{"id":2282,"date":"2016-02-03T21:32:20","date_gmt":"2016-02-03T20:32:20","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2016\/02\/03\/uiteni-kasai\/"},"modified":"2016-02-03T21:32:20","modified_gmt":"2016-02-03T20:32:20","slug":"uiteni-kasai","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2016\/02\/03\/uiteni-kasai\/","title":{"rendered":"U\u017eite\u010dn\u00ed kasa\u0159i"},"content":{"rendered":"

\"spion\"V neutr\u00e1ln\u00edm \u0160v\u00fdcarsku, za prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky uzn\u00e1van\u00e9 ar\u00e9n\u011b mezin\u00e1rodn\u00ed \u0161pion\u00e1\u017ee, staly se stovky podivuhodn\u00fdch a tajemn\u00fdch p\u0159\u00edpad\u016f.<\/strong><\/p>\n


<\/strong><\/p>\n


<\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

Na jednom zvl\u00e1\u0161\u0165 poveden\u00e9m se nep\u0159\u00edmo pod\u00edleli tak\u00e9 dva ital\u0161t\u00ed kasa\u0159i – profesion\u00e1lov\u00e9, a\u010dkoli si pr\u00e1v\u011b v t\u00e9\u017ee dob\u011b odpyk\u00e1vali sv\u016fj zost\u0159en\u00fd trest – \u201ecarcere duro“…<\/em><\/p>\n

To bylo tak. Na Usteri-Strasse v Curychu m\u011bl obchod s hedv\u00e1b\u00edm jist\u00fd Mr. Philpot,<\/em> zvan\u00fd t\u00e9\u017e \u201evelk\u00fd Billy“, \u017eovi\u00e1ln\u00ed p\u00e1n v nejlep\u0161\u00edch letech. Den co den chodil r\u00e1no do kancel\u00e1\u0159e, ale o hedv\u00e1b\u00ed a jeho odbyt se moc nestaral, na to m\u011bl p\u00e1r \u0161v\u00fdcarsk\u00fdch zam\u011bstnanc\u016f. Ve m\u011bst\u011b i \u0161iroko daleko se v\u011bd\u011blo, \u017ee \u201evelk\u00fd Billy\u201c je ve skute\u010dnosti vedouc\u00edm agentem \u201eIntelligence Service\u201c. Jako takov\u00fd m\u011bl nejlep\u0161\u00ed pov\u011bst. Chodilo k n\u011bmu denn\u011b mnoho lidi, z\u00e1jemc\u016f o jeho artikl, a ka\u017ed\u00fd na\u0161el otev\u0159en\u00e9 dve\u0159e, p\u0159\u00edpadn\u011b i dla\u0148. Ov\u0161em za p\u0159\u00edsn\u00fdch podm\u00ednek, o nich\u017e Mr. Philpot s nik\u00fdm nesmlouval. Byl toti\u017e toho n\u00e1zoru, \u017ee se v tom \u201ene\u010destn\u00e9m povol\u00e1n\u00ed m\u00e1 pracovat \u010destn\u011b…\u201c<\/em><\/p>\n

Nedaleko obchodn\u00ed firmy Mr. Philpota byla na Usteri-Strasse mal\u00e1 tisk\u00e1rna a redakce, kter\u00e1 zase slou\u017eila francouzsk\u00e9mu \u201eDeuxi\u00e9me Bureau“, p\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno jeho odd\u011bleni pro zahrani\u010dn\u00ed propagandu. Tuto tajnou tisk\u00e1rnu za\u0159\u00eddili n\u011bkdy na ja\u0159e 1917. Vyr\u00e1b\u011bli tam n\u011bmecky psan\u00e9 tiskoviny, kter\u00e9 se pak bu\u010f ileg\u00e1ln\u011b dov\u00e1\u017eely do N\u011bmecka, nebo z letadel rozhazovaly nad frontou i za n\u00ed.<\/p>\n

Na ja\u0159e 1917 vzkl\u00ed\u010dil v hlav\u00e1ch francouzsk\u00fdch odborn\u00edk\u016f pro \u201est\u0159\u00edbrn\u00e9 st\u0159ely\u201c, jak se jim \u0159\u00edkalo, tak\u00e9 n\u00e1pad – vyd\u00e1vat ve \u0160v\u00fdcarsku \u201en\u011bmeck\u00e9 noviny\u201c, je\u017e by byly v\u011brnou kopi\u00ed n\u011bkter\u00fdch b\u011b\u017en\u00fdch novin, ale s podvr\u017een\u00fdm, apokryfn\u00edm textem. Volba padla na obl\u00edben\u00fd a roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fd list \u201eFrankfurter Zeitung\u201c.<\/p>\n

\u0160ikovn\u00ed novin\u00e1\u0159i a p\u0159ekladatel\u00e9 vyrobili zakr\u00e1tko prvn\u00ed \u010d\u00edslo k nerozezn\u00e1n\u00ed napodoben\u00e9 \u201eFrankfurter Zeitung\u201c, je\u017e se v tis\u00edcovk\u00e1ch rozl\u00e9tlo po cel\u00e9m N\u011bmecku. (Do konce v\u00e1lky jich bylo celkem dvaadvacet.)<\/p>\n

Jeden z typick\u00fdch apokryfn\u00edch \u010dl\u00e1nk\u016f tohoto listu nap\u0159\u00edklad zn\u011bl:<\/p>\n

\u201eJste klam\u00e1ni! Jste klam\u00e1ni! Posledn\u00ed pohromy na zapadn\u00ed front\u011b n\u00e1s napl\u0148uj\u00ed obavami, aby to nedopadlo stejn\u011b i s dal\u0161\u00edmi zimn\u00edmi kampan\u011bmi. Slibovalo se n\u00e1m, \u017ee v\u00e1lka bude z\u00e1bavnou proch\u00e1zkou, \u017ee ji za n\u011bkolik t\u00fddn\u016f vyhrajeme. Ale va\u0161e tr\u00fdzn\u011b, state\u010dn\u00ed n\u011bme\u010dt\u00ed voj\u00e1ci, se neust\u00e1le zvy\u0161uj\u00ed. Va\u0161e \u017eeny a d\u011bti um\u00edraj\u00ed v z\u00e1pol\u00ed hlady, zat\u00edmco vy jste pro sv\u00e9 d\u016fstojn\u00edky potravou pro d\u011bla. Je \u010das slo\u017eit zbran\u011b! Kamar\u00e1di! Odm\u00edtn\u011bte nastoupit do z\u00e1kop\u016f! Pomozte n\u00e1m p\u0159inutit vl\u00e1du, aby podepsala \u010destn\u00fd m\u00edr, dokud je to je\u0161t\u011b mo\u017en\u00e9. Posp\u011b\u0161me si, z\u00edtra ji\u017e m\u016f\u017ee b\u00fdt pozd\u011b…“<\/em><\/p>\n

N\u011bmeck\u00fd \u201eNachrichtendienst\u201c,<\/em> veden\u00fd plukovn\u00edkem W. Nicolasem, pov\u011b\u0159en\u00fd bojem proti nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 propagand\u011b, spat\u0159oval v podvr\u017een\u00e9m \u201eFrankfurter Zeitung“<\/em> v\u00e1\u017en\u00e9ho protivn\u00edka, nad kter\u00fdm se nedalo jen tak m\u00e1vnout rukou. Vojensk\u00e9 nezdary na front\u00e1ch a rostouc\u00ed nespokojenost uvnit\u0159 zem\u011b nech\u00e1valy nikoho na pochyb\u00e1ch, \u017ee se pomalu, ale jist\u011b bl\u00ed\u017e\u00ed hodina dvan\u00e1ct\u00e1.<\/p>\n

N\u011bme\u010dt\u00ed agenti ve \u0160v\u00fdcarsku brzy redakci a tisk\u00e1rnu v Usteri-Strasse objevili. A zanedlouho tam doch\u00e1zelo k sabot\u00e1\u017e\u00edm. Jednou vybuchlo olovo v tygl\u00edku s\u00e1zec\u00edho stroje, podruh\u00e9 obsahovala tiskov\u00e1 barva \u017e\u00edravou kyselinu\u2026Kdy\u017e byli dva lid\u00e9 zran\u011bni, za\u010dali se \u0161v\u00fdcar\u0161t\u00ed zam\u011bstnanci ohl\u00ed\u017eet po jin\u00e9 pr\u00e1ci. N\u00e1kladn\u00fd a dob\u0159e rozb\u011bhnut\u00fd podnik byl ohro\u017een.<\/p>\n

Co d\u011blat? – Francouz\u0161t\u00ed specialist\u00e9 po\u017e\u00e1dali o pomoc sv\u00e9 spojence. \u0160lo koneckonc\u016f o spole\u010dnou v\u011bc. A tak se jednoho dne setkalo u pohostinn\u00e9ho Mr. Philpota n\u011bkolik n\u00e1padn\u011b zachmu\u0159en\u00fdch p\u00e1n\u016f s mnoha starostmi na \u010dele. M\u011bli si o \u010dem pov\u00eddat.<\/p>\n

Tak t\u0159eba italsk\u00fd baron Aloisi<\/em> a jeho pomocn\u00edk in\u017een\u00fdr Pini<\/em> trpce vzdychali nad neust\u00e1vaj\u00edc\u00ed s\u00e9rii tajemn\u00fdch sabot\u00e1\u017e\u00ed a diverz\u00ed v italsk\u00fdch v\u00e1le\u010dn\u00fdch p\u0159\u00edstavech, kter\u00e9 vyvrcholily nevysv\u011btliteln\u00fdm potopen\u00edm p\u00fdchy italsk\u00e9ho n\u00e1mo\u0159nictva, panc\u00e9\u0159ov\u00e9ho k\u0159i\u017en\u00edku \u201eLeonardo da Vinci\u201c,<\/em> je\u0161t\u011b ne\u017e prvn\u011b vyplul z rejdy v Tarentu.<\/em> Oba p\u00e1nov\u00e9 uji\u0161\u0165ovali sv\u00e9 kolegy, \u017ee v\u0161echny dosud zji\u0161t\u011bn\u00e9 stopy on\u011bch diverz\u00ed vedou pr\u00e1v\u011b sem, do Curychu, a to do kancel\u00e1\u0159e rakousk\u00e9ho gener\u00e1ln\u00edho konzula Meyera.<\/p>\n

\u201eTo je zaj\u00edmav\u00e9,“<\/em> utrousil Mr. Danecke<\/em>, odborn\u00edk na psychologickou v\u00e1lku, pr\u00fd redaktor \u201eDaily Chronicke\u201c<\/em>. \u201eProto\u017ee stopy k sabot\u00e1\u017e\u00edm v tisk\u00e1rn\u011b na\u0161ich francouzsk\u00fdch koleg\u016f vedou taky k panu Meyerovi, \u017ee?\u201c<\/em><\/p>\n

\u201eAno, p\u0159esn\u011b tak,“<\/em> p\u0159ikyvoval francouzsk\u00fd plukovn\u00edk Parchet. \u201eZ\u0159ejm\u011b je to i spojovac\u00ed \u010dl\u00e1nek k Nicolovi. M\u011bli bychom je sk\u0159\u00edpnout.\u201c<\/em><\/p>\n

\u201eMoje re\u010d, plukovn\u00edku,“<\/em> p\u0159idal se \u201evelk\u00fd Billy\u201c<\/em>, p\u0159edsedaj\u00edc\u00ed t\u00e9to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed porad\u011b, a s v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159\u00ed dodal: \u201eTak\u00e9 vl\u00e1da Jeho Veli\u010denstva je \u010dinnost\u00ed zdej\u0161\u00ed rakousko-uhersk\u00e9 centr\u00e1ly zneklidn\u011bna. Mus\u00edme vz\u00edt panu Meyerovi dech, aby na to dlouho pamatoval. Vy\u0159adit ho \u2013 out game!\u201c<\/em><\/p>\n

V\u0161ichni \u017eiv\u011b souhlasili. Vy\u0159adit, to je ono! Ale jak na to?<\/p>\n

Mr. Philpot<\/em> se pousm\u00e1l a p\u0159ednesl p\u00e1n\u016fm sv\u016fj pl\u00e1n.<\/p>\n

\u201eCo byste \u0159\u00edkali tomu, kdybychom nav\u0161t\u00edvili kancel\u00e1\u0159 pana konzula a pod\u00edvali se mu do trezoru? To by n\u00e1s p\u0159ece v\u0161echny zaj\u00edmalo, no ne?“<\/em><\/p>\n

Philpotova \u0159e\u010dnick\u00e1 ot\u00e1zka ud\u011blala p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fd dojem.<\/p>\n

Ne, p\u00e1nov\u00e9 nebyli p\u0159ekvapeni t\u00edm, \u017ee by se m\u011bli dopustit \u2014 samoz\u0159ejm\u011b ve v\u0161\u00ed po\u010destnosti – vloup\u00e1n\u00ed, bo\u017ee, na takov\u00e9 mali\u010dkosti p\u0159ece nesejde. Sp\u00ed\u0161e je zar\u00e1\u017eely technick\u00e9 obt\u00ed\u017ee n\u00e1vrhu. Ten Meyer p\u0159ece nen\u00ed v\u010derej\u0161\u00ed, jinak by nesed\u011bl na tak d\u016fle\u017eit\u00e9m m\u00edst\u011b, a trezor asi tak\u00e9 nem\u00e1 z lepenky…<\/p>\n

O slovo se p\u0159ihl\u00e1sil in\u017een\u00fdr Pini, ml\u010denliv\u00fd a p\u0159em\u00fd\u0161liv\u00fd \u010dlov\u011bk nen\u00e1padn\u00e9ho zevn\u011bj\u0161ku. V\u011bd\u011blo se, \u017ee pr\u00e1v\u011b jemu osobn\u011b italsk\u00e1 vl\u00e1da ulo\u017eila, aby p\u0159i\u0161el na kloub tajemn\u00e9mu potopen\u00ed lodi \u201eLeonardo da Vinci“.<\/em><\/p>\n

\u201eMysl\u00edm p\u00e1nov\u00e9, \u017ee bychom tu k\u00e1\u010du mohli rozlousknout. Mo\u017en\u00e1, \u017ee si vzpom\u00edn\u00e1te, \u017ee ned\u00e1vno jsme ve Florencii dopadli dva kasa\u0159e, kte\u0159\u00ed tam cht\u011bli ud\u011blat velkou banku. Hodn\u011b se o tom psalo. Ti dva si toti\u017e vymysleli elektrickou \u0159eza\u010dku, dalo by se \u0159\u00edci – jak\u00e9si n\u016f\u017eky. Vyv\u00edjej\u00ed takovou teplotu, \u017ee se d\u00e1 ocel kr\u00e1jet jako pap\u00edr. Ale co hlavn\u011b, ta \u0159eza\u010dka se nap\u00e1j\u00ed p\u0159\u00edmo ze s\u00edt\u011b ze z\u00e1str\u010dky ve zdi. Epoch\u00e1ln\u00ed, co\u017e? Sl\u00edzli za to u soudu po\u0159\u00e1dn\u00fd n\u00e1klad, ale jejich ma\u0161inka n\u00e1m dob\u0159e poslou\u017e\u00ed. Kdyby bylo nejh\u016f\u0159, p\u0159ivezl bych je sem osobn\u011b…\u201c<\/em><\/p>\n

\u201ePo\u010d\u00edtejte se mnou, Mr. Pini,“<\/em> ozval se anglick\u00fd in\u017een\u00fdr Willphal<\/em>, \u201evyzn\u00e1m se trochu v elekt\u0159in\u011b. Zkus\u00edme to spolu.“<\/em><\/p>\n

Tak do\u0161lo na on\u00e9 neobvykl\u00e9 porad\u011b k neobvykl\u00e9mu rozhodnut\u00ed, \u017ee se pracovn\u00edci dohodov\u00fdch zpravodajsk\u00fdch \u00fast\u0159eden ve \u0160v\u00fdcarsku pokus\u00ed vyloupit rakousko-uhersk\u00fd gener\u00e1ln\u00ed konzul\u00e1t v Curychu.<\/em><\/p>\n

Stalo se tak v \u010dervnu 1917. V p\u0159edve\u010der ur\u010den\u00e9ho dne dostal gener\u00e1ln\u00ed konzul Meyer nevinn\u011b vyhl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed pozv\u00e1nku od kapit\u00e1na Kleina z velvyslanectv\u00ed v Bernu, aby s n\u00edm druh\u00fd den poob\u011bdval. Zajistil pr\u00fd u\u017e p\u0159edb\u011b\u017en\u011b v hotelu \u201eBaur-au-Loc<\/em>“ na dvan\u00e1ctou hodinu sal\u00f3nek pro dva.<\/p>\n

V t\u00e9\u017ee dob\u011b \u010detl kapit\u00e1n Klein<\/em>, pomocn\u00edk vojensk\u00e9ho p\u0159id\u011blence ve sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159i v Bernu p\u00edsemn\u00fd vzkaz od konzula Meyera z Curychu, aby na n\u011bj z\u00edtra v poledne v nutn\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti po\u010dkal na ambas\u00e1d\u011b.<\/p>\n

Oba dopisy vypadaly zcela v\u011brohodn\u011b, podpisy byly jako prav\u00e9, v hotelu potvrdili p\u0159edb\u011b\u017enou objedn\u00e1vku…<\/p>\n

Druh\u00e9ho dne vyjel kr\u00e1tce p\u0159ed dvan\u00e1ctou hodinou z konzul\u00e1tu na Fraum\u00fcnsterstrasse v Curychu pe\u010dliv\u011b ustrojen\u00fd mu\u017e a to\u010de si elegantn\u00ed h\u016flkou vykro\u010dil k hotelu \u201eBour-au-loc“.<\/em><\/p>\n

\u00bbPan gener\u00e1ln\u00ed konzul Meyer?“<\/em> ukl\u00e1n\u011bl se vrchn\u00ed \u010d\u00ed\u0161n\u00edk. „Pros\u00edm, ra\u010dte tudy. Ob\u011bd je p\u0159ipraven, jak si pan kapit\u00e1n p\u0159\u00e1l…“<\/em>
Klein je\u0161t\u011b nep\u0159ijel. Meyer si mrzut\u011b zap\u00e1lil doutn\u00edk, a sedl si. Za chvilku se vrchn\u00ed \u010d\u00ed\u0161n\u00edk objevil znovu.<\/p>\n

\u201eRa\u010dte prominout, pane gener\u00e1ln\u00ed konzule, pr\u00e1v\u011b telefonoval pan kapit\u00e1n, velice se omlouv\u00e1, m\u00e1 n\u011bjakou poruchu na aut\u011b, nic v\u00e1\u017en\u00e9ho, m\u00e1te ho laskav\u011b omluvit za zpo\u017ed\u011bn\u00ed, ale moc v\u00e1s pros\u00ed, abyste na n\u011bho po\u010dkal… Budete si p\u0159\u00e1t n\u011bco k j\u00eddlu nebo snad jen aperitiv, pane gener\u00e1ln\u00ed\u2026?\u201c \u201eKo\u0148ak!\u201c<\/em> vy\u0161t\u011bkl otr\u00e1ven\u00fd Meyer.<\/p>\n

V budov\u011b rakousko-uhersk\u00e9ho gener\u00e1ln\u00edho konzul\u00e1tu na Fraum\u00fcnsterstrasse se mezit\u00edm d\u011bly podivn\u00e9 v\u011bci. Kr\u00e1tce po odchodu pana Meyera se dostavili dva solidn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci, kte\u0159\u00ed si p\u0159\u00e1li mluvit s panem gener\u00e1ln\u00edm. Oba p\u0159\u00edtomn\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edci projevili l\u00edtost, ale \u0161\u00e9f zrovna ode\u0161el.<\/p>\n

„Co se d\u00e1 d\u011blat, sm\u016fla. Jestli dovol\u00edte, po\u010dk\u00e1me na n\u011bho.“<\/em> P\u00e1nov\u011b nab\u00eddli \u00fa\u0159edn\u00edk\u016fm cigaretu a posadili se.<\/p>\n

Za n\u011bkolik minut oba konzul\u00e1rn\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edci bla\u017een\u011b usnuli. Pro jistotu dostali je\u0161t\u011b nad\u00fdchat chloroformu, pak dali n\u00e1v\u0161t\u011bvnici z okna smluven\u00e9 znamen\u00ed a do budovy ve\u0161li dva dal\u0161\u00ed mu\u017ei s velk\u00fdmi aktovkami, kte\u0159\u00ed vypadali jako in\u017een\u00fd\u0159i.<\/p>\n

Vzduch byl \u010dist\u00fd. Tak\u00e9 vr\u00e1tn\u00fd, kter\u00fd dostal od jednoho \u017eovi\u00e1ln\u00edho p\u00e1na lahvi\u010dku origin\u00e1ln\u00ed skotsk\u00e9 whisky, spal sp\u00e1nkem spravedliv\u00fdch.<\/p>\n

V pracovn\u011b gener\u00e1ln\u00edho konzula Meyera<\/em> se dali nezvykl\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci ru\u010de do d\u00edla. Elektrick\u00e9 n\u016f\u017eky dvou italsk\u00fdch kasa\u0159\u016f, kte\u0159\u00ed n\u011bkde v base p\u0159em\u00fd\u0161leli o zl\u00fdch n\u00e1sledc\u00edch hami\u017enosti, slou\u017eily tentokr\u00e1t jejich koleg\u016fm – amat\u00e9r\u016fm. Ti m\u011bli pro sv\u016fj \u010din nejvy\u0161\u0161\u00ed statn\u00ed posv\u011bcen\u00ed.<\/p>\n

Trezor povolil. Nedo\u010dkav\u00fdm pohled\u016fm \u010dty\u0159 mu\u017e\u016f se nab\u00edzelo vytou\u017een\u00e9 bohatstv\u00ed. Doslova, nebo\u0165 vedle tajn\u00fdch dokument\u016f byla v pokladn\u011b i bra\u0161na s desetitis\u00edci frank\u016f, liber a lir, ne\u010dekan\u00e1 odm\u011bna za n\u00e1mahu…<\/p>\n

\u010c\u00edm d\u00e1l otr\u00e1ven\u011bj\u0161\u00ed Meyer dop\u00edjel v sal\u00f3nku hotelu \u201eBaur-au-Lac“<\/em> \u010dtvrt\u00fd francouzsk\u00fd ko\u0148ak, kou\u0159il t\u0159et\u00ed doutn\u00edk, ale kapit\u00e1n Klein nikde. Vzteky u\u017e se ani nec\u00edtil. Byly skoro dv\u011b hodiny.<\/p>\n

Kone\u010dn\u011b to nevydr\u017eel a rozb\u011bhl se k telefonu.<\/p>\n

\u201eDejte mi bleskov\u011b Bern…“<\/em><\/p>\n

Kdy\u017e se na druh\u00e9m konci ozval osobn\u011b kapit\u00e1n Klein, vypadlo Meyerovi m\u00e1lem sluch\u00e1tko z ruky.<\/p>\n

Oba, Meyer i Klein, r\u00e1zem pochopili, \u017ee asi nejde jen o nejapn\u00fd kanadsk\u00fd \u017eert\u00edk. Na to byli p\u0159\u00edli\u0161 dlouho u fochu.<\/p>\n

Zat\u00edmco kapit\u00e1n Klein b\u011b\u017eel informovat velvyslance a nastartoval auto, vyl\u00edtl konzul Meyer jako st\u0159ela bez zaplacen\u00ed z hotelu a pel\u00e1\u0161il ke sv\u00e9 \u00fa\u0159adovn\u011b.<\/p>\n

Dva konzul\u00e1rn\u00ed \u00fa\u0159ednici se v hale zrovna prob\u00edrali z mr\u00e1kot. Meyera<\/em> za\u0161imral v nose pov\u011bdom\u00fd pach chloroformu. Ani se nezastavil, m\u00e1vl rukou a po dvou schodech se hnal do prvn\u00edho patra.<\/p>\n

Krok za dve\u0159mi sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159e se zastavil a ztuhl.<\/p>\n

„To je m\u016fj konec\u2026\u201c<\/em> zast\u00e9nal a chytil se za hlavu. S vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u00fdma o\u010dima vr\u00e1voral k panc\u00e9\u0159ov\u00e9 pokladn\u011b, v jej\u00edm\u017e boku civ\u011bla po\u0159\u00e1dn\u00e1 d\u00edra. Jako by nev\u011b\u0159il sv\u00fdm o\u010d\u00edm, p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl rukou po drsn\u00fdch, ostr\u00fdch hran\u00e1ch ocelov\u00fdch pl\u00e1t\u016f. Ani nec\u00edtil, jak si do krvava rozed\u00edr\u00e1 dla\u0148. Pak se pomalu svezl do k\u0159esla za stolem.<\/p>\n

„Dostali m\u011b!\u201c<\/em> hu\u010delo mu v hlav\u011b. \u201eTa ostuda! A co V\u00edde\u0148?\u201c<\/em><\/p>\n

Jakoby v\u00e1hav\u011b vyt\u00e1hl Meyer<\/em> z kapsy mal\u00fd revolver o zvolna jej zvedal k prav\u00e9mu sp\u00e1nku…<\/p>\n

Dva \u00fa\u0159ednici, kter\u00fdm se je\u0161t\u011b nepoda\u0159ilo zapla\u0161it barevn\u00e9 kruhy p\u0159ed o\u010dima a protivnou chu\u0165 z \u00fast, zaslechli v hale dut\u00fd, tlumen\u00fd v\u00fdst\u0159el.<\/p>\n

Mr. Philpot<\/em>, baron Aloisi<\/em> a plukovn\u00edk Parchet<\/em> se usm\u00edvali. Ko\u0159ist z trezoru gener\u00e1ln\u00edho konzula Meyera<\/em> byla n\u00e1ramn\u00e1, na v\u0161echny spojence se dostalo.<\/p>\n

V It\u00e1lii bylo na jedin\u00fd z\u00e1tah zat\u010deno osmn\u00e1ct nebezpe\u010dn\u00fdch, do t\u00e9 doby neodhalen\u00fdch agent\u016f, n\u011bkolik dal\u0161\u00edch potkal stejn\u00fd osud ve Francii a v Anglii.<\/p>\n

Nejv\u011bt\u0161\u00ed radost m\u011bl in\u017een\u00fdr Pini.<\/em> Nejen proto, \u017ee se tak osv\u011bd\u010dily elektrick\u00e9 n\u016f\u017eky dvou florentsk\u00fdch kasa\u0159\u016f, ale i z toho d\u016fvodu, \u017ee se kone\u010dn\u011b vysv\u011btlilo tajemn\u00e9 potopen\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00e9 lodi \u201eLeonardo da Vinci“.<\/em><\/p>\n

V p\u0159edve\u010der slavn\u00e9ho dne, kdy m\u011bl nejmodern\u011bj\u0161i italsk\u00fd panc\u00e9\u0159ov\u00fd k\u0159i\u017en\u00edk poprv\u00e9 vyplout z tarentsk\u00e9 rejdy, konala se v p\u0159\u00edstavu slavnostn\u00ed recepce za hojn\u00e9 mezin\u00e1rodn\u00ed \u00fa\u010dasti spojeneck\u00fdch d\u016fstojn\u00edk\u016f. Ani na pos\u00e1dku lodi se nezapomn\u011blo, lodn\u00ed kuchyn\u011b se m\u011bla zvl\u00e1\u0161\u0165 vyznamenat. Jako obvykle se vrchn\u00ed kucha\u0159 s pomocn\u00edky vydal r\u00e1no na trh nakoupit \u010derstvou zeleninu. Rakou\u0161t\u00ed agenti ji\u017e kucha\u0159e p\u0159i t\u00e9to cest\u011b v\u00edcekr\u00e1t pozorovali a v\u011bd\u011bli, \u017ee si nejrad\u011bji vyb\u00edr\u00e1 levn\u011bj\u0161\u00ed zeleninu, aby n\u011bjakou tu liru u\u0161et\u0159il do vlastn\u00ed kapsy. Na tom postavili sv\u016fj pl\u00e1n. Podplatili n\u011bkolik zelin\u00e1\u0159\u016f, kte\u0159\u00ed \u0161li snadno z\u00edskan\u00fd pen\u00edz zap\u00edt do vin\u00e1rny, a m\u00edsto nich se za pulty objevili zbrusu nov\u00ed prodava\u010di.<\/p>\n

Kdy\u017e do\u0161el vrchn\u00ed kucha\u0159 s pomocn\u00edky na tr\u017ei\u0161t\u011b a obe\u0161el st\u00e1nky, zjistil, \u017ee asi u dvou nebo t\u0159\u00ed je toho dne zelenina mimo\u0159\u00e1dn\u011b levn\u00e1. Nev\u00e1hal a dal naplnit v\u0161ech osm ko\u0161\u016f, kter\u00e9 m\u011bl s sebou.<\/p>\n

N\u00e1klad zeleniny putoval obvyklou cestou a bez kontroly p\u0159\u00edmo do nitra lodi, shodou okolnost\u00ed do skladi\u0161t\u011b, je\u017e le\u017eelo zrovna nad strojovnou. Koho by bylo napadlo, \u017ee pod zeleninou tik\u00e1 v jednom ko\u0161i p\u0159esn\u00fd \u0161v\u00fdcarsk\u00fd hodinov\u00fd strojek u \u010dasovan\u00e9 n\u00e1lo\u017ee?<\/p>\n

O\u010dit\u00ed sv\u011bdkov\u00e9 pozd\u011bji vypr\u00e1v\u011bli, \u017ee se nad lod\u00ed \u201eLeonardo da Vinci“<\/em> zni\u010dehonic objevil nar\u016f\u017eov\u011bl\u00fd z\u00e1blesk, po n\u011bm hust\u00fd oblak \u0161edo\u010dern\u00e9ho d\u00fdmu, z\u00e1rove\u0148 se rozlehlo duniv\u00e9 zah\u0159m\u011bn\u00ed, cel\u00e1 lo\u010f jakoby posko\u010dila, zlomila se v p\u016fli – a ne\u017e se rozpt\u00fdlil kou\u0159, zmizela pod hladinou…<\/p>\n

Rozruch, vyvolan\u00fd \u00bbnevysv\u011btliteln\u00fdm“ vyloupen\u00edm rakousko-uhersk\u00e9ho konzul\u00e1tu v Curychu, zvolna utichl.<\/p>\n

V expedici apokryfn\u00ed \u00bbFrankfurter Zeitung“ na Usteri-Strasse m\u011bli zase plno pr\u00e1ce. Neru\u0161en\u00e9, bez sabot\u00e1\u017e\u00ed. Bl\u00ed\u017eila se z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e1 etapa prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky.<\/p>\n

Archiv NoS<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

V neutr\u00e1ln\u00edm \u0160v\u00fdcarsku, za prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky uzn\u00e1van\u00e9 ar\u00e9n\u011b mezin\u00e1rodn\u00ed \u0161pion\u00e1\u017ee, staly se stovky podivuhodn\u00fdch a tajemn\u00fdch p\u0159\u00edpad\u016f.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1211,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[40],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2282"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2282"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2282\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1211"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2282"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2282"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2282"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}