![\"hano\"](\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2007\/11\/hano.jpg\" "\\"hano\\"")
Jednoho dne v parlamentu se mi p\u0159edstavila francouzsk\u00e1 studentka s t\u00edm, \u017ee od profesora Rupnika dostala v semin\u00e1\u0159i \u00fakol, zpracovat studii na t\u00e9ma vztah KS\u010cM ke KS\u010c. <\/p>\n Jednoho dne v parlamentu se mi p\u0159edstavila francouzsk\u00e1 studentka s t\u00edm, \u017ee od profesora Rupnika dostala v semin\u00e1\u0159i \u00fakol, zpracovat studii na t\u00e9ma vztah KS\u010cM ke KS\u010c. <\/p>\n
<\/p>\n
Konkr\u00e9tn\u011b odpov\u011bdi na ot\u00e1zky, jak KS\u010cM hodnot\u00ed z\u00e1kladn\u00ed politick\u00e9 dokumenty KS\u010c a zejm\u00e9na v \u010dem na n\u011b navazuje. \u0160\u00eddlo v pytli neutaj\u00ed\u0161 a ona se ani nesna\u017eila utajit z\u00e1m\u011br. S tro\u0161kou nads\u00e1zky jsem se tedy dot\u00e1zal, kterou KS\u010c m\u00e1 na mysli. Reagovala pochopiteln\u011b nech\u00e1pav\u011b. Ptal jsem se tedy, zda m\u00e1 na mysli KS\u010c t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let, kter\u00e1 vyty\u010dila \u00fakol p\u0159ipravit a organizovat pracuj\u00edc\u00ed k odstran\u011bn\u00ed vyko\u0159is\u0165ovatelsk\u00e9ho syst\u00e9mu? Po\u010dtem sv\u00fdch \u010dlen\u016f pat\u0159ila tehdy KS\u010c mezi t\u0159i nejsiln\u011bj\u0161\u00ed strany Komunistick\u00e9 internacion\u00e1ly. Nebo KS\u010c poloviny dvac\u00e1t\u00fdch let s aktivitami (sp\u00ed\u0161 pasivitami ) tajemn\u00edk\u016f B. J\u00edlka a V. Bolena? \u010ci snad KS\u010c v roce 1936, kdy si stanovila jako hlavn\u00ed \u00fakol organizov\u00e1n\u00ed \u0161irok\u00e9 fronty ob\u010dan\u016f republiky proti fa\u0161ismu a v\u00e1lce? KS\u010c byla jedinou politickou stranou u n\u00e1s, kter\u00e1 jako celek p\u0159e\u0161la do ilegality. A\u010dkoliv nacist\u00e9 fyzicky zlikvidovali v\u00edce ne\u017e 25 000 \u010dlen\u016f KS\u010c, p\u0159esto strana byla po v\u00e1lce nejp\u0159ipraven\u011bj\u0161\u00ed silou \u010desk\u00e9 politick\u00e9 sc\u00e9ny. Ale je mo\u017en\u00e9, ptal jsem se, \u017ee prof. Rupnik m\u00e1 na mysli tu KS\u010c, jej\u00ed\u017e moskevsk\u00e9 veden\u00ed zpracovalo z\u00e1kladn\u00ed sm\u011bry Ko\u0161ick\u00e9ho vl\u00e1dn\u00edho programu, na kter\u00e9m participovaly i dal\u0161\u00ed politick\u00e9 strany – soci\u00e1ln\u00ed demokracie, n\u00e1rodn\u00ed socialist\u00e9, lidovci, a na Slovensku z po\u010d\u00e1tku Demokratick\u00e1 strana. Osobn\u011b se domn\u00edv\u00e1m, \u017ee vybran\u00e9 dokumenty sjezd\u016f KS\u010cM jsou v n\u011bkter\u00fdch pas\u00e1\u017e\u00edch obsahov\u011b pom\u011brn\u011b bl\u00edzk\u00e9 materi\u00e1l\u016fm schv\u00e1len\u00fdm na VIII. sjezdu KS\u010c roku 1946, v nich\u017e se akcentovalo pokojn\u00e9 p\u0159er\u016fst\u00e1n\u00ed n\u00e1rodn\u00ed a demokratick\u00e9 revoluce v revoluci socialistickou. <\/p>\n
KS\u010cM se n\u011bkolikr\u00e1t omluvila a ve sv\u00fdch sjezdov\u00fdch materi\u00e1lech odsoudila \u010dinnost p\u0159edstavitel\u016f a org\u00e1n\u016f strany, kte\u0159\u00ed po\u010d\u00e1tkem pades\u00e1t\u00fdch let, v dob\u011b studen\u00e9 v\u00e1lky, uv\u011b\u0159ili provokac\u00edm z\u00e1padn\u00edch tajn\u00fdch slu\u017eeb a p\u0159ipustili hrub\u00e9 poru\u0161ov\u00e1n\u00ed z\u00e1konnosti, co\u017e vedlo k tragick\u00fdm omyl\u016fm a nenahraditeln\u00fdm ztr\u00e1t\u00e1m lidsk\u00fdm. Ale z\u00e1v\u011br let pades\u00e1t\u00fdch a zejm\u00e9na zlat\u00e1 l\u00e9ta \u0161edes\u00e1t\u00e1, to u\u017e byla \u00fapln\u011b jin\u00e1 situace. Obrovsk\u00e9 \u00fasp\u011bchy \u010deskoslovensk\u00e9 kultury na sv\u011btov\u00e9 v\u00fdstav\u011b v Bruselu roku 1958, v Praze Semafor, vlna skv\u011bl\u00e9 filmov\u00e9 tvorby. A nav\u00edc, mezi ob\u010dany mimo\u0159\u00e1dn\u011b rostla d\u016fv\u011bra v KS\u010c – jej\u00ed odli\u0161nost od strany z po\u010d\u00e1tku pades\u00e1t\u00fdch let je dost zjevn\u00e1. Studentka z Pa\u0159\u00ed\u017ee se nesta\u010dila divit a jen ti\u0161e hlesla, \u017ee si nemyslela, o jak slo\u017eit\u00e9 t\u00e9ma se tu jedn\u00e1. <\/p>\n
Ale to je pr\u00e1v\u011b podstatn\u00e9. Nedopus\u0165me barbarizaci v hodnocen\u00ed d\u011bjin! Projevuje se v \u010dernob\u00edl\u00e9m pohledu, zejm\u00e9na ve zjednodu\u0161ov\u00e1n\u00ed! Zn\u00e1te je, tvrd\u00ed st\u00e1le dokola – komunismus byl stejn\u00fd jako fa\u0161ismus, Stalin byl jako Hitler a podobn\u00e9 nesmysly, nap\u0159\u00edklad doba do roku 1989 se ozna\u010duje jako obdob\u00ed komunismu! Co je komunismus? Jak\u00fd je obsah tohoto slova? Ne\u017e se pokus\u00edme v\u011bci alespo\u0148 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b vyjasnit, \u0159ekn\u011bme si alespo\u0148, co komunismus nen\u00ed. Nen\u00ed to syst\u00e9m, kter\u00fd u n\u00e1s existoval do roku 1989. I kdyby na v\u0161ech kan\u00e1lech televize tvrdili opak, je to le\u017e. Komunismus jako spole\u010densko-ekonomick\u00fd syst\u00e9m nebyl realizov\u00e1n ani u n\u00e1s, ani nikde jinde. P\u0159esto n\u011bkte\u0159\u00ed politici navrhuj\u00ed zak\u00e1zat stranu s t\u00edmto n\u00e1zvem, proto\u017ee se domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee skr\u00fdv\u00e1 zlo\u010dinnou teorii i praxi. <\/p>\n
V. I. Lenin napsal, \u017ee komunismus je vy\u0161\u0161\u00ed druh nov\u00e9 spole\u010dnosti. Za prvn\u00ed v\u00fdvojovou f\u00e1zi komunistick\u00e9 spole\u010densk\u00e9 formace byl ji\u017e od 19. stolet\u00ed pokl\u00e1d\u00e1n socialismus, definovan\u00fd jako spole\u010denstv\u00ed rovnopr\u00e1vn\u00fdch, svobodn\u00fdch ob\u010dan\u016f, spojen\u00fdch mezi sebou ideou vz\u00e1jemn\u00e9 pomoci a podporou v procesu spole\u010dn\u00e9 tv\u016fr\u010d\u00ed pr\u00e1ce. Podle p\u016fvodn\u00edch p\u0159edstav m\u011bl m\u00edt socialismus ji\u017e n\u011bkter\u00e9 d\u016fle\u017eit\u00e9 rysy n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed formace komunistick\u00e9, p\u0159edev\u0161\u00edm spole\u010densk\u00e9 vlastnictv\u00ed v\u00fdrobn\u00edch prost\u0159edk\u016f a hlavn\u011b \u017e\u00e1dn\u00e9 vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00ed ani \u017e\u00e1dn\u00e9 jin\u00e9 formy \u00fatlaku \u010dlov\u011bka \u010dlov\u011bkem. Jinak \u0159e\u010deno – soci\u00e1ln\u00ed rovnost v\u0161ech lid\u00ed. Teoretici p\u0159edpokl\u00e1dali, \u017ee komunismus se bude moci rozv\u00edjet a\u017e pot\u00e9, co se upevn\u00ed socialismus, kter\u00fd m\u011bl pat\u0159i\u010dn\u011b oce\u0148ovat osobn\u00ed v\u00fdkony jednotlivc\u016f a hodnotit ka\u017ed\u00e9ho podle v\u00fdsledk\u016f jeho pr\u00e1ce. Pro komunistickou spole\u010dnost v\u0161ak m\u011bla platit jin\u00e1 z\u00e1sada, pracovat m\u011bl ka\u017ed\u00fd podle sv\u00fdch schopnost\u00ed a za to m\u011bly b\u00fdt pln\u011b uspokojov\u00e1ny jeho pot\u0159eby. Teorii v\u011bdeck\u00e9ho komunismu zve\u0159ejnili K. Marx a B. Engels v Lond\u00fdn\u011b 24. \u010dervna 1872. Shrom\u00e1\u017edili argumenty o tom, \u017ee kapitalismus je jednou z mnoha f\u00e1z\u00ed v\u00fdvoje lidsk\u00e9 spole\u010dnosti, a proto\u017ee jako syst\u00e9m m\u00e1 \u0159adu vnit\u0159n\u00edch rozpor\u016f, bude nahrazen socialismem. Kdy\u017e Marx s Engelsem objevili z\u00e1konitosti spole\u010densk\u00e9ho v\u00fdvoje, staly se socialismus a komunismus discipl\u00ednami v\u011bdeck\u00fdmi. <\/p>\n
Ale je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm, na po\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed, nap\u0159\u00edklad existoval socialismus a komunismus utopick\u00fd. Zde vid\u00edme z\u0159ejmou souvislost s roz\u0161\u00ed\u0159enou tez\u00ed o p\u0159irozen\u00e9 rovnosti v\u0161ech lid\u00ed a z toho plynouc\u00edch po\u017eadavk\u016f na rovn\u00e1 politick\u00e1 pr\u00e1va pro v\u0161echny. P\u0159ed pades\u00e1ti lety p\u0159edn\u00e1\u0161el n\u00e1m tuto l\u00e1tku ve velk\u00e9 posluch\u00e1rn\u011b v budov\u011b filozofick\u00e9 fakulty v brn\u011bnsk\u00e9 Grohov\u011b ulici velmi poutav\u011b nezapomenuteln\u00fd Jaroslav \u0160abata. Pokud se nem\u00fdl\u00edm, zn\u011bla v t\u00e9 souvislosti mnoh\u00e1 jm\u00e9na utopick\u00fdch socialist\u016f \u010di dokonce komunist\u016f. C. H. Saint-Simon (1760-1825) p\u0159edpov\u00eddal vznik nov\u00e9ho spole\u010densk\u00e9ho syst\u00e9mu, ve kter\u00e9m v\u016fd\u010d\u00ed postaven\u00ed budou m\u00edt v\u011bdci, d\u011bln\u00edci, tov\u00e1rn\u00edci a obchodn\u00edci. Je\u0161t\u011b zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00edm utopistou byl Robert Owen (1771-1858), zakladatel prvn\u00ed mate\u0159sk\u00e9 \u0161koly ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii. Ov\u0161em\u017ee organizoval hlavn\u011b pracovn\u00ed komuny a pat\u0159il k velk\u00fdm kritik\u016fm soukrom\u00e9ho vlastnictv\u00ed. V\u00edc jeho zlo\u010din\u016f nezn\u00e1m, tak bych se p\u0159imlouval, aby ani Owenovo d\u00edlo nebylo zak\u00e1z\u00e1no, obsahuje mnoho zaj\u00edmav\u00fdch post\u0159eh\u016f. <\/p>\n
Bohu\u017eel pat\u0159\u00ed ke smutn\u00fdm kapitol\u00e1m modern\u00edch d\u011bjin, \u017ee \u0159ada my\u0161lenek velk\u00fdch filozof\u016f 19. stolet\u00ed byla pozd\u011bji realizov\u00e1na dokonce n\u011bkdy proti duchu jejich u\u010den\u00ed a ne jen \u0161\u0165astn\u00fdm zp\u016fsobem. V\u017edy p\u0159i hodnocen\u00ed mus\u00edme srovn\u00e1vat s jin\u00fdmi pokusy, zda opravdu byly tak \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9, jak jsou dnes propagandou prezentov\u00e1ny. Ale v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nevysta\u010d\u00edme se \u017e\u00e1dn\u00fdm jednoduch\u00fdm hodnocen\u00edm. <\/p>\n
Zden\u011bk KLANICA <\/p>\n