{"id":2024,"date":"2013-06-28T17:31:28","date_gmt":"2013-06-28T15:31:28","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2013\/06\/28\/berta-suttnerova-kinska\/"},"modified":"2013-06-28T17:31:28","modified_gmt":"2013-06-28T15:31:28","slug":"berta-suttnerova-kinska","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2013\/06\/28\/berta-suttnerova-kinska\/","title":{"rendered":"Berta Suttnerov\u00e1 – Kinsk\u00e1"},"content":{"rendered":"

\"berta\"Narodila se 9. \u010dervna 1843 v Praze. Jej\u00ed rodn\u00fd d\u016fm dnes ji\u017e sice nestoj\u00ed, ale z Archivu hlavn\u00edho m\u011bsta Prahy se lze dov\u011bd\u011bt, \u017ee se nach\u00e1zel na rohu ulic Vodi\u010dkovy a V J\u00e1m\u011b. M\u00edval \u010d\u00edslo 697 a \u0159\u00edkalo se mu U deseti panen. <\/strong><\/p>\n

Otce, jen\u017e se jmenoval Franti\u0161ek Josef Kinsk\u00fd a slou\u017eil v rakousk\u00e9 arm\u00e1d\u011b ve vysok\u00e9 hodnosti podmar\u0161\u00e1lka, v\u016fbec nepoznala, nebo\u0165 zem\u0159el n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f p\u0159ed jej\u00edm narozen\u00edm. Matka \u017dofie, dcera kapit\u00e1na j\u00edzdy Josefa von K\u00f4rnera, byla citliv\u00e1 \u017eena s hluboce proc\u00edt\u011bn\u00fdm vztahem k um\u011bn\u00ed, zejm\u00e9na k opern\u00edmu zp\u011bvu.<\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

S\u0148atek s Arturem Suttnerem<\/strong><\/p>\n

Berta pro\u017e\u00edvala d\u011btstv\u00ed v Praze a posl\u00e9ze v Brn\u011b. Ve t\u0159in\u00e1cti letech se s matkou odst\u011bhovala do V\u00eddn\u011b. Nejd\u0159\u00edve zkou\u0161ela \u0161t\u011bst\u00ed ve zp\u011bvu, jak si to vroucn\u011b p\u0159\u00e1la matka, ale prvn\u00ed ve\u0159ejn\u00e1 zkou\u0161ka skon\u010dila fiaskem. L\u00e9ta plynula a Berta Kinsk\u00e1 z\u016fst\u00e1vala sama jen s knihami a \u010dasopisy. Posl\u00e9ze p\u0159ijala slu\u017ebu guvernantky \u010dty\u0159 mlad\u00fdch d\u011bv\u010dat v rodin\u011b barona Suttnera, kter\u00e1 \u017eila v elegantn\u00edm dom\u011b na rohu v\u00edde\u0148sk\u00e9 Canovagasse a Lotringen Strasse. Brzy se v\u0161ak vyskytla nov\u00e1 sv\u00edzel. T\u0159icetilet\u00e1 Berta se op\u011bt po letech zamilovala. Tentokr\u00e1t do o sedm let mlad\u0161\u00edho mu\u017ee. Jmenoval se Artur Suttner. Jeho matka se j\u00ed cht\u011bla zbavit, a tak (jej\u00edm jm\u00e9nem a za jej\u00edmi z\u00e1dy) odpov\u011bd\u011bla na inzer\u00e1t, kter\u00fd oznamoval, \u017ee bohat\u00fd podnikatel v Pa\u0159\u00ed\u017ei hled\u00e1 inteligentn\u00ed \u017eenu k veden\u00ed domu. Mu\u017e odpov\u011bd\u011bl a uk\u00e1zalo se, \u017ee to byl samotn\u00fd Alfred Nobel.<\/p>\n

Do Pa\u0159\u00ed\u017ee k Nobelovi<\/strong><\/p>\n

 <\/p>\n

A tak se Berta Kinsk\u00e1 v\u00edcem\u00e9n\u011b n\u00e1hodou stala sekret\u00e1\u0159kou jednoho z nejpracovit\u011bj\u0161\u00edch, nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edch a nejbohat\u0161\u00edch mu\u017e\u016f sv\u011bta. Co se v\u0161ak nestalo po p\u0159\u00edchodu Berty do Nobelova pal\u00e1ce na Rue Malakoff? O deset let star\u0161\u00ed Nobel pojal k Bert\u011b velice silnou citovou n\u00e1klonnost. Berta v\u0161ak st\u00e1le m\u011bla v srdci jen Artura. Byla rozhodnuta tuto svoji tak t\u011b\u017ece pro\u017e\u00edvanou l\u00e1sku za ka\u017edou cenu uh\u00e1jit a vztah s Nobelem, kter\u00fd j\u00ed ov\u0161em nebyl nesympatick\u00fd, udr\u017eovat jen v takov\u00fdch proporc\u00edch, aby nep\u0159ekro\u010dil meze p\u0159\u00e1telstv\u00ed.<\/p>\n

 <\/p>\n

Autorka knihy „Odzbrojte!“<\/strong><\/p>\n

Berta se vr\u00e1tila, tajn\u011b se oddala s Arturem a spolu odjeli do Gruzie na pozv\u00e1n\u00ed jej\u00ed p\u0159\u00edtelkyn\u011b, gruz\u00ednsk\u00e9 princezny Didiany. Tam je v\u0161ak zastihla v\u00e1lka s Turky. Berta s Arturem pom\u00e1hali jako zdravotn\u00edci. Hr\u016fzy v\u00e1lky na ni zap\u016fsobily tak mocn\u011b, \u017ee za\u010dala ps\u00e1t proti militarismu a prost\u011b v\u0161emu, co souviselo s v\u00e1lkami a jejich p\u0159\u00edpravou. Pustila se i do organizov\u00e1n\u00ed hnut\u00ed mezin\u00e1rodn\u00edch m\u00edrov\u00fdch kongres\u016f. Nejv\u00edce popularity j\u00ed ov\u0161em vynesla jej\u00ed kniha \u00bbDie Waffen Nieder!\u00ab.<\/p>\n

Kniha okam\u017eit\u011b m\u011bla velk\u00fd ohlas. Byla p\u0159elo\u017eena do osmi jazyk\u016f a jen do roku 1895 vy\u0161lo 12 opakovan\u00fdch vyd\u00e1n\u00ed. V \u010cech\u00e1ch to bylo v roce 1896 v p\u0159ekladu Vojty N\u00e1prstka pod titulem \u00bbOdzbrojte!\u00ab. Pochvaln\u00e9 dopisy psali v\u00fdzna\u010dn\u00ed lid\u00e9, mimo jin\u00e9 i Nobel a rusk\u00fd spisovatel a v\u016fd\u010d\u00ed zjev kritick\u00e9ho realismu Lev Nikolajevi\u010d Tolstoj. Z Bertina popudu pak byla 18. \u0159\u00edjna 1891 ve Star\u00e9 v\u00edde\u0148sk\u00e9 radnici za \u00fa\u010dasti dvou tis\u00edc lid\u00ed zalo\u017eena \u00d3sterreichische Friedensgesellschaft – Rakousk\u00e1 m\u00edrov\u00e1 spole\u010dnost. V deseti\u010dlenn\u00e9m p\u0159\u00edpravn\u00e9m v\u00fdboru byla jak Berta, tak i Artur Suttnerovi. Na sklonku t\u00e9ho\u017e roku se man\u017eel\u00e9 Suttnerovi vydali do \u0158\u00edma, aby se zde aktivn\u011b z\u00fa\u010dastnili 3. sv\u011btov\u00e9ho m\u00edrov\u00e9ho kongresu. Toto v po\u0159ad\u00ed ji\u017e t\u0159et\u00ed v\u00fdznamn\u00e9 f\u00f3rum (1889 v Pa\u0159\u00ed\u017ei, 1890 v Lond\u00fdn\u011b) bylo prvn\u00edm, na kter\u00e9m byla Berta nejen jako deleg\u00e1tka, ale i jako v\u00fdznamn\u00fd \u0159e\u010dn\u00edk.<\/p>\n

M\u00edrov\u00e1 aktivistka<\/strong><\/p>\n

Samotn\u00fd kongres se konal na vskutku nejvzne\u0161en\u011bj\u0161\u00edm m\u00edst\u011b \u0158\u00edma. Na Kapitolu. Berta Suttnerov\u00e1-Kinsk\u00e1 se odv\u00e1\u017en\u011b p\u0159ihl\u00e1sila o slovo. Stala se prvn\u00ed \u017eenou, kter\u00e1 kdy na tomto historick\u00e9m m\u00edst\u011b pronesla \u0159e\u010d. Ve st\u00ednu Cicera a Marka Antonia se vlastn\u011b odhodlala ke sv\u00e9mu v\u016fbec prvn\u00edmu ve\u0159ejn\u00e9mu  vystoupen\u00ed.<\/p>\n

V    osma\u010dty\u0159iceti letech! <\/p>\n

Sklidila velk\u00fd \u00fasp\u011bch.<\/p>\n

P\u0159ed tis\u00edci mu\u017ei zvu\u010dn\u00fdch jmen. Mluvila od srdce. Optimisticky. Racion\u00e1ln\u011b. Podala zpr\u00e1vu o zalo\u017een\u00ed rakousk\u00e9ho m\u00edrov\u00e9ho spolku. Ale jej\u00ed slova pln\u00e1 hlubok\u00e9 filozofie se dot\u00fdkala du\u0161\u00ed i mysl\u00ed profesor\u016f, politik\u016f, intelektu\u00e1l\u016f i lid\u00ed fyzick\u00e9 pr\u00e1ce. N\u00e1ladu j\u00ed v\u0161ak pokazil jeden nesv\u011bdomit\u00fd novin\u00e1\u0159, kter\u00fd napsal, \u017ee \u00bbjak\u00e1si \u017eena cosi \u017evatlala na Kapitolu, co\u017e se je\u0161t\u011b nestalo a \u010demu se u\u017e nedalo zabr\u00e1nit\u00ab. S odsuzov\u00e1n\u00edm se oz\u00fdvali i jin\u00ed neobjektivn\u00ed \u017eurnalist\u00e9, dokonce pan\u00ed Bertu zesm\u011b\u0161\u0148ovali nevkusn\u00fdmi karikaturami. Kdy\u017e pak bylo zalo\u017eeno Mezin\u00e1rodn\u00ed m\u00edrov\u00e9 byro v Bernu, pan\u00ed Berta se stala jeho energickou aktivistkou. Nyn\u00ed ji\u017e bylo jasn\u00e9, \u017ee dozr\u00e1la v osobnost, kter\u00e1 jen potvrzovala po\u017eehnanou pravdu d\u011bjin, \u017ee se v ka\u017ed\u00e9m jejich \u00fadob\u00ed objev\u00ed n\u011bkdo, kdo m\u00e1 v sob\u011b dostatek originality a stejn\u011b tak dostatek odvahy h\u00e1jit sv\u00e9 p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed. Doslova z n\u00ed vyza\u0159ovala prvn\u00ed v\u011bta sv\u011btov\u00e9ho ob\u010danstv\u00ed: \u00bbP\u0159esta\u0148 se pt\u00e1t, jak\u00e9 n\u00e1rodnosti a jak\u00e9 v\u00edry je tv\u016fj soused, ale zeptej se nia jedin\u00e9 – jak\u00fd je to \u010dlov\u011bk?\u00ab<\/p>\n

Nobel se sv\u011b\u0159uje, \u017ee zva\u017euje nadaci<\/strong><\/p>\n

Na podzim roku 1891 se Berta obr\u00e1tila na Nobela se \u017e\u00e1dost\u00ed o finan\u010dn\u00ed p\u0159\u00edsp\u011bvek do fondu jejich m\u00edrov\u00fdch kongres\u016f. Pr\u016fmysln\u00edk v z\u00e1silce z 31. \u0159\u00edjna 1891 sice poslal \u0161ek na pouh\u00fdch 80 liber, ale s v\u00fdrokem: \u00bbTo, co pot\u0159ebujete, mysl\u00edm, nejsou pen\u00edze, ale program.\u00ab Nobel zklamal Bertu podruh\u00e9, kdy\u017e za n\u00ed p\u0159ijel na m\u00edrov\u00fd kongres v Curychu. Berta toho vyu\u017eila a op\u011bt jej p\u0159emlouvala, aby podpo\u0159il m\u00edrovou my\u0161lenku. Ale pr\u016fmysln\u00edk ji op\u011bt odm\u00edtl. Potom p\u0159i\u0161lo velk\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed.<\/p>\n

V    dopise, kter\u00fd j\u00ed Nobel napsal 7. ledna 1893, mimo jin\u00e9 stoj\u00ed: \u00bbDrah\u00e1 p\u0159\u00edtelkyn\u011b, a\u0165 je Nov\u00fd rok \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdm pro V\u00e1s a pro Va\u0161i \u0161lechetnou kampa\u0148, kterou vedete s takovou silou proti lidsk\u00e9 lhostejnosti a zlob\u011b. R\u00e1d bych p\u0159id\u011blil \u010d\u00e1st sv\u00e9ho majetku k zalo\u017een\u00ed ceny, kter\u00e1 by byla ud\u011blov\u00e1na ka\u017ed\u00fdch p\u011bt let (\u0159ekn\u011bme \u0161estkr\u00e1t, proto\u017ee neusp\u011bjeme-li po t\u0159iceti letech v reform\u011b sou\u010dasn\u00e9ho syst\u00e9mu, tak nevyhnuteln\u011b dojdeme k barbarstv\u00ed). Tato cena by byla ud\u011blov\u00e1na tomu nebo t\u00e9, kte\u0159\u00ed u\u010dinili nejv\u00edce k napln\u011bn\u00ed idej\u00ed v\u0161eobecn\u00e9ho m\u00edru i\/ Evrop\u011b.\u00ab<\/p>\n

Ani\u017e si to Berta mohla p\u0159i \u010dten\u00ed tohoto dopisu v\u016fbec uv\u011bdomit ve v\u0161ech d\u016fsledc\u00edch, byla vlastn\u011b prvn\u00edm \u010dlov\u011bkem, kter\u00e9mu Nobel nazna\u010dil, \u017ee hodl\u00e1 zalo\u017eit jak\u00fdsi fond pro m\u00edrovou cenu. Jist\u011b byla p\u0159\u00edjemn\u011b p\u0159ekvapen\u00e1 a velmi \u0161\u0165astn\u00e1. V\u017edy\u0165 pr\u00e1v\u011b d\u00edk jej\u00edmu vytrval\u00e9mu a systematick\u00e9mu \u00fasil\u00ed i ona m\u011bla d\u00edl z\u00e1sluhy na tom, \u017ee za\u010dal Nobel m\u011bnit sv\u00e9 d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed zabetonovan\u00e9 postoje k ot\u00e1zk\u00e1m odvr\u00e1cen\u00ed v\u00e1lky a rozvoje m\u00edrov\u00e9ho hnut\u00ed, kter\u00e9 p\u0159edstavovala.<\/p>\n

Nositelkou Nobelovy ceny<\/strong><\/p>\n

Berta Suttnerov\u00e1-Kinsk\u00e1 se o Nobelov\u011b konci dov\u011bd\u011bla z novin. Pouze v osobn\u00edm den\u00edku m\u011bla u data 10. 12. 1896 naps\u00e1no \u00bbAlfred Nobel\u00ab a vedle byl jej\u00ed rukou nakreslen\u00fd k\u0159\u00ed\u017eek. A p\u0159esn\u011b po \u0161esti letech – na m\u011bs\u00edc a den – 10. prosince 1902 postihla Bertu nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed pohroma. Zem\u0159el jej\u00ed Artur. Sv\u00e9 tr\u00e1pen\u00ed pan\u00ed Berta p\u0159ekon\u00e1vala prac\u00ed. K zaj\u00edmav\u00e9 epizod\u011b v jej\u00edm pohnut\u00e9m \u017eivot\u011b do\u0161lo v roce 1905 p\u0159i dlouh\u00e9m p\u0159edn\u00e1\u0161kov\u00e9 turn\u00e9 po n\u011bmeck\u00fdch a \u0161v\u00fdcarsk\u00fdch m\u011bstech. B\u011bhem kr\u00e1tk\u00e9ho pobytu ve Wiesbadenu sed\u011bla v restauraci, kdy\u017e j\u00ed hotelov\u00fd posl\u00ed\u010dek p\u0159inesl telegram. Pot\u00ed\u017e byla v tom, \u017ee se tehdy op\u011bt nach\u00e1zela ve finan\u010dn\u00edch pot\u00ed\u017e\u00edch. Doslova obracela ka\u017ed\u00fd fenik, ka\u017ed\u00fd p\u011btn\u00edk. Telegram byl adresov\u00e1n na jej\u00ed berl\u00ednskou adresu, kde u\u017e ale n\u011bkolik dn\u00ed vzhledem k turn\u00e9 nebyla. Proto za n\u00ed telegram putoval podle toho, jak si d\u016fsledn\u00ed n\u011bme\u010dt\u00ed po\u0161tovn\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edci v\u017edy s ur\u010dit\u00fdm zpo\u017ed\u011bn\u00edm zjistili jej\u00ed moment\u00e1ln\u00ed m\u00edsto pobytu. Nen\u00ed tedy divu, \u017ee to n\u011bco st\u00e1lo. A posl\u00ed\u010dek ve Wiesbadenu si \u00fa\u010dtoval t\u0159i marky. Pan\u00ed Berta odm\u00edtla telegram p\u0159ijmout a poslala chlapce pry\u010d. Ale po chv\u00edli si to rozmyslela, z\u0159ejm\u011b kv\u016fli ostud\u011b, nebo\u0165 ji v hotelu v\u0161ichni znali. Zavolala posl\u00ed\u010dka zp\u011bt a s t\u011b\u017ek\u00fdm srdcem zaplatila po\u017eadovan\u00fd obnos. Otev\u0159ela telegram a s \u00fa\u017easem \u010detla:<\/p>\n

\u00bbCtihodn\u00e1 madam! Je pro mne velk\u00fdm pot\u011b\u0161en\u00edm, abych V\u00e1m ozn\u00e1mil, \u017ee na dne\u0161n\u00edm zased\u00e1n\u00ed Nobelova komit\u00e9tu bylo rozhodnuto ud\u011blit V\u00e1m Nobelovu cenu m\u00edru pro rok 1905. Loevland, ministr zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed.\u00ab<\/p>\n

\u017dena sv\u011btozn\u00e1m\u00e9ho v\u011bhlasu<\/strong><\/p>\n

P\u0159ed\u00e1n\u00ed Nobelovy ceny m\u00edru prvn\u00ed \u017een\u011b bylo opravdu d\u016fstojn\u00e9. Sta\u010d\u00ed jen dodat, \u017ee tuto ud\u00e1lost \u0161iroce komentovaly noviny na v\u0161ech kontinentech. Pan\u00ed Bertu zvali na p\u0159edn\u00e1\u0161ky, na slavnostn\u00ed setk\u00e1n\u00ed i k p\u0159\u00e1telsk\u00fdm besed\u00e1m. Snad byla symbolick\u00e1 i ta skute\u010dnost, \u017ee pr\u00e1v\u011b v okam\u017eiku, kdy s hlubok\u00fdm dojet\u00edm p\u0159eb\u00edrala medaili a diplom Nobelovy ceny, prob\u00edhalo m\u00edrov\u00e9 rozd\u011blen\u00ed Norska a \u0160v\u00e9dska. Na ja\u0159e 1914 se prudce zhor\u0161ila mezin\u00e1rodn\u00ed situace. Zhor\u0161il se i zdravotn\u00ed stav pan\u00ed Berty. Za\u010dala ztr\u00e1cet na v\u00e1ze. Viditeln\u011b j\u00ed ub\u00fdvalo sil. Av\u0161ak necht\u011bla se vzd\u00e1t. St\u00e1le bojovala. Proti v\u00e1lce. O sv\u016fj \u017eivot. Zem\u0159ela 20. \u010dervna 1914 ve V\u00eddni.<\/p>\n

Michal Ryb\u00edn<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Narodila se 9. \u010dervna 1843 v Praze. Jej\u00ed rodn\u00fd d\u016fm dnes ji\u017e sice nestoj\u00ed, ale z Archivu hlavn\u00edho m\u011bsta Prahy<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":2023,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[6],"tags":[40],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2024"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2024"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2024\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2023"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2024"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2024"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2024"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}