{"id":281,"date":"2009-01-19T20:12:26","date_gmt":"2009-01-19T19:12:26","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2009\/01\/19\/zastavil-j-v-stalin-boj-proti-faismu\/"},"modified":"2009-01-19T20:12:26","modified_gmt":"2009-01-19T19:12:26","slug":"zastavil-j-v-stalin-boj-proti-faismu","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2009\/01\/19\/zastavil-j-v-stalin-boj-proti-faismu\/","title":{"rendered":"Zastavil J. V. Stalin boj proti fa\u0161ismu?"},"content":{"rendered":"<p><a href=\"http:\/\/www.halonoviny.cz\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\"><img loading=\"lazy\" class=\" alignleft size-full wp-image-63\" title=\"hano\" border=\"0\" hspace=\"5\" alt=\"hano\" vspace=\"5\" align=\"left\" src=\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2007\/11\/hano.jpg\" width=\"100\" height=\"44\" \/><\/a>Televize Prima odvys\u00edlala t\u0159i d\u00edly n\u011bmeck\u00e9ho seri\u00e1lu <strong><em>Stalin<\/em><\/strong>, posledn\u00ed d\u00edl 19. \u0159\u00edjna 2008.<\/p>\n<p> <!--more--> <\/p>\n<p align=\"justify\">Vedle n\u011bkolika zji\u0161t\u011bn\u00ed, zasluhuj\u00edc\u00edch kritick\u00fd rozbor a hodnocen\u00ed, jsou tu i vylo\u017een\u00e9 l\u017ei. Pochopiteln\u011b, \u017ee to vyhovovalo pravicov\u00e9mu zam\u011b\u0159en\u00ed v p\u0159edvolebn\u00ed dob\u011b roku 2008. Z\u00e1pas s fa\u0161ismem je aktu\u00e1ln\u00ed i dnes. V na\u0161ich pom\u011brech sta\u010d\u00ed upozorn\u011bn\u00ed na skute\u010dnost, \u017ee upadaj\u00edc\u00ed kapitalismus, p\u0159edev\u0161\u00edm v dob\u011b sv\u00e9 krize sah\u00e1 po teroristick\u00e9 form\u011b vl\u00e1dy, aby se udr\u017eel. Za\u010d\u00edn\u00e1 to n\u011bkdy dost nen\u00e1padn\u011b, t\u0159eba jen napad\u00e1n\u00edm \u017did\u016f, Rom\u016f, levicov\u011b mysl\u00edc\u00edch lid\u00ed apod. \u00datok extremist\u016f v Litv\u00ednov\u011b je toho d\u016fkazem, dokonce i policie musela zasahovat. Do reak\u010dn\u00edho propagandistick\u00e9ho kr\u00e1mu se proto hod\u00ed tvrzen\u00ed, \u017ee i Stalin, p\u0159esn\u011bji komunistick\u00e9 strany v letech 1939-1941, zastavil boj proti fa\u0161ismu.<\/p>\n<p align=\"justify\">Pod\u00edvejme se na n\u011bmeck\u00e9 dokumenty z uveden\u00fdch let, co o tom prav\u00ed.<\/p>\n<p align=\"justify\"><strong>Situace v \u010cech\u00e1ch a na Morav\u011b<\/strong><\/p>\n<p align=\"justify\">H. Heydrich, zastupuj\u00edc\u00ed \u0159\u00ed\u0161sk\u00fd protektor v Praze, \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9mu vedouc\u00edmu SS a \u0161\u00e9fu n\u011bmeck\u00e9 policie H. Himmlerovi hl\u00e1sil 20. \u010dervna 1941: Bylo zji\u0161t\u011bno, \u017ee p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk rusk\u00e9ho gener\u00e1ln\u00edho konsul\u00e1tu v Praze Leonid Mochov byl hlavou rusk\u00e9 vyzv\u011bda\u010dsk\u00e9 s\u00edt\u011b v Protektor\u00e1tu. O vnitropolitick\u00e9 situaci se hl\u00e1silo: Ji\u017e p\u0159ed obsazen\u00edm b\u00fdval\u00e9ho \u010cesko-Slovenska byla komunistick\u00e1 strana velmi \u010dil\u00e1, dostala se v\u0161ak ve sv\u00e9 ileg\u00e1lnosti k pln\u00e9 p\u016fsobnosti p\u0159edev\u0161\u00edm po z\u0159\u00edzen\u00ed Protektor\u00e1tu. Ve zm\u00edn\u011bn\u00e9m hl\u00e1\u0161en\u00ed je je\u0161t\u011b jedna pozoruhodn\u00e1 v\u011bc. Komunistick\u00e1 strana \u010ceskoslovenska je uvedena pod ozna\u010den\u00edm KPD, tedy Komunistick\u00e1 strana N\u011bmecka. Skute\u010dn\u011b po vzniku protektor\u00e1tu n\u011bme\u010dt\u00ed komunist\u00e9 navrhovali podle z\u00e1sady, \u017ee v jednom st\u00e1t\u011b je vhodn\u00e9, aby existovala jen jedna komunistick\u00e1 strana, aby KS\u010c se stala region\u00e1ln\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed KPD. Uveden\u00fd n\u00e1vrh nebyl p\u0159ijat, ale H. Heydrich, a tak\u00e9 jin\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 nacistick\u00e9ho re\u017eimu, si nedovedli p\u0159edstavit, \u017ee tomu mohlo b\u00fdt zcela jinak. V\u011b\u0159ili, \u017ee n\u011bkter\u00e1 organiza\u010dn\u00ed sch\u00e9mata plat\u00ed u komunist\u016f v\u011b\u010dn\u011b. Nebylo tomu tak a KS\u010c se nestala sou\u010d\u00e1st\u00ed Komunistick\u00e9 strany N\u011bmecka. Tato neujasn\u011bnost u nacist\u016f trvala dosti dlouho a 79 \u010desk\u00fdch komunist\u016f bylo popraveno a eviden\u010dn\u011b vyk\u00e1z\u00e1no v poprav\u010d\u00edch knih\u00e1ch n\u011bmeck\u00fdch v\u011bznic jako \u010dlenov\u00e9 KPD. V z\u00e1v\u011bru nacistick\u00e9ho hl\u00e1\u0161en\u00ed, obsahuj\u00edc\u00edho \u0159adu konkr\u00e9tn\u00ed komunistick\u00e9 anga\u017eovanosti, se prav\u00ed: Zji\u0161t\u011bn\u00e9 oboustrann\u00e9 r\u00e1diov\u00e9 projevy jsou dokonal\u00fdm d\u016fkazem ne\u00fastupn\u00e9 revolu\u010dn\u00ed my\u0161lenky Kominterny, sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed ke zni\u010den\u00ed n\u00e1rodn\u00edho socialismu.<\/p>\n<p align=\"justify\"><strong>Francie<\/strong><\/p>\n<p align=\"justify\">V hl\u00e1\u0161en\u00ed o situaci ve Francii nacistick\u00e9 zpravodajsk\u00e9 zdroje poznamenaly: Ani zde nehr\u00e1l pakt ze dne 23. 8. 1939 \u017e\u00e1dnou \u00falohu, nanejv\u00fd\u0161 jen do t\u00e9 m\u00edry, \u017ee od tohoto data stup\u0148ovala se v nep\u0159\u00edm\u00e9 pr\u00e1ci \u010dinnost francouzsk\u00fdch komunist\u016f proti N\u011bmecku. Dal\u0161\u00ed podrobnosti se lze dozv\u011bd\u011bt v publikaci vydan\u00e9 i v \u010de\u0161tin\u011b v Orbisu v roce 1941 pod n\u00e1zvem \u00da\u0159edn\u00ed dokumenty o vzniku v\u00e1lky proti SSSR.<\/p>\n<p align=\"justify\">Nem\u00e1m d\u016fvod nacistick\u00fdm dokument\u016fm nev\u011b\u0159it, lid\u00e9 zde uveden\u00ed byli skute\u010dn\u011b zat\u010deni a popraveni, lze to dolo\u017eit i z jin\u00fdch informa\u010dn\u00edch zdroj\u016f. Ostatn\u011b tyto argumenty jsou ofici\u00e1ln\u011b nacistick\u00fdmi m\u00edsty prohla\u0161ov\u00e1ny za d\u016fvody k v\u00e1lce se Sov\u011btsk\u00fdm svazem. Pochopiteln\u011b, \u017ee d\u016fvod\u016f bylo v\u00edce, ale ty tady pops\u00e1ny nejsou, ale v\u011bd\u00ed o nich historici, v\u011bnuj\u00edc\u00ed se tomuto t\u00e9matu. V jednom nacistick\u00e9m hl\u00e1\u0161en\u00ed je tak\u00e9 z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 hodnocen\u00ed, ve kter\u00e9m se p\u00ed\u0161e: D\u016fle\u017eit\u00e9 jest zd\u016fraznit op\u011bt a op\u011bt konstatovan\u00e9 pozn\u00e1n\u00ed, \u017ee postup Sov\u011btsk\u00e9ho svazu v\u016f\u010di \u0158\u00ed\u0161i a j\u00ed obsazen\u00fdm \u00fazem\u00edm byl neup\u0159\u00edmn\u00fd, a \u017ee rozkladn\u00e1 pr\u00e1ce Kominterny od roku 1940 hore\u010dn\u011b vzr\u016fstala. Je tedy podivn\u00e9, \u017ee n\u011bme\u010dt\u00ed tv\u016frci filmu o chov\u00e1n\u00ed J. V. Stalina, p\u0159i znalosti n\u011bmeck\u00fdch dokument\u016f, mohou tvrdit, \u017ee J. V. Stalin zastavil boj proti fa\u0161ismu. M\u00e1 pravice v\u016fbec z\u00e1jem na pravd\u011b?<\/p>\n<p align=\"justify\"><strong>Mezin\u00e1rodn\u00ed vztahy<\/strong><\/p>\n<p align=\"justify\">Tak\u00e9 na tomto \u00faseku d\u011bjin samotn\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 dokumenty vyvracej\u00ed klamn\u00fd obraz vytvo\u0159en\u00fd n\u011bmeckou politickou publicistikou. Fa\u0161istick\u00fd tlak zven\u010d\u00ed i uvnit\u0159 Jugosl\u00e1vie byl siln\u00fd, podporovan\u00fd pravicov\u00fdmi stranami, a 25. b\u0159ezna 1941 Cvetkovi\u010dova vl\u00e1da v B\u011blehrad\u011b se stala spojencem nacistick\u00e9ho N\u011bmecka, p\u0159istoupila k Paktu t\u0159\u00ed. Uveden\u00e1 kolaborantsk\u00e1 akce vyvolala odpor lidu. Skupina protin\u011bmeck\u00fdch d\u016fstojn\u00edk\u016f, zejm\u00e9na letc\u016f vycvi\u010den\u00fdch v Anglii, d\u016fstojn\u00edk\u016f orientovan\u00fdch d\u0159\u00edve na Malou dohodu, tedy i na \u010ceskoslovensko a Rumunsko, provedla st\u00e1tn\u00ed p\u0159evrat, Hitlerem ozna\u010den\u00fd jako pu\u010d. Nov\u00e1 vl\u00e1da, ji\u017e protin\u011bmeck\u00e1 a protifa\u0161istick\u00e1 uzav\u0159ela 5. dubna se SSSR smlouvu o p\u0159\u00e1telstv\u00ed. Nacist\u00e9 reagovali dal\u0161\u00ed den, 6. dubna 1941, vp\u00e1dem do Jugosl\u00e1vie. V nacistick\u00fdch diplomatick\u00fdch dokumentech se tvrdilo, a dodnes to tam m\u016f\u017ee ka\u017ed\u00fd publicista \u010d\u00edst, tedy i auto\u0159i n\u011bmeck\u00e9ho filmu na pomlouv\u00e1n\u00ed Stalina. Stejnou (protin\u011bmeckou) politiku sledovala Moskva s v\u011bt\u0161\u00edm \u00fasp\u011bchem v\u016f\u010di Jugosl\u00e1vii, kdy\u017e pln\u011b po dohod\u011b s Angli\u00ed podn\u00edtila b\u011blehradsk\u00fd pu\u010d&#8230; D\u00e1le je nutno v\u011bnovat pozornost i n\u011bmeck\u00e9mu zji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee od t\u00e9 doby utv\u00e1\u0159ely se vztahy mezi Sov\u011btskou uni\u00ed a Angli\u00ed po politick\u00e9m a vojensk\u00e9m sna\u017een\u00ed st\u00e1le \u00fa\u017eeji&#8230;<\/p>\n<p align=\"justify\">Potom je\u0161t\u011b n\u00e1sleduje zji\u0161t\u011bn\u00ed senza\u010dn\u00edho druhu, jde toti\u017e o poznatek nacistick\u00e9ho N\u011bmecka z roku 1941. Kone\u010dn\u011b jsou je\u0161t\u011b p\u00edsemn\u00e9 doklady o tom, \u017ee jsou v chodu t\u00e9\u017e jedn\u00e1n\u00ed mezi Moskvou a Washingtonem, jejich\u017e c\u00edlem je u\u017e\u0161\u00ed politick\u00e1 spojen\u00ed mezi ob\u011bma t\u011bmito st\u00e1ty. V dov\u011btku se je\u0161t\u011b \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee Moskva to triumf\u00e1ln\u011b ozna\u010duje za alianci s nejv\u011bt\u0161\u00ed vojenskou a hospod\u00e1\u0159skou moc\u00ed na sv\u011bt\u011b. Mohou se tedy pravicov\u011b orientovan\u00ed \u0161tv\u00e1\u010di domn\u00edvat, \u017ee o tom J. V. Stalin nev\u011bd\u011bl? N\u011bmeck\u00e1 zpravodajsk\u00e1 slu\u017eba b\u011bsnila, kdy\u017e po por\u00e1\u017ece Jugosl\u00e1vie zjistila, \u017ee sov\u011btsk\u00e1 slu\u017eba dod\u00e1vala \u0158ecku a Jugosl\u00e1vii informace o pohybu n\u011bmeck\u00fdch a italsk\u00fdch jednotek ur\u010den\u00fdch k nasazen\u00ed proti jedn\u00e9 i druh\u00e9 zemi. Z mimon\u011bmeck\u00fdch zdroj\u016f, zat\u00edm pln\u011b neov\u011b\u0159en\u00fdch, p\u0159ich\u00e1z\u00ed i sd\u011blen\u00ed, \u017ee Moskva z finan\u010dn\u00edch zdroj\u016f nevy\u010derpan\u00fdch pln\u011b na podporu Jugosl\u00e1vie, kter\u00e1 rychle prohr\u00e1la, dala prezidentovi E. Bene\u0161ovi podporu na odboj v exilu.<\/p>\n<p align=\"justify\"><strong>Jin\u00e9 st\u00e1ty<\/strong><\/p>\n<p align=\"justify\">Nacistick\u00e9 prameny si drsn\u011b st\u011b\u017euj\u00ed na sov\u011btsk\u00fd st\u00e1t, \u017ee ma\u0159il jejich sv\u011btovl\u00e1dn\u00e9 pl\u00e1ny i \u010diny i v \u0159ad\u011b dal\u0161\u00edch zem\u00ed. Bylo to snad nespr\u00e1vn\u00e9, nebylo to v duchu sv\u011btov\u00e9ho boje proti fa\u0161ismu \u017e\u00e1douc\u00ed? Pro\u010d stejnou cestou nepostupovala \u0159ada kapitalistick\u00fdch st\u00e1t\u016f? Jist\u011b by to lidstvu prosp\u011blo.<\/p>\n<p align=\"justify\">Nap\u0159\u00edklad ve zpr\u00e1v\u011b zahrani\u010dn\u00edho \u00fa\u0159adu nacistick\u00e9 \u0158\u00ed\u0161e se doslova p\u00ed\u0161e: Ve Francii bylo Moskvou systematicky ru\u0161eno \u00fasil\u00ed francouzsk\u00fdch politik\u016f, kte\u0159\u00ed po por\u00e1\u017ece t\u0159et\u00ed republiky sna\u017eili se z\u00edskat francouzsk\u00e9 obyvatelstvo pro politickou spolupr\u00e1ci s N\u011bmeckem a pro politiku evropsk\u00e9 solidarity. Nutno dodat v pod\u0159\u00edzenosti nacistick\u00e9mu N\u011bmecku pod heslem Nov\u00e1 Evropa . N\u011bmeck\u00e1 st\u00ed\u017enost pokra\u010duje t\u00edm, \u017ee \u010dlenov\u00e9 P\u00e9tainovy vl\u00e1dy byli l\u00ed\u010deni jako prodejn\u00ed zr\u00e1dci a \u017eold\u00e1ci velkokapitalistick\u00fdch skupin&#8230; Nebyla to pravda?<\/p>\n<p align=\"justify\">Dokonce i v \u0158ecku, podle zpr\u00e1v tam\u011bj\u0161\u00edho zmocn\u011bnce \u0158\u00ed\u0161e, v n\u011bkolika m\u00e1lo t\u00fddnech, kter\u00e9 uplynuly od n\u011bmeck\u00e9ho vstupu, sna\u017eili se bol\u0161evici ji\u017e po\u0161tvat \u0159eck\u00fd n\u00e1rod, ponechan\u00fd Angli\u00ed na holi\u010dk\u00e1ch, pozvolna proti N\u011bmecku a It\u00e1lii. To p\u0159ece nen\u00ed zastaven\u00ed boj\u016f ze strany J. V. Stalina v z\u00e1pase s fa\u0161ismem!<\/p>\n<p align=\"justify\">Na dal\u0161\u00edm m\u00edst\u011b zji\u0161\u0165ujeme, \u017ee Moskva pracovala proti p\u0159ipojen\u00ed Bulharska k Paktu t\u0159\u00ed mocnost\u00ed. Koncem listopadu 1940 byl ke kr\u00e1li Borisovi vysl\u00e1n zvl\u00e1\u0161tn\u00ed deleg\u00e1t SSSR, aby zabr\u00e1nil p\u0159ibl\u00ed\u017een\u00ed Bulharska k mocnostem Osy. To p\u0159ece nen\u00ed zastaven\u00ed boje! Nutno jen na okraj p\u0159ipomenout, \u017ee Bulharsku se skute\u010dn\u011b pozd\u011bji necht\u011blo do v\u00e1lky se sov\u011btsk\u00fdm st\u00e1tem s poukazem na historickou skute\u010dnost, \u017ee Rusko vytvo\u0159ilo podm\u00ednky ji\u017e za cara, aby se Bulharsko osvobodilo z tureck\u00e9 nadvl\u00e1dy. Nakonec Bulharsko se skute\u010dn\u011b v\u00e1lce proti SSSR vyhnulo. Bulharsk\u00e9ho cara Borise nacist\u00e9 otr\u00e1vili po n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b u Hitlera. Berl\u00edn tak\u00e9 zlobn\u011b komentoval situaci ve \u0160v\u00e9dsku, \u017ee tamn\u00ed vl\u00e1da nezak\u00e1zala komunistickou stranu.<\/p>\n<p align=\"justify\">Nacistick\u00e9 N\u011bmecko prosadilo v duchu mnichovsk\u00e9 dikt\u00e1torsk\u00e9 praxe, aby Rumunsko ve prosp\u011bch Ma\u010farska se vzdalo v roce 1940 Sedmihradska. Berl\u00edn tak cht\u011bl p\u0159ipoutat ma\u010farsk\u00e9 fa\u0161isty jako v\u00e1le\u010dn\u00e9 spojence Berl\u00edna. O sov\u011btsk\u00e9m stanovisku se v nacistick\u00e9m dokumentu vyslovuje n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed sd\u011blen\u00ed: Nacionalistick\u00e9 v\u00e1\u0161n\u011b, rozpoutan\u00e9 roz\u0159e\u0161en\u00edm sedmihradsk\u00e9 ot\u00e1zky, jsou vyu\u017e\u00edv\u00e1ny ke \u0161tvan\u00ed proti v\u00edde\u0148sk\u00e9mu rozhod\u010d\u00edmu v\u00fdroku, a t\u00edm proti \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9 vl\u00e1d\u011b. Dod\u00e1m, \u017ee dnes je Sedmihradsko op\u011bt sou\u010d\u00e1st\u00ed Rumunska. Podle n\u011bmeck\u00e9 rozv\u011bdky se tak d\u011blo formou let\u00e1k\u016f ti\u0161t\u011bn\u00fdch v Sov\u011btsk\u00e9m svazu. Toto v\u0161echno n\u011bme\u010dt\u00ed dokumentarist\u00e9 znaj\u00ed, a p\u0159ece tvrd\u00ed ve filmu o Stalinovi, \u017ee v roce 1939 zastavil z\u00e1pas s nacismem. Opak je pravdou.<\/p>\n<p align=\"justify\">Pravicov\u00e1 propaganda ve sv\u011btov\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku obvi\u0148uje Moskvu z toho, \u017ee v roce 1939 podepsala dohodu o ne\u00fato\u010den\u00ed, ale mnohem v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed bylo rozhodnut\u00ed SSSR, \u017ee odm\u00edtl p\u0159ed sv\u00fdm napaden\u00edm ze strany N\u011bmecka Hitlerovu nab\u00eddku, aby se pod\u00edlel po boku N\u011bmecka na likvidaci britsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. Sov\u011btsk\u00fd svaz se nestal spojencem N\u011bmecka, to bylo rozhoduj\u00edc\u00ed, ale Velk\u00e1 Brit\u00e1nie a Francie v dob\u011b mnichovsk\u00e9 trag\u00e9die se proti \u010ceskoslovensku staly spojenci nacistick\u00e9ho N\u011bmecka, to nelze pop\u0159\u00edt. Je\u0161t\u011b p\u0159ipomenu, \u017ee Berl\u00edn Moskv\u011b nab\u00edzel z\u00e1bor ve sm\u011bru na Afgh\u00e1nist\u00e1n a Indii. Byl v tom li\u0161\u00e1ck\u00fd trik, sov\u011btsk\u00fd st\u00e1t by t\u00edm zas\u00e1hl do sf\u00e9ry vlivu, kterou si n\u00e1rokovalo Japonsko. Hitler se t\u011b\u0161il, \u017ee by mohl tyto dva st\u00e1ty vyd\u00edrat st\u0159\u00eddavou podporou jednoho \u010di druh\u00e9ho. Tokio pon\u011bkud prohl\u00e9dlo nacistickou lest a byla to jedna z p\u0159\u00ed\u010din, pro\u010d si i Japonsko ud\u011blalo se Sov\u011btsk\u00fdm svazem smlouvu o ne\u00fato\u010den\u00ed a tak\u00e9, ani p\u0159es nal\u00e9h\u00e1n\u00ed Hitlera, SSSR b\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky nenapadlo. Nicm\u00e9n\u011b k v\u00e1lce sov\u011btsko-japonsk\u00e9 nakonec na \u017e\u00e1dost USA do\u0161lo v roce 1945. To by ov\u0161em cht\u011blo dal\u0161\u00ed podrobn\u011bj\u0161\u00ed vysv\u011btlen\u00ed, stejn\u011b jako ot\u00e1zka p\u0159ipravenosti \u010di zanedb\u00e1n\u00ed obranyschopnosti SSSR v roce 1941, co\u017e n\u011bmeck\u00e1 pravice op\u011bt sv\u00e1d\u00ed neopr\u00e1vn\u011bn\u011b na J. V. Stalina. Vysv\u011btlen\u00ed je n\u011bkde jinde.<\/p>\n<p align=\"justify\"><em>Ji\u0159\u00ed FRAJDL<\/em><\/p>\n<p align=\"justify\"><em>Hal\u00f3 noviny, 19. ledna 2009, Ji\u0159\u00ed FRAJDL<\/em><\/p>\n<p align=\"justify\"><a href=\"http:\/\/www.halonoviny.cz\/\"><em>http:\/\/www.halonoviny.cz<\/em><\/a>\u00a0<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Televize Prima odvys\u00edlala t\u0159i d\u00edly n\u011bmeck\u00e9ho seri\u00e1lu Stalin, posledn\u00ed d\u00edl 19. \u0159\u00edjna 2008.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":63,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[51],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/281"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=281"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/281\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/63"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=281"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=281"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=281"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}