{"id":2404,"date":"2017-06-08T22:43:18","date_gmt":"2017-06-08T20:43:18","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2017\/06\/08\/radko-dolecek-dockaji-se-srbove-spravedlnosti\/"},"modified":"2017-06-08T22:43:18","modified_gmt":"2017-06-08T20:43:18","slug":"radko-dolecek-dockaji-se-srbove-spravedlnosti","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2017\/06\/08\/radko-dolecek-dockaji-se-srbove-spravedlnosti\/","title":{"rendered":"Radko Dole\u010dek: Do\u010dkaj\u00ed se Srbov\u00e9 spravedlnosti?"},"content":{"rendered":"

\"\"Z doslovu knihy o gener\u00e1lu Mladi\u010dovi<\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

Sen dr\u017eitel\u016f moci v B\u011blehrad\u011b, v\u010detn\u011b prezidenta Borise Tadi\u010de se splnil: gener\u00e1l-legenda srbsk\u00e9ho n\u00e1roda Ratko Mladi\u010d<\/em> byl 26. kv\u011btna 2011 zbab\u011ble a ve \u0161patn\u00e9m zdravotn\u00ed stavu, po v\u00edcelet\u00e9m pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed, zat\u010den a za n\u011bkolik dn\u016f potom zr\u00e1dn\u011b p\u0159ed\u00e1n Trestn\u00edmu tribun\u00e1lu pro v\u00e1le\u010dn\u00e9 zlo\u010diny v Haagu (ICTY).<\/p>\n

Gener\u00e1l Mladi\u010d dok\u00e1zal, \u017ee je chlap s hrdost\u00ed a ct\u00ed, se srdcem na spr\u00e1vn\u00e9m m\u00edst\u011b.<\/p>\n

P\u0159i ot\u00e1zce, kter\u00e1 mu byla polo\u017eena p\u0159ed jeho zat\u010den\u00edm, \u017ee riskuje \u017eivot, pokud se chce p\u0159ihl\u00e1sit a dobrovoln\u011b se nechat zatknout, odpov\u011bd\u011bl: \u201eNesm\u00edm b\u00fdt p\u0159ek\u00e1\u017ekou srbsk\u00e9mu n\u00e1rodu v jeho rozhodov\u00e1n\u00ed pro vstup do EU, v\u00edm, \u017ee je po\u017eadavek na m\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed jasn\u011b formulov\u00e1n!\u201c<\/em><\/p>\n

Posedlost p\u00e1n\u016f vl\u00e1dy v B\u011blehrad\u011b zajistit za ka\u017edou cenu cestu do Evropsk\u00e9 unie a do NATO byla podle nich te\u010f zaji\u0161t\u011bna.<\/p>\n

\u00a0\"\"<\/p>\n

Obr.1 Rajko Dole\u010dek s R. Mladi\u010dem. Obr. 2 Kniha Rozhovory s gener\u00e1lem Mladi\u010dem\u00a0<\/em><\/p>\n

Italsk\u00fd poslanec Europarlamentu Mario Borhezio<\/em>, v souvislosti se zat\u010den\u00edm gener\u00e1la Mladi\u010de, prohl\u00e1sil (Radio 24):<\/p>\n

\u201eS Mladi\u010dem za atlantick\u00fdmi m\u0159\u00ed\u017eemi miz\u00ed i jeden z posledn\u00edch p\u0159edstavitel\u016f evropsk\u00e9 hrdosti\u2026 Nevid\u011bl jsem pro to d\u016fkazy a pro mne je Mladi\u010d vlastenec\u2026 Sm\u011bruj\u00ed se proti n\u011bmu politick\u00e9 ob\u017ealoby. Bylo by v po\u0159\u00e1dku, aby prob\u011bhl spravedliv\u00fd soud, ale Tribun\u00e1lu v Haagu bych sotva mohl v\u011b\u0159it v\u00edc ne\u017e nulu\u2026 Srbov\u00e9 mohli zastavit isl\u00e1msk\u00fd postup do Evropy, ale zabr\u00e1nili jim, aby to uskute\u010dnili. Mluv\u00edm o v\u0161ech Srbech, po\u010d\u00edtaje v to i Mladi\u010de\u2026 V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b ho p\u016fjdu nav\u0161t\u00edvit, a\u0165 u\u017e se nal\u00e9z\u00e1 kdekoliv\u2026\u201c<\/em><\/p>\n

Na za\u010d\u00e1tku sv\u00e9 knihy o Srebrenici Alexander Dorin (Die Geschichte eines salonf\u00e4higen Rassismus, Berlin 2010)<\/em> cituje zn\u00e1m\u00e9ho n\u011bmecko-rakousk\u00e9ho spisovatele Petera Handke,<\/em> velik\u00e9ho p\u0159\u00edtele Srb\u016f:<\/p>\n

\u201eV\u0161echno, co nen\u00ed \u0161pinav\u011b a o\u0161kliv\u011b protisrbsk\u00e9, mus\u00ed b\u00fdt dnes ch\u00e1p\u00e1no, \u017ee je prosrbsk\u00e9. Pro mne se slovo antisrbizmus, kter\u00e9 se objevuje jako hlavn\u00ed proud p\u0159i \u0161pin\u011bn\u00ed jednoho n\u00e1roda, stalo nad\u00e1vkou jako slovo antisemita. Antisrbov\u00e9 jsou pro mne na druh\u00e9 stran\u011b stejn\u011b tak zl\u00ed a nesn\u00e1\u0161enliv\u00ed jako antisemit\u00e9 ve sv\u00e9 nejhor\u0161\u00ed dob\u011b.\u201c<\/em><\/p>\n

Jak\u00e9 jen nepravdy, vlastn\u011b vylo\u017een\u00e9 l\u017ei, ve\u0159ejn\u011b sd\u011blovali prezident Bill Clinton, Madeleine Albrightov\u00e1, Tony Blair, Bernard Kouchner, Javier Solana<\/em>, atd. atd.<\/p>\n

V\u017edy\u0165 Clinton v t\u00e9 dob\u011b lhal dokonce pod p\u0159\u00edsahou. Neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 l\u017ei \u0161\u00ed\u0159il na p\u0159\u00edklad v souvislosti s d\u011bn\u00edm (1999) na Kosovu a Metohiji americk\u00fd State Department, kdy\u017e jeho David Scheffer, l\u00e9taj\u00edc\u00ed velvyslanec pro v\u00e1le\u010dn\u00e9 zlo\u010diny v kv\u011btnu 1999 tvrdil, \u017ee je nezv\u011bstn\u00fdch a asi mrtv\u00fdch do 225 000, dokonce a\u017e 500 000 Alb\u00e1nc\u016f, mu\u017e\u016f mezi 14 a\u017e 59 lety. Ani s\u00e1m Clinton nebyl tro\u0161ka\u0159, kdy\u017e 25. \u010dervna 1999 na tiskov\u00e9 konferenci prohl\u00e1sil, \u017ee na Kosovu le\u017e\u00ed desetitis\u00edce povra\u017ed\u011bn\u00fdch Alb\u00e1nc\u016f.<\/p>\n

Nicm\u00e9n\u011b \u010dl\u00e1nek americk\u00e9 novin\u00e1\u0159ky M. Farleyov\u00e9 (11. listopadu 1999, Los Angeles Times) hl\u00e1sil, \u017ee bylo dohromady objeveno 2108 mrtvol v\u0161ech n\u00e1rodnost\u00ed a poctiv\u00fd Alex Cockburn (1941-2012) napsal dokonce \u010dl\u00e1nek \u201eKde jsou doklady o genocid\u011b Alb\u00e1nc\u016f?\u201c (29. \u0159\u00edjna 1999, Los Angeles Times).<\/p>\n

Roku 2011 se objevil i film o Srebrenici, kter\u00fd nep\u0159\u00edjemn\u011b p\u0159ekvapil a rozzlobil ty, kte\u0159\u00ed dezinformovali sv\u011bt o tom, co se tam d\u011bje. Norsk\u00e1 televize uk\u00e1zala dva filmy o Srebrenici norsk\u00e9ho re\u017eis\u00e9ra a nez\u00e1visl\u00e9ho novin\u00e1\u0159e Ola Flyumua \u201eM\u011bsto, kter\u00e9 se m\u016f\u017ee ob\u011btovat\u201c a \u201eStopy ze Sarajeva\u201c.<\/p>\n

Filmy byly hned vystaveny divok\u00e9 kritice, proto\u017ee zbo\u0159ily ust\u00e1len\u00e1 tabu o \u201eneozbrojen\u00e9\u201c arm\u00e1d\u011b Aliji Izetbegovi\u010de o osmi tis\u00edc\u00edch \u201ezabit\u00fdch\u201c zajatc\u016f, civil\u016f. Ola ukazuje i \u0161pinavou roli nositele Nobelovy ceny za m\u00edr Ahtisaariho jako loutky Evropsk\u00e9 unie, NATO a USA.<\/p>\n

Bez p\u0159eh\u00e1n\u011bn\u00ed lze \u0159\u00edci: B\u011bda i nevinn\u00e9mu Srbovi, kter\u00fd se dostane do rukou Trestn\u00edho tribun\u00e1lu pro v\u00e1le\u010dn\u00e9 zlo\u010diny ICTY v Haagu.<\/p>\n

Je je\u0161t\u011b dobr\u00e9 si p\u0159e\u010d\u00edst i kapitolu George Samuelyho: \u201eZneu\u017eit\u00ed sv\u011bdectv\u00ed sv\u011bdk\u016f v Haagu\u201c (E. Herman: Masakr v Srebrenici, 2011, str. 53 a d\u00e1le). Kapitola za\u010d\u00edn\u00e1 takto:<\/em><\/p>\n

\u201eMezin\u00e1rodn\u00ed trestn\u00ed tribun\u00e1l pro n\u011bkdej\u0161\u00ed Jugosl\u00e1vii (ICTY) sehr\u00e1l rozhoduj\u00edc\u00ed roli p\u0159i vzniku ofici\u00e1ln\u00edho ortodoxn\u00edho pojet\u00ed ud\u00e1lost\u00ed v Srebrenici. Platn\u00e9 p\u0159edpoklady ICTY jsou shodn\u00e9 s NATO st\u00e1ty a s institucemi, kter\u00e9 zaji\u0161\u0165uj\u00ed v\u011bt\u0161inu financov\u00e1n\u00ed (ICTY), hlavn\u011b vl\u00e1da USA, kter\u00e1 tak\u00e9 vybrala v\u011bt\u0161inu p\u016fvodn\u00edho osazenstva.<\/em><\/p>\n

Podle t\u011bch p\u0159edpoklad\u016f, kter\u00e9 se objevily je\u0161t\u011b p\u0159ed n\u011bjak\u00fdm v\u016fbec v\u00fdznamn\u00fdm hodnocen\u00edm o p\u0159\u00ed\u010din\u00e1ch a o veden\u00ed v\u00e1lky v b\u00fdval\u00e9 Jugosl\u00e1vii. <\/em><\/p>\n

Srbov\u00e9 byli podn\u011bcovatel\u00e9 t\u011bch v\u00e1lek; Srbov\u00e9 byli pachatel\u00e9 genocidy; Srbov\u00e9 na rozd\u00edl od jak\u00e9koliv jin\u00e9 etnick\u00e9 skupiny za v\u00e1lek p\u00e1chali zv\u011brstva jako v\u00fdraz st\u00e1tn\u00ed politiky; Srbov\u00e9 byli krimin\u00e1ln\u00edci, kte\u0159\u00ed vykon\u00e1vali zlo\u010dineck\u00e9 rozkazy zlo\u010dineck\u00e9ho veden\u00ed; a Srbov\u00e9 mus\u00ed b\u00fdt donuceni p\u0159iznat sv\u00e9 viny, aby se k\u00e1li za sv\u00e9 h\u0159\u00edchy\u2026 <\/em><\/p>\n

ICTY otev\u0159en\u011b sledoval politick\u00e9 c\u00edle na \u0161kodu leg\u00e1ln\u00edch postup\u016f, kter\u00e9 u\u017e d\u00e1vno p\u0159ed t\u00edm p\u0159ijaly ty st\u00e1ty Z\u00e1padu, kter\u00e9 utvo\u0159ily a finan\u010dn\u011b zajistily pr\u00e1v\u011b tento ad hoc tribun\u00e1l.\u201c<\/em><\/p>\n

Hlavn\u00ed prokur\u00e1to\u0159i ICTY Richard Goldstone, Louise Arbourov\u00e1 i Carla del Ponte, byli vzhledem ke sv\u00e9 zaujatosti proti Srb\u016fm, jeden hor\u0161\u00ed ne\u017e ten druh\u00fd. Ani pozd\u011bj\u0161\u00ed hlavn\u00ed prokur\u00e1tor, belgick\u00fd pr\u00e1vn\u00edk Serge Brammertz, se nezd\u00e1l b\u00fdt lep\u0161\u00edm.<\/p>\n

Pouze Carla del Ponte, mo\u017en\u00e1 pod vlivem v\u00fd\u010ditek sv\u011bdom\u00ed, odhalila hr\u016fzn\u00e9 zlo\u010diny UCK, zlo\u010dineck\u00e9 organizace kosovsk\u00fdch Alb\u00e1nc\u016f, v souvislosti s vra\u017edami zajat\u00fdch Srb\u016f a Rom\u016f, kv\u016fli z\u00edsk\u00e1n\u00ed jejich org\u00e1n\u016f, kter\u00e9 pak prod\u00e1vali k transplantac\u00edm.<\/p>\n

A bez pochyby hlavn\u00ed organiz\u00e1tor t\u011bch zlo\u010din\u016f Hashem Thaci<\/em> je te\u010f prezidentem \u201est\u00e1tu\u201c Kosovo<\/em>, kter\u00e9ho chr\u00e1n\u00ed i te\u010f jeho \u201e\u0161\u00e9fov\u00e9\u201c z USA a EU, jako kdyby Rada Evropy u\u017e jednou nep\u0159ijala zpr\u00e1vu o t\u011bch jeho zlo\u010dinech od \u0161v\u00fdcarsk\u00e9ho vy\u0161et\u0159ovatele Dicka Martyho.<\/p>\n

Rada bezpe\u010dnosti OSN svou rezoluci 827 v kv\u011btnu 1993 zalo\u017eila ICTY jako ad hoc Tribun\u00e1l, i kdy\u017e Rada bezpe\u010dnosti pro toto nem\u011bla kompetenci. N\u011bmeck\u00fd nositel Nobelovy ceny za literaturu G\u00fcnter Grass a \u0159ada jin\u00fdch, pokl\u00e1daj\u00ed Genschera a vl\u00e1du kancl\u00e9\u0159e Kohla za spoluvin\u00edky rozpadu Jugosl\u00e1vie a t\u00edm i za krvav\u00e9 balk\u00e1nsk\u00e9 v\u00e1lky t\u00e9 doby. \u201eNikdo se neodv\u00e1\u017eil ob\u017ealovat za politickou odpov\u011bdnost tehdej\u0161\u00ed vl\u00e1du Kohla a Genschera. A to navzdory tomu, \u017ee uznala jako samostatn\u00e9 st\u00e1ty Chorvatsko a Slovinsko, neopodstatn\u011bn\u011b a zbrkle.<\/em><\/p>\n

V\u00e1lka na Kosovu byla surov\u00e1, rozho\u0159\u010den\u00e1 a divok\u00e1. Genocida ale to nebyla. Pov\u00edd\u00e1n\u00ed o masov\u00fdch surovostech vznikla a p\u0159ech\u00e1zelo se p\u0159es n\u011b s nedostate\u010dn\u00fdmi d\u016fkazy. \u017d\u00e1dn\u00e9 mrtvoly nebyly v \u0161acht\u011b dolu\u2026\u201c<\/em><\/p>\n

Tribun\u00e1l pro v\u00e1le\u010dn\u00e9 zlo\u010diny, ICTY, nen\u00ed Norimberk z roku 1946. ICTY jsou sp\u00ed\u0161e \u010distky z t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let, dosud ale bez trest\u016f smrti. Nepo\u010d\u00edt\u00e1me-li ale nemal\u00fd po\u010det Srb\u016f (dosud 13), kte\u0159\u00ed zem\u0159eli b\u011bhem soudn\u00edho procesu v Haagu, ve v\u011bzen\u00ed nebo ve vy\u0161et\u0159ovac\u00ed vazb\u011b v Scheveningenu, nebo dokonce i b\u011bhem zat\u00fdk\u00e1n\u00ed\u2026<\/p>\n

Kdo se dov\u011bd\u011bl podrobn\u011bji o projevu Hillary Clintonov\u00e9 31. srpna 2016 na N\u00e1rodn\u00edm kongresu Americk\u00e9 legie, s heslem o sv\u011bt\u011b \u201ebenevolentn\u00ed glob\u00e1ln\u00ed hegemonie\u201c USA, musel si uv\u011bdomit, \u017ee by zvolen\u00ed v roce 2016 t\u00e9to d\u00e1my za prezidentku USA znamenalo pokra\u010dov\u00e1n\u00ed ve zbyte\u010dn\u00fdch krvav\u00fdch v\u00e1lk\u00e1ch a zbyte\u010dn\u00e9m chaosu v dal\u0161\u00edch oblastech. V\u017edy\u0165 pan\u00ed Hillary naz\u00fdvali ve sv\u00e9 dob\u011b \u201enejv\u011bt\u0161\u00edm jest\u0159\u00e1bem vl\u00e1dy\u201c, kdy\u017e byla ministryn\u00ed zahrani\u010d\u00ed USA, kdy\u017e vl\u00e1dl prvn\u00ed \u010dty\u0159i roky prezident Obama.<\/p>\n

Jak\u00e1 by asi byla \u201espravedlnost\u201c Tribun\u00e1lu ICTY v Haagu, jak by mohl dopadnout soud s gener\u00e1lem Mladi\u010dem, kdyby se pan\u00ed Hillary Clintonov\u00e1 stala prezidentkou USA. Jako mal\u00e9 osv\u011b\u017een\u00ed pam\u011bti: pan\u00ed Hillary v roce 2002 hlasovala v Sen\u00e1t\u011b pro v\u00e1lku (tj. napaden\u00ed) a vlastn\u011b zni\u010den\u00ed st\u00e1tu Ir\u00e1k a v roce 2011 jako ministryn\u011b zahrani\u010d\u00ed USA se velmi \u201ezaslou\u017eila\u201c o bombardov\u00e1n\u00ed a zni\u010den\u00ed st\u00e1tu Libye.<\/p>\n

prof. Dr. RAJKO DOLE\u010cEK, DrSc.<\/em><\/p>\n

SLOVANSK\u00c1 VZ\u00c1JEMNOST \u010d. 203\/2016 <\/em><\/p>\n

http:\/\/www.slovanskyvyborcr.cz\/images\/slovanska-vzajemnost\/SV_203_listopad_2016.pdf<\/a><\/em><\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

Video : Rajko Dole\u010dek: Jugosl\u00e1vsk\u00e9 pravdy. YouTube, 5.3.2011. Online:\u00a0<\/i><\/p>\n