{"id":28,"date":"2007-10-27T22:50:11","date_gmt":"2007-10-27T20:50:11","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2007\/10\/27\/skutene-teni-je-vdy-revoluci\/"},"modified":"2007-10-27T22:50:11","modified_gmt":"2007-10-27T20:50:11","slug":"skutene-teni-je-vdy-revoluci","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2007\/10\/27\/skutene-teni-je-vdy-revoluci\/","title":{"rendered":"SKUTE\u010cN\u00c9 \u010cTEN\u00cd JE V\u017dDY REVOLUC\u00cd"},"content":{"rendered":"

\"totem\"V nakladatelstv\u00ed Malvern pr\u00e1v\u011b vych\u00e1z\u00ed nov\u00e1 kniha esejisty Jana Sterna<\/em> nazvan\u00e1 Totem, incest a odkouzlen\u00ed bur\u017eoazie.<\/em> <\/p>\n

<\/p>\n

V knize se autor pokou\u0161\u00ed rozv\u00edjet to, co s\u00e1m naz\u00fdv\u00e1 psychoanalytick\u00e1 teorie kultury. Analyzuje za t\u00edm \u00fa\u010delem horor Moucha, kter\u00fd vid\u00ed jako kl\u00ed\u010dov\u00fd \u00bbm\u00fdtus o modernit\u011b\u00ab. V jin\u00e9m m\u00fdtu, staro\u0159eck\u00e9m p\u0159\u00edb\u011bhu o Myrrze, hled\u00e1 tajemstv\u00ed incestu. Poh\u00e1dku Valibuk od Bo\u017eeny N\u011bmcov\u00e9 de\u0161ifruje jako tajn\u00fd n\u00e1vod k v\u00fdrob\u011b \u00bbkovov\u00e9 du\u0161e\u00ab. Kl\u00ed\u010d k filmov\u00e9 postav\u011b inspektora Clouseaua hled\u00e1 v indi\u00e1nsk\u00fdch legend\u00e1ch o Pt\u00e1ku hromu. Analyzuje p\u00edse\u0148 Josefa Laufera Dopis Svobodn\u00e9 Evrop\u011b, ale nemine p\u0159itom ani mytologii hada, seri\u00e1l Hor\u00e1kovi \u010di Trauteberka z Krkono\u0161sk\u00fdch poh\u00e1dek. K televizn\u00edmu po\u0159adu Vypad\u00e1\u0161 skv\u011ble! se vztahuje s pomoc\u00ed Jacquese Lacana a Louise Althussera. V m\u011bstsk\u00e9 legend\u011b o mu\u017ei se zapalova\u010dem nal\u00e9z\u00e1 d\u016fvod, pro\u010d padl re\u017eim roku 1989. Reklamy na pivo demaskuje jako \u00bblatentn\u011b homosexu\u00e1ln\u00ed\u00ab. Vykl\u00e1d\u00e1 tak\u00e9 nap\u0159\u00edklad vlastn\u00ed sen o proch\u00e1zen\u00ed zd\u00ed \u010di poselstv\u00ed mimozem\u0161\u0165an\u016f ze souhv\u011bzd\u00ed Plej\u00e1d. Nechyb\u00ed tu v\u0161ak ani japonsk\u00e9 pornocomiksy, americk\u00e1 seri\u00e1lov\u00e1 hrdinka Ally McBeal, teorie um\u011bn\u00ed odvozen\u00e1 od mate\u0159sk\u00e9ho prsu… Zkr\u00e1tka sdostatek munice pro Sternovy oponenty i nov\u00e1 d\u00e1vka rozko\u0161\u00ed pro ty, kdo si jeho texty zamilovali. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 \u010c\u00edm se va\u0161e nov\u00e1 kniha li\u0161\u00ed od t\u00e9 p\u0159edchoz\u00ed?<\/em> <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Je v n\u00ed asi m\u00e9n\u011b politiky a v\u00edce kultury. D\u00edky tomu snad m\u016f\u017ee n\u011bkomu p\u0159ipadat uhlazen\u011bj\u0161\u00ed, j\u00e1 ji v\u0161ak vn\u00edm\u00e1m jako radik\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 M\u011b se zd\u00e1, \u017ee jste zanev\u0159el na Junga, McLuhana a neomarxisty, a o to v\u00edce jste se upnul na psychoanalytiky: Freuda, Kleinovou, Lacana, Sullivana…<\/em> <\/p>\n

\u00a0\u00a0 M\u016fj vztah k Jungovi byl v\u017edy slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed a v knize to osv\u011btluje esej, kter\u00fd jsem nazval Zabij Je\u017e\u00ed\u0161e! Pokou\u0161\u00edm se v n\u011bm vysv\u011btlit, pro\u010d Jung musel p\u0159itakat n\u00e1bo\u017eenskosti, a pro\u010d musel zavrhnout Freuda. Nebyl podle mne toti\u017e schopen toho, co v knize naz\u00fdv\u00e1m \u00bbradik\u00e1ln\u00ed \u010dten\u00ed\u00ab. Ten esej m\u00e1 podtitul \u00bbskute\u010dn\u00e9 \u010dten\u00ed je v\u017edy revoluc\u00ed\u00ab. A tomu v\u011b\u0159\u00edm. Pod\u00edvejte, takov\u00fd Fromm se prohla\u0161oval za marxistu, ale jeho texty nejsou zdaleka tak revolu\u010dn\u00ed jako t\u0159eba texty Melanie Kleinov\u00e9, a\u010dkoli ta se o politiku vlastn\u011b nestarala. Revolu\u010dn\u00ed je to, co je osvobozuj\u00edc\u00ed, co rozb\u00edj\u00ed iluze, co posiluje v\u011bdom\u00ed na \u00fakor nev\u011bdom\u00ed a bezv\u011bdom\u00ed. V\u00e1clav B\u011blohradsk\u00fd p\u0159ed \u010dasem napsal esej Epocha tv\u016fr\u010d\u00edho \u010dten\u00ed. Napsal tam, \u017ee v \u00e9\u0159e, kdy odum\u0159el vztah "autor – \u010dten\u00e1\u0159", kdy u\u017e si autor se \u010dten\u00e1\u0159em v p\u0159eslo\u017eit\u011bl\u00e9m sv\u011bt\u011b, ve sv\u011bt\u011b rozpadl\u00e9m do subkultur a ghett, vlastn\u011b nemohou porozum\u011bt a hovo\u0159it spolu dialogick\u00fdm zp\u016fsobem, tedy v takov\u00e9m sv\u011bt\u011b m\u016f\u017eeme p\u0159e\u017e\u00edt jedin\u011b tehdy, kdy\u017e si osvoj\u00edme \u00bbtv\u016fr\u010d\u00ed \u010dten\u00ed\u00ab, \u0159ekl B\u011blohradsk\u00fd. A mysl\u00edm, \u017ee to plat\u00ed i pro levici a revolucion\u00e1\u0159e. Stanislav Holubec o m\u00e9 minul\u00e9 knize napsal, \u017ee p\u0159edstavuje pokus od\u00edt levici do postmodern\u00edho h\u00e1vu. \u00bbNemysl\u00edm, \u017ee je tato cesta perspektivn\u00ed. \u010cesk\u00e1 levice pot\u0159ebuje m\u00e9n\u011b psycholog\u016f, Freud\u016f a Jung\u016f a v\u00edce ekonom\u016f, sociolog\u016f, Wallerstein\u016f, Wright\u016f a \u017di\u017eek\u016f,\u00ab dodal. Byl jsem r\u00e1d, \u017ee n\u011bkdo tu knihu kritizoval i z t\u00e9to pozice, mysl\u00edm, \u017ee pr\u00e1v\u011b to pot\u0159ebovala, ale p\u0159esto se mi zd\u00e1, \u017ee uv\u011bzn\u011bn\u00ed ve Wallersteinech je pro levici sv\u00e9ho druhu proklet\u00edm. Ta d\u011bl\u00edc\u00ed \u010d\u00e1ra mezi konzervativn\u00edmi a revolu\u010dn\u00edmi texty vede jinak. Je mnoho nezaj\u00edmav\u00fdch, do sebe zakousnut\u00fdch konzerv, kter\u00e9 p\u0159et\u00e9kaj\u00ed pojmy jako "emancipace, t\u0159\u00edda, gender" apod. A proti tomu je spousta skute\u010dn\u011b osvobozuj\u00edc\u00edch text\u016f, kter\u00e9 se ani jednou nezm\u00edn\u00ed o spole\u010densk\u00e9 struktu\u0159e. Mysl\u00edm, \u017ee si levice bude muset osvojit tak\u00e9 takov\u00e9 tv\u016fr\u010d\u00ed \u010dten\u00ed, naj\u00edt to osvobozuj\u00edc\u00ed tam, kde bychom to podle pou\u017eit\u00e9ho slovn\u00edku ne\u010dekali. Ta v\u00e1lka o budoucnost se toti\u017e nevede na antiglobalistick\u00e9 barik\u00e1d\u011b, ale v \u00bbJ\u00e1\u00ab. To je to pole orn\u00e9 i v\u00e1le\u010dn\u00e9. Tam v\u0161e za\u010d\u00edn\u00e1 a kon\u010d\u00ed. Pokud o J\u00e1 nic nev\u00edme, pokud se domn\u00edv\u00e1me, \u017ee je jen deriv\u00e1tem ekonomick\u00e9ho a medi\u00e1ln\u00edho vlivu, oslepujeme sami sebe.
\u00a0\u00a0
\u00a0\u00a0 Tak\u017ee vy nev\u011b\u0159\u00edte, \u017ee \u010dlov\u011bka m\u016f\u017ee osvobodit politika?<\/em> <\/p>\n

\u00a0\u00a0 V\u017edy\u0165 se rozhl\u00e9dn\u011bme kolem sebe: \u017eijeme v \u00e9\u0159e renesance n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, magie, sekt, kult\u016f, mystiky, t\u0159ebas i mystiky konzumn\u00ed. Politika v podstat\u011b nikoho nezaj\u00edm\u00e1. O tom bychom m\u011bli p\u0159em\u00fd\u0161let. Mysl\u00edte, \u017ee za t\u00edm rozmachem ducha\u0159iny kolem n\u00e1s je n\u011bjak\u00e1 z\u00e1hadn\u00e1 propaganda? Ale kde\u017ee. Budeme muset p\u0159eformulovat pojem \u00bbfale\u0161n\u00e9 v\u011bdom\u00ed\u00ab. Budeme si muset p\u0159iznat, \u017ee na rovin\u011b J\u00e1, subjektivity, neboli v\u011bdom\u00ed, sociologizuj\u00edc\u00ed pohledy n\u011bco p\u0159ehl\u00e9dly. Ta fale\u0161 vyv\u011br\u00e1 zevnit\u0159, nikoli zvn\u011bj\u0161ku. Fale\u0161n\u00e9 v\u011bdom\u00ed nen\u00ed jen pot\u0159eba mocn\u00fdch, je to i touha ovl\u00e1dan\u00fdch. Bez tohoto pozn\u00e1n\u00ed se st\u00e1le jen to\u010d\u00edme v kruhu, jsme st\u00e1le jen v defenz\u00edv\u011b, budeme st\u00e1le por\u00e1\u017eeni: nejen vl\u00e1dnouc\u00edmi t\u0159\u00eddami a jejich apar\u00e1tem na v\u00fdrobu iluz\u00ed, ale i \u010dlov\u011bkem jako takov\u00fdm, \u010dlov\u011bkem tou\u017e\u00edc\u00edm v iluz\u00edch \u017e\u00edt. V tomto smyslu je v\u00fdklad poh\u00e1dky o Dlouh\u00e9m, \u0160irok\u00e9m a Bystrozrak\u00e9m mo\u017en\u00e1 revolu\u010dn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e anal\u00fdza tok\u016f kapit\u00e1lu. Popravd\u011b \u0159e\u010deno, my p\u0159ece v\u00edme celkem dob\u0159e, jak kapitalismus funguje. Ale je n\u00e1m to vlastn\u011b k ni\u010demu.<\/strong> Co je\u0161t\u011b nech\u00e1peme je, pro\u010d lid\u00e9 jdou za iluz\u00ed. V\u017edy a v\u0161ude. Hovo\u0159it o revoluci a pokroku p\u0159edt\u00edm, ne\u017e budu m\u00edt d\u016fv\u011bryhodnou odpov\u011b\u010f na tuto ot\u00e1zku, je bl\u00e1znovstv\u00edm sv\u00e9ho druhu. Revoluce se pak st\u00e1v\u00e1 vlastn\u011b jen jedn\u00edm z opi\u00e1t\u016f na pult\u011b, vedle v\u0161ech ostatn\u00edch. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Pravda je, \u017ee va\u0161e texty v posledn\u00ed dob\u011b jako by vstupovaly do souboje sp\u00ed\u0161e s n\u00e1bo\u017eenstv\u00edm ne\u017e politickou \u010di ekonomickou moc\u00ed.<\/em> <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Ano, to s t\u00edm pr\u00e1v\u011b souvis\u00ed. N\u00e1bo\u017eenstv\u00ed toti\u017e dr\u017e\u00ed v ruce ten kl\u00ed\u010d! Marx prohl\u00e1sil n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed za opium lidstva. Opomn\u011bl se v\u0161ak zeptat, pro\u010d lid\u00e9 pot\u0159ebuj\u00ed opojen\u00ed. Odpov\u011b\u010f na tuhle ot\u00e1zku nen\u00ed v\u016fbec jednoduch\u00e1. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 To m\u011b p\u0159iv\u00e1d\u00ed k jin\u00e9 d\u016fle\u017eit\u00e9 ot\u00e1zce. Zm\u00ednil jste recenzi Stanislava Holubce v Britsk\u00fdch listech. Tam Holubec \u0159ekl n\u011bco podstatn\u00e9ho: prohl\u00e1sil, \u017ee va\u0161e my\u0161len\u00ed je levicov\u00e9, ale nen\u00ed marxistick\u00e9. Jste marxista?<\/em> <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Pod\u00edvejte, co je j\u00e1drem Marxova my\u0161len\u00ed? Marx se sna\u017e\u00ed dok\u00e1zat jedin\u00e9: \u017ee kapitalismus m\u00e1 sv\u00e9 p\u0159edpoklady, \u010dasto neviditeln\u00e9, kter\u00e9 a\u017e pominou, zmiz\u00ed i kapitalismus. Marx je prvn\u00edm postmodern\u00edm myslitelem, nebo\u0165 se soust\u0159edil na to dok\u00e1zat, \u017ee n\u00e1\u0161 sv\u011bt nen\u00ed samoz\u0159ejm\u00fd. \u017de kapitalismus nen\u00ed \u00bbp\u0159irozen\u00fd\u00ab. Je tu jen za jist\u00fdch p\u0159edpoklad\u016f, kter\u00e9 se vl\u00e1dnouc\u00ed s\u00edly sna\u017e\u00ed bu\u010f zakr\u00fdt, nebo je prohl\u00e1sit za P\u0159\u00edrodu. A tak tomu bylo se v\u0161emi spole\u010densk\u00fdmi syst\u00e9my d\u011bjin. Ve chv\u00edli, kdy zmizely jejich p\u0159edpoklady – soci\u00e1ln\u00ed, psychologick\u00e9, technologick\u00e9 – najednou se zhroutily, a \u010dasto ani nev\u011bd\u011bly pro\u010d. To vypa\u0159en\u00ed se p\u0159edpoklad\u016f m\u016f\u017ee souviset s v\u00fdvojem technologick\u00fdm, soci\u00e1ln\u00edm, ale tak\u00e9 t\u0159eba jen s v\u00fdvojem v\u011bdom\u00ed lid\u00ed. Potud jsem marxistou, tohle z\u00e1kladn\u00ed p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed sd\u00edl\u00edm s Marxem. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 On se v\u0161ak pokusil toto teoretick\u00e9 pozn\u00e1n\u00ed uplatnit v politick\u00e9 praxi. V\u011b\u0159il, \u017ee kdy\u017e se ho ur\u010dit\u00e9 s\u00edly ve spole\u010dnosti chop\u00ed, mohou p\u0159ej\u00edt p\u0159es blata d\u011bjin se such\u00fdmi nohavicemi, mohou prov\u00e9st rozli\u010dn\u00e9 operace k demont\u00e1\u017ei p\u0159edpoklad\u016f kapitalismu, a t\u00edm ho porazit a naplnit tak sv\u00e9 z\u00e1jmy. Popravd\u011b \u0159e\u010deno, takov\u00e1 ambice musela ztroskotat. Teorie je siln\u00e1, pokud dostate\u010dn\u011b odmysl\u00ed od detail\u016f, politika je siln\u00e1 jen, pokud z detail\u016f vych\u00e1z\u00ed. P\u0159edpoklady kapitalismu dosud nepominuly a to nejhor\u0161\u00ed, co bychom mohli ud\u011blat, by bylo pokou\u0161et se je znovu svrh\u00e1vat. M\u00e1m toti\u017e obavu, \u017ee doposud v\u0161echny tyto p\u0159edpoklady nezn\u00e1me. Co\u017e souvis\u00ed s on\u00edm pominut\u00edm J\u00e1. Kapitalismus m\u00e1 sv\u00e9 p\u0159edpoklady v na\u0161\u00ed ps\u00fdch\u00e9 – nikoli v mozku – a ty nejsou v\u017edy jen nao\u010dkovan\u00fdm ciz\u00edm t\u011blesem. Vy i j\u00e1 jsme d\u011bti kapitalismu, a\u0165 chceme nebo nechceme. Jsme toti\u017e d\u011btmi industri\u00e1ln\u00ed civilizace, jej\u00ed\u017e nejefektivn\u011bj\u0161\u00ed verzi nab\u00eddl pr\u00e1v\u011b kapitalismus. Proto je pro n\u00e1s lep\u0161\u00ed v n\u011bm \u017e\u00edt i navzdory sv\u00fdm t\u0159\u00eddn\u00edm z\u00e1jm\u016fm. Jinak \u0159e\u010deno: Kapitalismus je st\u00e1le je\u0161t\u011b nejlep\u0161\u00edm zp\u016fsobem, jak kapitalismus p\u0159ekonat. Ne n\u011bjak\u00fdm reformismem. Mus\u00edme prost\u011b po\u010dkat, co se v n\u011bm sam\u00e9m je\u0161t\u011b vyklube. A pe\u010dliv\u011b sledovat, na jak\u00fdch p\u0159edpokladech opravdu stoj\u00ed. Tohle studium by m\u011blo b\u00fdt co nejv\u00edce odd\u011bleno od praktick\u00e9 politiky. Ta mus\u00ed j\u00edt za lidmi a pt\u00e1t se jich, co pot\u0159ebuj\u00ed. Jinou cestu pro levici v t\u00e9to chv\u00edli nevid\u00edm. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Pro\u010d potom b\u00fdt komunistou a neb\u00fdt soci\u00e1ln\u00edm demokratem?<\/em> <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Soci\u00e1ln\u00ed demokrat teoreticky taky chod\u00ed za lidmi, nebo to aspo\u0148 tvrd\u00ed, ale soci\u00e1ln\u00ed demokracie rezignovala na ten popis, nem\u00e1 touhu porozum\u011bt kapitalismu, nechce se d\u00edvat za jeho hranice, nebo\u0165 \u00bbtam jsou lvi\u00ab, dokonce existenci t\u011bch hranic pop\u00edr\u00e1. Soci\u00e1ln\u00ed demokracie popravd\u011b \u0159e\u010deno s kapitalismem prorostla natolik, \u017ee by nep\u0159e\u017eila jeho konec. B\u00fdt komunistou znamen\u00e1 tvo\u0159it takov\u00fd my\u0161lenkov\u00fd sv\u011bt, kter\u00fd p\u0159e\u017eije p\u00e1d p\u0159edpoklad\u016f kapitalismu. Ps\u00e1t na tabule sv\u00e9 du\u0161e takov\u00e9 rovnice, kter\u00e9 plat\u00ed i v bezt\u00ed\u017en\u00e9m stavu z\u00edt\u0159ka, osvobozeny od gravitace dne\u0161ka. B\u00fdt komunistou neznamen\u00e1 slou\u017eit ide\u00e1lu, ale zkoumat, jak se ide\u00e1ly vyr\u00e1b\u011bj\u00ed. Ne proto, abych je mohl posl\u00e9ze fabrikovat a vyu\u017e\u00edvat, ale proto, abych mohl d\u016fsledn\u011bji myslet. Myslet i za hranicemi p\u0159edpoklad\u016f sv\u011bta, v n\u011bm\u017e \u017eiju. A to v\u0161e nikoli kv\u016fli utopii, ale kv\u016fli tomu, \u017ee jen \u010dlov\u011bk p\u0159esahuj\u00edc\u00ed sv\u00fdm my\u0161len\u00edm chr\u00e1my dne\u0161ka, je svobodn\u00fd. Nebo sp\u00ed\u0161e: m\u00e1 nad\u011bji b\u00fdt svobodn\u00fdm. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 A pro\u010d b\u00fdt freudi\u00e1nem? Va\u0161e nov\u00e1 kniha ukazuje, \u017ee j\u00edm jste v\u00edc ne\u017e \u010d\u00edmkoli jin\u00fdm.<\/em> <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Proto\u017ee Freud nab\u00eddl teoretick\u00fd apar\u00e1t, kter\u00fd n\u00e1m pom\u016f\u017ee pochopit \u010dlov\u011bka, jak\u00fd je, pochopit jeho dv\u011b kl\u00ed\u010dov\u00e9 tv\u00e1\u0159e: \u010dlov\u011bka revoltuj\u00edc\u00edho a \u010dlov\u011bka ambivalentn\u00edho. Etologov\u00e9 se n\u00e1s sna\u017e\u00ed p\u0159esv\u011bd\u010dit, jak je \u010dlov\u011bk podobn\u00fd zv\u00ed\u0159eti. M\u00e1m dojem, \u017ee je v tom jak\u00e9si pop\u0159en\u00ed, nebo\u0165 je p\u0159ece zjevn\u00e9, \u017ee \u010dlov\u011bk od prvn\u00edho dne sv\u00e9ho \u017eivota pracuje na jist\u00e9m d\u00edle, kter\u00e9 je protip\u0159\u00edrodn\u00ed. Revoltuje v\u016f\u010di p\u0159\u00edrodn\u00edmu v sob\u011b, od prvn\u00edho dne se z p\u0159\u00edrody vytrh\u00e1v\u00e1. To d\u00edlo naz\u00fdv\u00e1me J\u00e1, v\u011bdom\u00ed, subjektivita. Tomu d\u00edlu pak \u010dlov\u011bk v\u011bnuje obrovsk\u00e9 mno\u017estv\u00ed energie i \u010dasu. \u017d\u00e1dn\u00e9mu jin\u00e9mu d\u00edlu tolik pozornosti nev\u011bnuje. Sp\u00ed\u0161e jsou v\u0161echna ostatn\u00ed d\u00edla jen manifestac\u00ed a zrcadlem tohoto d\u00edla z\u00e1kladn\u00edho. Je p\u0159itom slo\u017eit\u00e9 a velmi ohro\u017eovan\u00e9. \u010clov\u011bk tu pevn\u016fstku jm\u00e9nem J\u00e1 mus\u00ed opevnit proti dikt\u00e1t\u016fm t\u011bla, vede v\u00e1lku s p\u0159\u00edrodou v sob\u011b, tedy s pudov\u00fdm, aby J\u00e1 nebylo zaplaveno nev\u011bdom\u00edm, vede dialektick\u00fd souboj s vn\u011bj\u0161\u00edm sv\u011btem a se spole\u010dnost\u00ed, kter\u00e1 se pokou\u0161\u00ed do J\u00e1 vet\u0159\u00edt, co\u017e je j\u00ed na jedn\u00e9 stran\u011b umo\u017en\u011bno, na druh\u00e9 je tento \u00bbzvnit\u0159n\u011bn\u00fd sv\u011bt\u00ab specificky transformov\u00e1n. Tohle v\u0161e se odehr\u00e1v\u00e1 jen pro J\u00e1 a v jeho jm\u00e9nu. Proto je tak\u00e9 n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed n\u011bco, co je v lidsk\u00e9 situaci nevyhnuteln\u00e9. Prvotn\u00ed n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm zobrazovala s\u00edly, s nimi\u017e J\u00e1 z\u00e1pol\u00ed, a t\u00edm v t\u00e9to bitv\u011b o J\u00e1 (p\u0159\u00edpadn\u011b proti n\u011bmu) pom\u00e1hala. N\u00e1bo\u017eenstv\u00ed dne\u0161n\u00ed \u00e9ry d\u011bl\u00e1 je\u0161t\u011b n\u011bco mnohem sv\u016fdn\u011bj\u0161\u00edho. \u0158\u00edk\u00e1: \u00bbTo d\u00edlo, to ohromn\u00e9 vyp\u011bt\u00ed, nen\u00ed zbyte\u010dn\u00e9. Tvorba J\u00e1 m\u00e1 smysl. J\u00e1 nen\u00ed jen ‚nep\u0159irozenost‘, \u00fachylka vyvzdorovan\u00e1 na p\u0159\u00edrod\u011b a jej\u00edch z\u00e1konech; existuje druh\u00e1, vy\u0161\u0161\u00ed p\u0159irozenost \u010dlov\u011bka, kde tvorba J\u00e1 – pro Boha – je naopak \u00fakolem.\u00ab V\u0161echna \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed dne\u0161ka nab\u00edzej\u00ed jedin\u00e9: dod\u00e1vaj\u00ed smysl tvorb\u011b J\u00e1. To je nab\u00eddka, kterou nem\u016f\u017eeme tak snadno odb\u00fdt. Kapitalismus je mimochodem v\u00fdjime\u010dn\u00fdm syst\u00e9mem v historii pr\u00e1v\u011b t\u00edm, \u017ee se jakoby p\u0159estal pokou\u0161et J\u00e1 formovat, ale pou\u010dil se ze sv\u016fdnosti n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed. Tuto sv\u016fdnost za\u010dal napodobovat. M\u016f\u017ee n\u00e1s m\u00e1st, \u017ee jakoby nehovo\u0159\u00ed o \u017e\u00e1dn\u00e9m \u00bbvy\u0161\u0161\u00edm smyslu\u00ab. Ale ve skute\u010dnosti se po\u010dal tv\u00e1\u0159it, \u017ee nechce J\u00e1 formovat zvn\u011bj\u0161ku, aby se vet\u0159el do jeho p\u0159\u00edzn\u011b t\u00edm, \u017ee mu na trhu nab\u00edz\u00ed n\u00e1stroje k tvorb\u011b zvnit\u0159ku. V\u0161echny ty styly, imid\u017e, loga, to je p\u0159ece n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 rozh\u0159e\u0161en\u00ed. Ne\u0159\u00edk\u00e1 sice otev\u0159en\u011b: \u00bbsubjektivita nepom\u00edj\u00ed ani po smrti t\u011bla\u00ab jako n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, ale v podstat\u011b sv\u00fdm ritu\u00e1ln\u00edm tancem kolem J\u00e1 pop\u00edr\u00e1 a zah\u00e1n\u00ed obavu, \u017ee to ohromn\u00e9 kulturn\u00ed b\u0159\u00edm\u011b \u010dlov\u011bka, to jeho velik\u00e9 d\u00edlo jm\u00e9nem J\u00e1, je snad jen zbyte\u010dnost a omyl. Freudismus n\u00e1m nab\u00edz\u00ed model, d\u00edky n\u011bmu\u017e m\u016f\u017eeme tohle v\u0161echno pojmenovat. \u017d\u00e1dn\u00fd jin\u00fd my\u0161lenkov\u00fd syst\u00e9m tvorbu J\u00e1 tak precizn\u011b a ohmatateln\u011b nezmapoval. Proto je freudismus nejrevolu\u010dn\u011bj\u0161\u00edm v\u00fdkladov\u00fdm r\u00e1mcem dne\u0161ka, jakkoli je star\u00fd v\u00edce ne\u017e sto let. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 \u0158\u00edk\u00e1te, \u017ee n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed nab\u00edz\u00ed iluzi, \u017ee J\u00e1 m\u00e1 smysl a nepom\u00edj\u00ed. Ale t\u0159eba buddhismus p\u0159ece hovo\u0159\u00ed o rozpu\u0161t\u011bn\u00ed J\u00e1.<\/em> <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Ano, p\u016fvodn\u00ed buddhismus snad ano. Ten na sebe vzal roli \u00bbnarcistick\u00e9 matky\u00ab \u010di \u00bbd\u011blohy\u00ab. Nab\u00eddl zbavit se tr\u00fdzn\u011b z tvorby, ambivalence a existence J\u00e1 t\u00edm, \u017ee se rozpust\u00edm v tom, co J\u00e1 v\u00fdvojov\u011b p\u0159edch\u00e1z\u00ed. Proto je bytostn\u011b regresivn\u00ed, je tou verz\u00ed n\u00e1bo\u017eenskosti, kter\u00e1 se postavila proti J\u00e1. Tuhle regresi d\u011blaj\u00ed i autist\u00e9 a z obrann\u00fdch d\u016fvod\u016f se o ni pokou\u0161ej\u00ed schizofrenici. P\u00ed\u0161u o tom ostatn\u011b v knize. Ale popravd\u011b, co evropsk\u00e9ho \u010dlov\u011bka na buddhismu tak l\u00e1k\u00e1? Ztratit subjektivitu? Kdepak. Je to \u00fapln\u011b naopak. L\u00e1k\u00e1 ho poh\u00e1dkov\u00e1 srozumitelnost a neabstraktnost toho, co nab\u00edzej\u00ed i ta velik\u00e1 monoteistick\u00e1 n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed Z\u00e1padu: idea cyklu \u017eivot\u016f a \u00bbzkvalit\u0148ov\u00e1n\u00ed\u00ab du\u0161e nab\u00edz\u00ed p\u0159ece z\u00e1chranu pro ohro\u017eenou lidskou subjektivitu. Evropan popravd\u011b v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee si do p\u0159\u00ed\u0161t\u00edho \u017eivota odnese pr\u00e1v\u011b subjektivitu, tedy J\u00e1, a bude na n\u011bm moci d\u00e1le pracovat. <\/p>\n

\u00a0\u00a0 Jak\u00fd je tedy ale smysl J\u00e1, kdy\u017e nep\u0159ijmeme n\u00e1bo\u017eenskou iluzi o smyslu zaru\u010den\u00e9m kdesi k\u00fdmsi?<\/em> <\/p>\n

\u00a0\u00a0 To je ta kl\u00ed\u010dov\u00e1 ot\u00e1zka! Racionalismus \u010di levice na ni dosud nedaly odpov\u011b\u010f. Aby bylo jasno: \u00bbsmysl\u00ab je samoz\u0159ejm\u011b jen pojem zkonstruovan\u00fd samotn\u00fdm J\u00e1 ku sv\u00e9mu obh\u00e1jen\u00ed, k nalezen\u00ed Boha. Co\u017e ale neznamen\u00e1, \u017ee se tomu pojmu m\u016f\u017eeme po dekonstruov\u00e1n\u00ed Boha vyhnout. Prim\u00e1rn\u00ed materialismus se pokou\u0161el napodobovat buddhistickou \u00bbnarcistickou matku\u00ab, v n\u00ed\u017e se lze rozpustit, jist\u00fdm zbo\u017en\u011bn\u00edm P\u0159\u00edrody. \u010clov\u011bka nechal slou\u017eit jej\u00edm cykl\u016fm a navracel ho do jej\u00edho \u00bbl\u016fna\u00ab. To byl obraz obl\u00edben\u00fd u alchymist\u016f, ale i romantik\u016f \u010di novopohan\u016f. To ale nen\u00ed moc progresivn\u00ed, proto\u017ee to J\u00e1 zcela pom\u00edj\u00ed. Darwinist\u00e9 tu my\u0161lenku posunuli: p\u0159\u00edroda m\u00e1 sv\u016fj pl\u00e1n, evoluci, a \u010dlov\u011bk je vlastn\u011b jej\u00edm n\u00e1strojem, tvrd\u00ed. To je zaj\u00edmav\u00e9, nicm\u00e9n\u011b z J\u00e1 se st\u00e1v\u00e1 jen vedlej\u0161\u00ed, ba odpadov\u00fd produkt, co\u017e J\u00e1 nikdy nep\u0159ipust\u00ed. Ostatn\u011b \u010dlov\u011bk se sv\u00fdm \u00bbprotip\u0159\u00edrodn\u00edm J\u00e1\u00ab se d\u0159\u00edve nebo pozd\u011bji mus\u00ed v t\u00e9to koncepci st\u00e1t \u010d\u00edmsi jako n\u00e1dorem \u010di slepou v\u00fdvojovou uli\u010dkou. Socialist\u00e9 v \u0161irok\u00e9m slova smyslu se pokou\u0161eli vyj\u00edt vst\u0159\u00edc J\u00e1 t\u00edm, \u017ee onen velk\u00fd pl\u00e1n p\u0159esunuli ze sf\u00e9ry t\u011bla do sf\u00e9ry v\u011bdom\u00ed, do d\u011bjin, a umo\u017enili J\u00e1 se na n\u011bm pod\u00edlet, ba tvo\u0159it ho. T\u00edm ale vstoupili na tenk\u00fd led; nutn\u011b nab\u00eddli n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed sv\u00e9ho druhu, kter\u00e9 J\u00e1 nech\u00e1v\u00e1 spo\u010dinout ve vy\u0161\u0161\u00edm smyslu, o jeho\u017e re\u00e1lnosti se nesm\u00ed pochybovat u\u017e proto, \u017ee c\u00edt\u00edme, jak by ji hlubok\u00e1 anal\u00fdza mohla ohrozit. Freudismus nab\u00eddl cestu de facto mystickou: nehledejme smysl J\u00e1, ale vydejme se na cestu, za\u010dn\u011bme rozpl\u00e9tat nitky, z nich\u017e je klub\u00ed\u010dko J\u00e1 spleteno, a a\u017e bude v\u0161e rozpleteno, bu\u010f zmiz\u00ed touha po smyslu, anebo se zjev\u00ed tajupln\u00fd smysl nov\u00fd – to je mystick\u00fd p\u0159\u00edslib freudismu rozpadaj\u00edc\u00ed se do dvou v\u011btv\u00ed. Mn\u011b se tato cesta zd\u00e1 nejlep\u0161\u00ed, ani ne snad proto, \u017ee by byla nejd\u016fstojn\u011bj\u0161\u00ed, ale proto\u017ee je nejdobrodru\u017en\u011bj\u0161\u00ed. Av\u0161ak mo\u017en\u00e1 najdeme je\u0161t\u011b jin\u00e9 cesty, jsme teprve na za\u010d\u00e1tku. V\u017edy\u0165 ten n\u00e1\u0161 bezbo\u017en\u00fd kmen je je\u0161t\u011b velmi mlad\u00fd. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b do pekel vede ka\u017ed\u00e1 cesta, kter\u00e1 se pokus\u00ed J\u00e1 pominout, pop\u00edrat, znehodnocovat \u010di destruovat. To u\u017e je mysl\u00edm po zku\u0161enosti moderny jasn\u00e9. <\/p>\n

Hovo\u0159il TOM\u00c1\u0160 KOPE\u010cN\u00dd
\u00a0\u00a0
Autor: Jan Stern, Tom\u00e1\u0161 Kope\u010dn\u00fd <\/p>\n

Obrys – Kmen \u010d. 41\/2007 <\/p>\n

http:\/\/www.obrys-kmen.cz\/index.php?rok=2007&cis=41&cl=02<\/a>\u00a0 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

V nakladatelstv\u00ed Malvern pr\u00e1v\u011b vych\u00e1z\u00ed nov\u00e1 kniha esejisty Jana Sterna nazvan\u00e1 Totem, incest a odkouzlen\u00ed bur\u017eoazie.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":27,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[6],"tags":[17],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/28"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=28"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/28\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/27"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=28"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=28"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=28"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}