{"id":2441,"date":"2018-02-15T16:40:37","date_gmt":"2018-02-15T15:40:37","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2018\/02\/15\/josef-bozek\/"},"modified":"2018-02-15T16:40:37","modified_gmt":"2018-02-15T15:40:37","slug":"josef-bozek","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2018\/02\/15\/josef-bozek\/","title":{"rendered":"Josef Bo\u017eek"},"content":{"rendered":"<p style=\"text-align: center;\"><strong><img loading=\"lazy\" class=\" alignleft size-full wp-image-2438\" style=\"float: left;\" src=\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/bozek_10.jpg\" alt=\"\" width=\"120\" height=\"89\" \/>Ve velk\u00e9 dopravn\u00ed hale N\u00e1rodn\u00edho technick\u00e9ho muzea v Praze na Letn\u00e9 je mezi star\u00fdmi a nov\u00fdmi automobily ve sklen\u011bn\u00e9 vitr\u00edn\u011b um\u00edst\u011bn model prvn\u00edho silni\u010dn\u00edho \u201eparovozu&#8220;. Toto \u010destn\u00e9 m\u00edsto si model Bo\u017ekova parovozu zaslou\u017e\u00ed pln\u00fdm pr\u00e1vem.<\/strong><\/p>\n<p>  <!--more-->  <\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u00a0<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Je mo\u017eno sice pochybovat o technick\u00e9 v\u011brnosti tohoto modelu, ale rozhoduj\u00edc\u00ed je skute\u010dnost, \u017ee roku 1815 Bo\u017ek\u016fv parov\u016fz ji\u017e jezdil po Stromovce. Spole\u010dn\u011b s francouzsk\u00fdm vyn\u00e1lezcem <em>Cugnotem<\/em> pat\u0159\u00ed tedy Josefu Bo\u017ekovi prvenstv\u00ed v konstrukci silni\u010dn\u00edho vozidla, poh\u00e1n\u011bn\u00e9ho parou. V pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9m <em>Conservatoire des Arts et M\u00e9tiers<\/em> (obdoba na\u0161eho N\u00e1rodn\u00edho technick\u00e9ho muzea) je <em>Cugnot\u016fv<\/em> vyn\u00e1lez &#8211; silni\u010dn\u00ed parn\u00ed v\u016fz &#8211; zhotoven v p\u016fvodn\u00edm m\u011b\u0159\u00edtku.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">V 50. l\u00e9tech 19. stolet\u00ed byli francouz\u0161t\u00ed historikov\u00e9 velmi p\u0159ekvapeni, kdy\u017e na pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 v\u00fdstav\u011b <em>\u201e\u010ceskoslovensk\u00e1 technika&#8220;<\/em> vid\u011bli model Bo\u017ekova parovozu, kter\u00fd byl uveden do chodu sice pozd\u011bji ne\u017e stroj Cugnot\u016fv, ale zato byl mnohem dokonalej\u0161\u00ed.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><em><strong>Josef Bo\u017eek<\/strong> <\/em>se narodil r. 1782 v mal\u00e9m vodn\u00edm ml\u00fdn\u011b v <em>Byrech<\/em> u<em> Bialy<\/em>. D\u0159ev\u011bn\u00e1 mechanika p\u0159evodov\u00fdch kol okouzlila mlad\u00e9ho Josefa a podn\u00edtila jeho z\u00e1liby pro cel\u00fd \u017eivot. U\u017e v d\u011btstv\u00ed se vyznamenal prvn\u00edmi vlastnoru\u010dn\u011b vyroben\u00fdmi vodn\u00edmi ml\u00fdnky a klep\u00e1tky. Doma si v\u0161imli Josefova z\u00e1jmu o mechaniku a poslali ho na gymnasium do T\u011b\u0161\u00edna. Vedle b\u011b\u017en\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f, kter\u00e9 musel na gymnasiu studovat, v\u011bnoval se Josef Bo\u017eek t\u00e9m\u011b\u0159 v\u00fdhradn\u011b mechanice. Brzy za\u010dal i vynal\u00e9zat. Troufl si i na takov\u00e9 \u00fakoly, kter\u00e9 byly zd\u00e1nliv\u011b zcela nad jeho s\u00edly. Zn\u00e1m\u00e1 je p\u0159\u00edhoda s porouchan\u00fdm orlojem na radni\u010dn\u00ed v\u011b\u017ei v Olomouci. Josef Bo\u017eek se nab\u00eddl, \u017ee jej nejen oprav\u00ed, ale i vylep\u0161\u00ed. Tehdej\u0161\u00ed m\u011b\u0161\u0165anostov\u00e9 mlad\u00e9mu Bo\u017ekovi ned\u016fv\u011b\u0159ovali, i kdy\u017e sestrojil skv\u011bl\u00fd model starod\u00e1vn\u00fdch olomouck\u00fdch radni\u010dn\u00edch hodin. Model byl vysok\u00fd \u010dtvrt metru a velmi dob\u0159e \u0161el. Hodiny tloukly ka\u017edou \u010dtvrthodinu, ka\u017edou celou hodinu hr\u00e1ly jinou melodii, ukazovaly f\u00e1ze m\u011bs\u00edce, v ok\u00e9nk\u00e1ch se pohybovaly figurky, jeden \u010d\u00edseln\u00edk ukazoval hodinov\u00e9 \u010dtvrti, jin\u00fd hodiny, m\u011bs\u00edce atd. Vedle tohoto n\u00e1ro\u010dn\u00e9ho modelu sestrojil Bo\u017eek v dob\u011b studi\u00ed asi 40 dal\u0161\u00edch model\u016f strojk\u016f, z nich\u017e n\u011bkter\u00e9 se dochovaly a dodnes sv\u011bd\u010d\u00ed o jeho mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 vynal\u00e9zavosti a manu\u00e1ln\u00ed zru\u010dnosti.<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img loading=\"lazy\" class=\" size-full wp-image-2439\" src=\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/bozek_0.jpg\" alt=\"\" width=\"300\" height=\"401\" \/><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Po skon\u010den\u00ed gymnasijn\u00edch studi\u00ed odv\u00e1\u017e\u00ed Bo\u017eka formansk\u00fd v\u016fz na dal\u0161\u00ed studia matematiky a mechaniky do Brna. O rok pozd\u011bji odch\u00e1z\u00ed do Prahy. Cesta do Prahy v\u0161ak byla mnohem sv\u00edzeln\u011bj\u0161\u00ed; Bo\u017eek ji vykonal p\u011b\u0161ky a je\u0161t\u011b p\u0159itom nesl na z\u00e1dech model post\u0159ihovac\u00edho stroje. P\u011b\u0161ky ne\u0161el z furiantstv\u00ed nebo ze sportovn\u00edch d\u016fvod\u016f, ale prost\u011b proto, \u017ee nem\u011bl pen\u00edze.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Rozhodl se studovat filosofii. Dostal v\u00fdhodn\u00e9 m\u00edsto vychovatele d\u011bt\u00ed hrab\u011bte <em>Clam-Martinice<\/em> a mohl studovat na universit\u011b bez obavy o \u017eivobyt\u00ed. Filosofie a pohodln\u00fd \u017eivot v hrab\u011bc\u00ed rodin\u011b pomohl Bo\u017ekovi p\u0159ekonat zklam\u00e1n\u00ed, jak\u00e9 mu p\u0159ipravila Praha, kdy\u017e nedocenila jeho mechanick\u00e9 strojky a des\u00edtky mechanick\u00fdch n\u00e1pad\u016f. Rozum Bo\u017ekovi p\u0159ikazoval: bu\u010f dobr\u00fdm vychovatelem, studuj filosofii a zanech matematiky. Rozum v\u0161ak obvykle prohraje u mlad\u00e9ho \u010dlov\u011bka, kter\u00fd m\u00e1 svoji z\u00e1libu.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Po\u010d\u00e1tkem 19. stolet\u00ed vznikla v Praze nov\u00e1 \u0161kola &#8211; Stavovsk\u00fd polytechnick\u00fd \u00fastav &#8211; s technick\u00fdm zam\u011b\u0159en\u00edm. Jej\u00ed \u0159editel, profesor Franti\u0161ek Josef Gerstner, pot\u0159eboval zdatn\u00e9 u\u010ditele a pomocn\u00edky, kte\u0159\u00ed by byli mistry sv\u00e9ho oboru.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Mlad\u00fd Josef Bo\u017eek opustil filosofii, opustil m\u00edsto vychovatele a s modelem post\u0159ihovac\u00edho stroje \u0161el ke Gerstnerovi. Rozhodn\u011b si nepolep\u0161il, ale zato byl u sv\u00e9 milovan\u00e9 mechaniky. A tak roku 1805 za\u010d\u00edn\u00e1 Bo\u017eek zase od za\u010d\u00e1tku. Profesor Gerstner v\u011bd\u011bl, \u017ee Bo\u017eek m\u00e1 vynikaj\u00edc\u00ed talent k mechanice &#8211; ale cht\u011bl, aby mu p\u0159e\u0161la do krve i \u0159emesln\u00e1 rutina jemn\u00e9 mechaniky, jakou maj\u00ed zejm\u00e9na hodin\u00e1\u0159i. Bo\u017eek proto prod\u011blal tvrdou \u0161kolu nev\u00edtan\u00e9ho tovary\u0161e u tehdy nejlep\u0161\u00edho pra\u017esk\u00e9ho hodin\u00e1\u0159e, mistra Heinricha. Brzy zhotovoval pro Gerstnera \u010detn\u00e9 modely nov\u00fdch typ\u016f kyvadlov\u00fdch a kapesn\u00edch hodin, p\u0159esn\u00e9 chronometry a jin\u00e9 m\u011b\u0159ic\u00ed p\u0159\u00edstroje. Proslavil se revolu\u010dn\u00edm \u010dinem v hodin\u00e1\u0159sk\u00e9 technice. P\u0159estal pou\u017e\u00edvat kotvice s v\u0159etenem, kter\u00e9 se do t\u00e9 doby b\u011b\u017en\u011b u\u017e\u00edvalo (tzv. \u0161varcvaldky), a pou\u017eil poprv\u00e9 Grahamova h\u00e1ku. T\u00edm podstatn\u011b p\u0159isp\u011bl ke zdokonalen\u00ed v t\u00e9 dob\u011b vyr\u00e1b\u011bn\u00fdch hodin. Zhotovil tak\u00e9 kapesn\u00ed hodinky, kter\u00e9 \u0161ly nep\u0159etr\u017eit\u011b bez natahov\u00e1n\u00ed. Pero se natahovalo pohybem t\u011bla, p\u0159i ch\u016fzi. Takov\u00e9 automatick\u00e9 hodinky se pou\u017e\u00edvaj\u00ed dodnes a m\u00e1lokdo v\u00ed, \u017ee podobn\u00e9 hodinky ji\u017e p\u0159ed 200 lety vyrobil Josef Bo\u017eek.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Ve sv\u011bt\u011b se v t\u00e9 dob\u011b za\u010dal prosazovat <em>Watt\u016fv<\/em> parn\u00ed stroj. Jeho v\u00fdznam pro techniku dovedl Gerstner velmi dob\u0159e odhadnout. Model parn\u00edho stroje &#8211; podle Gerstnerov\u00fdch n\u00e1\u010drtk\u016f &#8211; sice Bo\u017eek sestavil kr\u00e1tce po p\u0159\u00edchodu na techniku, ale stroj nikdy nepracoval. Teprve roku 1810 sestavil Bo\u017eek skute\u010dn\u00fd stroj, pravd\u011bpodobn\u011b podle anglick\u00fdch v\u00fdkres\u016f nebo dokonce z anglick\u00fdch odlitk\u016f. Po \u00famorn\u00e9 pr\u00e1ci &#8211; \u0161lo zejm\u00e9na o p\u0159esn\u00e9 opracov\u00e1n\u00ed hrub\u00fdch odlitk\u016f &#8211; se Bo\u017ek\u016fv parn\u00ed stroj rozb\u011bhl a b\u011b\u017eel 20 minut. Zastavil se proto, \u017ee do\u0161la p\u00e1ra. Bo\u017eek zhotovil miniaturn\u00ed model sv\u00e9ho parn\u00edho stroje, vodu oh\u0159\u00edval lihov\u00fdm kahanem a strojek b\u011b\u017eel nep\u0159etr\u017eit\u011b a rozt\u00e1\u010del dal\u0161\u00edch 25 mal\u00fdch strojk\u016f.<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img loading=\"lazy\" class=\" size-full wp-image-2440\" src=\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/bozek_1.jpg\" alt=\"\" width=\"450\" height=\"293\" \/><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">V Bo\u017ekov\u011b hlav\u011b vznikla fantastick\u00e1 my\u0161lenka: v\u016fz, kter\u00fd bude s\u00e1m jezdit po silnici, bude vozit lidi, tahat n\u00e1klady. V\u0161ichni &#8211; v\u010detn\u011b Gerstnera &#8211; tuto my\u0161lenku pova\u017eovali za nesmyslnou; v\u017edy\u0165 parn\u00ed stroj m\u00e1 st\u00e1t v tov\u00e1rn\u00e1ch, rozt\u00e1\u010det kola stroj\u016f a ne s\u00e1m jezdit!<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">A p\u0159ece 17. z\u00e1\u0159\u00ed 1815 zhl\u00e9dli pra\u017e\u0161t\u00ed ob\u010dan\u00e9 ve Stromovce &#8211; v tehdej\u0161\u00ed <em>\u201eKr\u00e1lovsk\u00e9 obo\u0159e&#8220;<\/em> &#8211; prvn\u00ed Bo\u017ek\u016fv parn\u00ed v\u016fz, kter\u00fd spolehliv\u011b jezdil a vozil prvn\u00ed odv\u00e1\u017elivce. Bo\u017eek z vlastn\u00edch pen\u011bz uskute\u010dnil svou my\u0161lenku a Praha byla sv\u011bdkem prvn\u00ed \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 j\u00edzdy silni\u010dn\u00edho parn\u00edho vozu. Byl to \u00fasp\u011bch obrovsk\u00fd.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Bo\u017eek se potom pustil do stavby parn\u00edho pohonu pro lodi. V l\u00e9t\u011b 1817 m\u011bla b\u00fdt p\u0159edvedena lo\u010f na rybn\u00ed\u010dku ve Stromovce a na cest\u011b m\u011bla b\u00fdt p\u0159edvedena j\u00edzda parn\u00edho vozu. Stavba lodi a parn\u00edho vozu st\u00e1la Bo\u017eka v\u0161echny \u00faspory.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Kr\u00e1tce p\u0159ed zah\u00e1jen\u00edm atrakce se v\u0161ak strhla prudk\u00e1 bou\u0159e, obecenstvo se rozuteklo a v nastal\u00e9 panice n\u011bkdo vykradl pokladnu s vybran\u00fdm vstupn\u00fdm. A to byl v t\u00e9 dob\u011b cel\u00fd a jedin\u00fd majetek vyn\u00e1lezce Bo\u017eka!<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Bo\u017eek byl finan\u010dn\u011b i mor\u00e1ln\u011b zni\u010den. V\u011b\u0159itel\u00e9, kte\u0159\u00ed d\u0159\u00edve Bo\u017eka podporovali, vym\u00e1hali nal\u00e9hav\u011b pohled\u00e1vky za materi\u00e1l. Profesor Gerstner ml\u010del a sp\u00ed\u0161e nazna\u010doval, \u017ee takov\u00e9 konce o\u010dek\u00e1val. Bo\u017eek v\u0161ak nezoufal, znovu se pustil do konstrukc\u00ed hodinov\u00fdch strojk\u016f, vynalezl a tak\u00e9 postavil modely hydraulick\u00fdch lis\u016f na olej, stroje do cukrovar\u016f, do p\u0159\u00e1delen a porcel\u00e1nek. Z vyn\u00e1lezce-bou\u0159liv\u00e1ka se stal piln\u00fd pracovn\u00edk u profesora Gerstnera.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Spln\u011bn\u00ed sv\u00e9ho snu &#8211; parn\u00ed dopravy na \u010desk\u00fdch \u0159ek\u00e1ch a silnic\u00edch &#8211; se Bo\u017eek nedo\u010dkal. Za jeho \u017eivota mu p\u0159inesly sl\u00e1vu hodinky a mechanick\u00e9 strojky. Roku 1835 pak velk\u00fd \u201emechanikus&#8220; Bo\u017eek um\u00edr\u00e1 na z\u00e1pal plic.<\/p>\n<p style=\"text-align: right;\"><span style=\"white-space: pre;\">Archiv NoS<\/span><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Ve velk\u00e9 dopravn\u00ed hale N\u00e1rodn\u00edho technick\u00e9ho muzea v Praze na Letn\u00e9 je mezi star\u00fdmi a nov\u00fdmi automobily ve sklen\u011bn\u00e9 vitr\u00edn\u011b<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":2438,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[19],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2441"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2441"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2441\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2438"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2441"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2441"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2441"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}