{"id":2203,"date":"2015-04-03T18:51:44","date_gmt":"2015-04-03T16:51:44","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2015\/04\/03\/bene-evropa-rusko-stalin\/"},"modified":"2015-04-03T18:51:44","modified_gmt":"2015-04-03T16:51:44","slug":"bene-evropa-rusko-stalin","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2015\/04\/03\/bene-evropa-rusko-stalin\/","title":{"rendered":"Bene\u0161, Evropa, Rusko, Stalin"},"content":{"rendered":"

\"benes\"T\u0159i sm\u011bry politiky \u010desk\u00e9ho prezidenta podle rusk\u00e9ho historika prof. S. J. Rybase<\/em>: D\u00edky Bene\u0161ovi se za\u010dala vytv\u00e1\u0159et Velk\u00e1 trojka, \u0159\u00edk\u00e1 autor<\/strong><\/p>\n


<\/strong>
<\/strong><\/p>\n

\u00a0<\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

Koncem lo\u0148sk\u00e9ho roku vy\u0161el v Praze \u017divotopis A. A. Gromyka<\/em>, v n\u011bm\u017e je obsa\u017eena z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e1 kapitola na t\u00e9ma T\u0159i sm\u011bry politiky prezidenta Bene\u0161e: Evropa, Rusko, Stalin<\/em> (autor rusk\u00fd historik prof. S. J. Rybas, p\u0159eklad Milo\u0161 Hoda\u010d<\/em>).<\/p>\n

V t\u00e9to kapitole, z n\u00ed\u017e budeme citovat, je hlavn\u00ed pozornost v\u011bnov\u00e1na Bene\u0161ovi a Stalinovi. Bene\u0161e sledoval Kreml, jak rusk\u00fd historik nazna\u010duje, u\u017e ve chv\u00edli versaillesk\u00e9 konference, j\u00ed\u017e byl \u00fa\u010dastn\u00edkem a v jej\u00edm\u017e r\u00e1mci, jak Rybas konstatuje, vznikla \u010ceskoslovensk\u00e1 republika \u201evlastn\u011b d\u00edky jemu\u201c.<\/p>\n

Bene\u0161 byl na Francii siln\u011b orientov\u00e1n, nezapom\u00ednal v\u0161ak ani na Rusko a jeho v\u00fdznam pro nez\u00e1vislost jeho vlasti. \u010ceskoslovensko bylo v tomto sm\u011bru tehdy v\u00fdjimkou Star\u00e9ho sv\u011bta.<\/p>\n

Lze \u0159\u00edci, \u017ee Bene\u0161 byl p\u0159\u00edli\u0161 lidsk\u00fd pro krut\u00e9 dvac\u00e1t\u00e9 stolet\u00ed. Domn\u00edval se, \u017ee do politiky \u010ceskoslovenska se d\u00e1 zahrnout to nejlep\u0161\u00ed ze z\u00e1padn\u00ed i socialistick\u00e9 spole\u010dnosti \u2013 jak demokracie a svoboda osobnosti, tak i soci\u00e1ln\u00ed ochrana obyvatel, pl\u00e1novitost ekonomiky a kolektivismus.<\/p>\n

Sbl\u00ed\u017eil je Mnichov<\/p>\n

Byla to mnichovsk\u00e1 krize, kter\u00e1 sbl\u00ed\u017eila Bene\u0161e jak s Ruskem, tak se Stalinem, kter\u00fd mu tehdy p\u0159es Gottwalda vzk\u00e1zal, \u017ee Sov\u011btsk\u00fd svaz je p\u0159ipraven poskytnout \u010ceskoslovensku i vojenskou pomoc, ale za podm\u00ednek, \u017ee se \u010ceskoslovensko bude aktivn\u011b br\u00e1nit a \u017ee o pomoc po\u017e\u00e1d\u00e1.<\/p>\n

Nap\u0159\u00edklad 28. z\u00e1\u0159\u00ed 1938 Voro\u0161ilov, tehdej\u0161\u00ed sov\u011btsk\u00fd lidov\u00fd komisa\u0159 obrany, prohl\u00e1sil, \u017ee SSSR je p\u0159ipraven 30. z\u00e1\u0159\u00ed vyslat na pomoc \u010ceskoslovensku 246 bombard\u00e9r\u016f a 302 st\u00edha\u010d\u016f. Na ohro\u017een\u00e9 Praze byla v\u0161ak tehdy sp\u00e1ch\u00e1na mnohostrann\u00e1 zrada. Dopustily se j\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm Francie a Anglie a spolu s nimi i Polsko a Ma\u010farsko, kter\u00e9 p\u0159edaly 22. z\u00e1\u0159\u00ed 1938 \u2013 je\u0161t\u011b p\u0159ed Mnichovem \u2013 ultim\u00e1tum po\u017eaduj\u00edc\u00ed od \u010ceskoslovenska p\u0159ed\u00e1n\u00ed n\u011bkter\u00fdch \u00fazem\u00ed. K zrad\u011b se p\u0159ipojilo i Rumunsko, kter\u00e9 podobn\u011b jako Polsko odm\u00edtalo jak\u00fdkoliv pr\u016fchod Rud\u00e9 arm\u00e1dy p\u0159es jejich \u00fazem\u00ed.<\/p>\n

Ale sov\u011btsk\u00fd spojenec nenechal Bene\u0161e ve \u0161tychu ani ve chv\u00edli jeho nucen\u00e9 emigrace: dva sov\u011bt\u0161t\u00ed zpravodajci mu p\u0159edali dokonce finan\u010dn\u00ed dar sov\u011btsk\u00e9 vl\u00e1dy na jeho \u017eivotn\u00ed pot\u0159eby (10 000 dolar\u016f).<\/p>\n

Po 15. b\u0159eznu 1939 si cestu do SSSR na\u0161el Ludv\u00edk Svoboda, kter\u00fd s \u0161ikem sv\u00fdch voj\u00e1k\u016f dostal v SSSR bezpe\u010dn\u00fd azyl. Svobodovi voj\u00e1ci byli internov\u00e1ni, nikdo z nich, jak uv\u00e1d\u00ed Rybas, v\u0161ak nebyl vystaven \u017e\u00e1dn\u00fdm repres\u00edm.<\/p>\n

K Bene\u0161ov\u00fdm lidem se na Stalin\u016fv p\u0159\u00edkaz chovali sov\u011bt\u0161t\u00ed hostitel\u00e9 se zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pozornost\u00ed a taktem, zd\u016fraz\u0148uje Rybas. A SSSR za\u010dal pot\u00e9, po zah\u00e1jen\u00ed sov\u011btsko-n\u011bmeck\u00e9 v\u00e1lky, poskytovat t\u00e9to skupin\u011b voj\u00e1k\u016f v\u0161e nezbytn\u00e9 i k utvo\u0159en\u00ed \u010ds. zahrani\u010dn\u00ed jednotky v SSSR.<\/p>\n

D\u00edky Bene\u0161ovi vznikala \u201eVelk\u00e1 trojka\u201c<\/strong><\/p>\n

Umanskij, tehdej\u0161\u00ed p\u0159edstavitel SSSR v USA, nav\u00e1zal na p\u0159\u00edkaz z Moskvy \u00fazk\u00e9 osobn\u00ed kontakty s prezidentem Bene\u0161em, kdy\u017e na po\u010d\u00e1tku emigrace na kr\u00e1tk\u00fd \u010das za\u010dal p\u016fsobit i v USA. Rybas d\u00e1le p\u00ed\u0161e:<\/p>\n

Bene\u0161 pak p\u016fsobil jako zprost\u0159edkovatel mezi Rooseveltem a sov\u011btsk\u00fdm veden\u00edm. Informoval o intenzivn\u00edm n\u011bmeck\u00e9m n\u00e1tlaku, aby Pol\u00e1ci na sv\u00e9m \u00fazem\u00ed netrp\u011bli \u010deskoslovensk\u00e9 formace a vydali jim nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed \u010desk\u00e9 voj\u00e1ky.<\/p>\n

B\u011bhem setk\u00e1n\u00ed s dal\u0161\u00edm sov\u011btsk\u00fdm diplomatem Majsk\u00fdm posuzoval Bene\u0161 pl\u00e1ny na mo\u017enou \u00fa\u010dast \u010ceskoslovenska p\u0159i vzniku v\u00fdchodn\u00ed a z\u00e1padn\u00ed fronty proti N\u011bmecku v p\u0159\u00edpad\u011b o\u010dek\u00e1van\u00e9 v\u00e1lky. \u201ePrakticky bylo pro Bene\u0161e vybudov\u00e1no nikoliv p\u0159\u00edm\u00e9, ale velmi d\u016fle\u017eit\u00e9 spojen\u00ed s americk\u00fdmi a anglick\u00fdmi vl\u00e1dn\u00edmi kruhy. Jin\u00fdmi slovy, d\u00edky Bene\u0161ovi se za\u010dala vytv\u00e1\u0159et Velk\u00e1 trojka, kter\u00e1 nakonec N\u011bmecko porazila.\u201c<\/p>\n

V l\u00e9t\u011b 1940 (to Anglie ji\u017e byla ve v\u00e1lce s N\u011bmeckem!) vytvo\u0159il Bene\u0161 v Lond\u00fdn\u011b exilovou vl\u00e1du a dos\u00e1hl prohl\u00e1\u0161en\u00ed Brit\u00e1nie a USA, \u017ee mnichovsk\u00e1 smlouva je neplatn\u00e1 od sam\u00e9ho po\u010d\u00e1tku, \u017ee \u010ceskoslovensko de iure nep\u0159estalo existovat a od 15. b\u0159ezna 1939 je ve v\u00e1le\u010dn\u00e9m stavu s N\u011bmeckem a plnopr\u00e1vn\u00fdm \u010dlenem antihitlerovsk\u00e9 koalice. V l\u00e9t\u011b 1941 se Bene\u0161 dohodl se Sov\u011btsk\u00fdm svazem na zastoupen\u00ed na \u00farovni velvyslanc\u016f a v SSSR se, jak zn\u00e1mo, za\u010dala formovat \u010deskoslovensk\u00e1 brig\u00e1da (pozd\u011bji sbor) Ludv\u00edka Svobody.<\/p>\n

Existuje ust\u00e1len\u00fd n\u00e1zor, \u017ee po Mnichovu \u010ce\u0161i v\u00fdrazn\u00fd odpor N\u011bmc\u016fm nekladli. Ve skute\u010dnosti proti N\u011bmc\u016fm bojovali. Po okupaci zem\u011b v b\u0159eznu 1939 mnoz\u00ed voj\u00e1ci emigrovali \u2013 mimo jin\u00e9 Ludv\u00edk Svoboda do polsk\u00e9ho Krakova a plukovn\u00edk Karel Klap\u00e1lek na St\u0159edn\u00ed v\u00fdchod. Oba vytvo\u0159ili \u010deskoslovensk\u00e9 vojensk\u00e9 jednotky a podporovali Bene\u0161e jako prezidenta. Klap\u00e1lek velel V\u00fdchodn\u00edmu sboru 11 v oblasti Tobruku, kde bojoval proti arm\u00e1d\u011b n\u011bmeck\u00e9ho gener\u00e1la E. Rommela.<\/p>\n

Za 26 m\u011bs\u00edc\u016f vy\u0159adili \u010cechoslov\u00e1ci 24 000 hitlerovc\u016f<\/strong><\/p>\n

Po del\u0161\u00ed anab\u00e1zi se \u010deskosloven\u0161t\u00ed voj\u00e1ci s leteck\u00fdm v\u00fdcvikem dostali do Anglie, kde se velmi \u00fasp\u011b\u0161n\u011b zapojili do bitvy o Anglii i n\u00e1sledn\u00fdch operac\u00ed. V\u00fdznamn\u00fdch \u00fasp\u011bch\u016f dosahovala \u010ds. zpravodajsk\u00e1 slu\u017eba, jej\u00ed\u017e \u00fasil\u00ed bylo korunov\u00e1no zorganizov\u00e1n\u00edm \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9ho atent\u00e1tu na R. Heydricha. Ten byl pro Hitlera jedn\u00edm z nepostradateln\u00fdch \u2013 bezchybn\u011b realizoval stranickou \u010distku v roce 1934 (likvidaci tzv. R\u00f6hmova pu\u010de), kter\u00e1 Hitlera zbavila vnitrostranick\u00e9 opozice; zajistil a zfal\u0161oval dokumenty nazna\u010duj\u00edc\u00ed vojensk\u00e9 spiknut\u00ed v SSSR vedouc\u00ed v Rud\u00e9 arm\u00e1d\u011b k velk\u00e9 \u010distce; p\u0159ipravoval provoka\u010dn\u00ed z\u00e1minky k zah\u00e1jen\u00ed v\u00e1lky s Polskem i SSSR; v lednu 1942 zorganizoval poradu o kone\u010dn\u00e9m \u0159e\u0161en\u00ed \u017eidovsk\u00e9 ot\u00e1zky. Jeho \u010dinnost v \u010cech\u00e1ch Hitler vysoce hodnotil, nebo\u0165 se mu poda\u0159ilo krut\u011b potla\u010dit mnoh\u00e9 projevy odporu a \u201estabilizovat\u201c protektor\u00e1t. Atent\u00e1t jej zastihl t\u011bsn\u011b p\u0159ed odjezdem do Francie, kde m\u011bl u\u010dinit tot\u00e9\u017e. Cel\u00fd sv\u011bt byl dojat osudem Lidic…<\/p>\n

Bene\u0161 byl vrchn\u00edm velitelem i na V\u00fdchod\u011b. Tato skupina se postupn\u011b rozr\u016fstala, do boj\u016f se na nal\u00e9h\u00e1n\u00ed Ludv\u00edka Svobody zapojila v roce 1943 a v boji u Sokolova zalo\u017eila modern\u00ed tradici \u010deskoslovensk\u00e9 arm\u00e1dy. Velitel roty poru\u010d\u00edk Otakar Jaro\u0161, kter\u00fd v boj\u00edch padl, se stal za v\u00e1lky prvn\u00edm hrdinou Sov\u011btsk\u00e9ho svazu z \u0159ad cizinc\u016f.<\/p>\n

Ztr\u00e1ty sboru v letech 1943-1944 byly zna\u010dn\u00e9. \u010cinily 4011 padl\u00fdch, nezv\u011bstn\u00fdch a t\u011bch, kte\u0159\u00ed zem\u0159eli na n\u00e1sledky zran\u011bn\u00ed, a 14 202 ran\u011bn\u00fdch. Zajat\u00e9 \u010deskoslovensk\u00e9 voj\u00e1ky n\u011bmeck\u00e1 vojska mu\u010dila a popravovala. Nap\u0159\u00edklad po bitv\u011b u Sokolova p\u011bt zajat\u00fdch ran\u011bn\u00fdch p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f \u010deskoslovensk\u00e9ho praporu pov\u011bsili nah\u00e9 za nohy v mrazu, kdy\u017e jim p\u0159edt\u00edm u\u0159ezali u\u0161i, nosy a jazyk.<\/p>\n

Po obsazen\u00ed Charkova na\u0161li N\u011bmci v jedn\u00e9 z nemocnic t\u011b\u017ece ran\u011bn\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky \u010deskoslovensk\u00e9ho praporu a ubili je p\u0159\u00edmo na nemocni\u010dn\u00edch l\u016f\u017ek\u00e1ch. V boj\u00edch na Slovensku m\u011bly krut\u00e9 popravy masov\u00fd charakter.<\/p>\n

\u010ceskosloven\u0161t\u00ed voj\u00e1ci toti\u017e s ohledem na Mnichov nem\u011bli nikdy pr\u00e1vo na statut v\u00e1le\u010dn\u00fdch zajatc\u016f a n\u011bmeck\u00e1 justice je soudila jako nep\u0159\u00e1tele \u0159\u00ed\u0161e. Jejich osudy se v mnoh\u00e9m podobaly osud\u016fm legion\u00e1\u0159\u016f z prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Ti byli p\u0159i zajet\u00ed rovn\u011b\u017e popravov\u00e1ni Raku\u0161any jako zr\u00e1dci. I oni se bili o ideu samostatn\u00e9ho \u010ceskoslovenska, v dob\u011b kdy v\u016fbec nebylo jasn\u00e9, \u017ee \u010ceskoslovensko n\u011bkdy vznikne.<\/p>\n

\u010ceskoslovensk\u00e1 vojska zni\u010dila za 26 m\u011bs\u00edc\u016f boj\u016f 24 000 hitlerovc\u016f.<\/p>\n

Sv\u011bdectv\u00ed de Gaulla<\/strong><\/p>\n

Koncem roku 1943 p\u0159ilet\u011bl Bene\u0161 do Moskvy. P\u0159i jedn\u00e1n\u00ed se Stalinem o pov\u00e1le\u010dn\u00e9m st\u00e1tn\u00edm z\u0159\u00edzen\u00ed byl p\u0159ijat model \u201elidov\u00e9 demokracie\u201c s tr\u017en\u00ed ekonomikou, soci\u00e1ln\u00ed ochranou pracuj\u00edc\u00edch a politickou pluralitou ve\u0159ejn\u00e9ho \u017eivota p\u0159i \u00fa\u010dasti komunist\u016f ve vl\u00e1d\u011b, Obnoven\u00e1 republika m\u011bla zachovat ve vn\u011bj\u0161\u00edch vztaz\u00edch \u201eprincip stejn\u00e9 vzd\u00e1lenosti\u201c od Z\u00e1padu i SSSR. Bene\u0161 dohodl se Stalinem odsun n\u011bmeck\u00e9ho a ma\u010farsk\u00e9ho obyvatelstva, politiku v\u016f\u010di Ma\u010farsku a N\u011bmecku, ekonomickou a vojenskou spolupr\u00e1ci po v\u00e1lce a pomoc v z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 etap\u011b v\u00e1lky, vztah v\u016f\u010di Polsku a \u201ecelkovou politickou linii\u201c v\u016f\u010di Spojenc\u016fm.<\/p>\n

Krom\u011b toho Bene\u0161 jako prvn\u00ed z l\u00eddr\u016f mal\u00fdch zem\u00ed p\u0159es v\u00fdhrady Lond\u00fdna podepsal spojeneckou smlouvu se Sov\u011btsk\u00fdm svazem.<\/p>\n

Vz\u00e1jemn\u00e9 vztahy mezi Bene\u0161em a Stalinem byly ur\u010deny mnoha faktory, ale ten hlavn\u00ed uvedl s\u00e1m prezident v rozhovoru s p\u0159edstavitelem Svobodn\u00e9 Francie gener\u00e1lem de Gaullem 2. ledna 1944 po n\u00e1vratu z moskevsk\u00fdch jedn\u00e1n\u00ed p\u0159es Al\u017e\u00edr do Lond\u00fdna. V de Gaullov\u00fdch vzpom\u00ednk\u00e1ch je to zachyceno takto:<\/p>\n

\u201eBene\u0161 mne informoval o sv\u00fdch jedn\u00e1n\u00edch v Moskv\u011b. Vykreslil Stalina jako \u010dlov\u011bka zdr\u017eenliv\u00e9ho v projevu, ale tvrd\u00e9ho v z\u00e1m\u011brech, kter\u00fd m\u00e1 na ka\u017ed\u00fd evropsk\u00fd probl\u00e9m sv\u016fj vlastn\u00ed n\u00e1zor, sice neve\u0159ejn\u00fd, ale zcela konkr\u00e9tn\u00ed. Potom mi Bene\u0161 objasnil svou politiku. Pod\u00edvejte se na mapu, \u0159ekl. Rusov\u00e9 se bl\u00ed\u017e\u00ed ke Karpat\u016fm. Ale na Z\u00e1pad\u011b st\u00e1le je\u0161t\u011b spojeneck\u00e1 vojska nejsou p\u0159ipravena k invazi ve Francii. To znamen\u00e1, \u017ee pr\u00e1v\u011b Rud\u00e1 arm\u00e1da bude ten, kdo osvobod\u00ed mou zemi od N\u011bmc\u016f. K tomu, abych mohl zformovat na\u0161i legislativu, mus\u00edm dos\u00e1hnout dohodu se Stalinem. Pak p\u0159e\u0161el k celkov\u00e9 situaci v zemi a za\u010dal mne p\u0159esv\u011bd\u010dovat, \u017ee u\u017e nejednou prohl\u00e1sil, \u017ee se \u010ceskoslovensko m\u016f\u017ee znovu zrodit jen cestou spojenectv\u00ed s Moskvou. Jezdil prstem po map\u011b a \u0159\u00edkal: \u201aToto jsou Sudety, kter\u00e9 mus\u00edme N\u011bmc\u016fm odebrat. Zde je T\u011b\u0161\u00edn, na kter\u00fd se t\u0159esou Pol\u00e1ci. Tady je Slovensko, o kter\u00e9m Ma\u010fa\u0159i sn\u00ed, \u017ee si je op\u011bt zaberou pro sebe \u2013 tam Monsignore Tiso u\u017e vytvo\u0159il svou separ\u00e1tn\u00ed vl\u00e1du. Ale ji\u017e z\u00edtra bude V\u00fdchodn\u00ed N\u011bmecko, Polsko a Ma\u010farsko v rukou sov\u011btsk\u00e9ho Ruska. Jak vid\u00edte, spojenectv\u00ed s Rusy je pro n\u00e1s nevyhnuteln\u00e9.\u2018<\/p>\n

Pokusil jsem se p\u0159ipomenout mu mo\u017enost obr\u00e1tit se na Z\u00e1pad, ale Bene\u0161 byl velmi skeptick\u00fd. \u201aRoosevelt,\u2018 prohl\u00e1sil, ,se chce domluvit se Stalinem a po v\u00edt\u011bzstv\u00ed st\u00e1hnout sv\u00e1 vojska co nejrychleji dom\u016f. Churchilla zaj\u00edm\u00e1me velmi m\u00e1lo. Podle jeho n\u00e1zoru je obrannou lini\u00ed Anglie R\u00fdn a Alpy. Jakmile toho dos\u00e1hne, u\u017e ho nic vzru\u0161ovat nebude, krom\u011b St\u0159edozemn\u00edho mo\u0159e. Ohledn\u011b n\u00e1s je p\u0159ipraven zast\u00e1vat Rooseveltovo stanovisko, pokud za to z\u00edsk\u00e1 n\u011bjakou v\u00fdhodu na V\u00fdchod\u011b. Pokud je mi zn\u00e1mo, v Teher\u00e1nu nepadlo o \u010ceskoslovensku ani slovo.\u2018<\/p>\n

Jin\u00fdmi slovy, Bene\u0161 fakticky nem\u011bl \u017e\u00e1dnou jinou volbu: spojenectv\u00ed s Moskvou chr\u00e1nilo zemi p\u0159ed re\u00e1ln\u00fdm nebezpe\u010d\u00edm. Kdy\u017e dokazoval de Gaullovi spr\u00e1vnost sv\u00e9ho rozhodnut\u00ed, zd\u016fraz\u0148oval, \u201e\u017ee nez\u00e1vislost a celistvost \u010ceskoslovenska jsou pln\u011b garantov\u00e1ny.<\/p>\n

Bene\u0161 nad\u00e1le v\u00edt\u011bzem<\/strong><\/p>\n

16. kv\u011btna 1945 se po v\u00edce jak p\u011btilet\u00e9 nep\u0159\u00edtomnosti Bene\u0161 a jeho vl\u00e1da vr\u00e1tili do Prahy osvobozen\u00e9 Rudou arm\u00e1dou. Ve v\u0161eobecn\u00fdch volb\u00e1ch v kv\u011btnu 1946 z\u00edskali komunist\u00e9 38 % hlas\u016f. 16. \u010dervna zvolilo \u00dastavod\u00e1rn\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed Bene\u0161e znovu prezidentem a komunistu A. Z\u00e1potock\u00e9ho p\u0159edsedou parlamentu. 3. \u010dervence 1946 se p\u0159edsedou vl\u00e1dy slo\u017een\u00e9 z n\u011bkolika stran stal komunista Klement Gottwald.<\/p>\n

B\u011bhem dvou let do\u0161lo k z\u00e1va\u017en\u00fdm mezin\u00e1rodn\u00edm zm\u011bn\u00e1m. N\u011bmecko (\u201epotenci\u00e1ln\u00ed zloduch\u201c, za kter\u00e9ho ho pova\u017eoval Roosevelt) se nestalo neutr\u00e1ln\u00ed, jak si p\u0159\u00e1la Moskva. Roosevelt ji\u017e opustil tento sv\u011bt, a proto se \u010ceskoslovensko spole\u010dn\u011b s druh\u00fdmi zem\u011bmi \u201elidov\u00e9 demokracie\u201c fakticky stalo p\u0159edmost\u00edm Sov\u011btsk\u00e9ho svazu proti z\u00e1padn\u00ed Evrop\u011b.<\/p>\n

V polovin\u011b \u00fanora 1948 vystoupili komunisti\u010dt\u00ed l\u00edd\u0159i v \u010dele s Gottwaldem s po\u017eadavkem na utvo\u0159en\u00ed nov\u00e9 vl\u00e1dy. 25. \u00fanora 1948 Bene\u0161 prohl\u00e1sil, \u017ee bude postupovat tak, aby zabr\u00e1nil krveprolit\u00ed.<\/p>\n

9. kv\u011btna 1948 p\u0159ijal parlament novou \u00dastavu a ve volb\u00e1ch 30. kv\u011btna byl zvolen parlament, ve kter\u00e9m v\u011bt\u0161inu z\u00edskali komunist\u00e9. 7. \u010dervna 1948 podal Bene\u0161 demisi a ode\u0161el fakticky nepora\u017een\u00fd, proto\u017ee text nov\u00e9 \u00dastavy nepodepsal.<\/p>\n

Zem\u0159el po druh\u00e9m z\u00e1chvatu mrtvice v Sezimov\u011b \u00dast\u00ed 3. z\u00e1\u0159\u00ed 1948.<\/p>\n

V devades\u00e1t\u00fdch letech minul\u00e9ho stolet\u00ed se \u010cSSR rozpadla na \u010cesko a Slovensko, to byl v\u0161ak nekrvav\u00fd proces. D\u00edky Bene\u0161ov\u011b politice nevznikla Sudeton\u011bmecko-\u010desk\u00e1 republika a Ma\u010farsko-slovensk\u00e1 republika, k \u010demu\u017e by s vysokou pravd\u011bpodobnost\u00ed do\u0161lo, kdyby se prezident Bene\u0161 zachoval jinak.<\/p>\n

P\u0159i vstupu \u010cesk\u00e9 republiky do Evropsk\u00e9 unie propukla v N\u011bmecku, Rakousku i \u010cesku polemika o odpov\u011bdnosti \u010desk\u00e9 politick\u00e9 elity za vys\u00eddlen\u00ed n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva, o vr\u00e1cen\u00ed majetku a dokonce o n\u00e1vratu ob\u010dansk\u00fdch a politick\u00fdch pr\u00e1v sudetsk\u00fdm N\u011bmc\u016fm. Bene\u0161 byl pojednou ozna\u010dov\u00e1n za hlavn\u00edho vin\u00edka \u201enedemokratick\u00fdch, silov\u00fdch rozhodnut\u00ed\u201c. To, \u017ee Stalin jako prvn\u00ed ze sv\u011btov\u00fdch v\u016fdc\u016f t\u00e9 doby Bene\u0161e podpo\u0159il, v\u0161emu dod\u00e1valo pikantn\u00ed n\u00e1dech.<\/p>\n

Mimochodem, t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ichni v\u00fdznamn\u00ed \u010de\u0161t\u00ed politici Bene\u0161ovy dekrety podpo\u0159ili a parlament prohl\u00e1sil, \u017ee \u201epr\u00e1vn\u00ed a majetkov\u00e9 vztahy, vypl\u00fdvaj\u00edc\u00ed z p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdch pr\u00e1vn\u00edch akt\u016f a z\u00e1kon\u016f, jsou platn\u00e9, nezpochybniteln\u00e9 a nezm\u011bniteln\u00e9\u201c.<\/p>\n

Tehdej\u0161\u00ed \u010desk\u00fd prezident V. Havel pova\u017eoval za povinnost zastat se Bene\u0161e jako skute\u010dn\u00e9ho demokrata a tragick\u00e9 osobnosti \u201ekapituluj\u00edc\u00ed p\u0159ed zlem\u201c, nebo\u0165 \u201epostupn\u011b pragmaticky na z\u00e1klad\u011b vlastn\u00edho p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed dosp\u011bl k n\u00e1zoru, \u017ee pevn\u00fd m\u00edr si \u017e\u00e1d\u00e1 vys\u00eddlen\u00ed N\u011bmc\u016f\u201c.<\/p>\n

Po Gorba\u010dovov\u011b chyb\u011b eliminuj\u00edc\u00ed v\u00fdsledky jaltsk\u00e9 konference bez pot\u0159ebn\u00fdch prorusk\u00fdch kompenzac\u00ed se obnovil i tlak na zru\u0161en\u00ed Bene\u0161ov\u00fdch dekret\u016f. \u010cesk\u00e1 strana je ozna\u010dila za \u201evyhasl\u00e9\u201c, to v\u0161ak p\u0159edstavitel\u016fm sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f z\u0159ejm\u011b nesta\u010d\u00ed.<\/p>\n

Kardin\u00e1ln\u00ed ot\u00e1zkou sporu jsou z\u0159ejm\u011b majetkov\u00e9 kompenzace, ov\u0161em bez souvislosti s v\u00e1le\u010dn\u00fdmi reparacemi \u010ceskoslovensku jako jedin\u00e9mu st\u00e1tu N\u011bmeckem neod\u0161kodn\u011bn\u00e9mu. Mohlo by to vyvrcholit i zpochybn\u011bn\u00edm Postupimsk\u00fdch dohod. Nen\u00ed bez zaj\u00edmavosti, \u017ee prezidentsk\u00fd kandid\u00e1t Schwarzenberg se v roce 2013 vyj\u00e1d\u0159il, \u017ee za tyto kroky by nyn\u00ed Bene\u0161 \u201estanul p\u0159ed tribun\u00e1lem v Haagu\u201c. T\u00edm se ov\u0161em \u010desk\u00fd ministr zahrani\u010d\u00ed za\u0159adil k vydavatel\u016fm knihy z roku 1943 \u201eZlo\u010dinec Bene\u0161\u201c (autor A. Bouchal), sni\u017euj\u00edc\u00ed Bene\u0161\u016fv v\u00fdznam pro st\u00e1t i pov\u00e1le\u010dnou Evropu.<\/p>\n

Bene\u0161ovi se dostalo ocen\u011bn\u00ed ji\u017e na sam\u00e9m po\u010d\u00e1tku velk\u00e9ho v\u00e1le\u010dn\u00e9ho dramatu, kdy jeho v\u00fdsledek je\u0161t\u011b nikdo nemohl p\u0159edv\u00eddat. Tehdy se p\u0159i setk\u00e1n\u00ed s d\u016fstojn\u00edky a voj\u00e1ky 1. \u010deskoslovensk\u00e9 sm\u00ed\u0161en\u00e9 brig\u00e1dy v roce 1941 v Anglii britsk\u00fd premi\u00e9r Churchill \u00fadajn\u011b vyj\u00e1d\u0159il, \u017ee \u201eBene\u0161 je nejv\u011bt\u0161\u00ed evropsk\u00fd politik a diplomat, kter\u00fd l\u00e9pe ne\u017e jin\u00ed bojuje s Hitlerem\u201c.
A skute\u010dn\u011b, nikdo z evropsk\u00fdch politik\u016f v roce 1941 tak nekompromisn\u011b jako Bene\u0161 proti Hitlerovi p\u0159ed \u00fatokem N\u011bmecka na SSSR nevystupoval.<\/p>\n

Dnes se na to zapom\u00edn\u00e1 a racion\u00e1ln\u00ed a konstruktivn\u00ed spolupr\u00e1ce s \u010dleny Velk\u00e9 trojky (a se Stalinem!) je pova\u017eov\u00e1na za politick\u00fd nezdar. Autor se domn\u00edv\u00e1, \u017ee i tam, kde \u010das nen\u00ed p\u00e1nem, Bene\u0161 pokra\u010duje ve sv\u00e9m dialogu se Stalinem v p\u0159\u00edtomnosti dal\u0161\u00edch velik\u00fdch politik\u016f a nep\u0159est\u00e1v\u00e1 dokazovat, \u017ee soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e9 ideje a st\u00e1t vst\u0159\u00edcn\u00fd k \u010dlov\u011bku je to nejl\u00e9pe vhodn\u00e9 pro \u010dlov\u011bka \u017eij\u00edc\u00edho v t\u00e9 t\u011b\u017ek\u00e9 dob\u011b.<\/p>\n

Autor pot\u0159ebuje za nutn\u00e9 zd\u016fraznit, \u017ee spole\u010dn\u011b s \u0159adou vedouc\u00edch p\u0159edstavitel\u016f v\u00edt\u011bzn\u00fdch velmoc\u00ed a vynikaj\u00edc\u00edch politik\u016f dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed je Edvard Bene\u0161, zrazen\u00fd v roce 1938, i p\u0159es prohru v roce 1948, nad\u00e1le v\u00edt\u011bzem.<\/p>\n

Prof. S. J. Rybas<\/em><\/p>\n

SLOVANSK\u00c1 VZ\u00c1JEMNOST \u010d. 183\/2015<\/em><\/p>\n

Redakce : Slovansk\u00fd v\u00fdbor \u010cR, Pol. v\u011bz\u0148\u016f 9, 111 21, Praha 1<\/em>
E-mail: slovanvyborcr@volny.cz<\/a><\/em>
\u00a0Internet: http:\/\/www.slovanskyvyborcr.cz\/<\/a><\/em><\/p>\n

\u00a0<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

T\u0159i sm\u011bry politiky \u010desk\u00e9ho prezidenta podle rusk\u00e9ho historika prof. S. J. Rybase: D\u00edky Bene\u0161ovi se za\u010dala vytv\u00e1\u0159et Velk\u00e1 trojka, \u0159\u00edk\u00e1<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1533,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[329,19,37],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2203"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2203"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2203\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1533"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2203"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2203"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2203"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}