{"id":2050,"date":"2013-11-11T18:32:14","date_gmt":"2013-11-11T17:32:14","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2013\/11\/11\/jak-to-bylo-v-angole\/"},"modified":"2013-11-11T18:32:14","modified_gmt":"2013-11-11T17:32:14","slug":"jak-to-bylo-v-angole","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2013\/11\/11\/jak-to-bylo-v-angole\/","title":{"rendered":"Jak to bylo v Angole"},"content":{"rendered":"

\"angola\"Autor knihy, z n\u00ed\u017e p\u0159in\u00e1\u0161\u00edme v\u00fdtah, je Ameri\u010dan, kter\u00fd pracoval od roku 1964 v \u00dast\u0159edn\u00ed zpravodajsk\u00e9 slu\u017eb\u011b (CIA). D\u011btstv\u00ed pro\u017eil s rodi\u010di v Africe, studoval v Texasu a absolvoval v\u00fdcvik u vojensk\u00e9ho n\u00e1mo\u0159nictva. Pro CIA se anga\u017eoval pln\u011b a se cti\u017e\u00e1dost\u00ed, kriticky posuzoval schopnosti spolupracovn\u00edk\u016f i nad\u0159\u00edzen\u00fdch, metody pr\u00e1ce \u010dasto pova\u017eoval za nedokonal\u00e9 a s nar\u016fstaj\u00edc\u00edmi zku\u0161enostmi zast\u00e1val v mnoha p\u0159\u00edpadech radik\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed stanoviska ne\u017e veden\u00ed.<\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

Ve Vietnamu i v Angole v\u0161ak za\u017eil p\u0159\u00edli\u0161 mnoho, aby v sob\u011b mohl p\u0159ekonat hlubok\u00e9 roz\u010darov\u00e1n\u00ed nad t\u00edm, jak se v obou p\u0159\u00edpadech USA mezin\u00e1rodn\u011b zdiskreditovaly. Byl ot\u0159esen sv\u011bdectv\u00edm, kter\u00e9 o CIA zve\u0159ejnily n\u011bkter\u00e9 v\u00fdbory Kongresu, a tak p\u0159esto, \u017ee m\u011bl ty nejlep\u0161\u00ed vyhl\u00eddky na dal\u0161\u00ed postup nebo klidn\u00e9 v\u00fdnosn\u00e9 m\u00edsto, rozhodl se po 12 letech z americk\u00fdch \u0161pion\u00e1\u017en\u00edch slu\u017eeb odej\u00edt.<\/p>\n

V knize odhaluje n\u011bkter\u00e9 metody tajn\u00fdch operac\u00ed CIA. Zav\u00e1d\u00ed n\u00e1s nejen do \u00fast\u0159ed\u00ed CIA v Langley ve Virginii, ale p\u0159edev\u0161\u00edm do africk\u00fdch pobo\u010dek CIA v Kinshase a Lusace v letech 197S\u20141976, kdy se realizoval tzv. angolsk\u00fd program. Byly to vojensk\u00e9 operace, jejich\u017e c\u00edlem bylo zni\u010dit Lidov\u00e9 hnut\u00ed za osvobozen\u00ed Angoly (MPLA), a tak zabr\u00e1nit vytvo\u0159en\u00ed pokrokov\u00e9 vl\u00e1dy v Angole po vyhl\u00e1\u0161en\u00ed nez\u00e1vislosti 11. listopadu 1975. Spojenci CIA byly rozkolnick\u00e9 organizace FNLA a UNITA. FNLA h\u00e1jila z\u00e1jmy zahrani\u010dn\u00edch spole\u010dnost\u00ed, spolupracovala s jihoafrick\u00fdmi rasisty. Z\u00e1kladnu m\u011bla v kmeni Bakong\u016f, kter\u00fd \u017eije v severoz\u00e1padn\u00ed Angole a v sousedn\u00edm Zairu. V\u016fdce FNLA Hoiden Roberto se pova\u017eoval za potomka bakongsk\u00fdch vl\u00e1dc\u016f. UNITA, veden\u00e1 Jon\u00e1\u0161em Savimbim, m\u011bla z\u00e1kladnu na jihu mezi Ovimbundy. Byla slab\u0161\u00ed ne\u017e FNLA a spol\u010dovala se zejm\u00e9na s jihoafrick\u00fdm re\u017eimem.
V t\u011b\u017ek\u00fdch boj\u00edch zv\u00edt\u011bzilo Lidov\u00e9 hnut\u00ed za osvobozen\u00ed Angoly (MPLA), jemu\u017e po roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed operac\u00ed CIA a po z\u00e1sahu JAR p\u0159isp\u011bchali na pomoc kub\u00e1n\u0161t\u00ed voj\u00e1ci. MPLA vedl pozd\u011bj\u0161\u00ed prezident Angolsk\u00e9 lidov\u00e9 republiky Agostinho Neto. Navzdory p\u0159ek\u00e1\u017ek\u00e1m za\u010dalo toto pokrokov\u00e9 hnut\u00ed uskute\u010d\u0148ovat sv\u00e9 programov\u00e9 heslo: vytvo\u0159it v zemi lidovou vl\u00e1du. V\u00edt\u011bzstv\u00edm v\u0161ak boj neskon\u010dil. Z\u00e1\u0161kodnick\u00e9 organizace FNLA a UNITA, podporovan\u00e9 rasisty z JAR i mezin\u00e1rodn\u00ed reakc\u00ed, st\u00e1le lidovou vl\u00e1du v Angole ohro\u017eovaly.<\/p>\n

IAFEATURE<\/strong><\/p>\n

Ze Saigonu do Washingtonu jsem se vracel 30. \u010dervence 1975, na den p\u0159esn\u011b dva roky pot\u00e9, co jsem za\u010dal pracovat ve vietnamsk\u00e9m vnitrozem\u00ed, kam m\u011b vyslali, kdy\u017e m\u016fj p\u0159edch\u016fdce sp\u00e1chal sebevra\u017edu. Posudek, jak\u00fd jsem m\u011bl od CIA, umo\u017e\u0148oval, abych byl nasazen kdekoli. Bylo mi 38 let, m\u011bl jsem hodnost opera\u010dn\u00edho d\u016fstojn\u00edka GS 14, m\u011bl jsem za sebou t\u0159i cesty do Afriky, jednu akci v \u00fast\u0159ed\u00ed a jednu ve Vietnamu. Byl jsem n\u00e1\u010deln\u00edkem pobo\u010dky v Lubumbashi v Zairu a n\u00e1\u010deln\u00edkem pobo\u010dky v Bujumbu\u0159e v Burundi. V \u00fast\u0159edn\u00ed CIA v Langley jsem v roce 1972 vedl odd\u011blen\u00ed pro Ke\u0148u a Ugandu a pak jsem jel do ji\u017en\u00edho Vietnamu jako d\u016fstojn\u00edk pov\u011b\u0159en\u00fd \u0159\u00edzen\u00edm operac\u00ed ve vnitrozemsk\u00e9 provincii Tay-ninh. Jm\u00e9nem CIA jsem d\u011blal r\u016fzn\u00e9 pr\u00e1ce: z\u00edsk\u00e1val agenty, sledoval pracovn\u00edky ciz\u00edch velvyslanectv\u00ed, \u0159\u00eddil tajn\u00e9 operace; byl jsem prost\u011b zku\u0161en\u00fdm, vy\u0161\u0161\u00edm d\u016fstojn\u00edkem CIA.<\/p>\n

George Costello, n\u00e1\u010deln\u00edk operac\u00ed v africk\u00e9m odboru, kter\u00fd m\u011b p\u0159edvolal, sed\u011bl ve sv\u00e9 pracovn\u011b.
\u201eAsi tu\u0161\u00ed\u0161, \u017ee jde o Angolu,“ \u0159ekl. \u201eUm\u00ed\u0161 portugalsky?“
\u201eNe.“
\u201eTo nevad\u00ed. D\u00e1v\u00e1m dohromady program na podporu Savimbiho a Roberta. Je to velk\u00e1, nejv\u011bt\u0161\u00ed akce africk\u00e9ho odboru od doby Konga. M\u00e1me 14 mili\u00f3n\u016f dolar\u016f a u\u017e tam letadly pos\u00edl\u00e1me n\u011bjak\u00e9 zbran\u011b. Ale voz\u00edme je jen do Kinshasy Mobutuovi. Je to n\u00e1hrada za zbran\u011b, kter\u00e9 pos\u00edl\u00e1 do Angoly on z vlastn\u00edch sklad\u016f. C\u00edlem je nedovolit, aby MPLA z\u00edskala vojenskou p\u0159evahu, dokud se v \u0159\u00edjnu neuspo\u0159\u00e1daj\u00ed volby.“
Costello mi \u0159ekl, \u017ee z\u00e1stupce \u0159editele operac\u00ed pr\u00e1v\u011b na\u0159\u00eddil vytvo\u0159it pro tento program pohotovostn\u00ed skupinu. Mozek mi za\u010dal hned pracovat. P\u0159edstavil jsem si t\u00fddny hore\u010dnat\u00e9 aktivity, b\u011bh\u00e1n\u00ed z kancel\u00e1\u0159e do kancel\u00e1\u0159e s piln\u00fdmi a bleskov\u00fdmi telegramy, sbalen\u00fd kufr na cesty do Afriky a Evropy se zvl\u00e1\u0161tn\u00edm posl\u00e1n\u00edm. Mo\u017en\u00e1, \u017ee m\u011b po\u0161lou \u0159\u00eddit n\u011bkterou \u010d\u00e1st programu v ter\u00e9nu. Costello se v telefonu zm\u00ednil o cest\u00e1ch.
Pak mi to ale vyklopil a zlomysln\u011b se usm\u00edval. Jmenovali m\u011b vedouc\u00edm angolsk\u00e9 pohotovostn\u00ed skupiny. Co pr\u00fd tomu \u0159\u00edk\u00e1m.
Byl jsem GS 14 a dostal jsem \u00fakol jako GS 16, vedouc\u00ed pohotovostn\u00ed skupiny.
Angolsk\u00e1 operace dostala kryc\u00ed n\u00e1zev IAFEATURE.<\/p>\n

\u010cty\u0159i alternativy<\/strong><\/p>\n

Mezit\u00edm 14. \u010dervence 1975 p\u0159edlo\u017eil africk\u00fd odbor Vl\u00e1dn\u00edmu v\u00fdboru pro operace tajn\u00e9 slu\u017eby v z\u00e1mo\u0159\u00ed (V\u00fdbor 40) n\u00e1vrh alternativ angolsk\u00e9ho programu. Konstatovalo se v n\u011bm, \u017ee MPLA je schopna dob\u00fdt Luandu a okol\u00ed, \u017ee je Mobutu hospod\u00e1\u0159sky vy\u010derp\u00e1n a nem\u016f\u017ee ji\u017e d\u00e9le Roberta podporovat a \u017ee Roberto nem\u00e1 politickou podporu. D\u00e1le se uv\u00e1d\u011blo, \u017ee finan\u010dn\u00ed a materi\u00e1ln\u00ed podpora Roberta a Savimbiho by mohla vytvo\u0159it vojenskou rovnov\u00e1hu a odradit MPLA od dal\u0161\u00edch ozbrojen\u00fdch boj\u016f v Angole. Tajn\u00e1 finan\u010dn\u00ed pomoc by zabr\u00e1nila rychl\u00e9mu a \u201elevn\u00e9mu“ v\u00edt\u011bzstv\u00ed MPLA.
V dokumentu bylo d\u00e1le ozn\u00e1meno, \u017ee od 22. ledna 1975 dostal Roberto se souhlasem V\u00fdboru 40 ji\u017e 265 000 dolar\u016f, aby m\u011bl nad\u011bji proti soupe\u0159\u016fm v prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1d\u011b. D\u00e1le n\u00e1vrh obsahoval \u010dty\u0159i alternativy pro p\u016fsoben\u00ed USA v Angole:
1. finan\u010dn\u00ed pomoc omezen\u00e1 na politickou aktivitu;
2. podstatn\u00e1 finan\u010dn\u00ed pomoc a tajn\u00e9 operace, aby se dos\u00e1hlo rovnov\u00e1hy, s n\u00e1kladem 6 mili\u00f3n\u016f dolar\u016f;
3. v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1stka pen\u011bz (14 mili\u00f3n\u016f) a materi\u00e1ln\u00ed dod\u00e1vky, aby Savimbi a Roberto z\u00edskali nad MPLA p\u0159evahu;
4. poskytnut\u00ed dostate\u010dn\u00e9 podpory, aby se jednotky Roberta a Savimbiho udr\u017eely rok, s n\u00e1kladem 40 mili\u00f3n\u016f dolar\u016f.
O p\u00e1t\u00e9 mo\u017enosti – z\u016fstat zcela mimo tento konflikt – se v\u016fbec nemluvilo. Bylo jasn\u00e9, \u017ee USA tuto v\u00e1lky cht\u011bly.<\/p>\n

V n\u00e1vrhu bylo pro lep\u0161\u00ed utajen\u00ed doporu\u010deno, aby Angolan\u00e9 dost\u00e1vali rad\u011bji zbran\u011b od zairsk\u00e9 arm\u00e1dy ne\u017e p\u0159\u00edmo z USA.<\/p>\n

Pl\u00e1n tajn\u00fdch operac\u00ed<\/strong><\/p>\n

T\u00e9ho\u017e dne, kdy byl tento n\u00e1vrh p\u0159edlo\u017een, vyzval V\u00fdbor 40 CIA, aby p\u0159edlo\u017eila pl\u00e1n tajn\u00fdch akc\u00ed v angolsk\u00e9 operaci. Pl\u00e1n byl p\u0159edlo\u017een o dva dny pozd\u011bji a je\u0161t\u011b t\u00fd\u017e den byl schv\u00e1len prezidentem Geraldem Fordem, kter\u00fd uvolnil na v\u00fddaje \u0161est mili\u00f3n\u016f dolar\u016f. Dne 27. \u010dervence 1975 Ford povolil dal\u0161\u00edch osm mili\u00f3n\u016f a 29. \u010dervence odlet\u011blo z Ji\u017en\u00ed Karol\u00edny do Kinshasy prvn\u00ed letadlo C-141 se zbran\u011bmi. Ve skladech CIA v Texasu se urychlen\u011b p\u0159ipravovaly dal\u0161\u00ed dv\u011b dod\u00e1vky. Organiza\u010dn\u011b v\u0161e zaji\u0161\u0165oval africk\u00fd odbor. Bylo t\u0159eba rozhodnout o slo\u017een\u00ed dod\u00e1vky, \u00fa\u0159edn\u011b po\u017e\u00e1dat Pentagon o zap\u016fj\u010den\u00ed letadla, dojednat s pobo\u010dkou v Monrovii dopln\u011bn\u00ed paliva v Robertsfieldu a s pobo\u010dkou v Kinshase vylo\u017een\u00ed n\u00e1kladu v noci.
Pobo\u010dka v Kinshase m\u011bla sv\u00e9 probl\u00e9my: z\u00edskat povolen\u00ed pro p\u0159ist\u00e1ni a p\u0159itom to udr\u017eet v tajnosti, zajistit palivo pro letadlo na cestu zp\u011bt, sehnat n\u00e1kladn\u00ed automobily zairsk\u00e9 arm\u00e1dy, aby \u010dekaly v\u010das na leti\u0161ti.
CIA m\u00e1 sklady ciz\u00edch zbran\u00ed, kter\u00e9 jsou p\u0159ipraveny k zasl\u00e1n\u00ed kamkoli. Dopravu obvykle obstar\u00e1v\u00e1 vojensk\u00e9 letectvo USA nebo soukrom\u011b najat\u00e9 letadlo, jestli\u017ee je nutno americkou \u00fa\u010dast maskovat. Je ov\u0161em tak\u00e9 mo\u017en\u00e9 uzav\u0159\u00edt kontrakt s obchodn\u00edkem, kter\u00fd nakoup\u00ed zbran\u011b v Evrop\u011b a dod\u00e1 je pak s\u00e1m na ur\u010den\u00e9 m\u00edsto. CIA \u010dasto dod\u00e1v\u00e1 zastaral\u00e9 americk\u00e9 zbran\u011b a pak tvrd\u00ed, \u017ee ve sv\u011bt\u011b jsou dosud zbytky zbran\u00ed z druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, kter\u00e9 u\u017e samoz\u0159ejm\u011b nepat\u0159\u00ed Spojen\u00fdm st\u00e1t\u016fm. Pro angolsk\u00fd program jsme dostali takov\u00e9 zbran\u011b ze sklad\u016f N\u00e1rodn\u00ed gardy a z\u00e1sob Rezervn\u00edch slo\u017eek pozemn\u00ed arm\u00e1dy. Letouny C-130 americk\u00e9ho letectva dopravily zbran\u011b ze sklad\u016f CIA v San Antoniu v Texasu do Charlestonu v Ji\u017en\u00ed Karol\u00edn\u011b. Letouny C-141 pak n\u00e1klady o v\u00e1ze 25 tun p\u0159epravily p\u0159es Atlantik do Kinshasy. Za ka\u017ed\u00fd let platila CIA letectvu 80 000 dolar\u016f.
V p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm t\u00fddnu, od 3. do 9. srpna 1975, se operace IAFEATURE pln\u011b rozjela. Hlavn\u00ed spojenci – Mobutu v Zaire, Kaunda v Zambii, Roberto z FNLA a Savimbi z UNITA – byli informov\u00e1ni a jejich spolupr\u00e1ce byla zaji\u0161t\u011bna. Odborn\u00edci na vojensk\u00e9 a organiza\u010dn\u00ed z\u00e1le\u017eitosti odlet\u011bli do Kinshasy a pohotovostn\u00ed skupina dostala definitivn\u00ed podobu.
O pln\u011bn\u00ed angolsk\u00e9ho programu informovala CIA pr\u016fb\u011b\u017en\u011b v\u00fdbory Kongresu. Dal\u0161\u00ed sch\u016fze V\u00fdboru 40 se konala 8. srpna.
V Angole se situace rapidn\u011b zhor\u0161ovala. MPLA ovl\u00e1dala 12 z 15 provinci\u00ed a postupovala. Rozhlasov\u00e1 stanice v Luand\u011b vys\u00edlala propagandu MPLA. FNLA se pokou\u0161ela zah\u00e1jit ofenz\u00edvu. Roberto a Mobutu vyv\u00edjeli n\u00e1tlak na pobo\u010dku v Kinshase a naopak pobo\u010dky v Kinshase, Lusace a Luand\u011b bombardovaly \u00fast\u0159ed\u00ed sv\u00fdmi po\u017eadavky a hl\u00e1\u0161en\u00edmi.<\/p>\n

Sezn\u00e1mit se se spojenci<\/strong><\/p>\n

Kdy\u017e jsem se do angolsk\u00e9ho programu za\u010dal zapracov\u00e1vat, uv\u011bdomoval jsem si, \u017ee z\u0159ejmou slabinou programu je nedostatek informac\u00ed o na\u0161ich spojenc\u00edch a o angolsk\u00e9m vnitrozem\u00ed. Zahajovali jsme velkou tajnou operaci na podporu dvou angolsk\u00fdch hnut\u00ed, o nich\u017e jsme m\u011bli m\u00e1lo spolehliv\u00fdch informac\u00ed. V\u011bt\u0161ina toho, co jsme v\u011bd\u011bli o FNLA, poch\u00e1zela od Roberta, hlavn\u00edho p\u0159\u00edjemce na\u0161ich dar\u016f, a bylo z\u0159ejm\u00e9, \u017ee p\u0159eh\u00e1n\u00ed a zkresluje fakta, aby si na\u0161i podporu udr\u017eel. Je\u0161t\u011b m\u00e9n\u011b jsme v\u011bd\u011bli o Savimbim a UNITA. Tuto mezeru jsem cht\u011bl vyplnit vys\u00edl\u00e1n\u00edm n\u011bkoho do z\u00e1kladen t\u011bchto organizaci uvnit\u0159 Angoly. Jako prvn\u00edho kandid\u00e1ta pro tuto misi jsem zvolil sebe.
Bylo schv\u00e1leno, abych nav\u0161t\u00edvil Kinshasu a pak angolsk\u00e1 m\u011bsta Ambriz a Silva Porto. Bylo rozhodnuto, \u017ee pojedou i dva radisti, kte\u0159\u00ed budou nep\u0159etr\u017eit\u011b udr\u017eovat kontakt s Kinshasou.
Operace vy\u017eadovala v\u0161echny druhy z\u00e1kladn\u00edho vybaven\u00ed: n\u00e1kladn\u00ed auta, d\u017e\u00edpy, d\u011blost\u0159electvo, minomety, protitankov\u00e9 zbran\u011b, letadla. Nebyla to je\u0161t\u011b velk\u00e1 v\u00e1lka, ale obecn\u011b se podce\u0148ovalo, do \u010deho se to \u0159\u00edt\u00edme. Ambriz je od Kinshasy vzd\u00e1len 700 kilometr\u016f po \u0161patn\u00fdch silnic\u00edch. I kdyby bylo dost n\u00e1kladn\u00edch aut, byl nedostatek paliva. Dosud p\u0159ev\u00e1\u017eelo v\u011bt\u0161inu dod\u00e1vek Mobutuovo letectvo, ale nedalo se \u010dekat, \u017ee Mobutu bude sv\u00e9 C-130 dlouho riskovat v Angole. A jeho DC-4 na to v\u0161echno nesta\u010dily.<\/p>\n

Kinshasa<\/strong><\/p>\n

Na m\u00edst\u011b jsme byli po \u010dtvrt\u00e9 hodin\u011b odpoledne. P\u0159ed n\u00e1mi bylo obvykl\u00e9 \u010dek\u00e1n\u00ed na zavazadla, mo\u017en\u00e1 del\u0161\u00ed vzhledem k na\u0161im 16 bedn\u00e1m za\u0159\u00edzen\u00ed pro vys\u00edl\u00e1n\u00ed r\u00e1diem. V telegramu jsme jasn\u011b ozn\u00e1mili, \u017ee vezeme velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed, kter\u00e9 celn\u00edci nesm\u011bj\u00ed otev\u0159\u00edt. Praxe CIA v takov\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b vy\u017eaduje, aby m\u00edstn\u00ed pobo\u010dka vy\u0159\u00eddila pap\u00edry p\u0159edem za pomoci pracovn\u00edka velvyslanectv\u00ed a opera\u010dn\u00ed d\u016fstojn\u00edk m\u00e1 \u010dekat na leti\u0161ti, aby nedo\u0161lo ke komplikac\u00edm.
N\u011bkdo na n\u00e1s m\u00e1val, mlad\u00fd mu\u017e ve sportovn\u00ed ko\u0161ili, nebyl to Ameri\u010dan. P\u0159edstavil se jako Monsieur Albert, vzal na\u0161e pasy a za\u010dal za\u0159izovat na\u0161e odbaven\u00ed.
Z pobo\u010dky nebylo nikoho vid\u011bt. U celn\u00ed p\u0159ep\u00e1\u017eky bylo jasn\u00e9, \u017ee se v\u011bci zamotaly. Hrozilo n\u00e1m, \u017ee budeme odhaleni. Celn\u00edk pevn\u011b t\u0159\u00edmal za provaz jednu na\u0161i bednu a druh\u00fd radista mu ji se stejn\u00fdm \u00fasil\u00edm tahal z ruky. Dal\u0161\u00ed t\u0159i celn\u00edci vypadali agresivn\u011b.
Monsieur Albert st\u00e1l p\u00e1r krok\u016f opod\u00e1l a byl viditeln\u011b zastra\u0161en. Ostatn\u00ed cestuj\u00edc\u00ed byli ji\u017e d\u00e1vno odbaveni a ode\u0161li.
Zastavil jsem se ve zdvo\u0159il\u00e9 vzd\u00e1lenosti jednoho metru od celn\u00edka a opakoval i sem mu v\u00fdsady, ke kter\u00fdm m\u011b oprav\u0148uje m\u016fj diplomatick\u00fd pas. Neu\u010dinilo to na n\u011bj dojem a vydal n\u011bjak\u00fd p\u0159\u00edkaz v lingal\u0161tin\u011b. Dva p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci str\u00e1\u017ee se vrhli na na\u0161e bedny a zmizeli v prostoru, kam je vstup zak\u00e1z\u00e1n. \u0160el jsem za celn\u00edkem do jeho kancel\u00e1\u0159e a poznal jsem, \u017ee je vedouc\u00edm leti\u0161tn\u00ed celnice. Dom\u00e1hal jsem se, aby mi alespo\u0148 dovolil zatelefonovat na velvyslanectv\u00ed. K telefonu jsem nakonec dostal St. Martina, kter\u00fd cht\u011bl s celn\u00edkem hovo\u0159it. Poslouchal jsem je. St. Martin zkou\u0161el v\u0161echno mo\u017en\u00e9, vyhro\u017eoval, \u017ee zavol\u00e1 p\u0159\u00edmo prezidentu Mobutuovi. Na celn\u00edka to ale neud\u011blalo n\u00e1le\u017eit\u00fd dojem. Nakonec mi St. Martin \u0159ekl, abych \u010dekal.
Sedl jsem si a za\u010dal jsem celn\u00edka a jeho asistenta zpracov\u00e1vat. N\u00e1\u010deln\u00edk leti\u0161tn\u00ed celnice Ndjili by mohl b\u00fdt cennou osobou, a\u017e do Kinshasy za\u010dnou p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bt pracovn\u00edci IAFEATURE a za\u010dnou se sem valit zbran\u011b. Jeho asistent poch\u00e1zel z provincie Kasai, kde jsem se narodil a chodil do \u0161koly, a oba jsme mluvili plynn\u011b \u010dilubsky.
Kdy\u017e asi za hodinu zazvonil telefon, byli jsme – oba \u00fa\u0159edn\u00edci a j\u00e1 – u druh\u00e9ho piva. Na\u0161e komunikace, usnad\u0148ovan\u00e1 pivem, vytvo\u0159ila situaci, kdy mohli oba \u00fa\u0159edn\u00edci snadno couvnout.
Limuz\u00edna na\u0161eho velvyslanectv\u00ed vplula na p\u0159epln\u011bnou silnici. Monsieur Albert jel opatrn\u011b, aby se vyhnul v\u0161em d\u011br\u00e1m na silnici.
\u00da\u0159edn\u00edk z velvyslanectv\u00ed n\u00e1m pom\u00e1hal vylo\u017eit bedny p\u0159ed velvyslanectv\u00edm. Kancel\u00e1\u0159e kinshask\u00e9 pobo\u010dky jsou ve druh\u00e9m pat\u0159e velvyslanectv\u00ed a od m\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy p\u0159ed \u0161esti lety se tam m\u00e1lo zm\u011bnilo.
Vila n\u00e1\u010deln\u00edka pobo\u010dky je vzd\u00e1lena dvacet minut od velvyslanectv\u00ed a bydl\u00ed v n\u00ed n\u00e1\u010deln\u00edci pobo\u010dky u\u017e od dob Larryho Devlina, kter\u00fd \u0159\u00eddil kon\u017eskou operaci po\u010d\u00e1tkem \u0161edes\u00e1t\u00fdch let. Za tu dobu jsem tam v pokoj\u00edch pro hosty spal ji\u017e n\u011bkolikr\u00e1t. N\u00e1jem a poplatky p\u0159i\u0161ly na 40 000 dolar\u016f a platilo je ofici\u00e1ln\u011b velvyslanectv\u00ed USA a CIA mu to propl\u00e1cela.
Jednou nebo dvakr\u00e1t m\u011bs\u00ed\u010dn\u011b zval m\u00edstn\u00ed opera\u010dn\u00ed d\u016fstojn\u00edk ka\u017ed\u00e9ho agenta na sch\u016fzku do domu, kter\u00fd byl zn\u00e1m jako apartm\u00e1 pro hosty v bezpe\u010dn\u00e9m m\u00edst\u011b, vzd\u00e1len\u00e9m jeden blok od velvyslanectv\u00ed. D\u016fstojn\u00edk v\u017edy zaparkoval dosti daleko a chodil zadn\u00edm schodi\u0161t\u011bm, zat\u00edmco agenti vch\u00e1zeli p\u0159edem.<\/p>\n

Velitelstv\u00ed FNLA<\/strong><\/p>\n

Velitelstv\u00ed FNLA bylo um\u00edst\u011bno ve skupin\u011b budov nedaleko velvyslanectv\u00ed. Byly obehn\u00e1ny vysokou neom\u00edtnutou cihlovou zd\u00ed. P\u0159ed oplechovanou branou st\u00e1l osam\u011bl\u00fd voj\u00e1k v beztvar\u00e9 uniform\u011b. Dr\u017eel starou automatickou pu\u0161ku FAL. Teprve kdy\u017e jsem se odvolal na \u0159adu osob, bylo mi dovoleno vej\u00edt.
Prostor za branou byl zapln\u011bn n\u00edzk\u00fdmi cihlov\u00fdmi budovami s d\u0159ev\u011bn\u00fdmi dve\u0159mi a nenat\u0159en\u00fdmi okny, v mnoha p\u0159\u00edpadech rozbit\u00fdmi. Mezi budovami vedly \u00fazk\u00e9 \u0161pinav\u00e9 cesty a chodn\u00ed\u010dky. Kdysi tu z\u0159ejm\u011b b\u00fdvala n\u011bjak\u00e1 firma pro n\u00e1kladn\u00ed dopravu nebo velkoobchod. Des\u00edtky lid\u00ed pob\u00edhaly z budovy do budovy, n\u011bkte\u0159\u00ed m\u011bli \u0161edozelen\u00e9 poln\u00ed uniformy, jin\u00ed byli v civilu a bos\u00ed. Zd\u00e1lo se, \u017ee na ka\u017ed\u00e9ho voj\u00e1ka tu p\u0159ipad\u00e1 n\u011bkolik \u017een a d\u011bt\u00ed. Bylo dusno, p\u00e1chly tu ko\u0159eny manioku a otev\u0159en\u00e1 stoka. Branou pomalu p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011blo n\u00e1kladn\u00ed auto pln\u00e9 lid\u00ed a za n\u00edm d\u017e\u00edp.<\/p>\n

Holden Roberto p\u0159ijel k St. Martinovi v p\u011bt hodin. M\u011bl s sebou \u010dty\u0159\u010dlenn\u00fd doprovod. \u0160li jsme se s n\u00edm p\u0159iv\u00edtat. Vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e ostatn\u00ed, v dob\u0159e u\u0161it\u00e9m saku zairsk\u00e9ho st\u0159ihu, byl ve skupin\u011b dominantn\u00ed, le\u010d odpuzuj\u00edc\u00ed postavou. Jeho svisl\u00e9 koutky \u00fast p\u016fsobily, \u017ee m\u011bl v obli\u010deji v\u00fdraz trval\u00e9ho nesouhlasu. Tento dojem podtrhovaly tmav\u00e9 br\u00fdle, kter\u00e9 nikdy neodkl\u00e1dal. Nec\u00edtil jsem nic v\u0159el\u00e9ho, i kdy\u017e m\u011b oslovil zdvo\u0159ile.
St. Martin pod\u00e1val n\u00e1poje a rozsadil n\u00e1s tak, \u017ee se s\u00e1m s Robertem usadil na gau\u010di. Mne posadil naproti v dosti velk\u00e9 vzd\u00e1lenosti, fakticky mimo kontakt. St. Martin na mne ob\u010das uk\u00e1zal a Roberto na mne pohl\u00e9dl. B\u016fhv\u00ed, co ta St. Martinova taktika znamenala.
\u201eMonsieur le Pr\u00e9sident,“ p\u0159eru\u0161il jsem je a vstal jsem. \u201ePojedete z\u00edtra se mnou?\u201c P\u0159e\u0161el jsem k n\u011bmu a sedl si na okraj stolku p\u0159ed Robertem.
\u201eNe, setk\u00e1m se s v\u00e1mi v Ambrizu. Nejprve pojedete do Garmony prohl\u00e9dnout si m\u016fj \u0161t\u00e1b.“<\/p>\n

Cesta do Ambrizu<\/strong><\/p>\n

Za\u010dalo to t\u00edm, \u017ee m\u016fj pr\u016fvodce Makala p\u0159i\u0161el r\u00e1no pozd\u011b a n\u00e1kladn\u00ed auto FNLA, kter\u00fdm jsme m\u011bli odjet na leti\u0161t\u011b, se v\u016fbec neuk\u00e1zalo. Museli jsme jet dod\u00e1vkou CIA s pozn\u00e1vac\u00ed zna\u010dkou americk\u00e9ho velvyslanectv\u00ed, a t\u00edm jsme znepokojili hl\u00edda\u010de u br\u00e1ny vojensk\u00e9 \u010d\u00e1sti leti\u0161t\u011b Ndjili. Nakonec jsme se pomoc\u00ed \u00faplatk\u016f a telefon\u00e1t\u016f dostali dovnit\u0159 a dva piloti, Mobutuovi \u017eold\u00e1ci, jeden D\u00e1n a druh\u00fd Belgi\u010dan, n\u00e1s dopravili do Car mony ve star\u00e9m letadle DC-4.
T\u0159i politi\u010dt\u00ed pracovn\u00edci FNLA s n\u00e1mi bleskov\u011b prohl\u00e9dli Carmonu, hlavn\u00ed m\u011bsto angolsk\u00e9 severn\u00ed provincie. Odm\u00edtali odpov\u00eddat na na\u0161e dotazy a brzy n\u00e1s zavezli, \u017e\u00edzniv\u00e9 a hladov\u00e9, zp\u011bt na leti\u0161t\u011b. Carmona si v\u0161ak nic jin\u00e9ho ne\u017e rychlou proj\u00ed\u017e\u010fku nezasluhovala. Bylo to pr\u00e1zdn\u00e9 m\u011bsto, obchody a domy byly zam\u010deny a \u010dekaly jako cena na toho, kdo v angolsk\u00e9 v\u00e1lce zv\u00edt\u011bz\u00ed. Na leti\u0161ti \u010dekala posledn\u00ed skupina Portugalc\u016f na evakuaci do Luandy.
Centrum Ambrizu bylo podobn\u011b jako v Carmon\u011b opu\u0161t\u011bn\u00e9, v\u0161e bylo uzam\u010deno. Jen n\u011bkolik Afri\u010dan\u016f v civiln\u00edch \u0161atech se tam proch\u00e1zelo bez c\u00edle. Po sn\u00eddani jsem si prohl\u00e9dl spojovac\u00ed st\u0159edisko FNLA.
\u0160el jsem na druh\u00fd konec m\u011bsta, na \u0161irok\u00e9 prostranstv\u00ed s v\u00fdhledem na mo\u0159e a d\u00edval jsme se, jak tam kapit\u00e1n Bento cvi\u010d\u00ed sv\u00e9 voj\u00e1ky. Sedm b\u011bloch\u016f a 15 Afri\u010dan\u016f nacvi\u010dovalo z\u00e1kladn\u00ed povely a pozd\u011bji \u00fatok na domn\u011blou nep\u0159\u00e1telskou pozici u pl\u00e1\u017ee. Alespo\u0148 ti Afri\u010dani. B\u011blo\u0161i st\u00e1li u n\u00e1kla\u010f\u00e1k\u016f a d\u00edvali se.
Roberto p\u0159ijel z p\u0159ist\u00e1vac\u00ed plochy a rozt\u011bkan\u011b mi pot\u0159\u00e1sl rukou. M\u011bl na sob\u011b vojensk\u00e9 kalhoty, lehk\u00e9 sako a b\u00e9\u017eovou golfovou \u010depici. Bez pr\u016ftah\u016f m\u011b nalo\u017eil do nov\u00e9ho mikrobusu Volkswagen a odjeli jsme. Byli s n\u00e1mi t\u0159i b\u011blo\u0161i: vysok\u00fd Portugalec se \u0161irok\u00fdmi rameny jm\u00e9nem Chevier, siln\u00fd \u010dlov\u011bk v uniform\u011b majora \u00fatvaru para\u0161utist\u016f v \u010derven\u00e9m baretu a Falstaff. Falstaff mi pozd\u011bji \u0159ekl, \u017ee Chevier byl v letech boje proti africk\u00e9mu osvobozeneck\u00e9mu hnut\u00ed n\u00e1\u010deln\u00edkem portugalsk\u00e9 rozv\u011bdky v Luand\u011b. Nyn\u00ed d\u00e1val sv\u00e9 schopnosti a v\u011bdomosti o MPLA do slu\u017eeb FNLA. Podle Falstaffa byl ten v uniform\u011b majorem brazilsk\u00e9 arm\u00e1dy a byl tu z\u0159ejm\u011b jako pozorovatel. A co d\u011blali Falstaff a brazilsk\u00fd major v Ambrizu? Falstaff se odpov\u011bdi vyhnul a zm\u011bnil p\u0159edm\u011bt rozhovoru.
V automobilov\u00e9m depu jsme se p\u016fl hodiny zdr\u017eeli, nebo\u0165 Roberto prohl\u00ed\u017eel automobily, po\u010d\u00edtal n\u00e1hradn\u00ed d\u00edly, m\u011b\u0159il stav benz\u00ednu a    v\u0161echny proh\u00e1n\u011bl, a\u0165 to byli b\u011blo\u0161i    nebo Afri\u010dani. V\u00edc mluvil ne\u017e poslouchal a \u010dasto sk\u00e1kal lidem do \u0159e\u010di a p\u0159iv\u00e1d\u011bl je do rozpak\u016f. Pak jsme vyjeli na asfaltovou silnici a    proj\u00ed\u017ed\u011bli jsme angolsk\u00fdm bu\u0161em.    <\/p>\n

Otev\u0159enou st\u0159echou mikrobusu jsem fotografoval ter\u00e9n. Byl otev\u0159en\u00fd, such\u00fd a pom\u011brn\u011b rovn\u00fd. Z 60 procent byl pokryt metr vysokou tr\u00e1vou, m\u00edsty rostly hlohy, f\u00edkovn\u00edky, divok\u00e9 olivy a cedry, kter\u00e9 dohromady tvo\u0159ily mal\u00e9 h\u00e1jky. Mohutn\u00e9 rozlo\u017eit\u00e9 baobaby, kter\u00e9 rostly tu a tam, tvo\u0159ily krajinu typicky africkou. Byla to pob\u0159e\u017en\u00ed savana, ide\u00e1ln\u00ed ter\u00e9n pro p\u0159esun praporu s lehk\u00fdmi zbran\u011bmi, kter\u00fd umo\u017e\u0148uje velkou pohyblivost a z\u00e1rove\u0148 poskytuje dobr\u00e9 kryt\u00ed. Tento typ v\u00e1lky by se pochopiteln\u011b vedl v\u011bt\u0161inou po silnic\u00edch. Jeli jsme po pom\u011brn\u011b dobr\u00e9, \u00fazk\u00e9 asfaltov\u00e9 silnici, stav\u011bn\u00e9 pro p\u011btitunov\u00e9 mercedesy a n\u00e1kladn\u00ed auta berliety, na nich\u017e z\u00e1visel angolsk\u00fd obchod s k\u00e1vou a provin\u010dn\u00ed hospod\u00e1\u0159stv\u00ed.
Cestou mi dal Roberto seznam v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 pot\u0159ebuj\u00ed. St\u00e1le se vracel k uniform\u00e1m a bot\u00e1m, kter\u00e9 cht\u011bl pro 15 000 voj\u00e1k\u016f.
\u201eMus\u00ed m\u00edt uniformy, aby se c\u00edtili jako voj\u00e1ci,“ \u0159\u00edkal. \u201eA boty. Kdy\u017e jim d\u00e1m boty, budou pro mne bojovat.“<\/p>\n

Prohl\u00eddka \u201eboji\u0161\u0165“<\/strong><\/p>\n

FNLA byla     ji\u017e dva dny na \u00fastupu, kdy\u017e Mobutu a St. Martin vyzvali Roberta, aby se osobn\u011b ujal velen\u00ed na boji\u0161ti a vzal tam s sebou zbran\u011b a obrn\u011bn\u00e1 vozidla z Kinshasy. Nyn\u00ed zase ustupovala MPLA a Roberto byl une\u0161en sv\u00fdm \u00fasp\u011bchem. V\u00e1lka byla    snadn\u00e1, brzy budou a\u017e v Luand\u011b.
Roberto o v\u0161em rozhodoval, kontroloval zbran\u011b, strkal voj\u00e1ky do n\u00e1kladn\u00edch aut a dokonce kontroloval, kolik je benz\u00ednu v n\u00e1dr\u017ei volkswagenu. Falstaff mi n\u011bkolikr\u00e1t po\u0161eptal, \u017ee Roberto nen\u00ed schopn\u00fdm velitelem, proto\u017ee jeho p\u0159\u00edkazy vyvol\u00e1vaj\u00ed \u0159adu ne\u0159e\u0161iteln\u00fdch probl\u00e9m\u016f.<\/p>\n

Bylo t\u011b\u017ek\u00e9 odhadnout, jak\u00fd je    rozsah boj\u016f, ale jistou p\u0159edstavu jsem si vytv\u00e1\u0159el. Roberto prohla\u0161oval, \u017ee m\u00e1 v oblasti 2000 voj\u00e1k\u016f. Tvrdil, \u017ee tla\u010d\u00ed zp\u011bt 4000 voj\u00e1k\u016f MPLA. Hovo\u0159il o t\u011b\u017ek\u00fdch boj\u00edch    a ost\u0159elov\u00e1n\u00ed, zvl\u00e1\u0161t\u011b u Barro do Dande. J\u00e1 jsem v\u0161ak napo\u010d\u00edtal jen p\u00e1r kr\u00e1ter\u016f v zemi vyryt\u00fdch st\u0159elami z minomet\u016f a na budov\u00e1ch p\u00e1r    stop od kulek vyp\u00e1len\u00fdch ze z\u00e1sobn\u00edk\u016f lehk\u00fdch zbran\u00ed. V Barro do Dande do\u0161lo jen k mal\u00e9 p\u0159est\u0159elce a nikoli boji. Roberto ten rozd\u00edl nech\u00e1pal; a\u017e do minul\u00e9ho t\u00fddne osobn\u011b na \u010d\u00e1\u0159e nikdy nebyl.
Asi ve \u010dty\u0159i odpoledne jsme dojeli na voln\u00e9 prostranstv\u00ed a k\u0159i\u017eovatku se silnic\u00ed do Sassalemby. Nebyly tam \u017e\u00e1dn\u00e9 domy. Jenom vydl\u00e1\u017ed\u011bn\u00e1 k\u0159i\u017eovatka a betonov\u00fd sloupek s n\u00e1pisem Luanda 32 km.
P\u00e1r set metr\u016f odtamtud jsme narazili na \u00fatvar FNLA nama\u010dkan\u00fd v m\u011blk\u00e9m z\u00e1kopu vedle silnice. Bylo jich tam asi 80, a\u010dkoli tento bl\u00e1tiv\u00fd z\u00e1kop mohl bezpe\u010dn\u011b ukr\u00fdt sotva desetinu. V\u011bt\u0161inu bojov\u00e9 s\u00edly FNLA na front\u011b u Sassalemby by zne\u0161kodnila pouh\u00e1 s\u00e9rie z rninometu.<\/p>\n

Caxito, kam jsme jeli druh\u00fd den r\u00e1no, vypadalo na rozd\u00edl od ostatn\u00edch m\u00edst jako skute\u010dn\u00e9 boji\u0161t\u011b. Projeli jsme j\u00edm dvakr\u00e1t a nevid\u011bli jsme jedinou budovu, kter\u00e1 by nem\u011bla aspo\u0148 n\u011bjakou stopu po minometn\u00e9 palb\u011b. Domy Afri\u010dan\u016f byly srovn\u00e1ny se zem\u00ed. Mal\u00e1 c\u00edrkevn\u00ed \u0161kola, kde m\u011bla MPLA velitelsk\u00fd stan, byla \u00fatokem FNLA t\u011b\u017ece po\u0161kozena. Na dvo\u0159e st\u00e1lo zni\u010den\u00e9 obrn\u011bn\u00e9 vozidlo a dva d\u017e\u00edpy.
Roberto mi py\u0161n\u011b vyl\u00ed\u010dil bitvu a poznamenal, \u017ee palba FNLA byla tak p\u0159esn\u00e1, \u017ee neutr\u00e1ln\u00ed kas\u00e1rna portugalsk\u00e9 arm\u00e1dy o dva bloky d\u00e1l z\u016fstala netknut\u00e1. Chevier pak l\u00ed\u010dil, jak zairsk\u00e9 panhardy ztratily orientaci a zam\u00ed\u0159ily silnic\u00ed do Luandy a jak Roberto s\u00e1m sko\u010dil do auta a \u0159\u00edtil se za nimi, aby jim uk\u00e1zal cestu zp\u011bt na boji\u0161t\u011b.
Opatrn\u011b, abych ne\u0161l\u00e1pl na minu, jsem pro\u0161el \u0161koln\u00edm dvorem v Caxitu. Prohl\u00ed\u017eel jsem si v\u0161echno pozorn\u011b, abych si pokud mo\u017eno ud\u011blal vlastn\u00ed p\u0159edstavu o bitce. Nen\u00ed pochyb, \u017ee se na tuto skupinu budov soust\u0159edil velk\u00fd \u00fatok, ale nebyly tam \u017e\u00e1dn\u00e9 stopy po obran\u011b. \u017d\u00e1dn\u00e9 kryty, \u017e\u00e1dn\u00e1 palebn\u00e1 postaven\u00ed v zemi, \u017e\u00e1dn\u00e9 pohozen\u00e9 p\u00e1sy na n\u00e1boje. Obrn\u011bn\u00fd v\u016fz a oba d\u017e\u00edpy byly zni\u010deny u zdi, kde parkovaly.
Kdy\u017e jsme se za soumraku vraceli do Ambrizu, v\u0161ichni ml\u010deli. J\u00e1 jsem v duchu kalkuloval a zva\u017eoval, jak\u00fd asi budou m\u00edt \u00fa\u010dinek zbran\u011b CIA na bojovou situaci. Vzhledem k nedostate\u010dn\u00e9 v\u00fdzbroji soupe\u0159\u00edc\u00edch arm\u00e1d by modern\u00ed zbran\u011b dramaticky zm\u011bnily situaci na boji\u0161ti.<\/p>\n

Savimbi<\/p>\n

Te\u010f u\u017e jsem si mohl ud\u011blat p\u0159edstavu o Robertovi a FNLA, kte\u0159\u00ed byli pova\u017eov\u00e1n\u00ed za na\u0161i nejv\u011bt\u0161\u00ed nad\u011bji v Angole a byli zat\u00edm nejv\u011bt\u0161\u00edmi p\u0159\u00edjemci dar\u016f od CIA. Aby byl obraz \u00fapln\u00fd, pot\u0159ebovali jsme se pod\u00edvat je\u0161t\u011b na UNITA a jej\u00edho v\u016fdce Jonase Savimbiho. Za n\u00edm jsem se vydal ve st\u0159edu 20. srpna 1975.
Bylo hned jasn\u00e9, \u017ee UNITA byla organizace zcela jin\u00e9ho kalibru ne\u017e FNLA. Ministr zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed UNITA Jorges Sangumba n\u00e1s vyzvedl p\u0159esn\u011b. Jel jsem s n\u00edm na leti\u0161t\u011b v sedanu UNITA a oba moji radist\u00e9 za n\u00e1mi v dod\u00e1vce CIA. Na leti\u0161ti jsme pro\u0161li vchodem pro ofici\u00e1ln\u00ed osobnosti, zat\u00edmco Sangumb\u016fv pomocn\u00edk za\u0159izoval na\u0161e pasov\u00e9 odbaven\u00ed, a nastoupili jsme do mal\u00e9ho slu\u017eebn\u00edho letadla Lear. Za dvouhodinov\u00e9ho letu do Silva Porto n\u00e1m britsk\u00fd pomocn\u00fd pilot podal z termosky k\u00e1vu.
UNITA s vlastn\u00edm karem? Dov\u011bd\u011bl jsem se, \u017ee to je dar jedn\u00e9 britsko-rhodesk\u00e9 investi\u010dn\u00ed spole\u010dnosti, kter\u00e1 ve v\u00e1lce s\u00e1zela na Savimbiho. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u0159\u00edstup k angolsk\u00fdm nerost\u016fm by byl bohatou odm\u011bnou. Mal\u00fd tryskov\u00fd letoun byl ide\u00e1ln\u00ed
dar, nebo\u0165 d\u00e1val Savimbimu mo\u017enost snadn\u00e9ho pohybu po Africe.    
Nav\u0161t\u011bvoval africk\u00e9 p\u0159edstavitele,    bl\u00edzk\u00e9 i vzd\u00e1len\u00e9, a p\u0159itom mohl dob\u0159e sledovat aktivitu sv\u00e9 organizace ve st\u0159edn\u00ed Angole.<\/p>\n

Velitel UNITA na n\u00e1s \u010dekal u mal\u00e9 leti\u0161tn\u00ed budovy v Silva Porto, kter\u00e1 byla polepena plak\u00e1ty a pops\u00e1na hesly. \u010cty\u0159dve\u0159ov\u00fd fiat n\u00e1s odvezl pra\u0161nou cestou do m\u011bsta vzd\u00e1len\u00e9ho asi dva kilometry, kde m\u011b nechali v hale jednoho domku.
Kdy\u017e Sangumba zmizel vedle do j\u00eddelny, zahl\u00e9dl jsem siln\u00e9ho mu\u017ee v poln\u00ed uniform\u011b sed\u011bt v \u010dele stolu. Byl velmi tmav\u00e9 pleti a m\u011bl bradu zarostlou dlouh\u00fdm a leskl\u00fdm vousem. Pohl\u00e9dl na mne kr\u00e1tce velk\u00fdma v\u00fdrazn\u00fdma o\u010dima. P\u00e1r minut pozd\u011bji ve\u0161el do dve\u0159\u00ed a p\u0159edstavil se jako Jonas Savimbi.
\u201eBudeme m\u00edt \u010das si pohovo\u0159it, ale nejd\u0159\u00edv mus\u00edm j\u00edt na zased\u00e1n\u00ed sjezdu UNITA,“ \u0159ekl. \u201eChcete-li se z\u00fa\u010dastnit, jste v\u00edt\u00e1n.“
\u0160el jsem za Savimbim kolem n\u011bkolika blok\u016f na shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed v\u00edce ne\u017e tis\u00edce lid\u00ed, kte\u0159\u00ed ho obklopovali a zp\u00edvali p\u00edsn\u011b. Vystoupil po schodech budovy a ve\u0161el dovnit\u0159. Za p\u00e1r okam\u017eik\u016f se objevil na balk\u00f3n\u011b a za\u010dal vyz\u00fdvat z\u00e1stup, aby p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e. Uvedli m\u011b dovnit\u0159, kde byl s\u00e1l zapln\u011bn\u00fd asi t\u0159emi sty Afri\u010dany. Z\u00e1stup nad\u00e1le skandoval \u201eSavimbi“, \u201eUNITA“, \u201eAngola“.
Kdy\u017e za\u010dal Savimbi \u0159e\u010dnit, shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed se uti\u0161ilo, aby sly\u0161elo mistra \u0159e\u010dnick\u00e9ho stylu. Savimbi m\u011bl siln\u00fd a dob\u0159e modulovan\u00fd hlas. Kdy\u017e mluvil, obracel se cel\u00fdm t\u011blem k r\u016fzn\u00fdm skupin\u00e1m poslucha\u010d\u016f, nakl\u00e1n\u011bl se dop\u0159edu, gestikuloval, vztahoval k lidem ruce a pak si je kladl na prsa. Kdy\u017e k\u00fdval, dav vyjad\u0159oval souhlas, jeho nesouhlas vyvolal i nesouhlas poslucha\u010d\u016f, odpov\u011bdi na jeho ot\u00e1zky p\u0159ich\u00e1zely z publika jako bou\u0159e: UNITA, Angola. MPLA! V jeho ve\u0159ejn\u00e9m vystupov\u00e1ni se zra\u010dila jeho mision\u00e1\u0159sk\u00e1 v\u00fdchova – jeho otec byl evangelick\u00fdm kazatelem – a reakce poslucha\u010d\u016f p\u0159ipom\u00ednala sp\u00ed\u0161e modlitebn\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed ne\u017e politickou manifestaci.
\u0158\u00edkal p\u0159edem o\u010dek\u00e1van\u00e9 fr\u00e1ze: \u201eUNITA je nad\u011bje Angoly“, \u201ePorazili jsme Portugalce, poraz\u00edme i MPLA“, \u201eUNITA zv\u00edt\u011bz\u00ed“.<\/p>\n

Savimbi byl \u010dinorod\u00fd \u010dlov\u011bk. Nejprve jsme jednali. Pak jsme nav\u0161t\u00edvili m\u00edstn\u00ed pos\u00e1dky. Ptal se, jak\u00e9 je moje posl\u00e1n\u00ed, a kdy\u017e jsem mu    to vykl\u00e1dal, pozorn\u011b poslouchal.
Savimbiho strategick\u00e9 z\u00e1jmy se, jak se zd\u00e1lo, soust\u0159e\u010fovaly na st\u0159edn\u00ed Angolu, na \u00fazem\u00ed Ovimbund\u016f a benguelskou \u017eeleznici. Luanda byla daleko a m\u00e9n\u011b d\u016fle\u017eit\u00e1.
Zajeli jsme do vojensk\u00e9ho t\u00e1bora na okraji m\u011bsta a na\u0161li jsme tam    pos\u00e1dku se\u0159azenou do t\u0159\u00ed setnin. Kdy\u017e jsme tam jeli, voj\u00e1ci i civilist\u00e9, kter\u00e9 isme potk\u00e1vali, vst\u00e1vali, kdy\u017e vid\u011bli auto, b\u011b\u017eeli za n\u00edm a volali \u201eSavimbi“ a vzty\u010dovali prav\u00e9 ukazov\u00e1\u010dky, symbol UNITA pro n\u00e1rodn\u00ed jednotu. Voj\u00e1ci byli neozbrojeni a n\u011bkte\u0159\u00ed byli \u0161patn\u011b oble\u010deni.
\u201eM\u00e1m pro n\u011b pu\u0161ky,“ \u0159ekl Savimbi, kdy\u017e vyc\u00edtil mou ot\u00e1zku, \u201ea um\u011bj\u00ed st\u0159\u00edlet. Ale dr\u017e\u00edm pu\u0161ky pod z\u00e1mkem. Mohly by se ztratit.“
Zeptal jsem se, co nejv\u00edce pot\u0159ebuj\u00ed.
\u201eVelk\u00e9 minomety a bazuky a hodn\u011b st\u0159eliva. Zbran\u011b, kter\u00e9 dost\u0159el\u00ed daleko a donut\u00ed nep\u0159\u00edtele k \u00fat\u011bku. Moji voj\u00e1ci se neboj\u00ed bojovat mu\u017e proti mu\u017ei, ale kdyby k tomu do\u0161lo, ztratili bychom p\u0159\u00edli\u0161 mnoho voj\u00e1k\u016f. A to si nemohu dovolit.“
Tu noc jsme ve\u010de\u0159eli u jednoho konferen\u010dn\u00edho stolu a pak jsem sed\u011bl v ob\u00fdvac\u00edm pokoji. Hovo\u0159il jsem s dv\u011bma stranick\u00fdmi funkcion\u00e1\u0159i, z toho jedna byla atraktivn\u00ed mlad\u00e1 \u017eena, kter\u00e1 byla deleg\u00e1tkou ze Serpa Pinta. Z jejich pozn\u00e1mek jsem si u\u010dinil p\u0159edstavu o organiza\u010dn\u00ed struktu\u0159e UNITA jako politick\u00e9 strany.
Savimbi byl vedle na sch\u016fzi, kter\u00e1 trvala asi do 11 hodin ve\u010der, a pak s onou d\u00edvkou zmizel naho\u0159e. Jeden z jeho pomocn\u00edk\u016f m\u011b doprovodil asi t\u0159i bloky do budovy, kter\u00e1 slou\u017eila k ubytov\u00e1n\u00ed host\u00ed.<\/p>\n

Luso<\/strong><\/p>\n

Kr\u00e1tce po rozb\u0159esku jsme Savimbi a j\u00e1 let\u011bli v mal\u00e9m jednomotorov\u00e9m letounu a pilot \u00fap\u011bl, kdy\u017e propo\u010d\u00edt\u00e1val, jak vyjde s palivem, m\u00e1-li tak velk\u00fd n\u00e1klad. V Cangomb\u011b, asi 300 kilometr\u016f na v\u00fdchod, jsme p\u0159estoupili do modern\u00edho landroveru a jeli jsme oblaky prachu p\u0159es dv\u011b hodiny sm\u011brem k Luso.
Zastavili jsme asi 15 kilometr\u016f od Luso, kde se bojovalo. Savimbi m\u011b p\u0159edstavil Angolanu, gener\u00e1lovi Chiwalemu, vrchn\u00edmu veliteli ozbrojen\u00fdch sil UNITA. Oba spolu \u017eiv\u011b rozmlouvali portugalsky a ovimbundsky. Proto\u017ee Savimbi v\u011bd\u011bl, \u017ee jim nerozum\u00edm, obr\u00e1til se na mne a vysv\u011btlil, \u017ee Chiwale poveze na frontu dal\u0161\u00ed voj\u00e1ky.
Pak za\u010dal Chiwale vyk\u0159ikovat rozkazy. St\u00e1l na n\u00e1kla\u010f\u00e1ku, m\u00e1val rukama a \u0159val, a\u017e to kone\u010dn\u011b voj\u00e1ky pohnulo a s pu\u0161kami za\u010dali p\u0159istupovat k n\u00e1kla\u010f\u00e1ku. P\u00e1r jich odb\u011bhlo do chatr\u010d\u00ed pro zapomenut\u00e9 sou\u010d\u00e1sti v\u00fdzbroje. T\u00e9m\u011b\u0159 nemluvili a m\u011bli odhodlan\u00fd v\u00fdraz. Chiwale d\u00e1le vyk\u0159ikoval rozkazy, a\u017e se nakonec v\u0161ichni dostali na mal\u00e9 n\u00e1kla\u010f\u00e1ky. Byli tak nama\u010dk\u00e1ni, \u017ee tvo\u0159ili jedinou masu hlav, rukou, noh a pu\u0161ek. N\u00e1kla\u010f\u00e1ky se proh\u00fdbaly a sk\u0159\u00edp\u011bly p\u0159et\u00ed\u017een\u00edm. Bylo s podivem, \u017ee se v\u016fbec po cest\u011b rozjely. Chiwale, Savimbi a j\u00e1 jsme se vm\u00e1\u010dkli k \u0159idi\u010di do d\u017e\u00edpu, jen\u017e kolonu vedl. Po p\u016flhodin\u011b jsme zastavili asi kilometr od Luso. V\u011bt\u0161ina voj\u00e1k\u016f z\u016fstala ve vozech.
Savimbi a Chiwale poode\u0161li p\u00e1r metr\u016f stranou na paseku, kde byla sp\u00e1len\u00e1 tr\u00e1va, list\u00ed a mlad\u00e9 stromky. Klekli si do p\u00edsku a kreslili pl\u00e1novanou operaci. Savimbi se obr\u00e1til na mne: \u201eA te\u010f jedeme zp\u00e1tky.\u201c
Odporoval jsem, proto\u017ee jsem cht\u011bl vid\u011btz UNITA v akci, ale Savimbi trval na sv\u00e9m.
Mezi voj\u00e1ky UNITA jsem nikde nevid\u011bl b\u011blochy.
\u201e\u017d\u00e1dn\u00ed Portugalci!\u201c \u0159ekl Savimbi a poprv\u00e9 jsem u n\u011bho vid\u011bl nep\u0159\u00e1telsk\u00fd v\u00fdraz. \u201ePot\u0159ebujeme pomoc, ale ne od Portugalc\u016f! Moj\u00ed voj\u00e1ci pracuj\u00ed s Ameri\u010dany nebo Kana\u010fany. Mo\u017en\u00e1 s Francouzi. Pomoci mohou Jihoafri\u010dani. Ale Portugalci nikdy!!!“
Roberto spolkl odpor a s Portugalci pracoval, kdy\u017e \u0161lo ve v\u00e1lce do tuh\u00e9ho a FNLA zoufale pot\u0159ebovala poradce.
Cestou zp\u011bt jsem se vypt\u00e1val, jak\u00e1 je po\u010detn\u00ed s\u00edla voj\u00e1k\u016f UNITA.
\u201eTo je t\u011b\u017ek\u00e9 \u0159\u00edci p\u0159esn\u011b,“ \u0159ekl. \u201eMy nejsme takhle organizov\u00e1ni.“
Dohromady jsme napo\u010d\u00edtali 4000 voj\u00e1k\u016f v\u00edcem\u00e9n\u011b p\u0159ipraven\u00fdch bojovat a 6000 ve v\u00fdcviku. Tato \u010d\u00edsla jsem ohl\u00e1sil na \u00fast\u0159ed\u00ed.
Nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed poznatek z cesty byl, \u017ee UNITA je ze v\u0161ech t\u0159\u00ed angolsk\u00fdch ozbrojen\u00fdch hnut\u00ed vojensky nejslab\u0161\u00ed. Sav\u00edmbiho arm\u00e1da je l\u00e9pe veden\u00e1 ne\u017e FNLA a m\u00e1 za sebou politickou organizaci ur\u010dit\u00e9ho v\u00fdznamu. To byly p\u0159\u00edzniv\u00e9 zpr\u00e1vy pro \u00fast\u0159ed\u00ed, ne\u010dekan\u00e1 v\u00fdhoda pro na\u0161i v\u00e1lku proti MPLA.
Savimbi m\u011b vylo\u017eil na leti\u0161ti, pevn\u011b mi stiskl ruku a odjel. \u017d\u00e1dn\u00e9 \u0159e\u010di na rozlou\u010denou. Duchem byl u\u017e v p\u0159\u00edprav\u00e1ch bitvy u Lobito.
Do Kinshasy jsme p\u0159ilet\u011bli pozd\u011b odpoledne. \u0160el jsem p\u0159\u00edmo na velvyslanectv\u00ed, p\u0159e\u010detl si telegramy a pak jsem \u0161el do kancel\u00e1\u0159e za St. Martinem. Druh\u00fd den r\u00e1no jsem urychlen\u011b vy\u0159\u00eddil v\u0161e v pobo\u010dce a do Washingtonu jsem poslal jen stru\u010dn\u00fd vzkaz, v kolik asi p\u0159ilet\u00edm.<\/p>\n

\u00dasporn\u00e1 v\u00e1lka<\/strong><\/p>\n

Vracel jsem se z Angoly do Washingtonu 24. srpna. V letadle jsem na\u0161el volnou \u0159adu, a tak jsem celou cestu zpracov\u00e1val pozn\u00e1mky s p\u0159est\u00e1vkami jen na j\u00eddlo.
Opera\u010dn\u00ed d\u016fstojn\u00edk s sebou nikdy nevoz\u00ed na mezin\u00e1rodn\u00ed lince choulostiv\u00e9 \u00fadaje. P\u0159edpisy CIA to vlastn\u011b p\u0159\u00edsn\u011b zakazuj\u00ed. Je p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed \u00fanosu letadla, \u00fanosu osoby nebo p\u0159\u00edli\u0161 d\u016fkladn\u00e9 prohl\u00eddky horliv\u00e9ho celn\u00edka. P\u0159ede mnou v\u0161ak bylo dilema, kter\u00e9 je pro opera\u010dn\u00ed d\u016fstojn\u00edky pov\u011b\u0159en\u00e9 vysoce prioritn\u00edmi \u00fakoly b\u011b\u017en\u00e9. Diplomatick\u00e1 po\u0161ta z Kinshasy jde do \u00fast\u0159ed\u00ed t\u0159i ned\u011ble a ode mne budou cht\u00edt, abych podal detailn\u00ed zpr\u00e1vu den po p\u0159\u00edletu. A tak jsem ud\u011blal to, co d\u011bl\u00e1 v\u011bt\u0161ina opera\u010dn\u00edch d\u016fstojn\u00edk\u016f – risknul jsem to a nacpal si pozn\u00e1mky do kapsy. Kdy\u017e u\u017e jsem byl v letadle do Washingtonu, b\u00e1l jsem se m\u00e9n\u011b. S diplomatick\u00fdm pasem projdu hladce celnic\u00ed i pasovou kontrolou. M\u00e1 zavazadla nikdo neotev\u0159e.
V pond\u011bl\u00ed 25. srpna 1975 jsem na pracovn\u00ed porad\u011b informoval o cest\u011b z\u00e1stupce \u0159editele CIA Pottse a vysv\u011btlil \u00fadaje o FNLA a UNITA, je\u017e jsem sd\u011blil v telegramech. Sch\u016fze Sty\u010dn\u00e9 pracovn\u00ed skupiny se konala ve \u010dtvrtek r\u00e1no. Potts sed\u011bl v \u010dele stolu, po jeho pravici sed\u011bl b\u00fdval\u00fd velvyslanec v Zairu Sheldon Vance, zastupuj\u00edc\u00ed ministerstvo zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed, po jeho levici Hal Horan, vysok\u00fd p\u0159edstavitel Rady n\u00e1rodn\u00ed bezpe\u010dnosti, d\u00e1le tam bylo asi deset vedouc\u00edch \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f ministerstva zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed a obrany a vysoc\u00ed d\u016fstojn\u00edci.<\/p>\n

Ukazov\u00e1tkem jsem uk\u00e1zal trasu sv\u00e9 cesty, vyl\u00ed\u010dil detaily a popsal osoby, p\u0159edlo\u017eil fakta a zhodnocen\u00ed vojensk\u00e9 situace. Sd\u011blil jsem, \u017ee p\u0159es dezorganizaci a jist\u00e9 nedostatky se zd\u00e1, \u017ee jsou na\u0161i spojenci odhodl\u00e1ni bojovat a p\u0159ibli\u017en\u011b se vyrovnaj\u00ed Lidov\u00e9mu hnut\u00ed pro osvobozen\u00ed Angoly (MPLA), pokud jde o po\u010det lid\u00ed a jejich schopnosti. Vyhnul jsem se prohl\u00e1\u0161en\u00ed, \u017ee kdybychom jim dali dostate\u010dnou a okam\u017eitou podporu, m\u011bli by v ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lce nad\u011bji na v\u00edt\u011bzstv\u00ed, a \u017ee pokud jim ji ned\u00e1me, m\u011bli bychom j\u00edt od toho.
Kdy\u017e jsem byl hotov, Frank Wizner z \u00fa\u0159adu n\u00e1m\u011bstka ministra zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed pro politick\u00e9 ot\u00e1zky se na mne up\u0159en\u011b zad\u00edval a bez obalu se mne zeptal, co douf\u00e1me v Angole dos\u00e1hnout. Wiznerova ot\u00e1zka mi poskytla dobrou p\u0159\u00edle\u017eitost, abych p\u0159edal slovo Pottsovi: \u201ePros\u00edm.“
Potts poposedl, pot\u011b\u0161en, \u017ee dostal veden\u00ed sch\u016fze zp\u011bt do rukou.
Hovo\u0159il jako byrokrat: \u201eDoch\u00e1z\u00edme k z\u00e1v\u011bru, \u017ee m\u016f\u017eeme poskytnout pot\u0159ebn\u00e9 prost\u0159edky k podpo\u0159e organizac\u00ed FNLA a UNITA, aby se udr\u017eely proti MPLA p\u0159inejmen\u0161\u00edm do 11. listopadu 1975. Nem\u016f\u017eeme pl\u00e1novat d\u00e1l ne\u017e do tohoto data, ale jestli se jim opravdu poda\u0159\u00ed vstoupit do obdob\u00ed angolsk\u00e9 nez\u00e1vislosti jako rovnocenn\u00e9 s\u00edly, m\u011bli bychom m\u00edt mo\u017enost r\u016fzn\u00fdch alternativ. Snad by bylo mo\u017en\u00e9 dos\u00e1hnout urovn\u00e1n\u00ed jedn\u00e1n\u00edm. Mo\u017en\u00e1, \u017ee by druh\u00e1 strana byla ochotna ke kompromisu, kdy\u017e by vid\u011bla na\u0161e odhodl\u00e1n\u00ed.“
V z\u00e1\u0159\u00ed a \u0159\u00edjnu 1975 zah\u00e1jila CIA za v\u00fdznamn\u00e9 pomoci r\u016fzn\u00fdch americk\u00fdch vl\u00e1dn\u00edch a vojensk\u00fdch instituc\u00ed v r\u016fzn\u00fdch \u010d\u00e1stech sv\u011bta problematickou \u201e\u00faspornou“ v\u00e1lku, av\u0161ak vedenou nel\u00edtostn\u011b. Nemotorn\u00e1 tryskov\u00e1 letadla USAF C-141 p\u0159ev\u00e1\u017eela 25tunov\u00e9 n\u00e1klady zastaral\u00fdch americk\u00fdch nebo neidentifikovan\u00fdch zbran\u00ed z Charlestonu v Ji\u017en\u00ed Karol\u00edn\u011b do Kinshasy, odkud je men\u0161\u00ed letadla vozila do Angoly. Lo\u010f americk\u00e9ho v\u00e1le\u010dn\u00e9ho n\u00e1mo\u0159nictva American Champion vyplula z Charlestonu s n\u00e1kladem zbran\u00ed a za\u0159\u00edzen\u00ed 30. srpna. Jak\u00e9koli komplikace se \u0159e\u0161ily telefonicky mezi CIA, B\u00edl\u00fdm domem, Pentagonem nebo ministerstvem zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed a probl\u00e9my mizely jako \u0161vihnut\u00edm proutku.
D\u016fstojn\u00edci CIA – nakonec jich bylo celkem 83 – odjeli do ter\u00e9nu, do pobo\u010dek v Kinshase, Luand\u011b, Lusace a Pretorii, kde \u0159\u00eddili leteck\u00e9, pozemn\u00ed, n\u00e1mo\u0159n\u00ed a propaga\u010dn\u00ed \u00faseky t\u00e9to mal\u00e9 v\u00e1lky. Dal\u0161\u00ed dotace 10,7 mili\u00f3nu, schv\u00e1len\u00e1 prezidentem 20. srpna 1975 na n\u00e1kup dal\u0161\u00edch zbran\u00ed, st\u0159eliva a zaplacen\u00ed poradc\u016f pro Angolu, zv\u00fd\u0161ila rozpo\u010det na 24,7 mili\u00f3nu dolar\u016f.
Kone\u010dn\u00fd term\u00edn byl 11. listopadu 1975, kdy m\u011bli Portugalci odevzdat Angolu tomu hnut\u00ed, kter\u00e9 bude v ten den ovl\u00e1dat hlavn\u00ed m\u011bsto.
Zairsk\u00fd prezident Mobutu nasadil 11. z\u00e1\u0159\u00ed do boje sv\u016fj elitn\u00ed sedm\u00fd a \u010dtvrt\u00fd prapor. Dopravil je ve sv\u00e9m C-130 do Ambrizu a boje na sever od Luandy se obr\u00e1tily ve prosp\u011bch FNLA. Konsolidovan\u00e1 pohotovostn\u00ed skupina ze Zai\u0159an\u016f, p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f
FNLA a Portugalc\u016f dobyla 17. z\u00e1\u0159\u00ed zp\u011bt Caxito a za\u010dala opatrn\u011b postupovat na Luandu.
Mezit\u00edm UNITA m\u011bla t\u011b\u017ek\u00e9 chv\u00edle na dvou front\u00e1ch ve st\u0159edn\u00edch oblastech Angoly. Katan\u017eani ji zastavili u Luso a MPLA je zahnala zp\u011bt za Lobito. Tla\u010dila je do vnitrozem\u00ed a dostala se tak bl\u00edzko k Nova Lisboa, \u017ee mohla p\u0159eru\u0161it dod\u00e1vku vody a elekt\u0159iny. Savimbi, napaden ze dvou stran, p\u0159ij\u00edmal v\u011bt\u0161\u00ed vojenskou pomoc z Jihoafrick\u00e9 republiky.<\/p>\n

Sb\u011bra\u010di informac\u00ed<\/strong><\/p>\n

Po m\u00e9m n\u00e1vratu z Angoly koncem srpna byla u\u017e angolsk\u00e1 pohotovostn\u00ed skupina v pln\u00e9 s\u00edle. M\u011bla sekci pro vojensk\u00e9 akce, pro shroma\u017e\u010fov\u00e1n\u00ed informac\u00ed, pro zpracov\u00e1n\u00ed informac\u00ed a pomocn\u00fd \u0161t\u00e1b sekret\u00e1\u0159ek a asistent\u016f.
CIA dod\u00e1vala velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed zbran\u00ed a st\u0159eliva, ale \u201esp\u0159\u00e1telen\u00e9“ s\u00edly nebyly schopn\u00e9 zajistit t\u00fdlov\u00e9 slu\u017eby, bez nich\u017e zbran\u011b nemohly b\u00fdt pou\u017eity, nebo vytvo\u0159it spojen\u00ed, prov\u00e1d\u011bt \u00fadr\u017ebu, \u0159\u00eddit \u00fato\u010dn\u00e9 operace a zajistit discipl\u00ednu, aby byly operace \u00fa\u010dinn\u00e9.<\/p>\n

Nejsnadn\u011bj\u0161\u00edm \u0159e\u0161en\u00edm pro CIA bylo vyslat do velen\u00ed FNLA a UNITA vlastn\u00ed experty. V\u00fdbor 40 to p\u0159\u00edsn\u011b zak\u00e1zal, proto\u017ee Ameri\u010dan\u00e9 se nem\u011bli p\u0159\u00edmo \u00fa\u010dastnit boj\u016f, ale stejn\u011b jsme to d\u011blali. Na \u0159\u00edzen\u00ed v\u00e1lky jsme se od po\u010d\u00e1tku \u0161iroce pod\u00edleli. Z Washingtonu, z Kinshasy, z p\u0159edsunut\u00fdch z\u00e1kladen v Angole byly o tom denn\u011b pos\u00edl\u00e1ny telegrafick\u00e9 zpr\u00e1vy do \u00fast\u0159ed\u00ed a zp\u011bt na boji\u0161t\u011b. Jako z\u00e1st\u011brky p\u0159ed pracovn\u00ed skupinou jsme pro poradce v Angole pou\u017e\u00edvali n\u00e1zvu \u201esb\u011bra\u010di informac\u00ed“.
Kdy\u017e stanice v Kinshase obnovila 17. z\u00e1\u0159\u00ed po\u017eadavek vytvo\u0159it uvnit\u0159 Angoly s\u00ed\u0165 z\u00e1kladen, dostal jsem se do konfliktu s Pottsem, nebo\u0165 by to znamenalo velk\u00e9 zv\u00fd\u0161en\u00ed na\u0161\u00ed anga\u017eovanosti. Prohl\u00e1sil, \u017ee v Angole \u017e\u00e1dn\u00ed ameri\u010dt\u00ed poradci nejsou – existuj\u00ed tam pouze sb\u011bra\u010di informac\u00ed. Takov\u00e1 byla sm\u011brnice. \u017de to nebyla pravda, nebylo d\u016fle\u017eit\u00e9.
Opera\u010dn\u00ed d\u016fstojn\u00edci l\u017eou u\u017e ze zvyku v\u0161em zn\u00e1m\u00fdm, pokud nejsou v CIA, proto\u017ee \u017eij\u00ed maskovan\u00fd \u017eivot. L\u017eou agent\u016fm, kter\u00e9 z\u00edsk\u00e1vaj\u00ed, koleg\u016fm z ministerstva zahrani\u010d\u00ed a velvyslanc\u016fm a na jist\u00e9 \u00farovni i americk\u00e9mu Kongresu. P\u0159i angolsk\u00e9 operaci jsme si lhali navz\u00e1jem, i kdy\u017e jsme \u010detli a psali telegramy, kter\u00e9 byly s t\u011bmito l\u017eemi v rozporu. Ve skute\u010dnosti existovalo z\u00e1rove\u0148 n\u011bkolik stup\u0148\u016f nepravdy, r\u016fzn\u00e9 v\u00fdklady r\u016fzn\u00fdch aspekt\u016f na\u0161\u00ed \u010dinnosti: jeden pro pracovn\u00ed skupinu, jeden pro nezasv\u011bcen\u00e9 pracovn\u00edky ministerstva zahrani\u010d\u00ed a je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed pro americk\u00fd Kongres. V na\u0161\u00ed kari\u00e9\u0159e jsme se po letech hran\u00ed \u00falohy v tajn\u00e9 h\u0159e nepletli, ani kdy\u017e jsme p\u0159ech\u00e1zeli z \u00falohy do \u00falohy. Je d\u016fle\u017eit\u00e9, \u017ee jsme tyto
v\u011bci nepova\u017eovali za lhan\u00ed. Kdy\u017e \u0159editel CIA Colby pod\u00e1val Sen\u00e1tu v z\u00e1sad\u011b nepravdivou zpr\u00e1vu, nebyl by to odhalil ani detektor l\u017ei.<\/p>\n

\u201eZahrani\u010dn\u00ed vojen\u0161t\u00ed poradci\u201c<\/strong><\/p>\n

Pot\u0159eby FNLA a UNITA v\u0161ak poradci CIA kr\u00fdt nesta\u010dili. Za\u010dali jsme ve sv\u011bt\u011b mezi spojenci hledat, kdo by dodal dal\u0161\u00ed zbran\u011b nebo p\u0159\u00edmo jednotky pravideln\u00e9 arm\u00e1dy, kter\u00e9 by porazily MPLA.
Zd\u00e1lo se, \u017ee odpov\u011bdn\u00ed budou \u017eoldn\u00e9\u0159i, a to p\u0159ednostn\u011b Evropan\u00e9, pokud mo\u017eno se zku\u0161enostmi z Afriky. Pokud to nebudou Ameri\u010dan\u00e9, V\u00fdbor 40 by je schv\u00e1lil. Zah\u00e1jili jsme vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed sh\u00e1n\u011bn\u00ed vhodn\u00fdch kandid\u00e1t\u016f, hled\u00e1n\u00ed, p\u0159i kter\u00e9m jsem se dostal do konfliktu s nad\u0159\u00edzen\u00fdmi. Chov\u00e1n\u00ed \u017eoldn\u00e9\u0159\u016f z Evropy a Jihoafrick\u00e9 republiky v d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch ob\u010dansk\u00fdch v\u00e1lk\u00e1ch v Africe dalo vznik pov\u011bsti, \u017ee jsou to vrahov\u00e9, a pou\u017e\u00edt b\u00edl\u00fdch \u017eoldn\u00e9\u0159\u016f v t\u00e9to dob\u011b by byla podle mne chyba, kter\u00e1 mohla jen po\u0161kodit pov\u011bst Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f v \u201et\u0159et\u00edm“ sv\u011bt\u011b. Po n\u011bkolika t\u00fddnech \u00fasil\u00ed jsem usp\u011bl a v \u00fast\u0159ed\u00ed se slovo \u201e\u017eoldn\u00e9\u0159“ stalo tabu. Dostali n\u00e1zev \u201ezahrani\u010dn\u00ed vojen\u0161t\u00ed poradci“.
A tak jsme za\u010dali ve sv\u011bt\u011b hledat vhodn\u00e9 \u201ezahrani\u010dn\u00ed vojensk\u00e9 poradce“. Zkou\u0161eli jsme to mezi jihovietnamsk\u00fdmi uprchl\u00edky, ale ti se starali p\u0159edev\u0161\u00edm o to, aby se v USA rychle usadili a p\u0159ed dobrodru\u017estv\u00edm CIA v Africe se m\u011bli na pozoru. Britov\u00e9 pomoc odm\u00edtli. Jihokorejci byli vylou\u010deni kv\u016fli jazykov\u00e9mu a kulturn\u00edmu probl\u00e9mu. Biaf\u0159an\u00e9 a jin\u00ed Afri\u010dan\u00e9 byli odm\u00edtnuti jednak z politick\u00fdch d\u016fvod\u016f, jednak proto, \u017ee by nem\u011bli takov\u00fd vliv jako b\u011blo\u0161i. Nakonec se zd\u00e1lo, \u017ee zb\u00fdv\u00e1 p\u011bt zdroj\u016f: Portugalci, Francouzi, Brazilci, Filip\u00ednci a Jihoafri\u010dan\u00e9.
Portugalce ji\u017e v mal\u00e9m po\u010dtu naj\u00edmala FNLA. Rozhodli jsme se, \u017ee j\u00ed v tom pom\u016f\u017eeme a najmeme pro ni 300 angolsk\u00fdch Portugalc\u016f. Av\u0161ak pro UNITA jsme pot\u0159ebovali dv\u011b des\u00edtky technik\u016f a Savimbi by Portugalce nep\u0159ijal.
Francie by n\u00e1m nedala voj\u00e1ky z pravideln\u00e9 arm\u00e1dy, ale nem\u011bla v\u016fbec n\u00e1mitky proti \u017eoldn\u00e9\u0159\u016fm. Francouzsk\u00e1 rozv\u011bdka sezn\u00e1mila opera\u010dn\u00ed d\u016fstojn\u00edky CIA s b\u00fdval\u00fdm kon\u017esk\u00fdm \u017eold\u00e1kem Bobem Denardem, kter\u00fd byl ochoten sehnat dvacet Francouz\u016f. Denard dostal zna\u010dku UNROBIN\/I a jeho \u017eoldn\u00e9\u0159sk\u00fd program UNHOOD. Brazilci odm\u00edtli rovnou, Filip\u00ednci rovn\u011b\u017e, ale s Jihoafri\u010dany bylo jedn\u00e1n\u00ed nav\u00e1z\u00e1no.<\/p>\n

CIA a JAR<\/strong><\/p>\n

Jihoafrick\u00e1 republika se do konfliktu anga\u017eovala nejprve opatrn\u011b. Sledovala, jak se americk\u00fd angolsk\u00fd program roz\u0161i\u0159uje, a sv\u00e9 kroky koordinovala s kroky CIA. V z\u00e1\u0159\u00ed za\u010dali Jihoafri\u010dan\u00e9 dod\u00e1vat UNITA a FNLA zbran\u011b a vycvi\u010dovat jejich voj\u00e1ky v Runtu na hranic\u00edch mezi Angolou a Jihoz\u00e1padn\u00ed Afrikou (Namibi\u00ed). Jako poradci se u UNITA v Silva Porto objevili nejprve v po\u010dtu dvou, pak 12 a nakonec 40. Potom JAR vyslala voj\u00e1ky pravideln\u00e9 arm\u00e1dy – mnohem lep\u0161\u00ed, ne\u017e byli \u017eold\u00e1ci – a ti se spojili s voj\u00e1ky UNITA, vytvo\u0159ili spole\u010dn\u011b \u00fa\u010dinnou bojovou \u00fadernou s\u00edlu a pronikli \u0159adami MPLA bleskov\u00fdm \u00fatokem, kter\u00fdm v listopadu v\u00e1lku m\u00e1lem vyhr\u00e1li.
Jihoafrick\u00e1 republika m\u011bla na vojensk\u00e9 intervenc\u00ed p\u0159irozen\u00fd z\u00e1jem. Cht\u011bla pomoci angolsk\u00fdm uprchl\u00edk\u016fm. Hydroelektr\u00e1rna, kterou budovala na \u0159ece Cunene v ji\u017en\u00ed Angole za mili\u00f3ny dolar\u016f, pot\u0159ebovala ochranu. Intervence d\u00e1vala mo\u017enost zni\u010dit z\u00e1kladny Lidov\u00e9 organizace Jihoz\u00e1padn\u00ed Afriky (SWAPO) v Angole. A nejv\u00edce pochopiteln\u011b l\u00e1kala mo\u017enost ovlivnit v\u00fdsledek angolsk\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky ve prosp\u011bch Savimbiho, od n\u011bho\u017e o\u010dek\u00e1vala vytvo\u0159en\u00ed vl\u00e1dy nejp\u0159\u00edzniv\u011bji naklon\u011bn\u00e9 JAR.<\/p>\n

Jihoafrick\u00fd premi\u00e9r John Vorster odm\u00edtl pl\u00e1ny na rychl\u00fd vojensk\u00fd \u00fader a rozhodl se pro malou, tajnou opera\u010dn\u00ed jednotku. M\u011bla pou\u017e\u00edvat jen lehk\u00fdch zbran\u00ed a d\u011bl, \u017e\u00e1dn\u00e9 tanky, \u017e\u00e1dnou p\u011bchotu ani st\u00edhac\u00ed bombard\u00e9ry. Opera\u010dn\u00ed jednotka m\u011bla splnit \u00fakol a rychle se st\u00e1hnout je\u0161t\u011b p\u0159ed 11. listopadem 1975, dnem vyhl\u00e1\u0161en\u00ed nez\u00e1vislosti.
Pro CIA byli Jihoafri\u010dan\u00e9 ide\u00e1ln\u00edm \u0159e\u0161en\u00edm. Potts, St. Martin a n\u00e1\u010deln\u00edci pobo\u010dek v Pretorii a Lusace jejich n\u00e1stup do v\u00e1lky v\u00edtali. Zvl\u00e1\u0161t\u011b v poli vid\u011bli d\u016fstojn\u00edci CIA Jihoafri\u010dany r\u00e1di, proto\u017ee byli drsn\u00ed, agres\u00edvn\u00ed a nezrazovali. Obdivovali jejich v\u00fdkonnost.
CIA m\u011bla ji\u017e tradi\u010dn\u00ed sympatie k JAR a udr\u017eovala t\u011bsnou spolupr\u00e1ci s BOSS (jihoafrickou bezpe\u010dnost\u00ed). Ob\u011b organizace svazuje nen\u00e1vist ke komunismu – po\u010d\u00e1tkem \u0161edes\u00e1t\u00fdch let umo\u017enili Jihoafri\u010dan\u00e9 CIA vytvo\u0159it \u017eoldn\u00e9\u0159skou arm\u00e1du na potla\u010den\u00ed povst\u00e1n\u00ed v Kongu.
V \u0159\u00edjnu po\u017e\u00e1dali Jihoafri\u010dan\u00e9 prost\u0159ednictv\u00edm n\u00e1\u010deln\u00edka pobo\u010dky v Pretorii o st\u0159elivo pro houfnice o r\u00e1\u017ei 155 mm. P\u0159ibli\u017en\u011b ve stejnou dobu hledala CIA prost\u0159edky na dal\u0161\u00ed lodn\u00ed z\u00e1silku zbran\u00ed a m\u011bla starosti, jak ji rychle dostat do Angoly. Jim Potts nemohl odolat my\u0161lence vylo\u017eit n\u00e1klad ve Walvis Bay v Jihoz\u00e1padn\u00ed Africe (Namibii), odkud by jej Jihoafri\u010dan\u00e9 snadno p\u0159epravili letadly C-130 na frontu.
P\u0159ed\u00e1k\u016fm UNITA a FNLA Savimbimu a Robertovi tehdy doch\u00e1zel benz\u00edn. Jihoafri\u010dan\u00e9 n\u011bjak\u00fd dodali, ale nemohli kr\u00fdt celou spot\u0159ebu.
Spojen\u00e9 st\u00e1ty zah\u00e1jily velkou politickou kampa\u0148, aby z\u00edskaly co nejv\u00edce zem\u00ed proti MPLA. Velvyslanci USA v cel\u00e9 Africe byli diferencovan\u00fdm zp\u016fsobem do v\u011bci zasv\u011bcov\u00e1ni pe\u010dliv\u011b formulovan\u00fdmi vzkazy, kter\u00e9 vypracovala CIA a odevzd\u00e1vala prost\u0159ednictv\u00edm pracovn\u00ed skupiny ministerstvu zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed. Velvyslanci v nich dost\u00e1vali pokyn, aby vyu\u017eili v\u0161ech prost\u0159edk\u016f k n\u00e1tlaku na vl\u00e1dy zem\u00ed, v nich\u017e p\u016fsobili, a vyprovokovali jejich p\u0159edpojatost proti MPLA.
Savimbi postavil Spojen\u00e9 st\u00e1ty v z\u00e1\u0159\u00ed do pon\u011bkud trapn\u00e9ho postaven\u00ed. Poslal k MPLA vyjednava\u010de, aby zjistili mo\u017enosti uzav\u0159\u00edt dohodu. CIA se o tomto kroku dov\u011bd\u011bla ze zpr\u00e1vy v tisku a d\u016fstojn\u00edk kinshask\u00e9 pobo\u010dky v\u011bc okam\u017eit\u011b u Savimbiho vy\u0161et\u0159il. V na\u0161\u00ed v\u00e1lce proti MPLA jsme \u017e\u00e1dn\u00e9 \u201em\u011bkk\u00e9“ spojence nepot\u0159ebovali.<\/p>\n

CIA v USA nepracuje?<\/strong><\/p>\n

Bubb Sanders se vr\u00e1til do \u00fast\u0159ed\u00ed brzy po mn\u011b a za\u010dal pracovat na \u201eb\u00edl\u00e9 knize“, kterou FNLA pak p\u0159edlo\u017eila na Valn\u00e9m shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed OSN. Posb\u00edral informace ze slu\u017eebn\u00edch hl\u00e1\u0161en\u00ed CIA o \u00fadajn\u00fdch lodn\u00edch dod\u00e1vk\u00e1ch sov\u011btsk\u00fdch zbran\u00ed a fotografie sov\u011btsk\u00fdch lod\u00ed a zbran\u00ed od novin\u00e1\u0159\u016f, kte\u0159\u00ed byli akreditov\u00e1ni v Luand\u011b a pracovali pro CIA. Jeden z p\u0159ekladatel\u016f africk\u00e9ho sektoru \u201ep\u0159elo\u017eil“ Bubbovo d\u00edlo do africky zn\u011bj\u00edc\u00ed francouz\u0161tiny. Kone\u010dn\u00fd produkt dostal podobu mal\u00e9 bro\u017eury vyti\u0161t\u011bn\u00e9 na hrub\u00e9m pap\u00ed\u0159e, kter\u00fd pou\u017e\u00edvala jedna kinshask\u00e1 tisk\u00e1rna, a byla dokonce vyti\u0161t\u011bna strojem, kter\u00fd tiskl podobn\u011b jako stroje v Kinshase.
B\u00edl\u00e1 kniha vy\u0161la sotva z tisk\u00e1rny, kdy\u017e koncem srpna p\u0159ijeli do New Yorku p\u0159edstavitel\u00e9 FNLA, aby za\u010dali p\u016fsobit v kruz\u00edch OSN. Byli bez pen\u011bz. Prost\u0159edky jim tajn\u011b poskytovali d\u016fstojn\u00edci CIA z New Yorku na ka\u017edodenn\u00edch sch\u016fzk\u00e1ch, na nich\u017e byli informov\u00e1ni o styc\u00edch, kter\u00e9 FNLA nav\u00e1zala v OSN a mezi newyorsk\u00fdmi novin\u00e1\u0159i. Delegace s \u201eb\u00edlou knihou“ objela tak\u00e9 Afriku a kopie odevzdala i \u010c\u00ed\u0148an\u016fm.
P\u0159edstavitel\u00e9 UNITA p\u0159ijeli tak\u00e9 bez pen\u011bz. I kdy\u017e jsme pro n\u011b \u017e\u00e1dnou \u201eb\u00edlou knihu“ nem\u011bli, d\u016fstojn\u00edci z New Yorku se jich ujali a pen\u00edze jim dali. Z\u00e1stupci UNITA byli mnohem schopn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e delegace FNLA a za\u010dali navazovat u\u017eite\u010dn\u011bj\u0161\u00ed styky.
Dne 2. \u0159\u00edjna ozn\u00e1mila pobo\u010dka v New Yorku \u00fast\u0159ed\u00ed, \u017ee pos\u00edl\u00e1 dva p\u0159edstavitele UNITA do Washingtonu na v\u00edkend, kde budou n\u011bjak\u00fd \u010das \u201el\u00e9\u010deni“ a p\u0159i t\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti budou jednat s p\u0159edstaviteli \u010derno\u0161sk\u00fdch politick\u00fdch kruh\u016f, kte\u0159\u00ed by jim mohli zprost\u0159edkovat setk\u00e1n\u00ed s p\u0159edn\u00edmi sen\u00e1tory a vysok\u00fdmi vl\u00e1dn\u00edmi \u00fa\u0159edn\u00edky. Newyorsk\u00e1 pobo\u010dka \u017e\u00e1dala, abych jim pomohl ve v\u0161em, co budou pot\u0159ebovat. Odm\u00edtl jsem. Po tomto telefonick\u00e9m rozhovoru jsem \u0161el za Carlem a pak za Pottsem. Oba souhlasili s t\u00edm, \u017ee je t\u0159eba oba p\u0159edstavitele UNITA zadr\u017eet. Poslali jsme newyorsk\u00e9 pobo\u010dce telegram s p\u0159ipom\u00ednkou, \u017ee agent\u016fm CIA je v USA \u010dinnost zak\u00e1z\u00e1na.
V pond\u011bl\u00ed p\u0159ijel z New Yorku do \u00fast\u0159ed\u00ed d\u016fstojn\u00edk a tehdy jsem zjistil, \u017ee to jsem j\u00e1, kdo nedr\u017e\u00ed krok. Oba p\u0159edstavitel\u00e9 UNITA pobyli p\u0159es v\u00edkend ve Washingtonu a d\u016fstojn\u00edk p\u0159iznal, \u017ee pen\u00edze na cestu jim dal on. Podle n\u011bho by byli stejn\u011b jeli, a\u0165 m\u011bli povolen\u00ed nebo ne, a krom\u011b toho pr\u00fd byli velmi schopn\u00ed. Jejich \u00fasp\u011bchy v New Yorku l\u00ed\u010dil s naka\u017eliv\u00fdm nad\u0161en\u00edm.
Potts se pln\u011b pod\u0159\u00eddil. Spolu s on\u00edm d\u016fstojn\u00edkem vymysleli, jak n\u00e1\u0161 mal\u00fd rozpor se z\u00e1sadami CIA vy\u0159e\u0161it. Aby mohly ob\u011b delegace i nad\u00e1le podle pokyn\u016f CIA jednat v New Yorku a Washingtonu a aby CIA byla chr\u00e1n\u011bna, budou pen\u00edze dost\u00e1vat prost\u0159ednictv\u00edm zahrani\u010dn\u00edch bank. D\u016fstojn\u00edk m\u011bl zprvu n\u00e1mitky, \u017ee to je t\u011b\u017ekop\u00e1dn\u00e9, \u017ee jim bu\u010f on nebo jeho asistent mohou v\u017edy pen\u00edze podstr\u010dit, \u0159ekn\u011bme v\u017edy 500 dolar\u016f na p\u00e1r dn\u00ed. Ale Potts na tom trval, a kdy\u017e d\u016fstojn\u00edk odjel, vypracovala opera\u010dn\u00ed skupina podrobnosti a telegraficky je ozn\u00e1mila do New Yorku, Lusaky, Kinshasy a hlavn\u00edm pobo\u010dk\u00e1m v Evrop\u011b. Ka\u017ed\u00e1 delegace si v Evrop\u011b otev\u0159ela bankovn\u00ed \u00fa\u010det, na kter\u00fd hospod\u00e1\u0159\u0161t\u00ed vedouc\u00ed pobo\u010dek CIA v Evrop\u011b pravideln\u011b ukl\u00e1dali pen\u00edze. CIA tak mohla v\u011brohodn\u011b pop\u0159\u00edt, \u017ee financuje n\u011b\u010d\u00ed propagandu v USA. Dok\u00e1zat j\u00ed opak by bylo nesm\u00edrn\u011b obt\u00ed\u017en\u00e9.<\/p>\n

Pohroma<\/strong><\/p>\n

V den vyhl\u00e1\u0161en\u00ed angolsk\u00e9 nez\u00e1vislosti, 11. listopadu 1975, postupoval mal\u00fd \u00fatvar o s\u00edle 1500 mu\u017e\u016f FNLA, zairsk\u00fd 7. a 5. prapor a stovka p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f komand slo\u017een\u00fdch z angolsk\u00fdch Portugalc\u016f opatrn\u011b \u0161irok\u00fdm a ploch\u00fdm \u00fadol\u00edm Quifangondo, asi 20 kilometr\u016f od Luandy. Mor\u00e1lka byla dobr\u00e1. Voj\u00e1ci v\u011b\u0159ili sv\u00fdm d\u016fstojn\u00edk\u016fm i sami sob\u011b, proto\u017ee v posledn\u00ed dob\u011b v n\u011bkolika men\u0161\u00edch sr\u00e1\u017ek\u00e1ch donutili MPLA k \u00fastupu. Za horsk\u00fdm h\u0159ebenem ji\u017e byly vid\u011bt palivov\u00e9 n\u00e1dr\u017ee na p\u0159edm\u011bst\u00ed Luandy. Ka\u017ed\u00fd voj\u00e1k hladov\u011b myslel na m\u011bsto, kter\u00e9 bylo ji\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 na dosah. Roberto, posedl\u00fd touhou dostat se do historie, vid\u011bl c\u00edl sv\u00e9ho celo\u017eivotn\u00edho \u00fasil\u00ed ji\u017e za t\u011bmito kopci.
V Luand\u011b, odkud portugalsk\u00fd komisa\u0159 bez ceremoni\u00ed zmizel, slavili voj\u00e1ci MPLA nehlu\u010dn\u011b angolskou nez\u00e1vislost vyhl\u00e1\u0161en\u00edm Angolsk\u00e9 lidov\u00e9 republiky.    
Asi sto \u0161edes\u00e1t kilometr\u016f jihov\u00fdchodn\u011b od Luandy vyrazila na cestu ozbrojen\u00e1 kolona jihoafrick\u00fdch voj\u00e1k\u016f a postupovala tak rychle, \u017ee Kub\u00e1nci a voj\u00e1ci MPLA sotva sta\u010dili ustupovat.    
Pak za\u010daly na \u00fadol\u00ed Quifangondo dopadat rakety 122 mm. Nikoli jednotliv\u011b jako zah\u0159m\u011bn\u00ed hromu, ale po dvaceti najednou. Prvn\u00ed salva byla dlouh\u00e1 a s hv\u00edzdotem prolet\u011bla nad hlavami vyd\u011b\u0161en\u00fdch voj\u00e1k\u016f FNLA a ot\u0159\u00e1sla \u00fadol\u00edm hrozn\u00fdm ohlu\u0161uj\u00edc\u00edm rachotem. P\u0159\u00ed\u0161t\u00ed salva byla kr\u00e1tk\u00e1. Voj\u00e1ci byli blokov\u00e1ni z obou stran, byli izolov\u00e1ni v otev\u0159en\u00e9m \u00fadol\u00ed, kde nem\u011bli mo\u017enost se kr\u00fdt. Zd\u011b\u0161eni padali k zemi nebo z\u016fst\u00e1vali bezbrann\u011b st\u00e1t a sledovali dal\u0161\u00ed salvu raket, je\u017e dopadaly mezi n\u011b. A dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed.
\u00datvar se rozpadl a voj\u00e1ci se v panice rozprchli po cel\u00e9m \u00fadol\u00ed, utekli od zbran\u00ed, aut i zran\u011bn\u00fdch druh\u016f.
MPLA ne\u00fato\u010dila ani nedo\u0161lo k \u017e\u00e1dn\u00fdm st\u0159etnut\u00edm, ale pro FNLA a Zai\u0159any u\u017e v\u00e1lka ve skute\u010dnosti skon\u010dila. Kdykoli se kombinovan\u00e9 s\u00edly Kub\u00e1nc\u016f a MPLA p\u0159ibl\u00ed\u017eily na dost\u0159el stodvaadvac\u00edtek, voj\u00e1ci FNLA v panice prchali do dal\u0161\u00edho m\u011bsta nebo p\u0159\u00edstavu. Disciplinovan\u00ed voj\u00e1ci mohou pochopiteln\u011b takov\u00e9mu ost\u0159elov\u00e1n\u00ed odolat, jak to dok\u00e1zali partyz\u00e1ni v ji\u017en\u00edm Vietnamu p\u0159i americk\u00e9m bombardov\u00e1n\u00ed: v z\u00e1kopech, tunelech, pl\u00e1novan\u00fdmi \u00fastupy a proti\u00fatoky, av\u0161ak voj\u00e1ci FNLA a Mobutuova komanda toho nebyli schopni. Do 14 dn\u016f po Quifangondo byli \u00fapln\u011b demoralizov\u00e1ni, neuk\u00e1zn\u011bn\u00ed a vymkli se velen\u00ed d\u016fstojn\u00edk\u016f. Ustupovali stejn\u011b rychle, jak MPLA a Kub\u00e1nci postupovali.
Zair\u0161t\u00ed voj\u00e1ci, Mobutuova elita, kompenzovali sv\u00e9 zklam\u00e1n\u00ed p\u0159i \u00fastupu n\u00e1silnostmi, terorem, zn\u00e1sil\u0148ov\u00e1n\u00edm a plen\u011bn\u00edm v takov\u00e9 m\u00ed\u0159e, \u017ee se obyvatel\u00e9 v severn\u00ed Angole modlili za brzk\u00fd p\u0159\u00edchod MPLA a Kub\u00e1nc\u016f.<\/p>\n

V\u00e9st v\u00e1lku a\u017e do v\u00edt\u011bzstv\u00ed<\/strong><\/p>\n

Ve Washingtonu se mezit\u00edm zm\u011bnila n\u00e1lada a teorie nev\u00e9st v\u00e1lku k v\u00edt\u011bzstv\u00ed byla na v\u0161ech \u00farovn\u00edch zavr\u017eena. Velvyslanec Mulcahy odlet\u011bl do Kinshasy, aby Mobutua ujistil o na\u0161em odhodl\u00e1n\u00ed a na\u0161\u00ed pln\u00e9 podpo\u0159e. Rada n\u00e1rodn\u00ed bezpe\u010dnosti na\u0159\u00eddila CIA, aby vypracovala program, kter\u00fd by vedl k v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Voln\u011b se ji\u017e hovo\u0159ilo o modern\u00edch zbran\u00edch: raket\u00e1ch zem\u011b-vzduch Redeye, protitankov\u00fdch st\u0159el\u00e1ch, t\u011b\u017ek\u00e9m d\u011blost\u0159electvu, taktick\u00e9 leteck\u00e9 podpo\u0159e. Pracovn\u00ed skupina pl\u00e1novala vystup\u0148ov\u00e1n\u00ed akc\u00ed: ofici\u00e1ln\u00ed vysl\u00e1n\u00ed americk\u00fdch poradc\u016f, za\u0159azen\u00ed jednotek americk\u00e9 arm\u00e1dy, vysl\u00e1n\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00fdch lod\u00ed k Luand\u011b. Projedn\u00e1valo se tak\u00e9, jak by zap\u016fsobil fingovan\u00fd \u00fatok na Kubu, aby Castro musel odvolat sv\u00e9 voj\u00e1ky na obranu ostrova.
V pohotovostn\u00ed skupin\u011b jsme str\u00e1vili n\u011bkolik noc\u00ed nad dal\u0161\u00edmi variantami programu za 30, 60 a 100 mili\u00f3n\u016f dolar\u016f. Rezervn\u00ed fond CIA v\u0161ak byl vy\u010derp\u00e1n a \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed tajn\u00e9 fondy ji\u017e nebyly k dispozici. Prost\u0159edky na dal\u0161\u00ed eskalaci by bylo mo\u017eno z\u00edskat jen se souhlasem Kongresu, av\u0161ak Kongres nebyl ochoten spolupracovat. Vl\u00e1da se bez \u00fasp\u011bchu sna\u017eila \u201ep\u016fj\u010dit si“ 28 mili\u00f3n\u016f z rozpo\u010dtu ministerstva obrany. Posledn\u00edch 7 mili\u00f3n\u016f, kter\u00e9 m\u011bla CIA v rezerv\u011b, m\u011blo n\u00e1\u0161 program udr\u017eet p\u0159i \u017eivot\u011b, a zoufale se p\u0159em\u00fd\u0161lelo, co d\u00e1l.<\/p>\n

Denard<\/strong><\/p>\n

Pod obrovsk\u00fdm tlakem, kdy se o\u010dek\u00e1valo, \u017ee v prohran\u00e9 partii vyt\u00e1hneme z\u00e1zra\u010dn\u00e9 eso, rozhodla se CIA pou\u017e\u00edt \u010d\u00e1st z on\u011bch 7 mili\u00f3n\u016f k tomu, aby najala 20 francouzsk\u00fdch a 300 portugalsk\u00fdch \u017eoldn\u00e9\u0159\u016f. Byl to nesmysln\u00fd krok, ale alespo\u0148 n\u011bco, \u010d\u00edm jsme mohli vyk\u00e1zat n\u011bjakou \u010dinnost V\u00fdboru 40. A po\u017e\u00e1dali jsme o schv\u00e1len\u00ed vyslat do Angoly americk\u00e9 poradce. Ale Henry Kissinger, kter\u00fd n\u00e1m p\u0159edt\u00edm na\u0159\u00eddil, abychom ujistili na\u0161e spojence o na\u0161\u00ed pln\u00e9 podpo\u0159e, a p\u0159ik\u00e1zal n\u00e1m, abychom u\u017eili v\u0161ech prost\u0159edk\u016f k vystup\u0148ov\u00e1n\u00ed angolsk\u00e9ho konfliktu, v\u016fbec nem\u011bl z\u00e1jem v\u011bnovat pozornost na\u0161emu po\u017eadavku. \u017d\u00e1dost vyslechl, zabru\u010del a odjel do \u010c\u00edny.<\/p>\n

Kdy\u017e u\u017e v\u0161e zklamalo, soust\u0159edila se CIA s novou energi\u00ed na naj\u00edm\u00e1n\u00ed \u017eoldn\u00e9\u0159\u016f. Naj\u00edm\u00e1n\u00ed Francouz\u016f, zah\u00e1jen\u00e9 ji\u017e d\u0159\u00edve, postupovalo pomalu, proto\u017ee francouzsk\u00e1 tajn\u00e1 slu\u017eba trvala na tom, aby CIA spolupracovala p\u0159\u00edmo s Bobem Denardem, kter\u00fd naj\u00edm\u00e1n\u00ed prov\u00e1d\u011bl.
O\u010dek\u00e1val jsem, \u017ee si Denard vyjedn\u00e1 pro sebe i sv\u00e9 mu\u017ee velmi v\u00fdhodn\u00e9 podm\u00ednky, ale ani moje nejcyni\u010dt\u011bj\u0161\u00ed p\u0159edstavy nep\u0159ekonaly po\u017eadavky, kter\u00e9 p\u0159edlo\u017eil. Souhlasil s t\u00edm, \u017ee se\u017eene 20 mu\u017e\u016f na p\u011bt m\u011bs\u00edc\u016f za hotovost 350 000 dolar\u016f a doprav\u00ed je do Kinshasy 10\u201430 dn\u00ed potom, a\u017e bude 350 000 dolar\u016f ulo\u017eeno na jeho bankovn\u00edm \u00fa\u010dtu v Lucemburku! O\u010dek\u00e1val, \u017ee mu vyplat\u00edme celou \u010d\u00e1stku, d\u0159\u00edv ne\u017e za\u010dne pracovat.
P\u0159e\u010detl jsem jeho telegram na rann\u00ed porad\u011b. Nebylo pochyb, \u017ee t\u011bch 350 000 nakonec dostane. CIA nikdy p\u0159\u00edli\u0161 nesmlouv\u00e1.
Ji\u017e ve\u010der jsem objevil na stole telegram s pov\u011b\u0159en\u00edm okam\u017eit\u011b vyplatit on\u011bch 350 000 dolar\u016f. Potts u\u017e byl pry\u010d a po rozhovoru s Carlem Bantamem jsem telegram roztrhal. V odpov\u011bdi jsme navrhli ulo\u017eit na jeho \u00fa\u010det jen \u010d\u00e1st pen\u011bz a zbytek doplatit spl\u00e1tkami podle toho, jak bude operace pokra\u010dovat. Denardova odpov\u011b\u010f p\u0159i\u0161la obratem: ji\u017e jednou se sp\u00e1lil, kdy\u017e Mobutu pen\u00edze od CIA zpronev\u011b\u0159il a nezaplatil mu. Te\u010f u\u017e bude pracovat, jen dostane-li zaplaceno p\u0159edem. Znovu jsem se postavil na odpor. Potts se v\u0161ak odvolal na \u017eold\u00e1ckou \u201e\u010dest“ a \u201eprofesion\u00e1ln\u00ed mravy“ a podepsal zaplacen\u00ed 50 procent okam\u017eit\u011b a zbytek m\u011bl Denard dostat, jakmile v Pa\u0159\u00ed\u017ei vstoup\u00ed prvn\u00ed \u017eoldn\u00e9\u0159i do letadla do Kinshasy.
Celkov\u00e1 \u010d\u00e1stka byla zv\u00fd\u0161ena na 425 000 o poji\u0161t\u011bn\u00ed. Nakonec ji zv\u00fd\u0161ili na 500 000.<\/p>\n

Plukovn\u00edk Santos Castro<\/strong><\/p>\n

Pl\u00e1nem najmout portugalsk\u00e9 \u017eoldn\u00e9\u0159e jsem byl nad\u0161en je\u0161t\u011b m\u00e9n\u011b. Angolan\u00e9 ned\u00e1vno zv\u00edt\u011bzili v krvav\u00e9m boji s Portugalci. Spojovat se s t\u00fdmi\u017e Portugalci byl vrchol \u0161\u00edlenstv\u00ed. P\u0159esto jejich naj\u00edm\u00e1n\u00ed pokra\u010dovalo. Opera\u010dn\u00ed d\u016fstojn\u00edk CIA se v Madridu setkal s plukovn\u00edkem Santosem Castrem po\u010d\u00e1tkem prosince a podepsali dohodu, v n\u00ed\u017e se plukovn\u00edk zav\u00e1zal najmout, zaplatit a \u0159\u00eddit skupinu 300 angolsk\u00fdch Portugalc\u016f (uprchl\u00edk\u016f), kte\u0159\u00ed budou bojovat po boku FNLA. Plukovn\u00edkovi budou uhrazeny v\u00fddaje za najmut\u00ed, 300 letenek do Kinshasy a zp\u011bt, platy a p\u0159\u00edplatky, v\u00fddaje za re\u017eii v Angole a zdravotnick\u00e9 v\u00fddaje do v\u00fd\u0161e 1,5 mili\u00f3nu dolar\u016f. Kontrakt zavazoval voj\u00e1ky bojovat v Angole p\u011bt m\u011bs\u00edc\u016f.
Naj\u00edm\u00e1n\u00ed za\u010dalo pomalu, p\u0159\u00edli\u0161 pomalu podle d\u016fstojn\u00edk\u016f CIA, kte\u0159\u00ed sledovali p\u0159ekotn\u00fd \u00fastup FNLA v severn\u00ed Angole. V\u011b\u0159ili jsme v\u0161ak plukovn\u00edkovu tvrzen\u00ed, \u017ee m\u00e1 600 mu\u017e\u016f, kte\u0159\u00ed jen \u010dekaj\u00ed, a\u017e je zavol\u00e1. Po t\u00fddnech s jist\u00fdmi rozpaky vysv\u011btloval, \u017ee se o v\u00e1no\u010dn\u00edch sv\u00e1tc\u00edch d\u00e1 t\u011b\u017eko pracovat a \u017ee si mus\u00ed vytvo\u0159it infrastrukturu, aby mohl vybudovat malou arm\u00e1du.
Kdy\u017e Santos Castro \u017e\u00e1dal dal\u0161\u00ed spl\u00e1tku, vyzvali jsme ho, aby p\u0159edlo\u017eil seznam najat\u00fdch osob a vy\u00fa\u010dtoval spot\u0159ebovan\u00fdch 110 000 dolar\u016f. H\u00e1jil se, \u017ee jsme mu sl\u00edbili volnou ruku a \u017ee ho smlouva zavazuje pouze k tomu, aby p\u0159ivezl do Kinshasy 300 mu\u017e\u016f. Od vy\u00fa\u010dtov\u00e1n\u00ed jsme ustoupili a plukovn\u00edk nakonec p\u0159edlo\u017eil seznam n\u011bkolika des\u00edtek jmen. Prvn\u00ed \u017eold\u00e1k, ser\u017eant, p\u0159ijel do Kinshasy 1. ledna 1976 a za n\u00edm n\u00e1sledovalo dal\u0161\u00edch 12. V t\u00e9 dob\u011b ustoupila ji\u017e FNLA a\u017e na hranice a Santos Castro byl vyzv\u00e1n, aby rekrutov\u00e1n\u00ed pozastavil. T\u0159in\u00e1ct mu\u017e\u016f se vr\u00e1tilo do Evropy, d\u0159\u00edv ne\u017e spat\u0159ilo Angolu.<\/p>\n

V\u00edt\u011bzn\u00e1 MPLA<\/strong><\/p>\n

Konference Organizace africk\u00e9 jednoty na nejvy\u0161\u0161\u00ed \u00farovni se m\u011bla konat 11. a\u017e 12. ledna 1976 a Spojen\u00e9 st\u00e1ty m\u011bly v\u00e1\u017en\u00e9 obavy, aby je v\u011bt\u0161ina africk\u00fdch p\u0159edstavitel\u016f neodsoudila. N\u00e1m\u011bstek ministra zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed pro africk\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti William Schaufele odjel na cestu po Africe, aby hledal oporu. Prezident Ford zaslal osobn\u00ed dopisy \u0161\u00e9f\u016fm 32 africk\u00fdch st\u00e1t\u016f. CIA povolala v\u0161echny agenty, kter\u00e9 mohla, a vyslala je na konferenci OAJ v Addis Abeb\u011b. Kdy\u017e hlasov\u00e1n\u00ed o Angole dopadlo nerozhodn\u011b, v CIA si v\u0161ichni oddychli. Ale \u00faleva byla jen do\u010dasn\u00e1. Do \u0161esti t\u00fddn\u016f uznalo vl\u00e1du MPLA 41 ze 46 \u010dlen\u016f OAJ.
Vojensk\u00e1 situace u\u017e nebyla \u0161patn\u00e1, ale katastrof\u00e1ln\u00ed. P\u0159\u00e1n\u00ed Sen\u00e1tu bylo zcela jasn\u00e9: angolsk\u00fd program zastavit. My jsme v\u0161ak m\u011bli je\u0161t\u011b p\u011bt mili\u00f3n\u016f a CIA jich cht\u011bla je\u0161t\u011b vyu\u017e\u00edt na dal\u0161\u00ed leteck\u00e9 dod\u00e1vky zbran\u00ed. Na zased\u00e1n\u00ed V\u00fdboru 40 dne 6. ledna v B\u00edl\u00e9m dom\u011b dal z\u00e1stupce poradce prezidenta pro ot\u00e1zky n\u00e1rodn\u00ed bezpe\u010dnosti Bill Hyland pokyn, aby se CIA v\u0161emi silami ve v\u00e1lce pokusila zv\u00edt\u011bzit, a nal\u00e9hal, aby byli najati \u017eoldn\u00e9\u0159i a aby byly na pomoc FNLA vysl\u00e1ny d\u011blov\u00e9 \u010dluny C-47 a houfnice o r\u00e1\u017ei 105 mm. Mezi 19. prosincem 1975 a 29. lednem 1976 odlet\u011blo z Washingtonu a z Francie do Kinshasy p\u011bt letadel C-141 nalo\u017een\u00fdch zbran\u011bmi.
Dne 12. \u00fanora 1976 st\u00e1hl Savimbi sv\u00e9 voj\u00e1ky ze Silva Porto a prchl 320 km na jih do Villa Serpa Pinto, kde cht\u011bl vytvo\u0159it do\u010dasn\u00e9 velitelstv\u00ed a p\u0159ipravovat sv\u00e9 voj\u00e1ky na vleklou z\u00e1\u0161kodnickou v\u00e1lku. Doufal, \u017ee mu tam CIA dod\u00e1 posledn\u00ed dod\u00e1vku zbran\u00ed a pen\u011bz. Av\u0161ak ani Savimbi, ani CIA si je\u0161t\u011b neuv\u011bdomovali, jak rychle Kub\u00e1nci pror\u00e1\u017eej\u00ed nedokonalou obranu UNITA. Za t\u0159i dny vytla\u010dili UNITA ze Serpa Pinto a Savimbi prchl na v\u00fdchod. O dva t\u00fddny pozd\u011bji, 1. b\u0159ezna, se Savimbi objevil v Gago Coutinho na angolsk\u00fdch v\u00fdchodn\u00edch hranic\u00edch. CIA mu okam\u017eit\u011b za\u010dala letecky dod\u00e1vat zbran\u011b a potraviny.
O nic l\u00e9pe se neda\u0159ilo FNLA. Dne 2. b\u0159ezna prchl posledn\u00ed kontingent p\u0159es \u0159eku Kongo do Zairu. Robertovi \u017eold\u00e1ci putovali d\u00e1l do Kinshasy a tam se roze\u0161li.<\/p>\n

CIA versus Kongres<\/strong><\/p>\n

\u0158editel CIA William E. Colby ode\u0161el do penze, Edward Mulcahy byl jmenov\u00e1n velvyslancem v Tunisku. Do v\u00fdslu\u017eby ode\u0161el i Sheldon Vance a Jim Potts si vzal dovolenou a pak odjel na cestu po africk\u00fdch pobo\u010dk\u00e1ch a nechal Carlu Bantamovi, aby se vypo\u0159\u00e1dal s probl\u00e9my ukon\u010den\u00ed programu. Nov\u00e9ho \u0159editele CIA George Bushe \u010dekal velmi t\u011b\u017ek\u00fd \u00fakol: obh\u00e1jit p\u0159ed Kongresem \u010dinnost CIA v Angole. Aby m\u011bl Kongres jistotu, \u017ee CIA tajn\u011b nep\u0159ekro\u010d\u00ed p\u016fvodn\u00ed \u010d\u00e1stku 31,7 mili\u00f3nu, poslal povolovac\u00ed v\u00fdbor Sn\u011bmovny reprezentant\u016f do \u00fast\u0159ed\u00ed CIA finan\u010dn\u00ed revizi.
\u0158editel CIA proto rozeslal dne 12. b\u0159ezna v\u0161em pobo\u010dk\u00e1m telegram s p\u0159\u00edkazem zastavit ve\u0161ker\u00e9 \u010derp\u00e1n\u00ed prost\u0159edk\u016f. A p\u0159esto se St. Martinovi poda\u0159ilo n\u011bco ne\u010dekan\u00e9ho. Koncem \u00fanora navrhl, aby se v Rhodesii nakoupilo za 220 000 dolar\u016f vojensk\u00fdch potravinov\u00fdch p\u0159\u00edd\u011bl\u016f a ty aby byly letecky p\u0159epraveny do Gago Coutinho. \u00dast\u0159ed\u00ed tuto operaci schv\u00e1lilo pod podm\u00ednkou, \u017ee pracovn\u00edci CIA nebudou m\u00edt s p\u0159epravou potravin nic spole\u010dn\u00e9ho krom\u011b toho, \u017ee p\u0159edstavitel\u016fm FNLA p\u0159edaj\u00ed na tuto akci pen\u00edze.<\/p>\n

Pouh\u00e9 t\u0159i dny po Bushov\u011b p\u0159\u00edkazu o \u010derp\u00e1n\u00ed fond\u016f k n\u00e1m za\u010daly p\u0159ich\u00e1zet zpr\u00e1vy, \u017ee u Gato Coutinho bylo zni\u010deno letadlo F-27, kter\u00e9 jsme si pronajali.
Podrobnosti nejprve nebyly jasn\u00e9, ale potom vy\u0161lo najevo, \u017ee odpov\u011bdnost za nepoji\u0161t\u011bn\u00e9 letadlo m\u00e1 CIA. A tak\u00e9 m\u011bla. St. Martin nejen\u017ee ignoroval instrukci z \u00fast\u0159ed\u00ed a za\u0159\u00eddil p\u0159epravu potravin s\u00e1m, ale pou\u017eil k tomu Mobutuova letadla F-27, kter\u00e9 jsme si pronajali.
Po dal\u0161\u00edm n\u00e1letu na leti\u0161t\u011b Gago Coutinho za\u010dala FNLA ustupovat na jih, a\u017e se dostala do Namibie. Francouz\u0161t\u00ed \u017eold\u00e1ci \u0161li s nimi a vr\u00e1tili se do Francie. Do Angoly jich nakonec p\u0159ijelo jen 22 a st\u00e1li n\u00e1s 500 000 dolar\u016f. Dva v boj\u00edch padli. Savimbi zmizel v angolsk\u00e9m bu\u0161i a CIA s n\u00edm ztratila kontakt.
V \u00fast\u0159ed\u00ed se uzav\u00edraly s\u00e1zky, zda se z toho St. Martin dostane. Telegram z Kinshasy n\u00e1s informoval, \u017ee Mobutu je mimo\u0159\u00e1dn\u011b rozzloben ze ztr\u00e1ty letadla a \u017e\u00e1d\u00e1 n\u00e1hradu dva mili\u00f3ny dolar\u016f nebo Boeing 737 (st\u00e1l asi 15 mili\u00f3n\u016f). St. Martin, \u00fast\u0159ed\u00ed i Mobutu v\u011bd\u011bli, \u017ee F-27 se d\u00e1 koupit za m\u00e9n\u011b ne\u017e p\u016fl mili\u00f3nu. Mobutuova n\u00e1lada vyvolala v \u00fast\u0159ed\u00ed paniku a uva\u017eovalo se, co v\u0161echno by mohl vyv\u00e9st. P\u0159itom se nedalo o\u010dek\u00e1vat, \u017ee by CIA mohla po\u017e\u00e1dat Kongres o pen\u00edze na boeing, ba ani o ty dva mili\u00f3ny. Bylo toti\u017e nebezpe\u010d\u00ed, \u017ee by cel\u00fd program mohl b\u00fdt odhalen p\u0159ed ve\u0159ejnost\u00ed.
Telegram st\u00edhal telegram. Nakonec St. Martin ozn\u00e1mil, \u017ee se mu poda\u0159ilo prosadit, aby se Mobutu spokojil se 600 000 dolar\u016f. V \u00fast\u0159ed\u00ed si hluboce oddychli. Kr\u00e1tce nato byl St. Martin pov\u00fd\u0161en na GS 17. Byl doporu\u010den na vyznamen\u00e1n\u00ed za \u201emimo\u0159\u00e1dn\u00e9“ z\u00e1sluhy na angolsk\u00e9m programu.<\/p>\n

Z knihy Johna Stockwella \u201eIn Search of Enemies\u201c nakladatelstv\u00ed W. W. Norton and Company, New York,<\/em><\/p>\n

Archiv NoS<\/em><\/p>\n

 <\/p>\n

\u010ct\u011bte d\u00e1le:<\/strong><\/p>\n

http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Jonas_Savimbi<\/a><\/p>\n

http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Jos%C3%A9_Eduardo_dos_Santos<\/a><\/p>\n

 <\/p>\n

http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Ant%C3%B3nio_Agostinho_Neto<\/a> <\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Autor knihy, z n\u00ed\u017e p\u0159in\u00e1\u0161\u00edme v\u00fdtah, je Ameri\u010dan, kter\u00fd pracoval od roku 1964 v \u00dast\u0159edn\u00ed zpravodajsk\u00e9 slu\u017eb\u011b (CIA). D\u011btstv\u00ed pro\u017eil<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":2049,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[9],"tags":[407,389,408],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2050"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2050"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2050\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2049"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2050"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2050"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2050"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}