{"id":2058,"date":"2014-01-24T15:37:35","date_gmt":"2014-01-24T14:37:35","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2014\/01\/24\/vnitrostranicka-demokracie-za-lenina\/"},"modified":"2020-04-21T18:06:03","modified_gmt":"2020-04-21T16:06:03","slug":"vnitrostranicka-demokracie-za-lenina","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2014\/01\/24\/vnitrostranicka-demokracie-za-lenina\/","title":{"rendered":"Vnitrostranick\u00e1 demokracie za Lenina"},"content":{"rendered":"

Co jsou leninsk\u00e9 normy stranick\u00e9ho \u017eivota a jak\u00e1 byla tv\u00e1\u0159nost strany za Lenina?<\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

\"lenin\"<\/strong>Od vyd\u00e1n\u00ed Stru\u010dn\u00e9ho kursu d\u011bjin VKS(b) uplynulo u\u017e dosti let. Nicm\u00e9n\u011b sch\u00e9mata a dogmata, kter\u00e1 v nich byla zformulov\u00e1na, se uk\u00e1zala velmi odoln\u00e1.<\/em><\/p>\n

Konkr\u00e9tn\u011b, mluv\u00edme-li o tv\u00e1\u0159nosti strany v obdob\u00ed p\u0159ed \u0158\u00edjnovou revoluc\u00ed, p\u0159edstavujeme si jakousi hluboce zakonspirovanou, p\u0159\u00edsn\u011b centralizovanou organizaci, v n\u00ed\u017e nejvy\u0161\u0161\u00ed ctnost\u00ed jej\u00edch \u010dlen\u016f je nesmi\u0159itelnost k odli\u0161n\u00fdm n\u00e1zor\u016fm a bezpodm\u00edne\u010dn\u00e9 poslouch\u00e1n\u00ed \u00bbt\u011bch naho\u0159e“. Cosi v duchu \u0158\u00e1du malt\u00e9zsk\u00fdch ryt\u00ed\u0159\u016f, B\u011bs\u016f Dostojevsk\u00e9ho nebo dne\u0161n\u00edch detektivek o mafii.<\/p>\n

Strana by v\u0161ak nikdy nemohla stanout v \u010dele mas a v\u00e9st je do boje za demokracii, kdyby sama nebyla vzorem vnit\u0159n\u00edho demokratismu.<\/em><\/p>\n

Strana by se p\u0159itom ov\u0161em nemohla chopit moci, kdyby nebyla centralizovan\u00e1, kdyby nem\u011bla \u017eeleznou k\u00e1ze\u0148. Lenin, jak zn\u00e1mo, byl pro centralizaci veden\u00ed strany a tvrdil, \u017ee decentralizace je \u0161kodliv\u00e1 v revolu\u010dn\u00ed pr\u00e1ci za existence samod\u011br\u017eav\u00ed. Nen\u00ed v tom rozpor? M\u016f\u017ee b\u00fdt strana centralizovan\u00e1 a demokratick\u00e1 z\u00e1rove\u0148?<\/p>\n

Ano, ileg\u00e1ln\u00ed podm\u00ednky, v nich\u017e musela strana pracovat, ji nutily posilovat centralizaci. Byli to v\u0161ak pr\u00e1v\u011b bol\u0161evici, kdo ch\u00e1pali jej\u00ed nebezpe\u010d\u00ed. Nejen ve smyslu potla\u010den\u00ed iniciativy a aktivity m\u00edstn\u00edch organizac\u00ed, ale i nebezpe\u010d\u00ed pro nejvy\u0161\u0161\u00ed stranick\u00e9 org\u00e1ny, jak napsal Lenin, \u00bbp\u0159\u00edsn\u00e1 centralizace m\u016f\u017ee p\u0159\u00edli\u0161 snadno v\u011bc zahubit, ocitne-li se n\u00e1hodou v \u00fast\u0159ed\u00ed neschopn\u00e1 osoba, obda\u0159en\u00e1 obrovskou moc\u00ed.“ Ne tedy nutn\u00fd mechanismus, kter\u00fd i p\u0159i centralizaci stranick\u00fdm mas\u00e1m zaji\u0161\u0165uje takovou mo\u017enost p\u016fsoben\u00ed na veden\u00ed, kter\u00e9 by skon\u010dilo bu\u010f norm\u00e1ln\u00ed volbou nov\u00fdch \u010dlen\u016f, nebo \u2014 jak napsal Lenin \u2014 svr\u017een\u00edm naprosto neschopn\u00e9 moci.<\/p>\n

Tak tomu bylo v roce 1904, kdy\u017e se \u00fast\u0159edn\u00ed v\u00fdbor strany a redakce Jiskry ocitly v rukou men\u0161evik\u016f. Celostranick\u00e1 diskuse uk\u00e1zala, \u017ee v\u011bt\u0161ina strany nesd\u00edl\u00ed stanoviska \u00fast\u0159edn\u00edho v\u00fdboru strany ani \u00fast\u0159edn\u00edho tiskov\u00e9ho org\u00e1nu. To tak\u00e9 dalo bol\u0161evik\u016fm politick\u00e9 a mor\u00e1ln\u00ed pr\u00e1vo zah\u00e1jit boj proti ofici\u00e1ln\u00edmu veden\u00ed strany, vytvo\u0159it Byro v\u00fdbor\u016f men\u0161iny, kter\u00e9 p\u0159evzalo funkce \u00fast\u0159edn\u00edho v\u00fdboru, za\u010d\u00edt vyd\u00e1vat nov\u00fd \u00fast\u0159edn\u00ed tiskov\u00fd org\u00e1n \u2014 list Vperjod a pak svolat 1. sjezd Soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e9 d\u011blnick\u00e9 strany Ruska.<\/p>\n

Takov\u00fd mechanismus vytv\u00e1\u0159ela p\u0159edev\u0161\u00edm informovanost ve stran\u011b. Ve stran\u011b prob\u00edhaly nep\u0159etr\u017eit\u00e9 diskuse o strategii a taktice, o form\u00e1ch a metod\u00e1ch boje. Informovanost odstra\u0148ovala strach a anonymitu veden\u00ed. Stranu ne\u0159\u00eddil n\u011bjak\u00fd beztv\u00e1rn\u00fd \u00dast\u0159edn\u00ed v\u00fdbor s\u00eddl\u00edc\u00ed kdesi naho\u0159e na nebes\u00edch, ale stran\u011b dob\u0159e zn\u00e1m\u00ed vedouc\u00ed funkcion\u00e1\u0159i, kte\u0159\u00ed si z\u00edskali autoritu nikoli v d\u016fsledku funkce, kterou zast\u00e1vali, ale kte\u0159\u00ed zast\u00e1vali danou funkci v d\u016fsledku sv\u00e9 osobn\u00ed autority. Lenin pova\u017eoval za nutn\u00e9, aby \u00bbcel\u00e1 strana… vid\u011bla p\u0159ed sebou jako na dlani ve\u0161kerou \u010dinnost ka\u017ed\u00e9ho kandid\u00e1ta na tuto vysokou funkci, aby se sezn\u00e1mila s jejich individu\u00e1ln\u00edmi zvl\u00e1\u0161tnostmi, s jejich siln\u00fdmi a slab\u00fdmi str\u00e1nkami, s jejich v\u00edt\u011bzstv\u00edmi i por\u00e1\u017ekami.“<\/p>\n

„P\u0159irozen\u00fd v\u00fdb\u011br p\u0159i z\u00e1sad\u011b ve\u0159ejn\u00e9ho projedn\u00e1v\u00e1n\u00ed, volitelnosti a v\u0161eobecn\u00e9 kontroly zaji\u0161\u0165uje, \u017ee ka\u017ed\u00fd funkcion\u00e1\u0159 se nakonec ocitne, jak se \u0159\u00edk\u00e1, na sv\u00e9m m\u00edst\u011b.“<\/p>\n

Pokud jde o pluralismus n\u00e1zor\u016f ve stran\u011b, uvedu alespo\u0148 jeden p\u0159\u00edpad. P\u0159i dubnov\u00e9 konferenci SDDSR(b) v roce 1917 jeden z jej\u00edch deleg\u00e1t\u016f striktn\u011b odm\u00edtl kandid\u00e1tku L. Kamen\u011bva p\u0159i volb\u00e1ch do \u016eV strany, proto\u017ee Kamen\u011bv ost\u0159e oponoval Leninov\u00fdm tez\u00edm, \u0159ekl o n\u011bm: \u00bbNem\u00e1 ryzost ani z\u00e1sadovost, kter\u00e9 se vy\u017eaduj\u00ed od v\u016fdc\u016f SDDSR.“<\/em><\/p>\n

Lenin mu odpov\u011bd\u011bl, \u017ee p\u0159e p\u0159i vypracov\u00e1v\u00e1n\u00ed stranick\u00e9 linie jsou p\u0159irozen\u00e9 a u\u017eite\u010dn\u00e9. \u00bbTo, \u017ee se p\u0159eme se soudruhem Kamen\u011bvem, je jenom ku prosp\u011bchu v\u011bci…, proto\u017ee diskuse, kter\u00e9 s n\u00edm vedu, jsou velmi cenn\u00e9. P\u0159esv\u011bd\u010d\u00edm-li ho po v\u0161ech t\u011bch t\u011b\u017ekostech, v\u00edm, \u017ee jsem p\u0159ekonal ony pochyby, kter\u00e9 vznikaj\u00ed v mas\u00e1ch.“<\/em><\/p>\n

A co bylo v \u0158\u00edjnu? Je zn\u00e1mo, jak\u00fd urputn\u00fd n\u00e1zorov\u00fd boj vedl v roce 1918 Bucharin, kter\u00fd st\u00e1l v \u010dele „lev\u00fdch komunist\u016f“. Na VII. sjezdu, na n\u011bm\u017e Lenin podrobil jeho n\u00e1zory kritice, utrp\u011bl Bucharin por\u00e1\u017eku a z\u016fstal v men\u0161in\u011b. P\u0159esto byl v\u0161ak zvolen do \u00daV strany. Kdy\u017e Bucharin s poukazem na sv\u00e9 neshody s v\u011bt\u0161inou odm\u00edtl v \u00fast\u0159edn\u00edm v\u00fdboru pracovat, Lenin ho p\u0159esv\u011bd\u010doval, \u017ee nepostupuje spr\u00e1vn\u011b. Co mu \u0159ekl? \u0158ekl mu, \u017ee po\u017eadovat, aby v\u0161ichni \u010dlenov\u00e9 \u00daV mysleli stejn\u011b a m\u011bli na v\u0161echno stejn\u00fd n\u00e1zor, stejn\u011b myslet, to by znamenalo sp\u011bt k rozkolu… Soudruzi mohou h\u00e1jit sv\u016fj n\u00e1zor, ani\u017e p\u0159itom vystoup\u00ed z \u00fast\u0159edn\u00edho v\u00fdboru.“<\/p>\n

Ot\u00e1zka, kterou v\u00e1m chci polo\u017eit, se bezprost\u0159edn\u011b t\u00fdk\u00e1 vnitrostranick\u00e9 demokracie, a sice: nakolik demokraticky prob\u00edhaly volby na sjezdech?<\/em><\/p>\n

Pod\u00edvejme se, jak se volili deleg\u00e1ti na X. sjezd KSR(b). Je zn\u00e1mo, \u017ee p\u0159ed svol\u00e1n\u00edm tohoto sjezdu prob\u00edhala ve stran\u011b diskuse. Vytvo\u0159ilo se n\u011bkolik alternativn\u00edch ideov\u00fdch platforem: Leninova „platforma deseti“, platforma \u00bbd\u011blnick\u00e9 opozice“, platforma Trock\u00e9ho, Bucharina, Sapronova. Volby deleg\u00e1t\u016f na X. sjezd prob\u00edhaly podle t\u011bchto platforem. To znamen\u00e1, \u017ee mluv\u010d\u00ed t\u011bchto platforem zaj\u00ed\u017ed\u011bli do m\u00edstn\u00edch organizac\u00ed a h\u00e1jili tam sv\u00e9 n\u00e1zory. Pak se hlasovalo pro z\u00e1stupce ur\u010dit\u00e9 platformy.<\/p>\n

Mluv\u00ed-li se dnes o vnitrostranick\u00e9 demokracii, probl\u00e9m se \u010dasto omezuje na to, \u017ee ve volb\u00e1ch je t\u0159eba m\u00edt dva \u010di t\u0159i kandid\u00e1ty. \u010c\u00edm se v\u0161ak budou li\u0161it?<\/p>\n

T\u00edm, \u017ee jeden bude brunet a druh\u00fd blond\u00fdn? Rozd\u00edl z\u0159ejm\u011b mus\u00ed b\u00fdt v konkr\u00e9tn\u00edm politick\u00e9m stanovisku.<\/p>\n

A pr\u00e1v\u011b tak se volili deleg\u00e1ti na X. sjezd. V\u00fdsledek je zn\u00e1m: Leninova platforma sjednotila na sjezdu v\u011bt\u0161inu deleg\u00e1t\u016f.
\nLenin na tomto sjezdu podrobil nel\u00edtostn\u00e9 kritice \u00bbd\u011blnickou opozici“ (\u0160ljapn\u00edkova a Kutuzova), Trock\u00e9ho i Bucharina. Poukazoval na to, \u017ee n\u00e1zory, kter\u00e9 zast\u00e1vaj\u00ed, jsou nespr\u00e1vn\u00e9 a politicky nebezpe\u010dn\u00e9.<\/p>\n

Ale volby se uskute\u010dnily a Trockij, Bucharin, \u0160ljapnikov i Kutuzov byli do \u00fast\u0159edn\u00edho v\u00fdboru zvoleni. Lenin v souvislosti se zvolen\u00edm v\u016fdc\u016f \u00bbd\u011blnick\u00e9 opozice“ do \u00fast\u0159edn\u00edho v\u00fdboru \u0159ekl, \u017ee jejich teoretick\u00e9 n\u00e1zory jsou sice nespr\u00e1vn\u00e9, ale \u017ee opr\u00e1vn\u011bn\u011b kritizovali \u00fast\u0159edn\u00ed v\u00fdbor za nedostate\u010dn\u00fd a \u0161patn\u00fd boj proti byrokratismu. Bylo tedy t\u0159eba zvolit je do \u00daV, \u0159ekl Lenin, aby bojovali proti byrokratismu jak se pat\u0159\u00ed.<\/p>\n

Na X. sjezdu KSR(b), o n\u011bm\u017e mluv\u00edme, byla v\u0161ak schv\u00e1lena rezoluce O jednot\u011b strany, v n\u00ed\u017e se zakazovalo v\u00fdtv\u00e1\u0159et ve stran\u011b frakce a skupiny, to znamen\u00e1, v podstat\u011b zakazovala ve stran\u011b jin\u00e9 sm\u00fd\u0161len\u00ed. Neza\u010dalo snad od t\u00e9 doby pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed lid\u00ed jin\u00e9ho sm\u00fd\u0161len\u00ed jak ve stran\u011b, tak mimo ni, kter\u00e9 pak trvalo cel\u00e1 l\u00e9ta?<\/p>\n

Vid\u00edte, X. sjezd strany se n\u00e1m vykl\u00e1dal tak, \u017ee v na\u0161ich hlav\u00e1ch z\u016fstala jenom rezoluce o jednot\u011b a je\u0161t\u011b k tomu ve stalinsk\u00e9 interpretaci, to znamen\u00e1, \u017ee jednota se rovn\u00e1 z\u00e1kazu frakci, \u017ee se rovn\u00e1 z\u00e1kazu ka\u017ed\u00e9ho „jin\u00e9ho n\u00e1zoru.“ Vezm\u011bme si v\u0161ak dal\u0161\u00ed dokument X. sjezdu \u2014 rezoluci o organiza\u010dn\u00edch ot\u00e1zk\u00e1ch. Uv\u00e1d\u011blo se v n\u00ed, \u017ee v\u00e1lkou vynucen\u00e1 krajn\u00ed centralizace st\u00e1le v\u00edce rozv\u00edjela tendenci k byrokratizaci stranick\u00e9ho \u017eivota, \u017ee syst\u00e9m administrov\u00e1n\u00ed a na\u0159izov\u00e1ni nab\u00fdval \u010dasto deformovan\u00e9 formy zbyte\u010dn\u00e9ho n\u00e1tlaku a v\u00fdsady se staly p\u016fdou pro r\u016fzn\u00e9 projevy zneu\u017e\u00edv\u00e1ni pravomoc\u00ed, \u017ee to v\u0161echno dohromady vede \u00bbk oslabov\u00e1n\u00ed duchovn\u00edho \u017eivota strany\u00ab a k jej\u00edmu odtrh\u00e1v\u00e1n\u00ed od mas.<\/p>\n

Strana, kter\u00e1 pomoc\u00ed nov\u00e9 ekonomick\u00e9 politiky zah\u00e1jila p\u0159estavbu \u017eivota cel\u00e9 zem\u011b, za\u010dala ji p\u0159edev\u0161\u00edm u sebe. Touto cestou byl \u0161irok\u00fd rozvoj vnitrostranick\u00e9 demokracie.<\/p>\n

Ve zm\u00edn\u011bn\u00e9 rezoluci X. sjezdu o organiza\u010dn\u00edch ot\u00e1zk\u00e1ch se uv\u00e1d\u011blo, \u017ee vnitrostran\u00edckou demokraci\u00ed se rozum\u00ed takov\u00e1 organiza\u010dn\u00ed forma, kter\u00e1 zaji\u0161\u0165uje v\u0161em \u010dlen\u016fm strany bez v\u00fdjimky aktivn\u00ed \u00fa\u010dast na \u017eivot\u011b strany, na projedn\u00e1v\u00e1n\u00ed a \u0159e\u0161en\u00ed v\u0161ech ot\u00e1zek. Metodami pr\u00e1ce jsou p\u0159edev\u0161\u00edm \u0161irok\u00e9 diskuse s naprostou svobodou vnitrostranick\u00e9 kritiky, soustavn\u00e1 kontrola ve\u0159ejn\u00e9ho m\u00edn\u011bn\u00ed strany, pokud jde o \u010dinnost jej\u00edch vedouc\u00edch org\u00e1n\u016f, a d\u011bln\u00e1 sou\u010dinnost mezi t\u011bmito org\u00e1ny a celou stranou.<\/p>\n

Nicm\u00e9n\u011b tyto Bucharinovy teze byly v rozporu s Leninovou rezoluc\u00ed O jednot\u011b strany.<\/p>\n

Pro\u010d? Z\u00e1kaz frakc\u00ed a skupin neznamen\u00e1 z\u00e1kaz diskus\u00ed a vypracov\u00e1v\u00e1n\u00ed platforem rozch\u00e1zej\u00edc\u00edch se s n\u00e1zory v\u011bt\u0161iny \u010dlen\u016f \u00daV a navrhuj\u00edc\u00edch alternativn\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed. Zakazovalo se vytv\u00e1\u0159en\u00ed frak\u010dn\u00ed organizace uvnit\u0159 stranick\u00fdch organizac\u00ed, kter\u00e1 by m\u011bla vlastn\u00ed tiskov\u00fd org\u00e1n a vlastni frak\u010dn\u00ed discipl\u00ednu, vlastn\u00ed \u010dlensk\u00e9 p\u0159\u00edsp\u011bvky.<\/p>\n

Bucharinova skupina a \u00bbd\u011blnick\u00e1 opozice\u00ab v tomto pojet\u00ed frakcemi nebyly. Pro\u010d bylo t\u0159eba schvalovat rezoluci proti frakcion\u00e1\u0159stv\u00ed?<\/p>\n

N\u011bkter\u00e9 z t\u011bchto skupin za\u010daly projevovat tendenci k frakcion\u00e1\u0159stv\u00ed. Nesm\u00edme rovn\u011b\u017e zapom\u00ednat, \u017ee se psal rok 1921 a Sov\u011btsk\u00e1 republika pro\u017e\u00edvala ostrou politickou krizi \u2014 politickou, hospod\u00e1\u0159skou i ideologickou. Roz\u0161t\u011bpen\u00ed strany, j\u00edm\u017e hroz\u00ed frakc\u00edon\u00e1\u0159stv\u00ed, by bylo za takov\u00fdch podm\u00ednek velmi nebezpe\u010dn\u00e9.<\/p>\n

Ostatn\u011b Lenin byl i tehdy proti tomu, aby se frakcion\u00e1\u0159stv\u00ed interpretovalo roz\u0161\u00ed\u0159en\u011b. Nap\u0159\u00edklad rozhodn\u011b odm\u00edtl n\u00e1vrh, aby byly zru\u0161eny volby na sjezd podle platforem. Tento n\u00e1vrh argumentoval t\u00edm, \u017ee existuje-li jednota, mus\u00ed existovat i jedna platforma, a to \u00daV strany.<\/p>\n

Ale co kdy\u017e se bude opakovat situace, kdy v\u011bt\u0161ina \u010dlen\u016f \u00daV nebude m\u00edt pravdu, jako za situace kolem Brestu?<\/em><\/p>\n

\u00bbM\u016f\u017eete zaru\u010dit,“<\/em> \u0159ekl Lenin, \u00bb\u017ee takov\u00e9 ot\u00e1zky nemohou vyvstat? To zaru\u010dit nelze… Jestli\u017ee takov\u00e9 okolnosti vyvolaj\u00ed z\u00e1sadn\u00ed neshody, lze zak\u00e1zat, aby byly p\u0159edlo\u017eeny k posouzen\u00ed cel\u00e9 stran\u011b? To nelze.<\/em><\/p>\n

P\u0159itom va dvac\u00e1t\u00fdch letech, kdy se ve stran\u011b diskutovalo o ned\u00edln\u00e9 pravomoci a kolektivnosti, Lenin h\u00e1jil z\u00e1sadu ned\u00edln\u00e9 pravomoci \u0159\u00edzen\u00ed m\u00edsto kolektivn\u00edho projedn\u00e1v\u00e1n\u00ed. \u0158\u00edkal, \u017ee sov\u011btsk\u00fd socialistick\u00fd centralismus ned\u00edln\u00e9 pravomoci a dikt\u00e1torstv\u00ed nijak neodporuje, \u017ee v\u0161echny t\u0159\u00eddy mnohdy uskute\u010d\u0148uje dikt\u00e1tor, kter\u00fd leckdy s\u00e1m vykon\u00e1 v\u00edc a \u010dasto je i pot\u0159ebn\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n

Dnes se bezm\u00e1la houfn\u011b za\u010dalo propadat tomu, \u017ee se vytrh\u00e1vaj\u00ed nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed cit\u00e1ty, aby se dok\u00e1zalo, \u017ee Marx a Lenin maj\u00ed vinu, obrazn\u011b \u0159e\u010deno, i na nedostatku pr\u00e1\u0161k\u016f na pran\u00ed. Ne\u0159\u00edk\u00e1m to na obranu „posv\u00e1tnosti“ zakladatel\u016f. Na tom, v jejich prac\u00edch, co pat\u0159\u00ed minulosti nebo co se nepotvrdilo, setrv\u00e1vat nelze a od toho je t\u0159eba upustit. Ale nap\u0159ed je dobr\u00e9 si jejich pr\u00e1ce znovu p\u0159e\u010d\u00edst, abychom pochopili metodu anal\u00fdzy a cel\u00fd n\u00e1zorov\u00fd syst\u00e9m.<\/p>\n

Ano, v roce 1918, kdy za\u010dala ob\u010dansk\u00e1 v\u00e1lka, Lenin v Nejbli\u017e\u0161\u00edch \u00fakolech sov\u011btsk\u00e9 moci napsal: \u00bbNesporn\u00e9 historick\u00e9 zku\u0161enosti u\u010d\u00ed, \u017ee diktatura jednotlivc\u016f byla v d\u011bjin\u00e1ch revolu\u010dn\u00edch hnut\u00ed velmi \u010dasto v\u00fdrazem, nositelem a vykonavatelem diktatury revolu\u010dn\u00edch t\u0159\u00edd.“<\/em><\/p>\n