{"id":2386,"date":"2017-05-13T00:39:31","date_gmt":"2017-05-12T22:39:31","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2017\/05\/13\/vinnetou-u-konselskeho-soudu\/"},"modified":"2017-05-13T00:39:31","modified_gmt":"2017-05-12T22:39:31","slug":"vinnetou-u-konselskeho-soudu","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2017\/05\/13\/vinnetou-u-konselskeho-soudu\/","title":{"rendered":"Vinnetou u kon\u0161elsk\u00e9ho soudu"},"content":{"rendered":"<p style=\"text-align: justify;\"><strong><img loading=\"lazy\" class=\" alignleft size-full wp-image-2384\" style=\"float: left;\" src=\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/05\/may0.jpg\" alt=\"\" width=\"120\" height=\"107\" \/>Dubnov\u00e9 po\u010das\u00ed b\u00fdv\u00e1 vrto\u0161iv\u00e9. To plat\u00ed pro ka\u017ed\u00fd rok, i pro ten, kdy se psal letopo\u010det 1910. Nedivme se, \u017ee tehdy byly kav\u00e1rensk\u00e9 stolky obsazeny hust\u011bji ne\u017e obvykle a nad jejich mramorov\u00fdmi deskami se s tab\u00e1kov\u00fdm kou\u0159em a v\u016fn\u00ed k\u00e1vy leniv\u011b p\u0159evalovala i nep\u0159ekonateln\u00e1 odpoledn\u00ed nuda. Tu jednoho dne vyk\u0159ikly do sv\u011bta palcov\u00e9 titulky novin: <em>N\u011aMECK\u00dd SPISOVATEL KAREL MAY N\u00c1\u010cELN\u00cdKEM LUPI\u010cSK\u00c9 TLUPY!<\/em><\/strong><\/p>\n<p>  <!--more-->  <\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">V\u00e1\u017en\u00ed a usedl\u00ed \u0161tamgasti se s chut\u00ed pono\u0159ili do senza\u010dn\u00edch \u010dl\u00e1nk\u016f, kter\u00e9 p\u0159in\u00e1\u0161ely kv\u011btnat\u011b vy\u0161perkovan\u00e9 posledn\u00ed, zaru\u010den\u011b nej\u010derstv\u011bj\u0161\u00ed zpr\u00e1vy o procesu se spisovatelem Karlem Mayem, prob\u00edhaj\u00edc\u00edm pr\u00e1v\u011b u kon\u0161elsk\u00e9ho soudu v <em>Charlottenburgu&#8230; <\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Neuv\u011b\u0159iteln\u011b zn\u00ed zpr\u00e1vy o nov\u00e9m skand\u00e1lu v N\u011bmecku, o kulturn\u00edm skand\u00e1lu, jak\u00e9mu nen\u00ed v d\u011bjin\u00e1ch literatury rovno&#8230; otravn\u00e9 b\u00fdl\u00ed krv\u00e1k\u016f m\u00e1 pod\u00edl na mravn\u00edm stavu n\u011bmeck\u00e9 spole\u010dnosti, jej\u017e dnes pova\u017euj\u00ed mnoz\u00ed za neut\u011b\u0161en\u00fd a nezdrav\u00fd &#8230;<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Pan Kdosi rozho\u0159\u010den\u011b pokyvoval hlavou, uplivoval na podlahu, a kdy\u017e se vr\u00e1til dom\u016f, zpohlavkoval svou desetiletou ratolest, pro kterou byly Mayovy rom\u00e1ny nej\u010dten\u011bj\u0161\u00ed knihou. T\u00edm pova\u017eoval celou af\u00e9ru za vy\u0159e\u0161enou a ve\u010der \u0161el spokojen\u011b na jednu Plze\u0148 k Bou\u0161k\u016fm. P\u0159i parti\u010dce mari\u00e1\u0161e se dal sly\u0161et, \u017ee kdyby bylo po jeho, tak k takov\u00fdmhle v\u011bcem nem\u016f\u017ee doj\u00edt, kdo to taky kdy sly\u0161el, aby se takov\u00e9 krv\u00e1ky mohly prod\u00e1vat, to n\u00e1m ta ml\u00e1de\u017e potom vyroste v p\u011bkn\u00e9 hrdlo\u0159ezy.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Zat\u00edmco panu<em> Kdosi<\/em> bylo v\u0161echno jasn\u00e9, pro\u017e\u00edval Karel May snad nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed obdob\u00ed sv\u00e9ho \u017eivota. On, \u017eij\u00edc\u00ed ve sv\u011bt\u011b sv\u00fdch hrdin\u016f, vidin a sn\u016f, byl napaden tiskem, kter\u00fd proti n\u011bmu zah\u00e1jil kampa\u0148, jakou snad d\u011bjiny literatury nezaznamenaly. Bylo napadeno jeho liter\u00e1rn\u00ed d\u00edlo i jeho osobnost.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Nejnesmysln\u011bj\u0161\u00ed pomluvy, ur\u00e1\u017eky a l\u017eiv\u00e1 podez\u0159en\u00ed musely b\u00fdt projedn\u00e1ny u soudu. Posledn\u00ed l\u00e9ta Mayova \u017eivota byla pro st\u00e1rnouc\u00edho, zmaten\u00e9ho a u\u0161tvan\u00e9ho mu\u017ee tvrdou zkou\u0161kou. Jeho tv\u016fr\u010d\u00ed s\u00edla a fantazie byly podlomeny, p\u0159esto v\u0161ak pracoval a p\u0159ipravoval dal\u0161\u00ed knihy. V roce 1910 uzav\u0159el svou liter\u00e1rn\u00ed tvorbu um\u011blecky nejsiln\u011bj\u0161\u00edm d\u00edlem a lidsky ot\u0159esn\u00fdm dokumentem \u201eM\u016fj \u017eivot a m\u00e9 snahy&#8220;. Dva roky pot\u00e9 um\u00edr\u00e1 v<em> Radebeulu <\/em>u<em> Dr\u00e1\u017edan. <\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Mezi d\u00edly, kter\u00e9 Karel May pl\u00e1noval, m\u011bl b\u00fdt i druh\u00fd d\u00edl jeho \u017eivotn\u00ed zpov\u011bdi, ve kter\u00e9m cht\u011bl podrobn\u011b ps\u00e1t o sv\u00fdch cest\u00e1ch. K tomu v\u0161ak bohu\u017eel ji\u017e nedo\u0161lo, a proto jsou zpr\u00e1vy, kter\u00e9 se t\u00fdkaj\u00ed jeho cest do z\u00e1mo\u0159\u00ed \u2014 zejm\u00e9na v mlad\u00fdch letech, zalo\u017eeny na dnes ji\u017e neprov\u011b\u0159iteln\u00fdch v\u00fdpov\u011bd\u00edch spisovatele i jeho sou\u010dasn\u00edk\u016f, na dohadech i domn\u011bnk\u00e1ch.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">P\u0159es ve\u0161kerou snahu \u017eivotopisc\u016f le\u017e\u00ed nad n\u011bkter\u00fdmi \u017eivotn\u00edmi \u00faseky mlad\u00e9ho <em>Maye<\/em> nezn\u00e1mo, kter\u00e9 u\u017e nikdo neodhal\u00ed. Je pravd\u011bpodobn\u00e9 (i kdy\u017e neprokazateln\u00e9), \u017ee kolem roku 1863 nav\u0161t\u00edvil <em>Severn\u00ed Ameriku<\/em>. Cesta trvala zhruba jeden rok a vedla ze <em>St. Louis <\/em>do<em> Skalist\u00fdch hor<\/em>, a\u017e do t\u00e9 doby tak\u0159ka nezn\u00e1m\u00e9ho <em>Yellowstonsk\u00e9ho parku<\/em>. Jeho u\u010ditelem a p\u0159\u00edtelem na t\u00e9to cest\u011b byl pr\u00fd z\u00e1les\u00e1k jm\u00e9nem <em>Fred Summer<\/em>. Mo\u017en\u00e1, \u017ee rom\u00e1n <em>Vinnetou<\/em> odr\u00e1\u017e\u00ed n\u011bkter\u00e9 spisovatelovy z\u00e1\u017eitky z t\u00e9to cesty. Jistou dobu pr\u00fd prodl\u00e9val <em>Karel May<\/em> ve St\u00e1tech je\u0161t\u011b koncem \u0161edes\u00e1t\u00fdch let. V roce 1869 nav\u0161t\u00edvil s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed <em>Orient<\/em>. V Evrop\u011b prokazateln\u011b zav\u00edtal do <em>Anglie, Francie, It\u00e1lie, \u0160v\u00fdcarska, Ma\u010farska, Makedonie, \u0158ecka, <\/em>evropsk\u00e9 \u010d\u00e1sti<em> Turecka a byl i v \u010cech\u00e1ch.<\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><strong style=\"text-align: justify;\"><img loading=\"lazy\" class=\" size-full wp-image-2385\" src=\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/05\/may1.jpg\" alt=\"\" width=\"200\" height=\"294\" \/><\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Dv\u011b cesty do z\u00e1mo\u0159\u00ed jsou dolo\u017eeny dokumenty. V letech 1899 a\u017e 1900 procestoval <em>Egypt<\/em> od<em> K\u00e1hiry <\/em>a\u017e po<em> Chart\u00fam, S\u00fdrii, Palestinu <\/em>a putoval z<em> Dama\u0161ku <\/em>po karavann\u00ed cest\u011b do<em> Bagd\u00e1du, <\/em>ke z\u0159\u00edcenin\u00e1m<em> Babyl\u00f3nu, <\/em>do persk\u00fdch hor a nap\u0159\u00ed\u010d<em> Ar\u00e1bi\u00ed <\/em>do s\u00fad\u00e1nsk\u00e9<em> Masawy.<\/em> Plavil se lod\u00ed Rud\u00fdm a Arabsk\u00fdm mo\u0159em do<em> Bombaje<\/em>, procestoval <em>Cejlon <\/em>a<em> Sumatru<\/em>. Vr\u00e1til se do <em>Egypta<\/em> a znovu cestoval po historick\u00fdch m\u00edstech <em>Palestiny <\/em>a<em> S\u00fdrie, <\/em>nav\u0161t\u00edvil<em> Ca\u0159ihrad, \u0158ecko <\/em>a p\u0159es<em> It\u00e1lii<\/em> se vr\u00e1til dom\u016f.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Posledn\u00ed mimoevropskou cestu podnikl<em> Karel May<\/em> v doprovodu sv\u00e9 man\u017eelky roku 1908 do Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f. Z <em>New Yorku<\/em> cestovali k <em>Niagarsk\u00fdm vodop\u00e1d\u016fm<\/em>, do<em> Ontaria<\/em>, k jezeru <em>Erie,<\/em> do indi\u00e1nsk\u00fdch rezervac\u00ed. S\u00e1m pak pokra\u010doval d\u00e1l na z\u00e1pad do rezervace <em>Apach\u016f.<\/em> Po t\u00e9to cest\u011b vznikl jeho posledn\u00ed rom\u00e1n, symbolick\u00fd <em>\u201eVinnetou\u016fv odkaz&#8220;.<\/em> Jak sm\u011b\u0161n\u00fd je i tedy v\u00fdrok tehdej\u0161\u00edho soudu, kter\u00fd rozhodl, \u017ee cel\u00e9 \u010d\u00e1sti Mayov\u00fdch knih jsou ops\u00e1ny odjinud a \u017ee autor p\u00ed\u0161e o <em>Americe,<\/em> a\u010dkoli ji v\u016fbec nezn\u00e1.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><em>Karel May<\/em> ovl\u00e1dal n\u011bkolik jazyk\u016f a o sv\u011bdomitosti jazykov\u00fdch studi\u00ed sv\u011bd\u010d\u00ed i jeho bohat\u00fd kni\u017en\u00ed fond speci\u00e1ln\u00edch spis\u016f orient\u00e1ln\u00edch i indi\u00e1nsk\u00fdch jazyk\u016f a n\u00e1\u0159e\u010d\u00ed. Osobn\u00ed z\u00e1\u017eitky, zku\u0161enosti z cest, podivuhodn\u00e1 znalost zem\u011bpisu, n\u00e1rodopisu, cestopisn\u00e9 i historick\u00e9 literatury p\u0159etavila jeho v\u00fdjime\u010dn\u00e1 a podivuhodn\u00e1 obrazotvornost do p\u0159\u00edb\u011bh\u016f, kter\u00e9 ji\u017e \u0159adu generac\u00ed okouzluj\u00ed v\u0161echny milovn\u00edky romantick\u00e9 literatury. Je p\u0159irozen\u00e9, \u017ee vzru\u0161uj\u00edc\u00ed, dramatick\u00fd a barvit\u00fd d\u011bj jeho rom\u00e1n\u016f l\u00e1kal a p\u0159itahoval filma\u0159e i divadeln\u00edky. Celkem byly nato\u010deny dv\u011b des\u00edtky film\u016f a t\u0159i z toho dokonce je\u0161t\u011b v obdob\u00ed n\u011bm\u00e9ho filmu. Filmov\u00e9 adaptace Mayov\u00fdch rom\u00e1n\u016f pat\u0159\u00ed k v\u011b\u010dn\u011b zelen\u00fdm klenot\u016fm filmov\u00e9 tvorby. Bohu\u017eel, filmov\u00e9 zpracov\u00e1n\u00ed mnohdy b\u00fdv\u00e1 velice voln\u00e9 a \u010dasto se zna\u010dn\u011b odkl\u00e1n\u00ed od p\u016fvodn\u00ed p\u0159edlohy i my\u0161lenkov\u00e9ho obsahu Mayovy tvorby.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Mayovo d\u00edlo obsahuje v definitivn\u00edm n\u011bmeck\u00e9m vyd\u00e1n\u00ed sedmdes\u00e1t svazk\u016f a celkov\u00fd n\u00e1klad jeho knih p\u0159evy\u0161uje des\u00edtky mili\u00f3n\u016f v\u00fdtisk\u016f.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">P\u0159es sto let n\u00e1s d\u011bl\u00ed od smrti <em>Karla Maye<\/em>. Stolet\u00ed zasypalo prachem zapomn\u011bn\u00ed bulv\u00e1rn\u00ed str\u00e1nky novinov\u00fdch senzaci a vyk\u0159i\u010den\u00fdch soudn\u00edch proces\u016f. P\u0159esto odsuzuj\u00edc\u00ed v\u00fdroky z t\u00e9 doby o tom, \u017ee May napsal sv\u00e9 rom\u00e1ny jen ve v\u011bzen\u00ed a nikdy nebyl v Americe, dodnes koluj\u00ed mezi ve\u0159ejnost\u00ed.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u010cas v\u0161ak prov\u011b\u0159il pr\u00e1vo <em>mayovek<\/em> na \u017eivot. \u0160koda jen, \u017ee se tohoto ocen\u011bn\u00ed jejich autor nedo\u010dkal.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Dubnov\u00e9 po\u010das\u00ed b\u00fdv\u00e1 vrto\u0161iv\u00e9. To plat\u00ed pro ka\u017ed\u00fd rok, i pro ten, kdy se psal letopo\u010det 1910. Nedivme se, \u017ee<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":2384,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[6],"tags":[234,426,425],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2386"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2386"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2386\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2384"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2386"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2386"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2386"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}