{"id":2064,"date":"2014-02-20T22:50:55","date_gmt":"2014-02-20T21:50:55","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2014\/02\/20\/strune-djiny-intervenci-usa-od-r-1945-2000\/"},"modified":"2014-02-20T22:50:55","modified_gmt":"2014-02-20T21:50:55","slug":"strune-djiny-intervenci-usa-od-r-1945-2000","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2014\/02\/20\/strune-djiny-intervenci-usa-od-r-1945-2000\/","title":{"rendered":"Stru\u010dn\u00e9 d\u011bjiny intervenc\u00ed USA od r. 1945 \u2013 2000"},"content":{"rendered":"

\"natoToto je v\u00fdzva v\u0161em \u010dten\u00e1\u0159\u016fm, aby – mohou-li – \u0161\u00ed\u0159ili tento p\u0159ehled intervenc\u00ed imperialismu USA do v\u0161ech t\u011bchto zem\u00ed. Tento stru\u010dn\u00fd p\u0159ehled je nutn\u00fd k informov\u00e1n\u00ed, \u017ee USA-NATO tyto intervence nezastav\u00ed, dokud lid\u00e9 tento v\u00fdvoj neukon\u010d\u00ed!  <\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

Motor americk\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed politiky nen\u00ed poh\u00e1n\u011bn\u00fd oddanost\u00ed jak\u00e9musi druhu mor\u00e1lky, ale sp\u00ed\u0161e nutnost\u00ed slou\u017eit jin\u00fdm pravidl\u016fm, co\u017e lze shrnout n\u00e1sledovn\u011b:<\/p>\n

* u\u010dinit sv\u011bt bezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00edm pro americk\u00e9 koncerny;
* zlep\u0161it finan\u010dn\u00ed v\u00fdkazy dom\u00e1c\u00edch dodavatel\u016f obrany, kte\u0159\u00ed velkoryse p\u0159isp\u00edvali \u010dlen\u016fm kongresu;
* zabr\u00e1nit vzniku jak\u00e9koli spole\u010dnosti, je\u017e by mohla poslou\u017eit jako p\u0159\u00edklad alternativy v\u016f\u010di kapitalistick\u00e9mu modelu;
* roz\u0161\u00ed\u0159it politickou a ekonomickou nadvl\u00e1du nad co nejv\u011bt\u0161\u00ed \u00fazem\u00ed, jak n\u00e1le\u017e\u00ed \u201evelk\u00e9 mocnosti\u201c.<\/p>\n

To ve jm\u00e9nu boje \u00fadajn\u00e9 mor\u00e1ln\u00ed k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 v\u00fdpravy, jak bojovn\u00edci studen\u00e9 v\u00e1lky p\u0159esv\u011bd\u010dovali sebe i americk\u00fd lid, proti tomu, \u010d\u00edm byla existence zla v podob\u011b mezin\u00e1rodn\u00edho komunistick\u00e9ho spiknut\u00ed, kter\u00e9 ve skute\u010dnosti nikdy neexistovalo, ani jako zlo, ani jinak.      <\/p>\n

Spojen\u00e9 st\u00e1ty provedly v onom obdob\u00ed neoby\u010dejn\u011b v\u00e1\u017en\u00e9 z\u00e1sahy ve v\u00edc ne\u017e 70 n\u00e1rodech.<\/p>\n

\u010c\u00edna, 1945-49:<\/p>\n

Zas\u00e1hly do ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky na stran\u011b \u010cankaj\u0161ka proti komunist\u016fm, a\u010dkoli pr\u00e1v\u011b komunist\u00e9 byli ve sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce mnohem t\u011bsn\u011bj\u0161\u00edm spojencem Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f. USA vyu\u017eily k boji na sv\u00e9 stran\u011b pora\u017een\u00e9 jakonsk\u00e9 voj\u00e1ky. Komunist\u00e9 donutili \u010cankaj\u0161ka uprchnout v r. 1949 na Taiwan.<\/p>\n

It\u00e1lie, 1947-48:<\/p>\n

S pou\u017eit\u00edm v\u0161ech dostupn\u00fdch trik\u016f USA zas\u00e1hly do voleb, aby zabr\u00e1nily komunistick\u00e9 stran\u011b dostat se z\u00e1konnou cestou spravedliv\u011b k moci. Toto zvr\u00e1cen\u00ed demokracie bylo provedeno ne jm\u00e9nu \u201ez\u00e1chrany demokracie\u201c v It\u00e1lii. Komunist\u00e9 prohr\u00e1li. s lost. CIA spolu s americk\u00fdmi koncerny nad\u00e1le po n\u011bkolik desetilet\u00ed zasahovala do italsk\u00fdch voleb, s nal\u00e9v\u00e1n\u00edm stamilion\u016f dolar\u016f a s psychologickou v\u00e1lkou, aby zablokovala stra\u0161idlo, je\u017e obch\u00e1zelo Evropou.<\/p>\n

\u0158ecko, 1947-49:<\/p>\n

Zas\u00e1hly do ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky na stran\u011b neofa\u0161ist\u016f proti \u0159eck\u00e9 levici, kter\u00e1 p\u0159edt\u00edm odv\u00e1\u017en\u011b bojovala proti nacist\u016fm. Neofa\u0161ist\u00e9 zv\u00edt\u011bzili a nastolili vysoce krut\u00fd re\u017eim, pro n\u011bj\u017e CIA zalo\u017eila novou agenturu pro vnit\u0159n\u00ed bezpe\u010dnost, KYP. KYP d\u0159\u00edve dlouho v\u0161ude mo\u017en\u011b prov\u00e1d\u011bla ve\u0161ker\u00e9 roztomil\u00e9 pratiky tajn\u00e9 policie, systematick\u00e9 mu\u010den\u00ed nevyj\u00edmaje.<\/p>\n

Filip\u00edny, 1945-53:<\/p>\n

Arm\u00e1da USA bojovala proti levicov\u00fdm sil\u00e1m (Huks), a to dokonce i tehdy, kdy\u017e Huks je\u0161t\u011b bojovali proti japonsk\u00fdm vet\u0159elc\u016fm. USA po v\u00e1lce v boji proti Huks pokra\u010dovaly, porazily je a dosadily \u0159adu loutkov\u00fdch prezident\u016f, co\u017e vyvrcholilo diktaturou Ferdinanda Marcosa.<\/p>\n

Ji\u017en\u00ed Korea, 1945-53:<\/p>\n

Po II. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce Spojen\u00e9 st\u00e1ty potla\u010dily lidov\u00e9 pokrokov\u00e9 s\u00edly ve prosp\u011bch konzervativc\u016f, kte\u0159\u00ed kolaborovali s Japonci. To vedlo k dlouh\u00e9mu obdob\u00ed korup\u010dn\u00edch, reakcion\u00e1\u0159sk\u00fdch a brut\u00e1ln\u00edch vl\u00e1d.<\/p>\n

Alb\u00e1nie, 1949-53:<\/p>\n

USA a Brit\u00e1nie se ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b sna\u017eily svrhnout komunistickou vl\u00e1du a dosadit novou, kter\u00e1 by byla proz\u00e1padn\u00ed, slo\u017een\u00e1 v\u011bt\u0161inou z monarchist\u016f a kolaborant\u016f s italsk\u00fdmi fa\u0161isty a s nacisty.<\/p>\n

N\u011bmecko, 50. l\u00e9ta 20. stol.:<\/p>\n

CIA zorganizovala rozs\u00e1hlou kampa\u0148 sabot\u00e1\u017e\u00ed, terorismu, \u0161pinav\u00fdch trik\u016f a psychologick\u00e9 v\u00e1lky proti v\u00fdchodn\u00edmu N\u011bmecku. Byl to jeden z faktor\u016f, je\u017e vedly k vybudov\u00e1n\u00ed Berl\u00ednsk\u00e9 zdi v roce 1961.<\/p>\n

\u00cdr\u00e1n, 1953:<\/p>\n

Premi\u00e9r Mossadek byl svr\u017een spole\u010dnou operac\u00ed USA a Brit\u00e1nie. Mossadek byl zvolen do t\u00e9to funkce velkou v\u011bt\u0161inou parlamentu, ale ud\u011blal osudovou chybu, kdy\u017e vedl hnut\u00ed za zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed Brity vlastn\u011bn\u00e9 ropn\u00e9 spole\u010dnosti, jedin\u00e9 ropn\u00e9 spole\u010dnosti, je\u017e v \u00cdr\u00e1nu operovala. P\u0159evrat vr\u00e1til absolutn\u00ed moc \u0161\u00e1hovi a zah\u00e1jil obdob\u00ed 25 let repres\u00ed a mu\u010den\u00ed, a ropn\u00fd pr\u016fmysl byl vr\u00e1cen zahrani\u010dn\u00edm vlastn\u00edk\u016fm n\u00e1sledovn\u011b: Brit\u00e1nii a USA po 40 procentech, ostatn\u00edm 20 procent.<\/p>\n

Guatemala, od 1953 do 90. let:<\/p>\n

CIA zorganizovala p\u0159evrat, jen\u017e svrhl demokraticky zvolenou, pokrokovou vl\u00e1du Jacoba Arbenze a vyvolala tak 40 let brig\u00e1d smrti, mizen\u00ed, masov\u00fdch poprav nep\u0159edstaviteln\u00fdch krutost\u00ed, s v\u00edc ne\u017e 100 000 ob\u011bt\u00ed – nesporn\u011b jednu z nejnelid\u0161t\u011bj\u0161\u00edch kapitol 20. stolet\u00ed. Arbenz zn\u00e1rodnil americkou firmu, United Fruit Company, je\u017e byla neoby\u010dejn\u011b t\u011bsn\u011b sv\u00e1z\u00e1na s americkou mocenskou elitou. K ospravedln\u011bn\u00ed p\u0159evratu Washington prohla\u0161oval, \u017ee se Guatemala ocitla na pokraji p\u0159evzet\u00ed Sov\u011bty, i kdy\u017e Rusov\u00e9 m\u011bli tak mal\u00fd z\u00e1jem o tuto zemi, \u017ee tu ani neudr\u017eovali diplomatick\u00e9 vztahy. Skute\u010dn\u00fdm probl\u00e9mem v o\u010d\u00edch Washingtonu bylo, vedle United Fruit, nebezpe\u010d\u00ed, \u017ee se guatemalsk\u00e1 soci\u00e1ln\u00ed demokracie roz\u0161\u00ed\u0159\u00ed do dal\u0161\u00edch zem\u00ed Latinsk\u00e9 Ameriky.<\/p>\n

St\u0159edn\u00ed v\u00fdchod, 1956-58:<\/p>\n

Eisenhowerova doktr\u00edna hl\u00e1sala, \u017ee Spojen\u00e9 st\u00e1ty \u201ejsou p\u0159ipraveny pou\u017e\u00edt ozbrojen\u00e9 s\u00edly na pomoc\u201c kter\u00e9koli zemi na St\u0159edn\u00edm v\u00fdchod\u011b, kter\u00e1 \u201epo\u017e\u00e1d\u00e1 o pomoc proti ozbrojen\u00e9 agresi ze zem\u011b, kontrolovan\u00e9 mezin\u00e1rodn\u00edm komunizmem\u201c. Anglick\u00fd v\u00fdklad tohoto byl, \u017ee nikdo nem\u016f\u017ee ovl\u00e1dat St\u0159edn\u00ed v\u00fdchod a jeho ropn\u00e1 pole, nebo tam nem\u016f\u017ee m\u00edt nadm\u011brn\u00fd vliv vyjma Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f, a \u017ee ka\u017ed\u00fd, kdo se o to sna\u017e\u00ed, je samoz\u0159ejm\u011b \u201ekomunista\u201c. K udr\u017een\u00ed t\u00e9to politiky se Spojen\u00e9 st\u00e1ty dvakr\u00e1t pokusily svrhnout syrskou vl\u00e1du, zinscenovaly n\u011bkolik uk\u00e1zek s\u00edly ve St\u0159edomo\u0159\u00ed, aby zastra\u0161ily hnut\u00ed odm\u00edtaj\u00edc\u00ed Spojen\u00fdmi st\u00e1ty podporovan\u00e9 vl\u00e1dy v Jord\u00e1nsku a Libanonu, vylodily v Libanonu 14 000 voj\u00e1k\u016f a osnovaly v Egypt\u011b svr\u017een\u00ed nebo zavra\u017ed\u011bn\u00ed N\u00e1sira a odstran\u011bn\u00ed jeho dot\u011brn\u00e9ho st\u0159edov\u00fdchodn\u00edho nacionalizmu.<\/p>\n

Indon\u00e9zie, 1957-58:<\/p>\n

Sukarno, tak jako N\u00e1sir, byl ze sorty p\u0159ed\u00e1k\u016f T\u0159et\u00edho sv\u011bta, kte\u0159\u00ed necht\u011bli poslouchat Spojen\u00e9 st\u00e1ty. Bral v\u00e1\u017en\u011b neutralitu ve studen\u00e9 v\u00e1lce, cestoval do Sov\u011btsk\u00e9ho svazu a \u010c\u00edny (i kdy\u017e do B\u00edl\u00e9ho domu tak\u00e9). Zn\u00e1rodnil mnoho soukrom\u00fdch dr\u017eav Holandska, n\u011bkdej\u0161\u00ed koloni\u00e1ln\u00ed mocnosti. Odm\u00edtl zakro\u010dit proti Indon\u00e9sk\u00e9 komunistick\u00e9 stran\u011b, kter\u00e1 kr\u00e1\u010dela po leg\u00e1ln\u00ed, m\u00edrumilovn\u00e9 cest\u011b a dosahovala pozoruhodn\u00fdch volebn\u00edch zisk\u016f. Takov\u00e1 politika mohla snadno d\u00e1t p\u0159ed\u00e1k\u016fm T\u0159et\u00edho sv\u011bta \u201e\u0161patn\u00e9 my\u0161lenky\u201c. CIA za\u010dala cp\u00e1t pen\u00edze do voleb, zosnovala atent\u00e1t na Sukarna a sna\u017eila se ho vyd\u00edrat pad\u011blan\u00fdm sexu\u00e1ln\u00edm filmem a spojila sv\u00e9 s\u00edly s disidentsk\u00fdmi vojensk\u00fdmi d\u016fstojn\u00edky k veden\u00ed otev\u0159en\u00e9 v\u00e1lky proti vl\u00e1d\u011b. Sukarno nakonec v\u0161e p\u0159e\u017eil.<\/p>\n

Britsk\u00e1 Guiana\/Guyana, 1953-64:<\/p>\n

Po 11 let dv\u011b z nejstar\u0161\u00edch demokraci\u00ed sv\u011bta, Velk\u00e1 Brit\u00e1nie a Spojen\u00e9 st\u00e1ty, se rozs\u00e1hle sna\u017eily zabra\u0148ovat demokraticky zvolen\u00e9mu p\u0159ed\u00e1kovi v n\u00e1stupu do \u00fa\u0159adu. Cheddi Jagan byl dal\u0161\u00ed p\u0159ed\u00e1k T\u0159et\u00edho sv\u011bta, kter\u00fd se sna\u017eil z\u016fstat neutr\u00e1ln\u00ed a nez\u00e1visl\u00fd. Byl zvolen\u00fd t\u0159ikr\u00e1t. A\u010dkoli byl levicov\u00fd – v\u00edc ne\u017e Sukarno nebo Arbenz – jeho politika ve funkci nebyla revolu\u010dn\u00ed. Byl to ale st\u00e1le pozoruhodn\u00fd mu\u017e, proto\u017ee p\u0159edstavoval nejv\u011bt\u0161\u00ed strach Washingtonu: budoval spole\u010dnost, je\u017e mohla b\u00fdt \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdm p\u0159\u00edkladem alternativy v\u016f\u010di kapitalistick\u00e9mu modelu. S vyu\u017eit\u00edm \u0161irok\u00e9 \u0161k\u00e1ly taktiky, od gener\u00e1ln\u00edch st\u00e1vek a dezinformac\u00ed a\u017e k terorizmu a britsk\u00e9mu z\u00e1konod\u00e1rstv\u00ed, ho nakonec USA a Brit\u00e1nie v roce 1964 donutily odstoupit. P\u0159\u00edm\u00fd rozkaz zbavit se ho dal John F. Kennedy; p\u0159ed n\u00edm pravd\u011bpodobn\u011b i Eisenhower.<\/p>\n

Guyana, pod Jaganem jedna z l\u00e9pe prosperuj\u00edc\u00edch zem\u00ed v oblasti, byla po\u010d\u00e1tkem 80. let jednou z nejchud\u0161\u00edch. Jej\u00edm hlavn\u00edm exportn\u00edm artiklem se stali lid\u00e9.<\/p>\n

Vietnam, 1950-73:<\/p>\n

Klouzav\u00fd \u00fapadek za\u010dal t\u00edm, \u017ee se Francouzi, b\u00fdval\u00ed koloniz\u00e1to\u0159i a kolaboranti s Japonci, postavili proti Ho \u010ci Minovi a jeho p\u0159\u00edvr\u017eenc\u016fm, kte\u0159\u00ed \u00fazce spolupracovali s v\u00e1le\u010dn\u00fdm \u00fasil\u00edm spojenc\u016f a obdivovali v\u0161e americk\u00e9. Ho \u010ci Min byl konec konc\u016f sv\u00fdm zp\u016fsobem komunista. Napsal mnoho dopis\u016f prezidentu Trumanovi a ministerstvu zahrani\u010d\u00ed, v nich\u017e \u017e\u00e1dal Ameriku o pomoc p\u0159i z\u00edsk\u00e1n\u00ed nez\u00e1vislosti na Francouz\u00edch a p\u0159i hled\u00e1n\u00ed m\u00edrov\u00e9ho \u0159e\u0161en\u00ed pro svou zemi. Jeho ve\u0161ker\u00e9 prosby byly ignorov\u00e1ny. Ho \u010ci Min tvo\u0159il novou vietnamskou deklaraci nez\u00e1vilosti podle americk\u00e9; za\u010dal ji: \u201eV\u0161ichni lid\u00e9 byli stvo\u0159eni jako sb\u011b rovn\u00ed. Stvo\u0159itel je vybavil\u2026\u201c To ale pro Washington nic neznamenalo. Ho \u010ci Min byl sv\u00fdm zp\u016fsobem komunista.<\/p>\n

Po t\u0159iadvaceti l\u00e9tech, s v\u00edce ne\u017e milionem mrtv\u00fdch, Spojen\u00e9 st\u00e1ty sv\u00e9 vojensk\u00e9 s\u00edly z Vietnamu st\u00e1hly. V\u011bt\u0161ina lid\u00ed \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee USA v\u00e1lku prohr\u00e1ly. Ale zni\u010den\u00edm Vietnamu a\u017e na kost a otr\u00e1ven\u00edm p\u016fdy a genetick\u00e9ho fondu na cel\u00e9 generace Washington dos\u00e1hl sv\u00e9ho: zabr\u00e1nil tomu, co mohlo b\u00fdt pro Asii n\u00e1stupem mo\u017enosti zvolit dobr\u00fd v\u00fdvoj. Ho \u010ci Min byl nakonec sv\u00fdm zp\u016fsobem komunista.<\/p>\n

Kambod\u017ea, 1955-73:<\/p>\n

Princ Sihanuk byl dal\u0161\u00edm v\u016fdcem, kter\u00fd nem\u011bl chu\u0165 b\u00fdt americk\u00fdm klientem. Po mnoha l\u00e9tech nep\u0159\u00e1telstv\u00ed v\u016f\u010di jeho re\u017eimu, v\u010detn\u011b pokus\u016f o atent\u00e1t a nechvaln\u011b zn\u00e1m\u00e9ho Nixonova a Kissingerova tajn\u00e9ho \u201ekobercov\u00e9ho bombardov\u00e1n\u00ed\u201c z let 1969-70, Washington nakonec Sihanuka svrhl p\u0159evratem v roce 1970. To bylo v\u0161e, co bylo pot\u0159ebn\u00e9 k tomu, aby se Pol Pot a jeho Rud\u00ed Khmerov\u00e9 za\u010dali dr\u00e1t k moci. Moc p\u0159evzali o p\u011bt let pozd\u011bji. Ale p\u011bt let americk\u00e9ho bombardov\u00e1n\u00ed bylo p\u0159\u00ed\u010dinou zmizen\u00ed kambod\u017esk\u00e9 tradi\u010dn\u00ed ekonomiky. Star\u00e1 Kambod\u017ea byla nav\u017edy zni\u010dena. <\/p>\n

Rud\u00ed Khmerov\u00e9 zp\u016fsobili t\u00e9to ne\u0161\u0165astn\u00e9 zemi je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed ho\u0159e. Aby ironie bylo je\u0161t\u011b v\u00edc, Spojen\u00e9 st\u00e1ty podporovaly Pol Pota vojensky i diplomaticky pot\u00e9, co je porazili Vietnamci.<\/p>\n

Kongo\/Zaire, 1960-65:<\/p>\n

V \u010dervnu 1960 se Patrice Lumumba stal prvn\u00edm kon\u017esk\u00fdm p\u0159edsedou vl\u00e1dy po z\u00edsk\u00e1n\u00ed nez\u00e1vislosti na Belgii. Ale Belgie si uchovala nesm\u00edrn\u00e9 nerostn\u00e9 bohatstv\u00ed v provincii Katanga, prominentn\u00ed \u010dinitel\u00e9 Eisenhowerovy vl\u00e1dy m\u011bli finan\u010dn\u00ed vazby na tot\u00e9\u017e bohatstv\u00ed a Lumumba p\u0159i oslav\u00e1ch Dne nez\u00e1vislosti p\u0159edt\u00edm, ne\u017e p\u0159ijal zahrani\u010dn\u00ed hodnost\u00e1\u0159e, vyzval k ekonomick\u00e9mu i politick\u00e9mu osvobozen\u00ed n\u00e1roda a p\u0159ednesl seznam nespravedlnost\u00ed proti domorodc\u016fm ze strany b\u00edl\u00fdch vlastn\u00edk\u016f zem\u011b. Samoz\u0159ejm\u011b byl prohl\u00e1\u0161en za komunistu, a stejn\u011b samoz\u0159ejm\u011b byl odsouzen\u00fd k z\u00e1hub\u011b.<\/p>\n

O jeden\u00e1ct dn\u00ed pozd\u011bji se provincie Katanga od\u0161t\u011bpila, v z\u00e1\u0159\u00ed byl Lumumba na popud Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f coby prezident odm\u00edtnut a v lednu 1961 byl na rychlou \u017e\u00e1dost Dwighta Eisenhowera zavra\u017ed\u011bn. N\u00e1sledovalo n\u011bkolik let ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky a chaosu, v nich\u017e se dostal k moci Mobutu Sese Seko, mu\u017e, kter\u00fd nebyl pro CIA nezn\u00e1m\u00fd. Mobutu vl\u00e1dl zemi p\u0159es 30 let, s m\u00edrou korupce a krutosti, je\u017e \u0161okovala dokonce i manipulanty z CIA. Zairsk\u00fd lid \u017eil v poni\u017euj\u00edc\u00ed chudob\u011b navzdory hojn\u00e9mu p\u0159\u00edrodn\u00edmu bohatstv\u00ed, zat\u00edmco Mobutu se stal multimiliard\u00e1\u0159em.<\/p>\n

Braz\u00edlie, 1961-64:<\/p>\n

Preident Joao Goulart se provinil obvykl\u00fdmi zlo\u010diny: zaujal nez\u00e1visl\u00fd postoj v zahrani\u010dn\u00ed politice, obnovil vztahy se socialistick\u00fdmi zem\u011bmi a odm\u00edtal sankce proti Kub\u011b; jeho vl\u00e1da p\u0159ijala z\u00e1kon omezuj\u00edc\u00ed v\u00fd\u0161i zisku, jen\u017e nadn\u00e1rodn\u00ed spole\u010dnosti mohly p\u0159ev\u00e9st ven ze zem\u011b; byla zn\u00e1rodn\u011bna dce\u0159in\u00e1 spole\u010dnost ITT; prosazoval ekonomick\u00e9 a soci\u00e1ln\u00ed reformy. A generaln\u00ed prokur\u00e1tor Robert Kennedy byl znepokojen\u00fd, kdy\u017e Goulart dovolil \u201ekomuni st\u016fm\u201c, aby zast\u00e1vali pozice ve vl\u00e1dn\u00edch \u00fa\u0159adech. Ten zat\u00edm nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd radik\u00e1l. Byl to milion\u00e1\u0159sk\u00fd majitel p\u016fdy a katol\u00edk, kter\u00fd nosil na krku \u0159\u00e1d Panny. Co\u017e ho ov\u0161em nedok\u00e1zalo ochr\u00e1nit. V roce 1964 byl svr\u017een vojensk\u00fdm pu\u010dem s rozs\u00e1hlou, utajovanou \u00fa\u010dast\u00ed Ameri\u010dan\u016f. Ofici\u00e1ln\u00ed linie Washingtonu byla… ano, je ne\u0161\u0165astn\u00e9, \u017ee v Braz\u00edlii byla svr\u017eena demokracie… ale zem byla takto zachr\u00e1n\u011bna p\u0159ed komunizmem.<\/p>\n

Na p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch 15 let byly nastoleny v\u0161echny rysy vojensk\u00e9 diktatury, jak\u00e9 mohla Latinsk\u00e1 Amerika poznat: byl rozpu\u0161t\u011bn parlament, politick\u00e1 opozice prakticky odum\u0159ela, byl pozastaven habeas corpus na \u201epolitick\u00e9 zlo\u010diny\u201c, kritika prezidenta byla zak\u00e1z\u00e1na z\u00e1konem, odbory p\u0159evzali vl\u00e1dn\u00ed zmocn\u011bnci, rostouc\u00ed protesty narazily na policii a vojsko, t\u0159\u00edlej\u00edc\u00ed do dav\u016f, rolnick\u00e9 p\u0159\u00edbytky byly vypalov\u00e1ny, kn\u011b\u017e\u00ed byli ml\u00e1ceni… mizen\u00ed, smrt\u00edc\u00ed komanda, v\u00fdznamn\u011b nar\u016fstal rozsah i tvrdost mu\u010den\u00ed… vl\u00e1da pojmenovala sv\u016fj program \u201emor\u00e1ln\u00ed  rehabilitac\u00ed\u201c Braz\u00edlie.<\/p>\n

Washington se radoval. Braz\u00edlie p\u0159eru\u0161ila vztahy s Kubou a stala se jedn\u00edm z nejspolehliv\u011bj\u0161\u00edch spojenc\u016f USA v Latinsk\u00e9 Americe.<\/p>\n

Dominik\u00e1nsk\u00e1 republika, 1963-66:<\/p>\n

V \u00fanoru 1963 se Juan Bosch ujal \u00fa\u0159adu coby prvn\u00ed demokraticky zvolen\u00fd prezident Dominik\u00e1nsk\u00e9 republiky od roku 1924. Tady m\u011bl liber\u00e1ln\u00ed antikomunista \u00e9ry J. F. Kennedyho p\u0159inejmen\u0161\u00edm vyvr\u00e1tit obvin\u011bn\u00ed, \u017ee ASA podporuj\u00ed jen vojensk\u00e9 diktatury. Boschova vl\u00e1da m\u011bla b\u00fdt onou dlouho hledanou \u201ev\u00fdkladn\u00ed sk\u0159\u00edn\u00ed demokracie\u201c, je\u017e by uk\u00e1zala, \u017ee Fidel Castro nem\u00e1 pravdu. Kr\u00e1tce p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e se ujal \u00fa\u0159adu, byl velkolep\u011b zpracov\u00e1n ve Washingtonu.<\/p>\n

Bosch byl opravdov\u00fd v tom, \u010demu v\u011b\u0159il. Vyzval k pozemkov\u00e9 reform\u011b, k bydlen\u00ed s n\u00edzk\u00fdm n\u00e1jmem, k m\u00edrn\u00e9mu zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed podnik\u00e1n\u00ed, a zahrani\u010dn\u00ed investice, je\u017e to umo\u017enily a zemi p\u0159\u00edli\u0161 nevyko\u0159is\u0165ovaly, a k dal\u0161\u00ed politice, jej\u00edm\u017e praktikov\u00e1n\u00edm by byl br\u00e1n v\u00e1\u017en\u011b kter\u00fdkoli politik, hl\u00e1saj\u00edc\u00ed spole\u010densk\u00e9 zm\u011bny. Podobn\u011b v\u00e1\u017en\u011b p\u0159istupoval k ob\u010dansk\u00fdm svobod\u00e1m: komunist\u00e9, nebo alespo\u0148 ti, kte\u0159\u00ed byli za n\u011b ozna\u010deni, nebyli pron\u00e1sledov\u00e1ni, dokud neporu\u0161ovali z\u00e1kon.<\/p>\n

Mnoho americk\u00fdch ofici\u00e1ln\u00edch \u010dinitel\u016f a \u010dlen\u016f Kongresu vyjad\u0159ovalo nesouhlas s Boschov\u00fdmi pl\u00e1ny i s jeho postojem nez\u00e1vislosti na Spojen\u00fdch st\u00e1tech. Pozemkov\u00e1 reforma a zn\u00e1rod\u0148ov\u00e1n\u00ed, z nich\u017e je tvo\u0159en materi\u00e1l \u201epl\u00ed\u017eiv\u00e9ho socializmu\u201c, jsou ve Washingtonu v\u017edy citliv\u00fdmi probl\u00e9my. V \u010d\u00e1sti tisku Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f byl napad\u00e1n jako rud\u00fd.     <\/p>\n

V z\u00e1\u0159\u00ed napochodovaly vojensk\u00e9 boty. Bosch byl mimo hru. Spojen\u00e9 st\u00e1ty, kter\u00e9 mohly, by\u0165 se sk\u0159\u00edpaj\u00edc\u00edmi zuby, vojensk\u00fd p\u0159evrat v Latinsk\u00e9 Americe odvr\u00e1tit, neud\u011blaly nic. O 19 m\u011bs\u00edc\u016f pozd\u011bji vypukla revolta, je\u017e sl\u00edbila, \u017ee vr\u00e1t\u00ed vyhnan\u00e9ho Bosche zp\u011bt k moci. Spojen\u00e9 st\u00e1ty vyslaly 23 000 voj\u00e1k\u016f, aby ji pomohly rozdrtit.<\/p>\n

Kuba, od roku 1959 do sou\u010dasnosti:<\/p>\n

Fidel Castro nastoupil k moci na po\u010d\u00e1tku roku 1959. Zased\u00e1n\u00ed Rady n\u00e1rodn\u00ed bezpe\u010dnosti USA 10. b\u0159ezna 1959 m\u011blo na programu mo\u017enost p\u0159iv\u00e9st \u201ejinou vl\u00e1du k moci na Kub\u011b\u201c. N\u00e1sledovalo 40 let teroristick\u00fdch \u00fatok\u016f, v\u00fdbuch\u016f bomb, otev\u0159en\u00e1 vojensk\u00e1 invaze, sankce, embarga, izolace, atent\u00e1ty… Kuba provedla Neodpustitelnou revoluci, velmi v\u00e1\u017enou hrozbu uk\u00e1zky \u201edobr\u00e9ho p\u0159\u00edkladu\u201c pro Latinskou Ameriku.<\/p>\n

Nesmutn\u011bj\u0161\u00ed na tom je, \u017ee sv\u011bt se nikdy nedov\u00ed, jak\u00fd druh spole\u010denstv\u00ed by Kuba vytvo\u0159ila, kdyby byla ponech\u00e1na na pokoji, kdyby nevyla trvale vystavena ost\u0159elov\u00e1n\u00ed a hrozb\u011b invaze, kdyby j\u00ed bylo umo\u017en\u011bno uvolnit dom\u00e1c\u00ed kontrolu. V\u0161ude tu byl idealizmus, vize, talenty. To ale nebudeme v\u011bd\u011bt nikdy. Co\u017e byl samoz\u0159ejm\u011b z\u00e1m\u011br.<\/p>\n

Indon\u00e9zie, 1965:<\/p>\n

Spletit\u00e1 s\u00e9rie ud\u00e1lost\u00ed, obsahuj\u00edc\u00ed p\u0159edpokl\u00e1dan\u00fd pokus o p\u0159evrat, kontrapu\u010d a mo\u017en\u00e1 i kontra-kontrapu\u010d, v r\u016fzn\u00fdch okam\u017eic\u00edch s otisky americk\u00fdch prst\u016f, skon\u010dila t\u00edm, \u017ee se Sukarno vzdal moci a byl nahrazen vojensk\u00fdm pu\u010dem, jen\u017e vedl gener\u00e1l Suharto. Masakr, jen\u017e bezprost\u0159edn\u011b nato vypukl – proti komunist\u016fm, jejich sympatizant\u016fm, lidem podez\u0159el\u00fdm ze sympati\u00ed ke komunist\u016fm, i proti t\u011bm, kte\u0159\u00ed k nikomu z nich nepat\u0159ili – nazval den\u00edk New York Times \u201ejedn\u00edm z nejkrut\u011bj\u0161\u00edch masov\u00fdch vra\u017ed\u011bn\u00ed v soudob\u00fdch politick\u00fdch d\u011bjin\u00e1ch\u201c. Odhady mno\u017estv\u00ed zabit\u00fdch b\u011bhem n\u011bkolika let za\u010d\u00ednaj\u00ed na p\u016fl milionu a jsou a\u017e p\u0159es milion.   <\/p>\n

Pozd\u011bji se zjistilo, \u017ee velvyslanectv\u00ed USA sestavilo seznamy \u010dinn\u00fdch \u201ekomunist\u016f\u201c, od \u0161pi\u010dek a\u017e po vesnick\u00e9 k\u00e1dry, celkem 5 000 jmen, a p\u0159edalo je arm\u00e1d\u011b, kter\u00e1 tyto osoby pochytala a pozab\u00edjela. Ameri\u010dan\u00e9 potom vy\u0161krt\u00e1vali jm\u00e9na t\u011bch, kter\u00e9 zabili nebo zajali. \u201ePro arm\u00e1du to byla opravdu velk\u00e1 pomoc. Pravd\u011bpodobn\u011b zabili plno lid\u00ed, a j\u00e1 m\u00e1m pravd\u011bpodobn\u011b na rukou plno krve\u201c, \u0159ekl jeden americk\u00fd diplomat. \u201eVcelku to ale nebylo \u0161patn\u00e9. Ob\u010das mus\u00edte v rozhoduj\u00edc\u00edm okam\u017eiku tvrd\u011b ude\u0159it.\u201c      <\/p>\n

Chile, 1964-73:<\/p>\n

Salvador Allende byl pro washingtonsk\u00e9 imperialisty t\u00edm nejhor\u0161\u00edm mo\u017en\u00fdm sc\u00e9n\u00e1\u0159em. Dok\u00e1zali si p\u0159edstavit jen jednu jedinou v\u011bc hor\u0161\u00ed ne\u017e marxistu u moci – zvolen\u00e9ho marxistu u moci, kter\u00fd ct\u00ed \u00fastavu a je st\u00e1le popul\u00e1rn\u011bj\u0161\u00ed. To ot\u0159\u00e1slo z\u00e1kladn\u00edmi kameny, na nich\u017e byla postavena antikomunistick\u00e1 v\u011b\u017e: doktr\u00ednou, po cel\u00e1 desetilet\u00ed \u00fazkostliv\u011b zu\u0161lech\u0165ovanou, \u017ee \u201ekomunist\u00e9\u201c se mohou chopit moci jen silou a podvodem, a \u017ee uchovat si ji dok\u00e1\u017e\u00ed jen terorizov\u00e1n\u00edm a vym\u00fdv\u00e1n\u00edm mozk\u016f obyvatelstva.<\/p>\n

Po \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9m sabotov\u00e1n\u00ed Allendeho volebn\u00ed snahy v roce 1964 a p\u0159es ve\u0161kerou snahu ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e9m v roce 1970 CIA a zbytek americk\u00e9 zahrani\u010dn\u011b politick\u00e9 ma\u0161in\u00e9rie nenechaly po p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed t\u0159i roky k\u00e1men na kameni ve snaze destabilizovat Allendeho vl\u00e1du, se zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pozoornost\u00ed k vyvol\u00e1n\u00ed nep\u0159\u00e1telstv\u00ed v arm\u00e1d\u011b. Nakonec v z\u00e1\u0159\u00ed 1973 arm\u00e1da vl\u00e1du svrhla; Allende p\u0159i p\u0159evratu zahynul.<\/p>\n

Arm\u00e1da na t\u00fdden uzav\u0159ela zemi v\u016f\u010di vn\u011bj\u0161\u00edmu sv\u011btu; zem\u00ed se vallily tanky a voj\u00e1ci se probour\u00e1vali do dve\u0159\u00ed; stadiony se ot\u0159\u00e1saly hlukem poprav, t\u011bla se kupila na ulic\u00edch a plavala v \u0159ek\u00e1ch; prosperovaly mu\u010d\u00edrny; byly p\u00e1leny rozvratnick\u00e9 knihy; voj\u00e1ci p\u00e1rali nohavice \u017eensk\u00fdch kalhot a vyk\u0159ikovali, \u017ee \u017eeny v Chile nos\u00ed sukn\u011b; chud\u00ed se vraceli do sv\u00e9ho p\u016fvodn\u00edho stavu; lid\u00e9 z cel\u00e9ho sv\u011bta otev\u00edrali ve Washingtonu a v mezin\u00e1rodn\u00edch finan\u010dnick\u00fdch s\u00e1lech sv\u00e9 \u0161ekov\u00e9 kn\u00ed\u017eky. Nakonec bylo p\u0159es t\u0159i tis\u00edce lid\u00ed popraveno a tis\u00edce dal\u0161\u00edch byly mu\u010deny nebo zmizely.<\/p>\n

\u0158ecko, 1964-74:<\/p>\n

K vojensk\u00e9mu pu\u010di do\u0161lo v dubnu 1967, pouh\u00e9 dva dny p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e m\u011bla za\u010d\u00edt kampa\u0148 celon\u00e1rodn\u00edch voleb, v nich\u017e, jak se zd\u00e1lo, se jako p\u0159edseda vl\u00e1dy vr\u00e1t\u00ed zku\u0161en\u00fd liber\u00e1ln\u00ed p\u0159ed\u00e1k George Papandreou. Papandreou byl zvolen v \u00fanoru 1964 jako jedin\u00fd s jednozna\u010dnou v\u011bt\u0161inou v d\u011bjin\u00e1ch modern\u00edch \u0159eck\u00fdch voleb. \u00dasp\u011b\u0161n\u00e9 machinace k jeho sesazen\u00ed za\u010daly okam\u017eit\u011b, spole\u010dn\u00fdm \u00fasil\u00edm Kr\u00e1lovsk\u00e9ho dvora, \u0159eck\u00e9 arm\u00e1dy a americk\u00e9 arm\u00e1dy a CIA, s\u00eddl\u00edc\u00edch v \u0158ecku. Po p\u0159evratu roku 1967 okam\u017eit\u011b n\u00e1sledovalo tradi\u010dn\u00ed stann\u00e9 pr\u00e1vo, cenzura, zat\u00fdk\u00e1n\u00ed, bit\u00ed, mu\u010den\u00ed a zab\u00edjen\u00ed; jen v prvn\u00edm m\u011bs\u00edci dos\u00e1hl po\u010det ob\u011bt\u00ed n\u011bjak\u00fdch 8 000. Co\u017e bylo prov\u00e1zeno rovn\u011b\u017e tradi\u010dn\u00edm prohl\u00e1\u0161en\u00edm, \u017ee k tomu v\u0161emu do\u0161lo proto, aby se zabr\u00e1nilo \u201ekomunistick\u00e9mu p\u0159vzet\u00ed\u201c. M\u011bly b\u00fdt odstran\u011bny korup\u010dn\u00ed a rozvratn\u00e9 vlivy na \u017eivot v \u0158ecku. Mezi jin\u00fdmi minisukn\u011b, dlouh\u00e9 vlasy a zahrani\u010dn\u00ed noviny; ml\u00e1de\u017e m\u011bla povinn\u011b chodit do kostela.<\/p>\n

Nejnesmazateln\u011bji ale sedmiletou \u0159eckou no\u010dn\u00ed m\u016fru poznamenalo mu\u010den\u00ed. James Becket, americk\u00fd pr\u00e1vn\u00edk, kter\u00e9ho do \u0158ecka vyslala Amnesty International, v prosinci 1969 napsal: \u201ePodle st\u0159\u00edzliv\u00e9ho odhadu nejm\u00e9n\u011b dva tis\u00edce lid\u00ed byl po\u010det mu\u010den\u00fdch, obvykle co nejkrut\u011bji, \u010dasto s vybaven\u00edm, dodan\u00fdm Spojen\u00fdmi st\u00e1ty.\u201c<\/p>\n

Becket hl\u00e1sil n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed:<\/p>\n

Stovky v\u011bz\u0148\u016f naslouchaj\u00ed kr\u00e1tk\u00e9mu projevu inspektora Basila Lambroua, kter\u00fd sed\u00ed za stolem, zobrazuj\u00edc\u00edm \u010derveno-modro-b\u00edl\u00e9 stisknut\u00e9 ruce, symbol americk\u00e9 pomoci. Sna\u017e\u00ed se v\u011bz\u0148\u016fm uk\u00e1zat, \u017ee je naprosto marn\u00e9 se vzep\u0159\u00edt: \u201eZesm\u011b\u0161\u0148ujete se, kdy\u017e si mysl\u00edte, \u017ee m\u016f\u017eete n\u011bco d\u011blat. Sv\u011bt je rozd\u011blen\u00fd na dv\u011b \u010d\u00e1sti. Na jedn\u00e9 stran\u011b jsou komunist\u00e9, a na t\u00e9hle tran\u011b je svobodn\u00fd sv\u011bt. Rusov\u00e9 a Ameri\u010dan\u00e9, nikdo jin\u00fd. Co jsme my? Ameri\u010dan\u00e9. Za mnou je vl\u00e1da, za vl\u00e1dou je NATO, za NATO jsou USA. S n\u00e1mi nem\u016f\u017eete bojovat, my jsme Ameri\u010dan\u00e9.\u201c
George Papandreou nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd radik\u00e1l. Byl to liber\u00e1ln\u00ed antikomunista. Ale jeho syn Andreas, zjevn\u00fd d\u011bdic, i kdy\u017e jen o trochu v\u00edc nalevo ne\u017e jeho otec, netajil p\u0159\u00e1n\u00ed vyv\u00e9st \u0158ecko ze studen\u00e9 v\u00e1lky a zpochybnil setrv\u00e1n\u00ed v NATO nebo alespo\u0148 b\u00fdt satelitem Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f.<\/p>\n

V\u00fdchodn\u00ed Timor, od roku 1975 do sou\u010dasnosti:<\/p>\n

V prosinci 1975 Indon\u00e9zie vpadla na V\u00fdchodn\u00ed Timor, kter\u00fd le\u017e\u00ed na v\u00fdchodn\u00edm konci indon\u00e9sk\u00e9ho souostrov\u00ed a pot\u00e9, co se Portugalci vzdali kontroly nad n\u00edm, vyhl\u00e1sil nez\u00e1vislost. Invaze za\u010dala den pot\u00e9, co prezident USA Gerald Ford a ministr zahrani\u010d\u00ed Henry Kissinger odlet\u011bli z Indon\u00e9zie, kde dali Suhartovi povolen\u00ed pou\u017e\u00edvat americk\u00e9 zbran\u011b, je\u017e by podle z\u00e1kon\u016f USA nem\u011bly b\u00fdt pou\u017eity k agresi. Indon\u00e9zie byla nejhodnotn\u011bj\u0161\u00edm n\u00e1strojem Washingtonu v jihov\u00fdchodn\u00ed Asii.<\/p>\n

Amnesty International odhadovala, \u017ee do roku 1989 indon\u00e9zsk\u00e9 jednotky pomoc\u00ed n\u00e1siln\u00e9ho z\u00e1boru V\u00fdchodn\u00edho Timoru zabily 20 000 obyvatel z celkov\u00e9ho po\u010dtu 600 – 700 000. Spojen\u00e9 st\u00e1ty trvale podporovaly n\u00e1rok Indon\u00e9zie na V\u00fdchodn\u00ed Timor (na rozd\u00edl od OSN a EU), a v\u00fdznamn\u011b vra\u017ed\u011bn\u00ed bagatelizovaly, ale z\u00e1rove\u0148 poskytovaly Indon\u00e9zii ve\u0161ker\u00e9 vojensk\u00e9 vybaven\u00ed a v\u00fdcvik, k t\u00e9to \u010dinnosti pot\u0159ebn\u00e9.    <\/p>\n

Nicaragua, 1978-89:<\/p>\n

Kdy\u017e Sandinist\u00e9 svrhli v roce 1978 Somozovu diktaturu, bylo Washingtonu jasn\u00e9, \u017ee mohou docela dob\u0159e b\u00fdt dlouho ob\u00e1vanou \u0161elmou, \u201edal\u0161\u00ed Kubou\u201c. Za prezidenta Cartera nabyly pokusy sabotovat revoluci diplomatick\u00fdch a ekonomick\u00fdch forem. Za Reagana se metodou stalo n\u00e1sil\u00ed. Osm d\u011bsiv\u00fdch, dlouh\u00fdch let byl nikaragujsk\u00fd jid pod atakem Washington zastupuj\u00edc\u00ed arm\u00e1dy, Contras, vytvo\u0159en\u00e9 ze Somozovy krut\u00e9 N\u00e1\u00e1rodn\u00ed gardy a dal\u0161\u00edch dikt\u00e1torov\u00fdch p\u0159\u00edznivc\u016f. Byla to tot\u00e1ln\u00ed v\u00e1lka, s c\u00edlem zni\u010dit pokrokov\u00fd soci\u00e1ln\u00ed a ekonomick\u00fd program vl\u00e1dy, s vypalov\u00e1n\u00edm \u0161kol a l\u00e9ka\u0159sk\u00fdch klinik, zn\u00e1sil\u0148ov\u00e1n\u00edm, mu\u010den\u00edm, zaminov\u00e1v\u00e1n\u00edm p\u0159\u00edstav\u016f, bombardov\u00e1n\u00edm a ost\u0159elov\u00e1n\u00edm. To byli \u201ebojovn\u00edci za svobodu\u201c Ronalda Reagana; \u017e\u00e1dn\u00e1 nikaragujsk\u00e1 revoluce.<\/p>\n

Grenada, 1979-84:<\/p>\n

Co p\u0159im\u011blo nejmocn\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1rod na sv\u011bt\u011b, aby napadl zemi o 110 000 obyvatel\u00edch? Maurice Bishop a jeho stoupenci p\u0159evzali moc p\u0159evratem v roce 1979, a i kdy\u017e jejich aktu\u00e1ln\u00ed politika nebyla tak revolu\u010dn\u00ed jako Castrova, Washington byl op\u011bt ovl\u00e1d\u00e1n strachem z \u201edal\u0161\u00ed Kuby\u201c, zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e se ve\u0159ejn\u00e1 vystoupen\u00ed grenadsk\u00fdch p\u0159ed\u00e1k\u016f v jin\u00fdch zam\u00edch ssetk\u00e1vala s velk\u00fdm nad\u0161en\u00edm.<\/p>\n

Destabiliza\u010dn\u00ed taktika USA proti Bishopov\u011b vl\u00e1d\u011b za\u010dala brzy po p\u0159evratu a pokra\u010dovala a\u017e do roku 1983; vyzna\u010dovala se \u010detn\u00fdmi dezinformacemi a \u0161pinav\u00fdmi triky. Americk\u00e1 invaze v \u0159\u00edjnu 1983 narazila na minim\u00e1ln\u00ed odpor, a\u010dkoli USA utrp\u011bly 135 zabit\u00fdch \u010di zran\u011bn\u00fdch; tak\u00e9 zahynulo asi 400 Grena\u010ean\u016f a 84 Kub\u00e1nc\u016f, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b stavebn\u00edch d\u011bln\u00edk\u016f.<\/p>\n

Na konci roku 1984 prob\u011bhly pochybn\u00e9 volby, je\u017e vyhr\u00e1l \u010dlov\u011bk podporovan\u00fd Reaganovou vl\u00e1dou. O rok pozd\u011bji lidsko-pr\u00e1vn\u00ed organizace, Rada z\u00e1le\u017eitost\u00ed polokoule (Council on Hemispheric Affairs), oznamovala, \u017ee grenadsk\u00e9 nov\u00e9, Ameri\u010dany vycvi\u010den\u00e9 policejn\u00ed a protipovstaleck\u00e9 s\u00edly si z\u00edskaly reputaci na brutalit\u011b, sv\u00e9voln\u00e9m zat\u00fdk\u00e1n\u00ed a zneu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed pravomoc\u00ed, a omezovaly ob\u010dansk\u00e1 pr\u00e1va. <\/p>\n

V dubnu 1989 vl\u00e1da vydala seznam v\u00edce ne\u017e 80 knih, kter\u00e9 bylo zak\u00e1z\u00e1no dov\u00e9zt. O \u010dty\u0159i m\u011bs\u00edce pozd\u011bji p\u0159edseda vl\u00e1dy zastavil \u010dinnost parlamentu, aby zabr\u00e1nil hroz\u00edc\u00edmu hlasov\u00e1n\u00ed o ned\u016fv\u011b\u0159e, vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z toho, co jeho kritici nazvali \u201es\u00edl\u00edc\u00edm autorit\u00e1\u0159sk\u00fdm stylem\u201c.<\/p>\n

Libye, 1981-89:<\/p>\n

Libye odm\u00edtala b\u00fdt n\u00e1le\u017eit\u011b z\u00e1visl\u00e1 na Washingtonu. Jej\u00ed p\u0159ed\u00e1k Muammar Kadd\u00e1fi byl drz\u00fd. M\u011bl b\u00fdt potrestan\u00fd. Letouny USA sest\u0159elily dva libyjsk\u00e9 stroje ve vzdu\u0161n\u00e9m prostoru, jen\u017e Libye pova\u017eovala za sv\u016fj. USA tak\u00e9 shodily na zemi bomby, \u010d\u00edm\u017e zabily nejm\u00e9n\u011b 40 lid\u00ed, mezi nimi i Kadd\u00e1f\u00edho dceru. P\u0159i\u0161ly pokusy o atent\u00e1t na n\u011bho a operace k jeho svr\u017een\u00ed, v\u00fdznamn\u00e1 dezinforma\u010dn\u00ed kampa\u0148, ekonomick\u00e9 sankce a obvin\u011bn\u00ed Libye, bez slu\u0161n\u011bj\u0161\u00edho d\u016fkazu, za v\u00fdbuch v letadle Pan Am.<\/p>\n

Panama, 1989:<\/p>\n

Washingtonsk\u00e9 bombard\u00e9ry op\u011bt ude\u0159ily. V prosinci 1989 byla ve m\u011bst\u011b Panama zni\u010dena rozs\u00e1hl\u00e1 \u0161pan\u011blsk\u00e1 \u010dtvr\u0165; 15 000 lid\u00ed z\u016fstalo bez domova. Po n\u011bkolika dnech pozemn\u00edch boj\u016f proti panamsk\u00fdm sil\u00e1m USA a jimi dosazen\u00e1 nov\u00e1 panamsk\u00e1 vl\u00e1da ofici\u00e1ln\u011b p\u0159iznaly kolem 500 mrtv\u00fdch; jin\u00e9 zdroje, bez sebemen\u0161\u00edch d\u016fkaz\u016f, trvaly na tom, \u017ee mrtv\u00fdch byly tis\u00edce; asi 3 000 lid\u00ed bylo zran\u011bno. Amwri\u010dan\u016f zem\u0159elo 23, zran\u011bno jich bylo 324.       <\/p>\n

Report\u00e9rova ot\u00e1zka: \u201eSt\u00e1lo doopravdy za to kv\u016fli tomuhle vyslat lidi na smrt? Dostat Noriegu?\u201c<\/p>\n

George Bush: \u201eKa\u017ed\u00fd lidsk\u00fd \u017eivot je vz\u00e1cn\u00fd, a p\u0159esto mus\u00edm odpov\u011bd\u011bt ano, st\u00e1lo to za to.\u201c<\/p>\n

Manuel Noriega byl po l\u00e9ta americk\u00fd spojenec a inform\u00e1tor, dokud nep\u0159e\u017eil svoji u\u017eite\u010dnost. Ale dostat ho nebylo jedin\u00fdm motivem \u00fatoku. Bush cht\u011bl vyslat nikaragujsk\u00e9mu lidu, jen\u017e m\u011bl za dva m\u011bs\u00edce j\u00edt k volb\u00e1m, jasn\u00e9 poselstv\u00ed, jak\u00fd bude jeho osud, pokud op\u011bt zvol\u00ed Sandinisty. Bush tak\u00e9 cht\u011bl napnout n\u011bjak\u00fd ten vojensk\u00fd sval, aby uk\u00e1zal Kongresu, jak pot\u0159ebn\u00e9 je m\u00edt s\u00edlu k rozs\u00e1hl\u00e9mu boji po ned\u00e1vn\u00e9m rozpadu \u201esov\u011btsk\u00e9 hrozby\u201c. Ofici\u00e1ln\u00edm vysv\u011btlen\u00edm americk\u00e9ho n\u00e1tlaku bylo, \u017ee Noriega pa\u0161uje drogy, co\u017e Washington v\u011bd\u011bl u\u017e cel\u00e1 l\u00e9ta a p\u0159\u00edli\u0161 se t\u00edm neznepokojoval.<\/p>\n

Ir\u00e1k, 90. l\u00e9ta 20. stol.:<\/p>\n

P\u0159es 40 dn\u016f a noc\u00ed trvaj\u00edc\u00ed nel\u00edtostn\u00e9 bombardov\u00e1n\u00ed jednoho z nejvysp\u011blej\u0161\u00edch n\u00e1rod\u016f na St\u0159edn\u00edm v\u00fdchod\u011b, je\u017e zni\u010dilo jeho starobyl\u00e9 i modern\u00ed hlavn\u00ed m\u011bsto; 177 milion\u016f liber (!) bomb spadl\u00fdch na \u00cdr\u00e1nce, nejkoncentrovan\u011bj\u0161\u00ed vzdu\u0161n\u00fd \u00fatok v d\u011bjin\u00e1ch sv\u011bta; munice s ochuzen\u00fdm uranem, je\u017e spalovala lidi a vyvol\u00e1vala rakovinu; ost\u0159elov\u00e1n\u00ed sklad\u016f s chemick\u00fdmi a biologick\u00fdmi zbran\u011bmi a ropn\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed; atmosf\u00e9ra zamo\u0159en\u00e1 v\u00edc ne\u017e kde jinde; voj\u00e1ci \u00famysln\u011b upalovan\u00ed za\u017eiva;  zni\u010den\u00e1 infrastruktura s d\u011bsiv\u00fdm \u00fa\u010dinkem na zdrav\u00ed; dodnes trvaj\u00edc\u00ed sankce, je\u017e zdravotn\u00ed probl\u00e9my zn\u00e1sobuj\u00ed; v d\u016fsledku toho v\u0161eho asi milion zem\u0159el\u00fdch d\u011bt\u00ed a je\u0161t\u011b v\u00edc dosp\u011bl\u00fdch.<\/p>\n

Ir\u00e1k byl nejsiln\u011bj\u0161\u00ed vojenskou mocnost\u00ed mezi arabsk\u00fdmi st\u00e1ty. To asi bylo jeho zlo\u010dinem. Noam Chomsky napsal: \u201eP\u0159edn\u00ed, \u0159\u00edd\u00edc\u00ed doktr\u00edna zahrani\u010dn\u00ed politiky USA od 40. let (20. stol.) je, \u017ee rozs\u00e1hl\u00e9 a nesrovnateln\u00e9 energetick\u00e9 zdroje oblasti Z\u00e1livu budou \u00fa\u010dinn\u011b ovl\u00e1d\u00e1ny Spojen\u00fdmi st\u00e1ty a jejich klienty, a, co je rozhoduj\u00edc\u00ed, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 nez\u00e1visl\u00e9, domorod\u00e9 s\u00edle nebude dovoleno m\u00edt podstatn\u00fd vliv na spr\u00e1vu a ceny ropn\u00e9 produkce.\u201c    <\/p>\n

Afgh\u00e1nist\u00e1n, 1979-92:<\/p>\n

Ka\u017ed\u00fd v\u00ed o neuv\u011b\u0159iteln\u00e9m utla\u010dov\u00e1n\u00ed \u017een v Afgh\u00e1nist\u00e1nu isl\u00e1msk\u00fdmi fundamentalisty, dokonce je\u0161t\u011b p\u0159ed Talibanem. Ale kolik lid\u00ed v\u00ed, \u017ee koncem 70. a po v\u011bt\u0161inu 80. let (20. stolet\u00ed) m\u011bl Afgh\u00e1nist\u00e1n vl\u00e1du, je\u017e se zav\u00e1zala p\u0159iv\u00e9st neuv\u011b\u0159iteln\u011b zaostal\u00fd n\u00e1rod do 20. stolet\u00ed, v\u010detn\u011b toho, \u017ee d\u00e1 \u017een\u00e1m stejn\u00e1 pr\u00e1va? Stalo se nicm\u00e9n\u011b to, \u017ee Spojen\u00e9 st\u00e1ty nalily miliardy dolar\u016f do d\u011bsiv\u00e9 v\u00e1lky proti t\u00e9to vl\u00e1d\u011b, <\/p>\n

Ka\u017ed\u00fd v\u00ed o neuv\u011b\u0159iteln\u00e9m \u00fatlaku \u017een v Afgh\u00e1nist\u00e1nu ze strany isl\u00e1msk\u00fdch fundamentalist\u016f, dokonce p\u0159ed Talibanem. Ale kolik lid\u00ed v\u00ed, \u017ee koncem 70. A po v\u011bt\u0161inu 80. let m\u011bl Afgh\u00e1nist\u00e1n vl\u00e1du, kter\u00e1 se zav\u00e1zala, \u017ee p\u0159ivede neuv\u011b\u0159iteln\u011b zaostal\u00fd n\u00e1rod do 20. Stolet\u00ed, v\u010detn\u011b toho, \u017ee d\u00e1 \u017een\u00e1m stejn\u00e1 pr\u00e1va? Do\u0161lo ale k tomu, \u017ee Spojen\u00e9 st\u00e1ty nalily miliardy dolar\u016f do veden\u00ed stra\u0161liv\u00e9 v\u00e1lky proti t\u00e9to vl\u00e1d\u011b, jednodu\u0161e proto, \u017ee ji podporoval Sov\u011btsk\u00fd svaz. Je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm operace CIA v\u011bdom\u011b zv\u00fd\u0161ily pravd\u011bpodobnost sov\u011btsk\u00e9 intervence, k n\u00ed\u017e tak\u00e9 do\u0161lo. Spojen\u00e9 st\u00e1ty nakonec zv\u00edt\u011bzily, a \u017eeny, i zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed Afgh\u00e1nci, ztratily. P\u0159es milion mrtv\u00fdch, t\u0159i miliony invalid\u016f, p\u011bt milion\u016f uprchl\u00edk\u016f, celkem asi polovina obyvatel.<\/p>\n

Salvador, 1980-92:<\/p>\n

Salvador\u0161t\u00ed disidenti se sna\u017eili pracovat uvnit\u0159 syst\u00e9mu. Ale vl\u00e1da to s podporou USA znemo\u017enila, s opakovan\u00fdm pou\u017eit\u00edm volebn\u00edho podvodu a zabit\u00edm stovek protestuj\u00edc\u00edch a st\u00e1vkuj\u00edc\u00edch. V roce 1980 se disidenti chopili zbran\u00ed a vypukla ob\u010dansk\u00e1 v\u00e1lka.<\/p>\n

Ofici\u00e1ln\u011b byla vojensk\u00e1 p\u0159\u00edtomnost USA v Salv\u00e1doru omezena na poradenstv\u00ed. Ve skute\u010dnosti person\u00e1l arm\u00e1dy a CIA sehr\u00e1val trvale aktivn\u011bj\u0161\u00ed \u00falohu. P\u0159i sr\u00e1\u017ek\u00e1ch letoun\u016f s vrtuln\u00edky bylo zabito \u010di zran\u011bno kolem 20 Ameri\u010dan\u016f p\u0159i pr\u016fzkumn\u00fdch i jin\u00fdch p\u0159eletech nad \u00fazem\u00edmi, kde se bojovalo, a o \u00faloze USA v pozemn\u00edch boj\u00edch vyplavaly tak\u00e9 z\u00e1va\u017en\u00e9 d\u016fkazy. V\u00e1lka ofici\u00e1ln\u011b skon\u010dila v roce 1992; 75 000 mrtv\u00fdch civilist\u016f a st\u00e1tn\u00ed pokladna USA chud\u0161\u00ed o \u0161est miliard dolar\u016f. V\u00fdznamn\u00e9 spole\u010densk\u00e9 zm\u011bny byly z v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti zma\u0159eny. Zemi st\u00e1le vlastn\u00ed hrstka bohat\u00fdch, chud\u00ed z\u016fst\u00e1vaj\u00ed jako v\u017edycky a disidenti se t\u00e1le mus\u00ed ob\u00e1vat pravi\u010d\u00e1ck\u00fdch smrt\u00edc\u00edch komand.<\/p>\n

Haiti, 1987-94:<\/p>\n

Proti Spojen\u00fdmi st\u00e1ty podporovan\u00e9 t\u0159icetilet\u00e9 diktatu\u0159e Duvalierovy rodiny se postavil reformistick\u00fd kn\u011bz Jean-Bertrand Aristide. CIA zat\u00edm utajen\u011b pracovala s brig\u00e1dami smrti, mu\u010ditelli a pa\u0161er\u00e1ky drog. S t\u00edmto v pozad\u00ed se Clinton\u016fv B\u00edl\u00fd d\u016fm ocitl v trapn\u00e9 situaci, kdy\u017e musel p\u0159edst\u00edrat (kv\u016fli ve\u0161ker\u00e9 sv\u00e9 r\u00e9torice o \u201edemokracii\u201c), \u017ee podporuje Aristid\u016fv n\u00e1vrat k moci na Haiti pot\u00e9, co ho v roce 1991 smetl vojensk\u00fd p\u0159evrat. Po zdr\u017een\u00ed jeho n\u00e1vratu nejm\u00e9n\u011b o dva roky Washington kone\u010dn\u011b pomoc\u00ed arm\u00e1dy dosadil Aristida zp\u011bt do \u00fa\u0159adu, ale a\u017e pot\u00e9, co jej donutil zav\u00e1zat se, \u017ee nebude pom\u00e1hat chud\u00fdm na \u00fakor bohat\u00fdch, a \u017ee se bude dr\u017eet ekonomiky voln\u00e9ho trhu. To znamenalo, \u017ee Haiti bude nad\u00e1le mont\u00e1\u017en\u00ed d\u00edlnou z\u00e1padn\u00ed polokoule, kde budou d\u011bln\u00edci dost\u00e1vat doslova hladov\u00e9 mzdy.   <\/p>\n

Jugosl\u00e1vie, 1999:<\/p>\n

Spojen\u00e9 st\u00e1ty vrhly bombardov\u00e1n\u00edm zemi zp\u011bt do p\u0159edindustri\u00e1ln\u00ed \u00e9ry. Cht\u011bly, aby sv\u011bt uv\u011b\u0159il, \u017ee jejich intervence byla motivovan\u00e1 \u201ehumanit\u00e1rn\u00edmi\u201c impulzy. V\u00fd\u0161e uveden\u00e9 d\u011bjiny intervenc\u00ed USA snad n\u011bkomu pomohou p\u0159i rozhodov\u00e1n\u00ed, jakou v\u00e1hu lze p\u0159ikl\u00e1dat tomuto tvrzen\u00ed.<\/p>\n

***
William Blum autorem knihy \u00bbUb\u00edjen\u00e1 nad\u011bje: Intervence arm\u00e1dy USA a CIA po II. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce\u00ab (Killing Hope: US Military and CIA Interventions Since World War II). \u010c\u00e1sti knihy lze \u010d\u00edst na: http:\/\/members.aol.com\/bblum6\/Americanholocaust.htm.<\/a><\/em><\/p>\n

P\u0159eklad (=npa=)<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Toto je v\u00fdzva v\u0161em \u010dten\u00e1\u0159\u016fm, aby – mohou-li – \u0161\u00ed\u0159ili tento p\u0159ehled intervenc\u00ed imperialismu USA do v\u0161ech t\u011bchto zem\u00ed. Tento<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1366,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[9],"tags":[34],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2064"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2064"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2064\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1366"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2064"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2064"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2064"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}