{"id":2328,"date":"2016-05-20T14:06:45","date_gmt":"2016-05-20T12:06:45","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2016\/05\/20\/special-branch-zasahuje\/"},"modified":"2016-05-20T14:06:45","modified_gmt":"2016-05-20T12:06:45","slug":"special-branch-zasahuje","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2016\/05\/20\/special-branch-zasahuje\/","title":{"rendered":"Special Branch zasahuje"},"content":{"rendered":"

\"spion-p\"Bylo studen\u00e9, temn\u00e9 r\u00e1no. Zamra\u010den\u00ed Lond\u00fd\u0148an\u00e9 sp\u011bchali do pr\u00e1ce vyh\u00fdbaj\u00edce se trosk\u00e1m dom\u016f, \u00falomk\u016fm cihel a skla v ulic\u00edch. Z tlampa\u010d\u016f se oz\u00fdval monot\u00f3nn\u00ed, prot\u00e1hl\u00fd hlas oznamuj\u00edc\u00ed to, co m\u011bli chodci veps\u00e1no do nevyspal\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00ed s tmav\u00fdmi kruhy pod o\u010dima: \u201eNep\u0159\u00e1telsk\u00e9 letectvo provedlo b\u011bhem noci n\u011bkolik n\u00e1let\u016f na Lond\u00fdn a zp\u016fsobilo n\u011bkter\u00e9 \u0161kody\u2026“<\/em><\/strong><\/p>\n


<\/em><\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

V p\u016fli dlouh\u00e9 Caledonian Road<\/em> st\u00e1li u vysok\u00e9 zdi, za n\u00ed\u017e je ukryt mas\u00edv pentonvillesk\u00e9ho v\u011bzen\u00ed, dva str\u00e1\u017en\u00ed. Na t\u011b\u017ek\u00e1, okovan\u00e1 vrata z\u0159\u00edzenec zrovna p\u0159ed chv\u00edli upevnil strojem psan\u00fd list pap\u00edru, jen\u017e oznamoval:<\/p>\n

PROHL\u00c1\u0160ENI \u0160ERIFA A DAL\u0160\u00cdCH <\/em><\/p>\n

My, podepsan\u00ed, t\u00edmto oznamujeme, \u017ee tohoto 10. prosince 1940 byl vykon\u00e1n rozsudek smrti nad v\u011bzni: Josefem Waldbergem, nar. 15. 7. 1915 v Mohu\u010di, a Karlem Meierem, nar. 19. 10. 1916 v Koblenci, a to ve v\u011bznici Jeho Veli\u010denstva Pentonville za na\u0161\u00ed p\u0159\u00edtomnosti.<\/em><\/p>\n

D\u00e1no v Lond\u00fdn\u011b 10. prosince 1940. Podeps\u00e1ni: P. Lynaston Metcalfe, z\u00e1stupce \u0161erifa v hrabstvi lond\u00fdnsk\u00e9m, kapit\u00e1n F. H. L. Stevenson, \u0159editel v\u011bznice J. V. Pentonville, dr. James Lidell, v\u011bze\u0148sk\u00fd l\u00e9ka\u0159…<\/em><\/p>\n

Jen m\u00e1lokdo z kolemjdouc\u00edch se u b\u00edle sv\u00edt\u00edc\u00ed cedule zastavil. A p\u0159ece to byla novinka prvn\u00ed sv\u00e9ho druhu od vstupu Velk\u00e9 Brit\u00e1nie do v\u00e1lky s nacistick\u00fdm N\u011bmeckem. Prvn\u00ed dva popraven\u00ed vyzv\u011bda\u010di, k nim\u017e brzy p\u0159ibyl t\u0159et\u00ed, jejich kolega Charles Albert van den Kieboom<\/em>, kter\u00fd se \u2014 bez \u00fasp\u011bchu \u2014 u soudu odvolal.<\/p>\n

Waldberg poch\u00e1zel z obchodnick\u00e9 rodiny a p\u0159ed v\u00e1lkou studoval v Oxfordu, tak\u017ee mluvil dokonale anglicky a znal pom\u011bry v zemi. A stejn\u011b jako Meier byl horliv\u00fdm \u010dlenem SS, oba pak spole\u010dn\u011b prod\u011blali nacistick\u00e9 \u0161kolen\u00ed na \u201eOrdensburgu“ \u2014 \u0159\u00e1dov\u00e9m hrad\u011b. Slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed \u017eivotopis m\u011bl Kieboom, syn holandsk\u00e9ho obchodn\u00edka a japonsk\u00e9 matky, narozen\u00fd v Japonsku a tam tak\u00e9 naverbovan\u00fd pro nacistickou \u0161pion\u00e1\u017e.<\/p>\n

Admir\u00e1l Canaris dal t\u00e9to trojici za \u00fakol \u2014 zji\u0161\u0165ovat rozsah \u0161kod zp\u016fsoben\u00fdch hitlerovsk\u00fdm letectvem v Lond\u00fdn\u011b i jinde, mor\u00e1lku britsk\u00e9ho obyvatelstva, um\u00edst\u011bn\u00ed vojensk\u00fdch objekt\u016f a d\u016fle\u017eit\u00fdch z\u00e1vod\u016f. Pro p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed zpr\u00e1v m\u011bli k dispozici v\u00fdkonn\u00fd kr\u00e1tkovlnn\u00fd vysila\u010d, kter\u00fd nosili v bra\u0161n\u00e1ch na plynov\u00e9 masky.<\/p>\n

\"kieboom-ch\"<\/p>\n

 <\/p>\n

Charles Albert van den Kieboom<\/em><\/p>\n

A\u010dkoli se sna\u017eili vys\u00edlat v\u017edy jen n\u011bkolik minut, z r\u016fzn\u00fdch m\u00edst ve voln\u00e9m ter\u00e9nu a na r\u016fzn\u00fdch vlnov\u00fdch d\u00e9lk\u00e1ch, zachytily a zam\u011b\u0159ily je britsk\u00e9 apar\u00e1ty pom\u011brn\u011b brzy. P\u0159i v\u00e1le\u010dn\u00fdch bezpe\u010dnostn\u00edch opat\u0159en\u00edch a p\u0159\u00edsn\u00e9 evidenci nebylo pak pro detektivy zvl\u00e1\u0161tn\u00edho proti\u0161pion\u00e1\u017en\u00edho odd\u011blen\u00ed Scotland Yardu Speci\u00e1l Branch<\/em> nijak t\u011b\u017ek\u00e9 trojici n\u011bmeck\u00fdch vyzv\u011bda\u010d\u016f zne\u0161kodnit.<\/p>\n

P\u0159ed soudem v Old Bailey se zpupn\u00ed agenti p\u0159iznali, \u017ee nejpozd\u011bji v \u0159\u00edjnu 1940, po proveden\u00ed Hitlerovy operace \u201eLachtan“ (Seelowe), tj. obsazen\u00ed Anglie, m\u011bli dostat za odm\u011bnu vysok\u00e1 m\u00edsta v \u00fa\u0159ad\u011b nacistick\u00e9ho gauleitera v Lond\u00fdn\u011b..<\/p>\n

Waldberg, Meier a Kieboom byli sice prvn\u00edmi popraven\u00fdmi, nikoli v\u0161ak prvn\u00edmi chycen\u00fdmi n\u011bmeck\u00fdmi agenty v Anglii. Tento prim\u00e1t p\u0159\u00edslu\u0161el Angli\u010danovi – poru\u010d\u00edku Jeho Veli\u010denstva Normanu Baillie Stewartu Wrightovi.<\/em><\/p>\n

\"meier-k\"<\/p>\n

Carl Meier<\/em><\/p>\n

Poch\u00e1zel z v\u00e1\u017een\u00e9 d\u016fstojnick\u00e9 rodiny, ale jaksi se nevyvedl. V \u017e\u00e1dn\u00e9 pos\u00e1dce nemohl vydr\u017eet, nikde si nena\u0161el p\u0159\u00e1tele, jen nep\u0159\u00e1tele. Vinu m\u011bli pochopiteln\u011b v\u017edycky ti druz\u00ed. Jeden z jeho zn\u00e1m\u00fdch to pozd\u011bji vyj\u00e1d\u0159il slovy: \u201eNorman se na v\u0161echny tak zlobil, \u017ee tak\u0159\u00edkaj\u00edc s\u00e1m za svou osobu vyhl\u00e1sil britsk\u00e9 sv\u011btov\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i v\u00e1lku\u2026“<\/p>\n

Jako prav\u00fd snob si Wright zm\u011bnil i jm\u00e9no na vzne\u0161en\u011bji zn\u011bj\u00edc\u00ed Baillie-Stewart<\/em>. A potom – v l\u00e9t\u011b 1932 \u2014 odjel na dovolenou do N\u011bmecka, kde se mu zal\u00edbilo vzr\u016fstaj\u00edc\u00ed nacistick\u00e9 hnut\u00ed. Brzy pot\u00e9, v srpnu a v \u0159\u00edjnu, tr\u00e1vil v\u00edkendy v Holandsku, co\u017e vzbudilo pozornost proto, \u017ee b\u00fdval notoricky bez pen\u011bz. Kde vzal najednou na tak n\u00e1kladn\u00e9 v\u00fdlety? P\u0159edstaveni poru\u010d\u00edka Baillie-Stewarta se rozhodli kontrolovat jeho po\u0161tu. V dopise z Holandska, podepsan\u00e9m \u201eMarie-Louise“, dostal 50 liber \u2026 \u201ed\u00edky za p\u016fj\u010dku“. Jen\u017ee ka\u017ed\u00fd v\u011bd\u011bl, \u017ee poru\u010d\u00edk jakt\u011b\u017eiv takovou \u010d\u00e1stku nem\u011bl.<\/p>\n

A pak se rozvinula \u010dil\u00e1 korespondence. Baillie- Stewart podepisoval sv\u00e9 dopisy jako \u201eAlphons Poiret\u201c, zat\u00edmco holandsk\u00e1 odes\u00edlatelka se ob\u010das podepisovala \u201eMarie-Luise“, tedy bez \u201eo“, a n\u011bkdy i bez poml\u010dky mezi ob\u011bma jm\u00e9ny. Co\u017e p\u0159ipom\u00ednalo sp\u00ed\u0161 n\u011bmeckou ne\u017e holandskou transkripci. Za n\u011bkolik t\u00fddn\u016f bylo jasn\u00e9, co se za celou v\u011bci skr\u00fdv\u00e1. Za 90 liber, je\u017e mezit\u00edm obdr\u017eel, zrazoval poru\u010d\u00edk Baillie-Stewart, stoj\u00edc\u00ed v osobn\u00ed v\u00e1lce s Velkou Brit\u00e1ni\u00ed, svou vlast N\u011bmecku. Byl zat\u010den a nikdo z vojensk\u00fdch soudc\u016f mu necht\u011bl v\u011b\u0159it, \u017ee je \u201enevinn\u00fd jako Mata Hari“, \u017ee pen\u00edze, je\u017e mu \u201eMarie-Louisa“ (jej\u00ed cel\u00e9 jm\u00e9no neznal nebo necht\u011bl prozradit) pos\u00edlala, jsou odm\u011bnou za jeho milostn\u00e9 slu\u017eby. Byl odsouzen k p\u011bti let\u016fm v\u011bzen\u00ed…<\/p>\n

P\u0159\u00edpad Baillie-Stewarta m\u011bl v britsk\u00e9m tisku a ve\u0159ejnosti obrovsk\u00fd ohlas.Noviny se p\u0159edstihovaly v l\u00ed\u010den\u00ed \u00abmu\u017esk\u00e9ho vyd\u00e1n\u00ed Maty Hari“.<\/em> Ale brzy se na to zapomn\u011blo. Nikdo u\u017e si skoro ani nev\u0161iml, \u017ee v roce 1936 Baillie-Stewart v\u011bzen\u00ed opustil. To se ho z\u0159ejm\u011b dotklo \u2014 a tak se postaral o vlastn\u00ed reklamu: Uve\u0159ejnil v tisku dopis, jim\u017e se ke sv\u00e9 \u0161pion\u00e1\u017en\u00ed \u010dinnosti pro N\u011bmecko v pln\u00e9m rozsahu p\u0159iznal. To mu sice po odpyk\u00e1n\u00ed trestu neubl\u00ed\u017eilo p\u0159ed z\u00e1konem, zato t\u00edm v\u00edc v o\u010d\u00edch britsk\u00e9 ve\u0159ejnosti. Baillie-Stewart se odst\u011bhoval do nacistick\u00e9ho N\u011bmecka, jemu\u017e hodlal nab\u00eddnout sv\u00e9 slu\u017eby. Byl v\u0161ak p\u0159ijat velmi chladn\u011b. Pochopiteln\u011b. Co s prozrazen\u00fdm vyzv\u011bda\u010dem? A k tomu nav\u00edc hloup\u00fdm? Ne. Canaris pro n\u011bho \u017e\u00e1dn\u00e9 \u00fakoly nem\u011bl.<\/p>\n

Baillie-Stewartovi nezbylo, ne\u017e vstoupit do slu\u017eeb britsk\u00e9ho zr\u00e1dce a \u0161tv\u00e1\u010de Williama Joyce<\/em>, v Analii p\u0159ek\u0159t\u011bn\u00e9ho na \u201elorda Haw-Haw“, kter\u00fd v Berl\u00edn\u011b \u0159\u00eddil protibritsk\u00e9 rozhlasov\u00e9 vys\u00edl\u00e1n\u00ed. V roce 1945 byl Baillie-Stewart znovu chycen a zat\u010den. Co s takov\u00fdm \u010dlov\u011bkem?, \u0159\u00edkali si brit\u0161t\u00ed soudci a nakonec se rozhodli, \u017ee ho vr\u00e1t\u00ed zp\u00e1tky do N\u011bmecka …<\/p>\n

Jen\u017ee vojensk\u00e1 vl\u00e1da britsk\u00e9 okupa\u010dn\u00ed z\u00f3ny o tom necht\u011bla ani sly\u0161et. Tak nezbylo, ne\u017e Baillie-Stewarta<\/em> znovu soudit a pro vojensk\u00e9 zb\u011bhnuti poslat na dal\u0161\u00edch p\u011bt let do v\u011bzen\u00ed. Teprve pak mohl odjet do sv\u00e9 nov\u00e9 vlasti \u2014 do z\u00e1padn\u00edho N\u011bmecka, za svou vytou\u017eenou \u201eMari\u00ed-Louisou“…<\/p>\n

Podle n\u011bkter\u00fdch anglick\u00fdch pramen\u016f bylo za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii popraveno celkem patn\u00e1ct n\u011bmeck\u00fdch vyzv\u011bda\u010d\u016f, podle jin\u00fdch v\u00edce. Po prvn\u00ed trojici agent\u016f, kte\u0159\u00ed m\u011bli zji\u0161\u0165ovat mor\u00e1lku britsk\u00e9 ve\u0159ejnosti po n\u011bmeck\u00fdch n\u00e1letech, n\u00e1sledovala za\u010d\u00e1tkem roku 1941 dvoj\u00edce \u2014 \u0161estadvacetilet\u00fd Werner Heinrich Waelti<\/em>, b\u00fdval\u00fd \u0161of\u00e9r \u0161v\u00fdcarsk\u00e9 n\u00e1rodnosti, a o deset let star\u0161\u00ed eses\u00e1k Karl Theodor Dr\u00fccke<\/em> z Grebensteinu u Kasselu. Oba byli vybaveni kuf\u0159\u00edky s miniaturn\u00ed vys\u00edla\u010dkou, p\u011bti sty jednolibrov\u00fdch bankovek, fale\u0161n\u00fdmi d\u00e1nsk\u00fdmi pasy a doklady, pistolemi a \u017eeleznou z\u00e1sobou j\u00eddla. Jednoho pozdn\u00edho lednov\u00e9ho odpoledne nasedli ve Wilhelmshavenu do hydropl\u00e1nu, kter\u00fd je na rozhran\u00ed soumraku a noci vysadil na Severn\u00edm mo\u0159i nedaleko Kinnaird Heardu na banffshiresk\u00e9m pob\u0159e\u017e\u00ed Skotska. Gumov\u00fd \u010dlun, na n\u011bm\u017e dos\u00e1hli pob\u0159e\u017e\u00ed, oba agenti roz\u0159ezali doufaj\u00edce, \u017ee jej mo\u0159e odplav\u00ed. A pak se roze\u0161li s t\u00edm, \u017ee se p\u0159\u00ed\u0161t\u00edho dne sejdou v Aberdeenu. Waelti zam\u00ed\u0159il do nedalek\u00e9ho m\u011bste\u010dka, kde cht\u011bl po\u010dkat na prvn\u00ed rann\u00ed vlak, Dr\u00fccke se vydal do Rosythu. \u201eTo je ale psi po\u010das\u00ed, vi\u010fte?“ zaj\u00edmal se pov\u00eddav\u00fd venkovsk\u00fd \u017eelezni\u010dn\u00ed z\u0159\u00edzenec o mlad\u00edka, kter\u00fd se jako jedin\u00fd cestuj\u00edc\u00ed oh\u0159\u00edval v \u010dek\u00e1rn\u011b a hladov\u011b poj\u00eddal vo\u0148av\u00fd j\u00e1trov\u00fd sal\u00e1m. Mlad\u00fd mu\u017e odpov\u011bd\u011bl zdvo\u0159ile, ale m\u00e1lomluvn\u011b.<\/p>\n

Jeho dokonal\u00e9 angli\u010dtin\u011b se nedalo nic vytknout. A p\u0159ece\u2026 Z\u0159\u00edzenec vy\u0161el z \u010dek\u00e1rny a cosi mu vrtalo hlavou. Jen\u017ee nev\u011bd\u011bl co. Za chv\u00edli m\u00e1lem vyk\u0159ikl: \u201eU\u017e to m\u00e1m! Ten j\u00e1trov\u00fd sal\u00e1m!“<\/em> Opravdu, takov\u00fd j\u00e1trov\u00fd sal\u00e1m, jak\u00fd mlad\u00edk poj\u00eddal, se \u0161iroko daleko nikde nevyr\u00e1b\u011bl. A p\u0159itom, soud\u011b podle urousan\u00fdch nohavic a zabl\u00e1cen\u00fdch bot, nemohl cestuj\u00edc\u00ed p\u0159ij\u00edt odnikud zdaleka. Leda snad \u2014 z mo\u0159e? Mlad\u00fd mu\u017e nasedl do vlaku na Aberdeen a nebyl nijak p\u0159ekvapen, kdy\u017e k n\u011bmu do odd\u00edlu na prvn\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed stanici p\u0159istoupili dva dal\u0161\u00ed cestuj\u00edc\u00ed. Na jejich pozdrav odpov\u011bd\u011bl zabru\u010den\u00edm, zachumlal se do pl\u00e1\u0161t\u011b a znovu zav\u0159el o\u010di. Vtom v\u0161ak zaslechl: \u201ePolicieI Pros\u00edm v\u00e1\u0161 pr\u016fkaz, panel“<\/em> Mlad\u00edk neztratil duchap\u0159\u00edtomnost a vyt\u00e1hl pas d\u00e1nsk\u00e9ho n\u00e1mo\u0159n\u00edka, bezvadn\u011b vyhotoven\u00fd v laborato\u0159i n\u011bmeck\u00e9 v\u00fdzv\u011bdn\u00e9 slu\u017eby. \u201eV po\u0159\u00e1dku. A je\u0161t\u011b v\u00e1\u0161 kufr, kdy\u017e dovol\u00edte\u2026 „<\/em> Ne\u017e mohl mlad\u00fd mu\u017e protestovat, otev\u0159el druh\u00fd policista jeho zavazadlo. Pod tenkou vrstvou pr\u00e1dla le\u017eela kr\u00e1tkovlnn\u00e1 vys\u00edla\u010dka, svazek librov\u00fdch bankovek a n\u00e1hradn\u00ed z\u00e1sobn\u00edky do pistole\u2026<\/p>\n

V Edinburghu, kam jej agenti Special Branch<\/em> odvezli, \u010dekala na zatvrzele ml\u010d\u00edc\u00edho agenta Waeltiho, kter\u00fd neprozradil ani slovem sv\u00e9ho kolegu, zdrcuj\u00edc\u00ed zv\u011bst. Na pob\u0159e\u017e\u00ed byl nalezen roz\u0159ezan\u00fd gumov\u00fd \u010dlun, vyvr\u017een\u00fd p\u0159\u00edbojem na p\u00edsek, a nedaleko od n\u011bho stopy dvou vysazen\u00fdch agent\u016f. Policejn\u00ed o kontra\u0161pin\u00e1\u017en\u00ed apar\u00e1t cel\u00e9ho Skotska i Anglie se rozb\u011bhl naplno. V Aberdeenu, kam m\u00ed\u0159il chycen\u00fd Waelti, byly provedeny v cel\u00e9m m\u011bst\u011b zevrubn\u00e9 domovn\u00ed prohl\u00eddky. Na silnic\u00edch, na n\u00e1dra\u017e\u00edch a v p\u0159\u00edstavech, v\u0161ude st\u00e1ly zes\u00edlen\u00e9 hl\u00eddky. Ka\u017ed\u00fd podez\u0159el\u00fd byl zadr\u017een. Netrvalo ani \u010dty\u0159iadvacet hodin a velk\u00fd lov byl skon\u010den. Dva krimin\u00e1ln\u00ed \u00fa\u0159ednic\u00ed zadr\u017eeli na ulic\u00ed v Edinburghu podez\u0159el\u00e9ho mu\u017ee, kter\u00fd se pokou\u0161el kl\u00e1st p\u0159i zat\u010deni odpor ost\u0159e nabitou pistol\u00ed. Na\u0161t\u011bst\u00ed jej v\u010das spoutali. Waelti a Dr\u00fccke se marn\u011b sna\u017eili hr\u00e1t \u00falohu zb\u011bhl\u00fdch d\u00e1nsk\u00fdch n\u00e1mo\u0159n\u00edk\u016f. Agenti Special Branch dok\u00e1zali celkem brzy odhalit jejich prav\u00e1 jm\u00e9na. Mimo jin\u00e9 i proto, \u017ee se oba vyzv\u011bda\u010di den p\u0159ed sv\u00fdm odletem ve Wilhelmshavenu p\u0159\u00edli\u0161 hlu\u010dn\u011b a n\u00e1padn\u011b lou\u010dili s p\u0159\u00e1teli, zejm\u00e9na pak p\u0159\u00edtelkyn\u011bmi …<\/p>\n

6. srpna 1941 byli Waelti o Dr\u00fccke ve Wandsworthu ob\u011b\u0161eni.<\/p>\n

—<\/p>\n

Jedin\u00fdm n\u011bmeck\u00fdm vyzv\u011bda\u010dem, kter\u00fd byl za v\u00e1lky v Anglii zast\u0159elen a nikoli ob\u011b\u0161en, byl Josef Jacobs<\/em>. Bylo mu t\u0159ia\u010dty\u0159icet let, poch\u00e1zel z Lucemburska, byl meteorologem a m\u011bl z Anglie pod\u00e1vat cenn\u00e9 pov\u011btrnostn\u00ed zpr\u00e1vy G\u00f6ringov\u011b Luftwaffe.<\/p>\n

Jen\u017ee p\u0159i seskoku pad\u00e1kem \u2014 v \u010dervnu 1941 – dopadl nedaleko Lond\u00fdna na brambo\u0159i\u0161t\u011b a vymkl si nohu. Tak ne\u0161\u0165astn\u011b, \u017ee se nemohl hnout. R\u00e1no jej na\u0161li – s cel\u00fdm \u0161pion\u00e1\u017en\u00edm vybaven\u00edm, a ji\u017e 15. srpna jej v lond\u00fdnsk\u00e9m Toweru zast\u0159elili.<\/p>\n

St\u0159elou z pistole, ov\u0161em vlastn\u00ed, zahynul tak\u00e9 nacistick\u00fd agent holandsk\u00e9ho p\u016fvodu Ter Braak. 3. dubna 1941 na\u0161la slu\u017eba v jednom protileteck\u00e9m krytu v Cambridgi mrtvolu mu\u017ee. V jeho prav\u00e9m sp\u00e1nku zela krvav\u00e1 d\u00edra, v prav\u00e9 ruce dr\u017eel pistoli. Nezn\u00e1m\u00fd nem\u011bl u sebe \u017e\u00e1dn\u00fd pr\u016fkaz nebo pas, \u017e\u00e1dnou jmenovku na \u0161atech \u010di na pr\u00e1dle, ba i firemn\u00ed \u0161t\u00edtky byly v\u0161ude pe\u010dliv\u011b odp\u00e1r\u00e1ny. Podle kvalitn\u00edho oble\u010den\u00ed se dalo soudit na dob\u0159e situovan\u00e9ho \u010dlov\u011bka.<\/p>\n

Krimin\u00e1ln\u00ed policie v Cambridgi v\u011bd\u011bla, \u017ee agenti Special Branch ji\u017e n\u011bjakou dobu p\u00e1traj\u00ed ve m\u011bst\u011b a okol\u00ed po tajemn\u00e9m n\u011bmeck\u00e9m vyzv\u011bda\u010di, kter\u00fd se najednou ztratil, jako kdyby se vypa\u0159il. Nen\u00ed to snad on?<\/p>\n

Ano, byl to on, v Cambridgi zn\u00e1m\u00fd jako dr. Jan Willem Ter Braak,<\/em> holandsk\u00fd v\u011bdec a publicista. Vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed uk\u00e1zalo, \u017ee jej N\u011bmci v \u0159\u00edjnu 1940 vysadili z letounu nedaleko Amershamu v Buckinghamshiru. Braakovi se poda\u0159ilo zmizet z m\u00edsta p\u0159ist\u00e1n\u00ed zcela nepozorovan\u011b a ukr\u00fdt dokonale i pad\u00e1k, tak\u017ee za sebou nezanechal jedinou stopu. Special Branch za\u0159\u00eddilo obvykl\u00e9 p\u00e1tr\u00e1n\u00ed v cel\u00e9 Brit\u00e1nii. Za n\u011bkolik dn\u00ed do\u0161la do Lond\u00fdna zpr\u00e1va, \u017ee do Cambridge p\u0159ijel holandsk\u00fd v\u011bdec dr. Braak, najal si mal\u00fd byt a hodl\u00e1 se v\u011bnovat b\u00e1d\u00e1n\u00ed, zejm\u00e9na pak dokon\u010den\u00ed sv\u00e9 l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 pr\u00e1ce o chininu a jeho pou\u017eit\u00ed v holandsk\u00fdch koloni\u00edch. P\u0159edlo\u017eil pas zaru\u010den\u011b holandsk\u00e9ho p\u016fvodu a ozn\u00e1mil, \u017ee se dostal z Holandska t\u011bsn\u011b p\u0159ed n\u011bmeckou invaz\u00ed.<\/p>\n

Pokud se dalo zjistit, odpov\u00eddaly tyto \u00fadaje pravd\u011b. L\u00e9pe \u0159e\u010deno \u2014 mohly odpov\u00eddat pravd\u011b. Jen\u017ee pracovn\u00edci proti\u0161pion\u00e1\u017en\u00edho odd\u011blen\u00ed Scotland Yardu necht\u011bli nic ponechat n\u00e1hod\u011b a rozhodli se mil\u00e9ho u\u010dence sledovat.<\/p>\n

Po n\u011bkolika t\u00fddnech soustavn\u00e9ho pozorov\u00e1n\u00ed byly v\u00fdsledky dost huben\u00e9. Jedin\u00e9 podez\u0159en\u00ed, av\u0161ak nevysv\u011btliteln\u00e9, mohly vyvolat Braakovy ob\u010dasn\u00e9 j\u00edzdy do Lond\u00fdna, je\u017e zd\u016fvod\u0148oval hled\u00e1n\u00edm pramen\u016f pro svou pr\u00e1ci. Ale agent, kter\u00fd ho sledoval, zjistil, \u017ee nejv\u00edc \u010dasu Holan\u010fan tr\u00e1vil post\u00e1v\u00e1n\u00edm a okukov\u00e1n\u00edm v okol\u00ed Whitehallu, Downing Street<\/em> o kolem vl\u00e1dn\u00edho protileteck\u00e9ho krytu nedaleko Admirality. Tedy v\u0161ude tam, kde ob\u010das proj\u00ed\u017ed\u011bl britsk\u00fd premi\u00e9r Winston Churchill. Jako by studoval jeho denn\u00ed program\u2026<\/p>\n

P\u0159i p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed Braakov\u011b cest\u011b do Lond\u00fdna vnikli detektivov\u00e9 Special Branch<\/em> do jeho bytu v Cambridgi a to, co na\u0161li, je doslova omr\u00e1\u010dilo: podrobn\u00e9 z\u00e1pisy o pohybech ministersk\u00e9ho p\u0159edsedy a dal\u0161\u00edch \u010dlen\u016f vl\u00e1dy, kr\u00e1tkovlnnou vys\u00edla\u010dku, zbran\u011b a v\u00fdbu\u0161niny. Krom\u011b pasu, kter\u00fd Braak nosil, m\u011bl k dispozici je\u0161t\u011b dva dal\u0161\u00ed na holandsk\u00e1 jm\u00e9na. Nebylo pochyb – \u00fakolem tohoto agenta byl atent\u00e1t na britsk\u00e9ho premi\u00e9ra a dal\u0161\u00ed \u010deln\u00e9 politiky.<\/p>\n

Ter Braak u\u017e se do sv\u00e9ho bytu nevr\u00e1til. Zjistil, \u017ee je sledov\u00e1n, a poda\u0159ilo se mu nen\u00e1padn\u011b zmizet. V\u011bd\u011bl ov\u0161em, \u017ee jeho zadr\u017een\u00ed je jen ot\u00e1zkou \u010dasu. M\u00edsto opr\u00e1tky zvolil rad\u011bji kulku z vlastn\u00ed pistole. Mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b tu, kterou p\u0159ipravoval pro ministersk\u00e9ho p\u0159edsedu.<\/p>\n

Archiv NoS<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Bylo studen\u00e9, temn\u00e9 r\u00e1no. Zamra\u010den\u00ed Lond\u00fd\u0148an\u00e9 sp\u011bchali do pr\u00e1ce vyh\u00fdbaj\u00edce se trosk\u00e1m dom\u016f, \u00falomk\u016fm cihel a skla v ulic\u00edch. Z<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":2304,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[79,420,232],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2328"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2328"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2328\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2304"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2328"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2328"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2328"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}