dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed, jej\u017e Lenin naz\u00fdv\u00e1 ekonomismus, \u010d\u00edm\u017e by profesor Keller osv\u011bd\u010dil sv\u00e9 nesporn\u00e9 radik\u00e1ln\u011b levicov\u00e9 politick\u00e9 uv\u011bdom\u011bn\u00ed.<br \/>Je z\u00e1rove\u0148 samoz\u0159ejm\u00e9, \u017ee pro tuto aktivitu si mus\u00ed d\u011blnick\u00e1 t\u0159\u00edda vytvo\u0159it ur\u010dit\u00e9 podm\u00ednky, \u017ee do revolu\u010dn\u011b kritick\u00e9 soci\u00e1ln\u011b politick\u00e9 praxe nevstupuj\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy automaticky, ale jen d\u00edky aktivn\u00ed \u00faloze zvl\u00e1\u0161tn\u00edho institucion\u00e1ln\u00edho politick\u00e9ho subjektu \u2013 revolu\u010dn\u00ed marxistick\u00e9 strany, je\u017e \u201ene\u0159\u00edd\u00ed pouze boj d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy za v\u00fdhodn\u00e9 podm\u00ednky prodeje pracovn\u00ed s\u00edly, ale tak\u00e9 jej\u00ed boj za odstran\u011bn\u00ed spole\u010densk\u00e9ho \u0159\u00e1du, kter\u00fd nut\u00ed nemajetn\u00e9, aby se prod\u00e1vali bohat\u00fdm. \u2026 nezastupuje d\u011blnickou t\u0159\u00eddu jen proti ur\u010dit\u00e9 skupin\u011b podnikatel\u016f, n\u00fdbr\u017e proti v\u0161em t\u0159\u00edd\u00e1m dne\u0161n\u00ed spole\u010dnosti a proti st\u00e1tu jako\u017eto organizovan\u00e9 politick\u00e9 s\u00edle.\u201c47 Marxistick\u00e1 revolu\u010dn\u00ed strana zt\u011bles\u0148uje spojen\u00ed teorie v\u011bdeck\u00e9ho socialismu s masov\u00fdm d\u011blnick\u00fdm hnut\u00edm, zosob\u0148uje revolu\u010dn\u00ed t\u0159\u00eddn\u00ed svazek nejuv\u011bdom\u011blej\u0161\u00edch p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy a dal\u0161\u00edch soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00fdch skupin pracuj\u00edc\u00edch mas, diskriminovan\u00fdch a utla\u010dovan\u00fdch syst\u00e9mem kapitalistick\u00e9ho vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00ed, je t\u0159\u00eddn\u011b uv\u011bdom\u011bl\u00fdm odd\u00edlem, ideov\u00fdm p\u0159edvojem d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy vyzbrojen\u00fdm znalost\u00ed z\u00e1kon\u016f historick\u00e9ho v\u00fdvoje spole\u010dnosti a t\u0159\u00eddn\u00edho boje, marxistick\u00fdm teoretick\u00fdm a metodologick\u00fdm p\u0159\u00edstupem ke zkoum\u00e1n\u00ed rozd\u00edlu mezi profesn\u011b zam\u011bstnaneckou a t\u0159\u00eddn\u011b soci\u00e1ln\u00ed strukturac\u00ed spole\u010dnosti \u2013 co\u017e plat\u00ed nejen v\u016f\u010di bur\u017eoazii v kapitalismu, n\u00fdbr\u017e i v pom\u011bru ke vl\u00e1dnouc\u00ed t\u0159\u00edd\u011b \u0159\u00edd\u00edc\u00edho apar\u00e1tu p\u0159edlistopadov\u00e9ho re\u00e1ln\u00e9ho socialismu! Revolu\u010dn\u00ed strana je z\u00e1rove\u0148 t\u00e9\u017e organizovan\u00fdm odd\u00edlem d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy, jeho\u017e \u010dlenov\u00e9 se na z\u00e1klad\u011b dobrovoln\u00e9, uv\u011bdom\u011bl\u00e9 k\u00e1zn\u011b pod\u0159izuj\u00ed usnesen\u00edm strany, bez \u010deho\u017e by strana nemohla m\u00edt jednotnou v\u016fli, dos\u00e1hnout ak\u010dn\u00ed jednoty sv\u00e9ho \u010dlenstva, v\u00e9st boj d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy; strana tak m\u016f\u017ee v\u00e9st v praxi boj d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy a usm\u011br\u0148ovat jej k jednomu c\u00edli jedin\u011b tehdy, budou-li v\u0161ichni jej\u00ed \u010dlenov\u00e9 zorganizov\u00e1ni v jednotn\u00fd spole\u010dn\u00fd odd\u00edl, spjat\u00fd jednotou v\u016fle, ak\u010dn\u00ed jednotou a jednotou dobrovoln\u00e9 k\u00e1zn\u011b, kter\u00e1 je z\u00e1vazn\u00e1 jak pro p\u0159ed\u00e1ky, tak pro \u201eoby\u010dejn\u00e9\u201c \u010dleny, tak\u017ee se \u010dlenstvo strany nem\u016f\u017ee v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b d\u011blit na \u201evyvolen\u00e9\u201c, pro n\u011b\u017e neplat\u00ed stranick\u00e1 k\u00e1ze\u0148 a kte\u0159\u00ed se nemusej\u00ed pod\u0159izovat stranick\u00fdm usnesen\u00edm, a na \u201enevyvolen\u00e9\u201c, kte\u0159\u00ed se musej\u00ed \u0159\u00eddit stranick\u00fdmi usnesen\u00edmi a na n\u011b\u017e se vztahuje i stranick\u00e1 k\u00e1ze\u0148; revolu\u010dn\u00ed marxistick\u00e1 strana je organiza\u010dn\u00edm p\u0159edvojem, nejvy\u0161\u0161\u00ed formou politick\u00e9 organizace d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy, jej\u00edm posl\u00e1n\u00edm je v\u00e9st dal\u0161\u00ed organizace, v nich\u017e se d\u011bln\u00edci mohou sdru\u017eovat, p\u0159edev\u0161\u00edm organizace odborov\u00e9. Lenin soudil, \u017ee pouh\u00e9 ideov\u00e9 sjednocen\u00ed k vytvo\u0159en\u00ed revolu\u010dn\u00ed strany nesta\u010d\u00ed, \u017ee k v\u00edt\u011bzstv\u00ed proletari\u00e1tu je nezbytn\u00e9 ideovou jednotu utu\u017eit \u201emateri\u00e1ln\u00ed jednotou organizace\u201c, a v t\u00e9to souvislosti poznamen\u00e1v\u00e1: \u201eProletari\u00e1t nem\u00e1 v boji o moc jinou zbra\u0148 krom\u011b organizace. Proletari\u00e1t, rozt\u0159\u00ed\u0161t\u011bn\u00fd panstv\u00edm anarchick\u00e9 konkurence v bur\u017eoazn\u00edm sv\u011bt\u011b, zdeptan\u00fd otrockou prac\u00ed pro kapit\u00e1l, sr\u00e1\u017een\u00fd ustavi\u010dn\u011b \u201ena dno\u201c \u00fapln\u00e9 b\u00eddy, zpustnut\u00ed a degenerace, se m\u016f\u017ee st\u00e1t a jist\u011b se stane nep\u0159emo\u017eitelnou silou jedin\u011b proto, \u017ee jeho ideov\u00e9 sjednocen\u00ed na z\u00e1klad\u011b marxistick\u00fdch z\u00e1sad je upev\u0148ov\u00e1no materi\u00e1ln\u00ed jednotou organizace stmeluj\u00edc\u00ed mili\u00f3ny pracuj\u00edc\u00edch v arm\u00e1du d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy. T\u00e9to arm\u00e1d\u011b neodol\u00e1 ani zch\u00e1tral\u00e1 moc rusk\u00e9ho samod\u011br\u017eav\u00ed, ani ch\u00e1traj\u00edc\u00ed moc mezin\u00e1rodn\u00edho kapit\u00e1lu.\u201c48<br \/>Je jasn\u00e9, \u017ee zdrav\u00fd vnit\u0159n\u00ed \u017eivot revolu\u010dn\u00ed marxistick\u00e9 strany zahrnuje n\u00e1zorovou pluralitu a naprostou svobodu diskus\u00ed a polemik (samoz\u0159ejm\u011b v r\u00e1mci sv\u011bton\u00e1zorov\u00e9, hodnotov\u00e9 a programov\u00e9 orientace strany), v\u00fdstavbu v\u0161ech stranick\u00fdch org\u00e1n\u016f demokratickou volbou zdola, sou\u010dasn\u011b se ov\u0161em n\u00e1zorov\u00e1 svoboda pro men\u0161inov\u00fd n\u00e1zor mus\u00ed po p\u0159ijet\u00ed stranick\u00e9ho usnesen\u00ed spojovat s pod\u0159\u00edzen\u00edm men\u0161iny v\u011bt\u0161in\u011b a vnitrostranick\u00e1 demokracie mus\u00ed b\u00fdt spojena s pod\u0159\u00edzen\u00edm ni\u017e\u0161\u00edch stranick\u00fdch org\u00e1n\u016f org\u00e1n\u016fm vy\u0161\u0161\u00edm, pod\u0159\u00edzen\u00edm v\u0161ech organizac\u00ed jednotn\u00e9mu vedouc\u00edmu org\u00e1nu, j\u00edm\u017e je sjezd strany a mezi sjezdy \u00dast\u0159edn\u00ed v\u00fdbor \u2013 bez t\u011bchto z\u00e1sad nen\u00ed mo\u017en\u00e1 organiza\u010dn\u00ed celistvost a ak\u010dn\u00ed jednota strany. Je t\u0159eba zd\u016fraznit, \u017ee v Leninov\u011b dob\u011b byla soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e1 strana Ruska, je\u017e musela v podm\u00ednk\u00e1ch feud\u00e1ln\u00edho politick\u00e9ho syst\u00e9mu a carsk\u00e9ho samod\u011br\u017eav\u00ed pracovat po velkou v\u011bt\u0161inu doby v hlubok\u00e9 ilegalit\u011b, vzorem n\u00e1zorov\u00e9 svobody a vnitrostranick\u00e9 demokracie (tak\u017ee by si nap\u0159\u00edklad i Hal\u00f3 noviny mohly vz\u00edt z Leninov\u00fdch bol\u0161evik\u016f p\u0159\u00edklad v tom, \u017ee je t\u0159eba otev\u0159en\u011b diskutovat o pal\u010div\u00fdch ot\u00e1zk\u00e1ch vnitrostranick\u00e9ho \u017eivota, jeliko\u017e \u201eboj n\u00e1zorov\u00fdch odst\u00edn\u016f ve stran\u011b je nezbytn\u00fd a nevyhnuteln\u00fd, pokud nevede k anarchii a k rozkolu, pokud se vede v mez\u00edch schv\u00e1len\u00fdch spole\u010dn\u011b v\u0161emi soudruhy a \u010dleny strany\u201c49), sou\u010dasn\u011b t\u00e9\u017e i vzorem ak\u010dn\u00ed jednoty a akceschopnosti, jinak by nebyla schopna dov\u00e9st rusk\u00fd proletari\u00e1t k v\u00edt\u011bzstv\u00ed v \u0159\u00edjnu roku 1917.<br \/>Obecn\u011b vzato dlu\u017eno m\u00edt ale st\u00e1le na z\u0159eteli, \u017ee pokud jde o Leninovo pojet\u00ed procesu vn\u00e1\u0161en\u00ed revolu\u010dn\u00ed socialistick\u00e9 ideologie do d\u011blnick\u00fdch mas, je jeho zna\u010dnou redukc\u00ed interpreta\u010dn\u00ed p\u0159\u00edstup, kter\u00fd sice doce\u0148uje rozhoduj\u00edc\u00ed \u00falohu revolu\u010dn\u00ed strany pro zprost\u0159edkov\u00e1n\u00ed p\u0159ijet\u00ed revolu\u010dn\u00ed ideologie, kter\u00fd v\u0161ak z\u00e1rove\u0148 nech\u00e1pe, \u017ee rozhoduj\u00edc\u00edm momentem tohoto pojet\u00ed je d\u016fraz nikoli na vedouc\u00ed, \u0159\u00edd\u00edc\u00ed a organiza\u010dn\u00ed funkci strany, n\u00fdbr\u017e na proces vtahov\u00e1n\u00ed mas do politick\u00e9 aktivity veden\u00e9 stranou, v n\u011bm\u017e strana zprost\u0159edkuje mas\u00e1m praktick\u00e9 zku\u0161enosti z politick\u00e9ho boje a ve kter\u00e9m se, co\u017e je rozhoduj\u00edc\u00ed, p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy p\u0159etv\u00e1\u0159ej\u00ed z role pouh\u00e9ho manipulovateln\u00e9ho objektu politiky v aktivn\u00ed a \u010dinn\u00fd politick\u00fd subjekt spole\u010densk\u00e9ho v\u00fdvoje \u2013 neboli v aktivn\u00ed a \u010dinn\u00fd subjekt onoho zobecn\u011bl\u00e9ho a koncentrovan\u00e9ho vyjad\u0159ov\u00e1n\u00ed a prosazov\u00e1n\u00ed v\u0161ech spole\u010densk\u00fdch vztah\u016f a z\u00e1jm\u016f, tedy p\u0159edev\u0161\u00edm vztah\u016f a z\u00e1jm\u016f soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00fdch a soci\u00e1ln\u011b t\u0159\u00eddn\u00edch, jak m\u016f\u017eeme definovat politiku, \u010d\u00edm\u017e proletari\u00e1t realizuje sv\u016fj objektivn\u00ed celot\u0159\u00eddn\u00ed z\u00e1jem, jen\u017e spo\u010d\u00edv\u00e1 v \u0159e\u0161en\u00ed rozporu mezi zespole\u010den\u0161t\u011bn\u00edm pr\u00e1ce a v\u00fdroby kapitalistick\u00fdm soukrom\u00fdm p\u0159ivlast\u0148ov\u00e1n\u00edm v\u00fdrobn\u00edch prost\u0159edk\u016f coby zv\u011bcn\u011bn\u00ed minul\u00e9 mrtv\u00e9 pr\u00e1ce, p\u0159ekon\u00e1n\u00ed pod\u0159\u00edzen\u00ed \u017eiv\u00e9 pr\u00e1ce logice pohybu pr\u00e1ce mrtv\u00e9, pod\u0159\u00edzen\u00ed spole\u010dnosti zv\u011bcn\u011bn\u00ed spole\u010densk\u00fdch vztah\u016f. Pr\u00e1v\u011b v tomto procesu, kdy masy pracuj\u00edc\u00edch pod veden\u00edm strany aktivn\u011b a ve st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00edm m\u011b\u0159\u00edtku vstupuj\u00ed do revolu\u010dn\u00edho politick\u00e9ho t\u0159\u00eddn\u00edho boje, se stav jejich v\u011bdom\u00ed z\u00e1sadn\u011b m\u011bn\u00ed. Jen v t\u00e9to politick\u00e9 aktivit\u011b se u\u010d\u00ed uva\u017eovat a jednat jako p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci, respektive spojenci d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy v t\u0159\u00eddn\u00edm boji, z pozic sv\u00fdch z\u00e1kladn\u00edch dlouhodob\u00fdch z\u00e1jm\u016f, jako skute\u010dn\u00fd subjekt spole\u010densk\u00e9ho v\u00fdvoje, spole\u010densk\u00fdch vztah\u016f, formuje se v nich t\u0159\u00eddn\u00ed neboli revolu\u010dn\u00ed socialistick\u00e9 uv\u011bdom\u011bn\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e se na podklad\u011b z\u00edskan\u00fdch politick\u00fdch praktick\u00fdch zku\u0161enost\u00ed utv\u00e1\u0159\u00ed nezbytn\u00fd emocion\u00e1ln\u00ed z\u00e1klad pro p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed revolu\u010dn\u00ed ideologie \u010dili p\u0159em\u011bny poznatk\u016f obsa\u017een\u00fdch v teoreticko-logick\u00e9 soustav\u011b kategori\u00ed v\u011bdeck\u00e9ho socialismu v osobn\u00ed ideov\u00e9 a politick\u00e9 p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed st\u00e1le rostouc\u00edho po\u010dtu d\u011bln\u00edk\u016f. Znovu opakujeme, \u017ee tato politick\u00e1 aktivita zprost\u0159edkovan\u00e1 vlastn\u00ed politickou stranou nahrazuje d\u011bln\u00edk\u016fm formativn\u00ed vliv ekonomick\u00e9 vlastnick\u00e9 aktivity, od nich\u017e jsou v podm\u00ednk\u00e1ch kapitalismu \u2013 alespo\u0148 toho kapitalistick\u00e9ho v\u00fdrobn\u00edho zp\u016fsobu, jej\u017e znali a pojmov\u011b teoreticky modelovali Marx a Lenin \u2013 odcizeni a kter\u00e1 jako j\u00e1dro ka\u017edodenn\u00edch aktivit formuje v soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00fdch mas\u00e1ch diskriminovan\u00fdch a vyko\u0159is\u0165ovan\u00fdch t\u0159\u00eddn\u011b uv\u011bdom\u011bl\u00e9 postoje p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f bur\u017eoazie, bur\u017eoazn\u00ed t\u0159\u00eddn\u00ed v\u011bdom\u00ed. 50<br \/>Revolu\u010dn\u00ed strana zp\u0159edm\u011bt\u0148uje spojen\u00ed p\u0159edvoje d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy s milionov\u00fdmi d\u011blnick\u00fdmi masami a \u201eoby\u010dejn\u00ed\u201c i \u201eneoby\u010dejn\u00ed\u201c \u010dlenov\u00e9 komunistick\u00e9 strany musej\u00ed m\u00edt st\u00e1le na pam\u011bti, \u017ee i kdyby byla strana nejdokonalej\u0161\u00edm p\u0159edvojem, i kdyby byla zorganizov\u00e1na sebel\u00e9pe, nem\u016f\u017ee existovat a rozv\u00edjet se bez spojen\u00ed s masami neorganizovan\u00fdmi ve stran\u011b, nem\u016f\u017ee existovat a rozv\u00edjet se, pokud se toto spojen\u00ed neroz\u0161i\u0159uje a neutu\u017euje. Pokud by se marxistick\u00e1 revolu\u010dn\u00ed strana uzav\u0159ela do sebe, izolovala od mas a ztratila nebo jen oslabila spojen\u00ed se svou t\u0159\u00eddou, mus\u00ed pozb\u00fdt d\u016fv\u011bry a podpory mas a neodvratn\u011b propadnout zk\u00e1ze. Aby mohla strana plnit sv\u00e9 \u00fakoly a rozv\u00edjet se, mus\u00ed roz\u0161i\u0159ovat svoje spojen\u00ed s masami a z\u00edskat d\u016fv\u011bru mili\u00f3nov\u00fdch mas sv\u00e9 t\u0159\u00eddy. 51 \u201eAbychom byli soci\u00e1ln\u011b demokratickou stranou\u201c, p\u00ed\u0161e Lenin, \u201emus\u00edme pr\u00e1v\u011b dos\u00e1hnout podpory t\u0159\u00eddy. Nikoli strana mus\u00ed obklopovat spikleneckou organizaci, jak se domn\u00edval soudruh Martov, n\u00fdbr\u017e revolu\u010dn\u00ed t\u0159\u00edda, proletari\u00e1t, mus\u00ed obklopovat stranu zahrnuj\u00edc\u00ed jak spikleneck\u00e9, tak nespikleneck\u00e9 organizace.\u201c52<br \/>V Leninov\u011b pojet\u00ed se boj za hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 a soci\u00e1ln\u00ed po\u017eadavky d\u011bln\u00edk\u016f, kter\u00e9 p\u0159edstavuj\u00ed, jak \u0159\u00edkali sv\u00e9ho \u010dasu ru\u0161t\u00ed ekonomist\u00e9, \u201ejedin\u00e9 konkr\u00e9tn\u00ed a hmatateln\u00e9 v\u00fdsledky boje d\u011bln\u00edk\u016f\u201c, st\u00e1v\u00e1 sou\u010d\u00e1st\u00ed revolu\u010dn\u00edho politick\u00e9ho t\u0159\u00eddn\u00edho boje za soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e9 osvobozen\u00ed proletari\u00e1tu, naprosto p\u0159irozen\u00e9 a pochopiteln\u00e9 \u00fasil\u00ed o zlep\u0161en\u00ed pracovn\u00edch podm\u00ednek, zkr\u00e1cen\u00ed pracovn\u00ed doby a zv\u00fd\u0161en\u00ed mzdy neboli realizaci p\u0159\u00edm\u00fdch a bezprost\u0159edn\u00edch soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00fdch souvislost\u00ed profesn\u011b zam\u011bstnaneck\u00fdch rol\u00ed d\u011bln\u00edk\u016f, je\u017e spo\u010d\u00edvaj\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm ve snaze o co nejvy\u0161\u0161\u00ed finan\u010dn\u00ed p\u0159\u00edjem a od toho se odv\u00edjej\u00edc\u00ed hmotnou \u017eivotn\u00ed \u00farove\u0148, zapad\u00e1 do procesu realizace objektivn\u00edho celot\u0159\u00eddn\u00edho z\u00e1jmu d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy na vybudov\u00e1n\u00ed politick\u00e9ho syst\u00e9mu diktatury proletari\u00e1tu, jen\u017e vypl\u00fdv\u00e1 z postaven\u00ed d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy ve t\u0159\u00eddn\u011b soci\u00e1ln\u00ed strukturaci kapitalismu, diktatury proletari\u00e1tu, kter\u00e1 jako jedin\u00e1 m\u016f\u017ee i vl\u00e1dnouc\u00ed \u010desk\u00e9 mafi\u00e1nsk\u00e9 lumpenbur\u017eoazii zabr\u00e1nit, aby si p\u0159etvo\u0159ila bur\u017eoazn\u00ed n\u00e1rodn\u00ed soci\u00e1ln\u00ed st\u00e1t k obrazu sv\u00e9mu, v org\u00e1n p\u00e9\u010de pouze o jej\u00ed soci\u00e1ln\u00ed blaho a n\u00e1stroj ochrany jej\u00edho soci\u00e1ln\u00edho pohodl\u00ed: Karel Marx sv\u00e9ho \u010dasu ozna\u010dil za p\u0159\u00edklad diktatury proletari\u00e1tu Pa\u0159\u00ed\u017eskou Komunu, kter\u00e1 byla, jak je zn\u00e1mo, dle bur\u017eoazn\u011b demokratick\u00fdch pr\u00e1vn\u00edch norem a nejsvobodn\u011bj\u0161\u00edm nejdemokrati\u010dt\u011bj\u0161\u00edm st\u00e1tn\u00edm politick\u00fdm \u00fatvarem devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed v Evrop\u011b a konec konc\u016f i na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b; p\u0159edlistopadov\u00fd model socialismu nebyl, jak je tak\u00e9 zn\u00e1mo, diktaturou proletari\u00e1tu, n\u00fdbr\u017e diktaturou \u0159\u00edd\u00edc\u00edho apar\u00e1tu nad proletari\u00e1tem.<br \/>Dle Leninova pojet\u00ed mus\u00ed b\u00fdt revolu\u010dn\u00ed politick\u00e1 strana nov\u00e9ho typu stranou profesion\u00e1ln\u00edch revolucion\u00e1\u0159\u016f \u2013 Leninova koncepce o form\u00e1ch a metod\u00e1ch, jimi\u017e se m\u016f\u017ee tradi\u010dn\u00ed pr\u016fmyslov\u00fd proletari\u00e1t dobrat p\u0159em\u011bny z t\u0159\u00eddy \u201eo sob\u011b\u201c ve t\u0159\u00eddu \u201epro sebe\u201c, tak reaguje na skute\u010dnost, \u017ee v epo\u0161e monopoln\u00edho kapitalismu se d\u011blnick\u00e1 aristokracie a d\u011blnick\u00e1 byrokracie, je\u017e se formovala z funkcion\u00e1\u0159\u016f a poslanc\u016f soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00fdch stran, odborov\u00fdch p\u0159ed\u00e1k\u016f a \u010dinovn\u00edk\u016f nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch \u2013 nap\u0159\u00edklad vzd\u011bl\u00e1vac\u00edch \u2013 spolk\u016f, kter\u00e9 vznikaly v r\u00e1mci a kolem bou\u0159liv\u011b se rozv\u00edjej\u00edc\u00edho d\u011blnick\u00e9ho hnut\u00ed, st\u00e1v\u00e1 t\u0159\u00eddn\u00ed z\u00e1kladnou reformistick\u00e9 a oportunistick\u00e9 politick\u00e9 strategie, je\u017e ovl\u00e1dla na konci devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e9 strany druh\u00e9 Internacion\u00e1ly. 53 Lenin\u016fv model se osv\u011bd\u010dil jak v podm\u00ednk\u00e1ch hlubok\u00e9 ilegality za carsk\u00e9ho re\u017eimu, tak i v obdob\u00ed, kdy revolu\u010dn\u00ed strana mohla bezprost\u0159edn\u011b p\u0159ikro\u010dit k uskute\u010dn\u011bn\u00ed sv\u00e9ho maxim\u00e1ln\u00edho programu \u2013 svr\u017een\u00ed moci bur\u017eoazie a nastolen\u00ed diktatury proletari\u00e1tu. A dokonale se osv\u011bd\u010dil nejenom v carsk\u00e9m Rusku, n\u00fdbr\u017e i nap\u0159\u00edklad v \u010ceskoslovensku v obdob\u00ed mezi prvn\u00ed a druhou sv\u011btovou v\u00e1lkou a umo\u017enil Komunistick\u00e9 stran\u011b \u010ceskoslovenska, aby zv\u00edt\u011bzila v politick\u00e9m st\u0159etnut\u00ed v \u00fanoru 1948.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><em>Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">&nbsp;<\/p>\n<p><em>Z \u010dasopisu Marathon 6\/2012<\/em><\/p>\n<p><em><a target=\"_blank\" href=\"http:\/\/valencik.cz\/marathon\/doc\/Mar1206.pdf\" rel=\"noopener noreferrer\">http:\/\/valencik.cz\/marathon\/doc\/Mar1206.pdf<\/a><\/em><\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Kritick\u00e9 zamy\u0161len\u00ed nad soci\u00e1ln\u011b filosofick\u00fdmi n\u00e1zory a metodologick\u00fdmi p\u0159\u00edstupy, kter\u00e9 lze vystopovat v knih\u00e1ch a \u010dl\u00e1nc\u00edch profesora Jana Kellera<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1976,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[10],"tags":[237,106,167],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1979"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1979"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1979\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1976"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1979"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1979"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1979"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}