{"id":2358,"date":"2016-05-26T20:55:52","date_gmt":"2016-05-26T18:55:52","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2016\/05\/26\/kdo-byl-imants-sudmalis\/"},"modified":"2016-05-26T20:55:52","modified_gmt":"2016-05-26T18:55:52","slug":"kdo-byl-imants-sudmalis","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2016\/05\/26\/kdo-byl-imants-sudmalis\/","title":{"rendered":"Kdo byl Imants Sudmalis?"},"content":{"rendered":"

\"sudmalis1\"Koho by v Loty\u0161sku nejrad\u011bji vymazali z historie?<\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

Chov\u00e1n\u00ed loty\u0161sk\u00fdch org\u00e1n\u016f i historik\u016f v posledn\u00edch letech m\u00e1 dom\u00e1c\u00ed i zahrani\u010dn\u00ed p\u0159ejnost p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee krom\u011b loty\u0161sk\u00fdch st\u0159elc\u016f<\/em> a pomaha\u010d\u016f nacist\u016f, \u017e\u00e1dn\u00ed jin\u00ed bojovn\u00edci v Pobalt\u00ed nebyli.<\/p>\n

Jen\u017ee historie zn\u00e1 partyz\u00e1nku Maritu Melnikaite a jednoho z organiz\u00e1tor\u016f partyz\u00e1nsk\u00e9ho hnut\u00ed v Loty\u0161sku a B\u011blorusku Imants Janovi\u010d Sudmalis.<\/em><\/p>\n

Byli to ti, kte\u0159\u00ed bojovali, sn\u00e1\u0161eli v\u011bzn\u011bn\u00ed, mu\u010den\u00ed a zem\u0159eli za svobodn\u00e9 Loty\u0161sko a za spole\u010dnou vlast. Samotn\u00e9 vysloven\u00ed legend\u00e1rn\u00edho jm\u00e9na Imants Sudmalis (b\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, byl zn\u00e1m pod jm\u00e9nem „Anderson“) d\u011bsilo nep\u0159\u00edtele.<\/p>\n

A dnes, navzdory v\u0161em pokus\u016fm ze strany ofici\u00e1ln\u00edch loty\u0161sk\u00fdch org\u00e1n\u016f vymazat toto jm\u00e9no z loty\u0161sk\u00e9 historie, ka\u017ed\u00fd rok, 18. b\u0159ezna (den jeho narozen\u00ed) a dne 25. kv\u011btna (den popravy) se u partyz\u00e1nsk\u00e9ho hrobu (na h\u0159bitov\u011b Janis Rainis v Rize) lid\u00e9 r\u016fzn\u00fdch generac\u00ed p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00ed kytice \u010derstv\u00fdch kv\u011btin. Tot\u00e9\u017e se d\u011bje ka\u017ed\u00fd rok 23. \u00fanora (Den arm\u00e1dy) a 9. kv\u011btna (Den V\u00edt\u011bzstv\u00ed).<\/p>\n

Pam\u00e1tn\u00edk Hrdiny Sov\u011btsk\u00e9ho svazu I. J. Sudmalise<\/em>, od socha\u0159\u016f Vilnis Albergse<\/em> a Gaida Grundberga<\/em>, daly nov\u00e9 loty\u0161sk\u00e9 org\u00e1ny na zadn\u00ed dvorek muzea v Liepaja, vedle odpadk\u016f a haramp\u00e1d\u00ed.<\/p>\n

Ukazuj\u00ed, \u017ee jsou jim milej\u0161\u00ed kolaboranti a zr\u00e1dci, kte\u0159\u00ed l\u00edzali fa\u0161ist\u016fm boty.<\/p>\n

Imants Janovi\u010d Sudmalis<\/em> se narodil 18. b\u0159ezna 1916 v obci Wenden (nyn\u00ed – Cesis) v rodin\u011b m\u011bstsk\u00e9ho u\u010ditele a rolnice. Plat u\u010ditele k u\u017eiven\u00ed byl mal\u00fd a tak se cel\u00e1 rodina p\u0159est\u011bhovala do p\u0159\u00edstavn\u00edho m\u011bsta Liepaja,<\/em> kde Imants\u016fv otec dostal pr\u00e1ci v m\u00edstn\u00edm hutn\u00edm z\u00e1vodu. Sudmalis na ja\u0159e 1930 spolu s bratrem za\u010dal chodit do st\u00e1tn\u00ed \u0161koly v Jelgava, a na podzim 1931 nastoupil do druh\u00e9ho ro\u010dn\u00edku techniky v Liepaja. Tehdy se 16-let\u00fd Imants rozhodl vstoupit do komunistick\u00e9ho svazu ml\u00e1de\u017ee Loty\u0161ska, a velmi brzy vedl podzemn\u00ed organizaci Komsomolu.<\/p>\n

Jeden ze student\u016f v opilosti Sudmalise<\/em> v hostinci prozradil p\u0159ed dona\u0161e\u010dem, a Sudmalis byl zat\u010den.<\/p>\n

V roce 1933 byl op\u011bt zat\u010den spolu s dal\u0161\u00edmi 18 aktivisty Komunistick\u00e9 strany a v „Procesu 19“ byl Sudmalis odsouzen ke \u010dty\u0159em let\u016fm nucen\u00fdch prac\u00ed, ale po dvou letech byl propu\u0161t\u011bn.<\/p>\n

Av\u0161ak m\u00edsto toho dostal trest za to, \u017ee sb\u00edral podpisy politick\u00fdch v\u011bz\u0148\u016f za oslavy ve v\u011bzen\u00ed v\u00fdro\u010d\u00ed Velk\u00e9 \u0159\u00edjnov\u00e9 socialistick\u00e9 revoluce.<\/em><\/p>\n

Sudmalis<\/em> se o\u017eenil s d\u00edvkou jm\u00e9nem Maria a m\u011bli dceru. Ani rodina neodradila Imantse od politick\u00e9 \u010dinnosti. 18.ledna 1940 byli s man\u017eelkou zat\u010deni na z\u00e1klad\u011b obvin\u011bn\u00ed z \u00fa\u010dasti na vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed a rozn\u00e1\u0161en\u00ed ileg\u00e1ln\u00edch novin Komunists.<\/em><\/p>\n

Brzy na \u00fazem\u00ed pobaltsk\u00fdch st\u00e1t\u016f vstoupila Rud\u00e1 arm\u00e1da a Sudmalis u\u017e noviny vyd\u00e1val leg\u00e1ln\u011b. Byl zvolen prvn\u00edm tajemn\u00edkem okresn\u00edho v\u00fdboru Komsomolu v Liepaja a \u010dlenem \u00fast\u0159edn\u00edho v\u00fdboru KSM v Loty\u0161sku. Pod veden\u00edm Sudmalise byla v Liepaje vytvo\u0159ena agitbrig\u00e1da „Sarkana Trauksme“ ( „Rud\u00fd vzlet“),<\/em> ze kter\u00e9 se rekrutovali b\u011bhem prvn\u00ed podzemn\u00ed odbojov\u00e9 skupiny ve m\u011bst\u011b.<\/p>\n

Prvn\u00ed den v\u00e1lky se Wehrmacht pokusil okam\u017eit\u011b obsadit Liepaja. K obran\u011b m\u011bsta nastoupili nejen zde um\u00edst\u011bn\u00ed sov\u011bt\u0161t\u00ed voj\u00e1ci, ale i dru\u017einy m\u011bstsk\u00fdch d\u011bln\u00edk\u016f. Imants byl pov\u011b\u0159en vytvo\u0159it dru\u017estvo ml\u00e1de\u017ee, kter\u00e9 asi t\u00fdden odr\u00e1\u017eelo \u00fatoky nacist\u016f.<\/p>\n

A\u017e po zabit\u00ed v\u011bt\u0161iny obr\u00e1nc\u016f byl nep\u0159\u00edtel schopen obsadit m\u011bsto. \u010c\u00e1sti bojovn\u00edk\u016f se poda\u0159ilo prorazit obkl\u00ed\u010den\u00ed a ustoupit k v\u00fdchodu. Na konci roku 1941 Sudmalis vedl podzemn\u00ed organizaci v Rize. 25. kv\u011btna 1942 se Imants se sv\u00fdmi druhy p\u0159ipojil k b\u011blorusk\u00fdm sov\u011btsk\u00fdm partyz\u00e1n\u016fm z odd\u00edlu Ivanova, p\u016fsob\u00edc\u00edm v prostoru mezi Sebe\u017eem, Osv\u011bjej a Polockem.<\/p>\n

V l\u00e9t\u011b roku 1942 na lesn\u00ed cest\u011b Sudmalisova skupina p\u0159epadla automobil s n\u011bmeck\u00fdm gener\u00e1lem. Prvn\u00ed odd\u00edl nechal projet auto a od\u0159\u00edzl jeho ochranu. Kdy\u017e uvid\u011bl partyz\u00e1ny, gener\u00e1l\u016fv pobo\u010dn\u00edk na n\u011b hodil gran\u00e1t s dlouhou rukojet\u00ed. Imants ho chytil v letu a hodil zp\u011bt do auta. Ne\u017e dorazily n\u011bmeck\u00e9 posily, Sudmalisovi se poda\u0159ilo vyt\u00e1hnout z ho\u0159\u00edc\u00edho vozu aktovku s dokumenty.<\/p>\n

Sudmalis byl nejen odv\u00e1\u017en\u00fd a state\u010dn\u00fd bojovn\u00edk, kter\u00fd se neb\u00e1l n\u011bmeck\u00fdch kulek, (byl n\u011bkolikr\u00e1t ran\u011bn), ale byl tak\u00e9 chytr\u00fd zv\u011bd, kter\u00fd se zab\u00fdval analytickou zpravodajskou \u010dinnost\u00ed.<\/p>\n

„\u010cert m\u011b nevezme, a B\u016fh m\u011b nepot\u0159ebuje,\u201c \u0159\u00edk\u00e1val partyz\u00e1nsk\u00fd v\u016fdce.<\/p>\n

Sudmalis byl povol\u00e1n do Kremlu 3.7.1942 jm\u00e9nem \u00daV KS (b) Loty\u0161ska. Pr\u00e1v\u011b v t\u00e9to dob\u011b zhotovil analytickou pr\u00e1ci o organizaci partyz\u00e1nsk\u00e9ho hnut\u00ed na \u00fazem\u00ed pobaltsk\u00fdch st\u00e1t\u016f. Po n\u00e1vratu z Moskvy Sudmalis pokra\u010doval v partyz\u00e1nsk\u00e9 v\u00e1lce, a brzy byl jmenov\u00e1n do funkce vedouc\u00edho odboje v Rize..<\/p>\n

20. \u010dervence 1943 Sudmalis p\u0159ijel do Rigy s bojovou skupinou Andreja Macp\u0101na. A\u010dkoli byl v m\u011bst\u011b tvrd\u00fd policejn\u00edho re\u017eim, poda\u0159ilo se mu zorganizovat m\u00edstn\u00ed podzem\u00ed a zintenzivnit jeho \u010dinnost, nav\u00e1zat kontakt s podzemn\u00edmi organizacemi a s Osv\u011bjskou partyz\u00e1nskou brig\u00e1dou. K nejz\u00e1va\u017en\u011bj\u0161\u00ed ud\u00e1losti, kter\u00e1 spad\u00e1 na jejich vrub, je v\u00fdbuch na Domsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed v Rize, 13.listopadu 1943.<\/p>\n

V tento den v centru Rigy okupanti uspo\u0159\u00e1dali „protestn\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed“ proti rozhodnut\u00ed, p\u0159ijat\u00e9m v \u0159\u00edjnu 1943 na moskevsk\u00e9m zased\u00e1n\u00ed spojeneck\u00fdch ministr\u016f zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed protihitlerovsk\u00e9 koalice.<\/p>\n

Sov\u011bt\u0161t\u00ed historikov\u00e9 uv\u00e1d\u011bli, \u017ee bomba byla um\u00edst\u011bna pod p\u00f3diem, kde m\u011bl \u0159e\u010dnit Reichskomisar G. Lohse, a N\u011bmci p\u0159e\u017eili jen d\u00edky tomu, \u017ee exploze nastala p\u0159ed pl\u00e1novanou dobou. Sou\u010dasn\u00fd loty\u0161sk\u00fd historik U.Neiburgs p\u0159ezkoumal okolnosti a tvrd\u00ed, \u017ee bomba byla ulo\u017eena nikoli pod p\u00f3diem, ale do ko\u0161e. V p\u0159\u00edpad\u011b v\u00fdbuchu v pl\u00e1novan\u00e9m \u010dase, by v p\u0159epln\u011bn\u00e9m prostoru n\u00e1m\u011bst\u00ed mohlo doj\u00edt k \u010detn\u00fdm ob\u011btem mezi civiln\u00edm obyvatelstvem. Nicm\u00e9n\u011b, v\u00fdbu\u0161n\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed explodovalo dv\u011b a p\u016fl hodiny p\u0159ed za\u010d\u00e1tkem akce a zabilo t\u0159i kolemjdouc\u00ed, v\u010detn\u011b jednoho desetilet\u00e9ho \u0161kol\u00e1ka.<\/p>\n

Loty\u0161sk\u00fd revizionistick\u00fd historik ml\u010d\u00ed o tom, \u017ee partyz\u00e1ni um\u00edrali v takov\u00fdch akc\u00edch b\u011b\u017en\u011b a to nejen p\u0159i n\u00e1hodn\u00fdch exploz\u00edch. Partyz\u00e1ni neust\u00e1le um\u00edrali a riskovali sv\u00e9 \u017eivoty dnes a denn\u011b.<\/p>\n

Imants Sudmalis<\/em> byl zat\u010den 18. \u00fanora 1944 v d\u016fsledku zrady. Mu\u010den\u00ed ve sklepen\u00ed gestapa nezlomilo loty\u0161sk\u00e9ho vlastence. Imantsovi se poda\u0159ilo varovat kolegy na svobod\u011b, co\u017e pomohlo udr\u017eet podzemn\u00ed organizaci v \u010dinnosti. Imants Sudmalis byl ob\u011b\u0161en dne 25. kv\u011btna 1944 ve sv\u00fdch 28 letech. Za p\u011bt m\u011bs\u00edc\u016f byla Riga osvobozena.<\/p>\n

Titul Hrdina Sov\u011btsk\u00e9ho svazu<\/em> mu byl ud\u011blen posmrtn\u011b dne 23. \u0159\u00edjna 1957. Krajan\u00e9 uctili pam\u00e1tku hrdiny, pojmenovali po n\u011bm ulice a lod\u011b, postavili mu pomn\u00edk. V „nez\u00e1visl\u00e9m“ Loty\u0161sku je osud takov\u00fdch ulic a pomn\u00edk\u016f smutn\u00fd, ale loty\u0161sk\u00fd lid na Imants Sudmalise<\/em> nezapomene.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Koho by v Loty\u0161sku nejrad\u011bji vymazali z historie?<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":2357,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[37],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2358"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2358"}],"version-history":[{"count":1,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2358\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3304,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2358\/revisions\/3304"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2357"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2358"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2358"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2358"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}