{"id":2196,"date":"2015-02-24T19:57:05","date_gmt":"2015-02-24T18:57:05","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2015\/02\/24\/osvtim-maji-polaci-pocit-viny\/"},"modified":"2024-07-08T21:03:58","modified_gmt":"2024-07-08T19:03:58","slug":"osvtim-maji-polaci-pocit-viny","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2015\/02\/24\/osvtim-maji-polaci-pocit-viny\/","title":{"rendered":"Osv\u011btim: maj\u00ed Pol\u00e1ci pocit viny?"},"content":{"rendered":"

\"poprava\"Polsk\u00fd ministr zahrani\u010d\u00ed Grzegorz Schetyna prohl\u00e1sil, \u017ee v\u011bzn\u011b v Osv\u011btimi \u00fadajn\u011b osvobodili pouze Ukrajinci. (1<\/a>) Tento nesmysl nepot\u0159ebuje koment\u00e1\u0159.<\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

Koneckonc\u016f, revizionismus Schetyny<\/em> nen\u00ed ojedin\u011bl\u00fd. Podobn\u00e9 n\u00e1zory se u\u017e dlouho p\u011bstuj\u00ed u n\u011bkter\u00fdch nacion\u00e1ln\u011b orientovan\u00fdch polsk\u00fdch historik\u016f.<\/p>\n

Tak v roce 2005 profesor Historick\u00e9ho institutu Var\u0161avsk\u00e9 univerzity Pawel Wieczorkiewicz<\/em> (1949-2009), na str\u00e1nk\u00e1ch novin Rzeczpospolita psal o tom, jak by bylo u\u017eite\u010dn\u00e9 spojenectv\u00ed nacistick\u00e9ho N\u011bmecka a Polska:<\/p>\n

„Mohli bychom naj\u00edt sv\u00e9 m\u00edsto na stran\u011b T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e, t\u00e9m\u011b\u0159 stejn\u00e9 jako It\u00e1lie, a pravd\u011bpodobn\u011b lep\u0161\u00ed ne\u017e Ma\u010farsko a Rumunsko. V d\u016fsledku toho bychom byli v Moskv\u011b, kde Adolf Hitler s na\u0161\u00edm mar\u0161\u00e1lem Edward Rydz-Smigly by p\u0159ehl\u00ed\u017eel p\u0159ehl\u00eddku v\u00edt\u011bzn\u00fdch polsko-n\u011bmeck\u00fdch vojsk.“ (2<\/a>), (3<\/a>)<\/p>\n

Nic nov\u00e9ho, fotografi\u00ed o navazov\u00e1n\u00ed p\u0159\u00e1telstv\u00ed polsk\u00fdch nacionalist\u016f s nacisty je dost. Ofici\u00e1ln\u00ed m\u00edsta nijak proti n\u00e1zor\u016fm profesora neprotestovala\u2026<\/p>\n

\u00a0\"pol17\"<\/p>\n

Obr. 1 Polsk\u00fd mar\u0161\u00e1l Edward Rydz-Smigly a n\u011bmeck\u00fd ata\u0161\u00e9 gener\u00e1lmajor Bogislav von Studnitz na p\u0159ehl\u00eddce „Dne nez\u00e1vislosti“ ve Var\u0161av\u011b 11.11.1938<\/em><\/p>\n

Nicm\u00e9n\u011b prohl\u00e1\u0161en\u00ed Schetyny je dobr\u00fdm d\u016fvodem pro prohl\u00eddku archivn\u00edch dokument\u016f.<\/p>\n

Od koho Rud\u00e1 arm\u00e1da, kter\u00fd se skl\u00e1dala ze v\u0161ech n\u00e1rod\u016f mnohon\u00e1rodnostn\u00edho Sov\u011btsk\u00e9ho svazu, v\u010detn\u011b Pol\u00e1k\u016f, osvobodila v\u011bzn\u011b koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f?<\/p>\n

Poj\u010fme se pod\u00edvat p\u0159es nacionalistick\u00e9 „br\u00fdle“ pana Schetyny na etnick\u00e9 slo\u017een\u00ed kolaborant\u016f s nacisty p\u0159i spr\u00e1v\u011b Osv\u011btimi.<\/p>\n

Snadno se uk\u00e1\u017ee, \u017ee je k dispozici spousta d\u016fkaz\u016f o dobrovoln\u00e9 \u00fa\u010dasti etnick\u00fdch Pol\u00e1k\u016f a Ukrajinc\u016f (takzvan\u00ed „travniki“) ve st\u0159eleck\u00fdch brig\u00e1d\u00e1ch na st\u0159e\u017een\u00ed t\u00e1bor\u016f. Etni\u010dt\u00ed N\u011bmci, a to i v\u010detn\u011b „vyvolen\u00fdch“ SS, na tuto „pr\u00e1ci“ pohl\u00ed\u017eeli s despektem.<\/p>\n

Zd\u00e1 se, \u017ee tento kolaborantsk\u00fd kostlivec v polsk\u00e9 sk\u0159\u00edni vyvol\u00e1v\u00e1 u nacion\u00e1ln\u00edch profesor\u016f a diplomat\u016f touhy po p\u0159ed\u011bl\u00e1n\u00ed historie.<\/p>\n

Mnoz\u00ed z polsko-ukrajinsk\u00fdch kolaborant\u016f s fa\u0161isty po v\u00e1lce uprchli do Kanady.<\/p>\n

Tam ti\u0161e do\u017e\u00edvali sv\u016fj \u010das, a pokud dodnes \u017eij\u00ed, jist\u011b s velkou d\u00e1vkou nostalgie se raduj\u00ed z \u00fasp\u011bch\u016f sv\u00fdch stoupenc\u016f v Kyjev\u011b, kte\u0159\u00ed po\u0159\u00e1daj\u00ed pr\u016fvody s pochodn\u011bmi pod eses\u00e1ck\u00fdmi runami Wolfsangel. (4<\/a>)<\/p>\n

„Rad\u011bji se stav\u00ed do pozice ob\u011bt\u00ed a zd\u016fraz\u0148uj\u00ed utrpen\u00ed za sov\u011btsk\u00e9 vl\u00e1dy, jen aby zakryli fakt, \u017ee oni sami se pod\u00edleli na masivn\u00edm vyhlazen\u00ed \u017did\u016f,“<\/em> \u0159\u00edk\u00e1 uzn\u00e1van\u00fd historik, vedouc\u00ed izraelsk\u00e9 pobo\u010dky Centra Simona Wiesenthala, Dr. Efraim Zuroff.<\/em><\/p>\n

Zde je n\u011bkolik fakt\u016f, od koho vlastn\u011b Rud\u00e1 arm\u00e1da osvobodila v\u011bzn\u011b v Osv\u011btimi.
\nP\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci tzv. „modr\u00e9 policie\u00bb (granatowa Policja), poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z polsk\u00fdch kolaborant\u016f, p\u0159ij\u00edmali lidi v\u00a0 Osv\u011btimi p\u0159\u00edmo na vlakov\u00e9m n\u00e1dra\u017e\u00ed a prov\u00e1zeli je do bar\u00e1k\u016f nebo do plynov\u00fdch komor. Sv\u011bd\u010d\u00ed o tom dokumenty na ofici\u00e1ln\u00edm webu Muzeu pam\u011bti t\u00e1bora. (5<\/a>)<\/p>\n

\"osvetim2\"<\/p>\n

Obr. 2 Na fotografii d\u016fstojn\u00edk Polsk\u00e9 policie Gener\u00e1ln\u00edho gouvernementu, n\u011bmecky : Polnische Polizei im Generalgouvernement, polsky: Policja Polska Generalnego Gubernatorstwa). Takov\u00ed fe\u0161n\u00ed pol\u0161t\u00ed chlapci v modr\u00fdch uniform\u00e1ch pom\u00e1hali nacist\u016fm na n\u00e1dra\u017e\u00edch a hranic\u00edch.<\/em><\/p>\n

V knize „Tov\u00e1rna na smrt“, kter\u00e1 byla vydan\u00e1 v roce 1960, sepsan\u00e1 v\u011bzni z Osv\u011btimi (GIPL, 1960, 296 s.), se p\u00ed\u0161e nap\u0159. o v\u011bze\u0148sk\u00e9m l\u00e9ka\u0159i, Pol\u00e1kovi Vladislavu Doeringovi (str. 112), kter\u00fd se \u00fa\u010dastnil v nelidsk\u00fdch pokusech na v\u011bzn\u00edch, o star\u0161\u00edm blokov\u00e9m (dozorci) Stefanu Wezbicze z Horn\u00edho Slezska, kter\u00fd nejrad\u011bji zab\u00edjel v\u011bzn\u011b, „t\u0159emi ranami hol\u00ed“ (str. 53), a tak\u00e9 popisuje druh l\u00e9\u010dby v\u011bz\u0148\u016f dal\u0161\u00edho polsk\u00e9ho l\u00e9ka\u0159e Zenktellera \u2013 bit\u00edm (str. 82).<\/p>\n

Polsk\u00fdmi fa\u0161isty naz\u00fdvaj\u00ed auto\u0159i knihy star\u0161\u00edho blokov\u00e9ho dozorce Bruno Bronewicze, raportshreibera Kazimierze Goska z Var\u0161avy, Julia Miklusza a Viktora Tkosza (str. 252-253). Mnoho polsk\u00fdch jmen naleznete v seznamu eses\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed v Osv\u011btimi byli obzvl\u00e1\u0161t\u011b brut\u00e1ln\u00ed v\u016f\u010di v\u011bz\u0148\u016fm (s. 231).<\/p>\n

Dobr\u00fd p\u0159ehled o polsk\u00e9 kolaboraci v Osv\u011btimi p\u0159edstavuje kniha renomovan\u00e9ho americk\u00e9ho profesora polsk\u00e9ho p\u016fvodu Tadeusze Piotrowski Poland’s Holocaust: Ethnic Strife, Collaboration with Occupying Forces and Genocide in the Second Republic, (1918\u20141947). P\u00ed\u0161e se v n\u00ed, mimo jin\u00e9, o rozs\u00e1hl\u00e9m byznysu polsk\u00fdch vyd\u011bra\u010d\u016f a \u0161melin\u00e1\u0159\u016f (szmalcowniki), kte\u0159\u00ed vyd\u00edrali pen\u00edze od Rom\u016f, \u017did\u016f, komunist\u016f, a od t\u011bch, kter\u00fdm hrozilo, \u017ee jako „nep\u0159\u00e1tel\u00e9 \u0158\u00ed\u0161e“ budou posl\u00e1ni do Osv\u011btimi.<\/p>\n

Byla to Rud\u00e1 arm\u00e1da, a v jejich \u0159ad\u00e1ch mnoz\u00ed etni\u010dt\u00ed Pol\u00e1ci a tak\u00e9 partyz\u00e1ni Armii Ludowej, kte\u0159\u00ed hrdinn\u011b bojovali, osvobozovali polskou zemi od fa\u0161ismu.<\/p>\n

Pro\u010d se tak p\u0159ekrucuje historie?<\/p>\n

Pro\u010d se polsk\u00fd ministr tak aktivn\u011b zaob\u00edr\u00e1 ochranou kolaborant\u016f? Nen\u00ed to proto, \u017ee mezi jeho p\u0159\u00edbuzn\u00fdmi byli lid\u00e9, kte\u0159\u00ed spolupracovali s nacisty b\u011bhem v\u00e1lky jako policist\u00e9 „modr\u00e9 policie“?<\/p>\n

Pod\u00edvejte se na tuto archivn\u00ed fotografii z b\u0159ezna 1943 u vlakov\u00e9ho n\u00e1dra\u017e\u00ed v bl\u00edzkosti koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora Sobibor. Polsk\u00fd d\u016fstojn\u00edk se jmenuje Kazim\u00edr Schetyna…<\/em><\/p>\n

\u00a0\"osvetim3\"<\/p>\n

Obr. 3 Zdroj: St\u00e1tn\u00ed archiv Brestsk\u00e9 oblasti, B\u011blorusk\u00e1 republika.<\/em><\/p>\n

Sobibor byl t\u00e1borem smrti od kv\u011btna 1942 do \u0159\u00edjna 1943, kde do\u0161lo k jedin\u00e9 \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 vzpou\u0159e v\u011bz\u0148\u016f i s jejich hromadn\u00fdm \u00fat\u011bkem, v historii nacistick\u00fdch koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor. Byl veden sov\u011btsk\u00fdm d\u016fstojn\u00edkem Alexandrem Pe\u010dorsk\u00fdm (1909-1990). (6<\/a>) Podle ofici\u00e1ln\u00edch \u00fadaj\u016f bylo v plynov\u00fdch komor\u00e1ch t\u00e1bora zabito asi 200 tis\u00edc lid\u00ed, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b polsk\u00fdch \u017did\u016f a sov\u011btsk\u00fdch v\u00e1le\u010dn\u00fdch zajatc\u016f.<\/p>\n