{"id":2270,"date":"2015-11-26T22:22:10","date_gmt":"2015-11-26T21:22:10","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2015\/11\/26\/evropska-unie-rusko-ukrajina\/"},"modified":"2015-11-26T22:22:10","modified_gmt":"2015-11-26T21:22:10","slug":"evropska-unie-rusko-ukrajina","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2015\/11\/26\/evropska-unie-rusko-ukrajina\/","title":{"rendered":"Evropsk\u00e1 unie &#8211; Rusko &#8211; Ukrajina"},"content":{"rendered":"<p><strong><img loading=\"lazy\" class=\" alignleft size-full wp-image-2269\" style=\"float: left;\" alt=\"mastalka\" src=\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2015\/11\/mastalka.jpg\" height=\"159\" width=\"119\" \/>Asi bych urazil \u0159adu profes\u00ed, kdybych te\u010f prohl\u00e1sil, \u017ee l\u00e9ka\u0159i nejcitliv\u011bji ze v\u0161ech reaguj\u00ed na nar\u016fst\u00e1n\u00ed krize, na r\u016fst n\u00e1sil\u00ed, na p\u0159ibl\u00ed\u017een\u00ed se ozbrojen\u00e9ho konfliktu \u2013 a na faktick\u00e9 zah\u00e1jen\u00ed v\u00e1lky.<\/strong><\/p>\n<p> <!--more--> <\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Pravdou ale je, \u017ee na\u0161e profese n\u00e1m poskytuje jasn\u00e9 ch\u00e1p\u00e1n\u00ed toho, co se dnes tak \u010dasto skr\u00fdv\u00e1 za jedni\u010dkami a nulami virtu\u00e1ln\u00edho sv\u011bta, za po\u010d\u00edta\u010dov\u00fdmi hrami, za rostouc\u00edmi vzd\u00e1lenostmi mezi t\u011bmi, kdo \u0159\u00edd\u00ed drony a kdo v d\u016fsledku jejich bombardov\u00e1n\u00ed um\u00edraj\u00ed. V\u00e1lka nen\u00ed hra \u2013 v\u00e1lka, to je p\u0159edev\u0161\u00edm trh\u00e1n\u00ed a p\u00e1len\u00ed lidsk\u00fdch t\u011bl. To je projev v\u00e1lky, se kter\u00fdm se setk\u00e1v\u00e1 l\u00e9ka\u0159. Proto si nejen vysoce v\u00e1\u017e\u00edme aktivit l\u00e9ka\u0159\u016f na v\u00e1le\u010dn\u00e9m poli \u010di v takov\u00fdch hnut\u00edch, jako je L\u00e9ka\u0159i bez hranic, ale z\u00e1rove\u0148 v prvn\u00ed \u0159ad\u011b po\u017eadujeme prevenci \u2013 z\u00e1sadn\u00ed akce, kter\u00e9 by v\u00e1lk\u00e1m zabr\u00e1nily.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Nap\u011bt\u00ed, kter\u00e9 se na ose Brusel-Kyjev-Moskva objevilo v d\u016fsledku p\u0159evratu v Kyjev\u011b, n\u00e1sledn\u00e9mu p\u0159ipojen\u00ed Krymu k Rusku a propuknuv\u0161\u00ed ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky na Ukrajin\u011b se znovu o\u017eivily teorie o konfliktu Evropy a Ruska, Z\u00e1padu a Ruska. I kdy\u017e v t\u00e9to chv\u00edli m\u016f\u017eeme hovo\u0159it o tom, \u017ee se tento konflikt dostal do \u201ezamrzl\u00e9ho\u201c st\u00e1dia, jeho potenci\u00e1l nar\u016fstat je velk\u00fd. Stanovit diagn\u00f3zu, aby bylo mo\u017en\u00e9 zah\u00e1jit l\u00e9\u010dbu, je obt\u00ed\u017en\u00e9. Konsorcium politik\u016f a nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch propagandist\u016f se p\u0159e, co\u017e l\u00e9\u010dby komplikuje \u2013 nebo dokonce znemo\u017e\u0148uje.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">V\u011bt\u0161ina v\u00e1\u0161niv\u00fdch diskus\u00ed o sou\u010dasn\u00e9 situaci kon\u010d\u00ed u ot\u00e1zky, kdy to v\u0161e vlastn\u011b na Ukrajin\u011b za\u010dalo. Zda manifestacemi na kyjevsk\u00e9m N\u00e1m\u011bst\u00ed nez\u00e1vislosti je\u0161t\u011b p\u0159ed summitem EU-Ukrajina (listopad 2013), svr\u017een\u00edm prezidenta Viktora Janukovy\u010de (\u00fanor 2014), nebo p\u0159ipojen\u00edm Krymu k Rusku (referendum v b\u0159eznu 2014). Chronologie je d\u016fle\u017eit\u00e1, kdy\u017e se hledaj\u00ed p\u0159\u00ed\u010diny a n\u00e1sledky \u2013 a tak\u00e9, kdy\u017e se hled\u00e1 vin\u00edk. Jen\u017ee po\u010d\u00e1tky velk\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed b\u00fdvaj\u00ed \u010dasto skryt\u00e9 a nemus\u00ed m\u00edt podobu \u010dinu. Pravd\u011bpodobn\u011b nejvlastn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00ed\u010dinou ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky na Ukrajin\u011b je nepochopen\u00ed toho, co je Ukrajina. <br \/>Kdybych m\u011bl stru\u010dn\u011b charakterizovat situaci na Ukrajin\u011b ve vazb\u011b na vztahy Evropsk\u00e9 unie a Ruska, \u0159ekl bych, \u017ee se jedn\u00e1 o pouh\u00fd symptom v\u011bt\u0161\u00edho probl\u00e9mu: prome\u0161kali jsme p\u0159\u00edle\u017eitost pro nov\u00e9 vztahy Ruska a Z\u00e1padu, kterou nab\u00eddl konec studen\u00e9 v\u00e1lky. Je dnes obt\u00ed\u017en\u00e9 spo\u010d\u00edtat p\u0159\u00edlivov\u00e9 a odlivov\u00e9 vlny, kter\u00e9 charakterizuj\u00ed vztahy r\u016fstu pochopen\u00ed, nedorozum\u011bn\u00ed a spor\u016f mezi Moskvou a Bruselem od rozpadu Sov\u011btsk\u00e9ho svazu. Zd\u00e1 se ale, \u017ee probl\u00e9my byly nazna\u010deny a zakl\u00e1d\u00e1ny u\u017e v prvn\u00edch dokumentech nov\u00e9 etapy, kter\u00e9 byly ch\u00e1p\u00e1ny jako projev vz\u00e1jemn\u00e9ho sbl\u00ed\u017een\u00ed:<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">M\u00e1m na mysli Energetikou chartu (1991) a Dohodu o partnerstv\u00ed a spolupr\u00e1ci (1994). Onen prvn\u00ed dokument opomn\u011bl pe\u010dovat o pr\u00e1va dodavatel\u016f surovin a pr\u00e1va a povinnosti tranzitn\u00edch zem\u00ed. Onen druh\u00fd dokument, tedy Dohoda o partnerstv\u00ed a spolupr\u00e1ci, v\u0161ak obsahuje v\u00edce ne\u017e \u201etechnick\u00fd\u201c probl\u00e9m. Jde o komplexn\u00ed smlouvu tzv. t\u0159et\u00ed generace tohoto typu. O\u010dek\u00e1v\u00e1 od Ruska, \u017ee p\u0159ijme evropsk\u00e9 hodnoty.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Tento ideologick\u00fd motiv je obsa\u017een v nekone\u010dn\u00e9 \u0159ad\u011b unijn\u00edch dokument\u016f, projev\u016f i novinov\u00fdch stat\u00ed. A net\u00fdk\u00e1 se jen Ruska, ale cel\u00e9ho postsov\u011btsk\u00e9ho prostoru \u2013 v\u010detn\u011b Ukrajiny. Samotn\u00e9 vymezen\u00ed \u201eevropsk\u00fdch hodnot\u201c je neur\u010dit\u00e9, vnit\u0159n\u011b rozporn\u00e9 a \u010dasto se t\u00fdk\u00e1 po\u017eadavk\u016f, kter\u00e9 ani na Z\u00e1pad\u011b nejsou napln\u011bny. Srozumteln\u011bj\u0161\u00ed se tento po\u017eadavek st\u00e1v\u00e1 v textech mnoha rezoluc\u00ed Evropsk\u00e9ho parlamentu o Rusku, Ukrajin\u011b, B\u011blorusku \u010di St\u0159edn\u00ed Asii.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Z\u00e1kladn\u00edm probl\u00e9mem t\u011bchto dokument\u016f je \u00fapln\u00fd nedostatek empatie, schopnosti proc\u00edtit specifiku posuzovan\u00fdch zem\u00ed, jejich kulturu, to, co bychom mohli nazvat \u201eciviliza\u010dn\u00ed \u010das\u201c, ocenit dosa\u017een\u00e9 \u00fasp\u011bchy. V\u00fdsledkem pak je paternalistick\u00fd t\u00f3n, kter\u00fd je neuctiv\u00fd a\u017e ur\u00e1\u017eliv\u00fd. A neschopnost nal\u00e9zt sty\u010dn\u00e9 body spolupr\u00e1ce. Je to jako pe\u010dovat o zdrav\u00ed \u010dlov\u011bka, o kter\u00e9m nejen nic nev\u00edte, ale ani nechcete v\u011bd\u011bt \u2013 a \u010dasto ani nev\u00edte, co to zdrav\u00ed je.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Po\u017eadavek transformace Ruska jako jeho p\u0159ev\u00fdchovy v duchu evropsk\u00fdch hodnot je nesmysln\u00e1, a to hned ve dvoj\u00edm v\u00fdznamu.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">P\u0159edev\u0161\u00edm, jak jsem uvedl, rusk\u00e9 hodnoty jsou sou\u010d\u00e1st\u00ed evropsk\u00e9ho duchovn\u00edho bohatstv\u00ed. A zadruh\u00e9, evropsk\u00e1 tradice obsahuje velmi rozporn\u00e9 hodnoty. Jen propagandou m\u016f\u017eete dos\u00e1hnout zapomn\u011bn\u00ed, \u017ee k Evrop\u011b pat\u0159\u00ed p\u00e1len\u00ed knih a \u010darod\u011bjnic, pogromy, brut\u00e1ln\u00ed kolonialismus, holocaust. A tato zr\u016fdn\u00e1 \u010d\u00e1st evropsk\u00e9 tradice \u017eije. Pr\u00e1v\u011b v roce, kdy si p\u0159ipom\u00edn\u00e1me 70. v\u00fdro\u010d\u00ed konce 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, se nesm\u00edme tv\u00e1\u0159it, \u017ee nevid\u00edme h\u00e1kov\u00e9 k\u0159\u00ed\u017ee na p\u0159ilb\u00e1ch n\u00e1silnick\u00fdch skupin, nesm\u00edme zav\u00edrat o\u010di p\u0159ed upalov\u00e1n\u00edm lid\u00ed v Od\u011bse.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Samotn\u00e9 nar\u016fst\u00e1n\u00ed nepochopen\u00ed a konflikt\u016f doprov\u00e1z\u00ed nebezpe\u010dn\u00e1 indoktrinace: obraz v\u011b\u010dn\u00e9ho konfliktu Ruska se Z\u00e1padem a propagov\u00e1n\u00ed vize konfliktu civilizac\u00ed, konfliktu kultur. A mysl\u00edm, \u017ee ne\u0159eknu nic nov\u00e9ho \u010di tajn\u00e9ho, kdy\u017e prohl\u00e1s\u00edm, \u017ee tato nebezpe\u010dn\u00e1 p\u0159edstava m\u00e1 mnoho p\u0159\u00edvr\u017eenc\u016f i v bruselsk\u00fdch budov\u00e1ch Evropsk\u00e9 unie.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>Specifika Ukrajiny<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Jak jsem ji\u017e \u0159ekl, krize a v\u00e1lka na Ukrajin\u011b jsou symptomem dlouhodob\u00fdch hlub\u0161\u00edch probl\u00e9m\u016f ve vztaz\u00edch mezi Ruskem a Z\u00e1padem.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Na po\u010d\u00e1tku posledn\u00ed f\u00e1ze v\u00fdvoje tohoto probl\u00e9mu je pojet\u00ed asocia\u010dn\u00ed dohody mezi Evropskou unii a Ukrajinou. Probl\u00e9mem nen\u00ed slo\u017eitost textu v rozsahu p\u0159ibli\u017en\u011b 1400 stran \u2013 \u010di jenom toto. Duch t\u00e9to smlouvy od samotn\u00e9ho po\u010d\u00e1tku jej\u00ed p\u0159\u00edpravy ignoroval rozpornou soci\u00e1ln\u00ed realitu Ukrajiny. Jako b\u00fdval\u00fd student l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakulty Kyjevsk\u00e9 univerzity mus\u00edm \u0159\u00edci, \u017ee jsem nikdy nepochopil, jak n\u011bkdo mohl takovouto asocia\u010dn\u00ed dohodu p\u0159ipravit \u2013 tedy za p\u0159edpokladu, \u017ee jeho nejvlastn\u011bj\u0161\u00edm c\u00edlem nebylo eskalovat konflikt.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Co m\u00e1m na mysli?<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Tradi\u010dn\u011b, p\u0159esn\u011bji od druh\u00e9 poloviny 17. stolet\u00ed, b\u00fdv\u00e1 ukrajinsk\u00e1 politick\u00e1 sc\u00e9na vn\u00edm\u00e1na jako rozd\u011blen\u00e1 na levob\u0159e\u017en\u00ed a pravob\u0159e\u017en\u00ed \u2013 na v\u00fdchod od \u0159eky Dn\u011bpru je pr\u00fd promoskevsk\u00e1, na z\u00e1pad probruselsk\u00e1, \u010di d\u0159\u00edve propolsk\u00e1 nebo pro\u0161v\u00e9dsk\u00e1. Jen\u017ee Ukrajinu dnes ned\u011bl\u00ed Dn\u011bpr, ale hned t\u0159i skupinov\u00e9 identity: etnick\u00e1, n\u00e1bo\u017eensk\u00e1 a soci\u00e1ln\u00ed. V p\u0159edve\u010der svr\u017een\u00ed prezidenta Viktora Janukovy\u010de vypadala Ukrajina n\u00e1sledovn\u011b:<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u2022 Podle posledn\u00edho s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu (2001) \u017eije na Ukrajin\u011b 77,8 % Ukrajinc\u016f a 17,1 % Rus\u016f. Na z\u00e1pad\u011b republiky \u010din\u00ed p\u0159evaha ukrajin\u0161tiny 94,4 % oproti 3,1 % ru\u0161tiny, na v\u00fdchod\u011b je pom\u011br obr\u00e1cen\u00fd \u2013 86 % ru\u0161tina a 3,7 % ukrajin\u0161tina (dopo\u010det tvo\u0159\u00ed sur\u017eik, sm\u011bs ukrajin\u0161tiny a ru\u0161tiny).<br \/>\u2022 \u00dadaje o religiozit\u011b se \u010dasto li\u0161\u00ed. Podle v\u00fdzkumu Centra Razumkova (2006) p\u0159evl\u00e1d\u00e1 pravoslav\u00ed, kter\u00e9 je v\u0161ak roz\u0161t\u00edpnuto na ty, kte\u0159\u00ed se hl\u00e1s\u00ed ke kyjevsk\u00e9mu patriarch\u00e1tu (38,9 %), k moskevsk\u00e9mu patriarch\u00e1tu (29,4 %) a k autokef\u00e1ln\u00edmu pravoslav\u00ed (2,9 %). Tak\u00e9 katol\u00edci jsou rozd\u011bleni, a to na \u0159eck\u00e9 (14,7 %) a \u0159\u00edmsk\u00e9 (1,7 %). Uveden\u00e9 pod\u00edly v\u0161ak plat\u00ed pouze v r\u00e1mci v\u011b\u0159\u00edc\u00edch \u2013 podle citovan\u00e9ho v\u00fdzkumu je na Ukrajin\u011b 62,5 % nev\u011b\u0159\u00edc\u00edch nebo t\u011bch, kdo se nehl\u00e1s\u00ed k \u017e\u00e1dn\u00e9 c\u00edrkvi. <br \/>\u2022 Ukrajina nen\u00ed rozd\u011blena jen na pr\u016fmyslov\u00fd v\u00fdchod a agr\u00e1rn\u00ed z\u00e1pad. Ofici\u00e1ln\u00ed \u00fadaje hovo\u0159ily o nezam\u011bstnanosti na \u00farovni 8 %. Pokles po\u010dtu obyvatel se od roku 1994 nezastavil, p\u0159i\u010dem\u017e loni v lednu dos\u00e1hl propad 87,9 % \u00farovn\u011b roku 1990.&nbsp; Podle The World Factbook, co\u017e jsou informace vyd\u00e1van\u00e9 CIA, \u017eilo u\u017e v roce 2010 pod hranic\u00ed chudoby 24,1 % Ukrajinc\u016f.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">D\u011bjiny Ukrajiny a Ruska, ale i Polska a Litvy, se pohybuj\u00ed v prostoru. Je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee ka\u017ed\u00fd geopolitick\u00fd cyklus zanechal otisk ve v\u011bdom\u00ed i nev\u011bdom\u00ed tamn\u00edch obyvatel i politick\u00fdch elit, a to v\u010detn\u011b p\u0159edstavy o hranic\u00edch \u2013 nemluv\u011b o otisku jazykov\u00e9m a genetick\u00e9m. Ve stop\u00e1ch rusk\u00e9ho historika a etnografa Lva Gumiljeva lze ale \u0159\u00edci, \u017ee do dob Kyjevsk\u00e9 Rusi prob\u011bhla v prostoru panstv\u00ed Rurikovc\u016f nov\u00e1 etnogeneze, jej\u00edm\u017e d\u00edt\u011btem jsou odli\u0161n\u00e9 slovansk\u00e9 n\u00e1rody: Ukrajinci, B\u011blorusov\u00e9, Rusov\u00e9 a mo\u017en\u00e1 i Rus\u00ednov\u00e9. Tyto n\u00e1rody byly uzav\u0159eny do um\u011bl\u00fdch politick\u00fdch celk\u016f, kter\u00fdm se \u0159\u00edk\u00e1 st\u00e1ty. Jejich hranice byly nakresleny a\u017e v sov\u011btsk\u00fdch dob\u00e1ch, carsk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e m\u011bla gubernie nap\u0159\u00ed\u010d etnick\u00fdm rozhran\u00edm.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Tyto konstanty ukrajinsk\u00e9 politiky byly zn\u00e1m\u00e9 u\u017e p\u0159ed p\u0159\u00edpravou asocia\u010dn\u00ed dohody mezi Ukrajinou a Evropskou uni\u00ed. Byly zn\u00e1m\u00e9 nejen z prezidentsk\u00fdch voleb v roce 2010, ale i z voleb p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00edch a z pr\u016fb\u011bhu i n\u00e1sledk\u016f tzv. Oran\u017eov\u00e9 revoluce (2004). A nejen to. Jsou hluboce zako\u0159en\u011bny v historick\u00e9m v\u011bdom\u00ed. Ne n\u00e1hodou sou\u010dasn\u00fd ukrajinsk\u00fd premi\u00e9r spojil asocia\u010dn\u00ed dohodu s \u201echybou\u201c, kterou pr\u00fd sp\u00e1chal ataman Bohdan Chmelnick\u00fd p\u0159ipojen\u00edm Ukrajiny k Rusku v polovin\u011b 17. stolet\u00ed, a hovo\u0159\u00ed o sov\u011btsk\u00e9 intervenci na Ukrajin\u011b a v N\u011bmecku roku 1945. A prezident Petro Poro\u0161enko vy\u017eaduje od v\u011bdc\u016f, aby p\u0159edstavili Ukrajinu jako evropsk\u00fd st\u00e1t existuj\u00edc\u00ed od 10. stolet\u00ed, kdy na jej\u00edm \u00fazem\u00ed byla pr\u00fd \u201eKyjevsk\u00e1 Rus-Ukrajina\u201c.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Ot\u00e1zka, zda byla Kyjevsk\u00e1 Rus Ukrajinou, nebo ne, je hezk\u00e9 t\u00e9ma pro akademick\u00e9 spory, nem\u011bl by to ale b\u00fdt d\u016fvod k v\u00e1lce.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">D\u011bjiny by nem\u011bly svazovat poltickou p\u00e9\u010di o \u017eivot dne\u0161n\u00edch lid\u00ed a jejich potomk\u016f, historii v\u0161ak z politiky odstranit nelze. Ot\u00e1zkou je, co zam\u00fd\u0161leli v Bruselu t\u00edm, \u017ee jako p\u0159edstavitele Evropsk\u00e9 unie poslali do Kyjeva polsk\u00e9ho diplomata (a do Moskvy diplomata z Pobalt\u00ed) a asocia\u010dn\u00ed summit EU-Ukrajina (2013) svolali do Vilniusu (prvn\u00ed krvav\u00e1 bitva mezi Litevci a Rusy o tento prostor se odehr\u00e1la v roce 1500). Ov\u0161em je\u0161t\u011b p\u0159ed summitem V\u00fdchodn\u00edho partnerstv\u00ed ve Vilniusu tak\u00e9 na manifestac\u00edch zn\u011bla Majdanem sladkoboln\u00e1 romantick\u00e1 balada Hej, sokoly z 19. stolet\u00ed, kter\u00e1 je tak trochu pl\u00e1\u010dem Polska nad ztr\u00e1tou Ukrajiny \u2013 a jej\u00ed\u017e velk\u00e9 dny sl\u00e1vy za\u010daly polsko-sov\u011btskou v\u00e1lkou (1919-1921) zavr\u0161enou por\u00e1\u017ekou Rud\u00e9 arm\u00e1dy. Z tohoto n\u00e1m\u011bst\u00ed pak z\u00e1padn\u00ed media p\u0159en\u00e1\u0161ela rozhovory s mlad\u00fdmi Ukrajinci o t\u0159istalet\u00e9m rusk\u00e9m \u00fatlaku Ukrajinc\u016f. O emoce tak bylo postar\u00e1no dlouho p\u0159ed summitem Evropsk\u00e1 unie-Ukrajina.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Racion\u00e1ln\u00ed politika Bruselu v\u016f\u010di Ukrajin\u011b m\u011bla u\u017e v p\u0159edve\u010der summitu EU-Ukrajina ve Vilniusu (listopad 2013) sm\u011b\u0159ovat k politick\u00e9 stabilizaci situace a pom\u00e1hat nastartovat ekonomiku. K dohod\u011b o spolupr\u00e1ci Ruska a Evropsk\u00e9 unie v z\u00e1jmu Ukrajiny. Bez Ruska, jeho\u017e pod\u00edl na zahrani\u010dn\u00edm obchod\u011b Ukrajiny byl v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e pod\u00edl Unie, byla \u2013 a st\u00e1le je \u2013 jak\u00e1koliv revitalizace ekonomick\u00e9ho a soci\u00e1ln\u00edho \u017eivota nemo\u017en\u00e1.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">I kdy\u017e dnes tehdej\u0161\u00ed komisa\u0159 EU pro roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed tvrd\u00ed, \u017ee p\u0159ed summitem ve Vilniusu neznal stav ukrajinsk\u00e9 ekonomiky, z\u00e1kladn\u00ed \u00fadaje byly ve\u0159ejn\u011b dostupn\u00e9. U\u017e zm\u00edn\u011bn\u00e1 \u010d\u00edsla o zahrani\u010dn\u00edm obchod\u011b nazna\u010dovala hranici, za kterou p\u0159est\u00e1v\u00e1 b\u00fdt politika um\u011bn\u00edm mo\u017en\u00e9ho a m\u011bn\u00ed se na geopolitick\u00e9 \u010di nacionalistick\u00e9 sny. Na iluze, kter\u00e9 se vbrzku m\u011bly st\u00e1t lidskou trag\u00e9di\u00ed. Jen\u017ee podle geopolitick\u00e9ho uva\u017eov\u00e1n\u00ed n\u011bkter\u00fdch politik\u016f na Z\u00e1pad\u011b, kter\u00e9 nevid\u00ed kooperaci, ale pouze hru s nulov\u00fdm sou\u010dtem, asociace Ukrajiny s Evropskou uni\u00ed znamenala napln\u011bn\u00ed snu o odtr\u017een\u00ed Ukrajiny od Ruska. <br \/>A zamezen\u00ed vstupu Ukrajiny do Celn\u00ed unie, pozd\u011bji Eurasijsk\u00e9ho ekonomick\u00e9ho svazu, vytvo\u0159en\u00e9ho B\u011bloruskem, Kazachst\u00e1nem a Ruskem. Tyto dv\u011b organizace \u2013 EU a Euroasijsk\u00fd ekonomick\u00fd svaz \u2013 maj\u00ed odli\u0161n\u00e1 pravidla i odli\u0161n\u00e9 instituce. Pro st\u00e1ty Celn\u00ed unie by bezceln\u00ed p\u0159\u00edval unijn\u00edho zbo\u017e\u00ed z Ukrajiny znamenal velkou ekonomickou hrozbu. Proto Moskva varovala, \u017ee zavede vy\u0161\u0161\u00ed clo na zbo\u017e\u00ed z Ukrajiny. Proto se Moskva n\u011bkolikr\u00e1t obracela ke Kyjevu i Bruselu, a\u0165 celou z\u00e1le\u017eitost neposuzuj\u00ed politicky, ale ekonomicky \u2013 by\u0165 politick\u00fd aspekt nelze nikdy zcela odd\u011blit. U\u017e p\u0159ed summitem ve Vilniusu v\u0161ak byla matematika jasn\u00e1: Kyjev pot\u0159ebuje 160 miliard eur a Evropsk\u00e1 unie nab\u00eddla pomoc ve v\u00fd\u0161i 620 milion\u016f eur.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Po vilniusk\u00e9m ne\u00fasp\u011bchu p\u0159i\u0161el tehdej\u0161\u00ed ukrajinsk\u00fd prezident Viktor Janukovy\u010d s n\u00e1vrhem vytvo\u0159it spole\u010dnou komisi Ukrajiny, Unie a Ruska, kter\u00e1 by situaci \u0159e\u0161ila. P\u0159edseda Evropsk\u00e9 komise Jos\u00e9 Manuel Barroso okam\u017eit\u011b, zbrkle a nezodpov\u011bdn\u011b tento n\u00e1vrh odm\u00edtl. A tak Janukovy\u010d promluvil o nutnosti odblokovat jedn\u00e1n\u00ed s Ruskem o strategick\u00e9m partnerstv\u00ed. P\u0159i zp\u011btn\u00e9m pohledu je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee vyjednava\u010di Evropsk\u00e9 unie, tedy p\u0159edev\u0161\u00edm p\u0159edseda Komise a komisa\u0159 pro roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed, odvedli velmi \u0161patnou pr\u00e1ci. Pr\u00e1v\u011b tak se ale zd\u00e1, \u017ee rusk\u00e1 diplomacie nedostate\u010dn\u011b vyu\u017eila sv\u00e9ho vlivu na Janukovy\u010de v dob\u011b jeho prezidentstv\u00ed, aby na n\u011bj tla\u010dila t\u0159eba kv\u016fli jeho nep\u0159ijateln\u00e9 toleranci v\u016f\u010di korupci \u010di k posilov\u00e1n\u00ed moci oligarch\u016f a nar\u016fstaj\u00edc\u00edmu konfliktu mezi nimi.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Chaos na Ukrajin\u011b je n\u011bkter\u00fdmi politiky a koment\u00e1tory nepokryt\u011b charakterizov\u00e1n jako geopolitick\u00fd konflikt Z\u00e1padu s Ruskem.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Cel\u00fd ukrajinsk\u00fd spor tak z\u00edsk\u00e1v\u00e1 podobu z\u00e1pasu o to, kdo z\u00edsk\u00e1 tuto zemi, nikoliv jak se bude \u017e\u00edt Ukrajinc\u016fm. Ukrajinsk\u00e1 ob\u010dansk\u00e1 v\u00e1lka je do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry tzv. proxy war \u2013 v\u00e1lka mocnost\u00ed, p\u0159edev\u0161\u00edm USA a Ruska, v zastoupen\u00ed. Mocnosti se dostaly do konfliktu, ale bojuj\u00ed ciz\u00edma rukama. Po studen\u00e9 v\u00e1lce se tak poprv\u00e9 stalo v S\u00fdrii, te\u010f se p\u0159idala v\u00e1lka na Ukrajin\u011b.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>Rusko a Ukrajina<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">P\u0159evrat v Kyjev\u011b uk\u00e1zal, \u017ee Rusko nedostane \u010das na poklidnou modernizaci. Ekonomick\u00e9 ztr\u00e1ty na Ukrajin\u011b a sankce Z\u00e1padu vedou k zastaven\u00ed r\u016fstu a dokonce poklesu v\u00fdkonnosti rusk\u00e9 ekonomiky. Jen\u017ee dopad sankc\u00ed na ruskou ekonomiku je sice velk\u00fd, nikoliv v\u0161ak katastrof\u00e1ln\u00ed. Na m\u00edsto z\u00e1padn\u00edch firem p\u0159ich\u00e1zej\u00ed podnikatel\u00e9 z jin\u00fdch zem\u00ed. Hroz\u00ed nebezpe\u010d\u00ed, \u017ee se sankce stanou on\u00edm Kremlem \u0159adu let hledan\u00fdm stimulem k modernizaci v\u00fdroby, k diverzifikaci exportu, k omezen\u00ed z\u00e1vislosti na finan\u010dn\u00edch instituc\u00edch Z\u00e1padu.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Zbygniew Brzezinski kdysi napsal, \u017ee bez Ukrajiny nem\u016f\u017ee b\u00fdt Rusko evropskou velmoc\u00ed. Jen\u017ee ono m\u016f\u017ee, by\u0165 pos\u00edleno o v\u00fdchodn\u00ed a ji\u017en\u00ed rozm\u011br. Kdy\u017e v 90. letech Jevgenij Primakov p\u0159i\u0161el s viz\u00ed osy Moskva \u2013 Peking \u2013 Dill\u00ed a p\u0159\u00edpadn\u011b i Teher\u00e1n, vypadala tato idea jako abstraktn\u00ed, vyum\u011blkovan\u00fd model. Primakov nez\u00edskal podporu v Moskv\u011b ani v dob\u00e1ch, kdy byl ministrem zahrani\u010d\u00ed a n\u00e1sledn\u011b premi\u00e9rem. Krize na Ukrajin\u011b ale urychlila pohyb, kter\u00fd byl patrn\u00fd ji\u017e od v\u00e1lky v Jugosl\u00e1vii \u2013 Z\u00e1pad pr\u00e1v\u011b tak nesmysln\u011b jako vytrvale tla\u010d\u00ed Rusko sm\u011brem na V\u00fdchod a na Jih. Z\u00e1pad se svou politikou dvoj\u00edho metru a snahou udr\u017eet si privilegia s\u00e1m izoluje od nejdynami\u010dt\u011bj\u0161\u00edch oblast\u00ed sv\u011bta. Ukrajina \u2013 to je jen dal\u0161\u00ed d\u016fkaz strategick\u00e9 bezradnosti, \u010di p\u0159\u00edmo slepoty mnoha z\u00e1padn\u00edch politik\u016f.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Velk\u00fdm t\u00e9matem pro uzav\u0159en\u00ed druh\u00fdch minsk\u00fdch dohod (\u00fanor 2015) se staly dod\u00e1vky zbran\u00ed a vojensk\u00fdch poradc\u016f ze Z\u00e1padu na Ukrajinu. Ty by ale s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed vedly k v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00edmu poru\u0161ov\u00e1n\u00ed minsk\u00fdch dohod a eskalaci v\u00e1l\u010den\u00fdch akc\u00ed.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Neexistuj\u00ed druhy zbran\u00ed, kter\u00e9 by Z\u00e1pad mohl dodat ukrajinsk\u00e9 arm\u00e1d\u011b a gardist\u016fm, a kter\u00e9 by nemohlo dodat Rusko povstalc\u016fm.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>Unie a Rusko<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Dal\u0161\u00ed zamrzl\u00fd konflikt, tentokr\u00e1t ve velmi bl\u00edzk\u00e9m zahrani\u010d\u00ed. A mo\u017enost, \u017ee n\u011bkoho v Moskv\u011b napadne, \u017ee ne\u017e se d\u00edvat na desetitis\u00edce mrtv\u00fdch, miliony b\u011b\u017eenc\u016f a m\u011bsta m\u011bn\u00edc\u00ed se v ruiny, je lep\u0161\u00ed rychle ukon\u010dit v\u00e1lku z\u00e1sahem rusk\u00fdch vojsk. T\u0159eba se prodlou\u017een\u00edm a intenzifikac\u00ed ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky poda\u0159\u00ed p\u0159inutit Rusko k p\u0159\u00edm\u00e9mu vojensk\u00e9mu z\u00e1sahu na Ukrajin\u011b. Co\u017e by ohrozilo jeho postaven\u00ed ve sv\u011bt\u011b.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Jen na prvn\u00ed pohled se zd\u00e1, \u017ee nav\u00fd\u0161en\u00ed po\u010dtu voj\u00e1k\u016f a zbran\u00ed na boji\u0161ti m\u016f\u017ee tuto situaci zm\u011bnit. Podle prohl\u00e1\u0161en\u00ed ukrajinsk\u00e9ho premi\u00e9ra Arsenije Jace\u0148uka ze srpna 2014 se takzvan\u00e9 Antiteroristick\u00e9 operace na v\u00fdchodn\u00ed Ukrajin\u011b, co\u017e je v terminologii povstalc\u016f \u201ek\u00e1rn\u00e1 operace\u201c proti vlastn\u00edmu lidu, \u00fa\u010dastn\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b 50 tis\u00edc voj\u00e1k\u016f a gardist\u016f. R\u016fzn\u00e9 \u00fadaje z druh\u00e9 poloviny minul\u00e9ho roku uv\u00e1d\u011bj\u00ed, \u017ee povstalc\u016f ve zbrani je 10 a\u017e 20 tis\u00edc. Vzhledem k intenzifikaci boj\u016f lze p\u0159edpokl\u00e1dat nav\u00fd\u0161en\u00ed, ale asi jen o polovinu. Podle schv\u00e1len\u00e9ho pl\u00e1nu nav\u00fd\u0161en\u00ed po\u010detn\u00edho stavu ukrajinsk\u00e9 arm\u00e1dy (b\u0159ezen 2015), by m\u011bl m\u00edt Kyjev k dispozici p\u0159es 200 tis\u00edc voj\u00e1k\u016f.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Gardistick\u00e9 bataliony, kter\u00e9 si vytvo\u0159ily paraleln\u00ed \u0161t\u00e1b, \u010d\u00edtaj\u00ed 600 a\u017e 1000 p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f \u2013 a jeliko\u017e jich je 13, pak se jedn\u00e1 p\u0159ibli\u017en\u011b o deset tis\u00edc bojovn\u00edk\u016f. V z\u00e1sad\u011b plat\u00ed, \u017ee voj\u00e1k\u016fm se bojovat nechce.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Kdo by cht\u011bl um\u00edrat kv\u016fli oligarch\u016fm v boji proti sv\u00fdm p\u0159\u00edbuzn\u00fdm, p\u0159\u00e1tel\u016fm, koleg\u016fm, zn\u00e1m\u00fdm? Nucen\u00e1 mobilizace a rotace p\u0159iv\u00e1d\u00ed krom\u011b neochotn\u00fdch voj\u00e1k\u016f i voj\u00e1ky nezku\u0161en\u00e9. Tuto skute\u010dnost \u017e\u00e1dn\u00e9 odhodl\u00e1n\u00ed neprofesion\u00e1ln\u00edch gardist\u016f nem\u016f\u017ee kompenzovat.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Proti nim stoj\u00ed dobrovoln\u00edci, jejich\u017e odhodl\u00e1n\u00ed pramen\u00ed z pocitu, \u017ee chr\u00e1n\u00ed \u017eivot vlastn\u00edch rodin. Nav\u00edc se ukazuje, \u017ee maj\u00ed talentovan\u00e9 velitele, kte\u0159\u00ed dok\u00e1\u017eou vhodn\u011b zvolit sm\u011br hlavn\u00edho \u00faderu a udr\u017eovat protivn\u00edka v nap\u011bt\u00ed, \u017ee za\u00fato\u010d\u00ed i jinde \u2013 co\u017e nep\u0159\u00edtele nut\u00ed decentralizovat s\u00edly a odrazuje jej od p\u0159\u00edsunu z\u00e1loh. To je bezesporu pro profesion\u00e1ln\u00ed voj\u00e1ky ned\u016fstojn\u00e9, zvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e, jak poznamenal Vladim\u00edr Putin, por\u00e1\u017eka p\u0159i\u0161la od \u201eb\u00fdval\u00fdch horn\u00edk\u016f a traktorist\u016f\u201c. Ale tak\u00e9 do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry z\u00e1konit\u00e9. A arm\u00e1da Rusk\u00e9 federace \u010d\u00edt\u00e1 p\u0159ibli\u017en\u011b 800 tis\u00edc mu\u017e\u016f. Nemluv\u011b o kvalit\u011b v\u00fdzbroje a velitelsk\u00fdch k\u00e1dr\u016f.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">V\u00e1lka se nevede jen na front\u011b, ale i v t\u00fdlu. Ekonomick\u00e1 situace Ukrajiny se st\u00e1v\u00e1 katastrof\u00e1ln\u00ed, soci\u00e1ln\u00ed nap\u011bt\u00ed stoup\u00e1. P\u0159irozen\u00fdm v\u00fdsledkem t\u011bchto proces\u016f je \u0161t\u011bpen\u00ed kyjevsk\u00e9 politick\u00e9 elity, v n\u00ed\u017e jsou zastoupeni lid\u00e9 s r\u016fzn\u00fdmi ideologiemi, odli\u0161nou psychickou v\u00fdbavou, k\u0159\u00ed\u017e\u00edc\u00edmi se z\u00e1jmy i vizemi dal\u0161\u00edho postupu. Nasazovat v\u011bt\u0161\u00ed po\u010dty voj\u00e1k\u016f na frontu je obt\u00ed\u017en\u00e9 pro obecnou \u2013 a zcela opr\u00e1vn\u011bnou \u2013 nechu\u0165 bojovat. Lze jen zes\u00edlit d\u00e1lkov\u00e9 bombardov\u00e1n\u00ed z\u00e1zem\u00ed povstalc\u016f, tedy ukrajinsk\u00fdch m\u011bst a vesnic. Jen\u017ee je mo\u017en\u00e9 navy\u0161ovat i po\u010dty povstalc\u016f, t\u0159eba o dal\u0161\u00ed dobrovoln\u00edky z Ruska.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>EU a zbrojen\u00ed<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">V situaci, kterou jsem pospal, s\u00edl\u00ed v mnoha zem\u00edch Evropsk\u00e9 unie vol\u00e1n\u00ed po v\u011bt\u0161\u00edch v\u00fddaj\u00edch na obranu. Hysterie, kter\u00e1 vypukla kolem ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky na Ukrajin\u011b, je ale do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry vyvol\u00e1na vojensk\u00fdmi byrokraty, kte\u0159\u00ed, jako ostatn\u011b v\u0161ichni byrokrati, cht\u011bj\u00ed co nejv\u00edce pen\u011bz a co nejv\u00edce pod\u0159\u00edzen\u00fdch. V\u00e1le\u010dnou psych\u00f3zu takt\u00e9\u017e \u017eiv\u00ed obchodn\u00edci se zbran\u011bmi. Nab\u00edz\u00ed se ot\u00e1zka, zda popisem situace na boji\u0161ti a n\u00e1sledn\u00e9 rekci volaj\u00edc\u00ed po dal\u0161\u00edm zbrojen\u00ed nek\u0159iven\u00edm Unii, kter\u00e1 p\u0159ece obdr\u017eela Nobelovu cenu m\u00edru.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">V Lisabonsk\u00e9 smlouv\u011b (podpis 2007; ratifikace 2009), kter\u00e1 je jakousi \u00fastavou Evropsk\u00e9 unie, je platn\u00e9 pojet\u00ed integrace v oblasti zahrani\u010dn\u00ed a bezpe\u010dnostn\u00ed politiky vymezeno v \u010dl\u00e1nku 24. V n\u011bm se, konkr\u00e9tn\u011b v odstavci 1, mimo jin\u00e9 uv\u00e1d\u00ed: \u201eSpole\u010dn\u00e1 zahrani\u010dn\u00ed a bezpe\u010dnostn\u00ed politika podl\u00e9h\u00e1 zvl\u00e1\u0161tn\u00edm pravidl\u016fm a postup\u016fm.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Je vymezov\u00e1na a prov\u00e1d\u011bna Evropskou radou a Radou jednomysln\u011b, nestanov\u00ed-li Smlouvy jinak. P\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed legislativn\u00edch akt\u016f je vylou\u010deno.\u201c Tato limity, zvl\u00e1\u0161t\u011b pak po\u017eadavek konsensu, se t\u00fdkaj\u00ed jak unijn\u00edho neuzn\u00e1n\u00ed odtr\u017een\u00ed Kosova, tak i sankc\u00ed proti Rusku.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">D\u016fle\u017eit\u00e9 je ale je\u0161t\u011b n\u011bco jin\u00e9ho.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">P\u0159i takov\u00e9mto pojet\u00ed zahrani\u010dn\u00ed a bezpe\u010dnostn\u00ed politiky nelze pokl\u00e1dat Evropskou unii za univerz\u00e1ln\u00ed, v\u0161echny sektory obj\u00edmaj\u00edc\u00ed organizaci. Tato skute\u010dnost je patrn\u00e1 v pojet\u00ed spole\u010dn\u00e9 bezpe\u010dnostn\u00ed a obrann\u00e9 politiky Unie. V jej\u00edm r\u00e1mci byl mimo jin\u00e9 vytvo\u0159en Vojensk\u00fd \u0161t\u00e1b EU (2001), Evropsk\u00e1 obrann\u00e1 agentura (2004), internetov\u00e1 Evropsk\u00e1 bezpe\u010dnostn\u00ed a obrann\u00e1 \u0161kola (2005).<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Diskutovan\u00fdm probl\u00e9mem v t\u00e9to souvislosti je, zda Evropsk\u00e1 unie v uveden\u00fdch aktivit\u00e1ch nedubluje Severoatlantickou alianci, \u010di se s n\u00ed dokonce nesv\u00e1\u0159\u00ed. Zpravidla se v t\u00e9to souvislosti hovo\u0159\u00ed o obt\u00ed\u017e\u00edch p\u0159i hled\u00e1n\u00ed vztahu Evropsk\u00e9 unie a NATO.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Jedn\u00edm z velk\u00fdch probl\u00e9m\u016f p\u0159i interpretaci role a povahy Evropsk\u00e9 unie je jej\u00ed odd\u011blov\u00e1n\u00ed od d\u011bjin. Je bezesporu pravda, \u017ee Robert Schuman a Konrad Adenauer st\u00e1li u zrodu Unie. Schuman byl v\u0161ak tak\u00e9 ministrem zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed v dob\u011b, kdy Francie spoluzakl\u00e1dala NATO, pr\u00e1v\u011b tak jako Adenauer byl spolkov\u00fdm kancl\u00e9\u0159em v dob\u011b p\u0159ijet\u00ed SRN do Aliance. Jejich vn\u00edm\u00e1n\u00ed sv\u011bta rozhodn\u011b nelze pokl\u00e1dat za utopistick\u00e9. U\u017e proto ne, \u017ee Schuman byl ve vl\u00e1d\u011b, a to i jako premi\u00e9r, v dob\u011b koloni\u00e1ln\u00ed v\u00e1lky Francie v Indo\u010d\u00edn\u011b.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Pro st\u00e1tn\u00edky, jak\u00fdmi byli Schuman a Adenauer, byly integrace v r\u00e1mci Unie a Aliance komplement\u00e1rn\u00edmi procesy, vz\u00e1jemn\u011b se dopl\u0148uj\u00edc\u00ed aktivity. Obecn\u011b plat\u00ed, \u017ee od po\u010d\u00e1tku dodnes oba tyto z\u00e1padoevropsk\u00e9 integra\u010dn\u00ed celky formovali a \u0159\u00eddili v z\u00e1sad\u011b tit\u00ed\u017e lid\u00e9. Jestli\u017ee Severoatlantick\u00e1 rada jako nejvy\u0161\u0161\u00ed rozhodovac\u00ed a konzulta\u010dn\u00ed org\u00e1n NATO rozhodne o bombardov\u00e1n\u00ed Jugosl\u00e1vie a Evropsk\u00e1 rada jako nejvy\u0161\u0161\u00ed org\u00e1n Evropsk\u00e9 unie o humanit\u00e1rn\u00ed pomoci na Balk\u00e1n\u011b, nerozhodly tak abstraktn\u00ed instituce \u2013 ale konkr\u00e9tn\u00ed st\u00e1tn\u00edci, kte\u0159\u00ed jsou v p\u0159\u00edpad\u011b Aliance a Unie u z\u00e1padoevropsk\u00fdch mocnost\u00ed tit\u00ed\u017e. O symetrii \u010di asymetrii vztah\u016f a o v\u00fdznamu jednotliv\u00fdch politik pak sv\u011bd\u010d\u00ed fakt, \u017ee je snadn\u011bj\u0161\u00ed za\u010d\u00edt kari\u00e9ru v NATO a pokra\u010dovat v Evropsk\u00e9 unii \u2013 jak tomu bylo v p\u0159\u00edpad\u011b v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00fdch eurokomisa\u0159\u016f \u2013 ne\u017e naopak.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Uv\u00e1d\u00edm tyto skute\u010dnosti proto, abych uk\u00e1zal, \u017ee p\u0159i diskusi o vojensk\u00fdch v\u00fddaj\u00edch st\u00e1t\u016f Evropsk\u00e9 unie nelze zapom\u00ednat na Severoatlantickou alianci, na jej\u00ed velitelsk\u00e9 struktury a pl\u00e1ny. Bu\u010fme ale konkr\u00e9tn\u00ed. Nap\u0159\u00edklad podle \u00fadaj\u016f o vojensk\u00fdch v\u00fddaj\u00edch ve sv\u011bt\u011b v roce 2014, kter\u00e1 zve\u0159ejnil lond\u00fdnsk\u00fd Mezin\u00e1rodn\u00ed institut strategick\u00fdch studi\u00ed, \u010dinily loni vojensk\u00e9 v\u00fddaje USA 581,0 miliard dolar\u016f a Ruska 70,0 miliard. Rusko bylo se sv\u00fdmi v\u00fddaji ve sv\u011btov\u00fdch tabulk\u00e1ch \u010dtvrt\u00e9 \u2013 p\u0159ed n\u00edm jsou je\u0161t\u011b \u010c\u00edna (129,4 miliard) a Sa\u00fadsk\u00e1 Ar\u00e1bie (80,8 miliard). Sou\u010det vojensk\u00fdch v\u00fddaj\u016f Velk\u00e9 Brit\u00e1nie (61,8 miliard), Francie (53,1 miliard) a N\u011bmecka (43,9 miliard dolar\u016f) je v\u00edce ne\u017e dvojn\u00e1sobek rusk\u00fdch vojensk\u00fdch v\u00fddaj\u016f. P\u0159id\u00e1-li se k on\u011bm t\u0159em evropsk\u00fdm mocnostem USA, je v\u00fdsledkem desetin\u00e1sobek rusk\u00fdch vojensk\u00fdch v\u00fddaj\u016f. \u017d\u00e1dn\u00fd vojensk\u00fd rozpo\u010dtov\u00fd deficit na stran\u011b mocnost\u00ed z EU\/NATO neexistuje.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Probl\u00e9m je v tom, \u017ee sebev\u011bt\u0161\u00ed vojensk\u00e9 v\u00fddaje NATO\/EU nem\u016f\u017ee porazit on\u011bch p\u0159ibli\u017en\u011b 1600 strategick\u00fdch jadern\u00fdch n\u00e1lo\u017e\u00ed, kter\u00fdmi Rusko disponuje. Jak\u00e1koliv snaha zablokovat rusk\u00fd strategick\u00fd arzen\u00e1l nap\u0159\u00edklad v\u00fdstavbou N\u00e1rodn\u00ed protiraketov\u00e9 obrany USA, vede jen k modernizaci rusk\u00e9ho arzen\u00e1lu. Pom\u011br sil mezi Ruskem a Z\u00e1padem tak z\u016fst\u00e1v\u00e1 asymetrick\u00fd, ale patov\u00fd. Obecn\u011b i na Ukrajin\u011b: vojenskou cestou zv\u00edt\u011bzit nelze. Nezmohu se v t\u00e9to souvislosti ubr\u00e1nit konstatov\u00e1n\u00ed, \u017ee by bylo jist\u011b vhodn\u00e9, kdybychom v\u0161ichni v\u011bnovali v\u00edce pozornosti hnut\u00ed L\u00e9ka\u0159i proti jadern\u00e9 v\u00e1lce.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">P\u0159i tomto pojet\u00ed v\u0161ak nen\u00ed mo\u017en\u00e9 odd\u011blit zahrani\u010dn\u00ed a bezpe\u010dnostn\u00ed politiku Evropsk\u00e9 unie od politiky a pl\u00e1n\u016f nejv\u011bt\u0161\u00ed mocnosti v r\u00e1mci NATO \u2013 Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f. Proto p\u0159ipom\u00edn\u00e1m i v souvislosti s politikou Unie, \u017ee letos v \u010dervnu byla zve\u0159ejn\u011bn\u00e1 nov\u00e1 N\u00e1rodn\u00ed vojensk\u00e1 strategie Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f. Ta stvrd\u00ed, \u017ee v minul\u00e9 dek\u00e1d\u011b nejv\u011bt\u0161\u00ed vojensk\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed pro USA p\u0159edstavovaly extremistick\u00e9 organizac\u00ed u\u017e\u00edvaj\u00edc\u00edch n\u00e1sil\u00ed, pro budoucnost by to ale m\u011bly b\u00fdt st\u00e1tn\u00ed akt\u00e9\u0159i. Zm\u00edn\u011bn\u00e1 strategie t\u00e9\u017e p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed seznam st\u00e1t\u016f, \u00fadajn\u011b ohro\u017euj\u00edc\u00edch n\u00e1rodn\u00ed bezpe\u010dnostn\u00ed z\u00e1jmy Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f, a to v tomto po\u0159ad\u00ed: Rusk\u00e1 federace, \u00cdr\u00e1n, Severn\u00ed Korea a \u010c\u00edna.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Jen\u017ee pr\u00e1v\u011b ud\u00e1losti na Ukrajin\u011b a selh\u00e1n\u00ed politiky Evropsk\u00e9 unie by n\u00e1s m\u011blo p\u0159iv\u00e9st k uva\u017eov\u00e1n\u00ed v jin\u00fdch kategori\u00edch, ne\u017e je v\u00e1le\u010dn\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Nep\u0159em\u00fd\u0161let o tom, co je geopoliticky v\u00fdhodn\u00e9 pro Washington \u010di Moskvu, ale co je prosp\u011b\u0161n\u00e9 pro obyvatele Ukrajiny. Vid\u011bt, \u017ee kooperace Ruska a Z\u00e1padu je pro ob\u011b tyto entity mnohem v\u00fdhodn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e vojensk\u00e1 konfrontace. By\u0165 by to byla t\u0159eba i obchodn\u00ed kooperace, kter\u00e1 je v\u017edy pln\u00e1 nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch konflikt\u016f. Ale konflikt\u016f, kter\u00e9 nen\u00ed t\u0159eba \u0159e\u0161it na poli v\u00e1le\u010dn\u00e9m. Myslet v jin\u00fdch ne\u017e vojensk\u00fdch kategori\u00edch je nutn\u00e9 i proto, \u017ee v\u00e1lka m\u016f\u017ee vypuknout, p\u0159esto\u017ee nikdo nev\u011b\u0159\u00ed ve v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Je tu to, \u010demu se n\u011bkdy \u0159\u00edk\u00e1 sarajevsk\u00fd syndrom: ani po sto letech nev\u00edme p\u0159esn\u011b, pro\u010d vlastn\u011b 1. sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka vypukla.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Probl\u00e9m je, \u017ee pro n\u011bkter\u00e9 nacionalisty v Kyjev\u011b je cestou z ekonomick\u00e9 krize vyost\u0159en\u00ed konfliktu. V\u00e1lku s Ruskem vid\u00ed jako zp\u016fsob, jak donutit Z\u00e1pad k solid\u00e1rn\u00edmu chov\u00e1n\u00ed. N\u011bkte\u0159\u00ed z\u00e1padn\u00ed politici d\u00e1vaj\u00ed najevo ochotu podporovat v\u0161e protirusk\u00e9 a krvav\u00fd konflikt s Moskvou by se mohl jevit jako cesta k vytou\u017een\u00fdm miliard\u00e1m. Kl\u00ed\u010d k \u0159e\u0161en\u00ed toho, \u010demu se eufemisticky \u0159\u00edk\u00e1 \u201eukrajinsk\u00e1 krize\u201c a co nen\u00ed nic jin\u00e9ho ne\u017e \u0161pinav\u00e1 v\u00e1lka, le\u017e\u00ed ve Washingtonu. A v\u016fbec nen\u00ed jasn\u00e9, jak\u00e9 c\u00edle Spojen\u00e9 st\u00e1ty na Ukrajin\u011b sleduj\u00ed. \u010ci za co Washington m\u00edr v t\u00e9to zemi vym\u011bn\u00ed. Vlivu neokonzervativc\u016f na rozhodov\u00e1n\u00ed prezidenta Baracka Obamy se u\u017e ned\u00e1 zabr\u00e1nit.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">A pro neokonzervativce jsou extr\u00e9misti v S\u00fdrii \u010di na Ukrajin\u011b spojenci, dokud alespo\u0148 trochu poslouchaj\u00ed a bojuj\u00ed proti p\u0159\u00edli\u0161 samostatn\u00e9mu st\u00e1tu. P\u0159ibli\u017en\u011b \u0161est tis\u00edc mrtv\u00fdch v k\u00e1rn\u00e9 operaci na v\u00fdchod\u011b Ukrajiny, v m\u00edstech stra\u0161n\u00fdch boj\u016f b\u011bhem 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, ale i statis\u00edce mrtv\u00fdch v p\u00e1su od P\u00e1kist\u00e1nu po S\u00fdrii, jsou projevem takov\u00e9hoto ch\u00e1p\u00e1n\u00ed mezin\u00e1rodn\u00edch vztah\u016f.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>Mezin\u00e1rodn\u00ed pr\u00e1vo<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Chaos a n\u00e1sledn\u00e1 ob\u010dansk\u00e1 v\u00e1lka na Ukrajin\u011b, dotv\u00e1\u0159en\u00e1 tlaky ze zahrani\u010d\u00ed, nov\u011b vyzvedly ot\u00e1zku funk\u010dnosti mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va. Velk\u00fdm t\u00e9matem se stalo n\u00e1siln\u00e9 svr\u017een\u00ed ukrajinsk\u00e9ho prezidenta a uzn\u00e1n\u00ed \u010di neuzn\u00e1n\u00ed nov\u00e9 vl\u00e1dy v Kyjev\u011b, plus, po m\u00edstn\u00edm referendu, p\u0159ipojen\u00ed Krymu k Rusku. Je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee mezin\u00e1rodn\u00ed pr\u00e1vo obsahuje \u0159adu protikladn\u00fdch princip\u016f, jako je nap\u0159\u00edklad z\u00e1sada nedotknutelnosti suverenity st\u00e1tu, co\u017e zd\u016fraz\u0148uje p\u0159edev\u0161\u00edm Charta OSN, versus pr\u00e1vo n\u00e1rod\u016f na sebeur\u010den\u00ed, kter\u00e9 je vyj\u00e1d\u0159eno nap\u0159\u00edklad v 1. \u010dl\u00e1nku odst. 1 Paktu o ob\u010dansk\u00fdch a politick\u00fdch pr\u00e1vech, Paktu o hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch, soci\u00e1ln\u00edch a kulturn\u00edch pr\u00e1vech (p\u0159ijat\u00e9 1966, platn\u00e9 1976). V obdob\u00ed studen\u00e9 v\u00e1lky byla patrn\u00e1 tradi\u010dn\u00ed hierarchie princip\u016f v mezin\u00e1rodn\u00edm pr\u00e1vu, p\u0159i\u010dem\u017e za nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed z\u00e1sadu byla pokl\u00e1d\u00e1na suverenita st\u00e1t\u016f.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Charta OSN \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee st\u00e1t m\u00e1 pr\u00e1vo pou\u017e\u00edvat s\u00edlu jen ve dvou p\u0159\u00edpadech: v sebeobran\u011b a kdy\u017e tak rozhodne Rada bezpe\u010dnosti OSN. Tato koncepce mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va je jakousi vzpourou proti d\u011bjin\u00e1m. Ov\u0161em i Charta je dokumentem, kter\u00fd p\u0159ijaly v\u00edt\u011bzn\u00e9 mocnosti. St\u00e1le plat\u00ed, \u017ee mezin\u00e1rodn\u00ed pr\u00e1vo nen\u00ed nic jin\u00e9ho ne\u017e dohoda velmoc\u00ed. V geopolitick\u00e9m cyklu, kter\u00fd za\u010dal por\u00e1\u017ekou Sov\u011btsk\u00e9ho svazu, byla ale tato hierarchie zpochybn\u011bna.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Od konce studen\u00e9 v\u00e1lky se objevily dva pokusy posunout se za Chartu OSN.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">T\u00edm prvn\u00edm je doktr\u00edna humanit\u00e1rn\u00ed intervence. Ta \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee mezin\u00e1rodn\u00ed spole\u010denstv\u00ed je v\u00edce ne\u017e sv\u011btov\u00fd politick\u00fd syst\u00e9m \u0159\u00edzen\u00fd rovnov\u00e1hou sil. \u017de je tu i soubor norem, spole\u010dn\u00fdch hodnot a instituc\u00ed, kter\u00e9 \u0159\u00edd\u00ed chov\u00e1n\u00ed st\u00e1t\u016f a dokonce m\u011bn\u00ed jejich motivy. A \u017ee toto spole\u010denstv\u00ed m\u016f\u017ee zasahovat proti poru\u0161ov\u00e1n\u00ed lidsk\u00fdch pr\u00e1v bez ohledu na suverenitu st\u00e1t\u016f. Takto bylo zd\u016fvod\u0148ov\u00e1no bombardov\u00e1n\u00ed Jugosl\u00e1vie (1999). Koncepce humanit\u00e1rn\u00ed intervence je ale v rozporu s platn\u00fdm mezin\u00e1rodn\u00edm pr\u00e1vem.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Druhou koncepc\u00ed zpochyb\u0148uj\u00edc\u00ed hierarchii norem mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va, kde suverenita st\u00e1tu je na vrcholu pyramidy, je vize re-Sensibility to protect (R2P), tedy odpov\u011bdnost\u00ed chr\u00e1nit. Podle t\u00e9to p\u0159edstavy neznamen\u00e1 suverenita st\u00e1tu svobodu jednat, ale povinnost pe\u010dovat o obyvatelstvo. Kdy\u017e se pak v Bengh\u00e1z\u00ed za\u010dalo st\u0159\u00edlet, touto viz\u00ed bylo ospravedl\u0148ov\u00e1no bombardov\u00e1n\u00ed Libye (2011).<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">V praxi bylo zpochybn\u011bn\u00ed mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va spojeno p\u0159edev\u0161\u00edm s vytvo\u0159en\u00edm Kosova (2008) a jeho uzn\u00e1n\u00edm z\u00e1padn\u00edmi mocnostmi. Stalo se tak hlavn\u011b s odvol\u00e1n\u00edm na pr\u00e1vo n\u00e1rod\u016f na sebeur\u010den\u00ed bez ohledu na suverenitu Srbska. Suverenitu jako z\u00e1kladn\u00ed princip pr\u00e1va naru\u0161ovaly ale i dal\u0161\u00ed akce: nepo\u010d\u00edtaj\u00ed-li se lety americk\u00fdch a britsk\u00fdch vojensk\u00fdch letadel nad Ir\u00e1kem, tak prvn\u00ed \u00fader, kter\u00fd nebyl odsouhlasen Radou bezpe\u010dnosti, byl \u00fader proti srbsk\u00fdm pozic\u00edm v Bosn\u011b a Hercegovin\u011b (1995). Pot\u00e9 ov\u0161em n\u00e1sledoval jadern\u00fd pokus v P\u00e1kist\u00e1nu, Indii, Severn\u00ed Koreji, proto\u017ee mnoz\u00ed pochopili, \u017ee jenom ten, kdo je schopen sebeobrany, m\u00e1 pr\u00e1vo na p\u0159e\u017eit\u00ed. Tehdy za\u010dal velk\u00fd chaos v mezin\u00e1rodn\u00edm pr\u00e1vu.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">N\u00e1sledovaly \u00fatoky st\u0159el s plochou drahou letu na Afgh\u00e1nist\u00e1n a S\u00fad\u00e1n (1998), bombardov\u00e1n\u00ed Jugosl\u00e1vie (1999), intervence v Afgh\u00e1nist\u00e1nu (2001) a Ir\u00e1ku (2003), bombardov\u00e1n\u00ed Libye (2011). Nav\u00edc od roku 2008 do za\u010d\u00e1tku roku 2014 bylo uskute\u010dn\u011bno p\u0159ibli\u017en\u011b dva tis\u00edce \u00fatok\u016f americk\u00fdch dron\u016f na c\u00edle v Afgh\u00e1nist\u00e1nu, P\u00e1kist\u00e1nu, Jemenu, Som\u00e1lsku, Ir\u00e1ku, na Filip\u00edn\u00e1ch a v Libyi. Ani tzv. barevn\u00e9 revoluce, podporovan\u00e9 ze zahrani\u010d\u00ed, nerespektuj\u00ed suverenitu st\u00e1t\u016f \u2013 tedy klasickou hierarchickou strukturu mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va. To je i p\u0159\u00edpad zm\u00edn\u011bn\u00e9 krize na Ukrajin\u011b.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">V\u00fdkon hegemonistick\u00e9 role USA nect\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed pr\u00e1vo ani z\u00e1jmy spojenc\u016f. Ukrajina je pouze odvozen\u00fd jev. V tomto pr\u00e1vn\u00edm zmatku, kter\u00fd zapo\u010dalo nadu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed s\u00edly Washingtonem a Bruselem, byla zru\u0161ena hierarchie norem. Pak je mo\u017en\u00e9 obr\u00e1tit se k z\u00e1kladn\u00edm norm\u00e1m, kter\u00e9 humanist\u00e9 spojuj\u00ed s normami lidsk\u00fdch pr\u00e1v. Tam je i pr\u00e1vo na sebeur\u010den\u00ed. Pravdou je, \u017ee podle koncepc\u00ed humanit\u00e1rn\u00ed intervence a R2P snad ka\u017ed\u00fd m\u016f\u017ee zasahovat podle toho, jak se mu zl\u00edb\u00ed. \u00datoky na Afgh\u00e1nist\u00e1n, Ir\u00e1k, Libyi \u010di podpora povstalc\u016f v S\u00fdrii nebyly odsouhlaseny Radou bezpe\u010dnosti. Jestli\u017ee se rusky mluv\u00edc\u00ed men\u0161ina po p\u0159evratu na Ukrajin\u011b c\u00edt\u00ed ohro\u017eena, pak podle viz\u00ed humanit\u00e1rn\u00ed intervence \u010di R2P je Moskva m\u016f\u017ee br\u00e1nit i silou. Takov\u00fd chaos je dnes v mezin\u00e1rodn\u00edm pr\u00e1vu, kdy\u017e se rozbila hierarchie princip\u016f. V pr\u00e1vn\u00edm zmatku se jako nejrozumn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00edstup jev\u00ed koment\u00e1\u0159 Wang Iho, \u010d\u00ednsk\u00e9ho ministra zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed, v souvislosti s n\u00e1vratem Krymu k Rusku: Je t\u0159eba ct\u00edt mezin\u00e1rodn\u00ed pr\u00e1vo a etnick\u00e9 i historick\u00e9 zvl\u00e1\u0161tnosti.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>Z\u00e1v\u011br<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">V\u00e1lka nem\u016f\u017ee nic zm\u011bnit na t\u0159ech z\u00e1kladn\u00edch rozporech Ukrajiny: na dramatick\u00fdch soci\u00e1ln\u00edch rozd\u00edlech v d\u016fsledku privatizace a korupce, n\u00e1bo\u017eensk\u00e9m rozd\u011blen\u00ed a na etnick\u00e9 pestrosti. Tyto rozd\u00edly maj\u00ed sv\u00e9 vlastn\u00ed politick\u00e9 vyj\u00e1d\u0159en\u00ed. Je t\u0159eba tyto rozd\u00edly respektovat, ne jim d\u00e1vat podobu st\u00e1le hlub\u0161\u00edch rozpor\u016f a konflikt\u016f.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Proto v\u00fdvoj od p\u0159evratu v Kyjev\u011b do sou\u010dasnosti ukazuje, \u017ee jsou zde t\u0159i hlavn\u00ed faktory, kter\u00e9 ur\u010d\u00ed budoucnost, a\u0165 ji\u017e se poda\u0159\u00ed v\u00e1lku zastavit, nebo ne. P\u0159edev\u0161\u00edm je to dramatick\u00fd ekonomick\u00fd propad Ukrajiny, kter\u00fd bude m\u00edt i soci\u00e1ln\u011b-politick\u00e9 d\u016fsledky. Druh\u00fdm faktorem je skute\u010dnost, \u017ee se nepoda\u0159ilo mezin\u00e1rodn\u011b izolovat Rusko.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">T\u00edm t\u0159et\u00edm je zp\u011btn\u00e1 vlna v podob\u011b ztr\u00e1t Z\u00e1padu, p\u0159edev\u0161\u00edm Evropsk\u00e9 unie \u2013 zodpov\u011bdnost za ekonomicko-soci\u00e1ln\u00ed propad Ukrajiny, zp\u011btn\u00e9 d\u016fsledky ekonomick\u00e9 blok\u00e1dy Ruska a soci\u00e1ln\u00ed migrace.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Kdy\u017e selh\u00e1v\u00e1 pr\u00e1vo a v\u00e1lka nep\u0159in\u00e1\u0161\u00ed nic ne\u017e zab\u00edjen\u00ed a ni\u010den\u00ed, je nutn\u00e9 za\u010d\u00edt seri\u00f3zn\u011b jednat. Skon\u010dit v\u00e1lku na Ukrajin\u011b co nejd\u0159\u00edve vy\u017eaduje vyj\u00edt z aktu\u00e1ln\u00ed situace. V diplomatick\u00e9m jazyce existuje pojem \u201efait accompli\u201c. Ozna\u010duje se t\u00edm skute\u010dnost, kter\u00e1 vnikla nestandardn\u00edm zp\u016fsobem, ale je nezvratn\u00e1 \u010di jen velmi t\u011b\u017eko zm\u011bniteln\u00e1. Co\u017e je nap\u0159\u00edklad svr\u017een\u00ed prezidenta Viktora Janukovy\u010de \u010di p\u0159ipojen\u00ed Krymu k Rusku. Z tohoto faktu se mus\u00ed za\u010d\u00edt \u2013 a t\u0159eba po\u017eadovat kompenzace, nikoliv zm\u011bnu, kter\u00e1 nen\u00ed dosa\u017eiteln\u00e1. To je politika jako um\u011bn\u00ed mo\u017en\u00e9ho. Stejn\u00fdm faktem je i nov\u00e1 reprezentace Don\u011bcka a Luhanska, s n\u00ed\u017e je t\u0159eba o m\u00edru jednat. Proto\u017ee tamn\u00ed p\u0159edstavitele je mo\u017en\u00e9 ozna\u010dovat za samozvance, ale jsou re\u00e1ln\u00fdmi nositeli moci. Tak jako politici, kte\u0159\u00ed se zmocnili moci v Kyjev\u011b po p\u0159evratu. Je t\u0159eba jednat, by\u0165 ta druh\u00e1 strana po\u017eaduje tak \u201edivn\u00e9\u201c zm\u011bny, jako je samospr\u00e1va region\u016f, omezen\u00ed moci oligarch\u016f a garance neutralitu Ukrajiny.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">M\u00edr neznamen\u00e1 odstran\u011bn\u00ed konflikt\u016f, ale jejich p\u0159enesen\u00ed z boji\u0161\u0165 za jednac\u00ed stoly. \u017d\u00e1dn\u00e9 t\u00e9ma, kter\u00e9 je p\u0159edm\u011btem v\u00e1le\u010dn\u00e9ho sporu &#8211; a\u0165 ji\u017e jde o jazykov\u00e1 pr\u00e1va, rozsah samospr\u00e1vy region\u016f, propustnost hranic \u010di jin\u00e1 \u2013 se m\u00edrem neztr\u00e1c\u00ed. Jen o nich mus\u00ed sporn\u00e9 strany jednat kulturn\u00edm zp\u016fsobem. I z\u00e1kony, kter\u00e9 dnes pomohou k zastaven\u00ed boj\u016f, lze pozd\u011bji zm\u011bnit, ani\u017e by se muselo v\u00e1l\u010dit.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u201eDuch Minska\u201c je symbolem takov\u00e9ho p\u0159\u00edstupu. Je ale t\u0159eba v\u011bd\u011bt, \u017ee m\u00edr nen\u00ed rozhodnut\u00ed st\u00e1tn\u00edk\u016f v Minsku, ale soci\u00e1ln\u00ed proces na Ukrajin\u011b. Nen\u00ed to stav, ale cesta. Cesta, ze kter\u00e9 se dlouho nesm\u00ed uhnout, i kdy\u017e m\u00e1 mnoho zat\u00e1\u010dek, i kdy\u017e se na n\u00ed vyskytnou p\u0159ek\u00e1\u017eky a provokace. T\u0159eba i krvav\u00e9 provokace. V rozvr\u00e1cen\u00e9 zemi je snaz\u0161\u00ed v\u00e1l\u010dit ne\u017e vystav\u011bt m\u00edr. Nahl\u00e9dnuto z opa\u010dn\u00e9ho zorn\u00e9ho \u00fahlu, d\u016fle\u017eit\u00e9 je, kdo se jedn\u00e1n\u00ed ne\u00fa\u010dastnil. Tedy p\u0159edev\u0161\u00edm st\u00e1ty, jejich\u017e politick\u00e9 elity podl\u00e9haj\u00ed tomu, co lze nazvat \u201egeopolitick\u00e9 p\u0159edsudky\u201c a dnes se daleko v\u00edce podob\u00e1 \u201egeopolitick\u00fdm emoc\u00edm\u201c.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Ukrajinsk\u00e1 krize a n\u00e1sledn\u00e1 ob\u010dansk\u00e1 v\u00e1lka se stala zdrojem dramatick\u00e9ho r\u016fstu ned\u016fv\u011bry mezi politiky z Moskvy, Bruselu a Washingtonu. Tento fakt se zhmotnil i v podob\u011b ekonomick\u00fdch sankc\u00ed.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Tyto sankce ned\u016fv\u011bru d\u00e1le prohloubily. Jsou zvl\u00e1\u0161t\u011b nebezpe\u010dn\u00e9 proto, \u017ee v globalizuj\u00edc\u00edm se sv\u011bt\u011b 21. stolet\u00ed je vz\u00e1jemn\u00e1 ekonomick\u00e1 z\u00e1vislost nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edm zdrojem bezpe\u010dnosti. Nejen podnikatel\u00e9 pot\u0159ebuj\u00ed bezkonfliktn\u00ed politick\u00e9 prost\u0159ed\u00ed. I rozumn\u00ed politici, kte\u0159\u00ed ch\u00e1pou, \u017ee stabilita liber\u00e1ln\u011b demokratick\u00fdch re\u017eim\u016f vy\u017eaduje udr\u017een\u00ed \u017eivotn\u00ed \u00farovn\u011b st\u0159edn\u00edch vrstev, usiluj\u00ed o prohlubov\u00e1n\u00ed ekonomick\u00e9ho propojen\u00ed st\u00e1t\u016f a region\u016f, tedy i Evropsk\u00e9 unie, Ukrajiny a Ruska. A sankce nedopadaj\u00ed negativn\u011b jen na n\u011bmeckou \u010di ruskou ekonomiku a na \u017eivotn\u00ed \u00farove\u0148 n\u00e1s v\u0161ech. Otev\u00edraj\u00ed prostor pro zcela fale\u0161n\u00e9 p\u0159edstavy o tom, \u017ee bezpe\u010dnost lze zajistit z\u00edsk\u00e1n\u00edm vojensk\u00e9 p\u0159evahy. Zbrojen\u00edm a prostorovou expanz\u00ed jednoho vojensk\u00e9ho bloku se v\u0161ak skute\u010dn\u00e9 bezpe\u010dnosti jen vzdalujeme.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Opakov\u00e1n\u00ed sankc\u00ed v\u016f\u010di Moskv\u011b a v\u00fdzvy k dal\u0161\u00edmu zbrojen\u00ed nazna\u010duj\u00ed, \u017ee Z\u00e1pad bude v bezpe\u010d\u00ed pouze tehdy, kdy\u017e se izoluje od Ruska. Ve 21. stol. v\u0161ak plat\u00ed p\u0159esn\u00fd opak: jen vz\u00e1jemn\u00e1 z\u00e1vislost zaji\u0161\u0165uje ochranu p\u0159ed fanatiky, p\u0159\u00edznivci nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch fobi\u00ed \u2013 rusofobie, \u017eidofobie, amerikanofobie&#8230; P\u0159ed extremisty, kter\u00fdch je v\u0161ude dost. Ty v\u0161echny, a\u0165 ji\u017e \u017eij\u00ed ve Washingtonu, Bruselu nebo v Moskv\u011b, tlum\u00ed vz\u00e1jemn\u00e1 ekonomick\u00e1 prov\u00e1zanost. Bezpe\u010dnost pom\u00e1haj\u00ed zajistit jak z\u00e1jmy podnikatel\u016f, tak i nutnost udr\u017eet ekonomiku v chodu tak, aby byla zaji\u0161t\u011bna alespo\u0148 stagnace \u017eivotn\u00ed \u00farovn\u011b st\u0159edn\u00edch vrstev, kdy\u017e u\u017e ne jej\u00ed r\u016fst. Bezpe\u010dnost \u2013 to nen\u00ed v\u00edt\u011bzstv\u00ed jedin\u00e9 strany, ale vz\u00e1jemn\u00e1 z\u00e1vislost.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Na z\u00e1v\u011br bych r\u00e1d zopakoval slova, kter\u00e1 jsem ji\u017e jednou ve Volgogradu \u0159ekl: Politika ekonomick\u00fdch sankc\u00ed a militarismu je zcela v rozporu s humanistickou tradic\u00ed evropsk\u00e9 kultury. Humanistick\u00e9 hodnoty \u2013 to jsou hodnoty, kter\u00e9 se t\u00fdkaj\u00ed v\u0161ech lid\u00ed, v\u0161ech civilizac\u00ed. Jsou to hodnoty kooperace, ne v\u00e1lky. A v t\u00e9to chv\u00edli, kdy jsou n\u00e1siln\u011b trh\u00e1ny ekonomick\u00e9 vztahy, kter\u00e9 sjednocuj\u00ed Evropu od Atlantiku po Ural, je dvojn\u00e1sob nutn\u00e9 upev\u0148ovat kulturn\u00ed vztahy. Ve v\u0161ech jejich rozm\u011brech \u2013 od v\u00fdm\u011bny v\u00fdstav, hostov\u00e1n\u00ed herc\u016f p\u0159es st\u00e1\u017ee student\u016f po sportovn\u00ed sout\u011b\u017ee a rozv\u00edjen\u00ed turistiky.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u010c\u00edm m\u00e9n\u011b spolu hovo\u0159\u00ed politici, t\u00edm v\u00edce spolu mus\u00ed mluvit l\u00e9ka\u0159i, v\u011bdci, um\u011blci, sportovci \u010di regiony. \u010c\u00edm m\u00e9n\u011b spolu hovo\u0159\u00ed centra, t\u00edm v\u00edce mus\u00ed spolu mluvit tzv. oby\u010dejn\u00ed lid\u00e9. Pr\u00e1v\u011b takov\u00e1to komunikace vytv\u00e1\u0159\u00ed infrastrukturu m\u00edru.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><em>MUDr. Ji\u0159\u00ed Ma\u0161t\u00e1lka <\/em><br \/><em>poslanec Evropsk\u00e9ho parlamentu za KS\u010cM (GYE\/NGL)<\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><em>P\u0159edneseno ve Volgogradu dne 17. z\u00e1\u0159\u00ed 2015 p\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti ud\u011blen\u00ed \u010destn\u00e9ho doktor\u00e1tu na Volgogradsk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 univerzit\u011b<\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><em>Ze str\u00e1nek <a target=\"_blank\" href=\"http:\/\/www.mastalka.cz\/cs\/\" rel=\"noopener noreferrer\">http:\/\/www.mastalka.cz\/cs\/<\/a><\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Asi bych urazil \u0159adu profes\u00ed, kdybych te\u010f prohl\u00e1sil, \u017ee l\u00e9ka\u0159i nejcitliv\u011bji ze v\u0161ech reaguj\u00ed na nar\u016fst\u00e1n\u00ed krize, na r\u016fst n\u00e1sil\u00ed,<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":2269,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[9],"tags":[172,409],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2270"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2270"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2270\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2269"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2270"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2270"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2270"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}