{"id":244,"date":"2020-07-18T00:15:47","date_gmt":"2020-07-17T22:15:47","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2006\/07\/11\/vrahove-panlska-a-jejich-pomahai-1\/"},"modified":"2020-06-24T19:09:06","modified_gmt":"2020-06-24T17:09:06","slug":"vrahove-panlska-a-jejich-pomahai-1","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2020\/07\/18\/vrahove-panlska-a-jejich-pomahai-1\/","title":{"rendered":"Vrahov\u00e9 \u0160pan\u011blska a jejich pomaha\u010di (1)"},"content":{"rendered":"

18. \u010dervence 1936 vypukla ob\u010dansk\u00e1 v\u00e1lka ve \u0160pan\u011blsku<\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

\u201eT\u00edmto zp\u016fsobem dos\u00e1hneme je\u0161t\u011b t\u011bsn\u011bj\u0161\u00edch styk\u016f s velmi roztomil\u00fdm a loaj\u00e1ln\u00edm komisa\u0159em,“<\/em> st\u00e1lo v dopise, kter\u00fd \u0161pan\u011blsk\u00e1 fili\u00e1lka koncernu IG Farben, Union Quimica y Lluch, zaslala 14. prosince 1933 frankfurtsk\u00e9mu \u00fast\u0159ed\u00ed. Trust IG Farben se toti\u017e rozhodl, \u017ee spolu s Deutsche Uber-seeische Bank (N\u011bmeckou bankou pro z\u00e1mo\u0159\u00ed, finan\u010dn\u00edm \u00fastavem N\u011bmeck\u00e9 banky)<\/em> a s darmstadtsk\u00fdm chemick\u00fdm koncernem Merck bude vypl\u00e1cet pravideln\u011b plat prvn\u00edmu v\u016fdci nacist\u016f ve \u0160pan\u011blsku a Portugalsku, jist\u00e9mu F. W. Burbachovi. Kdy\u017e pozd\u011bji Burbach nastoupil v zahrani\u010dn\u00edm odd\u011blen\u00ed NSDAP v Berl\u00edn\u011b, Siemens\u016fv trast dal k dispozici jako jeho n\u00e1stupce jednoho ze sv\u00fdch p\u0159edn\u00edch \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f Waltera Zuchristiana. T\u00fd\u017e Siemens\u016fv trast dal dovolenou sv\u00e9mu madridsk\u00e9mu \u0159editeli Carlu Cordsovi, aby zorganizoval takzvanou p\u0159\u00edstavn\u00ed slu\u017ebu, kter\u00e1 byla ve skute\u010dnosti agenturou gestapa ve \u0160pan\u011blsku. Po dobu t\u00e9to \u010dinnosti dost\u00e1val Cords sv\u016fj plat st\u00e1le od Siemensova trastu.<\/p>\n

Tuto t\u011bsnou spolupr\u00e1ci prov\u00e1d\u011bly nejv\u011bt\u0161\u00ed podniky n\u011bmeck\u00e9ho finan\u010dn\u00edho kapit\u00e1lu nejen s nacisty ve \u0160pan\u011blsku (jako v N\u011bmecku), ale i se \u0161pan\u011blskou reakc\u00ed. C\u00edle n\u011bmeck\u00fdch milion\u00e1\u0159\u016f a Hitlerovy byly toto\u017en\u00e9. \u0160lo jim o to, aby pro pl\u00e1novanou v\u00e1lku z\u0159\u00eddili na ji\u017en\u00edch hranic\u00edch Francie spojeneckou fa\u0161istickou vl\u00e1du, aby se sami pevn\u011b usadili ve strategicky d\u016fle\u017eit\u00e9m \u0160pan\u011blsk\u00e9m Maroku na Gibraltarsk\u00e9 \u00fa\u017ein\u011b a zmocnili se velk\u00e9ho \u0161pan\u011blsk\u00e9ho a marock\u00e9ho nerostn\u00e9ho bohatstv\u00ed.<\/p>\n

Kdy\u017e republik\u00e1nsk\u00e1 vl\u00e1da v \u010dervenci 1936 odrazila fa\u0161istick\u00fd pokus o pu\u010d v Madrid\u011b a v Barcelon\u011b, byly p\u0159i domovn\u00edch prohl\u00eddk\u00e1ch v bytech n\u011bmeck\u00fdch a \u0161pan\u011blsk\u00fdch fa\u0161ist\u016f nalezeny neoby\u010dejn\u011b zaj\u00edmav\u00e9 dokumenty. Z nich mimo jin\u00e9 vych\u00e1zelo najevo, \u017ee frankfurtsk\u00e1 Metali AG od roku 1934 vyjedn\u00e1vala s tehdej\u0161\u00edm v\u016fdcem \u0161pan\u011blsk\u00e9 reakce Gilem Roblesem o \u0161pan\u011blsk\u00e9 doly. Tak byl nalezen Roblesem podepsan\u00fd dokument, v n\u011bm\u017e sd\u011bluje, \u017ee je ochoten \u201epovolit d\u016fln\u00ed koncese n\u011bmeck\u00fdm pr\u016fmysln\u00edk\u016fm, kte\u0159\u00ed o to po\u017e\u00e1daj\u00ed“. Roku 1935 p\u0159ijala spole\u010dnost Metali AG tuto velkorysou nab\u00eddku a rozhodla se, \u017ee spole\u010dn\u011b s italsk\u00fdmi koncerny vytvo\u0159\u00ed sdru\u017een\u00ed k p\u0159evzet\u00ed a exploataci \u0161pan\u011blsk\u00fdch dol\u016f, aby N\u011bmecko \u201edos\u00e1hlo naprost\u00e9 nez\u00e1vislosti na Anglii, Francii a \u0160v\u00e9dsku“, jak se prav\u00ed v jednom z nalezen\u00fdch dokument\u016f. K t\u00e9to spole\u010dnosti Metali AG, jej\u00ed\u017e kapit\u00e1l byl 42 mili\u00f3n\u016f marek a v n\u00ed\u017e jsou z\u00fa\u010dastn\u011bny nejv\u011bt\u0161\u00ed n\u011bmeck\u00e9 banky, p\u0159edev\u0161\u00edm pak trast IG Farben a jin\u00e9 pr\u016fmyslov\u00e9 koncerny, se je\u0161t\u011b vr\u00e1t\u00edme.<\/p>\n

Zalistujeme-li v \u201eRo\u010dence por\u00farsk\u00e9 uheln\u00e9 oblasti“ (Jahrbuch fur den Ruhrkohlenbezirk), vydan\u00e9 z\u00e1jmov\u00fdm sdru\u017een\u00edm d\u016fln\u00edch podnikatel\u016f, ve vyd\u00e1n\u00edch z prvn\u00edch let Hitlerovy vl\u00e1dy najdeme neoby\u010dejn\u011b pou\u010dn\u00e9 \u00fadaje. Pod heslem. \u201eVereinigte Stahlwerke AG“ se mj. do\u010dteme: \u201eSpole\u010dnost (tedy ocel\u00e1\u0159sk\u00fd trast \u2014 A. N.) vlastn\u00ed doly na rudy, keramick\u00e9 hl\u00edny a na k\u0159emenec, kter\u00e9 le\u017e\u00ed ve \u0160pan\u011blsku, \u0160v\u00e9dsku a Braz\u00edlii. Je z\u00e1rove\u0148 spolumajitelem velk\u00e9ho po\u010dtu takov\u00fdch dol\u016f.“<\/p>\n

V kapitole \u201eFriedrich Krupp AG“ se lze do\u010d\u00edst: \u201eKrupp AG je z\u00fa\u010dastn\u011bna na r\u016fzn\u00fdch tuzemsk\u00fdch i zahrani\u010dn\u00edch rudn\u00fdch dolech. Aby zv\u00fd\u0161ila odbyt materi\u00e1lu pro stavbu \u017eeleznic a lod\u00ed, nav\u00e1zala firma Krupp prost\u0159ednictv\u00edm lod\u011bnice Germania,.. t\u011bsn\u011bj\u0161\u00ed kontakty se skupinou \u0161pan\u011blsk\u00fdch firem, kter\u00e9 se sdru\u017eily v Union Naval de Levant\u011b v Madrid\u011b.“<\/p>\n

V \u010dele tohoto sdru\u017een\u00ed \u0161pan\u011blsk\u00fdch firem v\u0161ak nest\u00e1l nikdo jin\u00fd ne\u017e proslul\u00fd dobrodruh a multimilion\u00e1\u0159 Juan March, jeden z nejv\u011bt\u0161\u00edch pa\u0161er\u00e1k\u016f d\u011bjin, kter\u00fd byl oded\u00e1vna hlavn\u00edm finan\u010dn\u00edkem \u0161pan\u011blsk\u00e9 reakce. Ve \u0160pan\u011blsku u\u017e dlouho zu\u0159il rozho\u0159\u010den\u00fd boj mezi silami pokroku a reakce, v n\u011bm\u017e nastal rozhoduj\u00edc\u00ed obrat v\u00edt\u011bzstv\u00edm lidov\u00e9 fronty v parlamentn\u00edch volb\u00e1ch dne 16. \u00fanora 1936. March a gener\u00e1l San Jurjo p\u0159ijeli do Berl\u00edna, kde spole\u010dn\u011b s Hitlerovou vl\u00e1dou vypracovali do v\u0161ech podrobnost\u00ed pl\u00e1n pu\u010de ve \u0160pan\u011blsku, a za slib, \u017ee vydaj\u00ed nacistick\u00fdm trast\u016fm \u0161pan\u011blsk\u00e9 a marock\u00e9 d\u016fln\u00ed monopoly, dos\u00e1hli na opl\u00e1tku z\u00e1ruky, \u017ee wehrmacht jim poskytne velkorysou pomoc dod\u00e1vkami zbran\u00ed a vysl\u00e1n\u00edm vojensk\u00fdch jednotek.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Zni\u010den\u00e1 Guernica<\/em><\/p>\n

Pu\u010d vypukl ve stanoven\u00e9m term\u00ednu, dne 18. \u010dervence 1936, ale v rozhoduj\u00edc\u00edch pr\u016fmyslov\u00fdch centrech lid fa\u0161isty rychle porazil. Sanjurjo hned na za\u010d\u00e1tku pu\u010de zahynul p\u0159i leteck\u00e9m ne\u0161t\u011bst\u00ed. Bylo jist\u00e9, \u017ee \u0161pan\u011blsk\u00fd lid zv\u00edt\u011bz\u00ed. Tu zas\u00e1hla T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e. Jedin\u00fd velk\u00fd a organizovan\u00fd bojov\u00fd svaz \u0161pan\u011blsk\u00e9 vojenskofa\u0161istick\u00e9 reakce byl ve \u0160pan\u011blsk\u00e9m Maroku a je p\u0159\u00edzna\u010dn\u00e9, \u017ee se skl\u00e1dal jen z mal\u00e9 \u010d\u00e1sti ze \u0160pan\u011bl\u016f, ve zdrcuj\u00edc\u00ed v\u011bt\u0161in\u011b z rifsk\u00fdch Kabyl\u016f a p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f cizineck\u00e9 legie. Nemohli b\u00fdt p\u0159evezeni do \u0160pan\u011blska, proto\u017ee t\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00e9 \u0161pan\u011blsk\u00e9 obchodn\u00ed a v\u00e1le\u010dn\u00e9 lo\u010fstvo bylo solid\u00e1rn\u00ed se z\u00e1konitou republik\u00e1nskou vl\u00e1dou. Za t\u00e9to situace se prusk\u00fd ministersk\u00fd p\u0159edseda gener\u00e1l poln\u00ed mar\u0161\u00e1l Goering<\/em> a n\u00e1\u010deln\u00edkem zpravodajsk\u00e9 slu\u017eby gener\u00e1ln\u00edho \u0161t\u00e1bu admir\u00e1l Canaris<\/em> za\u010d\u00e1tkem srpna 1936 rozhodli, \u017ee Frankovi okam\u017eit\u011b poskytnou dopravn\u00ed a bojov\u00e1 letadla, aby mohl sv\u00e9 jednotky p\u0159epravit do \u0160pan\u011blska. (11) \u201eN\u011bme\u010dt\u00ed letci to tedy byli, kte\u0159\u00ed za n\u011bkolik m\u00e1lo dn\u00ed p\u0159epravili 15 000 mu\u017e\u016f cizineck\u00e9 legie a marock\u00fdch st\u0159elc\u016f s jejich v\u00fdzbroj\u00ed na letadlech Ju-52 do Jerezu.“<\/em> (12)<\/p>\n

Franco, velitel t\u00e9to marock\u00e9 arm\u00e1dy, se tedy dostal do \u0160pan\u011blska jedin\u011b d\u00edky Hitlerovu letectvu. Povst\u00e1n\u00ed, ve \u0160pan\u011blsku u\u017e potla\u010den\u00e9, nabylo tak hned na za\u010d\u00e1tku r\u00e1zu interven\u010dn\u00ed v\u00e1lky, proto\u017ee j\u00e1dro vojensk\u00fdch sil reakce tvo\u0159ili zahrani\u010dn\u00ed voj\u00e1ci, kter\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed letadla dopravila do \u0160pan\u011blska. Mezit\u00edm v jiho\u0161pan\u011blsk\u00fdch p\u0159\u00edstavech, kter\u00e9 se Frankovi poda\u0159ilo dob\u00fdt, se ka\u017ed\u00fd t\u00fdden vylo\u010fovaly cel\u00e9 letky n\u011bmeck\u00fdch bojov\u00fdch letadel, tankov\u00e9 jednotky wehrmachtu, n\u011bmeck\u00e9 d\u011blost\u0159electvo, jako\u017e i letectvo a p\u011bchota, kter\u00e9 vyslal Mussolini. Jenom z hitlerovsk\u00e9ho N\u011bmecka \u201ep\u0159ijelo po\u010d\u00e1tkem listopadu 1936 do C\u00e1dizu 6500 dobrovoln\u00edk\u016f … Tito dobrovoln\u00edci, legie \u201eCondor“, byli dopraveni do Sevilly, kde na n\u011b u\u017e \u010dekala letadla, baterie protiletadlov\u00e9ho d\u011blost\u0159electva, radistick\u00e9 p\u0159\u00edstroje, zbran\u011b a motorov\u00e1 vozidla. V kr\u00e1tk\u00e9 dob\u011b byly vytvo\u0159eny :<\/p>\n

1 peru\u0165 bojov\u00fdch letoun\u016f v s\u00edle 3 letek typu Ju-52,
\n1 peru\u0165 st\u00edhac\u00edch letoun\u016f v s\u00edle 3 letek typu He-51,
\n1 letka v\u00fdzv\u011bdn\u00fdch letadel s 12 letouny typu He-70,
\n4 protiletadlov\u00e9 baterie 8,8 cm,
\n2 lehk\u00e9 protiletadlov\u00e9 baterie,
\n1 zpravodajsk\u00fd odd\u00edl slo\u017een\u00fd z rot: radistick\u00e9, telefonn\u00ed a leteck\u00e9 zaji\u0161\u0165ovac\u00ed, l leteck\u00e1 skupina s leteck\u00fdm parkem a s dvojit\u011b vybavenou d\u00edlnou a<\/p>\n

1 velitelsk\u00fd \u0161t\u00e1b.<\/p>\n

K t\u011bmto sil\u00e1m d\u00e1le p\u0159istoupily jedna bojov\u00e1 peru\u0165 Ju-52, bojuj\u00edc\u00ed u\u017e n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f ve \u0160pan\u011blsku, jedna st\u00edhac\u00ed peru\u0165 typu He-51, n\u00e1mo\u0159n\u00ed peru\u0165 typu He 59 a He 60 a l protiletadlov\u00e1 baterie 8,8 cm.“ (13)
\nJak dlouho n\u011bmeck\u00fd a italsk\u00fd fa\u0161ismus p\u0159ipravovaly intervenci, dokazuje Sperrlovo p\u0159izn\u00e1n\u00ed, \u017ee \u201eu\u017e v \u010dervenci n\u011bme\u010dt\u00ed a ital\u0161t\u00ed st\u00edha\u010di ovl\u00e1dali vzdu\u0161n\u00fd prostor nad Madridem, Zaragozou, Viktori\u00ed a Leonem“. (14)<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Internacion\u00e1ln\u00ed brig\u00e1da<\/em><\/p>\n

Proto\u017ee pu\u010d vypukl 18. \u010dervence 1936<\/strong>, znamen\u00e1 to, \u017ee sou\u010dasn\u011b byly do \u0160pan\u011blska vr\u017eeny jednotky obou fa\u0161istick\u00fdch leteck\u00fdch zbran\u00ed. Neintervenovalo v\u0161ak jenom letectvo. Svobodn\u00fd p\u00e1n von Funck, plukovn\u00edk gener\u00e1ln\u00edho \u0161t\u00e1bu hitlerovsk\u00e9ho wehrmachtu, p\u00ed\u0161e: \u201eV z\u00e1\u0159\u00ed 1936 bylo rozhodnuto, \u017ee se arm\u00e1da z\u00fa\u010dastn\u00ed v\u00e1lky ve \u0160pan\u011blsku, a tak\u00e9 tam byly ihned posl\u00e1ny \u201evelitelsk\u00e1 arm\u00e1da“ a velitel tankov\u00e9ho odd\u00edlu, n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho rychle za n\u00ed, kter\u00fd se skl\u00e1dal ze \u0161t\u00e1bu, dvou tankov\u00fdch rot a dopravn\u00ed roty… T\u00e9m\u011b\u0159 sou\u010dasn\u011b se vytvo\u0159il zpravodajsk\u00fd \u00fatvar… Na ja\u0159e roku 1937 po\u017e\u00e1dalo \u0161pan\u011blsk\u00e9 velen\u00ed, aby n\u011bmeck\u00e1 strana v daleko v\u011bt\u0161\u00edm rozsahu p\u0159evzala v\u00fdcvik mlad\u00e9ho velitelsk\u00e9ho dorostu. K tomu byla vytvo\u0159ena rozv\u011btven\u00e1 v\u00fdcvikov\u00e1 organizace … Dokonce i \u0161pan\u011blsk\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 n\u00e1mo\u0159nictvo navrhlo a dos\u00e1hlo toho, \u017ee jej\u00ed prapor\u010d\u00edci a podd\u016fstojn\u00edci proch\u00e1zeli p\u011bchotn\u00edm v\u00fdcvikem. Velitelem v\u00fdcviku byl n\u011bmeck\u00fd plukovn\u00edk … N\u011bme\u010dt\u00ed voj\u00e1ci se \u00fa\u010dastnili \u00fatok\u016f ve vlastn\u00edch panc\u00e9\u0159ov\u00fdch vozech.“ (15)<\/p>\n

Po\u010detn\u00ed s\u00edla vojska fa\u0161istick\u00e9 It\u00e1lie se ud\u00e1vala na 50 000 mu\u017e\u016f, kter\u00fdm veleli ital\u0161t\u00ed gener\u00e1lov\u00e9 Roatta, Bastico, Berti a Gambara. Ve skute\u010dnosti byla asi daleko vy\u0161\u0161\u00ed. Podle ofici\u00e1ln\u00edch \u00fadaj\u016f m\u011bli ital\u0161t\u00ed interventi 3022 mrtv\u00fdch a p\u0159es 11 000 ran\u011bn\u00fdch. (16)<\/p>\n

Kdo pozorn\u011b sleduje zpr\u00e1vy n\u011bmeck\u00fdch vojensk\u00fdch hodnost\u00e1\u0159\u016f o pr\u016fb\u011bhu vojensk\u00fdch operac\u00ed ve \u0160pan\u011blsku, zjist\u00ed, \u017ee strategick\u00e9 velen\u00ed interven\u010dn\u00ed v\u00e1lky nevykon\u00e1val Franco, ale n\u011bme\u010dt\u00ed gener\u00e1lov\u00e9. P\u0159i r\u016fzn\u00fdch p\u0159\u00edle\u017eitostech, jako nap\u0159\u00edklad v bitv\u011b u Brunete a za v\u00edt\u011bzn\u00e9 ofenz\u00edvy republik\u00e1n\u016f u Madridu, zachr\u00e1nil Franka p\u0159ed zk\u00e1zou jen z\u00e1sah t\u011b\u017ek\u00fdch n\u011bmeck\u00fdch zbran\u00ed, p\u0159edev\u0161\u00edm letectva.<\/p>\n

P\u0159i \u0161pan\u011blsk\u00e9 invazi \u0161lo n\u011bmeck\u00e9mu imperialismu p\u0159edev\u0161\u00edm o \u0161pan\u011blsk\u00e9 nerostn\u00e9 bohatstv\u00ed a kapit\u00e1lov\u00e9 investice, jako\u017e i o vytla\u010den\u00ed druh\u00fdch imperialistick\u00fdch mocnost\u00ed ze \u0160pan\u011blska a Maroka, kter\u00e9 bylo tehdy je\u0161t\u011b \u0161pan\u011blskou koloni\u00ed. To prohl\u00e1sil Hitler dne 27. \u010dervna 1937 ve W\u00farzburku se zcela st\u0159\u00edzlivou otev\u0159enost\u00ed, bez nejmen\u0161\u00ed snahy zast\u0159\u00edt sv\u00e9 motivy pl\u00e1\u0161t\u00edkem n\u011bjak\u00e9ho sv\u011btov\u00e9ho n\u00e1zoru: \u201ePot\u0159ebujeme ve \u0160pan\u011blsku n\u00e1rodn\u00ed vl\u00e1du, abychom si zajistili \u0161pan\u011blskou rudu.“ (17) Interven\u010dn\u00ed v\u00e1lka byla tedy rozpout\u00e1na proto, aby se n\u011bmeck\u00e9 zbroja\u0159sk\u00e9 koncerny zmocnily \u0161pan\u011blsk\u00fdch surovinov\u00fdch zdroj\u016f.<\/p>\n

K t\u011bmto motiv\u016fm p\u0159istoupily p\u0159edev\u0161\u00edm pohnutky vojenskostrategick\u00e9. Agrese slou\u017eila k obkl\u00ed\u010den\u00ed Francie a vyzkou\u0161en\u00ed hitlerovsk\u00e9ho vojensk\u00e9ho potenci\u00e1lu. Guernica musela lehnout popelem, statis\u00edce \u0160pan\u011bl\u016f muselo b\u00fdt vyvra\u017ed\u011bno, jenom aby wehrmacht mohl v \u201emal\u00e9“ v\u00e1lce proj\u00edt v\u00fdcvikem na velkou sv\u011btovou v\u00e1lku. \u201eDva roky v\u00e1le\u010dn\u00fdch zku\u0161enost\u00ed byly u\u017eite\u010dn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e deset let v\u00fdcviku v dob\u00e1ch m\u00edru,“ cynicky prohl\u00e1sil pozd\u011bj\u0161\u00ed nacistick\u00fd gener\u00e1l poln\u00ed mar\u0161\u00e1l vo\u0148 Reichenau v l\u00e9t\u011b 1938. (18)<\/p>\n

A skute\u010dn\u011b: agrese proti \u0160pan\u011blsk\u00e9mu lidu byla pro wehrmacht t\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e p\u0159\u00edpravn\u00fdm kursem pro zkou\u0161ku druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky.<\/p>\n

Rozhoduj\u00edc\u00ed \u00fa\u010dast obou evropsk\u00fdch fa\u0161istick\u00fdch dikt\u00e1tor\u016f ve Frankov\u011b dobrodru\u017estv\u00ed nebyla ov\u0161em od za\u010d\u00e1tku \u017e\u00e1dn\u00fdm tajemstv\u00edm. Ji\u017e koncem \u010dervence 1936 byl sv\u011btov\u00fd tisk, nikoli v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b bur\u017eoazn\u00ed tisk francouzsk\u00fd, anglick\u00fd a americk\u00fd, pln\u00fd zpr\u00e1v o transportech hitlerovsk\u00fdch letadel, z\u00e1sob st\u0159eliva a vojska do \u0160pan\u011blska. Kdy\u017e se velvyslanec USA v Berl\u00edn\u011b Dodd 5. prosince 1936 osobn\u011b dotazoval na zahrani\u010dn\u00edm \u00fa\u0159ad\u011b, p\u0159ipustil ministersk\u00fd \u0159editel dr. Dieckhoff, \u017ee je pravda, \u017ee v C\u00e1dizu p\u0159ist\u00e1lo 5000 n\u011bmeck\u00fdch voj\u00e1k\u016f. (19)<\/p>\n

A jak se chovaly Anglie a Francie, kter\u00e9 byly hroz\u00edc\u00edm Frankov\u00fdm, a tedy i Hitlerov\u00fdm a Mussoliniho v\u00edt\u011bzstv\u00edm uvedeny v nejv\u011bt\u0161\u00ed nebezpe\u010d\u00ed? Jestli\u017ee Bismarck kdysi cht\u011bl \u201enasadit Francouz\u016fm do t\u00fdla \u0161pan\u011blskou mu\u0161ku“, jak se jednou vyj\u00e1d\u0159il, pak Hitler jenom pokra\u010doval v t\u00e9to politice, i kdy\u017e \u0161lo tentokr\u00e1t o mu\u0161ky nejmodern\u011bj\u0161\u00edch palubn\u00edch zbran\u00ed. Co bylo tedy samoz\u0159ejm\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e aby Francie pomohla leg\u00e1ln\u00ed \u0161pan\u011blsk\u00e9 vl\u00e1d\u011b? Celou Francii zachv\u00e1tila bou\u0159liv\u00e1 vlna lidov\u00e9ho hnut\u00ed pro podporu \u0160pan\u011blska. P\u0159edsedou francouzsk\u00e9 vl\u00e1dy lidov\u00e9 fronty byl tehdy soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00fd p\u0159ed\u00e1k Leon Blum. 25. \u010dervence 1936 v\u0161ak zak\u00e1zal v\u00fdvoz zbran\u00ed do \u0160pan\u011blska, a nejen to: p\u0159iv\u00edtal pl\u00e1n \u201enevm\u011b\u0161ov\u00e1n\u00ed“ navr\u017een\u00fd anglickou vl\u00e1dou a stal se nadto i mluv\u010d\u00edm, podobn\u00e9 dohody, pokud mo\u017eno v celoevropsk\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku.<\/p>\n

Sov\u011btsk\u00e1 vl\u00e1da, kter\u00e1 se 23. srpna 1936 v z\u00e1jmu zachov\u00e1n\u00ed sv\u011btov\u00e9ho m\u00edru a ve snaze znemo\u017enit n\u011bmecko-italskou intervenci p\u0159ipojila k dohod\u011b o nevm\u011b\u0161ov\u00e1n\u00ed, zast\u00e1vala n\u00e1zor, \u017ee m\u00e1 dohoda vstoupit v platnost teprve tehdy, a\u017e se k n\u00ed p\u0159ipoj\u00ed N\u011bmecko, It\u00e1lie a Portugalsko. Vysl\u00e1n\u00ed sov\u011btsk\u00e9ho z\u00e1stupce do v\u00fdboru pro nevm\u011b\u0161ov\u00e1n\u00ed umo\u017enilo Sov\u011btsk\u00e9mu svazu, aby sv\u011btovou ve\u0159ejnost varoval p\u0159ed nebezpe\u010d\u00edm fa\u0161ismu; na druh\u00e9 stran\u011b mohl Sov\u011btsk\u00fd svaz pou\u017e\u00edt pr\u00e1va veta k tomu, aby zabr\u00e1nil jak\u00fdmkoli mezin\u00e1rodn\u00edm akc\u00edm, kter\u00e9 by situaci \u0161pan\u011blsk\u00e9 republiky je\u0161t\u011b v\u00edce zhor\u0161ily.<\/p>\n

Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

18. \u010dervence 1936 vypukla ob\u010dansk\u00e1 v\u00e1lka ve \u0160pan\u011blsku<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3064,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8,9],"tags":[51,47,63,40],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/244"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=244"}],"version-history":[{"count":3,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/244\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3065,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/244\/revisions\/3065"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3064"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=244"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=244"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=244"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}