{"id":29,"date":"2007-10-28T16:01:21","date_gmt":"2007-10-28T15:01:21","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2007\/10\/28\/stalin-a-trocky-politika-lidove-fronty-a-valka\/"},"modified":"2007-10-28T16:01:21","modified_gmt":"2007-10-28T15:01:21","slug":"stalin-a-trocky-politika-lidove-fronty-a-valka","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2007\/10\/28\/stalin-a-trocky-politika-lidove-fronty-a-valka\/","title":{"rendered":"STALIN A TROCK\u00dd, POLITIKA LIDOV\u00c9 FRONTY A V\u00c1LKA"},"content":{"rendered":"

\"logo\"Bitva mezi Trock\u00fdm a Stalinem v t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech byl dramatick\u00fd boj, kter\u00fd v rozporn\u00e9m v\u00fdvoji d\u011blnick\u00e9ho hnut\u00ed si zaslou\u017e\u00ed, aby byl p\u0159irovn\u00e1n k jin\u00fdm velk\u00fdm konfrontac\u00edm: mezi Marxem a Bakuninem,\u00a0 kter\u00fd jasn\u011b odd\u011blil marxismus a anarchismus, a mezi Leninem a pravicov\u00fdmi v\u016fdci soci\u00e1ln\u00ed demokracie, kter\u00fd vyvrcholil ideologick\u00fdm i politicko-organiza\u010dn\u00edm odd\u011blen\u00edm komunistick\u00e9ho hnut\u00ed od soci\u00e1ln\u00ed demokracie. <\/p>\n

<\/p>\n

\u00a0 <\/p>\n

Po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed rozd\u00edln\u00e9 postoje mezi Stalinem a Trock\u00fdm, t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se perspektiv st\u00e1tu vznikl\u00e9ho z \u0158\u00edjnov\u00e9 revoluce ve vztahu kmezin\u00e1rodn\u00ed situaci, jak se vytvo\u0159ila po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce, postoje shrnuteln\u00e9 v alternativ\u011b mo\u017enosti \u010di nemo\u017enosti budovat socialismus v jedn\u00e9 zemi, se p\u0159em\u011bnily v t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech po n\u00e1stupu Hitlera k moci v N\u011bmecku ve front\u00e1ln\u00ed st\u0159et v ot\u00e1zce alianc\u00ed – lidov\u00fdch front ve vztahu k fa\u0161ismu a v\u00e1lce. St\u0159etnut\u00ed, stejn\u011b jako u jejich slavn\u00fdch p\u0159edch\u016fdc\u016f, prob\u011bhlo ve v\u0161ech rovin\u00e1ch \u2013 ideologick\u00e9, politick\u00e9 i organiza\u010dn\u00ed. Jak\u00e1 byla skute\u010dn\u00e1 role Trock\u00e9ho, kterou sehr\u00e1l ve t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech jako politick\u00fd p\u0159edstavitel, organiz\u00e1tor a agit\u00e1tor? Je mo\u017eno souhlasit s jeho obvykl\u00fdm vyd\u00e1v\u00e1n\u00edm za pouhou ob\u011b\u0165 Stalina? S\u00e1m Trock\u00fd pova\u017eoval t\u0159et\u00ed f\u00e1zi sv\u00e9ho \u017eivota co do j\u00edm zvolen\u00e9ho politick\u00e9ho posl\u00e1n\u00ed za ned\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed. V boji proti carismu nesehr\u00e1l z\u00e1sadn\u00ed \u00falohu. P\u016fsobil individualisticky s\u00e1m za sebe a obvykle se \u0159adil do st\u0159edu jako centristick\u00fd usmi\u0159ovatel mezi bol\u0161eviky a men\u0161eviky. Se vstupem do bol\u0161evick\u00e9 strany a \u00fa\u010dast\u00ed v \u0158\u00edjnov\u00e9 revoluci jeho role stoupla. Zaslou\u017eil se v\u00fdznamn\u011b o organizaci Rud\u00e9 arm\u00e1dy, \u00fa\u010dastnil se aktivn\u011b ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky. Jeho stav\u011bn\u00ed vedle Lenina ov\u0161em p\u0159eh\u00e1n\u00ed \u2013 ten byl skute\u010dn\u00fdm a d\u00e1vno osv\u011bd\u010den\u00fdm v\u016fdcem strany, tv\u016frcem jej\u00edho programu, rozhoduj\u00edc\u00edm \u010dinitelem revoluce (jak to p\u0159izn\u00e1val i Trock\u00fd, kter\u00fd s n\u00edm p\u0159ed t\u00edm vedl dlouholet\u00e9 boje), on byl hlavou revolu\u010dn\u00ed vl\u00e1dy. Kdy\u017e Trock\u00fd pozd\u011bji hodnotil ofici\u00e1ln\u00ed sov\u011btskou pozici jako kontrarevolu\u010dn\u00ed a Komunistickou internacion\u00e1lu jako degenerovanou, pov\u00fd\u0161il s\u00e1m sebe na jedine\u010dn\u00e9ho a teoretick\u00e9ho a politick\u00e9ho v\u016fdce p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed nevyhnuteln\u00e9 revolu\u010dn\u00ed vlny, v n\u00ed\u017e cht\u011bl dos\u00e1hnout onen sv\u011btov\u00fd revolu\u010dn\u00ed \u00fasp\u011bch kter\u00e9ho nebylo dosa\u017eeno po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. Jedna str\u00e1nka z jeho den\u00edku z exilu (1935): <\/p>\n

"Mysl\u00edm si, \u017ee d\u00edlo, v kter\u00e9m se anga\u017euji nehled\u011b na jeho rozdroben\u00fd a nedosta\u010duj\u00edc\u00ed charakter, je nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v cel\u00e9m m\u00e9m \u017eivot\u011b, d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e rok 1917, d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e obdob\u00ed ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky nebo kter\u00e9koli jin\u00e9 . (\u2026) Pokud bych v roce 1917 nebyl v Petrohrad\u011b, k \u0158\u00edjnov\u00e9revoluci by stejn\u011b do\u0161lo \u2013 za podm\u00ednky, \u017ee by tam byl Lenin a dr\u017eel ot\u011b\u017ee veden\u00ed. Tot\u00e9\u017e plat\u00ed o ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lce. (\u2026) Nemohu tedy hovo\u0159it o "nenahraditelnosti" sv\u00e9 pr\u00e1ce ani v obdob\u00ed 1917-1921. Ale dnes je nenahraditeln\u00e1 v pln\u00e9m smyslu slova. (\u2026) Zhroucen\u00ed dvou Internacion\u00e1l nastolilo probl\u00e9m, kter\u00fd \u017e\u00e1dn\u00fd z jejich v\u016fdc\u016f nen\u00ed v \u017e\u00e1dn\u00e9m sm\u011bru p\u0159ipraven vy\u0159e\u0161it. Ud\u00e1losti m\u00e9ho osobn\u00edho osudu m\u011b postavily p\u0159ed tent\u00fd\u017e probl\u00e9m a vyzbrojily m\u011b \u0161irokou zku\u0161enost\u00ed, abych mu mohl \u010delit. Mimo mne nen\u00ed nikdo, kdo by mohl splnit misi vyzbrojit revolu\u010dn\u00ed metodou novou generaci". Stalin a Trock\u00fd personifikuj\u00ed dva opa\u010dn\u00e9 zp\u016fsoby vid\u011bn\u00ed a \u0159e\u0161en\u00ed probl\u00e9m\u016f, kter\u00e9 situace t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let, fa\u0161ismu a v\u00e1lky stav\u011bly p\u0159ed komunistick\u00e9 hnut\u00ed. V \u010dem se projevily tyto odli\u0161nosti? Po n\u00e1stupu Hitlera k moci v N\u011bmecku Stalin u\u010dinil obrat v sov\u011btsk\u00e9 politice ve sm\u011bru kolektivn\u00ed bezpe\u010dnosti v Evrop\u011b a p\u0159ehodnocen\u00ed Spole\u010dnosti n\u00e1rod\u016f, kter\u00e1 by se mohla st\u00e1t n\u00e1strojem na obranu m\u00edru. Tla\u010dil a povzbuzoval Komunistickou internacion\u00e1lu a jednotliv\u00e9 komunistick\u00e9 strany k nov\u00e9 politice spojenectv\u00ed se socialistick\u00fdmi (soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00fdmi) stranami a s dal\u0161\u00edmi demokratick\u00fdmi silami v boji proti fa\u0161ismu, k vytv\u00e1\u0159en\u00ed lidov\u00fdch front boje proti fa\u0161ismu. <\/p>\n

Trock\u00fd, kter\u00fd jako Stalin uzn\u00e1val socialismus jako spole\u010dnost, kde v\u00fdrobn\u00ed prost\u0159edky jsou zespole\u010den\u0161t\u011bny, nemohl pop\u0159\u00edt \u00fasp\u011bchy kolektivizace vesnice a urychlen\u00e9 industrializace. Odm\u00edtal v\u0161ak mo\u017enost budov\u00e1n\u00ed a udr\u017een\u00ed socialismu v SSSR, pokud \u2013 a to byla jeho utkv\u011bl\u00e1 p\u0159edstava – nedojde k revoluci na Z\u00e1pad\u011b. Proto v\u00edtal v\u0161e, co mohlo ot\u0159\u00e1st existuj\u00edc\u00ed situac\u00ed a t\u00edm znovu otev\u0159\u00edt cestu k revoluci. Proto odm\u00edtal ka\u017edou obranu statu quo, a tedy i ka\u017edou kampa\u0148 za m\u00edr akolektivn\u00ed bezpe\u010dnost. Politiku Stalina a Internacion\u00e1ly ve jm\u00e9nu antifa\u0161ismu a obrany m\u00edru odm\u00edtal a napadal jako konzervativn\u00ed a kontrarevolu\u010dn\u00ed. Hl\u00e1sal, \u017ee k obnov\u011b revoluce nedojde, pokud se nepoda\u0159\u00ed dos\u00e1hnout krachu takov\u00e9 politiky a nedojde ke zm\u011bn\u011b politick\u00e9ho veden\u00ed v SSSR. Uvedeme jen n\u011bkter\u00e9 odkazy, kter\u00e9 to demonstruj\u00ed. Lidov\u00e1 fronta byla ofici\u00e1ln\u011b vyhl\u00e1\u0161ena ve Francii 14. VII. 1934 v den v\u00fdro\u010d\u00ed dobyt\u00ed Bastily, v pr\u016fb\u011bhu velk\u00e9 demonstrace, kter\u00e9 se osobn\u011b z\u00fa\u010dastnil jeden z p\u0159estavitel\u016f "radik\u00e1ln\u00ed strany" Edouard Daladier. To byla p\u0159edehra \u0161irok\u00e9, antifa\u0161istick\u00e9, lidov\u00e9 a demokratick\u00e9 aliance. Trock\u00fd, kter\u00fd byl v t\u00e9 dob\u011b ve Francii, se okam\u017eit\u011b postavil proti t\u00e9to utv\u00e1\u0159ej\u00edc\u00ed se alianci. Kdy\u017e byl 14. \u010dervence 1935 vyho\u0161t\u011bn z Francie, doporu\u010doval sv\u00fdm stoupenc\u016fm, aby p\u0159evzali iniciativu a obvinili a odsoudili "komplot Blum-Lebas-Cachin- Thorez-Stalin", kter\u00fd podle n\u011bho sledoval c\u00edl prodat francouzskou ml\u00e1de\u017e francouzsk\u00e9mu imperialismu. Kdy\u017e poznal, \u017ee politika Lidov\u00e9 fronty se stala masovou, doporu\u010dil sv\u00fdm stoupenc\u016fm, aby z\u016fstali ve hnut\u00ed a stav\u011bli se proti n\u011bmu s po\u017eadavkem vylou\u010dit bur\u017eoazn\u00ed poslance a sna\u017eit se touto cestou diskreditovat reformisty a "stalinisty". "Postupuj\u00edce t\u00edmto zp\u016fsobem", pou\u010duje jeho stoupenec Jean Rous v dopise z 11. \u010dervence 1935, "nezas\u00e1hneme Lidovou frontu \u010deln\u011b, ale za\u00fato\u010d\u00edme na jej\u00ed slab\u00e9 m\u00edsto, m\u00e9n\u011b br\u00e1n\u011bn\u00e9. Je to element\u00e1rn\u00ed pravidlo strategie. Jestli\u017ee tento \u010dl\u00e1nek rozlom\u00edme, rozdrt\u00edme cely \u0159et\u011bz." \u0158et\u011bzem, kter\u00fd bylo t\u0159eba rozdrtit, byla m\u00edn\u011bna (ani\u017e to bylo v\u00fdslovn\u011b \u0159e\u010deno) Lidov\u00e1 fronta. V organiza\u010dn\u00ed rovin\u011b byl jako nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed prost\u0159edek pro ne\u00fasp\u011bch Lidov\u00e9 fronty stanoven vstup trockist\u016f do SFIO, francouzsk\u00e9 socialistick\u00e9 strany. Nejslab\u0161\u00edm \u010dl\u00e1nkem Lidov\u00e9 fronty bylo spojenectv\u00ed s francouzskou "radik\u00e1ln\u00ed stranou". Boj proti ni \u2013 a v tom bylo mo\u017eno po\u010d\u00edtat s "maximalistick\u00fdm" k\u0159\u00eddlem socialistick\u00e9 strany \u2013 byl bojem tak\u00e9 proti francouzsk\u00fdm komunist\u016fm, kte\u0159\u00ed byli naklon\u011bni k alianci s "radik\u00e1ln\u00ed stranou", i kdy\u017e oportunistickou. Trock\u00e9mu se nedost\u00e1valo hlavn\u00edho leninsk\u00e9ho pou\u010den\u00ed, kter\u00fdm je konkr\u00e9tn\u00ed anal\u00fdza konkr\u00e9tn\u00ed situace. V\u0161e poj\u00edmal tak, jako kdyby u\u017e \u0161lo o p\u0159edve\u010der revoluce. Ze zku\u0161enost\u00ed \u0158\u00edjna si ud\u011blal vlastn\u00ed rigidn\u00ed sch\u00e9ma, a ka\u017ed\u00e9 hodnocen\u00ed a ka\u017ed\u00e1 p\u0159edpov\u011b\u010f byly pom\u011b\u0159ov\u00e1ny touto zku\u0161enost\u00ed jako zdrojem univerz\u00e1ln\u00edch a nem\u011bnn\u00fdch z\u00e1kon\u016f. "\u010casto se zapom\u00edn\u00e1", p\u00ed\u0161e nap\u0159. 15. \u010dervence 1936 jedn\u00e9 holandsk\u00e9 organizaci, kter\u00e1 mu byla bl\u00edzk\u00e1, "\u017ee nejv\u011bt\u0161\u00edm historick\u00fdm p\u0159\u00edkladem Lidov\u00e9 fronty je \u00fanorov\u00e1 revoluce 1917. Od \u00fanora do \u0159\u00edjna men\u0161evici a ese\u0159i \/"revolu\u010dn\u00ed socialist\u00e9"\/, kte\u0159\u00ed mohou b\u00fdt p\u0159irovn\u00e1ni ke "komunist\u016fm" (uvozovky Trock\u00e9ho) a soci\u00e1ln\u00edm demokrat\u016fm, se otev\u0159en\u011b spojili a utvo\u0159ili trvalou koalici s bur\u017eoazn\u00ed stranou "kadet\u016f", s kter\u00fdmi uvedli do \u017eivota celou \u0159adu koali\u010dn\u00edch vl\u00e1d. Pod praporem <\/p>\n

\/takov\u00e9 – Trock\u00e9ho ironick\u00e9 p\u0159irovn\u00e1n\u00ed\/ "Lidov\u00e9 fronty" se shrom\u00e1\u017edil ve\u0161ker\u00fd lid, v\u010detn\u011b sov\u011bt\u016f d\u011bln\u00edk\u016f, roln\u00edk\u016f a voj\u00e1k\u016f. P\u0159irozen\u011b, \u017ee bol\u0161evici byli v sov\u011btech p\u0159\u00edtomni. Ale neposkytli "Lidov\u00e9 front\u011b" minim\u00e1ln\u00ed koncesi. po\u017eadovali rozbit\u00ed t\u00e9to "Lidov\u00e9 fronty", likvidaci spojenectv\u00ed s kadety a vytvo\u0159en\u00ed skute\u010dn\u00e9 a opravdov\u00e9 vl\u00e1dy d\u011bln\u00edk\u016f a roln\u00edk\u016f." A proto\u017ee jeho n\u011bkte\u0159\u00ed francouz\u0161t\u00ed partne\u0159i, jako Maslow a Dubois, i kdy\u017e se projevovali jako ne\u00fastupn\u00ed a lev\u00ed, flirtovali s Lidovou frontou a dostali se tak daleko, \u017ee po\u017eadovali "Lidov\u00e1 fronta k moci", Trock\u00fd nev\u00e1hal ozna\u010dit tyto pozice jako "hluboce oportunistick\u00e9". Hesla jako nap\u0159\u00edklad b\u011b\u017en\u00e1 "obrana demokracie" \u2013 k t\u011bm byl jeho postoj nezvratn\u00fd \u2013 p\u016fsob\u00ed jednodu\u0161e jako "ten nejhor\u0161\u00ed podvod v\u016f\u010di pracuj\u00edc\u00edm. <\/p>\n

"Antifa\u0161ismus \u2013 to je jeho n\u011bkolikr\u00e1t zopakovan\u00fd n\u00e1zor \u2013 "nen\u00ed nic", ve Francii "je to pouze prost\u0159edek, pomoc\u00ed kter\u00e9ho stalinist\u00e9 ospravedl\u0148uj\u00ed koalici s radik\u00e1ly". Kdy\u017e v Holandsku vl\u00e1da Colijna p\u0159edlo\u017eila n\u00e1vrh z\u00e1kona nam\u00ed\u0159en\u00e9ho proti polovojensk\u00fdm skupink\u00e1m holandsk\u00e9 nacistick\u00e9 strany, Trock\u00fd vyb\u00edz\u00ed, aby se hlasovalo proti, aby nedo\u0161lo k pos\u00edlen\u00ed holandsk\u00e9ho kapitalistick\u00e9ho st\u00e1tu, tj. hlavn\u00edho nep\u0159\u00edtele d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy (dopis Jean Rousovi z 20. \u010dervence 1935. Pozd\u011bji argumentuje pochybuj\u00edc\u00edm holandsk\u00fdm trockist\u016f: "Obecn\u011b mus\u00edme b\u00fdt velmi pevn\u00ed ve vztahu k abstraktn\u00edmu antifa\u0161ismu, kter\u00fd n\u011bkdy nakaz\u00ed i na\u0161e soudruhy. Antifa\u0161ismus \u2013
zd\u016fraz\u0148uje \u2013 nen\u00ed nic, je to pr\u00e1zdn\u00fd koncept, kter\u00fd slou\u017e\u00ed k zakryt\u00ed ni\u010demnost\u00ed stalinismu." \u010casem se tato pozice nem\u00edrn\u00ed, ale p\u0159itvrzuje. <\/p>\n

Pokud jde o lidov\u00e9 fronty, ty jsou ozn\u00e1mkov\u00e1ny jednozna\u010dn\u011b v jednom \u010dl\u00e1nku z \u0159\u00edjna 1938 jako "politika zrady" a Stalin je obvi\u0148ov\u00e1n, \u017ee "usm\u00ed\u0159il komunistick\u00e9 strany v imperialistick\u00fdch "demokraci\u00edch" s jejich n\u00e1rodn\u00ed bur\u017eoazi\u00ed." "Program obrany demokracie\u2032 je pro vysp\u011bl\u00e9 zem\u011b reak\u010dn\u00ed program. Jedin\u00fd pokrokov\u00fd \u00fakol je \u2013 p\u00ed\u0161e Trock\u00fd \u2013 p\u0159\u00edprava mezin\u00e1rodn\u00ed socialistick\u00e9 revoluce." Nem\u00e9n\u011b radik\u00e1ln\u00ed je antagonismus Stalin – Trock\u00fd v ot\u00e1zce v\u00e1lky. Stalin, kter\u00fd m\u00e1 z v\u00e1lky strach a sna\u017e\u00ed se j\u00ed zabr\u00e1nit a b\u00fdt mimo ni, je konzervativec, obr\u00e1nce st\u00e1tu quo, nep\u0159\u00edtel revoluce. <\/p>\n

Naopak v\u00e1lka je velk\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost pro IV. Internacion\u00e1lu, kter\u00e1 je ji\u017e p\u0159ipravena a je siln\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e byli bol\u0161evici v p\u0159edve\u010der prvn\u00ed imperialistick\u00e9 v\u00e1lky, kdy nav\u00edc Internacion\u00e1la ani neexistovala. "Ve t\u0159iceti zem\u00edch \u2013 zd\u016fraznil Trock\u00fd v jednom \u010dl\u00e1nku z 10. \u0159\u00edjna 1938 \u2013 existuj\u00ed sekce IV. Internacion\u00e1ly. Jist\u011b, jedn\u00e1 se pouze o avantgardu (\u2026) Nicm\u00e9n\u011b situace revolu\u010dn\u00ed avantgardy je nesrovnateln\u011b v\u00fdhodn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159ed dvaceti p\u011bti lety."
Zaslepenost Trock\u00e9ho je opravdu p\u0159ekvapuj\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 hitlerovsk\u00e9mu projektu nov\u00e9ho evropsk\u00e9ho po\u0159\u00e1dku, zalo\u017een\u00e9ho na diskriminaci a rasov\u00e9m \u00fatlaku a na hierarchii n\u00e1rod\u016f. Na ot\u00e1zku novin\u00e1\u0159e z lond\u00fdnsk\u00e9ho Daily Heraldu, zda Hitler p\u0159edstavuje velk\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed pro demokracii, odpov\u011bd\u011bl 18. b\u0159ezna 1939: "Jsou to demokracie, kter\u00e9 p\u0159edstavuj\u00ed pro sebe sam\u00e9 v\u011bt\u0161\u00ed nebezpe\u010d\u00ed." Rozpory mezi n\u011bmeck\u00fdm a anglo-francouzsk\u00fdm imperialismem jsou prezentov\u00e1ny takto: "V boji je d\u00e1no v s\u00e1zku dr\u017een\u00ed koloni\u00ed, ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed sv\u011bta. Pokus p\u0159edstavovat tento konflikt z\u00e1jm\u016f jako boj mezi "demokraci\u00ed" a "fa\u0161ismem" nen\u00ed nic jin\u00e9ho, ne\u017e podvod na z\u00e1jmech d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy." Kdy\u017e se Stalin sna\u017e\u00ed vytvo\u0159it alianci Franci\u00ed a Angli\u00ed, ukazuje se jako "lokaj a n\u00e1jemn\u00fd vrah ve <\/p>\n

slu\u017eb\u00e1ch zem\u00ed p\u0159ejeden\u00e9ho imperialismu" a "Kremelsk\u00e1 totalitn\u00ed banda pad\u00e1 na kolena p\u0159ed zhnisanou bur\u017eoazn\u00ed demokraci\u00ed." Trock\u00fd proto klade za hlavn\u00ed \u00fakol revolu\u010dn\u00edho hnut\u00ed "svr\u017een\u00ed bonapartistick\u00e9 kliky v Kremlu" a "likvidaci ex-Kominterny", co\u017e je nezbytn\u00e9 po obranu Ruska a otev\u0159en\u00ed cesty "revolu\u010dn\u00edmu internacionalismu." "Boj proti v\u00e1lce, imperialismu a fa\u0161ismu \u2013 p\u00ed\u0161e v p\u0159edve\u010der v\u00e1lky \u2013 nut\u00ed k milosrdn\u00e9mu boji proti stalinismu, kter\u00fd se pokryl zlo\u010diny. Kdokoli ho br\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edmo \u010di nep\u0159\u00edmo, kdokoli ml\u010d\u00ed o jeho zrad\u00e1ch nebo vychvaluje jeho vojenskou moc, je nejhor\u0161\u00ed nep\u0159\u00edtel revoluce, socialismu a utla\u010dovan\u00fdch n\u00e1rod\u016f. \u010c\u00edm d\u0159\u00edve bude kremelsk\u00e1 klika svr\u017eena ozbrojenou ofenz\u00edvou d\u011bln\u00edk\u016f, t\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed jsou mo\u017enosti na socialistickou rekonstrukci SSSR, t\u00edm bli\u017e\u0161\u00ed a \u0161ir\u0161\u00ed bude perspektiva sv\u011btov\u00e9 revoluce", tvrd\u00ed Trock\u00fd 10. \u0159\u00edjna 1938. V jeho teoretick\u00e9m horizontu a v jeho politick\u00e9m n\u00e1vrhu nen\u00ed rozd\u00edlu mezi demokraci\u00ed a fa\u0161ismem, mezi fa\u0161istick\u00fdmi st\u00e1tyagresory a demokratick\u00fdmi st\u00e1ty – neagresory. Toto d\u011blen\u00ed je pro Trock\u00e9ho podvod a mystifikace, v nich\u017e se spole\u010dn\u011b nach\u00e1zej\u00ed jak II., tak i III. Internacion\u00e1la. I obrana vlasti je pro n\u011bho podvod. A tak\u00e9 v p\u0159\u00edpad\u011b \u010ceskoslovenska, kdy\u017e se ocitlo v t\u00edsni a pod hrozbou agrese a rozkouskov\u00e1n\u00ed ze strany nacistick\u00e9ho
N\u011bmecka, v p\u0159edve\u010der Mnichovsk\u00e9 dohody. Trock\u00fd pop\u00edr\u00e1 pomoc\u00ed sofism\u016f heslo obrany vlasti a br\u00e1n\u00ed se zaujmout pozici mezi N\u011bmeckem, kter\u00e9 je \u00fato\u010dn\u00edkem, a \u010ceskoslovenskem, kter\u00e9 je napadeno. "\u00dapln\u00e9 rozdrcen\u00ed \u010ceskoslovenska je zcela jist\u011b mo\u017en\u00e9", argumentuje Trock\u00fd. "Ale je tak\u00e9 zcela mo\u017en\u00e9, \u017ee d\u0159\u00edve ne\u017e k tomu dojde, rozpout\u00e1 se evropsk\u00e1 v\u00e1lka, ve kter\u00e9 se bude \u010ceskoslovensko nach\u00e1zet po boku v\u00edt\u011bz\u016f a bude se pod\u00edlet na nov\u00e9m d\u011blen\u00ed N\u011bmecka. Mus\u00ed m\u00edt snad revolu\u010dn\u00ed strana funkci zdravotn\u00ed sestry u lo\u017ee \u2032 zran\u011bn\u00fdch\u2032 imerialistick\u00fdch gangster\u016f?" Za brilantn\u00ed p\u00f3zou vystupuje extremismus, tak kousav\u00fd, jak je ned\u016fsledn\u00fd a rozkladn\u00fd. "Ano, nepochybuji \u2013 uji\u0161\u0165uje s lehkomyslnost\u00ed 18. b\u0159ezna 1939 \u2013 \u017ee nov\u00e1 sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka vyvol\u00e1 sv\u011btovou revoluci a zhroucen\u00ed kapitalistick\u00e9ho syst\u00e9mu." <\/p>\n

Zat\u00edmco Stalin a Komunistick\u00e1 internacion\u00e1la stav\u00ed do \u010dela sv\u00fdch obav boj proti hroz\u00edc\u00ed v\u00e1lce, na z\u00e1klad\u011b jejich impulzu se v t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech rod\u00ed prvn\u00ed velk\u00e9, masov\u00e9 m\u00edrov\u00e9 hnut\u00ed, Trock\u00fd a trockist\u00e9 vkl\u00e1daj\u00ed plnou d\u016fv\u011bru do o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed v\u00e1lky jako nositelky nejv\u011bt\u0161\u00edch dobrodin\u00ed. "Politick\u00e1 revoluce v SSSR, to je p\u00e1d byrokratick\u00e9 kasty, sm\u011b\u0159uje k j\u00e1dru v\u011bci a bude bezpochyby jedn\u00edm z prvn\u00edch d\u016fsledk\u016f v\u00e1lky", uji\u0161\u0165uje Trock\u00fd v srpnu 1937. <\/p>\n

Kdy\u017e Japonsko z Mand\u017euska pronikne do Mongolska, kde se st\u0159etne s Rudou arm\u00e1dou a zd\u00e1 se, \u017ee v\u00e1lka se m\u016f\u017ee roz\u0161\u00ed\u0159it mezi tyto dv\u011b zem\u011b, Trock\u00fd \u0159\u00edk\u00e1: \u017e\u00e1dn\u00fd strach, "mysl\u00edm, \u017ee nejjist\u011bj\u0161\u00edm v\u00fdsledkem bude zhroucen\u00ed st\u0159edov\u011bk\u00e9ho syst\u00e9mu Mikada a Stalinova bonapartistick\u00e9ho re\u017eimu". Vztah v\u00e1lka \u2013 revoluce ztr\u00e1c\u00ed u Trock\u00e9ho v t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech dialektick\u00fd charakter, aby byl nahrazen pau\u0161\u00e1ln\u011b kauzalitou (p\u0159\u00ed\u010dina \u2013 n\u00e1sledek) a \u010dasovou posloupnost\u00ed: v\u00e1lku n\u00e1sleduje revoluce, a nech\u0165 tedy v\u00e1lka p\u0159ijde! Po\u010d\u00edt\u00e1 t\u00e9\u017e s pravd\u011bpodobnou por\u00e1\u017ekou SSSR v t\u00e9to v\u00e1lce, ale to by byla z jeho hlediska celkem skromn\u00e1 cena v porovn\u00e1n\u00ed s velikost\u00ed v\u00fdsledku, kter\u00fd z toho vyplyne: povst\u00e1n\u00ed n\u011bmeck\u00e9 d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy a revoluce na Z\u00e1pad\u011b. <\/p>\n

"Nebezpe\u010d\u00ed v\u00e1lky a por\u00e1\u017eka SSSR jsou realita", napsal roku1936. Pokud revoluce nezabr\u00e1n\u00ed v\u00e1lce, v\u00e1lka m\u016f\u017ee pomoci revoluci, kter\u00e1 je obecn\u011b snaz\u0161\u00ed. Prvn\u00ed revolta na sebe nenech\u00e1 \u010dekat dva a p\u016fl roku od zah\u00e1jen\u00ed p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed v\u00e1lky. A jakmile jednou za\u010dnou, revoluce se nezastav\u00ed v p\u016fli cesty. <\/p>\n

Osud SSSR se definitivn\u011b rozhodne ne na map\u00e1ch gener\u00e1ln\u00edch \u0161t\u00e1b\u016f, ale v t\u0159\u00eddn\u00edm boji. Pouze evropsk\u00fd proletari\u00e1t, kdy\u017e rezolutn\u011b vystoup\u00ed proti vlastn\u00ed bur\u017eoazii, i kdy\u017e je to "p\u0159\u00edtelkyn\u011b m\u00edru", m\u016f\u017ee zabr\u00e1nit Sov\u011btsk\u00e9mu svazu, aby byl pora\u017een nebo bodnut do zad jeho "spojnou". A por\u00e1\u017eka SSSR nebude ni\u010d\u00edm jin\u00fdm, ne\u017e kr\u00e1tkodobou epizodou, pokud proletari\u00e1t\u00a0 dos\u00e1hne v\u00edt\u011bzstv\u00ed v jin\u00fdch zem\u00edch. Naopak, \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed nezachr\u00e1n\u00ed d\u011bdictv\u00ed \u0158\u00edjnov\u00e9 revoluce, pokud se imperialismu udr\u017e\u00ed ve zbytku sv\u011bta. Ve sv\u00fdch prorock\u00fdch viz\u00edch, kter\u00e9 Trock\u00fd zam\u011b\u0148oval za anal\u00fdzu skute\u010dn\u00e9 situace, si p\u0159edstavoval dokonce i nacistick\u00e9 v\u016fdce jako ty, kte\u0159\u00ed se ob\u00e1vaj\u00ed v\u00e1lky, nebo\u0165 si pr\u00fd byli, jako on, v\u011bdomi toho, \u017ee by mohla rozpoutat revoluci. "Hitler \u2013 snil je\u0161t\u011b ve Zrazen\u00e9 revoluci \u2013 si nenech\u00e1 uj\u00edt p\u0159\u00edle\u017eitost, aby nezd\u016fraznil sv\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed m\u00edru, kdy\u017e nar\u00e1\u017e\u00ed na nevyhnuteln\u00e9 roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed bol\u0161evismu, kter\u00e9 by v\u00e1lka vyvolala na Z\u00e1pad\u011b." V N\u011bmecku nebyly t\u0159\u00eddn\u00ed antagonismy ani odsunuty stranou, ani zm\u00edrn\u011bny. Olov\u011bn\u00fd p\u0159\u00edkrov fa\u0161ismu je pouze ztlumil. V\u00e1lka by je vynesla
na povrch. Hitler m\u00e1 mnohem m\u00e9n\u011b mo\u017enost\u00ed dov\u00e9st v\u00e1lku k \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9mu konci, ne\u017e Vil\u00e9m II. Evropsk\u00fd proletari\u00e1t by m\u011bl zachr\u00e1nit Rusko, v\u011b\u0161til Trock\u00fd ve sv\u00fdch proroctv\u00edch. Naopak bylo to v\u0161ak Rusko, pod rozv\u00e1\u017en\u00fdm a rozhodn\u00fdm veden\u00edm zlo\u0159e\u010den\u00e9ho Stalina, kter\u00e9 zbavilo Evropu nacistick\u00e9 nadvl\u00e1dy. Trock\u00fd se ve t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech neomezoval jen na psan\u00ed \u010dl\u00e1nk\u016f a chrlen\u00ed proroctv\u00ed, ale prov\u00e1d\u011bl i velmi aktivn\u00ed politickou a organiza\u010dn\u00ed \u010dinnost. <\/p>\n

Aktivn\u011b jednal tak, aby sv\u00e9 p\u0159edstavy a n\u00e1vrhy realizoval. V ji\u017e citovan\u00e9m pojedn\u00e1n\u00ed Zrazen\u00e1 revoluce sv\u011b\u0159oval sov\u011btsk\u00e9 sekci IV. Internacion\u00e1ly \u00fakol, p\u0159ipravit se, a\u017e nastane p\u0159\u00edzniv\u00e1 situace, na svr\u017een\u00ed "revolu\u010dn\u00edm (tj. n\u00e1siln\u00fdm) zp\u016fsobem" byrokracie (tj. Stalina), kdy\u017e mus\u00ed v\u00e9st <\/p>\n

p\u0159\u00edpravnou pr\u00e1ci v ilegalit\u011b, k n\u00ed\u017e byla jeho organizace donucena. V Rusku nebyl nutn\u00fd "soci\u00e1ln\u00ed p\u0159evrat", n\u00fdbr\u017e pouze svr\u017een\u00ed bonapartistick\u00e9
kasty (\u2026) za\u0159azen\u00e9 do r\u00e1mce politick\u00e9 transformace. \u201eV procesech, kter\u00e9 zalily Rusko krv\u00ed, v letech 1936-1938" \u2013 jak p\u00ed\u0161e Arturo Peregalli, spr\u00e1vce hesla Trock\u00fd v Enciclopedia dell\u00b4Antifascismo e della Resistenza, vydan\u00e9 nakladatelstv\u00ed La Pietra v Mil\u00e1n\u011b v roce 1989 \u2013 je v\u017edy uv\u00e1d\u011bn jako str\u016fjce v\u0161ech neuv\u011b\u0159iteln\u00fdch a nes\u010d\u00edsln\u00fdch zlo\u010din\u016f t\u011bch, kte\u0159\u00ed byli ob\u017ealov\u00e1ni a odsouzeni k smrti. \u010c\u00edm\u017e Stalin nad\u011blil sv\u00e9mu vzd\u00e1len\u00e9mu a neozbrojen\u00e9mu protivn\u00edkovi v\u00fdznam, kter\u00fd z n\u011bho ud\u011blal v mezin\u00e1rodn\u00ed rovin\u011b gigantickou figuru, p\u0159esahuj\u00edc\u00ed dokonce jeho skute\u010dn\u00e9 z\u00e1sluhy. <\/p>\n

Stalin a stalinist\u00e9 se opakovan\u011b sna\u017eili ho zas\u00e1hnout, jak p\u0159\u00edmo, tak i prost\u0159ednictv\u00edm jeho rodinn\u00fdch p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f. Tajemn\u00e1 smrt syna Liovy (kter\u00fd byl jeho bl\u00edzk\u00fdm spolupracovn\u00edkem), ke kter\u00e9 do\u0161lo v Berl\u00edn\u011b 16.\u00fanora1938, byla mnoh\u00fdmi p\u0159ipisov\u00e1na agent\u016fm GPU; dal\u0161\u00ed syn Sergej zmizel nem\u00e9n\u011b tajemn\u011b N\u011bmecku." Po pravd\u011b pr\u00e1v\u011b skute\u010dnost, \u017ee synov\u00e9 a spolupracovn\u00edci Trock\u00e9ho zmizeli v Hitlerov\u011b N\u011bmecku (jejich\u017e smrt byla p\u0159ipisov\u00e1na stalinistick\u00fdm agent\u016fm), je znamen\u00edm z\u00e1jmu, kter\u00fd s\u00e1m Trock\u00fd vkl\u00e1dal do v\u00fdvoje rusk\u00e9 politick\u00e9 situace, kter\u00e1 mohla b\u00fdt sledov\u00e1na z bl\u00edzk\u00e9 zem\u011b jako je N\u011bmecko, pomoc\u00ed absolutn\u011b d\u016fv\u011bryhodn\u00fdch lid\u00ed. Kdy\u017e se ve velk\u00fdch moskevsk\u00fdch procesech v letech 1936- 1938 objevilo jm\u00e9no Trock\u00fd jako hlavn\u00ed obvin\u011bn\u00fd, inspir\u00e1tor a organiz\u00e1tor konspirativn\u00edho spiknut\u00ed, usiluj\u00edc\u00edho o svr\u017een\u00ed stalinsk\u00e9ho re\u017eimu, ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech byl zorganizov\u00e1n kontraproces p\u0159ed simulovan\u00fdm tribun\u00e1lem, kter\u00e9mu p\u0159edsedal slavn\u00fd pedagog John Deset. P\u0159ed t\u00edmto tribun\u00e1lem Trock\u00fd rozhodn\u00fdm zp\u016fsobem pop\u0159el jak\u00e9koli osobn\u00ed zapojen\u00ed. V d\u016fsledku
toho vl\u00e1dly po desetilet\u00ed teze o jeho nevinnosti a o tom, \u017ee nem\u011bl nic spole\u010dn\u00e9ho s ud\u00e1lostmi v Rusku ve t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech. A\u017e do t\u00e9 doby, ne\u017e bylo v osmdes\u00e1t\u00fdch letech umo\u017en\u011bno nahl\u00e9dnout do Trock\u00e9ho archivu, ulo\u017een\u00e9ho v Houghton Library p\u0159i Harvardsk\u00e9 univerzit\u011b, kdy se badatel\u016fm z pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9ho Trock\u00e9ho institutu, kte\u0159\u00ed si posp\u00ed\u0161ili jako prvn\u00ed, uk\u00e1zala velmi odli\u0161n\u00e1 skute\u010dnost. Ve skute\u010dnosti \u2013 uv\u00e1d\u00ed v t\u00e9to v\u011bci Antonio Moscato ve sv\u00e9 knize Intellettuali e potere inUrss – m\u016f\u017eeme nyn\u00ed zn\u00e1t, i kdy\u017e s ur\u010dit\u00fdmi mezerami (proto\u017ee n\u011bkter\u00e1 jm\u00e9na, obsa\u017een\u00e1 v dopisech, byla zakryta inkoustem nebo dokonce odstran\u011bna \u2013 jako dodate\u010dn\u00e1 z\u00e1ruka pro p\u0159\u00edpad, \u017ee n\u011bkter\u00fd z pokus\u016f NKVD zmocnit se archiv\u016f by se mohl poda\u0159it), \u017ee v roce 1932 r\u016fzn\u00ed emisa\u0159i o\u017eiven\u00e9 opozice (\u2026) opatrn\u011b kontaktovali syna Trock\u00e9ho, aby ho informovali o prob\u00edhaj\u00edc\u00edch jedn\u00e1n\u00edch, sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00edch k sjednocen\u00ed v\u0161ech skupin do jednotn\u00e9ho bloku. Plyne z toho, \u017ee stalinsk\u00e1 verze, p\u0159edlo\u017een\u00e1 v dob\u011b velk\u00fdch proces\u016f 1936-1938 o bloku lev\u00e9 a prav\u00e9 opozice\u2032 nebyla zcela nepodlo\u017een\u00e1.\u201c Samo zavra\u017ed\u011bn\u00ed Trock\u00e9ho jev\u00ed se ve sv\u011btle nov\u00fdch odhalen\u00ed jinak, ne\u017e \u017ee \u0161lo o pouhou pomstu. Mezi motivy, kter\u00e9 nutily Stalina k urychlen\u00ed projektu na odstran\u011bn\u00ed jeho velk\u00e9ho rivala – soud\u00ed hypoteticky tent\u00fd\u017e Moscato – hr\u00e1ly pravd\u011bpodobn\u011b sov\u011btsk\u00e9 ne\u00fasp\u011bchy ve v\u00e1lce s Finskem. Mo\u017enost, \u017ee jedna ze skupin jeho vlastn\u00edch spolupracovn\u00edk\u016f, tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 nebezpe\u010d\u00ed v\u0161eobecn\u00e9ho konfliktu, kter\u00e9mu bude nutno \u010delit za slo\u017eit\u00fdch podm\u00ednek, bude v poku\u0161en\u00ed povolat do vlasti brilantn\u00edho budovatele Rud\u00e9 arm\u00e1dy, ho nemohla nealarmovat. Na druh\u00e9 stran\u011b dnes, v Trock\u00e9ho archivech (otev\u0159en\u00fdch po \u010dty\u0159iceti letech od jeho smrti) byly nalezeny stopy kontakt\u016f s n\u011bkter\u00fdmi eminentn\u00edmi stalinisty, kte\u0159\u00ed posuzovali perspektivu revolu\u010dn\u00ed z\u00e1chrany, aby bylo mo\u017en\u00e9 \u010delit <\/p>\n

n\u00e1stupu nacismu. Historici trockistick\u00e9 orientace, kte\u0159\u00ed v\u017edy v\u011b\u0159ili pop\u00edr\u00e1n\u00ed v\u016fdce z exilu (sna\u017e\u00edc\u00edho se zachr\u00e1nit hlavy sv\u00fdch sov\u011btsk\u00fdch p\u0159\u00e1tel), s p\u0159ekvapen\u00edm zjistili, \u017ee idea aliance v\u0161ech opozi\u010dn\u00edch skupin za \u00fa\u010dasti skupiny bl\u00edzk\u00e9 Stalinovi se v Sov\u011btsk\u00e9m svazu mezi rokem 1932 a zavra\u017ed\u011bn\u00edm Kirova re\u00e1ln\u011b r\u00fdsovala (i kdy\u017e se zd\u00e1, \u017ee Kirov, kter\u00e9mu to bylo pravd\u011bpodobn\u011b zn\u00e1mo, byl v t\u00e9to ot\u00e1zce nejist\u00fd a v\u00e1hal). Jsme je\u0161t\u011b hodn\u011b vzd\u00e1leni chv\u00edle, kdy budeme m\u00edt obraz otev\u0159en\u00e9ho a skryt\u00e9ho politick\u00e9ho boje, kter\u00fd se odehr\u00e1val v t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech v Sov\u011btsk\u00e9m svazu. <\/p>\n

Nezb\u00fdv\u00e1 si ne\u017e p\u0159\u00e1t, aby nyn\u00ed mo\u017en\u00fd p\u0159\u00edstup k sov\u011btsk\u00e9 dokumentaci a k materi\u00e1l\u016fm z proces\u016f stimuloval badatele k je\u0161t\u011b p\u0159esn\u011bj\u0161\u00edm v\u00fdzkum\u016fm, ne\u017e bylo doposud mo\u017en\u00e9 a ne\u017e bylo doposud vykon\u00e1no. To co lze \u0159\u00edci je, \u017ee kdy\u017e Trock\u00fd mohl pou\u017e\u00edt j\u00edm samotn\u00fdm zdokonalen\u00e9 techniky z rusk\u00e9 konspirativn\u00ed tradice, kterou dob\u0159e znal, a vyu\u017e\u00edvat bezpo\u010detn\u00e9 vztahy, kter\u00fdmi mohl disponovat, pak Stalin vyu\u017e\u00edval informa\u010dn\u00ed a represivn\u00ed n\u00e1stroje, kter\u00fdmi disponoval d\u00edky tomu, \u017ee byl v \u010dele st\u00e1tn\u00edho apar\u00e1tu velk\u00e9 zem\u011b. Byla to v\u00e1lka v ka\u017ed\u00e9m sm\u011bru a ve v\u00e1lce, jak zn\u00e1mo, \u00fadery jsou nesmlouvav\u00e9 a ka\u017ed\u00fd pou\u017e\u00edv\u00e1 zbran\u011b, kter\u00fdmi m\u016f\u017ee disponovat. Lenin ve sv\u00e9 takzvan\u00e9 "z\u00e1v\u011bti" jasnoz\u0159iv\u011b vymezil ve vztahu Trock\u00fd a Stalin, dvou eminentn\u00edch \u010dlen\u016f \u00daV, jasnou polovinu nebezpe\u010d\u00ed rozkolu strany a por\u00e1\u017eky sov\u011btsk\u00e9 moci. Ani jeden neum\u011bl nebo necht\u011bl korigovat sv\u00e9 nedostatky, na kter\u00e9 pouk\u00e1zal Lenin. P\u0159ehnan\u00e1 sebejistota Trock\u00e9ho a tendence sledovat pouze administrativn\u00ed str\u00e1nku probl\u00e9m\u016f. A u Stalina se jednalo o nedostatek klidu, v\u011bcnosti, ochoty, ohleduplnosti k soudruh\u016fm a n\u00e1ladovosti. <\/p>\n

Nedostatky, na kter\u00e9 Lenin upozor\u0148oval, se mohly zd\u00e1t podru\u017en\u00e9. Ale ve skute\u010dnosti mohly nab\u00fdt z\u00e1sadn\u00edho v\u00fdznamu. Trock\u00fd, jak vysoko se hodnotil, podce\u0148oval Stalina a pova\u017eoval ho, je\u0161t\u011b v polovin\u011b t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let, za "eminentn\u00ed pr\u016fm\u011brnost." Stalin naopak nepodce\u0148oval Trock\u00e9ho a sp\u00ed\u0161e p\u0159ece\u0148oval jeho nebezpe\u010dnost. Nau\u010dil se od n\u011bho pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed administrativn\u00edch metod, ve kter\u00fdch byl jeho protivn\u00edk specialista. V obecn\u00e9 rovin\u011b Stalin um\u011bl postihnout novost situace, vyvolan\u00e9 neuskute\u010dn\u011bn\u00edm revoluce na Z\u00e1pad\u011b, kapitalistick\u00fdm obkl\u00ed\u010den\u00edm a n\u00e1stupem nacistick\u00e9ho fa\u0161ismu v N\u011bmecku, a um\u011bl zav\u00e9st do praxe prvky radik\u00e1ln\u00ed inovace, kter\u00e9 se uk\u00e1zaly jako proz\u00edrav\u00e9 a rozhoduj\u00edc\u00ed, i kdy\u017e v\u017edy op\u00edral svou autoritativnost o autoritu leninsk\u00fdch text\u016f. Stalinova \u010dinnost podala d\u016fkaz, \u017ee d\u011blnick\u00e1 t\u0159\u00edda, jakmile jednou dobyla politickou moc, <\/p>\n

byla schopna ji p\u0159es nesm\u00edrn\u00e9 obt\u00ed\u017ee udr\u017eet a rozv\u00edjet, o \u010dem\u017e sv\u011bd\u010dily mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 ekonomick\u00e9 \u00fasp\u011bchy Sov\u011btsk\u00e9ho svazu a jeho soci\u00e1ln\u00ed v\u00fddobytky, v\u00edt\u011bzstv\u00ed nad fa\u0161istick\u00fdm N\u011bmeckem, velk\u00fd p\u0159\u00ednos osvobozen\u00ed koloni\u00e1ln\u00edch n\u00e1rod\u016f, v\u00fdznamn\u00e1 mezin\u00e1rodn\u00ed role Sov\u011btsk\u00e9ho svazu, jako\u017e i velk\u00e1 pomoc, kterou existence SSSR p\u0159edstavovala pro boj pracuj\u00edc\u00edch v cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. <\/p>\n

Trock\u00fd m\u011bl brilantn\u00ed \u0159e\u010dnickou a publicistickou schopnost. Dogmaticky lp\u011bl na sv\u00e9m pojet\u00ed permanentn\u00ed revoluce (neopr\u00e1vn\u011bn\u011b se odvol\u00e1vaj\u00edc\u00ed na Marxe a odm\u00edtan\u00e9 Leninem nikoli pro permanentnost, n\u00fdbr\u017e pro jej\u00ed fale\u0161n\u00fd obsah). Za fr\u00e1zovitou revolu\u010dnost\u00ed se skr\u00fdvala jeho neschopnost objektivn\u00edho, konkr\u00e9tn\u011b historick\u00e9ho vid\u011bn\u00ed probl\u00e9m\u016f. <\/p>\n

Ruggero Giacomni <\/p>\n

Z \u010dasopisu Mlad\u00e1 Pravda, \u010dasopisu Komunistick\u00e9ho svazu ml\u00e1de\u017ee, \u010d. 4\/2007<\/em> <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Bitva mezi Trock\u00fdm a Stalinem v t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech byl dramatick\u00fd boj, kter\u00fd v rozporn\u00e9m v\u00fdvoji d\u011blnick\u00e9ho hnut\u00ed si zaslou\u017e\u00ed, aby<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/29"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=29"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/29\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=29"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=29"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=29"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}