![](\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2012\/05\/okupace.gif\")
Motto: Nen\u00ed mo\u017en\u00e9 \u017e\u00e1dat od zhanoben\u00fdch n\u00e1rod\u016f Evropy a sv\u011bta, aby t\u00e1hly p\u0159esnou d\u011bl\u00edc\u00ed \u010d\u00e1ru mezi nacismem a n\u011bmeck\u00fdm lidem. (Thomas Mann)<\/strong><\/p>\n <\/p>\n Epilog po pades\u00e1ti letech<\/strong><\/p>\n Po zru\u0161en\u00ed ubytovac\u00edho t\u00e1bora v Poho\u0159elic\u00edch soust\u0159edila se n\u011bmeck\u00e1 problematika op\u011bt tam, odkud vy\u0161la – do Brna. Nic na tom nem\u011bnilo ani ponech\u00e1n\u00ed \u010d\u00e1sti rozpt\u00fdlen\u00fdch \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f transferu v jihomoravsk\u00fdch vesnic\u00edch anebo nemohouc\u00edch star\u00fdch osob v nemocnic\u00edch a starobinc\u00edch. Formulovat do\u010dasn\u00e9 i perspektivn\u00ed postaven\u00ed N\u011bmc\u016f a navrhovat odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed opat\u0159en\u00ed bylo stejn\u011b obt\u00ed\u017en\u00e9 jako p\u0159ed 30. kv\u011btnem 1945.<\/p>\n Jedinou jistotou, na kterou se v\u0161eobecn\u011b spol\u00e9halo, bylo jednotn\u00e9 stanovisko Postupimsk\u00e9 konference v\u00edt\u011bzn\u00fdch mocnost\u00ed, uji\u0161\u0165uj\u00edc\u00ed sv\u011bt, \u017ee v sou\u010dinnosti s vl\u00e1dami Polska, \u010ceskoslovenska, Ma\u010farska a dal\u0161\u00edch st\u00e1t\u016f u\u010din\u00ed velmoci v\u0161e pot\u0159ebn\u00e9 pro hum\u00e1nn\u00ed p\u0159es\u00eddlen\u00ed N\u011bmc\u016f do sv\u00fdch okupa\u010dn\u00edch z\u00f3n v N\u011bmecku. Tenkr\u00e1t to bylo naprosto srozumiteln\u00e9 stanovisko, ani\u017e kdo bral v \u00favahu, jestli jde o rozhodnut\u00ed, schv\u00e1len\u00ed, politickou deklaraci, z\u00e1v\u011bry, \u010di prohl\u00e1\u0161en\u00ed. Legitimn\u00ed odpov\u011bdnost konference za pov\u00e1le\u010dn\u00e9 uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed Evropy nikdo nezpochyb\u0148oval.<\/p>\n P\u0159esto\u017ee \u010deskoslovensk\u00e1 politika t\u011b\u017eila z autority konference t\u0159\u00ed v\u00edt\u011bzn\u00fdch velmoc\u00ed a \u0161iroce je propagovala, mezi mnoh\u00fdmi lidmi proudily tak\u00e9 odli\u0161n\u00e9 n\u00e1zory. Odkud pramenily a kdo m\u011bl z\u00e1jem na jejich \u0161\u00ed\u0159en\u00ed, t\u011b\u017eko domyslet. V \u010dervnu 1945 zaznamenala policejn\u00ed s\u00ed\u0165 v Brn\u011b zpr\u00e1vy o tom, \u017ee „mezi n\u011bmeck\u00fdm obyvatelstvem se \u0161\u00ed\u0159\u00ed \u0161eptem pov\u011bsti v r\u016fzn\u00fdch m\u00e1lo odchyln\u00fdch obm\u011bn\u00e1ch, \u017ee jeho nyn\u011bj\u0161\u00ed osud nem\u016f\u017ee b\u00fdt trval\u00fdm, pon\u011bvad\u017e germ\u00e1nsk\u00e9 n\u00e1rody pr\u00fd nemohou p\u0159ipustit, aby n\u011bmeck\u00fd n\u00e1rod z\u016fstal trvale v takov\u00e9 porob\u011b. Tyto nad\u011bje utvrzovala \u0161eptan\u00e1 uji\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed, \u017ee Adolf Hitler nezahynul za boj\u016f o Berl\u00edn, n\u00fdbr\u017e \u017eije na utajen\u00e9m bezpe\u010dn\u00e9m m\u00edst\u011b a p\u0159ipravuje odvetu.<\/p>\n Velikou radost z osvobozen\u00ed m\u011bst Rudou arm\u00e1dou a z ukon\u010den\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky kalily zv\u011bsti v t\u00e9 dob\u011b \u00fapln\u011b \u0161okuj\u00edc\u00ed. V Brn\u011b-Kr\u00e1lov\u011b Poli kolovaly f\u00e1my o tom, \u017ee Rud\u00e1 arm\u00e1da buduje v \u010cech\u00e1ch na demarka\u010dn\u00ed \u010d\u00e1\u0159e z\u00e1kopy a opevn\u011bn\u00ed, tak\u017ee nen\u00ed vylou\u010deno brzk\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 st\u0159etnut\u00ed se z\u00e1padn\u00edmi mocnostmi. Ve stejn\u00e9 dob\u011b jednal N\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor pro Velk\u00e9 Brno s m\u011bstsk\u00fdm velitelstv\u00edm Rud\u00e9 arm\u00e1dy o sn\u00ed\u017een\u00ed sov\u011btsk\u00fdch vojsk ve m\u011bst\u011b na minimum. Naproti tomu ileg\u00e1ln\u00ed propaganda \u0161\u00ed\u0159ila zv\u011bsti, \u017ee dosavadn\u00ed \u00fatvary Rud\u00e9 arm\u00e1dy ve m\u011bst\u011b vyst\u0159\u00edd\u00e1 stotis\u00edcov\u00e1 arm\u00e1da mar\u0161\u00e1la Kon\u011bva a z\u016fstane ve m\u011bst\u011b dva roky. Rozporuplnou politickou atmosf\u00e9ru vyost\u0159ovaly mimoto z\u00e1va\u017en\u00e9 sign\u00e1ly o proti\u010desk\u00fdch n\u00e1lad\u00e1ch ve V\u00eddni. Potvrdila to delegace v\u00edde\u0148sk\u00fdch \u010cech\u016f, kter\u00e1 koncem \u010dervna p\u0159ijela do Prahy na jedn\u00e1n\u00ed o repatriaci \u010cech\u016f z V\u00eddn\u011b i jin\u00fdch \u010d\u00e1sti Rakouska.<\/p>\n P\u0159i t\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti nav\u0161t\u00edvila Brno a ji\u017en\u00ed Moravu a informovala ve\u0159ejnost o tom, \u017ee st\u00e1le je\u0161t\u011b nen\u00ed jist\u00e9, zda rakousk\u00e9 \u00fa\u0159ady nevr\u00e1t\u00ed vyst\u011bhovan\u00e9 N\u011bmce zp\u011bt do Brna.<\/p>\n N\u011bmci z \u010ceskoslovenska, ve V\u00eddni to byli p\u0159edev\u0161\u00edm Br\u0148an\u00e9 a Jihomoravan\u00e9, pokud cht\u011bli z\u016fstat v Rakousku, museli na podzim 1945 po\u017e\u00e1dat o povolen\u00ed k prozat\u00edmn\u00edmu pobytu.<\/p>\n Registraci z\u00e1jemc\u016f prov\u00e1d\u011bly org\u00e1ny ministerstva vnitra (Staatsamt f\u00fcr Inneres), v americk\u00e9m okupa\u010dn\u00edm p\u00e1smu rovn\u011b\u017e \u00fa\u0159edn\u00edci tam\u011bj\u0161\u00ed vojensk\u00e9 spr\u00e1vy. Vedle pov\u011b\u0159en\u00e9ho americk\u00e9ho d\u016fstojn\u00edka b\u00fdval pohovor\u016fm pochopiteln\u011b p\u0159\u00edtomen tlumo\u010dn\u00edk, ale tak\u00e9 nejm\u00e9n\u011b jeden p\u0159izvan\u00fd novin\u00e1\u0159, aby z\u00edskan\u00e9 poznatky pat\u0159i\u010dn\u00fdm zp\u016fsobem prezentoval ve\u0159ejnosti.<\/p>\n P\u0159edstavitel\u00e9 okupa\u010dn\u00ed i st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1vy po zaps\u00e1n\u00ed z\u00e1kladn\u00edch osobn\u00edch \u00fadaj\u016f cht\u011bli nap\u0159\u00edklad v\u011bd\u011bt, s jak\u00fdm zavazadlem opustili \u010cSR, jak se v\u016f\u010di nim chovaly \u010desk\u00e9 \u00fa\u0159ady, co mohou vypov\u011bd\u011bt o chov\u00e1n\u00ed bezpe\u010dnostn\u00edch str\u00e1\u017e\u00ed, zda a k\u00fdm byli biti, jak\u00e9 pom\u011bry panovaly v ubytovac\u00edch t\u00e1borech atd. V\u011bt\u0161ina vysl\u00fdchan\u00fdch si st\u011b\u017eovala na \u00fatrapy cestou, na nedostatky v ubytov\u00e1n\u00ed, hygienick\u00e9 pom\u011bry apod. Pokud \u0161lo o dosv\u011bd\u010den\u00ed n\u00e1silnost\u00ed, je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee mezi nimi u\u017e p\u016fsobila r\u016fzn\u00e1 roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e1 kli\u0161\u00e9 a o ta m\u011bli \u00fa\u0159edn\u00edci obzvl\u00e1\u0161tn\u00ed z\u00e1jem. Pod psychick\u00fdm n\u00e1tlakem vypov\u00eddali o tom, co bylo \u017e\u00e1douc\u00ed. Jakmile do\u0161la \u0159e\u010d na mrtv\u00e9, mluvili \u00fa\u010dastn\u00edci brn\u011bnsk\u00e9ho pochodu t\u00e9m\u011b\u0159 shodn\u011b o velik\u00fdch po\u010dtech ubit\u00fdch a zahraban\u00fdch pod\u00e9l cest. Pro\u010dpak asi byly takov\u00e9 a obdobn\u00e9 informace v\u00fdznamn\u00e9 pro st\u00e1tn\u00ed ob\u010danskou registraci?<\/p>\n P\u0159i pohovorech s p\u0159es\u00eddlenci nebyly podle agenturn\u00edch zpr\u00e1v v\u016fbec vzn\u00e1\u0161eny dotazy na to, jestli byli \u010dleny nacistick\u00e9 strany nebo nacistick\u00fdch militantn\u00edch organizac\u00ed. Nehovo\u0159ilo se o jejich mo\u017en\u00e9 \u00fa\u010dasti na spr\u00e1v\u011b protektor\u00e1tu anebo o tom, jestli v\u011bd\u011bli o zv\u011brstvech p\u00e1chan\u00fdch na okupovan\u00fdch \u00fazem\u00edch. Absence zpr\u00e1v o nacistick\u00e9 iredent\u011b v Brn\u011b a na ji\u017en\u00ed Morav\u011b d\u00e1vala cel\u00e9 akci jednostrann\u00fd \u00fa\u010delov\u00fd r\u00e1z. Ameri\u010dt\u00ed d\u016fstojn\u00edci o rozpornosti a spletitosti \u010desko-n\u011bmeck\u00fdch vztah\u016f nem\u011bli v\u011bt\u0161\u00ed historick\u00fd p\u0159ehled.<\/p>\n Pro n\u011b to byla okrajov\u00e1 z\u00e1le\u017eitost. Ov\u0161em v pozad\u00ed registrace st\u00e1l n\u011bkdo, kdo m\u011bl zjevn\u00fd z\u00e1jem na jej\u00edm vyzn\u011bn\u00ed v \u010desk\u00fd neprosp\u011bch.<\/p>\n Agenturn\u00ed relace dodan\u00e9 do Brna n\u011bkter\u00e9 osoby uv\u00e1d\u011bly jm\u00e9ny, av\u0161ak identifikovat jejich minulost u\u017e nedok\u00e1zaly. Jedna ze zpr\u00e1v oznamovala: \u201dCelou akci v okupa\u010dn\u00edm p\u00e1smu americk\u00e9m potaj\u00ed \u0159\u00edd\u00ed a organizuj\u00ed jak\u00fdsi Buchta a d\u00e1le jak\u00fdsi Nellbock. Oba uveden\u00ed p\u00e1nov\u00e9 nebyli v p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9m i okupovan\u00e9m Brn\u011b nezn\u00e1m\u00fdmi osobami. Advok\u00e1tn\u00ed kancel\u00e1\u0159 JUDr. Buchty byla neofici\u00e1ln\u00edm, \u0159ekli bychom z\u00e1lo\u017en\u00edm, sekretari\u00e1tem nacistick\u00e9 strany v Brn\u011b a jej\u00ed majitel byl proslul\u00fd ultranacion\u00e1l u\u017e z p\u0159edhenleinovsk\u00e9 \u00e9ry. Dr. Friedrich Nellbock zast\u00e1val za okupace funkci komisa\u0159sk\u00e9ho prezidenta Obchodn\u00ed a \u017eivnostensk\u00e9 komory v Brn\u011b a jeho rodinn\u00e9 i osobn\u00ed vazby sahaly do diplomatick\u00fdch kruh\u016f. Buchta i Nellbock pat\u0159ili k bl\u00edzk\u00fdm spolupracovn\u00edk\u016fm Schwabeho k \u00fa\u010dastn\u00edk\u016fm jeho b\u0159eznov\u00e9ho pu\u010de v Brn\u011b roku 1939. Probl\u00e9m se uzav\u00edr\u00e1.<\/p>\n Podn\u011bcovatel\u00e9 brn\u011bnsk\u00fdch nacistick\u00fdch bou\u0159\u00ed p\u0159e\u0161li nyn\u00ed v Rakousku do role zachr\u00e1nc\u016f sv\u00fdch kamar\u00e1d\u016f a jejich rodinn\u00fdch p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f. Sv\u016fj destruktivn\u00ed charakter si v\u016f\u010di \u010ceskoslovensku ov\u0161em nad\u00e1le podr\u017eeli.<\/p>\n Uklidnit rozjit\u0159en\u00e9 nacion\u00e1ln\u00ed vztahy nebylo snadn\u00e9 ani po jist\u00e9m odstupu od 31.kv\u011btna. Na tajn\u011b \u0161\u00ed\u0159en\u00e9 n\u00e1znaky o budouc\u00ed odvet\u011b N\u011bmc\u016f reagovala brn\u011bnsk\u00e1 ve\u0159ejnost opakovan\u00fdmi po\u017eadavky v\u016f\u010di n\u00e1rodn\u00edm v\u00fdbor\u016fm, aby s v\u00fdjimkou antifa\u0161ist\u016f a vy\u0148at\u00fdch osob v\u0161echny ostatn\u00ed N\u011bmce bez rozd\u00edlu soust\u0159edily do spole\u010dn\u00fdch a st\u0159e\u017een\u00fdch ubytoven. \u00da\u0159edn\u00ed m\u00edsta, pou\u010dena kv\u011btnovou kriz\u00ed, v t\u00e9to v\u011bc\u00ed ot\u00e1lela a naopak usilovala o zm\u00edrn\u011bn\u00ed n\u011bkter\u00fdch opat\u0159en\u00ed vztahuj\u00edc\u00edch se na N\u011bmce, aby tlumila st\u00ed\u017enosti z jejich strany.<\/p>\n V \u0159\u00edjnu a listopadu \u0159editelstv\u00ed N\u00e1rodn\u00ed bezpe\u010dnosti v Brn\u011b spolu s n\u00e1rodn\u00edm v\u00fdborem m\u011bsta Brna kritizovaly u vl\u00e1dn\u00edch \u00fa\u0159ad\u016f nedostate\u010dn\u00e9 vy\u017eivov\u00e1n\u00ed N\u011bmc\u016f podle tzv. \u017eidovsk\u00fdch d\u00e1vek a nazna\u010dovaly, \u017ee by m\u011blo b\u00fdt od tohoto principu upu\u0161t\u011bno. JUDr. J. Bab\u00e1k napsal tehdy ZNV otev\u0159en\u011b, \u017ee nem\u016f\u017ee \u201d…za takov\u00fdch pom\u011br\u016f p\u0159evz\u00edt osobn\u00ed odpov\u011bdnost za zdravotn\u00ed stav v\u011bz\u0148\u016f…\u201d<\/em> a poukazoval na zjevnou podv\u00fd\u017eivu internovan\u00fdch. A\u010dkoliv nelze tvrdit, \u017ee n\u011bmeck\u00e1 ot\u00e1zka byla osou brn\u011bnsk\u00e9ho pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho d\u011bn\u00ed, v z\u00e1rode\u010dn\u00e9 podob\u011b kolem n\u00ed vyvst\u00e1valy mnoh\u00e9 komplikace, kter\u00e9 ji zanedlouho p\u0159ivedly mezi nejz\u00e1va\u017en\u011bj\u0161\u00ed spory mezin\u00e1rodn\u00ed studen\u00e9 v\u00e1lky.<\/p>\n Nem\u00e9n\u011b d\u016fle\u017eit\u00fd je \u010d\u00edseln\u00fd p\u0159ehled o pov\u00e1le\u010dn\u00e9m v\u00fdvoji n\u011bmeck\u00e9 minority v Brn\u011b.<\/p>\n Bezprost\u0159edn\u011b po osvobozen\u00ed byl jej\u00ed stav odhadov\u00e1n maxim\u00e1ln\u011b na 26.000 osob. V noci ze 30. na 31. kv\u011bten 1945 prov\u011b\u0159ily policejn\u00ed rev\u00edry toto\u017enost n\u011bco m\u00e1lo p\u0159es 22.000 N\u011bmc\u016f. Jak u\u017e bylo uvedeno, denn\u00ed tisk ve sv\u00fdch vyd\u00e1n\u00edch z 1. \u010dervna 1945 zve\u0159ejnil podrobn\u011bj\u0161\u00ed \u00fadaje z policejn\u00edho zdroje: 17.014 N\u011bmc\u016f bylo vyvedeno z Brna a o dal\u0161\u00edch asi 2.500 nebylo do t\u00e9 doby hl\u00e1\u0161en\u00ed k dispozici. Mimoto 575 osob bylo z transferu vylou\u010deno ze zdravotn\u00edch d\u016fvod\u016f, 853 pr\u00e1ceschopn\u00fdch mu\u017e\u016f doprovodily str\u00e1\u017ee do pracovn\u00edho t\u00e1bora ? 1.226 N\u011bmc\u016f p\u0159edlo\u017eilo doklady o podan\u00fdch \u017e\u00e1dostech za \u00fa\u010delem jejich vyn\u011bt\u00ed z tzv. na\u0159\u00edzen\u00ed o N\u011bmc\u00edch. Celkov\u00fd po\u010det prov\u011b\u0159ovan\u00fdch z\u016fstal zhruba o \u010dty\u0159i tis\u00edce za p\u016fvodn\u00edm odhadem. Kolik n\u011bmeck\u00fdch ob\u010dan\u016f tehdy \u017eilo mimo sv\u00e1 st\u00e1l\u00e1 bydli\u0161t\u011b, ode\u0161lo do ilegality \u010di uniklo p\u0159ed vys\u00eddlovac\u00ed akc\u00ed, nebylo pochopiteln\u011b zji\u0161t\u011bno.<\/p>\n Dal\u0161\u00ed p\u0159ehled vydalo policejn\u00ed \u0159editelstv\u00ed v Brn\u011b k datu 14. z\u00e1\u0159\u00ed 1945. Podle t\u00e9to zpr\u00e1vy bylo 31. kv\u011btna 1945 vys\u00eddleno 18.072 n\u011bmeck\u00fdch ob\u010dan\u016f. Dal\u0161\u00edch 6.750 N\u011bmc\u016f \u017eilo v obvykl\u00e9m ob\u010dansk\u00e9m ubytov\u00e1n\u00ed. V pracovn\u00edch a interna\u010dn\u00edch t\u00e1borech bylo um\u00edst\u011bno 4.858 dal\u0161\u00edch a na\u0159\u00edzen\u00edm o N\u011bmc\u00edch nepodl\u00e9halo 2.203 osob. Z uveden\u00e9ho vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee ke 14. z\u00e1\u0159\u00ed 1945 evidovala policie v Brn\u011b celkem 13.811 N\u011bmc\u016f. P\u0159ipo\u010dteme-li k tomu 18.072 odsunut\u00fdch, p\u0159evy\u0161uje \u00fahrnn\u00e9 \u010d\u00edslo 31.883 p\u016fvodn\u011b odhadovan\u00fd stav 25-26.000 n\u011bmeck\u00fdch obyvatel o t\u00e9m\u011b\u0159 sedm tis\u00edc.<\/p>\n K 1. b\u0159eznu 1946 m\u011blo Brno celkem 15.363 n\u011bmeck\u00fdch obyvatel. Z nich bylo pozd\u011bji na z\u00e1klad\u011b mezin\u00e1rodn\u011b stanoven\u00fdch podm\u00ednek odsunuto do zahrani\u010d\u00ed 6111. T\u00edmto aktem byl sice odsun z Brna uzav\u0159en, av\u0161ak p\u0159esto z\u016fst\u00e1valo v Brn\u011b ke 20. z\u00e1\u0159\u00ed 1947 je\u0161t\u011b 7.923 N\u011bmc\u016f v\u010detn\u011b antifa\u0161ist\u016f, \u017eadatel\u016f o \u010deskoslovensk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed ob\u010danstv\u00ed, perzekvovan\u00fdch \u017did\u016f n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodnosti apod. Tato posledn\u00ed skupina nebyla u\u017e regulov\u00e1na \u017e\u00e1dn\u00fdm specifick\u00fdm omezuj\u00edc\u00edm ustanoven\u00edm. V\u011bt\u0161inou se leg\u00e1ln\u011b roze\u0161la v n\u011bkolika n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech r\u016fzn\u00fdmi sm\u011bry do zahrani\u010d\u00ed, definitivn\u011b z\u016fstali p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b N\u011bmci sp\u0159\u00edzn\u011bni s \u010desk\u00fdmi obyvateli.<\/p>\n Nelze ov\u0161em p\u0159ehl\u00e9dnout prudk\u00fd po\u010detn\u00ed n\u00e1r\u016fst N\u011bmc\u016f a\u017e na 15.363 osoby b\u011bhem dev\u00edti m\u011bs\u00edc\u016f n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch po kv\u011btnov\u00e9m odsunu. Toto zv\u00fd\u0161en\u00ed nevysv\u011btl\u00ed pouze 6.000 – 7.000 N\u011bmc\u016f vr\u00e1cen\u00fdch z poho\u0159elick\u00e9ho t\u00e1bora. Ve stejn\u00e9 dob\u011b lid\u00e9 \u017eij\u00edc\u00ed mimo \u00fa\u0159edn\u00ed evidenci vzdali \u017eivot v ilegalit\u011b a zp\u011bt p\u0159i\u0161li i n\u011bkte\u0159\u00ed z t\u011bch, kte\u0159\u00ed p\u0159ed frontou ode\u0161li na z\u00e1pad a dodate\u010dn\u011b naznali, \u017ee bude poctiv\u011bj\u0161\u00ed vr\u00e1tit se k rodin\u011b a pomoci j\u00ed p\u0159i p\u0159ekon\u00e1v\u00e1n\u00ed pov\u00e1le\u010dn\u00fdch sv\u00edzel\u016f. To v\u0161echno v\u0161ak neobjas\u0148uje skute\u010dnost, \u017ee hlavn\u00ed p\u0159\u00edliv p\u0159edstavovali lid\u00e9, jejich\u017e dosavadn\u00edm st\u00e1l\u00fdm bydli\u0161t\u011bm Brno nebylo.<\/p>\n V tut\u00e9\u017e noc, kdy bylo vys\u00eddleno n\u011bmeck\u00e9 obyvatelstvo z Brna, u\u010dinily tot\u00e9\u017e m\u00edstn\u00ed n\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbory a bl\u00ed\u017ee neur\u010den\u00e9 revolu\u010dn\u00ed ozbrojen\u00e9 skupiny s n\u011bmeck\u00fdmi obyvateli p\u0159\u00edm\u011bstsk\u00fdch obc\u00ed Mod\u0159ice, Moravany a Zele\u0161ice. V\u0161echny t\u0159i obce u\u017e od poloviny t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let neblaze prosluly sv\u00fdmi brut\u00e1ln\u011b nacisticky zalo\u017een\u00fdmi n\u011bmeck\u00fdmi komunitami. Kdykoliv brn\u011bn\u0161t\u00ed nacist\u00e9 pot\u0159ebovali dodat sv\u00fdm sraz\u016fm a provokac\u00edm n\u00e1le\u017eitou razantnost a \u0161ovinistickou nen\u00e1vist, p\u0159izvali si na pomoc soukmenovce pr\u00e1v\u011b z t\u011bchto t\u0159\u00ed m\u00edst. Bez jejich \u00fa\u010dasti se neobe\u0161el ani protist\u00e1tn\u00ed pu\u010d Karla Schwabeho.<\/p>\n Revolu\u010dn\u00ed spr\u00e1vy obc\u00ed soust\u0159edily N\u011bmce k r\u00e1nu 31. kv\u011btna 1945 na k\u0159i\u017eovatk\u00e1ch s hlavn\u00ed silnic\u00ed vedouc\u00ed do Poho\u0159elic a p\u0159ipojily je na z\u00e1v\u011br brn\u011bnsk\u00e9ho transferu.<\/p>\n Po\u010det vys\u00eddlen\u00fdch nezn\u00e1me ani odhadem a bylo by neseri\u00f3zn\u00ed pokou\u0161et se o jeho zji\u0161t\u011bn\u00ed dodate\u010dn\u011b s odstupem pades\u00e1ti let. Souvislost mezi brn\u011bnskou a vesnickou odsunovou akc\u00ed nen\u00ed prok\u00e1z\u00e1na, p\u0159esto\u017ee zahrani\u010dn\u00ed literatura tvrd\u00ed, \u017ee 29. kv\u011btna 1945 p\u0159i\u0161el na mod\u0159ickou radnici dopis od ZNV v Brn\u011b na\u0159izuj\u00edc\u00ed v\u0161eobecn\u00fd odsun. Na podporu tohoto n\u00e1zoru nebyl prozat\u00edm v archivn\u00edm fondu ZNV nalezen \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fkaz. Rovn\u011b\u017e m\u00edstn\u00ed mod\u0159ick\u00e1 tradice odvol\u00e1vaj\u00edc\u00ed se na intervenci Josefa Kapouna postr\u00e1d\u00e1 pr\u016fkaznost.<\/p>\n Kapounova role v cel\u00e9 vys\u00eddlovac\u00ed akci je zveli\u010dena a neodpov\u00edd\u00e1 dobov\u00e9 skute\u010dnosti.<\/p>\n Osoby vyveden\u00e9 z Mod\u0159ic a okol\u00ed v \u017e\u00e1dn\u00e9m sm\u011bru neovlivnily statistick\u00e9 \u00fadaje N\u00e1rodn\u00ed bezpe\u010dnosti pojedn\u00e1vaj\u00edc\u00ed o po\u010dtech vys\u00eddlen\u00fdch N\u011bmc\u016f mimo Brno. \u00dapln\u011b opa\u010dn\u00e1 situace nastala p\u0159i jejich n\u00e1vratu zp\u011bt. Pon\u011bvad\u017e na pochodov\u00e9 trase i v Poho\u0159elic\u00edch do\u0161lo k prom\u00edsen\u00ed m\u011bstsk\u00fdch i vesnick\u00fdch vyst\u011bhovanc\u016f, p\u0159ich\u00e1zeli do Brna nejenom jeho p\u016fvodn\u00ed obyvatel\u00e9, ale i lid\u00e9 z Mod\u0159ic a okol\u00ed. Jejich vz\u00e1jemn\u00e9 odli\u0161ov\u00e1n\u00ed bylo prakticky nemo\u017en\u00e9, av\u0161ak hlavn\u00edm d\u016fvodem pro jejich p\u0159echod do Brna bylo to, \u017ee je p\u016fvodn\u00ed obce odm\u00edtaly p\u0159evz\u00edt zp\u011bt. T\u00edm do\u0161lo k nep\u0159edpokl\u00e1dan\u00e9mu zv\u00fd\u0161en\u00ed po\u010detn\u00edho stavu N\u011bmc\u016f ve m\u011bst\u011b.<\/p>\n Byl tu ov\u0161em je\u0161t\u011b jeden pramen p\u0159\u00edlivu n\u011bmeck\u00fdch ob\u010dan\u016f do Brna. Nejedna rodina v okoln\u00edch m\u011bstech a vesnic\u00edch usoudila, \u017ee bude pro ni p\u0159\u00edzniv\u011bj\u0161\u00ed, jestli\u017ee o\u017eel\u00ed sv\u016fj dosavadn\u00ed domov a p\u0159ejde pod nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edmi z\u00e1minkami do Brna. V dosavadn\u00edch bydli\u0161t\u00edch lid\u00e9 o jejich sm\u00fd\u0161len\u00ed a jedn\u00e1n\u00ed za okupace p\u0159\u00edli\u0161 mnoho v\u011bd\u011bli, a t\u0159eba\u017ee v\u011bt\u0161inou ne\u0161lo o trestn\u00e9 \u010diny, anonymn\u00ed splynut\u00ed s brn\u011bnsk\u00fdmi N\u011bmci, anebo ubytov\u00e1n\u00ed u sp\u0159\u00edzn\u011bn\u00fdch \u010cech\u016f jim sk\u00fdtalo n\u011bkter\u00e9 v\u00fdhody i za cenu dobrovoln\u00e9ho osobn\u00edho uskrovn\u011bn\u00ed. M\u00edstn\u00ed revolu\u010dn\u00ed n\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbory takov\u00e9 snahy v\u00edtaly a podporovaly, zat\u00edmco Brnu byli nov\u011b p\u0159\u00edchoz\u00ed na obt\u00ed\u017e.<\/p>\n Brn\u011bnsk\u00e9 revolu\u010dn\u00ed vys\u00eddlen\u00ed N\u011bmc\u016f je st\u00e1l\u00fdm odborn\u00fdm i populariza\u010dn\u00edm n\u00e1m\u011btem.<\/p>\n Soust\u0159edit a vyhodnotit v\u0161echna pojedn\u00e1n\u00ed \u010di zm\u00ednky o transportu nebylo na dan\u00e9m stupni historiografick\u00e9 pr\u00e1ce re\u00e1ln\u00e9 a tak\u00e9 nebylo p\u0159edm\u011btem oti\u0161t\u011bn\u00e9 materi\u00e1lov\u00e9 pr\u00e1ce. Nen\u00ed obt\u00ed\u017en\u00e9 pouk\u00e1zat na to, co v\u0161echno je\u0161t\u011b neobsahuje, na co v\u0161echno nereagovala ? k \u010demu v\u0161emu stanoviska nezaujala. Jej\u00ed posl\u00e1n\u00ed spo\u010d\u00edv\u00e1 v tom, \u017ee chce p\u0159isp\u011bt k pozn\u00e1n\u00ed re\u00e1ln\u00e9 historick\u00e9 geneze vys\u00eddlen\u00ed, jeho pr\u016fb\u011bhu a hlavn\u011b chce p\u0159edlo\u017eit ve\u0159ejnosti re\u00e1ln\u00e9 a historicky zd\u016fvodn\u011bn\u00e9 \u00fadaje o po\u010dtech zem\u0159el\u00fdch \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f. V pr\u016fb\u011bhu uplynul\u00fdch pades\u00e1ti let byla problematika n\u011bmeck\u00e9ho transferu n\u011bkolikr\u00e1t p\u0159edest\u0159ena na mezin\u00e1rodn\u00ed \u00farovni se z\u00e1m\u011brem vyvolat mezin\u00e1rodn\u00ed pro\u0161et\u0159en\u00ed brn\u011bnsk\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed a dos\u00e1hnout nadn\u00e1rodn\u00edho odsouzeni inici\u00e1tor\u016f a organiz\u00e1tor\u016f vys\u00eddlovac\u00ed akce. Metody t\u011bchto z\u00e1m\u011br\u016f byly r\u016fzn\u00e9, v\u011bt\u0161inou ale postupovaly na sam\u00e9m okraji seri\u00f3znosti a \u00fanosnosti z hlediska respektov\u00e1n\u00ed dobr\u00fdch mezin\u00e1rodn\u00edch vztah\u016f. S ohledem na dan\u00e9 t\u00e9ma p\u0159ipom\u00edn\u00e1me t\u0159i nejtypi\u010dt\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n V roce 1947 podal Wenzel Jaksch<\/em>, p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00fd poslanec \u010deskoslovensk\u00e9ho parlamentu za soci\u00e1ln\u011b demokratickou stranu, petici k Organizaci spojen\u00fdch n\u00e1rod\u016f v New Yorku, v n\u00ed\u017e \u017e\u00e1dal mezin\u00e1rodn\u00ed vy\u0161et\u0159en\u00ed masakr\u016f na trase Brno – Poho\u0159elice – Mikulov. Pravd\u011bpodobn\u011b pr\u00e1v\u011b jeho p\u0159i\u010din\u011bn\u00edm dostalo mezin\u00e1rodn\u00ed dimenzi tvrzeni o 50.000 vys\u00eddlen\u00fdch, 10.000 zabit\u00fdch cestou a 4.000 mrtv\u00fdch v Poho\u0159elic\u00edch. Sv\u016fj v\u00fdklad ud\u00e1lost\u00ed dokl\u00e1dal popisem morbidn\u00edch ukrutnost\u00ed a \u0161\u00edlen\u00fdch n\u00e1silnost\u00ed. Jaksch neargumentuje st\u0159\u00edlen\u00edm transportovan\u00fdch osob. To poch\u00e1z\u00ed evidentn\u011b z jin\u00e9ho, prozat\u00edm nespecifikovan\u00e9ho pramene.<\/p>\n Jak na Petici reagovaly org\u00e1ny OSN, pokud se skute\u010dn\u011b a\u017e do jej\u00edho centra dostala, nezn\u00e1me a nem\u016f\u017eeme posoudit vyvozen\u00e9 z\u00e1v\u011bry. Do \u010ceskoslovenska p\u0159i\u0161el jej\u00ed text ofici\u00e1ln\u00ed cestou. V druh\u00e9 polovin\u011b roku 1947 provedly st\u00e1tn\u00ed org\u00e1ny rozs\u00e1hl\u00e9 \u0161et\u0159en\u00ed, soust\u0159edily mnoho pr\u016fkazn\u00e9ho materi\u00e1lu a v\u0161echna tvrzen\u00ed W. Jaksche vyvr\u00e1tily. Z\u016fstalo pouze u po\u010dtu 558 osob zem\u0159el\u00fdch nen\u00e1silnou smrt\u00ed v Poho\u0159elic\u00edch. Toto \u010d\u00edslo nen\u00ed spr\u00e1vn\u00e9, av\u0161ak u\u017e tenkr\u00e1t zma\u0159ilo pov\u011bsti o tis\u00edc\u00edch zast\u0159elen\u00fdch. S odstupem \u010dasu lze tehdej\u0161\u00edm dom\u00e1c\u00edm vl\u00e1dn\u00edm \u00fa\u0159ad\u016fm vytknout, pro\u010d v\u00fdsledky \u0161et\u0159en\u00ed neprezentovaly doma i v zahrani\u010d\u00ed takov\u00fdm zp\u016fsobem, kter\u00fd by vylu\u010doval dal\u0161\u00ed tradov\u00e1n\u00ed Jakschov\u00fdch nepravd a desinterpretac\u00ed.<\/p>\n Po roce 1990 projevila z\u00e1jem o m\u00edsto poh\u0159ben\u00ed N\u011bmc\u016f u Poho\u0159elic v\u00edde\u0148sk\u00e1 organizace Rakousk\u00e9ho \u010cern\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee, jej\u00ed\u017e z\u00e1jmovou n\u00e1pln\u00ed je p\u00e9\u010de o v\u00e1le\u010dn\u00e9 hroby. Opr\u00e1vn\u011bn\u011b kritizovala nepietn\u00ed stav hrob\u016f brn\u011bnsk\u00fdch N\u011bmc\u016f a p\u0159edlo\u017eila n\u00e1vrhy na jejich d\u016fstojnou \u00fapravu. Rakousk\u00e1 iniciativa zastihla \u010deskou stranu nep\u0159ipravenou. V dan\u00e9 chv\u00edli, poznamenan\u00e9 n\u00e1tlakovou snahou host\u016f, nebyla schopna dostate\u010dn\u011b oponovat nespr\u00e1vn\u00fdm \u00fadaj\u016fm uveden\u00fdm na pam\u011btn\u00edch desk\u00e1ch od \u010cern\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee a podat p\u0159esn\u00e9 \u00fadaje o skute\u010dn\u00e9 poloze n\u011bmeck\u00fdch poln\u00edch poh\u0159b\u016f. Jejich skute\u010dn\u00e9 m\u00edsto bylo p\u0159esn\u011b zji\u0161t\u011bno a\u017e po \u010dty\u0159ech letech od postaven\u00ed pam\u00e1tn\u00edku u silnice z Poho\u0159elic do Mikulova. Podle pov\u00e1le\u010dn\u00fdch p\u0159edpis\u016f o poh\u0159b\u00edv\u00e1n\u00ed m\u011blo b\u00fdt improvizovan\u00e9 poh\u0159ebi\u0161t\u011b zru\u0161eno hned po p\u0159echodu mimo\u0159\u00e1dn\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed v roce 1945 a ostatky kultivovan\u011b p\u0159eneseny na m\u00edstn\u011b p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fd h\u0159bitov. Zanedb\u00e1n\u00ed t\u00e9to povinnosti p\u0159ineslo o n\u011bkolik des\u00edtek let pozd\u011bji zbyte\u010dn\u00e9 komplikace.<\/p>\n Od roku 1990 p\u0159inesly sd\u011blovac\u00ed prost\u0159edky p\u0159em\u00edru senza\u010dn\u00edch odhalen\u00ed o pov\u00e1le\u010dn\u00fdch „zv\u011brstvech“ v Poho\u0159elic\u00edch a na o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed dal\u0161\u00edch sv\u00e9 \u010dten\u00e1\u0159e a div\u00e1ky naladily.<\/p>\n P\u0159\u00edslu\u0161n\u00fd org\u00e1n \u010desk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1vy mohl jejich n\u00e1poru \u010delit jedin\u011b z d\u016fkladn\u011b fundovan\u00fdch pozic. K zaujet\u00ed rozhodn\u00e9ho postoje v\u0161ak nem\u011bl k dispozici ani dostatek fakt\u016f.<\/p>\n Od pov\u00e1le\u010dn\u00e9 doby, v n\u00ed\u017e Wenzel Jaksch tvrdil, \u017ee lid\u00e9 na cest\u011b do Poho\u0159elic zahynuli na n\u00e1sledky \u00fatrap, nebyl v prvn\u00ed polovin\u011b devades\u00e1t\u00fdch let oti\u0161t\u011bn snad jedin\u00fd \u010dl\u00e1nek bez barvit\u00e9ho l\u00ed\u010den\u00ed hromadn\u00e9ho st\u0159\u00edlen\u00ed N\u011bmc\u016f cestou do Mikulova. V poho\u0159elick\u00e9m ubytovac\u00edm t\u00e1bo\u0159e m\u011bli p\u0159ich\u00e1zet o \u017eivot ranou do t\u00fdlu. V d\u016fsledku rozjit\u0159en\u00fdch p\u0159edstav o spoust\u011b masov\u00fdch hrob\u016f v okol\u00ed t\u00e1bora, m\u011bsta i silnice z Brna k rakousk\u00fdm hranic\u00edm padly v\u0161echny \u00favahy o pietn\u00ed \u00faprav\u011b poln\u00edch hrob\u016f.<\/p>\n Za t\u00e9to okolnosti objektivn\u011b vyvstal neodkladn\u00fd po\u017eadavek na vyzvednut\u00ed ostatk\u016f a jejich \u00fa\u0159edn\u00ed komision\u00e1ln\u00ed ohled\u00e1n\u00ed, aby jednou prov\u017edy bylo nezpochybniteln\u011b zji\u0161t\u011bno, kolik lid\u00ed je skute\u010dn\u011b u Poho\u0159elic poh\u0159beno, jestli skute\u010dn\u011b byli post\u0159\u00edleni, anebo podlehli d\u016fsledk\u016fm zp\u016fsoben\u00fdm fyzick\u00fdm zni\u010den\u00edm n\u011bkter\u00fdch t\u011blesn\u00fdch org\u00e1n\u016f (nap\u0159. roz\u0161lap\u00e1n\u00ed hlavy). V\u00fdznamn\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed v\u011bdeck\u00e9 autority nebyly v roce 1992 na mezin\u00e1rodn\u00ed konferenci ve Sti\u0159\u00edn\u011b p\u0159\u00edstupn\u00e9 archivn\u00edm d\u016fkaz\u016fm, \u017ee poh\u0159ben\u00ed z ubytovac\u00edho t\u00e1bora zem\u0159eli v d\u016fsledku st\u00e1\u0159\u00ed, t\u011blesn\u00e9ho vy\u010derp\u00e1n\u00ed a epidemie \u00faplavice.<\/p>\n Ani p\u0159edlo\u017een\u00e9 Z\u00e1znamy o \u00famrt\u00ed je v n\u00e1zoru o post\u0159\u00edlen\u00ed nezvikaly. Pon\u011bvad\u017e dosavadn\u00ed odvol\u00e1v\u00e1n\u00ed na autoritu archivn\u00ed dokumentace nedos\u00e1hlo n\u00e1le\u017eit\u00e9ho uzn\u00e1n\u00ed, z\u016fst\u00e1v\u00e1 \u00fa\u0159edn\u00ed exhumace posledn\u00ed metodou ke zji\u0161t\u011bn\u00ed pravdy. P\u0159i prov\u00e1d\u011bn\u00ed sond\u00e1\u017e\u00ed sta\u010dilo po\u0161kozen\u00ed kostern\u00edch poz\u016fstatk\u016f l\u017e\u00edc\u00ed nasazen\u00e9ho rypadla a u\u017e krajem proch\u00e1zela zv\u011bst, \u017ee v\u0161echna tvrzen\u00ed o uplatn\u011bn\u00e9m n\u00e1sil\u00ed jsou potvrzena.<\/p>\n Jist\u00e9 kontroverzn\u00ed p\u0159\u00edstupy k poho\u0159elick\u00e9mu poh\u0159ebn\u00edmu m\u00edstu vyplynuly tak\u00e9 z ne\u00fapln\u00e9ho pojet\u00ed mezin\u00e1rodn\u00edch \u00famluv o ochran\u011b tzv. v\u00e1le\u010dn\u00fdch hrob\u016f. Rakousk\u00fd \u010cern\u00fd k\u0159\u00ed\u017e m\u00e1 p\u00e9\u010di o v\u00e1le\u010dn\u00e9 hroby zakotven p\u0159\u00edmo ve sv\u00e9m statutu i n\u00e1zvu jako podtitul (Kriegsgr\u00e4berf\u00fcrsorge). Z toho odvozuje tak\u00e9 svou p\u0159edpokl\u00e1danou kompetenci v\u016f\u010di n\u011bkter\u00fdm hrob\u016fm na na\u0161em \u00fazem\u00ed. Pokud jsou to hroby rakousk\u00fdch st\u00e1tn\u00edch p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f padl\u00fdch v boji, nebo zem\u0159el\u00fdch na n\u00e1sledky boj\u016f, ochrann\u00e1 kompetence mu n\u00e1le\u017e\u00ed za t\u00e9 okolnosti, \u017ee k n\u00ed byl zmocn\u011bn „ochrannou mocnost\u00ed“, co\u017e ve zvolen\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b je Rakousk\u00e1 republika.<\/p>\n <\/p>\n Obr. Ludv\u00edk Vacul\u00edk<\/em><\/p>\n Velmi z\u00e1va\u017en\u00fdm probl\u00e9mem posledn\u00edho roku je ch\u00e1p\u00e1n\u00ed brn\u011bnsk\u00e9 vys\u00eddlovac\u00ed akce jako zlo\u010dinu genocidia (z lat.). Dne 27. dubna 1995 podal spisovatel Ludv\u00edk Vacul\u00edk<\/em> Vrchn\u00edmu st\u00e1tn\u00edmu zastupitelstv\u00ed v Praze p\u00edsemn\u00e9 trestn\u00ed ozn\u00e1men\u00ed na jednotlivce a skupiny, kter\u00e9 se m\u011bly v roce 1945 dopustit zlo\u010dinu genocidy v\u016f\u010di ob\u010dan\u016fm n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodnosti. Zhruba o m\u011bs\u00edc pozd\u011bji up\u0159esnil L. Vacul\u00edk svoje pod\u00e1n\u00ed v tom smyslu, \u017ee by se m\u011blo jednat o ob\u011bti poh\u0159ben\u00e9 u Poho\u0159elic. Postupem \u010dasu pro\u0161lo ozna\u010dov\u00e1n\u00ed \u00famrt\u00ed v t\u00e1bo\u0159e t\u0159emi f\u00e1zemi. Nejprve se m\u011blo za to, \u017ee zahynuli v d\u016fsledku pro\u017eit\u00fdch \u00fatrap, pak n\u00e1sledovalo tvrzen\u00ed o post\u0159\u00edlen\u00ed a nyn\u00ed jsou pova\u017eov\u00e1ni za ob\u011bti genocidy. Prvn\u00ed dv\u011b likvida\u010dn\u00ed formy u\u017e pon\u011bkud om\u0161ely, zat\u00edmco t\u0159et\u00ed odpov\u00edd\u00e1 v\u00edce sou\u010dasn\u00e9 pr\u00e1vn\u00ed terminologii. Zlo\u010din genocidia je toti\u017e podle z\u00e1sad mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va neproml\u010diteln\u00fd.<\/p>\n Podstata genocidy byla kodifikov\u00e1na OSN na z\u00e1klad\u011b pozn\u00e1n\u00ed, vyvozen\u00e9ho z programov\u00e9ho vyhlazov\u00e1n\u00ed \u017did\u016f, Pol\u00e1k\u016f, R\u00f3m\u016f, Ukrajinc\u016f, Cik\u00e1n\u016f, Rus\u016f a v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b i \u010cech\u016f nacistick\u00fdm N\u011bmeckem v pr\u016fb\u011bhu druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Podn\u011bt k mezin\u00e1rodn\u00ed ochran\u011b p\u0159ed takov\u00fdmi zlo\u010diny poskytly v\u00fdsledky Mezin\u00e1rodn\u00edho vojensk\u00e9ho tribun\u00e1lu v Norimberku. Z t\u011bchto d\u016fvod\u016f p\u0159ijalo Valn\u00e9 shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed OSN 9. prosince 1948 konvenci O p\u0159edch\u00e1zen\u00ed zlo\u010dinu genocidy a potrest\u00e1n\u00ed za n\u011bj. V roce 1965 prohl\u00e1sily Spojen\u00e9 n\u00e1rody za genocidu tak\u00e9 v\u0161echny formy rasismu. \u00damluva vstoupila v platnost 12. lednem 1951 a mezi jej\u00edmi signat\u00e1\u0159i je tak\u00e9 \u010cSR. Za genocidu je pova\u017eov\u00e1na „vra\u017eda n\u00e1roda, vyhlazov\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f n\u00e1rodn\u00edch, etnick\u00fdch, rasov\u00fdch nebo n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch skupin obyvatelstva s c\u00edlem tyto skupiny \u00fapln\u011b nebo z\u010d\u00e1sti zni\u010dit“. Vlastn\u00ed text dokumentu je samoz\u0159ejm\u011b obs\u00e1hlej\u0161\u00ed a jeho v\u00fdklad n\u00e1ro\u010dn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e umo\u017e\u0148uje z\u00e1kladn\u00ed citovan\u00e1 charakteristika. M\u016f\u017eeme k n\u00ed v\u0161ak uv\u00e9st dv\u011b z\u00e1kladn\u00ed stanoviska.<\/p>\n P\u0159edev\u0161\u00edm ve ve\u0161ker\u00e9m dosud soust\u0159ed\u011bn\u00e9m materi\u00e1lu nebyl nalezen ani jedin\u00fd doklad, z n\u011bho\u017e by alespo\u0148 v n\u00e1znaku vypl\u00fdvalo, \u017ee \u00fa\u010delem vys\u00eddlen\u00ed N\u011bmc\u016f z Brna byla jejich fyzick\u00e1 likvidace. Rovn\u011b\u017e nejsou d\u016fkazy, \u017ee by k takov\u00e9mu po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed nab\u00e1dal n\u011bkter\u00fd z organiz\u00e1tor\u016f odsunu jinou osobu, anebo by s takov\u00fdm z\u00e1m\u011brem vytvo\u0159il organizovanou skupinu pachatel\u016f. Vezmeme-li v \u00favahu i protifa\u0161istick\u00fd ileg\u00e1ln\u00ed tisk z doby okupace, najdeme v n\u011bm kategorick\u00e1 odm\u00edtav\u00e1 stanoviska k dal\u0161\u00edmu sou\u017eit\u00ed s N\u011bmci, ale \u017e\u00e1dnou v\u00fdzvu k jejich vyhuben\u00ed. Subjektivn\u00ed \u00famysl zni\u010dit zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed brn\u011bnskou n\u011bmeckou minoritu nebyl ani zformulov\u00e1n, ani propagov\u00e1n, anebo vyd\u00e1n v podob\u011b p\u0159\u00edkazu k proveden\u00ed. Subjektivn\u00ed \u00famysl genocidy nebyl v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpadn\u011b nastolen.<\/p>\n Za druh\u00e9: v pr\u016fb\u011bhu vys\u00eddlen\u00ed a v dob\u011b existence poho\u0159elick\u00e9ho t\u00e1bora nebyla za uplynul\u00fdch pades\u00e1t let prok\u00e1z\u00e1na \u017e\u00e1dn\u00e1 vra\u017eda. V publikovan\u00fdch vzpom\u00ednk\u00e1ch \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f jsou uv\u00e1d\u011bna pouze pov\u0161echn\u00e1 a nepr\u016fkazn\u00e1 kli\u0161\u00e9, kter\u00e1 svou mlhavost\u00ed nemohla poslou\u017eit pro specifikov\u00e1n\u00ed a vy\u0161et\u0159en\u00ed n\u011bkter\u00e9ho takov\u00e9ho skutku. T\u0159i \u00famrt\u00ed souvisej\u00edc\u00ed s transportem byla pops\u00e1na v p\u0159edchoz\u00edch \u010d\u00e1stech a nemohou slou\u017eit za potvrzen\u00ed genocidn\u00edho jedn\u00e1n\u00ed. Stanice NBS v Poho\u0159elic\u00edch m\u011bla raj\u00f3n sv\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed pod dostate\u010dnou kontrolou. Nemohla sice v t\u00e9 dob\u011b sta\u010dit na v\u0161e, av\u0161ak profil jej\u00ed \u010dinnosti zachycen\u00fd ve stani\u010dn\u00edch p\u00edsemnostech vylu\u010duje, \u017ee by individu\u00e1ln\u00ed nebo hromadn\u00e9 vra\u017edy u\u0161ly jej\u00ed pozornosti a n\u00e1sledn\u00e9mu \u0161et\u0159en\u00ed. Pokud nebudou p\u0159edlo\u017eeny kriminologicky uzn\u00e1van\u00e9 indicie, nelze tvrzen\u00ed o vra\u017ed\u00e1ch akceptovat a nepotvrzen\u00e9 domn\u011bnky o sp\u00e1chan\u00fdch hrdeln\u00edch zlo\u010dinech vyd\u00e1vat za objektivn\u00ed str\u00e1nku genocidy.<\/p>\n Rovn\u011b\u017e sv\u00edzeln\u00e9 pom\u011bry v improvizovan\u00e9m ubytovac\u00edm t\u00e1bo\u0159e nelze vyd\u00e1vat za z\u00e1m\u011brn\u00e9 uveden\u00ed vyst\u011bhovan\u00fdch do podm\u00ednek, kter\u00e9 by byly p\u0159\u00ed\u010dinou hromadn\u00e9ho \u00famrt\u00ed.<\/p>\n T\u00e1bor, jak u\u017e bylo zd\u016frazn\u011bno, byl nep\u0159edpokl\u00e1danou improvizac\u00ed. Jestli\u017ee proti v\u0161em p\u0159edpoklad\u016fm vznikl, u\u010dinila t\u00e1borov\u00e1 spr\u00e1va v\u0161echno, co bylo v jej\u00edch sil\u00e1ch, k p\u0159ekon\u00e1n\u00ed nep\u0159\u00edzniv\u00fdch podm\u00ednek a na z\u00e1chranu lid\u00ed. Zhoubnou epidemii nevnesl do t\u00e1bora doprovodn\u00fd a str\u00e1\u017en\u00ed person\u00e1l s \u00famyslem soust\u0159ed\u011bn\u00e9 osoby t\u00edm z\u00e1m\u011brn\u011b postihnout na zdrav\u00ed a \u017eivotech. Epidemie byla pouze malou sou\u010d\u00e1st\u00ed katastrofick\u00e9 epidemiologick\u00e9 situace na Morav\u011b, vyvolan\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00fdmi ud\u00e1lostmi. V jist\u00e9m sm\u011bru skl\u00edzelo ve\u0161ker\u00e9 obyvatelstvo nejenom plody velkon\u011bmeck\u00fdch agresivn\u00edch kruh\u016f, n\u00fdbr\u017e tak\u00e9 militantn\u00edho n\u011bmeck\u00e9ho z\u00e1zem\u00ed.<\/p>\n Policie \u010cesk\u00e9 republiky. Krajsk\u00fd \u00fa\u0159ad vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed v Brn\u011b, po obs\u00e1hl\u00e9m \u0159e\u0161en\u00ed rozhodl ozn\u00e1men\u00ed Ludvika Vacul\u00edka odlo\u017eit, „nebo\u0165 nejde o podez\u0159en\u00ed z trestn\u00e9ho \u010dinu a nen\u00ed na m\u00edst\u011b vy\u0159\u00eddit v\u011bc jinak\u201d.<\/em> Z mnoha p\u0159ijat\u00fdch z\u00e1v\u011br\u016f byly op\u011btn\u011b zv\u00e1\u017eeny pom\u011bry v t\u00e1bo\u0159e: „Nikde nen\u00ed poznamen\u00e1no, ani u pam\u011btn\u00edk\u016f, \u017ee by n\u011bkdo z veden\u00ed t\u00e1bora m\u011bl \u00famysl p\u0159iv\u00e9st \u00fa\u010dastn\u00edky k fyzick\u00e9 likvidaci.\u201d<\/em> \u0160et\u0159en\u00ed zlo\u010din genocidy neprok\u00e1zalo a spr\u00e1vn\u011b pouk\u00e1zalo na to, \u017ee do \u010deskoslovensk\u00e9ho pr\u00e1vn\u00edho \u0159\u00e1du byl zakotven a\u017e po mezin\u00e1rodn\u00edch \u00famluv\u00e1ch z\u00e1konem \u010d. 86\/1950 Sb. Do t\u00e9to doby nebyla u n\u00e1s tato norma v platnosti.<\/p>\n \u0160et\u0159en\u00ed sou\u010dasn\u011b obna\u017eilo n\u011bkter\u00e9 mezery v tehdy platn\u00e9m pr\u00e1vn\u00edm \u0159\u00e1du a p\u0159i posuzov\u00e1n\u00ed n\u011bkter\u00fdch specifik souvisej\u00edc\u00edch s brn\u011bnsk\u00fdm transferem a navazuj\u00edc\u00edmi d\u016fsledky. Jeho proveden\u00ed spadalo pr\u00e1v\u011b do obdob\u00ed jist\u00e9 pr\u00e1vn\u00ed nouze, kdy n\u011bkter\u00e9 principy byly pouze pov\u0161echn\u011b nazna\u010deny, av\u0161ak nepropracov\u00e1ny s ohledem na nep\u0159edpokl\u00e1dan\u00fd v\u00fdvoj. V roce 1947 to v \u00dastavod\u00e1rn\u00e9m n\u00e1rodn\u00edm shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed vysv\u011btloval s\u00e1m tehdej\u0161\u00ed ministr spravedlnosti JUDr. Prokop Drtina. Podle ministrova expoz\u00e9 nemohl z\u00e1konod\u00e1rce p\u0159edv\u00eddat v\u0161echny d\u016fsledky, kter\u00e9 nastanou v d\u016fsledku okupace a v\u00e1lky a p\u0159edem je z\u00e1konn\u011b upravovat. Je t\u00edm poznamen\u00e1no i tzv. dekret\u00e1ln\u00ed obdob\u00ed, vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z reality odboje a revoluce. P\u0159i z\u00e1sadn\u00edm posuzov\u00e1n\u00ed brn\u011bnsk\u00e9ho transferu N\u011bmc\u016f neb\u00fdv\u00e1 vesm\u011bs dostate\u010dn\u011b br\u00e1n v \u00favahu vskutku ur\u010duj\u00edc\u00ed d\u011bjinn\u00fd faktor. Je j\u00edm hluboce determinovan\u00e1 a mimo jakoukoli pochybnost spravedliv\u00e1 n\u00e1rodn\u011bosvobozeneck\u00e1 revoluce. D\u011bjiny revoluc\u00ed dostate\u010dn\u011b prok\u00e1zaly, \u017ee je neprov\u00e1d\u011bj\u00ed strany po\u0159\u00e1dku a p\u0159edchoz\u00ed pr\u00e1vn\u00ed kodexy bez milosti rozmet\u00e1vaj\u00ed. Nevol\u00ed p\u0159edem pro\u0161lapan\u00e9 cesty, jinak by zradily samy sebe a ztratily avantgardn\u00ed sm\u011br. \u010ceskoslovensk\u00e1 revoluce 1944-1945 je rozhoduj\u00edc\u00edm hlediskem i pro dal\u0161\u00ed etapu ve studiu historie brn\u011bnsk\u00fdch protin\u011bmeck\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed. Nelze ji toti\u017e up\u0159\u00edt opravdovou snahu naj\u00edt lidsk\u00e9 v\u00fdchodisko z antihum\u00e1nn\u00edho marasmu dvou sv\u011btov\u00fdch v\u00e1lek a barbarstv\u00ed sv\u011btov\u00e9ho fa\u0161ismu. V tomto smyslu je dovr\u0161en\u00ed historick\u00e9 anal\u00fdzy brn\u011bnsk\u00e9 vysidlovac\u00ed akce N\u011bmc\u016f je\u0161t\u011b p\u0159ed n\u00e1mi.<\/p>\n ********<\/p>\n Prof. PhDr. Vojt\u011bch \u017dampach, CSc.: Vys\u00eddlen\u00ed n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva z Brna ve dnech 30. a 31. kv\u011btna 1945 a nouzov\u00fd ubytovac\u00ed t\u00e1bor v Poho\u0159elic\u00edch 1.6.-7.7.1945. Redakce Ing. P. Rejf, CSc., p\u0159ipravil JUDr. O. Tule\u0161kov. (V\u00fd\u0148atky z knihy). Vydalo K\u0159es\u0165anskosoci\u00e1ln\u00ed hnut\u00ed ve spolupr\u00e1ci s OR K\u010cP Praha 10 jako svou 43.publikaci ur\u010denou pro vnit\u0159n\u00ed pot\u0159ebu vlasteneck\u00fdch organizac\u00ed. Publikace nepro\u0161la \u0159\u00e1dnou autorskou a jazykovou \u00fapravou. Praha, duben 2002<\/p>\n Obr. Archiv NoS a internet<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Motto: Nen\u00ed mo\u017en\u00e9 \u017e\u00e1dat od zhanoben\u00fdch n\u00e1rod\u016f Evropy a sv\u011bta, aby t\u00e1hly p\u0159esnou d\u011bl\u00edc\u00ed \u010d\u00e1ru mezi nacismem a n\u011bmeck\u00fdm<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1191,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[47,223],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2095"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2095"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2095\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1191"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2095"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2095"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2095"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
<\/strong><\/p>\n
<\/strong><\/p>\n![\"vaculik\"](\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2014\/06\/vaculik.jpg\")
<\/p>\n
<\/em><\/p>\n