{"id":1984,"date":"2013-01-03T19:07:59","date_gmt":"2013-01-03T18:07:59","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2013\/01\/03\/komunizmus-je-mona-mrtvy-ale-zcela-nepochybn-ne-dost\/"},"modified":"2013-01-03T19:07:59","modified_gmt":"2013-01-03T18:07:59","slug":"komunizmus-je-mona-mrtvy-ale-zcela-nepochybn-ne-dost","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2013\/01\/03\/komunizmus-je-mona-mrtvy-ale-zcela-nepochybn-ne-dost\/","title":{"rendered":"Komunizmus je mo\u017en\u00e1 mrtv\u00fd, ale zcela nepochybn\u011b ne dost"},"content":{"rendered":"<p style=\"text-align: justify;\"><strong><img loading=\"lazy\" class=\" alignleft size-full wp-image-1074\" style=\"float: left;\" alt=\"marx\" src=\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2012\/02\/marx.jpg\" height=\"95\" width=\"120\" \/>&#8230; \u0159\u00edk\u00e1 dopisovatel britsk\u00e9ho den\u00edku <em>The Guardian Seumas Milne<\/em>. Spor o historii odr\u00e1\u017e\u00ed odhodlanost dok\u00e1zat, \u017ee se \u017e\u00e1dn\u00e1 politick\u00e1 alternativa nem\u016f\u017ee m\u011b\u0159it s nov\u00fdm glob\u00e1ln\u00edm kapitalizmem<\/strong><\/p>\n<p> <!--more--> <\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Patn\u00e1ct let pot\u00e9, co byl komunizmus ofici\u00e1ln\u011b prohl\u00e1\u0161en za mrtv\u00fd, se zd\u00e1, \u017ee jeho stra\u0161idlo op\u011bt obch\u00e1z\u00ed Evropou. Minul\u00fd m\u011bs\u00edc (leden 2006, pozn.p\u0159ekl.) rada evropsk\u00e9ho parlamentn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed odhlasovala odsoudit \u201ezlo\u010diny totalitn\u00edch komunistick\u00fdch re\u017eim\u016f\u201c, spojuj\u00edc je s nacizmem a st\u011b\u017euj\u00edc si, \u017ee komunistick\u00e9 strany jsou st\u00e1le \u201ev n\u011bkter\u00fdch zem\u00edch leg\u00e1ln\u00ed a aktivn\u00ed\u201c. Nyn\u00ed Goran Lindblad, konzervativn\u00ed \u0161v\u00e9dsk\u00fd poslanec Evropsk\u00e9ho parlamentu, autor rezoluce, chce j\u00edt d\u00e1l. Po\u017eadavek, aby evrop\u0161t\u00ed minist\u0159i zah\u00e1jili celokontinent\u00e1ln\u00ed antikomunistickou kampa\u0148 &#8211; v\u010detn\u011b reviz\u00ed \u0161koln\u00edch u\u010debnic, ofici\u00e1ln\u00edch v\u00fdznamn\u00fdch v\u00fdro\u010d\u00ed a muze\u00ed &#8211; jen t\u011bsn\u011b nedostal pot\u0159ebnou dvout\u0159etinovou v\u011bt\u0161inu. V\u010dera s prohl\u00e1\u0161en\u00edm, \u017ee je pot\u011b\u0161en prvn\u00edm&nbsp; mezin\u00e1rodn\u00edm odsouzen\u00edm t\u00e9to \u201e\u010f\u00e1belsk\u00e9 ideologie\u201c, Lindblad sl\u00edbil, \u017ee vr\u00e1t\u00ed do Rady Evropy rozs\u00e1hlej\u0161\u00ed pl\u00e1ny b\u011bhem n\u011bkolika m\u011bs\u00edc\u016f.&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Pro svoji ideologickou ofenz\u00edvu si zvolil dobr\u00fd rok: je 50. v\u00fdro\u010d\u00ed ve\u0159ejn\u00e9ho odsouzen\u00ed Stalina Chru\u0161\u010dovem a n\u00e1sledn\u00e9ho ma\u010farsk\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed, co\u017e bude nepochybn\u011b podn\u011btem k dal\u0161\u00ed jizv\u011b na komunistick\u00e9 minulosti. Rozhodn\u00fdm p\u0159episov\u00e1n\u00edm historie od zhroucen\u00ed Sov\u011btsk\u00e9ho svazu byl polo\u017een dobr\u00fd z\u00e1klad, kter\u00fd se sna\u017eil vypodobnit komunistick\u00e9 v\u016fdce 20. stolet\u00ed jako monstra, kter\u00e1 se ve sv\u00e9 zvrhlosti vyrovnaj\u00ed Hitlerovi nebo jej dokonce p\u0159ekon\u00e1vaj\u00ed &#8211; a komunizmus a fa\u0161izmus jsou zde vykresleny jako dv\u011b nejv\u011bt\u0161\u00ed zla krvav\u00e9ho obdob\u00ed d\u011bjin. Posledn\u00edm p\u0159\u00edsp\u011bvkem byla lo\u0148sk\u00e1 \u010dten\u00e1\u0159sky \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 biografie Mao Ce-tunga od Jung Changa a Jona Hallidaye, n\u00e1ru\u017eiv\u011b vychvalovan\u00e1 Georgem Bushem a odm\u00edtnut\u00e1 \u010d\u00ednsk\u00fdmi odborn\u00edky jako \u201ezpochyb\u0148uj\u00edc\u00ed d\u011bjiny\u201c a \u201eklamav\u00e1\u201c.&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Paradoxn\u011b i kdy\u017e v Evrop\u011b nez\u016fstala komunistick\u00e1 vl\u00e1da krom\u011b Mold\u00e1vie (Milne p\u0159e\u0161el fakt, \u017ee v \u0159eck\u00e9 \u010d\u00e1sti Kypru vl\u00e1dnou komunist\u00e9 \u2013 AKEL &#8211; jako nejsiln\u011bj\u0161\u00ed strana vl\u00e1dn\u00ed koalice u\u017e t\u0159et\u00ed volebn\u00ed obdob\u00ed, pozn.p\u0159ekl.), \u00fatoky, pokud k nim dojde, jsou b\u011bhem doby st\u00e1le ost\u0159ej\u0161\u00ed. Kl\u00ed\u010d pro\u010d tomu tak je lze naj\u00edt ve fantaz\u00edruj\u00edc\u00ed Lindbladov\u011b zpr\u00e1v\u011b, je\u017e vedla k deklaraci Rady Evropy. Odsuzuj\u00edc t\u0159\u00eddn\u00ed boj i spole\u010densk\u00e9 vlastnictv\u00ed, Lindblad vysv\u011btlil, \u017ee \u201eodli\u0161n\u00e9 prvky komunistick\u00e9 ideologie jako je rovnost nebo soci\u00e1ln\u00ed spravedlnost st\u00e1le klamou mnoho lid\u00ed\u201c a \u201ejak\u00fdsi druh nostalgie po komunizmu je st\u00e1le \u017eiv\u00fd\u201c. Skute\u010dn\u00fdm probl\u00e9mem pro Lindblada a jeho pravicov\u00e9 spojence ve v\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b je asi to, \u017ee komunizmus nen\u00ed mrtv\u00fd dostate\u010dn\u011b &#8211; a oni budou spokojeni teprve a\u017e mu vraz\u00ed k\u016fl do srdce a poh\u0159b\u00ed jej (jako up\u00edra) o p\u016flnoci na k\u0159i\u017eovatce.&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">M\u00f3dn\u00ed snaha stav\u011bt na stejnou \u00farove\u0148 komunizmus a nacizmus je ve skute\u010dnosti mor\u00e1ln\u00ed i historick\u00fd nesmysl. Navzdory hr\u016fz\u00e1m Stalinova teroru neexistovala \u017e\u00e1dn\u00e1 sov\u011btsk\u00e1 Treblinka \u010di Mauthausen, vyhlazovac\u00ed t\u00e1bory z\u0159\u00edzen\u00e9 k vyvra\u017ed\u011bn\u00ed mili\u00f3n\u016f. Sov\u011btsk\u00fd svaz ani nezah\u00e1jil nejni\u010div\u011bj\u0161\u00ed v\u00e1lku v d\u011bjin\u00e1ch za cenu v\u00edce ne\u017e pades\u00e1ti mili\u00f3n\u016f \u017eivot\u016f &#8211; ve skute\u010dnosti sehr\u00e1l rozhoduj\u00edc\u00ed \u00falohu p\u0159i por\u00e1\u017ece n\u011bmeck\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 ma\u0161in\u00e9rie. Lindblad a Rada Evropy p\u0159ijali jako skute\u010dnost nejdivo\u010dej\u0161\u00ed odhady t\u011bchto \u201ezabit\u00fdch komunistick\u00fdmi re\u017eimy\u201c (v\u011bt\u0161inou z hladu) z ost\u0159e sporn\u00e9 \u010cern\u00e9 knihy komunizmu, kter\u00e1 t\u00e9\u017e podhodnocuje po\u010det ob\u011bt\u00ed, za kter\u00e9 je zodpov\u011bdn\u00fd Hitler. Skute\u010dn\u00e9 \u00fadaje o ob\u011btech repres\u00ed jsou dostate\u010dn\u011b d\u011bsiv\u00e9 (mezi roky 1921 a 1953 bylo zaznamen\u00e1no 799 455 popraven\u00fdch, a v pracovn\u00edch t\u00e1borech dos\u00e1hl nejvy\u0161\u0161\u00ed po\u010det 2,5 mili\u00f3nu lid\u00ed), bez zata\u017een\u00ed do t\u00e9to ideologicky nabub\u0159el\u00e9 hry.&nbsp;&nbsp;<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Ale nic z toho v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nevysv\u011btluje, pro\u010d by se n\u011bkdo, kdo nostalgicky vzdych\u00e1 po komunistick\u00fdch st\u00e1tech, m\u011bl radovat z n\u00e1vratu kapitalizmu. P\u0159eva\u017euj\u00edc\u00ed d\u016fvod ned\u00e1v\u00e1 smysl toho, jak se komunistick\u00e9 re\u017eimy obnovily po roce 1956 nebo pro\u010d se z\u00e1padn\u00ed l\u00edd\u0159i v \u0161edes\u00e1t\u00fdch l\u00e9tech b\u00e1li, \u017ee by mohl b\u00fdt kapitalistick\u00fd sv\u011bt p\u0159edsti\u017een. P\u0159es v\u0161echny n\u00e1silnosti a chyby komunizmus v Sov\u011btsk\u00e9m svazu, ve v\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b i jinde p\u0159inesl rychlou industrializaci, v\u0161eobecnou vzd\u011blanost, jist\u00e9 zam\u011bstn\u00e1n\u00ed a obrovsk\u00fd p\u0159\u00ednos ve spole\u010densk\u00e9 i pohlavn\u00ed rovnosti. Obsahoval ryz\u00ed idealizmus a oddanost, zachycen\u00e9 dokonce i v kritick\u00fdch filmech post-stalinsk\u00e9 \u00e9ry, jak\u00fdm byl Wajd\u016fv \u010clov\u011bk z mramoru nebo Rybakovovy D\u011bti Arbatu. Jeho existence pomohla p\u0159ibl\u00ed\u017eit \u017eivotn\u00ed \u00farove\u0148 standard\u016fm z\u00e1padu, pos\u00edlila protikoloni\u00e1ln\u00ed hnut\u00ed a poskytla silnou protiv\u00e1hu z\u00e1padn\u00ed glob\u00e1ln\u00ed nadvl\u00e1d\u011b.&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Bylo by snaz\u0161\u00ed vz\u00edt odsouzen\u00ed komunistick\u00e9ho st\u00e1tu Radou Evropy v\u00e1\u017en\u011b, pokud bychom uznali za vhodn\u00e9 ob\u017ealovat mnohem krvav\u011bj\u0161\u00ed dokument evropsk\u00e9ho kolonializmu &#8211; kter\u00fd skon\u010dil teprve koncem 70. let. Byl to syst\u00e9m rasistick\u00e9ho despotizmu, kter\u00fd ve Stalinov\u00fdch dob\u00e1ch ovl\u00e1dal sv\u011bt. A zat\u00edmco existuje jen velmi vz\u00e1cn\u011b spojitost mezi fa\u0161izmem a komunizmem, kolonializmus a nacizmus jsou t\u011bsn\u011b spjaty. Term\u00edny jako Lebensraum a koncentra\u010dn\u00ed t\u00e1bor byly poprv\u00e9 pou\u017eity n\u011bmeck\u00fdm koloni\u00e1ln\u00edm re\u017eimem na jihov\u00fdchod\u011b Afriky (dne\u0161n\u00ed Namibie), kter\u00fd se tu dopustil genocidy proti n\u00e1rod\u016fm Herero a Nama a odk\u00e1zal sv\u00e9 ideje a osobnosti p\u0159\u00edmo nacistick\u00e9 stran\u011b.&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">V d\u016fsledku belgick\u00e9 nucen\u00e9 pr\u00e1ce a masov\u00e9ho vra\u017ed\u011bn\u00ed po\u010d\u00e1tkem 20. stolet\u00ed zem\u0159elo kolem 10 mili\u00f3n\u016f Kon\u017ean\u016f; des\u00edtky mili\u00f3n\u016f lid\u00ed zahynuly v nikoliv nezbytn\u00e9m nebo vynucen\u00e9m hladomoru v Brity ovl\u00e1dan\u00e9 Indii; t\u00e9m\u011b\u0159 mili\u00f3n Al\u017e\u00ed\u0159an\u016f zem\u0159elo ve v\u00e1lce za nez\u00e1vislost, zat\u00edmco te\u010f zu\u0159\u00ed ve Francii spor kolem nov\u00e9ho z\u00e1kona, jen\u017e po\u017eaduje po u\u010ditel\u00edch, aby o koloni\u00e1ln\u00ed historii hovo\u0159ili pozitivn\u011b. Srovnateln\u00e1 zv\u011brstva byla prov\u00e1d\u011bna v\u0161emi evropsk\u00fdmi kolonialisty, ale v Rad\u011b Evropy nezazn\u011blo ani slovo odsouzen\u00ed &#8211; ani o vlivu evropsk\u00e9ho zasahov\u00e1n\u00ed do t\u0159et\u00edho sv\u011bta od dob dekolonizace. Podle v\u0161eho \u017eivoty Evropan\u016f jsou n\u011b\u010d\u00edm v\u00edc.&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">V\u011bt\u0161ina politick\u00fdch tradic 20. stolet\u00ed nen\u00ed bez krve na rukou, ale bitvy o historii jsou v\u00edce o budoucnosti ne\u017e o minulosti. Sou\u010d\u00e1st\u00ed moment\u00e1ln\u00edho nad\u0161en\u00ed v ofici\u00e1ln\u00edch z\u00e1padn\u00edch kruz\u00edch pro tanec na hrob\u011b komunizmu je nepochybn\u011b o vztaz\u00edch s dne\u0161n\u00edm Ruskem a \u010c\u00ednou. Ale tak\u00e9 se v n\u011bm odr\u00e1\u017e\u00ed odhodlanost prok\u00e1zat, \u017ee neexistuje alternativa ke dne\u0161n\u00edmu glob\u00e1ln\u00edmu \u0159\u00e1du &#8211; a \u017ee jak\u00e1koli snaha n\u011bjakou nal\u00e9zt povede nutn\u011b k utrpen\u00ed a krveprolit\u00ed. S nov\u00fdm imperializmem, proti kter\u00e9mu je veden boj v muslimsk\u00e9m sv\u011bt\u011b a v Latinsk\u00e9 Americe, rostou mezin\u00e1rodn\u00ed po\u017eadavky na soci\u00e1ln\u00ed spravedlnost a jsou st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00ed pochybnosti, zda krizi \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed lze \u0159e\u0161it uvnit\u0159 st\u00e1vaj\u00edc\u00edho spole\u010densk\u00e9ho syst\u00e9mu, poroste tlak na politick\u00e9 i spole\u010densk\u00e9 alternativy. Specifick\u00e1 forma spole\u010dnosti utvo\u0159en\u00e1 komunistick\u00fdmi stranami 20. stolet\u00ed se nebude nikdy opakovat. Ale je tu pou\u010den\u00ed, kter\u00e9 je mo\u017en\u00e9 si vz\u00edt z jej\u00edch \u00fasp\u011bch\u016f stejn\u011b jako z jej\u00edch chyb.&nbsp;&nbsp;<\/p>\n<p style=\"text-align: right;\"><em>Seumas Milne, the Guardian (UK), \u010dtvrtek 16. 2. 2006 (p\u0159eklad z angli\u010dtiny Vladim\u00edr Sedl\u00e1\u010dek)<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>&#8230; \u0159\u00edk\u00e1 dopisovatel britsk\u00e9ho den\u00edku The Guardian Seumas Milne. Spor o historii odr\u00e1\u017e\u00ed odhodlanost dok\u00e1zat, \u017ee se \u017e\u00e1dn\u00e1 politick\u00e1 alternativa<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1074,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[10],"tags":[58,13],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1984"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1984"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1984\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1074"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1984"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1984"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1984"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}