{"id":2463,"date":"2018-08-29T13:37:15","date_gmt":"2018-08-29T11:37:15","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2018\/08\/29\/karel-slavoj-amerling\/"},"modified":"2020-03-21T11:19:12","modified_gmt":"2020-03-21T10:19:12","slug":"karel-slavoj-amerling","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2018\/08\/29\/karel-slavoj-amerling\/","title":{"rendered":"Karel Slavoj Amerling"},"content":{"rendered":"\n

Amerling sv\u00fdmi snahami a idejemi p\u0159edb\u00edhal sv\u00e9 sou\u010dasn\u00edky o cel\u00e1 desetilet\u00ed. Takov\u00ed lid\u00e9 se za sv\u00e9ho \u017eivota z\u0159\u00eddkakdy do\u010dkaj\u00ed ocen\u011bn\u00ed; ve st\u0159edov\u011bku b\u00fdvali prohla\u0161ov\u00e1ni za \u010darod\u011bje, pozd\u011bji za nebezpe\u010dn\u00e9 revolucion\u00e1\u0159e nebo za bl\u00e1zny. O Amerlingovi napsal jeden jeho vrstevn\u00edk: \u201eJe to \u010dlov\u011bk, kter\u00fd se k ni\u010demu praktick\u00e9mu nehod\u00ed, kolotaje a motaje se st\u00e1le v\u00edce do sv\u00fdch fantazi\u00ed.“<\/em><\/strong><\/p>\n\n\n\n\n\n\n\n

Ani my nem\u016f\u017eeme Amerlinga p\u0159ij\u00edmat bez v\u00fdhrad, vad\u00ed n\u00e1m jeho \u010dasto \u00fapln\u011b mystick\u00e1 a romantick\u00e1 filosofie, ale p\u0159esto n\u00e1s napl\u0148uje obdivem a \u00factou jeho pr\u016fkopnick\u00e9 d\u00edlo, jeho dodnes aktu\u00e1ln\u00ed my\u0161lenky a projekty, jeho v\u0161estrannost a vytrvalost.<\/p>\n\n\n\n

Narodil se r. 1807 v Klatovech, vystudoval l\u00e9ka\u0159stv\u00ed a stal se asistentem Jana Sv. Presla na pra\u017esk\u00e9 universit\u011b, potom tajemn\u00edkem proslul\u00e9ho p\u0159\u00edrodov\u011bdce Ka\u0161para \u0160ternberka a kone\u010dn\u011b se usadil v Praze jako l\u00e9ka\u0159. Brzy na sebe upozornil sv\u00fdmi liter\u00e1rn\u00edmi d\u00edly z nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch obor\u016f: z filosofie, pedagogiky, hospod\u00e1\u0159stv\u00ed, mravouky, ale hlavn\u011b z p\u0159\u00edrodn\u00edch v\u011bd, chemie, zoologie, botaniky, ov\u0161em vesm\u011bs se z\u0159etelem k hospod\u00e1\u0159sk\u00fdm pot\u0159eb\u00e1m doby. Ale hlavn\u00edm c\u00edlem jeho \u017eivota byla snaha o reformu \u010desk\u00e9ho \u0161kolstv\u00ed. Jeho ide\u00e1lem bylo vzd\u011bl\u00e1n\u00ed t\u011bsn\u011b spjat\u00e9 se \u017eivotem, pr\u016fmyslem a hospod\u00e1\u0159stv\u00edm. V\u011bd\u011bl u\u017e tehdy to, co my dnes na v\u0161ech front\u00e1ch probojov\u00e1v\u00e1me, co pova\u017eujeme za nejmodern\u011bj\u0161\u00ed slo\u017eku v\u00fduky – \u017ee polytechnizace vzd\u011bl\u00e1n\u00ed nesm\u00ed b\u00fdt jen heslem, ale mus\u00ed se st\u00e1t z\u00e1kladn\u00edm kamenem v\u0161ech typ\u016f \u0161kolstv\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Jeho dal\u0161\u00edm revolu\u010dn\u00edm heslem bylo, \u017ee v\u00fdchova se nesm\u00ed vztahovat jen na jedince, n\u00fdbr\u017e na cel\u00fd n\u00e1rod a na cel\u00fd sv\u011bt; zd\u016fraz\u0148uje – p\u0159esn\u011b v duchu dne\u0161n\u00edch z\u00e1sad – spojitost v\u0161eho u\u010diva navz\u00e1jem a hlavn\u011b jeho spojitost se \u017eivotem. Propaguje n\u00e1zorn\u00e9 vyu\u010dov\u00e1n\u00ed, navrhuje a po\u0159izuje pro n\u011b prvn\u00ed \u010desk\u00e9 p\u016fvodn\u00ed \u0161koln\u00ed knihy, mapy, obrazy \u017eivo\u010dich\u016f, jedovat\u00fdch rostlin, pr\u016fmyslov\u00e9 a \u0159emeslnick\u00e9 technologie a jin\u00e9 \u0161koln\u00ed pom\u016fcky.<\/p>\n\n\n\n

V\u011bda byla dosud vyhrazena jen vy\u0161\u0161\u00edm vrstv\u00e1m. Amerling v\u00ed, \u017ee je t\u0159eba ji popularizovat, p\u0159ibl\u00ed\u017eit lidu. Kdy\u017e mu byla po smrti Preslov\u011b nab\u00eddnuta profesura na universit\u011b, odpov\u011bd\u011bl: \u201eKdo n\u00e1rod sv\u016fj miluje, neposad\u00ed mu na hlavu klobouk, dokud mu neobul bot; kdo pomoci chce, z d\u016fli mus\u00ed za\u010d\u00edti.“<\/p>\n\n\n\n

Z t\u011bchto jeho z\u00e1sad a zku\u0161enost\u00ed pak vyrostla \u201eBude\u010d“, \u00fapln\u011b nov\u00fd, pr\u016fkopnick\u00fd typ \u0161koly, prvn\u00ed sv\u00e9ho druhu v\u016fbec, nemaj\u00edc\u00ed nikde obdoby; typ koncipovan\u00fd bez jak\u00e9hokoliv ciz\u00edho vzoru a p\u0159esto, i kdy\u017e ne zcela poveden\u00fd, tedy aspo\u0148 navrhovan\u00fd tak promy\u0161len\u011b, \u017ee dodnes jeho n\u00e1m\u011bty mohou slou\u017eit za vzor pro modern\u00ed polytechnizaci \u0161kolstv\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Bude\u010d nebyla vyhran\u011bn\u00fdm typem \u0161koly; m\u011bla b\u00fdt \u201ev\u0161eu\u010deli\u0161t\u011bm“, kde se m\u011bli vzd\u011bl\u00e1vat p\u0159edev\u0161\u00edm budouc\u00ed u\u010ditel\u00e9, av\u0161ak i mist\u0159i \u0159emeslni\u010dt\u00ed, kte\u0159\u00ed by zase sv\u00e9 poznatky p\u0159en\u00e1\u0161eli na sv\u00e9 u\u010dn\u011b, a sou\u010dasn\u011b m\u011bla Bude\u010d vychov\u00e1vat t\u00e9\u017e \u201ed\u016fkladn\u011b vzd\u011blan\u00e9 vychovatelky, matky, man\u017eelky a hospodyn\u011b.“ Proto\u017ee Amerling byl propag\u00e1torem n\u00e1zorn\u00e9ho vyu\u010dov\u00e1n\u00ed, zam\u011b\u0159il u\u010debn\u00ed osnovy Bud\u010de tak, aby se u\u010dilo \u201enejen z knih a obr\u00e1zk\u016f, n\u00fdbr\u017e i ze samou\u010den\u00ed se“. Proto m\u011blo b\u00fdt v Bud\u010di v\u0161e, \u010deho je pro lidsk\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed t\u0159eba: knihy, sb\u00edrky v\u0161eho druhu, botanick\u00e1 zahrada, d\u00edlny \u0159emeslnick\u00e9 i um\u011bleck\u00e9, kovoobr\u00e1b\u011bc\u00ed i truhl\u00e1\u0159sk\u00e9, byla zde prvn\u00ed \u010desk\u00e1 laborato\u0159 v\u016fbec, knihtisk\u00e1rna, mikroskopy, hudebn\u00ed odd\u011blen\u00ed, kde se \u017e\u00e1ci zdokonalovali ve zp\u011bvu a h\u0159e na r\u016fzn\u00e9 hudebn\u00ed n\u00e1stroje, nebo kde tyto n\u00e1stroje sami vyr\u00e1b\u011bli. Byla tam nemocnice, v n\u00ed\u017e se l\u00e9\u010dilo bez l\u00e9k\u016f, jen podle p\u0159\u00edrody, a nad t\u00edm v\u0161\u00edm se nad budovou ty\u010dila d\u0159ev\u011bn\u00e1 v\u011b\u017e-prvn\u00ed pra\u017esk\u00e1 rozhledna a sou\u010dasn\u011b hv\u011bzd\u00e1\u0159sk\u00e1 observato\u0159.<\/p>\n\n\n\n

Rovn\u011b\u017e p\u0159ilehl\u00e1 zahrada byla pln\u011b vyu\u017eita pro nejrozmanit\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdzkumnictv\u00ed: m\u011bla botanick\u00e1 pol\u00ed\u010dka pro rostliny pr\u016fmyslov\u00e9, l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 i zem\u011bd\u011blsk\u00e9, v\u0161ude po cel\u00e9 zahrad\u011b byly klece s \u017eivo\u010dichy, v jedn\u00e9 \u010d\u00e1sti byla \u201ehlemej\u017e\u010f\u00e1rna“, v\u010deln\u00edky, moru\u0161e pro hedv\u00e1bnictv\u00ed aj. Vyu\u010dov\u00e1n\u00ed bylo rozvr\u017eeno do 4 ro\u010dn\u00edk\u016f a vyu\u010dovalo se denn\u011b od 8 do 22 hodin v\u010detn\u011b ned\u011ble.<\/p>\n\n\n\n

Z\u00e1klady tohoto \u201ev\u0161eu\u010deli\u0161t\u011b“ a \u201esemeni\u0161t\u011b u\u010ditelsk\u00e9ho“ za\u010dal Amerling budovat r. 1839. S podporou \u010desk\u00fdch mecen\u00e1\u0161\u016f zakoupil velkou zahradu na rohu ulic Je\u010dn\u00e9 a V t\u016fn\u00edch s dosti zpustl\u00fdm domkem, a za\u010dal ihned stav\u011bt. R. 1843, a\u010d stavba je\u0161t\u011b nebyla dokon\u010dena, u\u017e se tam p\u0159edn\u00e1\u0161elo pro \u0159emesln\u00edky. Sou\u010dasn\u011b se pokou\u0161el vybudovat obdobnou Bude\u010d i v Plzni a Klatovech. Byla to nadlidsk\u00e1 pr\u00e1ce du\u0161evn\u00ed i fyzick\u00e1. \u201e\u017d\u00e1dn\u00fd nem\u016f\u017ee pochopit, odkud t\u00e9 s\u00edly bere…“, napsal o n\u011bm jeden z jeho spolupracovn\u00edk\u016f.<\/p>\n\n\n\n

Ale Amerling se p\u0159ece jen p\u0159ecenil; neuva\u017eoval, nepo\u010d\u00edtal, neznal p\u0159ek\u00e1\u017eek, cht\u011bl j\u00edt v\u017edy rovnou k c\u00edli – a nedo\u0161el. Bohu\u017eel, mnoz\u00ed jeho p\u0159\u00edznivci, na nich\u017e byl finan\u010dn\u011b z\u00e1visl\u00fd, se brzy od n\u011bho odvr\u00e1tili. Amerling zoufale sh\u00e1n\u011bl pen\u00edze na dokon\u010den\u00ed stavby i na zaplacen\u00ed dluh\u016f; smrteln\u00fd z\u00e1pas Bud\u010de skon\u010dil v r. 1848, kdy musel b\u00fdt d\u016fm prod\u00e1n a zm\u011bn\u011bn na byty.<\/p>\n\n\n\n

Ale Amerlingovy ob\u011bti p\u0159ece nebyly marn\u00e9: Bude\u010d vnesla \u010dinorod\u00fd ruch mezi \u010desk\u00e9 u\u010ditelstvo i mezi \u0159emesln\u00edky, a v\u0161ichni vydatn\u011b t\u011b\u017eili ze zku\u0161enost\u00ed tam z\u00edskan\u00fdch.<\/p>\n\n\n\n

Za\u010dala se mno\u017eit odborn\u00e1 \u010desk\u00e1 literatura, vznikla prvn\u00ed \u0159emeslnick\u00e1 z\u00e1lo\u017ena, \u0159emeslnick\u00e9 spolky atd. I Amerlingovy snahy o reformu \u010desk\u00e9ho \u0161kolstv\u00ed pokra\u010dovaly d\u00e1le: r. 1848 byl jmenov\u00e1n \u0159editelem Prvn\u00ed c. k. hlavn\u00ed \u0161koly \u010desk\u00e9, na kterou p\u0159enesl v\u0161echno sv\u00e9 budovatelsk\u00e9 \u00fasil\u00ed i jm\u00e9no \u201eBude\u010d“.<\/p>\n\n\n\n

T\u00edm ov\u0161em nen\u00ed vy\u010derp\u00e1n Amerling\u016fv p\u0159\u00ednos \u010desk\u00e9 kultu\u0159e. P\u0159edev\u0161\u00edm mus\u00edme p\u0159ipomenout jeho rozs\u00e1hlou liter\u00e1rn\u00ed \u010dinnost, jeho snahu o vytv\u00e1\u0159en\u00ed \u010desk\u00e9ho odborn\u00e9ho n\u00e1zvoslov\u00ed a v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b i jeho pokrokov\u00e9 n\u00e1zory na techniku, z nich\u017e uvedeme aspo\u0148 jeden, kter\u00fd je z\u0159eteln\u00fdm n\u00e1vrhem elektrizace \u017eeleznic v dob\u011b, kdy v \u010cech\u00e1ch mimo ko\u0148ky je\u0161t\u011b v\u016fbec ani \u017eeleznice nebyla. Amerling napsal k heslu \u201eMluno“ (tak se toti\u017e m\u011bla \u010desky jmenovat elekt\u0159ina) toto: \u201eSly\u0161el jsem ned\u00e1vno v Praze, \u017ee na t\u00e9 \u017eeleznici z Brna do V\u00eddn\u011b t\u011bmi parojezdy velik\u00e9 ne\u0161t\u011bst\u00ed se stalo; od toho kotle toti\u017e, kde se ty p\u00e1ry vyvinuj\u00ed, zap\u00e1lila se cel\u00e1 vesnice a 18 dom\u016f napo\u0159\u00e1d sho\u0159elo. Jsem p\u0159esv\u011bd\u010den, kdyby m\u00edsto par ji\u017e tento mohutn\u00fd stroj mlunn\u00fd se u\u017e\u00edval, toti\u017e kdyby u velik\u00e9m spo\u0159\u00e1d\u00e1n byl, \u017ee by mno\u017estv\u00ed voz\u016f za sebou v \u010derstvosti a letu t\u00e1hnouti mohl, \u017ee by zajist\u00e9 nic takov\u00e9ho se nestalo.“<\/p>\n\n\n\n

Amerlinga dovedeme spr\u00e1vn\u011b ocenit snad teprve dnes, kdy\u017e srovn\u00e1v\u00e1me sv\u00e9 nyn\u011bj\u0161\u00ed z\u00e1pasy o polytechnizaci vzd\u011bl\u00e1n\u00ed s t\u00edm, co on p\u0159ed t\u00e9m\u011b\u0159 200 lety navrhoval, \u0159e\u0161il a v mnoha p\u0159\u00edpadech vy\u0159e\u0161il tak, \u017ee bychom si z jeho \u010dinnosti mohli br\u00e1t p\u0159\u00edklad. <\/p>\n\n\n\n