![](\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2012\/05\/okupace.gif\")
Motto: Nen\u00ed mo\u017en\u00e9 \u017e\u00e1dat od zhanoben\u00fdch n\u00e1rod\u016f Evropy a sv\u011bta, aby t\u00e1hly p\u0159esnou d\u011bl\u00edc\u00ed \u010d\u00e1ru mezi nacismem a n\u011bmeck\u00fdm lidem. (Thomas Mann)<\/strong><\/p>\n<\/p>\n
Nouzov\u00fd ubytovac\u00ed t\u00e1bor v Poho\u0159elic\u00edch<\/strong><\/p>\n V rann\u00edch hodin\u00e1ch 31. kv\u011btna 1945 dorazily prvn\u00ed hlou\u010dky vypov\u011bzenc\u016f do Poho\u0159elic, t\u0159\u00edtis\u00edcov\u00e9ho m\u011bsta p\u0159ibli\u017en\u011b v polovin\u011b cesty z Brna do Mikulova, kter\u00e9 nelehce p\u0159ekon\u00e1valo d\u016fsledky okupace a ned\u00e1vn\u00fdch frontov\u00fdch boj\u016f. B\u011bhem dne p\u0159ich\u00e1zeli dal\u0161\u00ed, k ve\u010deru po\u010det p\u0159\u00edchoz\u00edch asi sedmkr\u00e1t p\u0159ev\u00fd\u0161il p\u016fvodn\u00ed m\u011bstsk\u00e9 obyvatelstvo.<\/p>\n Transport p\u0159edem nikdo neohl\u00e1sil, tak\u017ee p\u0159i\u0161el do naprosto nep\u0159ipraven\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed.<\/p>\n Ostatn\u011b sami organiz\u00e1to\u0159i nep\u0159edpokl\u00e1dali ve m\u011bst\u011b nic v\u00edc, ne\u017e kr\u00e1tk\u00fd odpo\u010dinek p\u0159ed druhou etapou cesty.<\/p>\n Podle vyj\u00e1d\u0159en\u00ed m\u00edstn\u00ed stanice N\u00e1rodn\u00ed bezpe\u010dnostn\u00ed str\u00e1\u017ee se poda\u0159ilo do 23. hodiny um\u00edstit v\u0161echny pod st\u0159echu. Nejv\u00edce N\u011bmc\u016f bylo um\u00edst\u011bno do bar\u00e1kov\u00e9ho t\u00e1bora na okraji m\u011bsta z\u0159\u00edzen\u00e9ho okupanty pro zahrani\u010dn\u00ed d\u011bln\u00edky, p\u0159edev\u0161\u00edm Pol\u00e1ky, nahnan\u00e9 sem na nucen\u00e9 pr\u00e1ce. Jin\u00ed na\u0161li p\u0159\u00edst\u0159e\u0161\u00ed v pr\u00e1zdn\u00fdch obiln\u00edch skladech, postaven\u00fdch rovn\u011b\u017e za v\u00e1lky k uskladn\u011bn\u00ed nucen\u00fdch obiln\u00edch dod\u00e1vek od roln\u00edk\u016f. \u00da\u010dastn\u00edci transportu zaplnili \u0161kolu, sokolovnu, selsk\u00e9 stodoly a ti nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed, kte\u0159\u00ed na\u0161li pochopen\u00ed u m\u00edstn\u00edho obyvatelstva, ubytovali se v soukrom\u00fdch bytech. P\u0159ijmout n\u011bkoho do bytu nikdo nena\u0159\u00eddil, ale tak\u00e9 tomu nebylo br\u00e1n\u011bno: z\u00e1viselo to pouze na vz\u00e1jemn\u00e9 dohod\u011b a teprve a\u017e pozd\u011bji byl po\u0159\u00edzen soupis osob \u017eij\u00edc\u00edch v soukrom\u00ed. Tuto v\u00fdhodu m\u011bl ov\u0161em jen mal\u00fd zlomek transportu. Po upozorn\u011bn\u00ed, \u017ee n\u011bkter\u00e9 unaven\u00e9 osoby dosud nedo\u0161ly a odpo\u010d\u00edvaj\u00ed p\u0159ed m\u011bstem po p\u0159\u00edkopech, byla provedena obhl\u00eddka pochodov\u00e9 trasy a nemohouc\u00ed p\u0159ivezeni ko\u0148sk\u00fdmi potahy do m\u011bsta. Nem\u00e1me dochovan\u00e9 zpr\u00e1vy o tom, \u017ee by z cesty p\u0159ivezli n\u011bkoho mrtv\u00e9ho.<\/p>\n Po ru\u0161n\u00e9 a chaotick\u00e9 noci, v n\u00ed\u017e na sp\u00e1nek zbylo jen velmi m\u00e1lo, poznamen\u00e1vala 1. \u010derven 1945 usilovn\u00e1 snaha m\u011bstsk\u00e9 spr\u00e1vy, stanice NBS a p\u0159\u00edtomn\u00fdch p\u0159edstavitel\u016f NV m\u011bsta Brna o p\u0159ekon\u00e1n\u00ed hlavn\u00edch nesn\u00e1zi a sn\u00ed\u017een\u00ed ne\u00fanosn\u00e9 koncentrace lid\u00ed ve m\u011bst\u011b.<\/p>\n P\u0159edev\u0161\u00edm vybrali t\u00e9m\u011b\u0159 deset tis\u00edc osob schopn\u00fdch dal\u0161\u00edho pochodu a vyvedli je na mikulovskou silnici sm\u011brem k rakousk\u00e9 hranici. Postaven\u00ed N\u011bmc\u016f v transportu se nijak neli\u0161ilo od jeho p\u0159edchoz\u00ed etapy, m\u011bnil se pouze jejich doprovod. P\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci z\u00e1vodn\u00edch str\u00e1\u017e\u00ed u\u017e b\u011bhem noci pova\u017eovali sv\u00e9 posl\u00e1n\u00ed za spln\u011bn\u00e9 a odch\u00e1zeli zp\u011bt do Brna. V prvn\u00ed \u010dervnov\u00fd den jich m\u011blo b\u00fdt v Poho\u0159elic\u00edch u\u017e jenom asi 90. Nam\u00edsto nich nastupovaly narychlo povol\u00e1van\u00e9 dal\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti 1. v\u00fdcvikov\u00e9 korouhve 3. vojensk\u00e9ho okruhu \u010deskoslovensk\u00e9 arm\u00e1dy ze Znojma pod velen\u00edm majora jezdectva a n\u011bkdej\u0161\u00edho rusk\u00e9ho legion\u00e1\u0159e Vil\u00e9ma Pistoriuse.<\/p>\n Voj\u00e1ci postupn\u011b vtiskli situaci \u0159\u00e1d a vylou\u010dili mo\u017en\u00e9 excesy. Pro doprovod vyst\u011bhovanc\u016f volili zvl\u00e1\u0161tn\u00ed metodu. Po cel\u00e9 trase a\u017e k rakousk\u00e9 hranici rozm\u00edstili v kilometrov\u00fdch rozestupech sv\u00e9 hl\u00eddky. N\u011bmeck\u00e9 ob\u010dany rozpo\u010d\u00edtali po stovk\u00e1ch a ka\u017edou stovku sv\u011b\u0159ili pod dozor v\u017edy jen jednomu voj\u00e1kovi. Ten ji doprovodil o kilometr d\u00e1l ke stanovi\u0161ti n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed str\u00e1\u017ee, kde ji p\u0159edal jin\u00e9mu voj\u00e1kovi a s\u00e1m se vr\u00e1til na sv\u00e9 p\u016fvodn\u00ed m\u00edsto, aby p\u0159evzal a p\u0159evedl dal\u0161\u00ed sto\u010dlenn\u00fd \u00fatvar o jeden kilometr d\u00e1l. T\u00edmto kyvadlov\u00fdm zp\u016fsobem, kilometr po kilometru, byli vys\u00eddlenci doprov\u00e1zeni a\u017e k hrani\u010dn\u00edmu p\u0159echodu.<\/p>\n P\u0159esun prob\u00edhal bezkonfliktn\u011b, voj\u00e1ci na n\u011bjak\u00e9m terorizov\u00e1n\u00ed N\u011bmc\u016f nem\u011bli z\u00e1jem a N\u011bmci sami u\u017e dostate\u010dn\u011b poznali, \u017ee jak\u00e1koliv forma odporu je bez\u00fa\u010deln\u00e1. V d\u016fsledku prohran\u00e9 v\u00e1lky a prob\u00edhaj\u00edc\u00ed revoluce ztratili sv\u00e9 d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed privilegovan\u00e9 postaven\u00ed a publikovan\u00e9 programov\u00e9 dokumenty pro pov\u00e1le\u010dnou dobu, a\u0165 u\u017e byly dom\u00e1c\u00ed \u010di zahrani\u010dn\u00ed provenience, jim \u017e\u00e1dnou perspektivu na podklad\u011b statu quo ante neposkytovaly. Veden\u00ed p\u0159edstavou, \u017ee v Rakousku najdou pro sv\u016fj \u00fad\u011bl pochopen\u00ed a dostane se jim nejnutn\u011bj\u0161\u00ed pomoci, v\u011bt\u0161ina jich z nezbytnosti hranici p\u0159e\u0161la. Cestou tu a tam do\u0161lo k pokus\u016fm o \u00fat\u011bk z transportu, av\u0161ak v otev\u0159en\u00e9m ter\u00e9nu mezi Poho\u0159elicemi a Mikulovem k tomu nebyly p\u0159\u00edzniv\u00e9 podm\u00ednky. Teprve v mikulovsk\u00fdch ulic\u00edch se ti, kte\u0159\u00ed necht\u011bli do Rakouska, obratn\u011b vytr\u00e1celi a v n\u011bkolika n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dnech vy\u010dk\u00e1vali v pol\u00edch a vinic\u00edch mez\u00ed Mikulovem a st\u00e1tn\u00ed hranic\u00ed, jak se v\u011bci vyvinou. Nakonec i v\u011bt\u0161ina z nich ode\u0161la za hrani\u010dn\u00ed \u010d\u00e1ru.<\/p>\n Jihomoravsk\u00e1 st\u00e1tn\u00ed hranice byla z obou stran kontrolov\u00e1na jen velice sporadicky.<\/p>\n Hlavn\u00ed autoritou byl pouze mal\u00fd odd\u00edl Rud\u00e9 arm\u00e1dy us\u00eddlen\u00fd v b\u00fdval\u00e9 rakousk\u00e9 celnici, ale ten pouze zaji\u0161\u0165oval pr\u016fjezdy vlastn\u00edch vojensk\u00fdch kolon a do civiln\u00edch z\u00e1le\u017eitost\u00ed nezasahoval. Hranice byla z obou stran voln\u011b pr\u016fchodn\u00e1 a ti, kte\u0159\u00ed necht\u011bli z r\u016fzn\u00fdch d\u016fvod\u016f volit cestu po silnici, p\u0159ech\u00e1zeli na ob\u011b strany poln\u00edmi cestami. Tuto mo\u017enost vyu\u017e\u00edvali n\u011bkte\u0159\u00ed n\u011bme\u010dt\u00ed roln\u00edci k neleg\u00e1ln\u00edmu p\u0159epravov\u00e1n\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho invent\u00e1\u0159e a n\u011bkdy i dobytka na smluven\u00e1 m\u00edsta za hranic\u00ed. Po p\u0159echodu hlavn\u00edho vys\u00eddlovac\u00edho proudu bylo na rakousk\u00e9 stran\u011b slo\u017eeno n\u011bkolik mrtv\u00fdch. T\u011b\u017eko zjistit, jestli zem\u0159eli je\u0161t\u011b na moravsk\u00e9m \u00fazem\u00ed a byli sv\u00fdmi p\u0159\u00e1teli p\u0159eneseni p\u0159es hranici, \u010di zem\u0159eli u\u017e v Rakousku.<\/p>\n Nasm\u011brov\u00e1n\u00ed vys\u00eddlovac\u00ed akce do Rakouska p\u0159im\u011blo dr. V. Figdora nejenom k intervenci u prof. Franti\u0161ka Loubala na ZNV v Brn\u011b. Je\u0161t\u011b v pr\u016fb\u011bhu 31. kv\u011btna, kdy druh\u00e1 f\u00e1ze pochodu je\u0161t\u011b neza\u010dala, vyhledal tak\u00e9 velitele vojensk\u00e9 z\u00e1\u0161tity majora Pistoriuse a zd\u016fraznil mu, zda si uv\u011bdomuje, do jak\u00e9 m\u00edry jsou vskutku odsunov\u00e1ni rakou\u0161t\u00ed ob\u010dan\u00e9 a nejde-li hlavn\u011b o \u010deskoslovensk\u00e9 ob\u010dany n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodnosti. Sou\u010dasn\u011b upozor\u0148oval, \u017ee repatriace Raku\u0161an\u016f m\u00e1 b\u00fdt projedn\u00e1v\u00e1na v Praze a\u017e ve dnech 5. – 7. \u010dervna 1945. Podobn\u011b jako u\u017e p\u0159edt\u00edm na ZNV pohrozil i nyn\u00ed vyk\u00e1z\u00e1n\u00edm 400.000 \u010cech\u016f z V\u00eddn\u011b a vyslovil politov\u00e1n\u00ed nad vypuzov\u00e1n\u00edm N\u011bmc\u016f do zcela vyplen\u011bn\u00e9 zem\u011b.<\/p>\n Rakousk\u00e9 pohrani\u010dn\u00ed org\u00e1ny prozat\u00edm ne\u010dinily p\u0159ek\u00e1\u017eky p\u0159i vstupu N\u011bmc\u016f na rakousk\u00e9 \u00fazem\u00ed. Jako reakce na jejich p\u0159\u00edchod zavl\u00e1dly v m\u00edstech kolem silnice do V\u00eddn\u011b i ve V\u00eddni sam\u00e9 siln\u00e9 proti\u010desk\u00e9 n\u00e1lady a nechyb\u011bly ani protestn\u00ed let\u00e1kov\u00e9 akce. \u00da\u0159ady prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1dy dlouho zva\u017eovaly, nemaj\u00ed-li vr\u00e1tit N\u011bmce zp\u011bt na Moravu, proto\u017ee vesm\u011bs nevyhovovali jak po str\u00e1nce st\u00e1tn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161nosti, proto\u017ee ji nemohli prok\u00e1zat ke dni 27. dubna 1945, kdy vznikla prozat\u00edmn\u00ed st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1va, tak k nov\u011b konstituovan\u00e9 rakousk\u00e9 n\u00e1rodnosti. K tomuto kroku nedo\u0161lo, odm\u00edt\u00e1ny v\u0161ak byly osoby neovl\u00e1daj\u00edc\u00ed n\u011bmeck\u00fd jazyk. Toto stanovisko, jak d\u00e1le uvid\u00edme, podstatn\u00fdm zp\u016fsobem ovlivnilo pom\u011bry v Poho\u0159elic\u00edch.<\/p>\n \u00dastup od p\u016fvodn\u00ed koncepce p\u0159es\u00eddlen\u00ed a vyho\u0161t\u011bn\u00ed N\u011bmc\u016f do Rakouska navodily nep\u0159\u00edjemnou situaci i pro ministra Noska a p\u0159im\u011bly ho k pozm\u011bn\u011bn\u00ed p\u0159edchoz\u00edch stanovisek. Po refer\u00e1tu gen. Bart\u00edka o ud\u00e1lostech na jihu Moravy vyj\u00e1d\u0159il sv\u00e9 stanovisko slovy: „Bylo by z\u00e1hodno vy\u017e\u00e1dati si t\u00e9\u017e stanovisko ministra zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed, nebo\u0165 ot\u00e1zka dot\u00fdk\u00e1 se sf\u00e9ry zahrani\u010dn\u011b politick\u00e9, zejm\u00e9na na\u0161eho vztahu k Rakousku. Dle m\u00e9ho n\u00e1zoru nemohlo by m\u00edti Rakousko \u017e\u00e1dn\u00fdch n\u00e1mitek, kdyby \u0161lo o odsun jen rakousk\u00fdch st\u00e1tn\u00edch ob\u010dan\u016f, a\u010dkoliv i zde v z\u00e1jmu na\u0161ich dobr\u00fdch styk\u016f s Rakouskem bylo by vhodno, aby tato z\u00e1le\u017eitost byla p\u0159edem diplomatickou cestou dohodnuta. Z hlediska st\u00e1tn\u011b bezpe\u010dnostn\u00edho jest takov\u00fd poloorganizovan\u00fd odsun N\u011bmc\u016f ne\u017e\u00e1douc\u00ed proto, pon\u011bvad\u017e neposkytuje dosti \u010dasu, aby byli odd\u011bleni a vybr\u00e1ni ti N\u011bmci, kte\u0159\u00ed se dopustili v\u00e1le\u010dn\u00fdch i jin\u00fdch zlo\u010din\u016f.\u201c<\/p>\n Nakonec ministerstvo vnitra po\u017e\u00e1dalo Moravskoslezsk\u00fd ZNV o zastaven\u00ed odsunu, bohu\u017eel pozd\u011b, nebo\u0165 u\u017e polovina lid\u00ed byla mimo \u010cSR. Na dotaz, jak nalo\u017eit s t\u00e9m\u011b\u0159 10.000 dal\u0161\u00edmi v Poho\u0159elic\u00edch, p\u0159i\u0161la nov\u00e1 telegrafick\u00e1, instrukce: nep\u0159ipustit n\u00e1vrat vys\u00eddlen\u00fdch N\u011bmc\u016f ani za t\u00e9 okolnosti, \u017ee by Rakousko provedlo svou vyhr\u016f\u017eku o vyhn\u00e1n\u00ed \u010cech\u016f. Z druh\u00e9 poloviny transferu m\u011bli b\u00fdt Raku\u0161an\u00e9 vy\u0148ati a zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed lid\u00e9 rozm\u00edst\u011bni po vesnic\u00edch.<\/p>\n Prim\u00e1tor Matula ihned po p\u0159\u00edjezdu do Poho\u0159elic nav\u00e1zal na svou p\u0159edchoz\u00ed \u010dinnost v Rajhrad\u011b a podle sv\u00e9ho zv\u00e1\u017een\u00ed umo\u017e\u0148oval osob\u00e1m s nevyhran\u011bn\u00fdmi d\u016fvody pro vys\u00eddlen\u00ed n\u00e1vrat do Brna. Metoda individu\u00e1ln\u00edho \u0161et\u0159en\u00ed byla zdlouhav\u00e1 a nep\u0159inesla do nep\u0159ehledn\u00fdch pom\u011br\u016f \u017e\u00e1dn\u00e9 uleh\u010den\u00ed. Bylo t\u0159eba rozhodn\u011bj\u0161\u00edho kroku.<\/p>\n Z hlediska mezin\u00e1rodn\u00edho bylo prvo\u0159ad\u00e9 uvoln\u011bn\u00ed Raku\u0161an\u016f. Prokazateln\u00e9 zji\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed rakousk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161nosti nar\u00e1\u017eelo na nedostatek doklad\u016f a o konstituov\u00e1n\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00ed rakousk\u00e9 n\u00e1rodnosti, odli\u0161n\u00e9 od n\u011bmeck\u00e9, nev\u011bd\u011bla v t\u00e9 dob\u011b ani v\u011bt\u0161ina skute\u010dn\u00fdch Raku\u0161an\u016f \u017eij\u00edc\u00edch u n\u00e1s. Jedin\u00fd pokrok spo\u010d\u00edval v hromadn\u00e9m uvoln\u011bn\u00ed v\u0161ech, kdo n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem prokazovali anebo prohla\u0161ovali na\u0161eho ji\u017en\u00edho souseda za m\u00edsto sv\u00e9ho narozen\u00ed, za m\u00edsto d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edho sv\u00e9ho pobytu, p\u0159\u00edpadn\u011b nyn\u011bj\u0161\u00edho bydli\u0161t\u011b p\u0159\u00edbuzn\u00fdch apod. Ti v\u0161ichni byli propu\u0161t\u011bn\u00ed, p\u0159esto\u017ee n\u011bkter\u00e9 p\u0159ednesen\u00e9 d\u016fvody byly jen chab\u011b podlo\u017eeny. Raku\u0161an\u00e9 se roze\u0161li, n\u011bkte\u0159\u00ed zam\u00ed\u0159ili nezn\u00e1mo kam, snad do Rakouska, v\u011bt\u0161ina z nich ode\u0161la zp\u011bt do Brna.<\/p>\n Sou\u010dasn\u011b byl vr\u00e1cen zp\u011bt v\u011bt\u0161\u00ed po\u010det osob se sporn\u00fdm ur\u010den\u00edm n\u00e1rodnosti. Stani\u010dn\u00ed kniha NBS v Poho\u0159elic\u00edch poznamen\u00e1v\u00e1 k datu 3.6.1945: \u201dKolem 14 hodin bylo odsunuto asi 2.000 N\u011bmc\u016f zp\u011bt do Brna, kte\u0159\u00ed optuj\u00ed pro \u010cSR.“ V 9. sch\u016fzi rady ZNV referoval o tomt\u00e9\u017e jej\u00ed p\u0159edseda F. Loubal: \u201dAsi 2.500 (N\u011bmc\u016f – pozn. V. Z.) se vrac\u00ed do Brna, pon\u011bvad\u017e se na n\u011b vyst\u011bhov\u00e1n\u00ed ve smyslu usnesen\u00ed Zemsk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho v\u00fdboru nevztahovalo.“ Rada ZNV zd\u016fvodnila sv\u00e9 rozhodnut\u00ed poukazem na 7. bod sv\u00fdch sm\u011brnic o nakl\u00e1d\u00e1n\u00ed s N\u011bmci ze dne 20. kv\u011btna 1945, podle n\u011bho\u017e m\u011bli b\u00fdt z mimo\u0159\u00e1dn\u00fdch opat\u0159en\u00ed vy\u0148ati \u010ce\u0161i a \u010ce\u0161ky ze sm\u00ed\u0161en\u00fdch man\u017eelstv\u00ed, jako\u017e i jejich d\u011bti, pokud byly p\u016fvodn\u011b evidov\u00e1ny jako \u010ce\u0161i, \u017did\u00e9 a v\u016fbec v\u0161echny osoby protihitlerovsk\u00e9ho sm\u00fd\u0161len\u00ed a perzekvovan\u00e9 pro konkr\u00e9tn\u00ed antifa\u0161istickou \u010dinnost. Podobn\u011b jako ka\u017ed\u00e9 jin\u00e9 ustanoven\u00ed tohoto druhu, tak\u00e9 sm\u011brnice ZNV nemohly t\u00e1hnout p\u0159esnou rozhrani\u010dovac\u00ed \u010d\u00e1ru mezi stoupenci a odp\u016frci okupant\u016f. S odstupem pades\u00e1ti let je st\u00e1le je\u0161t\u011b mo\u017en\u00e9 naj\u00edt p\u0159\u00edklady, kdy z ustanoven\u00ed o N\u011bmc\u00edch byli v Poho\u0159elic\u00edch shov\u00edvav\u011b vy\u0148ati rodinn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci vy\u0161\u0161\u00edch d\u016fstojn\u00edk\u016f SS, funkcion\u00e1\u0159\u016f okupa\u010dn\u00edho apar\u00e1tu a \u010dlen\u016f NSDAP, o jejich\u017e \u010dinnosti museli rodinn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161nici v\u011bd\u011bt.<\/p>\n V intenc\u00edch koncepce o rozpt\u00fdlen\u00ed vys\u00eddlen\u00e9ho obyvatelstva do jihomoravsk\u00fdch vesnic ode\u0161lo do okol\u00ed 943 osob (Drnholec 213, Brani\u0161ovice 74, Cvr\u010dovice 165, Odrovice 111, Troskotovice 30, Male\u0161ovice 158, Lod\u011bnice 114, Ji\u0159ice 51, Vlasatice 27). Zakr\u00e1tko nach\u00e1z\u00edme i jin\u00e9 skupiny dislokovan\u00e9 do bl\u00edzk\u00fdch vesnic, nap\u0159. do Damnice, na statek J. Kulh\u00e1na v Suchohrdl\u00edch a jinam. Odchod do vesnic nebyl lidem p\u0159ikazov\u00e1n, odch\u00e1zeli tam po vlastn\u00edm uv\u00e1\u017een\u00ed a tak\u00e9 podle toho, jakou jim tam\u011bj\u0161\u00ed roln\u00edci mohli poskytnout pr\u00e1ci a \u017eivotn\u00ed zaji\u0161t\u011bn\u00ed.<\/p>\n V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b byl pobyt ve vesnic\u00edch p\u0159\u00edzniv\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e v t\u00e1bo\u0159e a v\u011bt\u0161ina vys\u00eddlenc\u016f tam z\u016fstala a\u017e do tzv. \u0159\u00e1dn\u00e9ho odsunu. Spadali do pravomoci m\u00edstn\u00edch n\u00e1rodn\u00edch v\u00fdbor\u016f nebo spr\u00e1vn\u00edch komis\u00ed, poho\u0159elick\u00fd t\u00e1bor je vedl pouze eviden\u010dn\u011b.<\/p>\n Bohu\u017eel i do vesnic zas\u00e1hla epidemie \u00faplavice, a pokud tam n\u011bkdo zem\u0159el, byl pochov\u00e1n podle m\u00edstn\u00edch zvyklost\u00ed a mo\u017enost\u00ed na p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9m h\u0159bitov\u011b.<\/p>\n Prvn\u00ed dny str\u00e1ven\u00e9 vypov\u011bzenci v Poho\u0159elic\u00edch byly krut\u00e9. Nebylo na \u010dem sp\u00e1t, chyb\u011bla z\u00e1kladn\u00ed hygienick\u00e1 za\u0159\u00edzen\u00ed, l\u00e9ky a zdravotnick\u00fd materi\u00e1l, z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed v\u00e1zlo na nejnuzn\u011bj\u0161\u00ed \u00farovni. Mal\u00e9 m\u011bsto nedisponovalo velk\u00fdmi objekty a v\u00fdva\u0159ovnami vhodn\u00fdmi pro ubytov\u00e1n\u00ed velk\u00e9ho po\u010dtu lid\u00ed ? i ty skrovn\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 z\u00e1soby potravin vzaly za sv\u00e9 p\u0159i p\u0159echodu fronty. Vys\u00eddlenci tento stav znali, a proto nen\u00ed divu, \u017ee jimi zm\u00edtalo nap\u011bt\u00ed, nejistota a obavy nejenom z budoucnosti, ale i z nejbli\u017e\u0161\u00edch dn\u00ed. Po str\u00e1nce bezpe\u010dnostn\u00ed stani\u010dn\u00ed kniha NBS sice uv\u00e1d\u00ed, \u017ee 1. \u010dervna „po\u0159\u00e1dek nebyl poru\u0161en“ a n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den hodnot\u00ed obdobn\u011b: \u201dp\u0159i st\u0159e\u017een\u00ed l\u00e1gru po str\u00e1nce bezpe\u010dnosti nebyla z\u00e1vada“, ov\u0161em uvnit\u0159 panoval zna\u010dn\u00fd nepokoj.<\/p>\n P\u0159i p\u0159ekon\u00e1v\u00e1n\u00ed neblah\u00e9 situace, bez p\u0159\u00edkazu a instrukc\u00ed shora, p\u0159evzali iniciativu p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci m\u00edstn\u00ed stanice NBS, jej\u00edm\u017e prozat\u00edmn\u00edm velitelem byl str\u00e1\u017emistr Bed\u0159ich Koubek a p\u0159\u00edtomn\u00ed voj\u00e1ci majora Pistoriuse. Na statc\u00edch a v zem\u011bd\u011blsk\u00fdch usedlostech zabavili pa\u0159\u00e1ky na brambory, tak\u017ee u\u017e v poledne 1. \u010dervna obdr\u017eeli evakuanti alespo\u0148 va\u0159en\u00e9 brambory \u201dv p\u0159im\u011b\u0159en\u00e9m mno\u017estv\u00ed dle p\u0159\u00e1n\u00ed“. Jakmile v n\u011bkolika dnech vznikla t\u00e1borov\u00e1 spr\u00e1va, dala majoru Pistoriusovi na v\u011bdom\u00ed, \u017ee byl pouze velitelem str\u00e1\u017en\u00e9ho doprovodu pochodov\u00e9ho proudu a nen\u00e1le\u017e\u00ed mu \u017e\u00e1dn\u00e1 pravomoc z titulu vedouc\u00edho t\u00e1bora.<\/p>\n P\u0159esto jeho rozv\u00e1\u017en\u00e9 a rozhodn\u00e9 jedn\u00e1ni ve dnech 1.- 3. \u010dervna 1945, j\u00edm\u017e p\u0159ekonal nejt\u00ed\u017eiv\u011bj\u0161\u00ed stadium v \u017eivot\u011b vyst\u011bhovalc\u016f, zaslou\u017e\u00ed jednozna\u010dn\u00e9ho uzn\u00e1n\u00ed.<\/p>\n Zpr\u00e1vy o tom, \u017ee transfer neprob\u011bhl podle ide\u00e1ln\u00edch p\u0159edstav a zadrhl se v Poho\u0159elic\u00edch, vyvolaly v Brn\u011b rozporuplnou odezvu. Drtiv\u00e1 v\u011bt\u0161ina Br\u0148an\u016f ho pova\u017eovala za tvrdou, ale spravedlivou odplatu za iredentistick\u00e9 a velezr\u00e1dn\u00e9 po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed N\u011bmc\u016f v\u016f\u010di \u010ceskoslovensku i \u010cesko-Slovensku a za pod\u00edl na genocidn\u00ed politice v\u016f\u010di \u010cech\u016fm i jin\u00fdm bl\u00edzk\u00fdm n\u00e1rod\u016fm. Rada ZNV na sv\u00e9 sch\u016fzi 5. \u010dervna dala voln\u00fd pr\u016fchod n\u00e1zoru, \u017ee p\u0159es v\u0161echny komplikace bylo dosa\u017eeno \u00fasp\u011bchu, \u201dtj. o\u010disty Brna od n\u011bmeck\u00e9ho \u017eivlu.\u201c T\u00e9m\u011b\u0159 shodn\u00fdm zp\u016fsobem hodnotil ve sv\u00fdch pam\u011btech vys\u00eddlen\u00ed N\u011bmc\u016f prim\u00e1tor V. Matula.<\/p>\n Bezpochyby o v\u011bci jednala veden\u00ed politick\u00fdch stran a velk\u00fdch spole\u010densk\u00fdch organizac\u00ed. O jejich n\u00e1zorech v\u0161ak prozat\u00edm mnoho nev\u00edme.<\/p>\n <\/p>\n Obr. Otto \u0160ling<\/em><\/p>\n K pozoruhodn\u00e9mu st\u0159etu o smyslu a proveden\u00ed transferu do\u0161lo v sekretari\u00e1tu KS\u010c. Do\u0161l\u00e9 zpr\u00e1vy o nedorozum\u011bn\u00ed s Rakouskem a o krizov\u00e9m stavu v Poho\u0159elic\u00edch velice pobou\u0159ily Otto \u0160linga (1912-1952), pov\u011b\u0159en\u00e9ho prozat\u00edmn\u00edm veden\u00edm stranick\u00e9ho sekretari\u00e1tu. Po celou v\u00e1lku \u017eil v Anglii v bl\u00edzkosti na\u0161\u00ed zahrani\u010dn\u00ed politick\u00e9 emigrace, znal perfektn\u011b n\u011bkolik sv\u011btov\u00fdch jazyk\u016f a do Brna p\u0159ijel p\u0159es Moskvu ve zvl\u00e1\u0161tn\u00ed skupin\u011b hned po p\u0159echodu fronty. Z jihomoravsk\u00fdch politik\u016f m\u011bl tehdy bezpochyby nejlep\u0161\u00ed mezin\u00e1rodn\u011b politick\u00fd rozhled a nejur\u010dit\u011bj\u0161\u00ed p\u0159edstavy o budouc\u00ed komunistick\u00e9 politice. Co v\u0161echno se 1. \u010dervna na sekretari\u00e1t\u011b odehr\u00e1lo, lze zrekonstruovat jen s obt\u00ed\u017eemi. Jist\u00e9 je, \u017ee \u0160ling podrobil vys\u00eddlovac\u00ed akci tvrd\u00e9 kritice.<\/p>\n Dne 8. \u010dervna 1995 odvys\u00edlala \u010cesk\u00e1 televize dokument\u00e1rn\u00ed po\u0159ad brn\u011bnsk\u00e9ho studia \u201d… a pr\u016fvod N\u011bmc\u016f \u0161el.“ Jeden z pam\u011btn\u00edk\u016f v po\u0159adu vysv\u011btloval, jak s pr\u016fvodem N\u011bmc\u016f p\u0159ijel n\u011bkam na Ji\u017en\u00ed Moravu O. \u0160ling, vystoupil z auta a halasn\u011b projevoval sv\u00e9 uspokojen\u00ed nad jeho pr\u016fb\u011bhem. Tato sc\u00e9na neodpov\u00edd\u00e1 historick\u00e9 skute\u010dnosti, \u0160ling se v odsunu neanga\u017eoval. Je s podivem, pro\u010d si tak z\u00e1va\u017en\u00e9 sv\u011bdeck\u00e9 vyj\u00e1d\u0159en\u00ed tv\u016frci dokumentu neov\u011b\u0159ili.<\/p>\n Tehdej\u0161\u00ed st\u0159etnut\u00ed mezi brn\u011bnsk\u00fdmi komunisty navz\u00e1jem do jist\u00e9 m\u00edry zrcadl\u00ed den\u00edk Rovnost. V pond\u011bl\u00ed 5. \u010dervna 1945 otiskl neb\u00fdvale obs\u00e1hl\u00fd \u00favodn\u00edk pod n\u00e1zvem Nov\u00fd \u017eivot v nov\u00e9m st\u00e1t\u011b. Podeps\u00e1n byl zna\u010dkou \u201dPH\u201c (tj. Franti\u0161ek P\u00ed\u0161ek) a datov\u00e1n 2. \u010dervnem 1945. Autor v n\u011bm nejprve pova\u017eoval za vhodn\u00e9 rekapitulovat ofici\u00e1ln\u00ed dokumenty a projevy, pokud se v nich jednalo o n\u011bmeck\u00e9 ot\u00e1zce v \u010cSR. V tom samoz\u0159ejm\u011b netkv\u00ed jeho origin\u00e1lnost. Nekonformn\u00ed byly pohledy na pr\u00e1v\u011b proveden\u00fd transfer: \u201d… vyskytly se hork\u00e9 hlavy, kter\u00e9 cht\u011bly vyhnat v\u0161echny N\u011bmce bez rozd\u00edlu a nar\u00e1z za hranice a nep\u0159ihl\u00ed\u017eely p\u0159i tom ani k tomu, zdali jsou to hranice \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9 nebo rakousk\u00e9, zdali t\u00edm nevzniknou mezin\u00e1rodn\u00ed komplikace, anebo nezv\u00fd\u0161\u00ed-li se t\u00edm pot\u00ed\u017ee z\u00e1sobovac\u00ed, dopravn\u00ed, bezpe\u010dnostn\u00ed, zdravotn\u00ed a jin\u00e9.“<\/em> V dal\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti P\u00ed\u0161k\u016fv \u00favodn\u00edk navazoval na my\u0161lenky vysloven\u00e9 v Rovnosti v hlavn\u00ed den vys\u00eddlovac\u00ed akce 31. kv\u011btna 1945. Tehdy Volo\u010fa Spurn\u00fd nazval sv\u016fj \u00favodn\u00edk „Nejen N\u011bmci…“<\/em> a zd\u016fraznil v n\u011bm, \u017ee hlavn\u00ed konflikt doby nelze ch\u00e1pat ani tak v rozporu mezi nacionalitami, jako p\u0159edev\u0161\u00edm jako boj mezi fa\u0161ismem a antifa\u0161ismem. Oba auto\u0159i shodn\u011b interpretovali n\u011bmeckou ot\u00e1zku v propojen\u00ed na eliminaci d\u011bdictv\u00ed dom\u00e1c\u00edho fa\u0161ismu a kolaborace. Franti\u0161ku P\u00ed\u0161kovi nelze nedat za pravdu i po p\u016fl stolet\u00ed: „Bylo by t\u011b\u017ekou chybou vyb\u00edjet svoji nen\u00e1vist jenom na N\u011bmc\u00edch. Spravedliv\u00e1 odplata mus\u00ed stihnout v\u0161echny odrodilce. Je nutno dob\u0159e se poohl\u00e9dnout v\u0161ude, zdali se tato sorta bezcharaktern\u00edch a bezp\u00e1te\u0159n\u00fdch lid\u00ed ji\u017e dnes netla\u010d\u00ed na tepl\u00e1 m\u00edsta, zdali pr\u00e1v\u011b ti, co dnes nejv\u00edce k\u0159i\u010d\u00ed N\u011bmci ven, sami mezi n\u011b nepat\u0159\u00ed.\u201c<\/em> A z\u00e1v\u011brem k t\u011bmto slov\u016fm dod\u00e1val: \u201dJe tedy n\u011bmeck\u00fd probl\u00e9m mnohem \u0161ir\u0161\u00ed a jeho \u0159e\u0161en\u00ed nespo\u010d\u00edv\u00e1 jen v prost\u00e9m vyhn\u00e1n\u00ed v\u0161ech N\u011bmc\u016f bez rozd\u00edlu za hranice.“<\/em> Tato slova, protikladn\u00e1 jednostrann\u00e9mu nacion\u00e1ln\u00edmu pohledu, rozv\u00ed\u0159ila zna\u010dn\u011b brn\u011bnskou ideovou hladinu a m\u011bla sv\u016fj vliv i na urychlen\u00ed konsolidace v poho\u0159elick\u00e9m t\u00e1bo\u0159e.<\/p>\n K hlub\u0161\u00ed anal\u00fdze odsunu se po n\u011bkolika dnech sekretari\u00e1t KS\u010c v Brn\u011b vr\u00e1til, proto\u017ee \u00fast\u0159ed\u00ed v Praze po\u017eadovalo ob\u0161\u00edrn\u011bj\u0161\u00ed zpr\u00e1vu o brn\u011bnsk\u00fdch ud\u00e1lostech. Soust\u0159ed\u011bn\u00edm podklad\u016f pov\u011b\u0159il O. \u0160ling Louise Nissela, n\u011bmeck\u00e9ho antifa\u0161istu z Mikulova. Ten si p\u0159ibral na pomoc sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele, \u010dlena antifa\u0161istick\u00e9 komise p\u0159i okresn\u00ed spr\u00e1vn\u00ed komisi v Mikulov\u011b, rovn\u011b\u017e N\u011bmce, Willy Kapustu. Oba v roce 1938 slou\u017eili v m\u00edstn\u00ed jednotce Republikanischewehr, kter\u00e1 v z\u00e1\u0159ijov\u00fdch dnech 1938 neohro\u017een\u011b vystoupila na obranu \u010ceskoslovenska a jen z\u00e1zrakem p\u0159e\u017eili nacistick\u00e1 v\u011bzen\u00ed. Nyn\u00ed se spole\u010dn\u011b vydali po stop\u00e1ch brn\u011bnsk\u00e9ho transferu, jezdili po vesnic\u00edch a zji\u0161\u0165ovali a\u017e do podrobnost\u00ed, jak dalece ovlivnil \u017eivot v obc\u00edch, bylo-li p\u0159i zach\u00e1zen\u00ed s N\u011bmci pou\u017eito n\u00e1sil\u00ed a jestli byl n\u011bkdo p\u0159i tom zabit \u010di zast\u0159elen.<\/p>\n Z Nisselovy z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 zpr\u00e1vy vypl\u00fdvalo, \u017ee vyst\u011bhovan\u00ed si nej\u010dast\u011bji st\u011b\u017eovali na obt\u00ed\u017enou cestu, zdravotn\u00ed pot\u00ed\u017ee, na nespravedliv\u00e9 za\u0159azen\u00ed mezi N\u011bmce, zejm\u00e9na ti, co p\u0159i s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed v roce 1930 uv\u00e1d\u011bli \u010deskou n\u00e1rodnost ? k jej\u00ed zm\u011bn\u011b byli mor\u00e1ln\u011b-politicky p\u0159inuceni nacistick\u00fdmi n\u00e1rodnostn\u00edmi z\u00e1jmy. D\u00e1le zpr\u00e1va pojedn\u00e1vala o komplikac\u00edch, kter\u00e9 na v\u00e1lkou t\u011b\u017ece posti\u017een\u00e9m jihu Moravy zp\u016fsobil ne\u010dekan\u00fd p\u0159\u00edliv tis\u00edc\u016f vypov\u011bzen\u00fdch N\u011bmc\u016f a podle pam\u011btnick\u00e9ho sv\u011bdectv\u00ed kritizovala i nespr\u00e1vnou orientaci akce na p\u0159echod do Rakouska. Neuv\u00e1d\u011bla v\u0161ak \u017e\u00e1dn\u00fd p\u0159\u00edpad n\u00e1silnost\u00ed, na jejich\u017e n\u00e1sledky by b\u00fdval tehdy n\u011bkdo zem\u0159el, anebo \u017ee by do\u0161lo k zast\u0159elen\u00ed \u00fa\u010dastn\u00edka pochodu. Autentick\u00fd text prozat\u00edm nezn\u00e1me, dosavadn\u00ed p\u00e1tr\u00e1n\u00ed v archivn\u00edch fondech KS\u010c vyzn\u011bla negativn\u011b, tak\u017ee spol\u00e9h\u00e1me na vyj\u00e1d\u0159en\u00ed p\u0159\u00edm\u00fdch \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f. V\u00fdznam zpr\u00e1vy tak\u00e9 nespo\u010d\u00edv\u00e1 ani tak v jej\u00edm obsahu, obdobn\u00e1 sv\u011bdectv\u00ed uv\u00e1d\u011bj\u00ed toti\u017e i jin\u00e9 prameny, jako ve zp\u016fsobu jej\u00ed p\u0159\u00edpravy na prozat\u00edmn\u00edm sekretari\u00e1tu strany v Brn\u011b.<\/p>\n Otto \u0160ling<\/em> m\u011bl o vys\u00eddlen\u00ed osobn\u011b referovat v Praze na \u00daV KS\u010c. K prohlouben\u00ed a ucelen\u00ed sv\u00fdch dosavadn\u00edch poznatk\u016f o evakuaci N\u011bmc\u016f p\u0159izval k sob\u011b na sekretari\u00e1t m\u00edstop\u0159edsedu ZNV Franti\u0161ka P\u00ed\u0161ka, z\u00e1stupce N\u00e1rodn\u00edho v\u00fdboru pro Velk\u00e9 Brno (nen\u00ed jist\u00e9, jestli byl osobn\u011b p\u0159\u00edtomen Vladim\u00edr Matula), Josefa Kapouna a skupinu stran\u00edk\u016f i odbor\u00e1\u0159\u016f ze Zbrojovky. Cht\u011bl spolu s nimi formulovat z\u00e1kladn\u00ed p\u0159\u00edstupy k n\u011bmeck\u00e9 problematice a naj\u00edt z\u00e1klad pro jednotn\u00e9 stanovisko komunist\u016f k vyst\u011bhov\u00e1n\u00ed n\u011bmeck\u00fdch spoluob\u010dan\u016f. Jedn\u00e1n\u00ed prob\u00edhalo velice bou\u0159liv\u011b, zbrojov\u00e1ci h\u00e1jili sv\u00e9 po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed, \u0160ling naopak hledal v\u00fdchodiska k re\u00e1ln\u00e9 kritice neut\u011b\u0161en\u00e9ho stavu, do n\u011bho\u017e byla n\u011bmeck\u00e1 ot\u00e1zka v Brn\u011b vmanevrov\u00e1na. Posl\u00e9ze p\u0159\u00edtomn\u00e9 p\u0159ekvapil stanoviskem v\u0161emi ostatn\u00edmi nejm\u00e9n\u011b o\u010dek\u00e1van\u00fdm a p\u0159ednesen\u00fdm s pravou \u0161lingovskou ne\u00fastupnost\u00ed. Rezolutn\u011b prohl\u00e1sil, \u017ee komunist\u00e9 nem\u011bli propadnout nacionalistick\u00e9mu poblouzn\u011bn\u00ed a m\u011bli \u017eiveln\u00e9mu odsunu zabr\u00e1nit. Na adresu komunist\u016f v ZNV \u00fadajn\u011b prohl\u00e1sil, \u017ee m\u011bli proti rozhodnut\u00ed rady otev\u0159en\u011b vystoupit a t\u0159eba i proti schv\u00e1len\u00ed vyhl\u00e1\u0161ky o vys\u00eddlen\u00ed N\u011bmc\u016f otev\u0159en\u011b hlasovat.<\/p>\n Mezi brn\u011bnsk\u00fdmi komunisty nebylo v t\u00e9to z\u00e1le\u017eitosti dosa\u017eeno shodn\u00e9ho stanoviska. S jakou odezvou referoval \u0160ling v Praze, u\u017e tak\u00e9 sotva pozn\u00e1me, ale z brn\u011bnsk\u00e9ho st\u0159etnut\u00ed si odn\u00e1\u0161el ka\u017ed\u00fd svou pravdu: \u0160ling sv\u00e9 kritick\u00e9 stanovisko \u00fapln\u011b neprosadil, z\u00e1stupci n\u00e1rodn\u00edch v\u00fdbor\u016f jeho kritiku v\u00edcem\u00e9n\u011b poci\u0165ovali jako k\u0159ivdu a zbrojov\u00e1ci z\u016fstali ne\u00fastupn\u00ed. Jakmile pozd\u011bji \u00favahy o d\u016fsledc\u00edch transferu opadly a po v\u0161eobecn\u00e9m odsunu N\u011bmc\u016f byla tato problematika p\u0159ehlu\u0161ena jin\u00fdmi starostmi, z\u016fst\u00e1valo pod p\u0159\u00edkrovem pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho nad\u0161en\u00ed a zd\u00e1nliv\u011b pevn\u00e9 stranick\u00e9 jednoty jak\u00e9si vnit\u0159n\u00ed, p\u0159esn\u011b nedefinovateln\u00e9 nap\u011bt\u00ed, jeho\u017e po\u010d\u00e1tky m\u00e1lokdo odhadoval v konfliktu \u0160linga s v\u011bt\u0161inou brn\u011bnsk\u00fdch komunist\u016f o \u0159e\u0161en\u00ed n\u011bmeck\u00e9 ot\u00e1zky. Pov\u00e1le\u010dnou dobu poznamen\u00e1valy mnoh\u00e9 a r\u016fznorod\u00e9 politick\u00e9 \u0161arv\u00e1tky, v nich\u017e bylo nutn\u00e9 postupovat spole\u010dn\u011b, av\u0161ak O. \u0160ling u\u017e nikdy s V. Matulou i F. P\u00ed\u0161kem nena\u0161li vz\u00e1jemn\u00fd harmonick\u00fd soulad. Nakonec byli oba reprezentanti n\u00e1rodn\u00edch v\u00fdbor\u016f zpro\u0161t\u011bni stranick\u00fdch i ve\u0159ejn\u00fdch funkc\u00ed a p\u0159evedeni do zahrani\u010dn\u00edch slu\u017eeb mimo republiku. Osazenstvo Zbrojovky, tov\u00e1rny, o n\u00ed\u017e platilo, \u017ee kdo ji politicky ovl\u00e1d\u00e1, m\u00e1 v rukou Brno, poci\u0165ovalo proti krajsk\u00e9mu tajemn\u00edkovi jistou averzi. Komunistick\u00e9 Brno u\u017e od revolu\u010dn\u00edho obdob\u00ed nikdy \u0160linga nep\u0159ijalo za sv\u00e9ho. Jakmile po\u010d\u00e1tkem 50. let za\u010dalo obdob\u00ed hled\u00e1n\u00ed t\u0159\u00eddn\u00edho nep\u0159\u00edtele ve stran\u011b, vlna kritiky vych\u00e1zej\u00edc\u00ed ze Zbrojovky ho ne\u00faprosn\u011b smetla. Snad si tehdy nikdo ani neuv\u011bdomoval, \u017ee prap\u016fvodn\u00ed ko\u0159eny konfliktu jsou ve sporu o brn\u011bnsk\u00e9 N\u011bmce.<\/p>\n Zat\u00edmco se v Brn\u011b t\u0159\u00edbily prvn\u00ed n\u00e1zory na to, co se v posledn\u00ed kv\u011btnov\u00fd den vlastn\u011b stalo, bylo nezbytn\u00e9 jednat. Jedin\u00fdm \u010dinitelem, v jeho\u017e pravomoci bylo mo\u017en\u00e9 ovliv\u0148ovat postaven\u00ed vyst\u011bhovan\u00fdch v Brn\u011b i v regionech n\u011bkolika jihomoravsk\u00fdch okres\u016f a\u017e ku hrani\u010dn\u00ed \u010d\u00e1\u0159e, byl Moravskoslezsk\u00fd zemsk\u00fd n\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor. Po p\u0159\u00edchodu prvn\u00edch zv\u011bsti o krizov\u00e9m postaven\u00ed vyst\u011bhovanc\u016f v Poho\u0159elic\u00edch vyslal tam okam\u017eit\u011b vrchn\u00edho zdravotn\u00edho radu MUDr. Julia Mencla a zdravotn\u00edho radu MUDr. Adolfa Rozmari\u010de, aby zjistili prav\u00fd stav v\u011bc\u00ed a navrhli nal\u00e9hav\u00e1 opat\u0159en\u00ed. Jejich p\u00edsemn\u00e1 zpr\u00e1va sice nese datum 5. \u010dervna 1945, toho dne jednala o vyst\u011bhovan\u00fdch N\u011bmc\u00edch 9. rada ZNV, av\u0161ak p\u0159\u00edtomnost obou l\u00e9ka\u0159\u016f v Poho\u0159elic\u00edch je dolo\u017eena u\u017e 1. \u010dervna. Oba zjistili z\u00e1va\u017en\u00e9 zdravotn\u00ed nedostatky, nevyhovuj\u00edc\u00ed hygienick\u00e1 opat\u0159en\u00ed, \u0161patn\u00e9 z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed pitnou i u\u017eitkovou vodou, nedostate\u010dnou l\u00e9ka\u0159skou p\u00e9\u010di. Roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 onemocn\u011bn\u00ed dysenterick\u00e9ho r\u00e1zu, kter\u00e9 zas\u00e1hlo i osoby mimo t\u00e1bor, nemohli na m\u00edst\u011b diagnostikovat, a proto dali odebrat vzorky k bakteriologick\u00e9mu rozboru. Zpr\u00e1va neposuzovala ubytov\u00e1n\u00ed a stravov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n Starosti o n\u00e1pravu pom\u011br\u016f v t\u00e1bo\u0159e a zaji\u0161t\u011bn\u00ed minim\u00e1ln\u00edch \u017eivotn\u00edch podm\u00ednek vy\u017eadovaly od ZNV rozhodn\u00e1 opat\u0159en\u00ed. P\u0159edev\u0161\u00edm nouzov\u00e9 ubytovac\u00ed prostory, kter\u00e9 ne zcela v\u00fdsti\u017en\u011b b\u00fdvaj\u00ed naz\u00fdv\u00e1ny t\u00e1borem, pod\u0159\u00eddil sv\u00e9mu zdravotn\u00edmu refer\u00e1tu a osobn\u011b jeho p\u0159ednostovi MUDr. Adolfu Rozmari\u010dovi. Vrchn\u00edmu \u00fa\u010detn\u00edmu \u0159editeli ZNV F. Po\u0159\u00edzkovi p\u0159ik\u00e1zal, aby t\u00fd\u017e den, tj. v sobotu 2. \u010dervna 1945 odjel do Poho\u0159elic a zajistil pro v\u0161echny l\u016f\u017ekov\u00e9 vybaven\u00ed. Sou\u010dasn\u011b nastoupila do Poho\u0159elic skupina zam\u011bstnanc\u016f z kuchyn\u011b v Zemsk\u00e9 nemocnici na Peka\u0159sk\u00e9 ulici a z kuchyn\u011b v Zemsk\u00e9 porodnici na Obiln\u00edm trhu. Pod veden\u00edm V\u00e1clava Lidmily, vedouc\u00edho stravov\u00e1n\u00ed v porodnici, za\u010dalo ihned soust\u0159e\u010fov\u00e1n\u00ed pot\u0159ebn\u00e9ho za\u0159\u00edzen\u00ed, varn\u00fdch kotl\u016f, p\u0159\u00edpravn\u00e9ho i j\u00eddeln\u00edho n\u00e1dob\u00ed a samoz\u0159ejm\u011b pot\u0159ebn\u00fdch potravinov\u00fdch surovin. N\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor pro Velk\u00e9 Brno dal k dispozici kolem dvaceti \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f pro z\u0159\u00edzen\u00ed t\u00e1borov\u00e9 spr\u00e1vy a m\u011bsto Poho\u0159elice j\u00ed vy\u0161lo vst\u0159\u00edc p\u0159id\u011blen\u00edm dvou m\u00edstnost\u00ed ve Star\u00e9 po\u0161t\u011b, aby mohla co nejd\u0159\u00edv zah\u00e1jit svou \u010dinnost. Spr\u00e1va t\u00e1bora m\u011bla po celou dobu jednozna\u010dn\u011b civiln\u00ed podobu, v jej\u00edm \u010dele nest\u00e1l ani policejn\u00ed, ani vojensk\u00fd zmocn\u011bnec, n\u00fdbr\u017e brn\u011bnsk\u00fd m\u011bstsk\u00fd \u00fa\u0159edn\u00edk JUDr. Josef Strnad. Po jeho onemocn\u011bn\u00ed \u00faplavic\u00ed p\u0159evzal t\u00e1bor do p\u00e9\u010de Karel Bla\u017eek.<\/p>\n Rozvoj jednotliv\u00fdch funkc\u00ed t\u00e1bora za\u010dal rychl\u00fdm tempem. Bylo nal\u00e9hav\u00e9 obstarat velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed podhlavn\u00edk\u016f, p\u0159ikr\u00fdvek, lo\u017en\u00edho povle\u010den\u00ed a samoz\u0159ejm\u011b od roln\u00edk\u016f z\u00edskat dohodou anebo rekvizic\u00ed spoustu sl\u00e1my pro nacp\u00e1n\u00ed slamn\u00edk\u016f, p\u0159iv\u00e9st um\u00fdvadla, kbel\u00edky a dal\u0161\u00ed nezbytn\u00e9 v\u011bci. Zdrojem vybaven\u00ed bylo jednak Zemsk\u00e9 \u00fast\u0159edn\u00ed skladi\u0161t\u011b v Brn\u011b na Lidick\u00e9 ulici \u010d. 65, kter\u00e9 z\u00e1sobovalo zemsk\u00e1 soci\u00e1ln\u00ed a zdravotnick\u00e1 za\u0159\u00edzen\u00ed, n\u011bjak\u00fd invent\u00e1\u0159 byl p\u0159ivezen ze Zemsk\u00e9 d\u00edv\u010d\u00ed vychovatelny v Boskovic\u00edch, d\u00e1le z nemocnice v Ivan\u010dic\u00edch, podstatn\u011b vypomohla i arm\u00e1da.<\/p>\n Mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 n\u00e1roky na zdravotn\u00ed slu\u017ebu vzrostly zejm\u00e9na pot\u00e9, co 6. \u010dervna bylo identifikov\u00e1no prvn\u00ed \u00famrt\u00ed na „nemoc \u0161pinav\u00fdch rukou\u201d – \u00faplavici neboli dysenterii. Do slu\u017eby v t\u00e1bo\u0159e p\u0159i\u0161li ze Zemsk\u00e9 nemocnice l\u00e9ka\u0159i MUDr. Ji\u0159\u00ed Cvrkal, MUDr. Bohumil Dokulil a MUDr. J. \u0160\u0148up\u00e1rek, spolu s nimi tam p\u016fsobili dva jejich n\u011bme\u010dt\u00ed kolegov\u00e9 MUDr. Otakar C\u00edcha a MUDr. Hermann. Z m\u00edstn\u00edch dobrovoln\u00edk\u016f i t\u00e1borov\u00fdch obyvatel vznikla st\u00e1l\u00e1 zdravotn\u00ed slu\u017eba, jej\u00ed\u017e ob\u011btavost v\u0161ak v\u00fdrazn\u011b oslaboval naprost\u00fd nedostatek l\u00e9k\u016f a zdravotnick\u00e9ho materi\u00e1lu. Na tomto stavu m\u011bli ovsem sv\u016fj pod\u00edl sami N\u011bmci sv\u00fdm bezhlav\u00fdm podporov\u00e1n\u00edm hitlerovsk\u00e9 imperi\u00e1ln\u00ed v\u00e1lky a\u017e do sam\u00e9ho konce.<\/p>\n Je\u0161t\u011b v pr\u016fb\u011bhu v\u00e1le\u010dn\u00fdch operac\u00ed sp\u00e1lila n\u011bmeck\u00e1 soldateska v r\u00e1mci pl\u00e1nu ARLZ n\u011bkolik sklad\u016f zdravotnick\u00e9ho zbo\u017e\u00ed ku \u0161kod\u011b v\u0161ech bez rozd\u00edlu. Zdravotn\u00ed p\u00e9\u010di vykon\u00e1val rovn\u011b\u017e \u00fa\u0159edn\u00ed okresn\u00ed l\u00e9ka\u0159 z Mikulova MUDr. \u0160t\u011bp\u00e1nek a kr\u00e1tkodob\u011b vypom\u00e1hali i dal\u0161\u00ed. V\u00e1\u017en\u011bji posti\u017een\u00ed pacienti byli p\u0159ev\u00e1\u017eeni do V\u0161eobecn\u00e9 ve\u0159ejn\u00e9 nemocnice Milosrdn\u00fdch brat\u0159\u00ed ve Valtic\u00edch, jestli\u017ee l\u00e9\u010den\u00ed vy\u017eadovalo speci\u00e1ln\u00ed z\u00e1krok, nap\u0159. chirurgick\u00fd, byli pacienti odes\u00edl\u00e1ni do Brna. T\u00edm v\u0161\u00edm ov\u0161em nelze \u0159\u00edci, \u017ee v pofrontov\u00e9 dob\u011b bylo mo\u017en\u00e9 vyhov\u011bt v\u0161em l\u00e9\u010debn\u00fdm n\u00e1rok\u016fm obyvatel t\u00e1bora. P\u016fvod infek\u010dn\u00ed n\u00e1kazy b\u00fdv\u00e1 hled\u00e1n ve zne\u010di\u0161t\u011bn\u00fdch studn\u00e1ch u Ledc\u016f, z nich\u017e si vyst\u011bhovanci nab\u00edrali vodu, a\u010dkoliv \u010derp\u00e1n\u00ed z neprov\u011b\u0159en\u00fdch vodn\u00edch zdroj\u016f bylo zak\u00e1z\u00e1no. Snad to odpov\u00edd\u00e1 historick\u00e9 skute\u010dnosti, av\u0161ak nem\u016f\u017eeme vylou\u010dit ani jin\u00e9 zdroje infekce. Je velice pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee evakuanti p\u0159i\u0161li s n\u00e1kazou u\u017e z Brna. V dan\u00e9 dob\u011b zde existovalo n\u011bkolik lokalit poznamenan\u00fdch epidemi\u00ed \u00faplavice. Zdravotn\u00ed slu\u017eba je m\u011bla \u00fadajn\u011b pod kontrolou a nehrozilo jej\u00ed nekontrolovan\u00e9 roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed. Odli\u0161n\u00e9 podm\u00ednky navodil nedostatek desinfek\u010dn\u00edch prost\u0159edk\u016f p\u0159i hromadn\u00e9m sou\u017eit\u00ed lid\u00ed a zanedb\u00e1v\u00e1n\u00ed z\u00e1kladn\u00edch hygienick\u00fdch pravidel sam\u00fdmi vys\u00eddlenci.<\/p>\n Spr\u00e1va t\u00e1bora od sam\u00e9ho sv\u00e9ho po\u010d\u00e1tku pova\u017eovala ubytovac\u00ed pom\u011bry za nevyhovuj\u00edc\u00ed a otev\u0159en\u011b zd\u016fraz\u0148ovala, \u017ee vedle zlep\u0161en\u00ed \u017eivotn\u00edch podm\u00ednek pova\u017euje za sv\u00e9 nejbli\u017e\u0161\u00ed posl\u00e1n\u00ed \u00faplnou likvidaci tohoto provizoria. Na z\u00e1klad\u011b zku\u0161enost\u00ed z okupace a v\u00e1lky b\u00fdval t\u00e1bor st\u0159\u00eddav\u011b naz\u00fdv\u00e1n interna\u010dn\u00edm, sb\u011brn\u00fdm, n\u011bkdy dokonce i koncentra\u010dn\u00edm, ale \u017e\u00e1dnou z funkc\u00ed, kter\u00e9 tyto n\u00e1zvy vyjad\u0159ovaly, nem\u011bl p\u0159i sv\u00e9m vzniku p\u0159edur\u010denou. Na \u00fa\u0159edn\u00edch aktech nach\u00e1z\u00edme vesm\u011bs improvizovan\u00e9 raz\u00edtko v podob\u011b zkratky T. N. B., co\u017e m\u00edv\u00e1 dvoj\u00ed interpretaci, jednak jako T\u00e1bor n\u011bmeck\u00fdch b\u011b\u017eenc\u016f, jednak jako T\u00e1bor N\u011bmc\u016f Brno. \u017diveln\u00e9 pou\u017eit\u00ed pojmu \u201et\u00e1bor\u201c nebylo v\u00fdsti\u017en\u00e9, proto\u017ee klasick\u00fd t\u00e1bor T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e p\u0159ipom\u00ednal pouze vyu\u017eit\u00edm n\u011bkolika typick\u00fdch bar\u00e1k\u016f z doby okupace. Mimoto mu chyb\u011blo v\u0161echno ostatn\u00ed, vojensk\u00e1 spr\u00e1va, str\u00e1\u017en\u00ed v\u011b\u017ee, syst\u00e9m k\u00e1pu, nezbytn\u00fd apelplatz a spousta drastick\u00fdch donucovac\u00edch a trestn\u00edch za\u0159\u00edzen\u00ed.<\/p>\n Poho\u0159elick\u00fd „t\u00e1bor“ m\u011bl naproti tomu civiln\u00ed spr\u00e1vu a jedin\u00e9 omezen\u00ed spo\u010d\u00edvalo v respektov\u00e1n\u00ed vnit\u0159n\u00edho t\u00e1borov\u00e9ho \u0159\u00e1du, za jeho\u017e poru\u0161en\u00ed n\u00e1sledovalo v\u00fdlu\u010dn\u011b napomenut\u00ed provinilce, jin\u00fd donucovac\u00ed prost\u0159edek veden\u00ed t\u00e1bora neuplat\u0148ovalo. R\u016fzn\u011b rozm\u00edst\u011bn\u00e9 objekty st\u0159e\u017eila \u010ceskoslovensk\u00e1 arm\u00e1da podle vlastn\u00edho slu\u017eebn\u00edho p\u0159edpisu o str\u00e1\u017en\u00ed slu\u017eb\u011b. Mezi n\u00ed a spr\u00e1vou t\u00e1bora nebyl vztah pod\u0159\u00edzenosti a nad\u0159\u00edzenosti. Pouze ve v\u00fdjime\u010dn\u00fdch p\u0159\u00edpadech, nap\u0159. p\u0159i v\u011bt\u0161\u00edm p\u0159esunu N\u011bmc\u016f do vesnic nebo do Brna, si vy\u017eadovala vojensk\u00e9 zaji\u0161t\u011bn\u00ed nebo policejn\u00ed asistenci. Str\u00e1\u017e n\u00e1rodn\u00ed bezpe\u010dnosti p\u0159ich\u00e1zela do t\u00e1bora pouze v\u00fdjime\u010dn\u011b, nap\u0159. za \u00fa\u010delem identifikace mrtv\u00fdch, ostatn\u00ed \u0159e\u0161ila v sou\u010dinnosti s \u00fa\u0159edn\u00edky t\u00e1borov\u00e9 spr\u00e1vy. Ze v\u0161ech t\u011bchto a dal\u0161\u00edch odli\u0161nost\u00ed bylo by vhodn\u011bj\u0161\u00ed pova\u017eovat t\u00e1bor podle jeho \u00fa\u010delu za nouzov\u00e9 ubytovac\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed. Pojem „t\u00e1bor“ nem\u016f\u017eeme zcela eliminovat a m\u00e1 tak\u00e9 n\u011bkter\u00e9 p\u0159ednosti, je kr\u00e1tk\u00fd a umo\u017e\u0148uje rychlej\u0161\u00ed prostorovou i sd\u011blovac\u00ed orientaci, nem\u011bl by b\u00fdt ov\u0161em desinterpretov\u00e1n jeho skute\u010dn\u00fd obsah. Ubytovac\u00ed t\u00e1bor v Poho\u0159elic\u00edch se zna\u010dn\u011b zkonsolidoval ke dni 4. \u010dervna 1945.<\/p>\n Podle v\u00fdkazu o vyd\u00e1van\u00e9 strav\u011b \u017eilo v n\u011bm 5889 osob, co\u017e byla st\u00e1le je\u0161t\u011b ne\u00fanosn\u00e1 koncentrace lid\u00ed, p\u0159esahuj\u00edc\u00ed dvojn\u00e1sobn\u011b p\u016fvodn\u00ed obyvatele. Ve snaze co nejd\u0159\u00edv uleh\u010dit p\u0159et\u00ed\u017een\u00e9mu m\u011bstu hledala t\u00e1borov\u00e1 spr\u00e1va nov\u00e9 ubytovac\u00ed objekty, a to logicky mezi nemovitostmi ve vlastnictv\u00ed Moravskoslezsk\u00e9 zem\u011b. V noci z 5. na 6. \u010derven 1845 nav\u0161t\u00edvili p\u0159ednosta zdravotn\u00edho refer\u00e1tu ZNV MUDr. A. Rozmari\u010d, \u00fa\u010detn\u00ed \u0159editel Franti\u0161ek Po\u0159\u00edzek, major V. Pistorius a vrchn\u00ed \u00fa\u010detn\u00ed tajemn\u00edk Karel Sl\u00ed\u017e b\u00fdval\u00fd Ustav pro mladistv\u00e9 provinilce v Mikulov\u011b na vrchu Mu\u0161lov\u011b. Budovy na\u0161li pr\u00e1zdn\u00e9. Rud\u00e1 arm\u00e1da je nedlouho p\u0159edt\u00edm opustila, ve\u0161ker\u00fd invent\u00e1\u0159 byl na m\u00edst\u011b a statek n\u00e1le\u017eej\u00edc\u00ed ? \u00fastavu byl \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b obd\u011bl\u00e1n. Po drobn\u00fdch technick\u00fdch oprav\u00e1ch a po zaji\u0161t\u011bn\u00ed v\u011bt\u0161\u00edho mno\u017estv\u00ed kuchy\u0148sk\u00e9ho n\u00e1dob\u00ed a lo\u017en\u00edho pr\u00e1dla mohl n\u011bkdej\u0161\u00ed \u00fastav p\u0159ijmout nov\u00e9 obyvatele. Budovy n\u00e1le\u017eely justi\u010dn\u00ed spr\u00e1v\u011b, v jej\u00edm zastoupen\u00ed je p\u0159evzal do prozat\u00edmn\u00ed p\u00e9\u010de JUDr. \u0160im\u00e1\u010dek, spr\u00e1vce okresn\u00edho soudu v Mikulov\u011b.<\/p>\n P\u0159izp\u016fsoben\u00edm objekt\u016f na ubytovnu vys\u00eddlen\u00fdch brn\u011bnsk\u00fdch N\u011bmc\u016f byl pov\u011b\u0159en Karel Sl\u00ed\u017e. Poda\u0159ilo se mu to b\u011bhem dvou dn\u016f, tak\u017ee u\u017e 8. \u010dervna bylo na Mu\u0161lov\u011b evidov\u00e1no 1175 N\u011bmc\u016f p\u0159eveden\u00fdch z Poho\u0159elic. Spr\u00e1vcem ubytovac\u00edho za\u0159\u00edzen\u00ed, kter\u00e9 neslo \u00fa\u0159edn\u00ed n\u00e1zev Zemsk\u00fd n\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor v Brn\u011b – spr\u00e1va t\u00e1bora na Mu\u0161lov\u011b, z\u016fstal po celou dobu Karel Sl\u00ed\u017e z Brna. To ov\u0161em v b\u011b\u017en\u00e9m ne\u00fa\u0159edn\u00edm styku nevylu\u010dovalo pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed improvizovan\u00fdch n\u00e1zv\u016f, jako nap\u0159. Spr\u00e1va t\u00e1bora p\u0159est\u011bhovan\u00fdch N\u011bmc\u016f na Mu\u0161lov\u011b. Takov\u00fdm zp\u016fsobem do\u0161lo k ustanoven\u00ed poho\u0159elick\u00e9ho t\u00e1bora za tzv. hlavn\u00ed t\u00e1bor a Mu\u0161lova za jeho pobo\u010dku. Podobn\u011b jako kolem Poho\u0159elic dislokovala spr\u00e1va na Mu\u0161lov\u011b men\u0161\u00ed skupiny N\u011bmc\u016f do okoln\u00edch vesnic: Doln\u00edch Dunajovic, Pern\u00e9, Bavor, Pavlova, Novosedel, Nov\u00e9ho P\u0159erova, V\u011bstonic, Mu\u0161ova a tak\u00e9 do m\u011bsta Mikulova. Za rozhran\u00ed mezi hlavn\u00edm t\u00e1borem a ubytovnou na Mu\u0161lov\u011b byl pova\u017eov\u00e1n tok \u0159eky Dyje, pouze Mu\u0161ov se z tohoto pravidla pon\u011bkud vymykal, proto\u017ee u\u017e le\u017eel z\u010d\u00e1sti za \u0159ekou.<\/p>\n P\u0159echod prvn\u00edch obyvatel na Mu\u0161lov je patrn\u00fd i ze schodku v tabulce obyvatel hlavn\u00edho t\u00e1bora, jejich\u017e po\u010det 8.6.1845 poklesl ? 1338 osob, tj. o 1175 p\u0159est\u011bhovan\u00fdch do pobo\u010dky, a 163 dal\u0161\u00edch, o nich\u017e nic bli\u017e\u0161\u00edho nev\u00edme. Ve dnech 9.-11. \u010dervna p\u0159i\u0161lo na Mu\u0161lov dal\u0161\u00edch 655 N\u011bmc\u016f. Dal\u0161\u00ed p\u0159esuny zbrzdila instrukce p\u0159ednosty kancel\u00e1\u0159e ZNV dr. Nes\u0148ala z 11. \u010dervna, v n\u00ed\u017e po\u017eadoval po spr\u00e1v\u011b t\u00e1bora, aby objekty urychlen\u011b p\u0159ipravila pro p\u0159\u00edjem \u010desk\u00fdch repatriant\u016f z V\u00eddn\u011b. Pot\u00e9 p\u0159i\u0161lo z Poho\u0159elic u\u017e pouze 77 osob. Do 25. \u010dervna 1845 bylo na Mu\u0161lov p\u0159evedeno celkem 1807 brn\u011bnsk\u00fdch N\u011bmc\u016f.<\/p>\n Stranou ubytovan\u00fdch N\u011bmc\u016f byla na Mu\u0161lov\u011b v\u011bzn\u011bna skupina p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f formac\u00ed SS a SA, na n\u011b\u017e byla uvalena vazba, a 50 tzv. Charv\u00e1t\u016f z Jevi\u0161ovky a Nov\u00e9ho P\u0159erova, kte\u0159\u00ed slou\u017eili za v\u00e1lky v n\u011bmeck\u00fdch ozbrojen\u00fdch sil\u00e1ch a jejich\u017e aktivn\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00e9 vystoupen\u00ed bylo nyn\u00ed p\u0159edm\u011btem \u0161et\u0159en\u00ed.<\/p>\n V Poho\u0159elic\u00edch do\u0161lo k dal\u0161\u00edmu pronikav\u00e9mu sn\u00ed\u017een\u00ed stavu ve dnech 13. a 14. \u010dervna. Stani\u010dn\u00ed kniha NBS n\u00e1s informuje, \u017ee zvl\u00e1\u0161tn\u00ed hl\u00eddka m\u011bla 13. \u010dervna „dohled p\u0159i odsunu n\u011bmeck\u00fdch p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f do p\u0159ilehl\u00fdch obc\u00ed. Do kter\u00fdch obc\u00ed a kolik lid\u00ed bylo p\u0159em\u00edst\u011bno, z\u00e1pis neuv\u00e1d\u00ed. Vezmeme-li v \u00favahu pokles po\u010dtu stravovan\u00fdch mezi 12. a 13. \u010dervnem (sn\u00ed\u017een\u00ed o 682 osob) a p\u0159ibli\u017en\u011b t\u0159i des\u00edtky mrtv\u00fdch, mohlo b\u00fdt odsunuto kolem 650 N\u011bmc\u016f.<\/p>\n Dne 14. \u010dervna byl vypraven zvl\u00e1\u0161tn\u00ed transport asi 2.000 osob zp\u011bt do Brna. Stani\u010dn\u00ed kniha k tomu pouze podot\u00fdk\u00e1, \u017ee zvl\u00e1\u0161tn\u00ed hl\u00eddka asistovala p\u0159i odsunu internovan\u00fdch osob. Z rozd\u00edlu po\u010dtu stravovan\u00fdch m\u016f\u017eeme usuzovat na p\u0159em\u00edst\u011bn\u00ed asi 1.850 lid\u00ed. V t\u00e9 dob\u011b m\u011bla stanice NBS i s posilou necel\u00e9 t\u0159i des\u00edtky p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f, tak\u017ee jej\u00ed \u00fa\u010dast na akci byla pouze kontroln\u00ed, z\u00e1\u0161titou vlastn\u00edho p\u0159esunu byla arm\u00e1da. M\u011bstsk\u00fd velitel v Brn\u011b plk. V\u00e1clav Hlad\u00favka \u017e\u00e1dal vysl\u00e1n\u00ed posily od 6. d\u011blost\u0159eleck\u00e9ho pluku do prostoru Cvr\u010dovice – Smol\u00edn, proto\u017ee \u010d\u00e1st voj\u00e1k\u016f majora Pistoriuse b\u011bhem 14. \u010dervna p\u0159ejde do Mod\u0159\u00edc a \u017dele\u0161ic. Jejich posl\u00e1n\u00ed na trase Poho\u0159elice – Mod\u0159ice je z\u0159ejm\u00e9.<\/p>\n Po p\u0159edchoz\u00edch zku\u0161enostech bylo mo\u017en\u00e9 p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee n\u00e1vrat necel\u00fdch dvou tis\u00edc N\u011bmc\u016f nevyvol\u00e1 mimo\u0159\u00e1dn\u00fd ohlas. Skute\u010dnost byla \u00fapln\u011b opa\u010dn\u00e1. Jakmile se zpr\u00e1vy o jejich n\u00e1vratu roznesly m\u011bstem, vypukla nov\u00e1 vlna protin\u011bmeck\u00fdch protest\u016f. Okresn\u00ed komisa\u0159stv\u00ed NB v Brn\u011b-Kom\u00e1rov\u011b 15. \u010dervna referovalo o tom slovy: „N\u00e1vrat v\u011bt\u0161\u00edho po\u010dtu N\u011bmc\u016f do Brna dne 14. 6. 1945 zp\u016fsobil nov\u00e9 odsuzov\u00e1n\u00ed pomal\u00e9ho a benevolentn\u00edho \u0159e\u0161en\u00ed n\u011bmeck\u00e9 ot\u00e1zky.“<\/em> V ulic\u00edch se objevily n\u00e1pisy s hesly: \u201dPro\u010d se vrac\u00ed N\u011bmci zp\u011bt? Kdo jim to dovolil, nechceme je zde! Chceme republiku bez N\u011bmc\u016f!“<\/em> Okresn\u00ed komisa\u0159stv\u00ed Brno-m\u011bsto v situa\u010dn\u00ed zpr\u00e1v\u011b z 15. 6. 1945 hl\u00e1silo: \u201d… jest nep\u0159\u00edzniv\u011b posuzov\u00e1no vracen\u00ed se z Brna ji\u017e evakuovan\u00fdch N\u011bmc\u016f. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed relaci upozor\u0148ovalo na roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 obavy, \u017ee „zdravotn\u00ed pom\u011bry v Brn\u011b mohou b\u00fdt ohro\u017eeny osobami p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edmi z Poho\u0159elic.“<\/em><\/p>\n Ve\u0159ejn\u00e9 roztrp\u010den\u00ed nad n\u00e1vratem odsunut\u00fdch N\u011bmc\u016f vyv\u00e1d\u011blo Br\u0148any do ulic. Shlukovali se p\u0159ed m\u011bstsk\u00fdmi i zemsk\u00fdmi \u00fa\u0159ady a neskr\u00fdvan\u011b d\u00e1vali najevo svou nespokojenost s dosavadn\u00edm postupem v\u016f\u010di n\u011bmeck\u00e9mu obyvatelstvu. Vzn\u00e1\u0161eli nov\u00e9 po\u017eadavky na urychlen\u00e9 soust\u0159ed\u011bn\u00ed N\u011bmc\u016f a zabr\u00e1n\u011bn\u00ed jejich voln\u00e9ho pohybu po m\u011bst\u011b. Rozjit\u0159en\u00e1 n\u011bmeck\u00e1 ot\u00e1zka hrozila reminiscenc\u00ed 30. kv\u011btna a vyvol\u00e1n\u00edm dal\u0161\u00edch demonstrativn\u00edch projev\u016f.<\/p>\n Napjat\u00e9 ovzdu\u0161\u00ed v \u010desko-n\u011bmeck\u00fdch vztaz\u00edch panovalo p\u0159es cel\u00e9 l\u00e9to a \u00fapln\u011b nepolevilo ani po zpr\u00e1v\u00e1ch o jedn\u00e1n\u00ed Postupimsk\u00e9 konference a n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch opat\u0159en\u00edch. Sv\u011bd\u010d\u00ed o tom situa\u010dn\u00ed zpr\u00e1va bezpe\u010dnosti: „Obyvatelstvo zdej\u0161\u00edho spr\u00e1vn\u00edho obvodu p\u0159ijalo s uspokojen\u00edm zpr\u00e1vy o v\u00fdsledku Konference T\u0159\u00ed v Postupimi, zejm\u00e9na pokud jde o schv\u00e1len\u00ed transferu N\u011bmc\u016f a Ma\u010far\u016f z \u00fazem\u00ed \u010cSR. Zastaven\u00ed t\u00e9to akce za \u00fa\u010delem pro veden\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdch zji\u0161t\u011bn\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed kontroln\u00ed komis\u00ed vzbuzuje v\u0161ak ur\u010dit\u00e9 pochybnosti, aby snad cel\u00e1 ot\u00e1zka vys\u00eddlen\u00ed N\u011bmc\u016f a Ma\u010far\u016f nebyla nakonec vy\u0159e\u0161ena pouhou v\u00fdm\u011bnou jejich s \u010desk\u00fdm, resp. slovensk\u00fdm obyvatelstvem z vnitrozem\u00ed.\u201c<\/em><\/p>\n Postaven\u00ed N\u011bmc\u016f v Brn\u011b bylo skute\u010dn\u011b sv\u00edzeln\u00e9, nevypl\u00fdvalo v\u0161ak pouze z jejich n\u00e1rodn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161nosti k hlavn\u00edm agresivn\u00edm sil\u00e1m druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Svou neoby\u010dejnou arogantnost\u00ed v\u016f\u010di v\u0161emu \u010desk\u00e9mu, sv\u00fdm zpupn\u00fdm po\u010d\u00edn\u00e1n\u00edm v postaven\u00ed politicky i soci\u00e1ln\u011b nad\u0159azen\u00e9 spole\u010densk\u00e9 kategorie a posl\u00e9ze v d\u016fsledku t\u00e9m\u011b\u0159 tot\u00e1ln\u00ed fa\u0161izace p\u0159i\u010dinili se v\u0161emo\u017en\u00e9 o to, aby \u017e\u00e1dn\u00e1 forma pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho sou\u017eit\u00ed nebyla re\u00e1ln\u00e1. Bylo tak zcela nepochopiteln\u00e9, pro\u010d utla\u010den\u00e1, pon\u00ed\u017een\u00e1 a k vyhlazen\u00ed p\u0159edur\u010den\u00e1 \u010desk\u00e1 n\u00e1rodnost necht\u011bla s nimi nad\u00e1le \u017eit v jednom dom\u011b?<\/p>\n V n\u00e1vaznosti na brzkou likvidaci t\u00e1bora byla 19. \u010dervna p\u0159evezena v\u011bt\u0161\u00ed skupina brn\u011bnsk\u00fdch n\u011bmeck\u00fdch ob\u010dan\u016f do starobince v Hru\u0161ovanech nad Jevi\u0161ovkou. \u00dabytek stravovan\u00fdch je rovn\u011b\u017e vyk\u00e1z\u00e1n mezi 19. a 20. \u010dervnem a \u010din\u00ed 260 osob. Nen\u00ed z\u0159ejm\u00e9, jestli do tohoto \u010d\u00edsla jsou zahrnuti zem\u0159el\u00ed, \u010di nikoliv. Pot\u00e9 n\u00e1sledovaly dal\u0161\u00ed odsunut\u00e9 skupiny, n\u011bkter\u00e9 s ur\u010den\u00edm do Nemocnice Milosrdn\u00fdch sester sv. Hedviky v B\u0159e\u017eanech, okr. Znojmo. \u0160lo vesm\u011bs o osoby, jejich\u017e zdravotn\u00ed stav vy\u017eadoval st\u00e1lou pe\u010dovatelskou slu\u017ebu. V B\u0159e\u017eanech byl zdravotn\u00ed slu\u017ebou pov\u011b\u0159en MUDr. Josef H\u00fdsek, n\u011bkdej\u0161\u00ed prim\u00e1\u0159 valtick\u00e9 nemocnice.<\/p>\n Soub\u011b\u017en\u011b se sni\u017eov\u00e1n\u00edm stavu obyvatel t\u00e1bora do\u0161lo k omezov\u00e1n\u00ed t\u00e1borov\u00e9 spr\u00e1vy. V\u011bt\u0161ina \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f ode\u0161la zp\u011bt na sv\u00e1 slu\u017eebn\u00ed m\u00edsta v Brn\u011b a v Poho\u0159elic\u00edch z\u016fstala jen mal\u00e1 skupina pov\u011b\u0159en\u00fdch likvid\u00e1tor\u016f. Dnem 23. \u010dervna byl uvoln\u011bn rovn\u011b\u017e vedouc\u00ed t\u00e1borov\u00e9 kuchyn\u011b V\u00e1clav Lidmila a vyzv\u00e1n, aby se hl\u00e1sil na sv\u00e9m p\u016fvodn\u00edm pracovi\u0161ti v Zemsk\u00e9 porodnici. Z\u00e1v\u011bre\u010dnou likvidaci nouzov\u00e9ho ubytov\u00e1n\u00ed na\u0159idil MUDr. A. Rozmari\u010d 4. \u010dervence. To u\u017e ve m\u011bst\u011b \u017eilo jen 80 N\u011bmc\u016f z Brna, z toho v improvizovan\u00e9 nemocnici 58 a zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed v soukrom\u00fdch bytech a domech. Likvida\u010dn\u00ed skupina ozn\u00e1mila p\u00edsemn\u011b 7. \u010dervence z\u00e1nik t\u00e1bora vojensk\u00e9 jednotce do\u010dasn\u011b p\u016fsob\u00edc\u00ed v Poho\u0159elic\u00edch: „T\u00e1bor n\u011bmeck\u00fdch b\u011b\u017eenc\u016f, nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se v bar\u00e1k\u00e1ch u Poho\u0159elic, byl dne\u0161n\u00edm dnem vypr\u00e1zdn\u011bn, \u010d\u00edm\u017e jeho hl\u00edd\u00e1n\u00ed se stalo bezp\u0159edm\u011btn\u00fdm. O tom v\u00e1m pod\u00e1v\u00e1me zpr\u00e1vu se \u017e\u00e1dost\u00ed, aby dal\u0161\u00ed str\u00e1\u017ee nebyly stav\u011bny.“ P\u0159ipojeno raz\u00edtko v podob\u011b zkratky T.N.B., podeps\u00e1n Pank. Stejn\u00e9ho dne obdr\u017eelo sd\u011blen\u00ed o likvidaci t\u00e1bora velitelstv\u00ed NBS. Vlastn\u00ed bar\u00e1kov\u00fd t\u00e1bor p\u0159evzal tankov\u00fd odd\u00edl \u010ds. arm\u00e1dy, movit\u00fd invent\u00e1\u0159, p\u0159edev\u0161\u00edm n\u00e1dob\u00ed, slamn\u00edky a l\u016f\u017ekoviny byl rozd\u011blen mezi arm\u00e1du, starobinec v B\u0159e\u017eanech, ubytovnu na Mu\u0161lov\u011b a \u010d\u00e1st byla vr\u00e1cena do zemsk\u00e9ho skladi\u0161t\u011b v Brn\u011b. V\u011bci, kter\u00e9 z\u016fstaly po ubytovan\u00fdch, byly d\u00e1ny k dispozici jejich soukmenovc\u016fm. T\u00edm historie nouzov\u00e9ho ubytovac\u00edho t\u00e1bora pro N\u011bmce po 37 dnech skon\u010dila. N\u011bjakou dobu z\u016fst\u00e1valo ve m\u011bst\u011b je\u0161t\u011b n\u011bkolik des\u00edtek osob v p\u00e9\u010di M\u011bNV, jejich po\u010det k 18. \u010dervenci poklesl na pouh\u00fdch dvacet osob v soukrom\u00ed.<\/p>\n Zahrani\u010dn\u00ed tisk, p\u0159edev\u0161\u00edm tzv. n\u011bmeck\u00e1 krajansk\u00e1 literatura, s oblibou ironizuje pam\u011btnick\u00e1 vyj\u00e1d\u0159en\u00ed o dobrovoln\u00e9m odchodu brn\u011bnsk\u00fdch N\u011bmc\u016f do zahrani\u010d\u00ed v n\u00e1vaznosti na vys\u00eddlovac\u00ed akci ze 30. a 31. kv\u011btna 1945. Vypov\u011bzen\u00ed z Brna bylo n\u00e1siln\u00e9 a nedobrovoln\u00e9, na tom lze sotva co m\u011bnit. Av\u0161ak po 1. \u010dervnu 1945 nebyl z Poho\u0159elic vypraven \u017e\u00e1dn\u00fd nucen\u00fd transport do zahrani\u010d\u00ed. B\u00fdvalo by to tak\u00e9 bylo neuv\u00e1\u017een\u00e9, zejm\u00e9na v n\u00e1vaznosti na nep\u0159\u00edzniv\u00fd zahrani\u010dn\u00ed ohlas vyvolan\u00fd revolu\u010dn\u00edm odsunem. Sou\u010dasn\u011b v\u0161ak nelze tvrdit, \u017ee po 1. \u010dervnu nikdo z vys\u00eddlen\u00fdch za hranice neode\u0161el.<\/p>\n Pokud jednotlivci, rodiny anebo drobn\u00e9 skupinky cht\u011bli z t\u00e1bora odej\u00edt a uji\u0161\u0165ovali jeho spr\u00e1vu o seri\u00f3znosti sv\u00e9ho z\u00e1m\u011bru, nebylo jim v tom br\u00e1n\u011bno. Nejednou dost\u00e1vali podporu na zaplacen\u00ed j\u00edzdn\u00e9ho autobusem Poho\u0159elice – Znojmo, proto\u017ee to tehdy byla jedin\u00e1 funguj\u00edc\u00ed linka ke st\u00e1tn\u00ed hranici. Odch\u00e1zeli bez ozbrojen\u00e9ho doprovodu. Jestli v\u0161ak skute\u010dn\u011b ode\u0161li p\u0159es hranici anebo z\u016fstali „na voln\u00e9 noze“<\/em> n\u011bkde u Znojma, to u\u017e bylo mimo dosah t\u00e1borov\u00e9 spr\u00e1vy. V tomto smyslu, ale pouze po nazna\u010den\u00e9 dohod\u011b, odch\u00e1zeli dobrovoln\u011b.<\/p>\n Podobn\u00fdm zp\u016fsobem postupovala spr\u00e1va ubytovny na Mu\u0161lov\u011b. Pon\u011bvad\u017e ke st\u00e1tn\u00ed hranici s Rakouskem nebylo odtud v\u00edc ne\u017e 2-3 kilometry, p\u0159edstavoval t\u00e1bor p\u0159\u00edmo ide\u00e1ln\u00ed m\u00edsto pro p\u0159echod do zahrani\u010d\u00ed. Mezi 9. a\u017e 25. \u010dervnem 1945 ode\u0161lo odtud 16 r\u016fzn\u011b velk\u00fdch skupin N\u011bmc\u016f \u010d\u00edtaj\u00edc\u00edch od 14 do 160 \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f. Jejich po\u010detn\u00ed r\u016fznorodost nazna\u010duje, \u017ee nebyly formov\u00e1ny podle striktn\u00edch organiza\u010dn\u00edch sch\u00e9mat, n\u00fdbr\u017e podle toho, kdy a kolik osob zv\u00e1\u017eilo \u00fa\u010delnost sv\u00e9ho dal\u0161\u00edho pobytu na Mu\u0161lov\u011b a dalo p\u0159ednost odchodu z \u010cSR. Zd\u00e1nliv\u011b prost\u00e9 a logick\u00e9 rozhodov\u00e1n\u00ed nebylo ve skute\u010dnosti tak jednoduch\u00e9, jak se na prvn\u00ed pohled m\u016f\u017ee zd\u00e1t. Z Rakouska toti\u017e p\u0159ich\u00e1zely zpr\u00e1vy o tom, \u017ee stravov\u00e1n\u00ed u n\u00e1s, t\u0159eba\u017ee prob\u00edhalo podle tzv. \u017eidovsk\u00fdch d\u00e1vek z doby okupace, je p\u0159ijateln\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017eli \u017eivobyt\u00ed v sousedn\u00ed zemi posti\u017een\u00e9 hlubokou z\u00e1sobovac\u00ed kriz\u00ed. T\u00e1borov\u00e1 spr\u00e1va m\u011bla naopak z\u00e1jem na bezkonfliktn\u00ed likvidaci spravovan\u00e9ho za\u0159\u00edzen\u00ed, a proto dobrovoln\u00fd odchod za hranice doporu\u010dovala jako optim\u00e1ln\u00ed v\u00fdchodisko z dan\u00e9 situace. Podle instrukce MUDr. A. Rozmari\u010de bylo nep\u0159\u00edpustn\u00e9 kohokoliv k odchodu za hranice nutit. Mimoto dokonce platilo n\u011bkolik z\u00e1kaz\u016f, nap\u0159. nepropou\u0161t\u011bt osoby, jejich\u017e rodinn\u00fd p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk byl nasazen na pr\u00e1ce v Brn\u011b. Odchody z Mu\u0161lova praktikovan\u00e9 bez n\u00e1tlaku a prob\u00edhaj\u00edc\u00ed bez ozbrojen\u00e9ho doprovodu byly v\u0161edn\u00ed prax\u00ed. N\u011bkdy vystavovala propustky tak\u00e9 okresn\u00ed spr\u00e1vn\u00ed komise v Mikulov\u011b a t\u00edm vznikaly kompeten\u010dn\u00ed nesrovnalosti mezi n\u00ed a veden\u00edm t\u00e1bora.<\/p>\n Ze 1.907 vypov\u011bzenc\u016f, kte\u0159\u00ed do 25. \u010dervna 1945 p\u0159e\u0161li z Poho\u0159elic na Mu\u0161lov, ode\u0161lo postupn\u011b do Rakouska 1.629 osob. Ve stejn\u00e9m obdob\u00ed bylo uvoln\u011bno k n\u00e1vratu do Brna 44 jin\u00fdch a 90 v ubytovn\u011b zem\u0159elo. Po tomto datu \u017eilo v t\u00e1borov\u00e9 pobo\u010dce na Mu\u0161lov\u011b pouze 144 N\u011bmc\u016f vy\u017eaduj\u00edc\u00edch zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u00e9\u010di a pr\u016fm\u011brn\u00fd stav kolem 150 osob z\u016fstal v podstat\u011b nezm\u011bn\u011bn\u00fd a\u017e do zru\u0161en\u00ed ubytovny, k n\u011bmu\u017e do\u0161lo ve dnech po 17.8.1945. Osoby s omezenou pohyblivost\u00ed byly p\u0159evezeny do starobince v Hru\u0161ovanech nad Jevi\u0161ovkou. V roce 1946 z\u0159\u00eddil ZNV zvl\u00e1\u0161tn\u00ed interna\u010dn\u00ed st\u0159edisko ve Svatobo\u0159ic\u00edch pro nemocn\u00e9 a tzv. p\u0159est\u00e1rl\u00e9, kam nechal p\u0159em\u00edstit i N\u011bmce ze starobinc\u016f v B\u0159e\u017eanech a Hru\u0161ovanech nad Jevi\u0161ovkou. Posledn\u00ed \u00famrt\u00ed na Mu\u0161lov\u011b bylo zaznamen\u00e1no 20.8.1945, celkem zde zem\u0159elo 129 lid\u00ed. Pokud m\u016f\u017eeme z matri\u010dn\u00edch doklad\u016f, obecn\u00edch z\u00e1znam\u016f a kronik zjistit, zesnulo na ji\u017en\u00ed Morav\u011b 649 p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f brn\u011bnsk\u00e9ho transportu: Poho\u0159elice 455, Mu\u0161lov 129, Brani\u0161ovice 5, Odrovice 1, Male\u0161ovice 7, Mu\u0161lov 23, Drnholec 29. Zem\u0159el\u00ed ve Cvr\u010dovic\u00edch (10) jsou a\u017e na mo\u017enou ojedin\u011blou v\u00fdjimku zahrnuti v \u010d\u00edsle uveden\u00e9m u Poho\u0159elic. V Mu\u0161ov\u011b dne 7.6.1945 zast\u0159elil sov\u011btsk\u00fd voj\u00e1k z nezn\u00e1m\u00e9 p\u0159\u00ed\u010diny Franze Schmidta z Moravan. A\u010dkoliv nebyl brn\u011bnsk\u00fdm ob\u010danem, ponech\u00e1v\u00e1me ho ve v\u00fd\u010dtu mrtv\u00fdch, podobn\u011b jako mezi poho\u0159elick\u00fdmi Br\u0148any je n\u011bkolik zem\u0159el\u00fdch p\u016fvodem z Mod\u0159ic. Tento p\u0159ehled nen\u00ed kone\u010dn\u00fd, av\u0161ak dosavadn\u00ed p\u00e1tr\u00e1n\u00ed jin\u00e9 \u00fadaje nep\u0159ineslo.<\/p>\n Rekonstrukce soupisu brn\u011bnsk\u00fdch n\u011bmeck\u00fdch ob\u010dan\u016f, kte\u0159\u00ed od 1.6. do 12.7.1945 zem\u0159eli v ubytovac\u00edm t\u00e1bo\u0159e v Poho\u0159elic\u00edch<\/p>\n Zahrani\u010dn\u00ed i dom\u00e1c\u00ed publicistika soust\u0159edila sv\u00e9 \u00fasil\u00ed nejenom na celkov\u00fd po\u010det vys\u00eddlen\u00fdch N\u011bmc\u016f z Brna a odhadovan\u00e9 ztr\u00e1ty na \u017eivotech mezi Brnem a Mikulovem, ale sou\u010dasn\u011b na zji\u0161t\u011bn\u00ed po\u010dtu „ubit\u00fdch a post\u0159\u00edlen\u00fdch“ v poho\u0159elick\u00e9m t\u00e1bo\u0159e a okolnosti jejich poh\u0159ben\u00ed. Na prvn\u00ed pohled to bylo „nejp\u0159\u00ednosn\u011bj\u0161\u00ed“, proto\u017ee \u0161lo o „tis\u00edce“ (Abertausende) mrtv\u00fdch (petice W. Jaksche uv\u00e1d\u00ed 4.000, pam\u011btn\u00edk M. W. v knize K. Richtera vypov\u00edd\u00e1 jen o tis\u00edc\u00edch), co\u017e je formulace velmi prom\u011bnliv\u00e1. M\u016f\u017ee vyjad\u0159ovat dva tis\u00edce, stejn\u011b jako \u010d\u00edsla neomezen\u011b vy\u0161\u0161\u00ed, ani\u017e sv\u00e9 v\u00fdvody pot\u0159ebuje uv\u00e1d\u011bt do souladu s dochovan\u00fdmi p\u00edsemn\u00fdmi prameny. P\u0159ez\u00edr\u00e1n\u00ed dom\u00e1c\u00edch archivn\u00edch fond\u016f je pro toto t\u00e9ma zcela p\u0159\u00edzna\u010dn\u00e9, proto\u017ee v opa\u010dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b by vzala za sv\u00e9 mnoh\u00e1 \u00fa\u010delov\u00e1 falzifikace. Dokonce ani nechyb\u00ed zcizov\u00e1n\u00ed historick\u00fdch origin\u00e1l\u016f.<\/p>\n V roce 1990, v dob\u011b, kdy Ota Filip sb\u00edral podklady pro sv\u016fj \u010dl\u00e1nek o mrtv\u00fdch pod jetelinou Poho\u0159elic, vyhledali n\u011bmecky mluv\u00edc\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci m\u011bsta pan\u00ed Olgu \u0158\u00ed\u010dkovou, dceru n\u011bkdej\u0161\u00edho m\u011bstsk\u00e9ho hrobn\u00edka Julia Hochmana a z poz\u016fstalosti jej\u00edho otce si vyp\u016fj\u010dili z\u00e1pisn\u00edk se jm\u00e9ny N\u011bmc\u016f poh\u0159ben\u00fdch v p\u011bta\u010dty\u0159ic\u00e1t\u00e9m na farn\u00edm pozemku u cesty K Proklat\u00e9, kde bylo p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1no z\u0159\u00edzen\u00ed nov\u00e9ho konfesijn\u00edho h\u0159bitova. Pan\u00ed R\u00ed\u010dkov\u00e1 d\u016fv\u011b\u0159iv\u011b zap\u016fj\u010dila nezn\u00e1m\u00fdm z\u00e1jemc\u016fm spisek do zahrani\u010d\u00ed, bu\u010f do Rakouska \u010di SRN. Jak\u00e9 v\u0161ak bylo jej\u00ed p\u0159ekvapen\u00ed, kdy\u017e po n\u011bjak\u00e9m \u010dase neobdr\u017eela zp\u011bt origin\u00e1l, n\u00fdbr\u017e pouze pozoruhodn\u011b upravenou xerokopii. Byla opat\u0159ena \u010dernou pl\u00e1t\u011bnou vazbou se zlat\u00fdm n\u00e1pisem Das Totenbuch von Pohrlitz. P\u016fvodn\u00ed pozn\u00e1mkov\u00fd se\u0161it ov\u0161em takovou \u00fapravu nikdy nem\u011bl. Z\u016fstal n\u011bkde v zahrani\u010d\u00ed, patrn\u011b u\u017e natrvalo.<\/p>\n Je\u0161t\u011b p\u0159ekvapiv\u011bji zap\u016fsobila nov\u011b p\u0159ipojen\u00e1 n\u011bmecky psan\u00e1 p\u0159edmluva, v n\u00ed\u017e anonymn\u00ed autor tvrd\u00ed, \u017ee je to pozn\u00e1mkov\u00e1 kn\u00ed\u017eka Julia Hochmana, co\u017e ov\u0161em nen\u00ed pravdiv\u00e9.<\/p>\n Rukopis pozn\u00e1mek po srovn\u00e1n\u00ed s jin\u00fdmi p\u00edsemnostmi o ukl\u00e1d\u00e1n\u00ed mrtv\u00fdch p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b dokazuje, \u017ee je ps\u00e1n p\u00edsmem m\u011bstsk\u00e9ho z\u0159\u00edzence Jana K\u0159esy, man\u017eela druh\u00e9 Hochmanovy dcery Marie, kter\u00fd v roce 1945 pom\u00e1hal sv\u00e9mu tch\u00e1novi s poh\u0159b\u00edv\u00e1n\u00edm mrtv\u00fdch z ubytovac\u00edho t\u00e1bora. P\u0159edmluva, mlad\u0161\u00ed o 45 let ne\u017e s\u00e1m z\u00e1pisn\u00edk, se vemlouv\u00e1 \u010dten\u00e1\u0159i nepravdiv\u00fdm tvrzen\u00edm, \u017ee je v Poho\u0159elic\u00edch poh\u0159beno 890 vys\u00eddlenc\u016f a ti, co zem\u0159eli po 7. \u010dervenci 1945, byli zahrab\u00e1ni v masov\u00fdch hrobech (in Massengr\u00e4bern verscharrt worden).<\/p>\n P\u0159i machinaci s Kresov\u00fdm den\u00edkem byl bezpochyby \u00fa\u010dasten i \u010deskon\u011bmeck\u00fd publicista Ota Filip, jak to vypl\u00fdv\u00e1 z kontextu zmi\u0148ovan\u00e9ho \u010dl\u00e1nku. Jeho dedukce celkov\u00e9ho po\u010dtu poh\u0159ben\u00fdch je obdivuhodn\u00e1. V Kresov\u011b z\u00e1pisn\u00edku nespr\u00e1vn\u011b napo\u010d\u00edtal 439 mrtv\u00fdch, o 14 m\u00e9n\u011b ne\u017e je v n\u011bm skute\u010dn\u011b zaps\u00e1no (453). Sou\u010dasn\u011b mu v\u0161ak neuniklo, \u017ee na konci soupisu chyb\u00ed dvan\u00e1ct str\u00e1nek, kter\u00e9 kdosi vytrhl. V tomto momentu za\u010d\u00edn\u00e1 Filipova spekulace: podle jeho n\u00e1zoru byla na nich jist\u011b zaznamen\u00e1na dal\u0161\u00ed jm\u00e9na, na jejich\u017e zmizen\u00ed m\u011bl kdosi z\u00e1jem. Kresa zaznamen\u00e1val p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b osm z\u00e1pis\u016f na str\u00e1nce, tak\u017ee po jejich vyn\u00e1soben\u00ed po\u010dtem chyb\u011bj\u00edc\u00edch stran dosp\u011bl k z\u00e1v\u011bru, \u017ee odstran\u011bn\u00e1 \u010d\u00e1st se\u0161itu obsahovala z\u00e1pisy o nejm\u00e9n\u011b 96 dal\u0161\u00edch \u00famrt\u00edch. Bez n\u00e1znaku kritiky pou\u017eit\u00e9ho pramene se\u010detl Filip ob\u011b \u010d\u00edsla dohromady (439 + 96) a obdr\u017eel \u00fadaj o 535 mrtv\u00fdch, co\u017e zd\u00e1nliv\u011b potvrzovalo jeho pracovn\u00ed hypot\u00e9zu o velk\u00e9m po\u010dtu z\u00e1m\u011brn\u011b zaml\u010den\u00fdch \u00famrt\u00ed.<\/p>\n B\u011bhem sv\u00e9ho pobytu v Poho\u0159elic\u00edch nav\u0161t\u00edvil tak\u00e9 m\u011bstsk\u00fd \u00fa\u0159ad a v jeho matri\u010dn\u00edm odd\u011blen\u00ed byl p\u0159ekvapen existenc\u00ed Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed knihy \u00famrt\u00ed 1945, v n\u00ed\u017e na\u0161el 303 z\u00e1znamy o \u00famrt\u00ed brn\u011bnsk\u00fdch N\u011bmc\u016f. Veden svoj\u00ed \u00fa\u010delovou jednostrannost\u00ed ponechal stranou pozornosti vedlej\u0161\u00ed svazek stejn\u00e9ho ozna\u010den\u00ed, v n\u011bm\u017e z\u00e1pisy pokra\u010duj\u00ed, a v obou svazc\u00edch \u010d\u00edtaj\u00ed dohromady 458 polo\u017eek. Porovn\u00e1v\u00e1n\u00edm matri\u010dn\u00edch z\u00e1znam\u016f se z\u00e1pisky hrobn\u00edk\u016f se nezdr\u017eoval, jinak by mu neuniklo, \u017ee s v\u00fdjimkou p\u0159\u00edpad\u016f, o n\u011b\u017e je podle jeho postupu Kresova evidence men\u0161\u00ed ne\u017e sou\u010det v matrice, jsou oba prameny shodn\u00e9.<\/p>\n Spisovatel O. Filip to v\u0161e p\u0159e\u0161el a bezosty\u0161n\u011b p\u0159ipo\u010detl 303 z\u00e1znamy z prvn\u00edho svazku zvl\u00e1\u0161tn\u00ed matriky k dosud ustanoven\u00e9mu po\u010dtu 535, \u010d\u00edm\u017e do\u0161el k tvrzen\u00ed o 838 skute\u010dn\u00fdch \u00famrt\u00edch. Pak u\u017e jen sta\u010dilo p\u0159ipo\u010d\u00edst zem\u0159el\u00e9 v n\u011bkter\u00fdch okoln\u00edch vesnic\u00edch a \u00fahrnn\u00e9 \u010d\u00edslo 890 bylo na sv\u011bt\u011b. V ned\u011bli 31. kv\u011btna 1992 byl pobl\u00ed\u017e poh\u0159ebn\u00edho m\u00edsta posv\u011bcen podle katolick\u00e9ho ritu\u00e1lu mohutn\u00fd \u010dern\u00fd k\u0159\u00ed\u017e, u jeho\u017e paty je do dvou kamenn\u00fdch desek vytes\u00e1no sd\u011blen\u00ed, \u017ee je tam poh\u0159beno 890 ob\u011bt\u00ed z \u0159ad „n\u011bmecky mluv\u00edc\u00edch obyvatel.“<\/em><\/p>\n (\u00dapln\u00fd n\u00e1pis zn\u00ed: \u201dPo ukon\u010den\u00ed II. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky v roce 1945 p\u0159i\u0161lo o sv\u016fj \u017eivot mnoho n\u011bmecky mluv\u00edc\u00edch obyvatel z Brna a okol\u00ed. 890 ob\u011bt\u00ed je zde poh\u0159beno. Vzpom\u00edn\u00e1me.<\/em>\u201d)<\/p>\n N\u00e1pis obsahuje n\u011bkolik utajen\u00fdch nar\u00e1\u017eek. P\u0159edev\u0161\u00edm je rozd\u00edl mezi formulac\u00ed \u201dp\u0159ij\u00edt o \u017eivot\u201d, v n\u00ed\u017e je skryt prvek n\u00e1sil\u00ed, a pojmem „zem\u0159\u00edt“, jak to odpov\u00eddalo skute\u010dn\u00e9mu stavu v\u011bc\u00ed. Transport z Brna nebyl sestaven podle toho, kdo um\u011bl n\u011bmecky, n\u00fdbr\u017e z osob, kter\u00e9 okupa\u010dn\u00ed spr\u00e1va \u00fa\u0159edn\u011b evidovala jako N\u011bmce. N\u011bmecky um\u011bli i p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci jin\u00fdch n\u00e1rod\u016f a n\u00e1rodnost\u00ed, ani\u017e byli pova\u017eov\u00e1ni za N\u011bmce. A kone\u010dn\u011b p\u0159ed \u010d\u00edseln\u00fd \u00fadaj o 890 ob\u011btech je p\u0159edsazeno tvrzen\u00ed o tom, \u017ee o \u017eivot p\u0159i\u0161lo mnoho lid\u00ed, co\u017e lze ch\u00e1pat tak\u00e9 tak, \u017ee z neohrani\u010den\u00e9ho pojmu „mnoho“ je tu poh\u0159beno pouze 890 lid\u00ed.<\/p>\n O. Filip konkr\u00e9tn\u00edm \u010d\u00edseln\u00fdm \u00fadajem sice naru\u0161il dosavadn\u00ed v\u00fdvody o tis\u00edc\u00edch mrtv\u00fdch, av\u0161ak sou\u010dasn\u011b petrifikoval novou nepravdivou legendu, kter\u00e1, vtes\u00e1na do kamene, p\u0159e\u017e\u00edv\u00e1 \u00faporn\u011bji ne\u017e jej\u00ed mnohatis\u00edcov\u00e1 p\u0159edch\u016fdkyn\u011b, nev\u011brohodn\u00e1 u\u017e svou pouhou zbytn\u011blost\u00ed.<\/p>\n Z porovn\u00e1n\u00ed v\u0161ech t\u0159\u00ed variant hrobov\u00e9 evidence vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee m\u011bst\u0161t\u00ed zam\u011bstnanci z\u0159\u00eddili na plo\u0161e p\u0159edpokl\u00e1dan\u00e9ho nov\u00e9ho h\u0159bitova celkem 447 hrobov\u00fdch m\u00edst, do \u0161esti hrob\u016f ulo\u017eili po dvou mrtvol\u00e1ch, tak\u017ee celkov\u00fd po\u010det poh\u0159ben\u00fdch by m\u011bl \u010dinit 453 osoby. Z pozn\u00e1mek hrobn\u00edk\u016f je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee poh\u0159bili 356 identifikovan\u00fdch a 97 bezejmenn\u00fdch mrtv\u00fdch, co\u017e odpov\u00edd\u00e1 sou\u010dtu hrob\u016f a celkov\u00fd \u00fadaj je pouze o dva p\u0159\u00edpady ni\u017e\u0161\u00ed ne\u017e uv\u00e1d\u00ed n\u00e1mi publikovan\u00fd seznam. S ohledem na mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 pom\u011bry je to nepodstatn\u00fd rozd\u00edl.<\/p>\n Na bezprost\u0159edn\u011b pov\u00e1le\u010dnou dobu existovala v t\u00e1bo\u0159e solidn\u00ed evidence zem\u0159el\u00fdch. Pro ka\u017ed\u00e9ho zesnul\u00e9ho vystavovala kancel\u00e1\u0159 samostatn\u00fd „Z\u00e1znam o \u00famrt\u00ed“, n\u011bkdy pou\u017e\u00edvala tak\u00e9 n\u00e1zev „Z\u00e1pis o \u00famrt\u00ed“. Mimo z\u00e1kladn\u00ed osobn\u00ed \u00fadaje obsahovaly rovn\u011b\u017e pozn\u00e1mku o soupisu zanechan\u00fdch osobn\u00edch v\u011bc\u00ed a jejich p\u0159ed\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edbuzn\u00fdm \u010di do depozita u m\u011bstsk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho v\u00fdboru. Doklady o \u00famrt\u00ed podepisovali t\u00e1borov\u00ed l\u00e9ka\u0159i, v\u010detn\u011b n\u011bmeck\u00fdch. Jejich p\u0159\u00edstup ke zji\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed p\u0159\u00ed\u010din smrti vych\u00e1zel ze stejn\u00fdch profesn\u00edch aspekt\u016f a p\u0159i ur\u010dov\u00e1n\u00ed diagn\u00f3z se pln\u011b shodovali. Samostatn\u00fd doklad byl vystavov\u00e1n i pro osoby, jejich\u017e toto\u017enost z\u016fstala nezji\u0161t\u011bna. V takov\u00fdch p\u0159\u00edpadech jm\u00e9na a data narozen\u00ed nahrazoval p\u0159ibli\u017en\u00fd odhad v\u011bku a za \u00fa\u010delem p\u0159edpokl\u00e1dan\u00e9 exhumace tak\u00e9 pom\u011brn\u011b obs\u00e1hl\u00fd popis osoby a jej\u00edho oble\u010den\u00ed.<\/p>\n M\u00edstn\u00ed stanice NBS i za mimo\u0159\u00e1dn\u00fdch okolnost\u00ed pokra\u010dovala ve sv\u00e9 d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed povinnosti vy\u0161et\u0159ovat n\u00e1lezy nezn\u00e1m\u00fdch mrtvol ve sv\u00e9m slu\u017eebn\u00edm regionu a neobvykl\u00e1 \u010di n\u00e1hl\u00e1 \u00famrt\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f m\u011bsta. Ka\u017ed\u00fd den, n\u011bkdy i dvakr\u00e1t, vys\u00edlala svou hl\u00eddku do t\u00e1bora, aby identifikovala mrtv\u00e9 a posoudila, jestli nejde o n\u00e1silnou smrt. Praxe NBS byla velice proz\u00edrav\u00e1 a je dal\u0161\u00edm sv\u011bdectv\u00edm o skute\u010dn\u00e9m stavu v\u011bc\u00ed. Nejsou zn\u00e1my p\u0159\u00edpady, v nich\u017e by stanoviska l\u00e9ka\u0159\u016f a policist\u016f nebyla v souladu. Hl\u00eddka svou n\u00e1v\u0161t\u011bvu t\u00e1bora a prohl\u00eddku mrtv\u00fdch zaznamen\u00e1vala ve stani\u010dn\u00ed knize a ka\u017ed\u00fd z\u00e1znam o \u00famrt\u00ed opat\u0159ila stanice sv\u00fdm jednac\u00edm \u010d\u00edslem. Rann\u00ed stani\u010dn\u00ed hl\u00eddka slou\u017eila od 02.00 hod. do 14.00 hodin, n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed od 14.00 hod. do 02.00 n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho dne. No\u010dn\u00ed p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed slu\u017eby mohlo zap\u0159\u00ed\u010dinit jednodenn\u00ed rozd\u00edl mezi datem \u00famrt\u00ed a jeho zaevidov\u00e1n\u00edm, podle toho, zda p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fd doklad byl p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky NBS p\u0159evzat je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u016flnoc\u00ed anebo a\u017e po n\u00ed.<\/p>\n Z\u00e1znamy o \u00famrt\u00ed p\u0159eb\u00edral v jednom pr\u016fpise \u0159\u00edmskokatolick\u00fd farn\u00ed \u00fa\u0159ad v Poho\u0159elic\u00edch, proto\u017ee v t\u00e9 dob\u011b byl \u0159\u00e1dn\u00fdm matri\u010dn\u00edm \u00fa\u0159adem a ze zn\u011bn\u00ed z\u00e1kona m\u011bl za povinnost zapsat v\u0161echna \u00famrt\u00ed katol\u00edk\u016f do matriky zem\u0159el\u00fdch. Dal\u0161\u00ed kopii z\u00e1pisu dost\u00e1val M\u011bNV pro evidenci obyvatel a z\u00e1sobovac\u00ed agendu. Oba soubory \u00famrtn\u00edch doklad\u016f, farn\u00ed i m\u011bstsk\u00fd, jsou toto\u017en\u00e9.<\/p>\n Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Motto: Nen\u00ed mo\u017en\u00e9 \u017e\u00e1dat od zhanoben\u00fdch n\u00e1rod\u016f Evropy a sv\u011bta, aby t\u00e1hly p\u0159esnou d\u011bl\u00edc\u00ed \u010d\u00e1ru mezi nacismem a n\u011bmeck\u00fdm<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1191,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[47,223],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2093"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2093"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2093\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1191"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2093"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2093"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2093"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}![\"sling-otto\"](\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2014\/06\/sling-otto.jpg\")
<\/p>\n
<\/em><\/p>\n