![](\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2012\/05\/okupace.gif\")
<\/p>\n <\/p>\n
Motto: Nen\u00ed mo\u017en\u00e9 \u017e\u00e1dat od zhanoben\u00fdch n\u00e1rod\u016f Evropy a sv\u011bta, aby t\u00e1hly p\u0159esnou d\u011bl\u00edc\u00ed \u010d\u00e1ru mezi nacismem a n\u011bmeck\u00fdm lidem. (Thomas Mann)<\/em><\/strong><\/p>\n <\/p>\n T\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00fd \u010dl\u00e1nek o revolu\u010dn\u00edm vys\u00eddlen\u00ed \u010d\u00e1sti brn\u011bnsk\u00fdch ob\u010dan\u016f n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodnosti za\u010d\u00edn\u00e1 my\u0161lenkovou zkratkou: skon\u010dila v\u00e1lka a v\u0161ichni, v\u010detn\u011b N\u011bmc\u016f, v\u00edtali konec v\u00e1le\u010dn\u00fdch strast\u00ed. Do toho 30. kv\u011btna 1945 vpadla rozb\u011bsn\u011bn\u00e1 l\u016fza, krimin\u00e1ln\u00ed \u017eivly a nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed individua, kter\u00e1 si pot\u0159ebovala na posledn\u00ed chv\u00edli poopravit sv\u016fj k\u00e1drov\u00fd profil a tato zlot\u0159il\u00e1 spodina N\u011bmce vyhnala. Posti\u017een\u00fdm dodnes nebyla vyj\u00e1d\u0159ena dostate\u010dn\u00e1 satisfakce a poskytnuty \u017e\u00e1douc\u00ed n\u00e1hrady.<\/p>\n Takov\u00e1 a podobn\u00e1 probl\u00e9mov\u00e1 kli\u0161\u00e9 m\u016f\u017eeme bez obt\u00ed\u017e\u00ed naj\u00edt v nes\u010detn\u00fdch variant\u00e1ch v dom\u00e1c\u00ed i zahrani\u010dn\u00ed literatu\u0159e a v periodick\u00e9m tisku. N\u011bkter\u00e9 ilustrace a dopl\u0148ky jsou vskutku pozoruhodn\u00e9. Sudettenpost ze 7. 6.1985 soud\u00ed, \u017ee hlavn\u00ed vina pad\u00e1 na tehdej\u0161\u00edho \u010deskoslovensk\u00e9ho prezidenta, n\u011bmce\u017erouta (Deutschenhasser) Edvarda Bene\u0161e a jeho krvela\u010dnou (blutd\u00fcrstige) \u017eenu Hanu.<\/p>\n Metoda nikoliv nov\u00e1: nejprve je t\u0159eba dos\u00e1hnout destrukce charakter\u016f jednaj\u00edc\u00edch jednotlivc\u016f i kolektivit a pak lze proti nim vyt\u00e1hnout s nejt\u011b\u017e\u0161\u00edmi r\u00e1\u017eemi politick\u00fdch omyl\u016f a nezodpov\u011bdnost\u00ed. Rozbit\u00ed republiky v roce 1938 tak\u00e9 za\u010d\u00ednalo skandalizov\u00e1n\u00edm prezidenta dr. Edvarda Bene\u0161e, spisovatele Karla \u010capka anebo akt\u00e9r\u016f Osvobozen\u00e9ho divadla. Krom\u011b siln\u00fdch slov chyb\u00ed v\u0161ak vesm\u011bs argumenty. Pravda zbaven\u00e1 historick\u00fdch re\u00e1li\u00ed vskutku hled\u00e1 a nal\u00e9z\u00e1 cestu obt\u00ed\u017en\u011b, zato snadn\u011bji sklouz\u00e1v\u00e1 na scest\u00ed.<\/p>\n Cesta ke 30. kv\u011btnu 1945 m\u00e1 hlubok\u00e9 historick\u00e9 ko\u0159eny a jej\u00ed po\u010d\u00e1tek nelze hledat po skon\u010den\u00ed boj\u016f o Brno \u010di v konci druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky v Evrop\u011b. Pod\u00edv\u00e1me-li se do n\u011bmeck\u00e9 literatury posledn\u00ed \u010dtvrtiny 19. stolet\u00ed, nap\u0159. do edice sdru\u017een\u00ed Alldeutscher Verreln, najdeme v n\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161e, co v pozd\u011bj\u0161\u00edch letech charakterizovalo velkon\u011bmeckou imperi\u00e1ln\u00ed politiku. Nikoliv n\u00e1hodou pr\u00e1v\u011b v N\u011bmecku vy\u0161la na p\u0159elomu 19. a 20. stolet\u00ed rozs\u00e1hl\u00e1 literatura o ras\u00e1ch a rasov\u00fdch teori\u00edch. Kdy\u017e Bismarck vyslovil zn\u00e1m\u00e9 \u00faslov\u00ed o \u010cech\u00e1ch jako srdci Evropy, necht\u011bl \u010cech\u016fm lichotit, n\u00fdbr\u017e formuloval t\u00edm sm\u011br a c\u00edl p\u0159edpokl\u00e1dan\u00e9 p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed expanze na del\u0161\u00ed \u010dasov\u00e9 \u00fadob\u00ed.<\/p>\n Prvn\u00ed konkr\u00e9tn\u00ed plody n\u00e1sledovaly ihned po z\u0159\u00edzen\u00ed \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky, jej\u00ed\u017e zrozen\u00ed mluv\u010d\u00ed n\u011bmeck\u00fdch nacion\u00e1l\u016f nikdy neuznali a n\u011bkter\u00e9 kruhy to a\u017e dodnes pova\u017euj\u00ed za nejv\u011bt\u0161\u00ed Masaryk\u016fv omyl. Bezprost\u0159edn\u011b v dob\u011b p\u0159evratu v roce 1918 koloval v Brn\u011b let\u00e1k, vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z po\u017eadavku na z\u0159\u00edzen\u00ed n\u00e1rodn\u011b uzav\u0159en\u00fdch n\u011bmeck\u00fdch \u00fazem\u00ed.<\/p>\n Prov\u00e1zel to slovy: „Nech\u0165 si jsou \u010ce\u0161i po sv\u00e9m spaseni ve sv\u00e9 \u010cechii. Z n\u011bmeck\u00fdch \u010cech, ze Sudetska a z ji\u017en\u00ed Moravy musej\u00ed v\u0161ak tito drz\u00ed vet\u0159elci ven!“ Tak\u017ee vyhn\u00e1n\u00ed \u010cech\u016f bylo ve\u0159ejn\u011b nastoleno a aby nebylo pochyb k\u00fdm, podepsali jako historick\u00e9ho \u010dinitele „Deutsches Herrenvolk!“, \u010dili n\u011bmeck\u00fd pansk\u00fd n\u00e1rod.<\/p>\n Zanedlouho, u\u017e v roce 1920, vy\u0161el v samostatn\u00e9 publikaci pl\u00e1n na vyst\u011bhov\u00e1n\u00ed \u010cech\u016f.<\/p>\n Vydal ji jak\u00fdsi pan Arthur Weitblick, co\u017e bude nejpravd\u011bpodobn\u011bji kryc\u00ed jm\u00e9no, pod n\u00e1zvem Die tschechoslowakische Frage (\u010ceskoslovensk\u00e1 ot\u00e1zka) a vy\u0161la v nakladatelstv\u00ed T. Weichera v Lipsku. Rozv\u00edj\u00ed v n\u00ed \u00favahy o vyst\u011bhov\u00e1n\u00ed \u010cech\u016f na \u00fazem\u00ed z\u00e1padn\u011b od R\u00fdna.<\/p>\n \u010cechy z Moravy cht\u011bl p\u0159em\u00edstit do v\u00fdchodn\u00edho Pruska. Jak tit\u011brn\u00e9 byly proti tomu dosavadn\u00ed formy rakousk\u00e9 germanizace, kdy d\u011bti ve\u0159ejn\u00fdch zam\u011bstnanc\u016f s naprostou samoz\u0159ejmost\u00ed nav\u0161t\u011bvovaly n\u011bmeck\u00e9 \u0161koly a \u010de\u0161t\u00ed u\u010dni i tovary\u0161i n\u011bmeck\u00fdch \u017eivnostn\u00edk\u016f museli n\u00e1sledovat spolkov\u00fd \u017eivot sv\u00e9ho pana mistra.<\/p>\n Z\u00e1nikem Rakousko-Uherska p\u0159evzaly \u010ceskoslovensko definitivn\u011b do sf\u00e9ry sv\u00fdch z\u00e1jm\u016f berl\u00ednsk\u00e9 tajn\u00e9 slu\u017eby. Zanedlouho po vzniku republiky byl pro zlo\u010din vyzv\u011bda\u010dstv\u00ed ve prosp\u011bch ciz\u00ed moci st\u00edh\u00e1n dr. Alois Beran, poslanec \u010ds. parlamentu za N\u011bmeckou n\u00e1rodn\u00ed stranu (DNP), zvolen\u00fd za brn\u011bnskou volebn\u00ed \u017eupu a s n\u00edm byl porotn\u00edm soudem v Praze 19.1.1923 odsouzen ke t\u0159em let\u016fm t\u011b\u017ek\u00e9ho \u017eal\u00e1\u0159e i brn\u011bnsk\u00fd N\u011bmec Karl Schwabe, od propu\u0161t\u011bn\u00ed z v\u011bzen\u00ed, \u0159e\u010deno pozd\u011bj\u0161\u00edm term\u00ednem, hlavn\u00ed berl\u00ednsk\u00fd disident v Brn\u011b.<\/p>\n Intriky proti suverenit\u011b \u010cSR m\u011bly mezi brn\u011bnsk\u00fdmi N\u011bmci mimo\u0159\u00e1dn\u011b p\u0159\u00edznivou p\u016fdu. O \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e9m rozsahu Iredenty v Brn\u011b sv\u011bd\u010d\u00ed proces s exponenty tzv. Volkssportu u Krajsk\u00e9ho trestn\u00edho soudu v Brn\u011b v srpnu – z\u00e1\u0159\u00ed 1932 pro organizaci v\u00fdcviku podle formac\u00ed SS a SA v N\u011bmecku. Jin\u00e1 skupina aktivn\u00edch nacist\u016f byla vzata do vazby v roce 1936 podle \u00a7 2 z\u00e1k. na ochranu republiky. K soudn\u00edmu \u0159\u00edzen\u00ed v\u0161ak nedo\u0161lo, proto\u017ee st\u00e1tn\u00ed zastupitelstv\u00ed v Brn\u011b trestn\u00ed st\u00edh\u00e1n\u00ed zastavilo. Politick\u00fdm motivem k tomuto rozhodnut\u00ed byla \u00fadajn\u00e1 snaha nenaru\u0161it prob\u00edhaj\u00edc\u00ed jedn\u00e1n\u00ed mezi Henleinem a vl\u00e1dou.<\/p>\n Nejexponovan\u011bj\u0161\u00edmi zast\u00e1nci velkon\u011bmeck\u00e9ho pl\u00e1nu na sjednocen\u00ed Evropy pod n\u011bmeckou hegemoni\u00ed byl v Brn\u011b okruh ultranacion\u00e1l\u016f zformovan\u00fd kolem \u010dasopisu Der Aufbruch, v n\u011bm\u017e p\u0159evl\u00e1dalo slovo K. Schwabeho. Toto voln\u00e9 sdru\u017een\u00ed kritizovalo henleinovsk\u00e9 hnut\u00ed pro jeho region\u00e1ln\u00ed a \u00fadajn\u011b ned\u016fslednou podobu. Aufbruchkreis naproti tomu usiloval o za\u010dlen\u011bn\u00ed cel\u00e9ho \u010ceskoslovenska do smluvn\u00edho syst\u00e9mu s N\u011bmeckem a tak postupn\u011b s jeho okoln\u00edmi vazalsk\u00fdmi st\u00e1ty o utvo\u0159en\u00ed konstrukce velkon\u011bmeck\u00e9 p\u0159edstavy sjednocen\u00e9 Evropy, pozd\u011bji Hitlerem naz\u00fdvan\u00e9 „nov\u00fdm evropsk\u00fdm po\u0159\u00e1dkem“. Z tohoto hlediska Schwabe a jeho stoupenci tak\u00e9 kritizovali v obdob\u00ed mnichovsk\u00e9 krize Berl\u00edn za to, \u017ee nedok\u00e1zal zlikvidovat \u010ceskoslovensko najednou a cel\u00e9.<\/p>\n Po mnichovsk\u00e9m dikt\u00e1tu vynalo\u017eil Schwabe velik\u00e9 \u00fasil\u00ed k tomu, aby p\u0159esv\u011bd\u010dil vnit\u0159n\u00ed i mezin\u00e1rodn\u00ed rozhrani\u010dovac\u00ed komisi v Berl\u00edn\u011b o nezbytnosti za\u0159adit do z\u00e1boru tak\u00e9 Brno.<\/p>\n Za t\u00edm \u00fa\u010delem m\u011bla b\u00fdt okupov\u00e1na \u017eelezni\u010dn\u00ed tra\u0165 B\u0159eclav-Brno a cel\u00fd s\u00eddeln\u00ed p\u00e1s kolem n\u00ed a obdobn\u011b kolem silnic Mikulov-Brno a Znojmo-Brno. \u010cesk\u00e9 vesnice pod\u00e9l \u017eeleznice a v prostoru Moutnice-Rajhrad-Ivan\u010dice m\u011bly b\u00fdt vys\u00eddleny a kolonizov\u00e1ny n\u011bmeck\u00fdmi roln\u00edky z tzv. v\u00fdchodn\u00edch oblast\u00ed, nap\u0159. z Ban\u00e1tu a Bessar\u00e1bie. Podklady pro etnick\u00e9 zm\u011bny v tomto \u00fazem\u00ed soust\u0159e\u010fovali studenti v\u00edde\u0148sk\u00e9 univerzity. Vnit\u0159n\u00ed m\u011bsto Brno s pr\u016fmyslem, pen\u011b\u017enictv\u00edm, obchodn\u00edmi, poji\u0161\u0165ovac\u00edmi a dru\u017estevn\u00edmi centr\u00e1lami m\u011blo p\u0159ipadnout do z\u00e1boru. Zb\u00fdvaj\u00edc\u00edm \u010desk\u00fdm p\u0159edm\u011bst\u00edm doporu\u010doval pl\u00e1n utvo\u0159en\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u010desk\u00e9 spr\u00e1vy. Mluv\u00ed-li se tedy bezm\u00e1la o 60 let pozd\u011bji o ghetizaci etnik, nacion\u00e1ln\u00edch \u010distk\u00e1ch apod., nem\u011bla by se historick\u00e1 pou\u010den\u00ed p\u0159ehl\u00ed\u017eet. P\u0159i n\u011bmeck\u00e9m odsunu v roce 1945 m\u011bly bezprost\u0159edn\u00ed historick\u00e9 zku\u0161enosti nemalou v\u00e1hu p\u0159i formov\u00e1n\u00ed brn\u011bnsk\u00fdch protin\u011bmeck\u00fdch postoj\u016f.<\/p>\n Nemal\u00fd ohlas mezi velkon\u011bmecky orientovanou politickou \u0161pi\u010dkou nach\u00e1zel likvida\u010dn\u00ed program SS-Sturmbanf\u00fchrera Ernsta Schollicha z Nov\u00e9ho Ji\u010d\u00edna, zformulovan\u00fd roku 1939 a roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fd mezi jeho vlivn\u00fdmi brn\u011bnsk\u00fdmi stoupenci. Podobn\u011b jako oni n\u00e1le\u017eel mezi p\u0159\u00edm\u00e9 exponenty \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho finan\u010dn\u00edho kapit\u00e1lu a um\u011bl ocenit v\u00fdznam \u010desk\u00e9 kvalifikovan\u00e9 pracovn\u00ed s\u00edly. Proto za hlavn\u00ed metodu germanizace \u010desk\u00fdch zem\u00ed pova\u017eoval pl\u00e1novit\u00e9 p\u0159em\u00edst\u011bn\u00ed \u010desk\u00e9ho d\u011blnictva do pr\u016fmyslov\u00fdch oblast\u00ed v N\u011bmecku, ov\u0161em bez n\u00e1rok\u016f na men\u0161inov\u00e1 pr\u00e1va a utv\u00e1\u0159en\u00ed jak\u00fdchkoliv ur\u010dit\u011bji ohrani\u010den\u00fdch \u010desk\u00fdch kolektivit.<\/p>\n \u010ceskou inteligenci a ty, kte\u0159\u00ed byli p\u0159\u00edmo spjati s \u010deskoslovensk\u00fdm st\u00e1tem, ze sv\u00fdch \u00favah vylu\u010doval jako nevhodn\u00e9. Uvoln\u011bn\u00fd prostor m\u011bly ovl\u00e1dnout \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9 hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 svazy a velk\u00e9 pr\u016fmyslov\u00e9 firmy za soub\u011b\u017en\u00e9ho p\u0159\u00edlivu n\u011bmeck\u00e9ho elementu a paraleln\u011b prob\u00edhaj\u00edc\u00ed likvidace v\u0161ech zbytk\u016f \u010desk\u00e9 spr\u00e1vy v\u010detn\u011b protektor\u00e1tn\u00edch. Schollich to pregnantn\u011b vyj\u00e1d\u0159il hned v prvn\u00edm odstavci sv\u00e9ho memoranda: „Protektor\u00e1tn\u00ed hranice padnou nejpozd\u011bji koncem v\u00e1lky. \u010ce\u0161i si mus\u00ed uv\u011bdomit, \u017ee jak\u00e1koliv jejich d\u00edl\u010d\u00ed st\u00e1tnost bude pln\u011b odbour\u00e1na.“<\/p>\n Zanedlouho po obsazen\u00ed dostalo Brn\u011bnsko konkr\u00e9tn\u00ed likvida\u010dn\u00ed lekci. Okupanti pod z\u00e1minkou roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed v\u00fdcvikov\u00e9ho prostoru wehrmachtu p\u0159istoupili k vyst\u011bhov\u00e1n\u00ed 32 vesnic na Vy\u0161kovsku. S pravou nordickou lst\u00ed volili region vojensk\u00e9ho prostoru tak, aby ji\u017en\u011b sm\u011b\u0159oval k \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9 hranici u Vojkovic a severn\u011b k Run\u00e1\u0159ovu, le\u017e\u00edc\u00edmu u\u017e tak\u00e9 mimo protektor\u00e1t. \u010casem by posta\u010dovalo n\u011bkolik m\u00e1lo lok\u00e1ln\u00edch retu\u0161\u00ed a spojnice trhaj\u00edc\u00ed Moravu nap\u016fl by byla hotova.<\/p>\n V exkurzu do d\u011bjin drastick\u00fdch etnick\u00fdch p\u0159esun\u016f by bylo mo\u017en\u00e9 d\u00e1le p\u0159ipomenout holocaust \u017did\u016f a Cik\u00e1n\u016f, masov\u00e9 deportace do koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f a dostaneme p\u0159ibli\u017en\u00fd okruh faktor\u016f, kter\u00e9 formovaly v\u011bdom\u00ed v\u0161ech v\u00e1lkou posti\u017een\u00fdch lid\u00ed, nad nimi\u017e jako Endlosung, term\u00edn, kter\u00fd se pro jeho zr\u016fdnost ani nep\u0159ekl\u00e1d\u00e1, visel jasn\u011b vyj\u00e1d\u0159en\u00fd ortel etnick\u00e9 likvidace.<\/p>\n N\u011bmci m\u011bli nevy\u010derpatelnou studnici destruk\u010dn\u00edch etnick\u00fdch teori\u00ed. V dob\u011b \u00fasil\u00ed o za\u010dlen\u011bn\u00ed Brna do pomnichovsk\u00e9ho z\u00e1boru p\u0159i\u0161li se vskutku origin\u00e1ln\u00ed argumentac\u00ed: \u010ce\u0161i na Morav\u011b vlastn\u011b nemaj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd v\u011bt\u0161\u00ed v\u00fdznam, je jich tam pram\u00e1lo a nemaj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 osobit\u00e9 rysy. Ze slovansk\u00fdch kmen\u016f jsou mnohem v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed Morav\u0161t\u00ed Slov\u00e1ci a Han\u00e1ci, jejich\u017e politick\u00e1 orientace na dorozum\u011bn\u00ed s \u0159\u00ed\u0161i je velice solidn\u011b vedena. Auto\u0159i t\u00e9to orientace m\u011bli bezpochyby na mysli \u010dinnost aktivistick\u00e9 N\u00e1rodopisn\u00e9 Moravy Jana \u00daprky a Strany zelen\u00e9ho h\u00e1kov\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee na Prost\u011bjovsku a Krom\u011b\u0159\u00ed\u017esku, veden\u00e9 F. M. Ml\u010dochem.<\/p>\n Nelze opomenout ani to, \u017ee dom\u00e1c\u00ed N\u011bmci, bez ohledu na pohlav\u00ed, povol\u00e1n\u00ed a n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, podlehli v rozhoduj\u00edc\u00ed m\u00ed\u0159e ideologii nacismu a nap\u0159eli sv\u00e9 s\u00edly stejn\u00fdm sm\u011brem. Pr\u00e1v\u011b oni p\u0159edstavovali v\u00fdznamnou, ne-li v\u016fbec hlavn\u00ed oporu okupa\u010dn\u00edho syst\u00e9mu v \u010cech\u00e1ch a na Morav\u011b, bez n\u00ed\u017e by nep\u0159\u00edtel nemohl tak obratn\u011b a dalekos\u00e1hle uplat\u0148ovat svou teroristickou diktaturu p\u0159i soub\u011b\u017en\u00e9m vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed \u010desk\u00e9ho pr\u016fmyslu a zem\u011bd\u011blstv\u00ed pro v\u00e1le\u010dn\u00e9 c\u00edle N\u011bmecka. V\u016fdce protist\u00e1tn\u00edho pu\u010de v Brn\u011b K. Schwabe se stal nejprve policejn\u00edm prezidentem a v roce 1940 moravsk\u00fdm zemsk\u00fdm viceprezidentem. Funkce prezidenta p\u0159estala b\u00fdt obsazov\u00e1na s ohledem na brzk\u00fd z\u00e1nik Moravy jako spr\u00e1vn\u00edho celku. P\u0159\u00edm\u00ed \u00fa\u010dastn\u00edci Schwabeho p\u0159evratu, Oscar Judex a Wilhem Czerny, p\u0159evzali na celou dobu okupace brn\u011bnskou radnici, prvn\u00ed ve funkci vrchn\u00edho starosty a druh\u00fd jako starosta. Dozorci ve v\u011bznici gestapa um\u00edst\u011bn\u00e9 v Kounicov\u00fdch studentsk\u00fdch kolej\u00edch byli vesm\u011bs dom\u00e1c\u00ed N\u011bmci, v\u010detn\u011b vrchn\u00edho dozorce Franze Duby, proslul\u00e9ho sv\u00fdmi ukrutn\u00fdmi metodami mu\u010den\u00ed. Zpravodajsk\u00fd apar\u00e1t brn\u011bnsk\u00e9ho gestapa spo\u010d\u00edval na dom\u00e1c\u00edch soukmenovc\u00edch a v\u0161echny odr\u016fdy spr\u00e1vc\u016f (treuh\u00e1nder\u016f) nad zabaven\u00fdm majetkem a p\u0159edstavitel\u016f nucen\u00fdch spr\u00e1v byli rovn\u011b\u017e zdej\u0161\u00edho p\u016fvodu. Funkce mistr\u016f a d\u00edlovedouc\u00edch, pokud k tomu nez\u00edskali prodejn\u00e9 kolaborantsk\u00e9 du\u0161e, obsazovali ve v\u00e1le\u010dn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9m pr\u016fmyslu dom\u00e1c\u00ed N\u011bmci, o \u0159editelsk\u00fdch m\u00edstech nemluv\u011b.<\/p>\n Kdy\u017e v roce 1938-1939 bojovali nacist\u00e9 za okam\u017eitou okupaci Brna, poodhalili ve sv\u00fdch memorandech do Berl\u00edna mnoh\u00e9 ze sv\u00fdch n\u00e1zor\u016f. Za plnopr\u00e1vn\u00e9 obyvatelstvo Brna pova\u017eovali jen N\u011bmce, proto\u017ee podle jejich m\u00edn\u011bn\u00ed p\u0159edstavovali privilegovanou horn\u00ed vrstvu, tzv. Oberschicht, v jej\u00ed\u017e rukou je v\u011bt\u0161ina pr\u016fmyslu, obchodu a bankovnictv\u00ed i okoln\u00edch zem\u011bd\u011blsk\u00fdch statk\u016f. \u010cesk\u00e9 Brno, Unterschicht, m\u011bli pouze za spole\u010denstv\u00ed domovn\u00edk\u016f a slu\u017eek bez valn\u011bj\u0161\u00edho ve\u0159ejn\u00e9ho v\u00fdznamu. P\u016fvodci t\u011bchto p\u0159edstav rozhodn\u011b t\u00edm necht\u011bli vyj\u00e1d\u0159it, \u017ee se boj za n\u00e1rodn\u00ed emancipaci on\u011bch utla\u010dovan\u00fdch „domovn\u00edk\u016f a slu\u017eek“ jednou neobejde bez naru\u0161en\u00ed ekonomick\u00e9 moci privilegovan\u00fdch a pro\u010d ta zb\u00edda\u010den\u00e1 a pon\u00ed\u017een\u00e1 bezpr\u00e1vn\u00e1 vrstva bude jednou usilovat o sv\u00e9 m\u00edsto na slunci.<\/p>\n \u010cesk\u00e1 nacionalita citliv\u011b reagovala na publikovan\u00e9 likvida\u010dn\u00ed programy i okupa\u010dn\u00ed teror a hledala odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed formy obrany. Na podzim 1939 za\u010dala mezi sebou navazovat odbojov\u00e9 kontakty brn\u011bnsk\u00e1 intelektu\u00e1ln\u00ed elita, p\u0159edstavovan\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm profesory brn\u011bnsk\u00e9 univerzity, a za\u010dala p\u0159em\u00edtat o programu dom\u00e1c\u00edho n\u00e1rodn\u011b osvobozeneck\u00e9ho boje. V n\u00e1stinu sv\u00e9ho programu pova\u017eovala za prim\u00e1rn\u00ed c\u00edl obnoven\u00ed \u010ceskoslovenska „v star\u00fdch hranic\u00edch\u201d. \u0158e\u0161en\u00ed n\u011bmecko-\u010desk\u00e9ho vztahu postavila hned na druh\u00e9 m\u00edsto, daleko p\u0159ed v\u0161e ostatn\u00ed. Nam\u00edsto parafr\u00e1zov\u00e1n\u00ed dochovan\u00e9ho sv\u011bdectv\u00ed prof. Roberta Kone\u010dn\u00e9ho posu\u010fme sami, na jak\u00e9m \u0159e\u0161en\u00ed se civiln\u00ed slo\u017eka zemsk\u00e9ho velen\u00ed Obrany n\u00e1roda shodla a jak p\u0159edv\u00eddala mo\u017en\u00e9 komplikace. „Shodli jsme se na tom,“ p\u00ed\u0161e prof. Kone\u010dn\u00fd, „\u017ee lidsk\u00fdm zp\u016fsobem, ale zp\u016fsobem rozhodn\u00fdm, budou vyst\u011bhov\u00e1ni od n\u00e1s v\u0161ichni N\u011bmci hned v prvn\u00edch dnech, ne\u017e bude m\u00edt mezin\u00e1rodn\u00ed politika kdy snad protestovat a to tak, aby na\u0161e zahrani\u010dn\u00ed vl\u00e1da nebyla nikterak t\u00edmto rozhodnut\u00edm dot\u010dena a mohla s klidn\u00fdm sv\u011bdom\u00edm \u0159\u00edci, \u017ee tak rozhodl n\u00e1rod doma.“ Autory tohoto stanoviska jsou p\u0159edn\u00ed osobnosti Masarykovy univerzity a brn\u011bnsk\u00e9ho ve\u0159ejn\u00e9ho \u017eivota, nap\u0159. prof. PhDr. Jan Uher, prof. PhDr. Vladim\u00edr Groh, prof. PhDr. Vladim\u00edr Helfert, gymnazijn\u00ed \u0159editel PhDr. Josef Kudela, prof. dr. Franti\u0161ek Kol\u00e1\u010dek, gener\u00e1l Hude\u010dek, prezident Nejvy\u0161\u0161\u00edho soudu JUDr. Ferdinand Richter a mnoz\u00ed jin\u00ed. Nelze jim podsouvat, \u017ee by snad pod t\u00edhou nacistick\u00e9ho barbarstv\u00ed znecitliv\u011bli v\u016f\u010di lidsk\u00fdm pr\u00e1v\u016fm a svobod\u00e1m. Prav\u011b naopak, odchov\u00e1ni klasick\u00fdm pojet\u00edm ob\u010dansk\u00e9 svrchovanosti a Masarykov\u00fdm humanismem vzep\u0159eli se sv\u011btov\u00e9mu fa\u0161ismu u\u017e v dob\u011b, kdy teprve vy\u0161lehly prvn\u00ed plameny druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Jejich n\u00e1m\u011bt s vys\u00eddlen\u00edm se uk\u00e1zal jako d\u016fvodn\u00fd a v z\u00e1v\u011bru v\u00e1lky jeho princip p\u0159evzala cel\u00e1 sv\u011btov\u00e1 demokratick\u00e1 ve\u0159ejnost i jej\u00ed politick\u00e9 reprezentace. Necht\u011bli pomstu, n\u00fdbr\u017e pr\u00e1vo a spravedlnost uh\u00e1jit pro v\u0161echny a natrvalo.<\/p>\n Vyveden\u00ed N\u011bmc\u016f z Brna, t\u011bch, kte\u0159\u00ed se nehl\u00e1sili k antifa\u0161ismu, b\u00fdv\u00e1 mnoh\u00fdmi autory vyd\u00e1v\u00e1no za nejv\u011bt\u0161\u00ed n\u00e1rodnostn\u00ed zlo\u010din proveden\u00fd v \u010ceskoslovensku, je\u0161t\u011b p\u0159ed kon\u00e1n\u00edm konference v\u00edt\u011bzn\u00fdch mocnost\u00ed v Postupimi (17.7. – 2.8.1945). T\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00e1 sta\u0165 odp\u016frc\u016f n\u00e1rodn\u011bosvobozeneck\u00e9 revoluce \u010cech\u016f a Slov\u00e1k\u016f za\u010d\u00edn\u00e1 tenden\u010dn\u011b brn\u011bnsk\u00fdm „pochodem smrti\u201d. Na dolo\u017een\u00ed vysok\u00fdch ztr\u00e1t na \u017eivotech b\u011bhem pochodu snesli mnoho a velice r\u016fznorod\u00fdch \u010d\u00edsel, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b pochybn\u00e9 provenience a kvality. Proto\u017ee v\u011bt\u0161inou opisovali jeden od druh\u00e9ho a jen v\u00fdjime\u010dn\u011b p\u0159ihl\u00e9dli k pramen\u016fm, ust\u00e1lilo se tvrzen\u00ed, \u017ee z Brna bylo v posledn\u00edch kv\u011btnov\u00fdch dnech p\u011bta\u010dty\u0159ic\u00e1t\u00e9ho roku vypov\u011bzeno 50 000 „n\u011bmecky mluv\u00edc\u00edch osob“, co\u017e m\u00e1 b\u00fdt rozpt\u00fdlen\u00edm jednozna\u010dn\u011bj\u0161\u00edho ur\u010den\u00ed, \u017ee \u0161lo o N\u011bmce, z nich\u017e bylo cestou k rakousk\u00e9 hranici usm\u00fdk\u00e1no, ubito, ut\u00fdr\u00e1no a zast\u0159eleno 10 000, mimo to v Poho\u0159elic\u00edch zahynuly tis\u00edce, v\u011bt\u0161inou po st\u0159eln\u00e9 r\u00e1n\u011b do t\u00fdlu.<\/p>\n Takov\u00e1 bilance je ot\u0159esn\u00e1, jen\u017ee co je a co nen\u00ed na ni pravdiv\u00e9ho? Empirick\u00e9 poznatky z pov\u00e1le\u010dn\u00fdch t\u00fddn\u016f nejsou tak jednozna\u010dn\u00e9. T\u00e9m\u011b\u0159 pades\u00e1tilet\u00e9 neust\u00e1l\u00e9 opakov\u00e1n\u00ed stejn\u00fdch \u00fadaj\u016f j\u00ed postupn\u011b dod\u00e1valo fale\u0161n\u00fd punc pravosti, a kdy\u017e je nav\u00edc p\u0159evzala v\u0161emocn\u00e1 televize a politikov\u00e9 s mezin\u00e1rodn\u00edm vlivem, stanula brn\u011bnsk\u00e1 problematika na okraji mezin\u00e1rodn\u00edho \u0161et\u0159en\u00ed a po\u017eadavku na p\u0159edlo\u017een\u00ed mezin\u00e1rodn\u00edmu soudu. \u010c\u00edsla uv\u00e1d\u011bn\u00e1 v pr\u016fb\u011bhu uplynul\u00fdch t\u00e9m\u011b\u0159 pades\u00e1ti let ukazuj\u00ed na spole\u010dn\u00fd pramen velmi autoritativn\u00ed povahy. Jeho autorem byl n\u011bkdej\u0161\u00ed poslanec \u010deskoslovensk\u00e9ho parlamentu za n\u011bmeckou soci\u00e1ln\u011b demokratickou stranu d\u011blnickou Wenzel Jaksch (1896 \u2013 1966). Nejpozd\u011bji v prvn\u00ed polovin\u011b roku 1947 vydal v Anglii pam\u011btn\u00ed spis pod rozs\u00e1hl\u00fdm n\u00e1zvem \u201dPetice gener\u00e1ln\u00edmu tajemn\u00edku Spojen\u00fdch n\u00e1rod\u016f a zahrani\u010dn\u00edm ministr\u016fm signat\u00e1rn\u00edch mocnost\u00ed postupimsk\u00e9 dohody podan\u00e1 parlamentn\u00ed delegac\u00ed sudetsk\u00fdch labourist\u016f ve Velk\u00e9 Britanii – O nespravedliv\u00e9 a nelidsk\u00e9 deportaci sudetsk\u00e9ho obyvatelstva se \u017e\u00e1dost\u00ed o proveden\u00ed mezin\u00e1rodn\u00edho \u0161et\u0159en\u00ed o ukrutnostech sp\u00e1chan\u00fdch p\u0159i prov\u00e1d\u011bn\u00ed t\u00e9to politiky.\u201c<\/p>\n <\/p>\n Obr. Wenzel Jaksch<\/em><\/p>\n P\u0159esto\u017ee W. Jaksch se po v\u00e1lce z exilu do \u010ceskoslovenska nikdy nevr\u00e1til, tak\u017ee nemohl b\u00fdt ani osobn\u011b v Brn\u011b, barvit\u011b a dramaticky a\u017e do obdivuhodn\u00fdch detail\u016f, pokud ov\u0161em nejsou plodem bujn\u00e9 fantazie, l\u00ed\u010d\u00ed d\u016fsledky frontov\u00fdch boj\u016f pro Brno. Ke sledovan\u00e9mu t\u00e9matu uv\u00e1d\u00ed: „N\u011bmeck\u00e9 obyvatelstvo v po\u010dtu 50 000 bylo um\u00edst\u011bno v koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1borech na okraji m\u011bsta“. Ani Jaksch\u016fv inform\u00e1tor nep\u0159e\u017eil frontov\u00e9 boje ve m\u011bst\u011b, jinak by nemohl p\u0159ehl\u00e9dnout, \u017ee v\u011bt\u0161inu n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva evakuovaly org\u00e1ny NSDAP, n\u011bkdy i dost d\u016frazn\u011b. Pas\u00e1\u017e o brn\u011bnsk\u00e9m transferu kulminuje tvrzen\u00edm, \u017ee v obci Poho\u0159elec (zkomoleno v origin\u00e1lu – V. \u017d.), kter\u00e1 le\u017e\u00ed na cest\u011b, zahynulo 4 000 N\u011bmc\u016f.<\/p>\n Na kopci Muschelbergu u Mikulova, nedaleko hranic, je poh\u0159beno 800 brn\u011bnsk\u00fdch N\u011bmc\u016f.“<\/p>\n Pochod v Jakschov\u011b pod\u00e1n\u00ed trval 10 dn\u00ed a „podle velmi skromn\u00fdch odhad\u016f zahynulo p\u0159i n\u011bm t\u00e9m\u011b\u0159 10 000 lid\u00ed.“<\/p>\n Jakschovy informace jsou zprost\u0159edkovan\u00e9, nepoch\u00e1zej\u00ed z jeho vlastn\u00ed osobn\u00ed zku\u0161enosti a po\u010dty jsou zv\u00fd\u0161en\u00e9 z\u00e1m\u011brn\u011b, aby zaujaly anglick\u00fd tisk s mezin\u00e1rodn\u00edm dosahem. Svou zahrani\u010dn\u00ed autoritou, zejm\u00e9na ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii, dodal t\u011bmto \u010d\u00edsl\u016fm mezin\u00e1rodn\u00ed ohlas, zejm\u00e9na v n\u00e1vaznosti na kampa\u0148 v tehdej\u0161\u00edch novin\u00e1ch Times, Manchester Guardien a News Chronicle, kritizuj\u00edc\u00ed \u017eiveln\u00e9 vys\u00eddlov\u00e1n\u00ed N\u011bmc\u016f z v\u00fdchodn\u00ed Evropy a z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti vych\u00e1zej\u00edc\u00ed pr\u00e1v\u011b z Jakschov\u00fdch podn\u011bt\u016f.<\/p>\n Snad pro exponov\u00e1n\u00ed d\u011bje v dostate\u010dn\u011b drastick\u00fdch kulis\u00e1ch Jaksch podotkl, jak \u201dv okol\u00ed Brna bylo plno zmrza\u010den\u00fdch mrtvol… Mrtvoly byly nakl\u00e1d\u00e1ny vidlemi na kusy pytloviny a odv\u00e1\u017eeny do nejbli\u017e\u0161\u00edho lesa, kde byly poh\u0159beny.“ Takov\u00e1 slova musela anglickou \u017eurnalistiku podn\u00edtit k razantn\u00edm v\u00fdpad\u016fm. Je ot\u00e1zka, ke kter\u00e9 pas\u00e1\u017ei o Brn\u011b m\u00e1 \u010dten\u00e1\u0159 tato slova vztahovat. Pokud t\u00edm cht\u011bl autor nazna\u010dit situaci bezprost\u0159edn\u011b po boj\u00edch, pak mu m\u016f\u017eeme d\u00e1t za pravdu. Bombami, minami, gran\u00e1ty i z\u00e1ludn\u011b nastra\u017een\u00fdmi l\u00e9\u010dkami roztrhan\u00fdch t\u011bl bylo tu v\u0161ude plno. Z \u010d\u00ed viny? Jestli\u017ee v\u0161ak d\u00e1me tato slova do souvislosti s vyst\u011bhov\u00e1n\u00edm N\u011bmc\u016f, pak je to nepravdiv\u00e9 a od zku\u0161en\u00e9ho politika to nen\u00ed nic jin\u00e9ho ne\u017e z\u00e1m\u011brn\u00e1 a nechutn\u00e1 le\u017e. A od anglick\u00e9ho tisku t\u00e9 doby u\u017e v\u016fbec nem\u016f\u017eeme \u017e\u00e1dat, aby n\u011bco takov\u00e9ho rozli\u0161oval. Jak byla petice p\u0159ijata v kruz\u00edch OSN, nebylo u n\u00e1s ve\u0159ejn\u011b prezentov\u00e1no. Zato uveden\u00e1 \u010d\u00edsla se stala k\u00e1nonem fakt\u016f pro v\u0161echny autory, kte\u0159\u00ed kdy o odsunu psali.<\/p>\n Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Motto: Nen\u00ed mo\u017en\u00e9 \u017e\u00e1dat od zhanoben\u00fdch n\u00e1rod\u016f Evropy a sv\u011bta, aby t\u00e1hly p\u0159esnou d\u011bl\u00edc\u00ed \u010d\u00e1ru mezi nacismem a n\u011bmeck\u00fdm<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1191,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[47,223],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2088"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2088"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2088\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1191"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2088"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2088"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2088"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}![\"wenzel](\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2014\/06\/wenzel_jaksch.jpg\")
<\/p>\n
<\/em><\/p>\n