![\"grenada\"](\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2014\/02\/grenada.jpg\")
Loni to bylo t\u0159icet let, kdy s\u00edly USA p\u0159epadly Grenadu a ukon\u010dily tak \u010dty\u0159let\u00fd socialistick\u00fd experiment n\u00e1roda z karibsk\u00e9ho ostrova. Ostrovn\u00ed st\u00e1te\u010dek, ne v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e Bratislava (344 km\u00b2) a se 110 000 obyvateli, byl pora\u017een za cenu relativn\u011b mal\u00e9ho po\u010dtu americk\u00fdch ob\u011bt\u00ed. Rozhodnut\u00ed prezidenta Ronalda Regana okupovat zemi a vl\u00e1du nahradit takovou, je\u017e se mu bude l\u00edbit v\u00edc, bylo ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech celkem popul\u00e1rn\u00ed, kdy\u017e podle pr\u016fzkum\u016f invazi podpo\u0159ilo 63 % obyvatel USA. <\/strong> <\/p>\n<\/p>\n
P\u0159i tomto v\u00fdro\u010d\u00ed stoj\u00ed za to se ohl\u00e9dnout za grenadskou revoluc\u00ed, americkou invaz\u00ed a jej\u00edmi n\u00e1sledky i za v\u00fdznamn\u00fdm precedentem, jak\u00fd vytvo\u0159ila ke \u201ezm\u011bn\u011b re\u017eimu\u201c pomoc\u00ed vojensk\u00e9ho z\u00e1sahu USA.<\/p>\n
Grenadsk\u00e1 revoluce<\/strong> <\/p>\n Jeden z malink\u00fdch ostrovn\u00edch st\u00e1te\u010dk\u016f, vze\u0161l\u00fdch z britsk\u00fdch koloni\u00ed ve v\u00fdchodn\u00edm Karibiku, Grenada – stejn\u011b jako jeho soused\u00e9 – byl obydlen potomky \u010dern\u00fdch africk\u00fdch otrok\u016f. P\u016fvodn\u00ed obyvatel\u00e9, karib\u0161t\u00ed indi\u00e1ni, byli vyhlazeni b\u011bhem prvn\u00edch etap kolonializmu. Ostrovu, jen\u017e z\u00edskal nez\u00e1vislost v roce 1974, nejprve vl\u00e1dl despotick\u00fd a v\u00fdst\u0159edn\u00ed p\u0159edseda vl\u00e1dy Sir Eric Gairy, jeho\u017e zabij\u00e1ck\u00e1 tajn\u00e1 policie – zn\u00e1m\u00e1 jako Mangust\u00ed brig\u00e1da [Mongoose Squad] – a jeho v\u00e1\u0161e\u0148 pro l\u00e9taj\u00edc\u00ed tal\u00ed\u0159e, okultizmus a mimopozemskou komunikaci mu p\u0159inesly proslulost po cel\u00e9 polokouli. <\/p>\n 13. b\u0159ezna 1979, v t\u00e9m\u011b\u0159 nekrvav\u00e9m p\u0159evratu, uchopil moc mlad\u00fd pr\u00e1vn\u00edk jm\u00e9nem Maurice Bischop, s podporou Hnut\u00ed Nov\u00fd klenot (New Jewel Movement). P\u0159ikro\u010dili k vyhl\u00e1\u0161en\u00ed ambici\u00f3zn\u00edho socialistick\u00e9ho programu na ostrov\u011b, inspirov\u00e1ni p\u0159inejmen\u0161\u00edm stejn\u011b Bobem Marleyim jako Karlem Marxem. V p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch \u010dty\u0159ech letech, zat\u00edmco v\u011bt\u0161ina karibsk\u00fdch n\u00e1rod\u016f hrozn\u011b trp\u011bla celosv\u011btovou reces\u00ed, Grenada souhrnem dosahovala dev\u00edtiprocentn\u00edho r\u016fstu. Nezam\u011bstnanost spadla ze 49 % na 14 % (!). Vl\u00e1da roz\u0161\u00ed\u0159ila zem\u011bd\u011blstv\u00ed, rozvinula dru\u017estva a vytvo\u0159ila agro-pr\u016fmyslovou z\u00e1kladnu, je\u017e vedla ke sn\u00ed\u017een\u00ed procenta dovozu potravin i dovozu celkov\u011b ze 40 % na 28 %, v dob\u011b, kdy ceny zem\u011bd\u011blsk\u00fdch produkt\u016f na trz\u00edch se celosv\u011btov\u011b hroutily. <\/p>\n Co vzru\u0161ovalo mnoh\u00e9 v americk\u00e9m pokrokov\u00e9m spole\u010denstv\u00ed byla vl\u00e1dn\u00ed otev\u0159enost v\u016f\u010di decentralizaci a p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdm technologi\u00edm, co\u017e umo\u017e\u0148ovalo drobn\u00fdm americk\u00fdm podnikatel\u016fm p\u0159\u00edstup k pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed rozvoje, vedle t\u011bch, kte\u0159\u00ed d\u00e1vali p\u0159ednost tradi\u010dn\u011bj\u0161\u00edmu, centralizovan\u011bj\u0161\u00edmu, v\u00edc o kapit\u00e1l usiluj\u00edc\u00edmu modelu. Byla to dostupn\u00e1 revoluce, p\u0159ibl\u00ed\u017een\u00e1 a prov\u00e1d\u011bn\u00e1 anglicky mluv\u00edc\u00edmi lidmi, ovlivn\u011bn\u00fdmi v\u00edc politikou \u010cern\u00e9 moci a Nov\u00e9 levice ne\u017e komunizmem v sov\u011btsk\u00e9m stylu. <\/p>\n Bishop, a\u010dkoli by byl pravd\u011bpodobn\u011b vyhr\u00e1l jak\u00e9koli lidov\u00e9 hlasov\u00e1n\u00ed, nikdy neuspo\u0159\u00e1dal svobodn\u00e9 volby, jak sliboval. Opozi\u010dn\u00ed noviny byly potla\u010deny a existovali i n\u011bjac\u00ed politi\u010dt\u00ed v\u011bzni, a\u010dkoli celkov\u00fd stav lidsk\u00fdch pr\u00e1v nebyl b\u011bhem tohoto obdob\u00ed \u0161patn\u00fd ve srovn\u00e1n\u00ed s v\u011bt\u0161inou vl\u00e1d na polokouli. Na mezin\u00e1rodn\u00ed sc\u00e9n\u011b Grenada \u0161iroce podporovala sov\u011btskou politiku, v\u010detn\u011b invaze do Afgh\u00e1nist\u00e1nu, i kdy\u017e ne v takov\u00e9 m\u00ed\u0159e pod\u0159\u00edzenosti jako v\u00fdchodoevropsk\u00e9 zem\u011b. Nejt\u011bsn\u011bj\u0161\u00ed vztahy byly s Kubou, co\u017e p\u0159iv\u00e1d\u011blo stovky kvalifikovan\u00fdch pracovn\u00edk\u016f, zdravotnick\u00e9ho person\u00e1lu, vojensk\u00fdch poradc\u016f a stavebn\u00edch d\u011bln\u00edk\u016f, i kdy\u017e dobr\u00e9 byly tak\u00e9 vztahy se z\u00e1padoevropsk\u00fdmi n\u00e1rody, s Kanadou, Mexikem a Venezuelou. <\/p>\n Kone\u010dn\u00e1 kontrola z\u016fst\u00e1vala v rukou strany a popularita re\u017eimu se soust\u0159edila na charismatickou osobnost premi\u00e9ra Bishopa. Z\u00e1rove\u0148 rozvoj farn\u00edch a oblastn\u00edch v\u00fdbor\u016f, spolu s \u201emasov\u00fdmi organizacemi\u201c, zaji\u0161\u0165oval m\u00edru ob\u010dansk\u00e9, z\u00e1kladn\u00ed demokracie a odr\u00e1\u017eely vl\u00e1dn\u00ed touhu vytvo\u0159it \u201elidov\u00fd socializmus\u201c. Hnut\u00ed Nov\u00fd klenot ale tak\u00e9 zahrnovalo men\u0161inu tvrd\u00fdch marxist\u016f-leninist\u016f jako byl Bernard Coard, kter\u00fd vedl 19. \u0159\u00edjna 1983 vojensk\u00fd p\u0159evrat a vsadil Bishopa a dal\u0161\u00ed p\u0159edn\u00ed um\u00edrn\u011bn\u00e9 do v\u011bzen\u00ed. Reakc\u00ed byla celon\u00e1rodn\u00ed gener\u00e1ln\u00ed st\u00e1vka i dal\u0161\u00ed protesty. Kdy\u017e z\u00e1stup Bishopov\u00fdch stoupenc\u016f premi\u00e9ra osvobodil a vyt\u00e1hl spolu s jeho spojenci z v\u011bzen\u00ed, arm\u00e1dn\u00ed jednotky zmasakrovaly tucty protestuj\u00edc\u00edch a Bishopa a dva dal\u0161\u00ed \u010dleny vl\u00e1dy popravily. <\/p>\n President Reagan okam\u017eit\u011b nazna\u010dil, \u017ee za p\u0159evratem a zab\u00edjen\u00edm jsou Kub\u00e1nci. Ve skute\u010dnosti kub\u00e1nsk\u00fd president Fidel Castro p\u0159evrat odsoudil a vyhl\u00e1sil za zesnul\u00e9ho p\u0159edsedu vl\u00e1dy ofici\u00e1ln\u00ed den smutku. Ost\u0159e formulovan\u00e9 kabelogramy z Havany zd\u016fraz\u0148ovaly obavy kub\u00e1nsk\u00e9 vl\u00e1dy, hrozbu zastaven\u00ed kub\u00e1nsk\u00e9 pomoci a prohl\u00e1\u0161en\u00ed, \u017ee kub\u00e1nsk\u00e9 s\u00edly budou st\u0159\u00edlet jen v sebeobran\u011b. <\/p>\n R\u00e1no 25. \u0159\u00edjna jednotky USA vpadly na ostrov a b\u011bhem t\u0159\u00ed dn\u016f vyhnaly vl\u00e1du a p\u0159evzaly nad zem\u00ed plnou kontrolu. <\/p>\n Nep\u0159\u00e1telstv\u00ed USA v\u016f\u010di Grenad\u011b<\/strong><\/p>\n Spojen\u00e9 st\u00e1ty se dlouho sna\u017eily New Jewel Movement svrhnout. Carterova vl\u00e1da bezprost\u0159edn\u011b po revoluci v roce 1979 zaru\u010dila azyl exilov\u00e9mu p\u0159edsedovi vl\u00e1dy Gairymu, kter\u00fd vyu\u017eil USA jako z\u00e1kladnu k protivl\u00e1dn\u00edmu rozhlasov\u00e9mu vys\u00edl\u00e1n\u00ed. Pot\u00e9, co USA odm\u00edtly poskytnout pomoc vojensk\u00e9 obran\u011b a nab\u00eddly jen omezenou hospod\u00e1\u0159skou pomoc, Bishop se o pomoc obr\u00e1til na Kubu. Carterova vl\u00e1da tehdy spustila kampa\u0148 k odrazov\u00e1n\u00ed americk\u00fdch turist\u016f, zak\u00e1zala pomoc v nouzi a odm\u00edtla uznat granadsk\u00e9ho velvyslance. <\/p>\n Kdy\u017e nastoupila do \u00fa\u0159adu Reaganova vl\u00e1da, americk\u00e9 nep\u0159\u00e1telstv\u00ed vzrostlo. Ekonomick\u00e1 v\u00fdpomoc p\u0159es Sv\u011btovou banku a Karibskou rozvojovou banku byla zablokov\u00e1na, pomoc z Mezin\u00e1rodn\u00edho m\u011bnov\u00e9ho fondu byla omezena a \u00fa\u010dast v Iniciativ\u011b Karibsk\u00e9ho z\u00e1livu nebyla ani zva\u017eov\u00e1na. <\/p>\n Kdy\u017e premi\u00e9r Bishop nav\u0161t\u00edvil v \u010dervnu 1983 Spojen\u00e9 st\u00e1ty, prezident Reagan odm\u00edtl se s n\u00edm setkat a nab\u00eddl jen vysl\u00e1n\u00ed druho\u0159ad\u00e9ho \u00fa\u0159edn\u00ed\u010dka. Premi\u00e9ra nakonec p\u0159ijal poradce pro n\u00e1rodn\u00ed bezpe\u010dnost William Clark, kter\u00fd \u00fadajn\u011b ani nev\u011bd\u011bl, kde Grenada le\u017e\u00ed. \u00da\u0159edn\u00edci Reaganovy spr\u00e1vy pozd\u011bji tvrdili, \u017ee ony Bishopovy m\u00edrov\u00e9 ouvertury byly hlavn\u00edm faktorem p\u0159i jeho svr\u017een\u00ed. Pravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00ed je, \u017ee tu chyb\u011bla p\u0159\u00edzniv\u00e1 americk\u00e1 reakce, co vedlo v\u016fdce p\u0159evratu k z\u00e1v\u011bru, \u017ee takov\u00e1 um\u00edrn\u011bnost se nevypl\u00e1c\u00ed a \u017ee Bishopa je proto nutno odstranit.<\/p>\n Zpr\u00e1vy z the Washington Post nazna\u010dovaly, \u017ee se CIA od roku 1981 anga\u017eovala v \u00fasil\u00ed grenadskou vl\u00e1du politicky i ekonomicky destabilizovat. V srpnu 1981 ozbrojen\u00e9 s\u00edly USA zinscenovaly simulaci invaze na Grenadu na ostrov\u011b Vieques u pob\u0159e\u017e\u00ed Portorika.<\/p>\n Tak jako ve skute\u010dn\u00e9 invazi, je\u017e p\u0159i\u0161la pozd\u011bji, v\u00fdsadk\u00e1\u0159sk\u00e9 jednotky zajistily kl\u00ed\u010dov\u00e9 body na ostrov\u011b o velikosti Grenady, n\u00e1sledov\u00e1ny n\u00e1mo\u0159n\u00edm oboj\u017eiveln\u00fdm \u00fatokem se vzdu\u0161nou a lodn\u00ed podporou, celkem s t\u00e9m\u011b\u0159 deseti tis\u00edci voj\u00e1ky. Podobnosti \u00faderu, pokud jde o zem\u011bpisn\u00e9 k\u00f3dovan\u00e9 n\u00e1zvy b\u011bhem n\u00e1cviku, s aktu\u00e1ln\u00edmi m\u00edsty na Grenad\u011b, byly st\u011b\u017e\u00ed n\u00e1hodn\u00e9. Nen\u00ed bezd\u016fvodn\u00e9 p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee invaze USA na Grenadu byla pl\u00e1novan\u00e1 nejm\u00e9n\u011b dva roky p\u0159edt\u00edm, ne\u017e revoluce sama sebe zni\u010dila, co\u017e dalo Spojen\u00fdm st\u00e1t\u016fm v\u00fdmluvu, na jakou \u010dekaly. <\/p>\n Zd\u016fvodn\u011bn\u00ed invaze <\/strong><\/p>\n Invaze USA na Grenadu byla prvn\u00ed v\u00fdznamnou vojenskou operac\u00ed USA od konce vietnamsk\u00e9 v\u00e1lky. Ve skute\u010dnosti mohla \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b b\u00fdt i zkou\u0161kou takzvan\u00e9ho \u201evietnamsk\u00e9ho syndromu\u201c, domn\u011bl\u00e9ho \u201eposti\u017een\u00ed\u201c, je\u017e \u010din\u00ed americk\u00e9 ve\u0159ejnosti pot\u00ed\u017ee podpo\u0159it bez jasn\u00e9ho d\u016fvodu vojensk\u00fd z\u00e1sah USA. Stejn\u011b jako u Ir\u00e1ku se po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed ospravedln\u011bn\u00ed invaze uk\u00e1zala b\u00fdt vysoce sporn\u00fdmi nebo prokazateln\u011b fale\u0161n\u00fdmi, i kdy\u017e byla st\u00e1le v Kongresu podporov\u00e1na ob\u011bma stranami a souhlasily s nimi t\u00e9m\u011b\u0159 dv\u011b t\u0159etiny americk\u00e9 ve\u0159ejnosti.<\/p>\n Hlavn\u00edm ospravedln\u011bn\u00edm pro invazi byla ochrana americk\u00fdch \u017eivot\u016f. \u00da\u0159edn\u00edci Reaganovy vl\u00e1dy fale\u0161n\u011b tvrdili, \u017ee jedin\u00e9 funguj\u00edc\u00ed leti\u0161t\u011b na ostrov\u011b bylo uzav\u0159eno, co\u017e student\u016fm ned\u00e1valo mo\u017enost uniknout. Ve skute\u010dnosti mnoho lid\u00ed opustilo ostrov charterov\u00fdmi lety den p\u0159ed americkou invaz\u00ed, s konstatov\u00e1n\u00edm, \u017ee nebyla vid\u011bt \u017e\u00e1dn\u00e1 vojensk\u00e1 p\u0159\u00edtomnost na leti\u0161ti a odbavov\u00e1n\u00ed cestuj\u00edc\u00edch bylo norm\u00e1ln\u00ed. Pravideln\u00e9 lety i z\u00e1mo\u0159sk\u00e9 linky ze sousedn\u00edch karibsk\u00fdch ostrov\u016f byly ov\u0161em zastaveny u\u017e od 21. \u0159\u00edjna, a\u010dkoli to p\u0159i\u0161lo coby p\u0159\u00edm\u00fd n\u00e1sledek tlaku ofici\u00e1ln\u00edch \u010dinitel\u016f USA na vl\u00e1dy t\u011bchto ostrov\u016f, aby tak u\u010dinily. S omezen\u00edm pohybu Ameri\u010dan\u016f, kte\u0159\u00ed se cht\u011bli vzd\u00e1t odletu, z\u0159ejm\u011b Reaganova vl\u00e1da cht\u011bla vyu\u017e\u00edt jejich dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edtomnosti na rozbou\u0159en\u00e9m ostrov\u011b coby omluvy ke vp\u00e1du. Reaganova vl\u00e1da p\u0159iznala, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 nevojensk\u00e9 prost\u0159edky k evakuaci Ameri\u010dan\u016f nebyly aktivn\u011b zva\u017eov\u00e1ny. <\/p>\n Zvl\u00e1\u0161\u0165 byla vyjad\u0159ov\u00e1na obava o osud 800 americk\u00fdch student\u016f ve Spojen\u00fdmi st\u00e1ty provozovan\u00e9 l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakulty Svatoji\u0159sk\u00e9 univerzity. Bezpe\u010dn\u00fd odlet prvn\u00ed skupiny \u0161\u0165astn\u00fdch a uklidn\u011bn\u00fdch student\u016f, evakuovan\u00fdch z Grenady do Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f, p\u0159inesl vl\u00e1d\u011b jedine\u010dn\u00e9 fotografick\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti. Nicm\u00e9n\u011b se uk\u00e1zalo, \u017ee \u017eivoty student\u016f ve skute\u010dnosti p\u0159ed samotnou invaz\u00ed nikdy v \u017e\u00e1dn\u00e9m nebezpe\u010d\u00ed nebyly. <\/p>\n Granad\u0161t\u00ed a kub\u00e1n\u0161t\u00ed \u010dinovn\u00edci se jen o p\u00e1r dn\u00ed d\u0159\u00edve se\u0161li se spr\u00e1vci americk\u00e9 l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 \u0161koly a zaru\u010dili se za bezpe\u010d\u00ed student\u016f. Nal\u00e9hav\u00e9 \u017e\u00e1dosti americk\u00e9ho ministra zahrani\u010d\u00ed Milana Bishe v\u016f\u010di \u010dinovn\u00edk\u016fm l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 \u0161koly, aby ve\u0159ejn\u011b po\u017e\u00e1dali o vojensk\u00fd z\u00e1sah USA na ochranu student\u016f, byly odm\u00edtnuty. P\u011bt set rodi\u010d\u016f student\u016f medic\u00edny telegrafovalo prezidentu Reaganovi, aby si vym\u00ednili, \u017ee nepodnikne \u017e\u00e1dnou \u201eun\u00e1hlenou akci\u201c. Person\u00e1l velvyslanectv\u00ed USA na Barbadosu nav\u0161t\u00edvil Grenadu a \u017e\u00e1dnou pot\u0159ebu evakuace student\u016f nevid\u011bl. <\/p>\n Rektor l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 \u0161koly Charles Modica ud\u011blal mezi studenty anketu a zjistil, \u017ee 90 % z nich evakuov\u00e1no b\u00fdt nechce. Navzdory opakovan\u00fdm dotaz\u016fm, zda Washington zva\u017euje vojenskou akci, nedov\u011bd\u011bl se nic o tom, \u017ee by byla zva\u017eov\u00e1na. Jakmile invaze za\u010dala, Dr. Modica rozzloben\u011b pran\u00fd\u0159oval, \u017ee by invaze byla naprosto nezbytn\u00e1, i to, \u017ee je pro bezpe\u010d\u00ed student\u016f mnohem v\u011bt\u0161\u00edm rizikem ne\u017e dom\u00e1c\u00ed krize na Grenad\u011b. Vice-rekto\u0159i Geoffrey Bourne a Bursar Gary Solin tak\u00e9 vyhl\u00e1sili sv\u016fj rozhodn\u00fd odpor. Sd\u011blovac\u00ed prost\u0159edky v USA zam\u011b\u0159ily svou velkou pozornost na studenty, kte\u0159\u00ed byli jako prvn\u00ed evakuov\u00e1ni a \u201evyslechnuti\u201c ofici\u00e1ln\u00edmi \u010dinovn\u00edky USA, kte\u0159\u00ed v\u0161eobecn\u011b invazi podporovali. Prakticky ale \u017e\u00e1dn\u00e1 pozornost nebyla v\u011bnov\u00e1na t\u011bm, kte\u0159\u00ed z\u016fstali v pozad\u00ed, kte\u0159\u00ed m\u011bli k ostrovu v\u0159elej\u0161\u00ed vztah a kte\u0159\u00ed z\u00e1sah USA \u0161iroce odm\u00edtali. Nebyly potvrzeny \u017e\u00e1dn\u00e9 zpr\u00e1vy o tom, \u017ee by p\u0159ed invaz\u00ed nebo b\u011bhem n\u00ed byli n\u011bjac\u00ed ameri\u010dt\u00ed civilist\u00e9 po\u0161kozov\u00e1ni nebo ohro\u017eov\u00e1ni. Prvn\u00ed jednotky USA se teprve t\u0159i dny pot\u00e9, co se vylodily, rozhodly p\u0159evz\u00edt kontrolu nad druh\u00fdm kampusem l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 \u0161koly, co\u017e vyvol\u00e1v\u00e1 ot\u00e1zku, zda bylo bezpe\u010d\u00ed Ameri\u010dan\u016f skute\u010dn\u011b nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed prioritou. <\/p>\n Navzdory vl\u00e1dn\u00edm tvrzen\u00edm o opaku bylo ze 750 Kub\u00e1nc\u016f na ostrov\u011b necel\u00fdch 100 p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f vojensk\u00e9ho person\u00e1lu. Krom toho, navzdory po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edm zpr\u00e1v\u00e1m v tisku, \u017ee \u00fatoku USA vzdorovaly t\u00e9m\u011b\u0159 v\u00fdhradn\u011b kub\u00e1nsk\u00e9 s\u00edly, se uk\u00e1zalo, \u017ee hromadn\u00fd odpor proti invazi vedli Grena\u010fan\u00e9. Mnoz\u00ed pozorovatel\u00e9 spekuluj\u00ed o tom, \u017ee to bylo prvotn\u00ed p\u0159\u00ed\u010dinou, pro\u010d Reaganova vl\u00e1da odm\u00edtla sd\u011blovac\u00edm prost\u0159edk\u016fm umo\u017enit p\u0159\u00edstup na ostrov b\u011bhem po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edch f\u00e1z\u00ed invaze, kdy prob\u00edhala v\u011bt\u0161ina boj\u016f. USA odhaduj\u00ed, \u017ee zem\u0159elo jen asi 35 Kub\u00e1nc\u016f; po\u010dty granadsk\u00fdch ob\u011bt\u00ed nikdy zve\u0159ejn\u011bny nebyly. <\/p>\n Hlavn\u00edm z\u00e1jmem Reaganovy vl\u00e1dy bylo rozestav\u011bn\u00e9 leti\u0161t\u011b na ji\u017en\u00edm c\u00edpu ostrova v p\u0159\u00edstavu Salines, nedaleko hlavn\u00edho m\u011bsta St. George’s. Prezident Reagan opakovan\u011b vzn\u00e1\u0161el obvin\u011bn\u00ed, \u017ee to m\u011bla b\u00fdt sov\u011btsko-kub\u00e1nsk\u00e1 leteck\u00e1 z\u00e1kladna. Nicm\u00e9n\u011b u\u017e tehdy bylo potvrzeno, \u017ee bylo ur\u010deno v\u00fdhradn\u011b pro civiln\u00ed leteck\u00e9 spoje. Stejn\u011b jako u ostatn\u00edch karibsk\u00fdch ostrov\u016f tu je turistika d\u016fle\u017eit\u00fdm zdrojem p\u0159\u00edjm\u016f. St\u00e1vaj\u00edc\u00ed leti\u0161t\u011b t\u00e9 doby bylo p\u0159\u00edli\u0161 mal\u00e9 pro tryskov\u00e9 letouny a nebylo za\u0159\u00edzeno na \u0159\u00edzen\u00e1 p\u0159ist\u00e1n\u00ed, co\u017e bylo ob\u010das p\u0159\u00ed\u010dinou n\u011bkolikadenn\u00edho uv\u00e1znut\u00ed turist\u016f, kdy\u017e bylo \u0161patn\u00e9 po\u010das\u00ed. Nebylo mo\u017en\u00e9 ani p\u0159ist\u00e1vat v noci. Co d\u011blalo v\u011bci je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed, leti\u0161t\u011b bylo na opa\u010dn\u00e9 stran\u011b ostrova ne\u017e hlavn\u00ed m\u011bsto a v\u011bt\u0161ina turistick\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed, na druh\u00e9 stran\u011b horsk\u00e9ho h\u0159ebenu.<\/p>\n A\u010dkoli mnoz\u00ed d\u011bln\u00edci na stavb\u011b nov\u00e9ho leti\u0161t\u011b byli Kub\u00e1nci, stavitelem byl Plessey, britsk\u00e1 firma schv\u00e1len\u00e1 konzervativn\u00ed vl\u00e1dou premi\u00e9rky Margaret Thatcherov\u00e9. Byli tu zapojeni i Kana\u010fan\u00e9, Finov\u00e9 a Grena\u010fan\u00e9. Jak v t\u00e9 dob\u011b zd\u016fraz\u0148ovali p\u0159edstavitel\u00e9 firmy Plessey, nebyly stav\u011bny \u017e\u00e1dn\u00e9 prvky vojensk\u00e9ho leti\u0161t\u011b jako bomb\u00e1m odoln\u00e9 podzemn\u00ed n\u00e1dr\u017ee, ukr\u00fdvan\u00e9 hang\u00e1ry k zaparkov\u00e1n\u00ed letadel nebo opevn\u011bn\u00e9 kontroln\u00ed v\u011b\u017ee. Ani d\u00e9lka p\u0159ist\u00e1vac\u00ed dr\u00e1hy nebyla nadm\u011brn\u00e1, jak obvi\u0148ovala Reaganova vl\u00e1da. T\u0159i sousedn\u00ed ostrovy maj\u00ed je\u0161t\u011b del\u0161\u00ed. <\/p>\n P\u016fvodn\u011b byly Spojen\u00e9 st\u00e1ty po\u017e\u00e1d\u00e1ny o pomoc p\u0159i budov\u00e1n\u00ed leti\u0161t\u011b, kter\u00e9 bylo ve st\u00e1diu pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed p\u0159es 25 let, ale odm\u00edtly. Po invazi nicm\u00e9n\u011b USA p\u0159i dokon\u010dov\u00e1n\u00ed u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 hotov\u00e9ho projektu asistovaly. T\u0159et\u00ed hlavn\u00ed z\u00e1minkou pro invazi USA byla \u017e\u00e1dost Organizace v\u00fdchodokaribsk\u00fdch st\u00e1t\u016f (OECS) o z\u00e1sah; jejich charta po\u010d\u00edt\u00e1 s \u201eujedn\u00e1n\u00edmi kolektivn\u00ed bezpe\u010dnosti proti agresi zven\u010d\u00ed\u201c. Nicm\u00e9n\u011b proto\u017ee Grenada byla \u010dlenem OECS, \u017e\u00e1dn\u00e1 agrese zven\u010d\u00ed tu nebyla. Paragraf stanov\u00ed, \u017ee rozhodnut\u00ed k takov\u00e9 akci mus\u00ed b\u00fdt mezi \u010dlensk\u00fdmi st\u00e1ty jednomysln\u00e9, co\u017e nebyl tento p\u0159\u00edpad, proto\u017ee Grenada, St. Kitts-Nevis a Montserrat ji nepodpo\u0159ily. Nav\u00edc Spojen\u00e9 st\u00e1ty ani nejsou smluvn\u00ed stranou. A kone\u010dn\u011b smlouva specificky stanov\u00ed, \u017ee nejsou dot\u010dena pr\u00e1va a z\u00e1vazky \u010dlen\u016f OECS podle dal\u0161\u00edch smluv, jako jsou charty OSN a Organizace americk\u00fdch st\u00e1t\u016f, je\u017e konkr\u00e9tn\u011b takov\u00fd ozbrojen\u00fd z\u00e1sah zakazuj\u00ed.<\/p>\n Je dok\u00e1z\u00e1no, \u017ee z t\u011bchto ostrov\u016f bylo zapojeno pouh\u00fdch 300 voj\u00e1k\u016f, a to jen v policejn\u00edch funkc\u00edch v oblastech, kter\u00e9 u\u017e byly zaji\u0161t\u011bny americk\u00fdmi silami. Pozd\u011bji se p\u0159i\u0161lo na to, \u017ee \u201enal\u00e9hav\u00e1 \u017e\u00e1dost o pomoc\u201c t\u011bchto karibsk\u00fdch st\u00e1t\u016f p\u0159i\u0161la vlastn\u011b a\u017e pot\u00e9, co o ni po\u017e\u00e1daly Spojen\u00e9 st\u00e1ty a ofici\u00e1ln\u00ed \u010dinitel\u00e9 USA navrhli ofici\u00e1ln\u00ed zvac\u00ed dopis, jen\u017e p\u0159edlo\u017eili k podpisu vybran\u00fdm konzervativn\u00edm karibsk\u00fdm v\u016fdc\u016fm. <\/p>\n D\u016fvody k invazi<\/strong><\/p>\n Pro\u010d sem tedy Spojen\u00e9 st\u00e1ty vtrhly? Mnoz\u00ed jsou p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee Grenada byla vn\u00edm\u00e1na jako \u0161patn\u00fd p\u0159\u00edklad ostatn\u00edm chud\u00fdm karibsk\u00fdm st\u00e1t\u016fm. Jej\u00ed zahrani\u010dn\u00ed politika se nepod\u0159izovala americk\u00e9 vl\u00e1d\u011b a nebyla otev\u0159en\u00e1 v\u016f\u010di jej\u00ed ekonomice, ovl\u00e1dan\u00e9 z\u00e1jmy podnik\u016f USA. Uk\u00e1zka s\u00edly by zavinila, \u017ee st\u00e1ty s podobn\u00fdmi levicov\u00fdmi nacionalistick\u00fdmi ide\u00e1ly by p\u0159em\u00fd\u0161lely dvojn\u00e1sob. Kdyby v zemi, tak mal\u00e9 a chud\u00e9 jako byla Grenada, pokra\u010doval rychl\u00fd r\u016fst rozvoje podle socialistick\u00e9ho modelu, byl by to pro dal\u0161\u00ed zem\u011b T\u0159et\u00edho sv\u011bta ne\u017e\u00e1douc\u00ed precedens. Zkr\u00e1tka Grenada pod hnut\u00edm Nov\u00fd klenot dosahovala nebezpe\u010dn\u00e9 \u00farovn\u011b zdravotn\u00ed p\u00e9\u010de, gramotnosti, bydlen\u00ed, \u00fa\u010dastnick\u00e9 demokracie a ekonomick\u00e9 nez\u00e1vislosti.<\/p>\n Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed obavu vzbuzoval mo\u017en\u00fd vliv Bishopa a jeho stoupenc\u016f – siln\u011b inspirovan\u00fdch hnut\u00edm \u010cern\u00e9 moci ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech – na Afro-Ameri\u010dany. \u00dasp\u011b\u0161n\u00fd socialistick\u00fd experiment anglicky hovo\u0159\u00edc\u00edch \u010dernoch\u016f pouh\u00fdch p\u00e1r hodin letu od Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f byl vn\u00edm\u00e1n jako hrozba. <\/p>\n Invaze byla tak\u00e9 pro Spojen\u00e9 st\u00e1ty snadn\u00fdm v\u00edt\u011bzstv\u00edm osm let po por\u00e1\u017ece ve vietnamsk\u00e9 v\u00e1lce a pouh\u00e9 dva dny po smrt\u00edc\u00edm \u00fatoku proti sil\u00e1m USA v Libanonu. Polo\u017eila precedens pro \u201ezm\u011bnu re\u017eimu\u201c vojensk\u00fdm z\u00e1sahem USA a poslou\u017eila coby zlov\u011bstn\u00e9 varov\u00e1n\u00ed levicov\u00e9 sandinovsk\u00e9 vl\u00e1d\u011b v Nicaragui, \u017ee Reaganova vl\u00e1da p\u0159ekro\u010d\u00ed pouh\u00e9 vyzbrojov\u00e1n\u00ed z\u00e1stupn\u00e9 arm\u00e1dy jako Contras a vlastn\u011b do jejich zem\u011b jednozna\u010dn\u011b vpadne. <\/p>\n Tak\u00e9 vedla k n\u00e1hl\u00e9mu n\u00e1r\u016fstu popularity prezidenta Reagana, jak uk\u00e1zaly pr\u016fzkumy ve\u0159ejn\u00e9ho m\u00edn\u011bn\u00ed. Navzdory faktu, \u017ee invaze byla jasn\u00fdm poru\u0161en\u00edm mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va, invaze m\u011bla \u0161irokou podporu obou stran, v\u010detn\u011b p\u0159ed\u00e1k\u016f Demokratick\u00e9 strany jako byl Walter Mondale, kter\u00fd m\u011bl b\u00fdt Reaganov\u00fdm demokratick\u00fdm vyzyvatelem k prezidentstv\u00ed v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce. (V tomto \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9m soupe\u0159en\u00ed toho roku \u00fa\u0159aduj\u00edc\u00ed connecticutsk\u00fd sen\u00e1tor Lowell Weiker a demokratick\u00fd kandid\u00e1t do Sen\u00e1tu a budouc\u00ed kandid\u00e1t na vice-prezidenta Joseph Lieberman napadli sv\u00e9ho um\u00edrn\u011bn\u00e9ho republik\u00e1nsk\u00e9ho oponenta za to, \u017ee v\u016f\u010di invazi na Grenadu vznesl \u00fastavn\u00ed n\u00e1mitky.) <\/p>\n N\u00e1sledky invaze<\/strong><\/p>\n Sv\u011btov\u00e9 reakce na invazi byly v drtiv\u00e9 v\u011bt\u0161in\u011b negativn\u00ed. Hlasov\u00e1n\u00ed Rady bezpe\u010dnosti OSN pro odsouzen\u00ed invaze Spojen\u00e9 st\u00e1ty vetovaly, \u010d\u00edm\u017e bylo v\u00fdhradn\u011b negativn\u00ed hlasov\u00e1n\u00ed ztraceno. Valn\u00e9 shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed tak\u00e9 \u0161irokou v\u011bt\u0161inou hlasovalo proti invazi. Prezident Reagan takovou kritiku odm\u00edtl jako jednodu\u0161e jalovou protiamerickou n\u00e1ladu, a\u010dkoli v\u011bt\u0161ina st\u00e1t\u016f ve v\u011bt\u0161in\u011b hlasov\u00e1n\u00ed Valn\u00e9ho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed odsuzovala i sov\u011btskou invazi do Afgh\u00e1nist\u00e1nu \u010dty\u0159i roky p\u0159edt\u00edm. P\u0159i\u0161la i ostr\u00e1 kritika od spojenc\u016f Ameriky, p\u0159edev\u0161\u00edm od Kanady, co\u017e vedlo k rozs\u00e1hl\u00e9mu kontingentu zahrani\u010dn\u00edch pomocn\u00fdch poradc\u016f na Grenadu. <\/p>\n Invaze nemohla b\u00fdt na\u010dasov\u00e1na l\u00e9pe. Lid\u00e9 na Grenad\u011b byli tak roztrp\u010den\u00ed a rozd\u011blen\u00ed p\u0159evratem a n\u00e1sledn\u00fdm zab\u00edjen\u00edm, \u017ee odpor byl pouh\u00fdm zlomkem toho, jak\u00fd mohl b\u00fdt, kdyby byla invaze p\u0159i\u0161la o dva t\u00fddny d\u0159\u00edve. Podobn\u011b i opozice ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech, je\u017e by byla poukazovala na pokrokovou a lidovou granadskou vl\u00e1du za Bishopa, musela uznat, \u017ee n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed re\u017eim byl brut\u00e1ln\u00ed, nepopul\u00e1rn\u00ed a nelegitimn\u00ed. Pozornost ve\u0159ejnosti byla zam\u011b\u0159en\u00e1 na bombardov\u00e1n\u00ed n\u00e1mo\u0159n\u00edch kas\u00e1ren v libanonsk\u00e9m Bejr\u00fatu p\u00e1r dn\u00ed p\u0159edt\u00edm, kdy bylo zabito 242 mu\u017e\u016f ve slu\u017eb\u011b, tak\u017ee lidov\u00e9 sympatie a podpora ozbrojen\u00fdch sil byla neobvykle vysok\u00e1. <\/p>\n B\u011bhem n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch m\u011bs\u00edc\u016f byly na Grenad\u011b zru\u0161eny masov\u00e9 organizace, odborov\u00e9 svazy byly p\u0159eorganizovan\u00e9, bylo vyhn\u00e1no p\u0159es polovinu l\u00e9ka\u0159sk\u00e9ho person\u00e1lu, investi\u010dn\u00ed a da\u0148ov\u00e9 z\u00e1kony byly zrevidov\u00e1ny ve prosp\u011bch zahrani\u010dn\u00edch investic a dru\u017estevn\u00ed a st\u00e1tn\u00ed podniky byly prod\u00e1ny soukrom\u00fdm z\u00e1jemc\u016fm. Billboardy, kter\u00e9 d\u0159\u00edve inspirovaly obyvatelstvo, aby konalo pro spravedlnost, rovnost, rozvoj a n\u00e1rodn\u00ed nez\u00e1vislost byly rychle nahrazeny jin\u00fdmi, vytvo\u0159en\u00fdmi k tomu, aby nab\u00e1daly k nakupov\u00e1n\u00ed americk\u00fdch spot\u0159ebn\u00edch produkt\u016f. <\/p>\n Kvalita \u017eivota se pro v\u011bt\u0161inu ostrovan\u016f v obdob\u00ed po invazi zhor\u0161ila, navzdory toku americk\u00e9 pomoci. Nejv\u00edc je to vid\u011bt v oblasti zdravotn\u00ed p\u00e9\u010de, kdy\u017e v zemi, kde bylo 60 % populace ve v\u011bku pod 25 let, nez\u016fstal jedin\u00fd pediatr, ani tu nezbyl jedin\u00fd psychiatr, kter\u00fd by pe\u010doval o 180 du\u0161evn\u011b nemocn\u00fdch pacient\u016f. (Sedmn\u00e1ct pacient\u016f a jeden \u010dlen person\u00e1lu bylo zabito, kdy\u017e USA b\u011bhem invaze bombardovaly psychiatrickou kliniku.)<\/p>\n Invaze USA na Grenadu vyvolala v cel\u00e9m Karibiku hony na \u010darod\u011bjnice za t\u011bmi, kte\u0159\u00ed sympatizovali s levic\u00ed. Zem\u011b, kter\u00e9 si myslely, \u017ee maj\u00ed pr\u00e1vo coby nez\u00e1visl\u00e9, suver\u00e9nn\u00ed n\u00e1rody dost\u00e1vat ekonomickou a vojenskou pomoc od ka\u017ed\u00e9ho, koho po\u017e\u00e1daj\u00ed, zjistily, \u017ee si to mus\u00ed rozv\u00e1\u017eit. Nap\u0159\u00edklad den po invazi Surinam zav\u0159el ve sv\u00e9m hlavn\u00edm m\u011bst\u011b kub\u00e1nsk\u00e9 velvyslanectv\u00ed v Havan\u011b a kub\u00e1nsk\u00e9 diplomaty vyhnal. <\/p>\n P\u0159i z\u00e1boru ostrova byla v\u011bt\u0161ina zahrani\u010dn\u00edch l\u00e9ka\u0159\u016f, u\u010ditel\u016f i dal\u0161\u00edch civilist\u016f \u0161mahem zat\u010dena a vyhn\u00e1na \u010dinovn\u00edky USA: Kr\u00e1tce po invazi jednotky USA p\u0159epadly a vyplenily Ekumenick\u00e9 st\u0159edisko pape\u017ee Pavla, kv\u016fli jeho \u00fadajn\u00fdm \u201erozvratn\u00fdm aktivit\u00e1m\u201c p\u0159i pom\u00e1h\u00e1n\u00ed chud\u00fdm. Stovky Grena\u010fan\u016f byly cel\u00e9 m\u011bs\u00edce bez obvin\u011bn\u00ed zadr\u017eov\u00e1ny. N\u011bkte\u0159\u00ed podez\u0159el\u00ed byli spout\u00e1ni a dostali p\u00e1sky p\u0159es o\u010di, co\u017e je poru\u0161en\u00ed norem Haagsk\u00e9 konvence o v\u00e1le\u010dn\u00fdch zajatc\u00edch. Jedin\u00e1 rozhlasov\u00e1 stanice na ostrov\u011b byla obsazena n\u00e1mo\u0159n\u00ed p\u011bchotou USA: Bylo v\u00e1\u017en\u011b okle\u0161t\u011bno pr\u00e1vo na svobodn\u00e9 shroma\u017e\u010fov\u00e1n\u00ed, tisk byl cenzurov\u00e1n a byl zru\u0161en v\u00fdnos habeas corpus.<\/p>\n V p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch n\u011bkolika letech s\u00edly USA uvolnily sev\u0159en\u00ed a umo\u017enily v\u0161elidov\u00e9 volby. Grenada se p\u0159idala k ostatn\u00edm mal\u00fdm karibsk\u00fdm ostrov\u016fm, veden\u00fdm konzervativn\u00ed a \u00faplatnou elitou. Sou\u010dasn\u00e1 st\u0159edopravicov\u00e1 vl\u00e1da nap\u0159\u00edklad se zapojila do n\u011bkter\u00fdch v\u00fdznamn\u00fdch nez\u00e1konnost\u00ed p\u0159i z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed smluv na projekty ve\u0159ejn\u00fdch prac\u00ed zahrani\u010dn\u00edmi investory se zlo\u010dinn\u00fdmi vazbami a uchylovala se k pevninsk\u00fdm bankovn\u00edm operac\u00edm s mal\u00fdm dohledem. A\u010dkoli se grenadsk\u00e1 ekonomika rozr\u016fst\u00e1, je tu obecn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e1 chudoba a vych\u00e1z\u00ed najevo, \u017ee zem\u011b m\u00e1 malou mo\u017enost v\u00fdb\u011bru krom\u011b n\u00e1sledov\u00e1n\u00ed neoliber\u00e1ln\u00ed pravov\u011brnosti, diktovan\u00e9 Washingtononem a s n\u00edm spojen\u00fdmi mezin\u00e1rodn\u00edmi finan\u010dn\u00edmi institucemi. <\/p>\n Stephen Zunes pro www.fpif.org (p\u0159eklad Vladim\u00edr Sedl\u00e1\u010dek)<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Loni to bylo t\u0159icet let, kdy s\u00edly USA p\u0159epadly Grenadu a ukon\u010dily tak \u010dty\u0159let\u00fd socialistick\u00fd experiment n\u00e1roda z karibsk\u00e9ho<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":2059,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[9],"tags":[70,34],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2063"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2063"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2063\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2059"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2063"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2063"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2063"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}![\"grenada](\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2014\/02\/grenada_invaze.gif\")
M\u00edra gramotnosti, u\u017e tak \u00factyhodn\u00fdch 85 %, vzrostla na p\u0159ibli\u017en\u011b 98 %, srovnateln\u00fdch nebo p\u0159evy\u0161uj\u00edc\u00edch nejrozvinut\u011bj\u0161\u00ed zem\u011b. Byl zaveden bezplatn\u00fd syst\u00e9m zdravotn\u00ed p\u00e9\u010de a vy\u0161\u0161\u00edho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, po\u010det vy\u0161\u0161\u00edch \u0161kol se ztrojn\u00e1sobil a mnoz\u00ed Grena\u010fan\u00e9 dos\u00e1hli na stipendia ke studiu v zahrani\u010d\u00ed. P\u0159i\u0161ly ambici\u00f3zn\u00ed programy rozvoje ryb\u00e1\u0159stv\u00ed, \u0159emeslnictv\u00ed, bydlen\u00ed, turistiky, roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed silni\u010dn\u00ed s\u00edt\u011b a modernizace ve\u0159ejn\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed. <\/p>\n![\"bishop-castro\"](\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2014\/02\/bishop-castro.jpg\")
<\/p>\n![\"grenada2\"](\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2014\/02\/grenada2.jpg\")
Druh\u00fdm nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edm ospravedln\u011bn\u00edm pro invazi bylo \u00fadajn\u00e9 hromad\u011bn\u00ed kub\u00e1nsk\u00fdch voj\u00e1k\u016f na ostrov\u011b. Prezident Reagan tvrdil, \u017ee jednotky USA nalezly \u0161est skladi\u0161\u0165 \u201enapln\u011bn\u00fdch a\u017e po st\u0159echu\u201c zbran\u011bmi, ur\u010den\u00fdmi pro kub\u00e1nsk\u00fd vojensk\u00fd z\u00e1sah ve St\u0159edn\u00ed Americe a v Africe. Ve skute\u010dnosti tu existovala pouh\u00e1 t\u0159i skladi\u0161t\u011b, jen ze \u010dtvrtiny zapln\u011bn\u00e1 star\u00fdmi lehk\u00fdmi zbran\u011bmi, je\u017e p\u00e1r dn\u00ed p\u0159ed p\u0159evratem ti, kte\u0159\u00ed p\u0159evrat vedli, zkonfiskovali lidov\u00fdm milic\u00edm. Nav\u00edc Grenada byla nejm\u00e9n\u011b pravd\u011bpodobn\u00fdm m\u00edstem, kde by Kub\u00e1nci shroma\u017e\u010fovali zbran\u011b: Grenada je t\u0159ikr\u00e1t d\u00e1l od st\u0159edoamerick\u00e9 pevninsk\u00e9 \u0161\u00edje ne\u017e samotn\u00e1 Kuba, a jen nepatrn\u011b bl\u00ed\u017e tehdej\u0161\u00edm kub\u00e1nsk\u00fdm z\u00e1kladn\u00e1m v Angole, vzd\u00e1len\u00fdm p\u0159es 12 000 mil. <\/p>\n