{"id":3357,"date":"2022-07-18T00:28:52","date_gmt":"2022-07-17T22:28:52","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/?p=3357"},"modified":"2022-09-14T22:07:57","modified_gmt":"2022-09-14T20:07:57","slug":"americke-vojenske-intervence-v-karibske-oblasti","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2022\/07\/18\/americke-vojenske-intervence-v-karibske-oblasti\/","title":{"rendered":"Americk\u00e9 vojensk\u00e9 intervence v karibsk\u00e9 oblasti"},"content":{"rendered":"<p><strong>\u2026 jsou nikoli nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed, ale zato nejzjevn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00ed\u010dinou napjat\u00fdch vztah\u016f mezi Latinskou Amerikou a Spojen\u00fdmi st\u00e1ty americk\u00fdmi.<\/strong><!--more--><\/p>\n<p>\u017de se \u201evelk\u00fd bratr\u201c na severu nebude v\u017edycky dob\u0159e sn\u00e1\u0161et s mal\u00fdmi bratry na jihu, to bylo patrno u\u017e z toho, kdy\u017e se tito brat\u0159i narodili.<\/p>\n<p><em><strong>Sim\u00f3n Bol\u00edvar<\/strong><\/em> (1783-1830) dovedl za\u010d\u00e1tkem 19. stolet\u00ed jihoamerick\u00e9 osvobozeneck\u00e9 hnut\u00ed k v\u00edt\u011bzn\u00e9mu konci, svrhl \u0161pan\u011blsk\u00e9 koloni\u00e1ln\u00ed panstv\u00ed a n\u00e1sledoval tak tehdy obdivovan\u00fd p\u0159\u00edklad USA. Tato nad\u011bje se brzy projevila jako naivn\u00ed. Kdy\u017e v roce 1823 cht\u011bl Bol\u00edvar sv\u00e9 d\u00edlo dovr\u0161it osvobozen\u00edm Portorika a Kuby, dal mu na srozum\u011bnou tehdej\u0161\u00ed severoamerick\u00fd ministr zahrani\u010d\u00ed a pozd\u011bj\u0161\u00ed president <em>John Guincey Adams<\/em> (1767-1848), \u017ee USA nebudou trp\u011bt \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed osvobozovac\u00ed ta\u017een\u00ed proti \u0160pan\u011blsku.<\/p>\n<p><em><strong>Monroeova doktr\u00edna<\/strong><\/em> &#8211; zahrani\u010dn\u011b politick\u00e1 doktr\u00edna, kterou 2. prosince 1823 ve sv\u00e9m poselstv\u00ed Kongresu vyhl\u00e1sil prezident Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f americk\u00fdch<em> James Monroe<\/em> (1758 &#8211; 1831). Evropsk\u00e9 mocnosti podle t\u00e9to doktr\u00edny nemaj\u00ed pr\u00e1vo zasahovat do z\u00e1le\u017eitost\u00ed nez\u00e1visl\u00fdch st\u00e1t\u016f na \u00fazem\u00ed americk\u00e9ho kontinentu a Spojen\u00e9 st\u00e1ty americk\u00e9 budou jejich p\u0159\u00edpadn\u00e9 vojensk\u00e9 akce na \u00fazem\u00ed sv\u011btad\u00edlu pova\u017eovat za \u201eohro\u017een\u00ed sv\u00e9ho m\u00edru a bezpe\u010dnosti\u201c a \u201emanifestaci nep\u0159\u00e1telsk\u00e9ho postoje v\u016f\u010di USA\u201c. Stru\u010dn\u011b ji lze nazvat heslem \u2013 <em>\u201eAmerika Ameri\u010dan\u016fm.\u201c<\/em> Nesm\u00ed se v\u0161ak ch\u00e1pat, jak \u0159ekl Adams, jako <em>\u201epovolen\u00ed pro slab\u00e9, aby se chovali nestoudn\u011b k siln\u00fdm\u201c.<\/em> V roce 1826 se USA zdr\u00e1haly z\u00fa\u010dastnit se panamerick\u00e9 konference v Kolumbii. Projevovaly v\u016fbec pram\u00e1lo nad\u0161en\u00ed pro tyto nov\u011b vznikl\u00e9 st\u00e1ty na jihu a dost dlouho v\u00e1haly, ne\u017e je diplomaticky uznaly. Dva roky p\u0159ed smrt\u00ed shrnul Bol\u00edvar sv\u00e9 zku\u0161enosti se Severn\u00ed Amerikou takto: \u201eSpojen\u00e9 st\u00e1ty se domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee jsou vyhl\u00e9dnuty proz\u0159etelnost\u00ed k tomu, aby Latinskou Ameriku jm\u00e9nem svobody uvrhly do b\u00eddy.\u201c<\/p>\n<p>V projevech americk\u00fdch politik\u016f nach\u00e1zeli obyvatel\u00e9 Latinsk\u00e9 Ameriky d\u016fkazy, \u017ee interven\u010dn\u00ed politika prov\u00e1d\u011bn\u00e1 v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm stolet\u00ed, byla vlastn\u011b je\u0161t\u011b m\u00edrn\u00e1 ve srovn\u00e1n\u00ed s t\u00edm, co mnoz\u00ed mu\u017eov\u00e9 ve Washingtonu v minul\u00e9m stolet\u00ed myslili, a co mluvili. Nap\u0159\u00edklad n\u011bkdej\u0161\u00ed ministr zahrani\u010d\u00ed USA <em>Evants<\/em> vysv\u011btloval na banketu v New Yorku, kde byl p\u0159\u00edtomen tak\u00e9 president U. S. Grant (1822 &#8211; 1885), Monroeovu doktr\u00ednu takto:<\/p>\n<ul>\n<li><em>\u201eMonroeova doktr\u00edna je jist\u011b dobr\u00e1. Ale jako v\u0161echny starom\u00f3dn\u00ed v\u011bci pot\u0159ebuje reformu. Tvo\u0159\u00ed ji v\u011bta: Amerika Ameri\u010dan\u016fm. Te\u010f bych cht\u011bl dodat: Ameri\u010dan\u016fm ano. Ale rozum\u011bjme si dob\u0159e: Severoameri\u010dan\u016fm. Kdy\u017e se d\u00edv\u00e1me na mapu Ji\u017en\u00ed Ameriky, vid\u00edme, \u017ee tento kontinent m\u00e1 podobu \u0161unky. St\u00fd\u010dek Sam m\u00e1 dlouhou vidli\u010dku. Tu \u0161unku sn\u00ed.\u201c<\/em><\/li>\n<\/ul>\n<p>Pozoruhodn\u00e9 na tomto projevu je to, \u017ee byl pronesen na hostin\u011b na po\u010dest americko-mexick\u00e9ho p\u0159\u00e1telstv\u00ed. A p\u0159edev\u0161\u00edm <em>Mexiko<\/em> se m\u011blo ve sv\u00fdch d\u011bjin\u00e1ch p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee ve velik\u00e1\u0161sk\u00fdch slovech Evantsov\u00fdch bylo v\u00edc ne\u017e jenom zrnko pravdy.<\/p>\n<p><strong>\u201eNEST\u00c1L\u00dd A D\u011aTINSK\u00dd CHARAKTER\u201c MEXIKA<\/strong><\/p>\n<p>Ze v\u0161ech latinskoamerick\u00fdch st\u00e1t\u016f poc\u00edtilo Mexiko nikoliv nejv\u011bt\u0161\u00ed, ale co do n\u00e1sledk\u016f nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed americk\u00e9 intervence.<\/p>\n<p>V letech 1837\u20141848 se poda\u0159ilo USA zmocnit se poloviny mexick\u00e9ho st\u00e1tn\u00edho \u00fazem\u00ed \u2014 to jsou nyn\u011bj\u0161\u00ed severoamerick\u00e9 st\u00e1ty <em>Texas, Kalifornie, Nov\u00e9 Mexiko, Nevada, Utah <\/em>a<em> Colorado<\/em>. Za nejpodlej\u0161\u00ed pova\u017euj\u00ed Mexi\u010dan\u00e9 zp\u016fsob, jak jim byl od\u0148at Texas. Vt\u00e1hli tam ameri\u010dt\u00ed pozemkov\u00ed spekulanti se sv\u00fdmi \u010derno\u0161sk\u00fdmi otroky. A proto\u017ee v <em>Mexiku<\/em> bylo otrok\u00e1\u0159stv\u00ed z\u00e1konem u\u017e d\u00e1vno zak\u00e1z\u00e1no, prohl\u00e1sili tito obchodn\u00edci Texas za nez\u00e1vislou republiku, kter\u00e1 byla rychle uzn\u00e1na Spojen\u00fdmi st\u00e1ty. Kdy\u017e se Mexi\u010dan\u00e9 proti vet\u0159elc\u016fm br\u00e1nili, do\u0161lo k invazi a Texas byl p\u0159ipojen k USA jako st\u00e1tn\u00ed \u00fazem\u00ed. Mexi\u010dan\u00e9 nikdy Ameri\u010dan\u016fm tento drsn\u00fd zp\u016fsob z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed \u00fazem\u00ed nezapomn\u011bli.<\/p>\n<p>V sedmdes\u00e1t\u00fdch letech 19. stolet\u00ed p\u0159i\u0161la vl\u00e1da<em> Porfiria D\u00edaze<\/em> (1830-1915) na to, \u017ee by severoameri\u010dt\u00ed ob\u010dan\u00e9 usazen\u00ed v Mexiku \u2014 stejn\u011b jako v\u0161ichni ostatn\u00ed ciz\u00ed ob\u010dan\u00e9 \u2014 m\u011bli platit dan\u011b. P\u0159i prosazov\u00e1n\u00ed t\u00e9to my\u0161lenky se v\u0161ak D\u00edaz daleko nedostal. Americk\u00fd president <em>R. B. Hayes<\/em> (1822 &#8211; 1893) poslal p\u0159es Rio Grande voj\u00e1ky, aby Mexi\u010dany zastra\u0161ili.<\/p>\n<p>Kdy\u017e Mexiko protestovalo, mluvil tehdej\u0161\u00ed ministr zahrani\u010d\u00ed USA o \u201enest\u00e1l\u00e9m a d\u011btinsk\u00e9m charakteru tohoto n\u00e1roda\u201c a jeho<em> \u201eneschopnosti projednat r\u016fzn\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti klidn\u011b a bez p\u0159edsudk\u016f\u201c.<\/em><\/p>\n<p><strong>UNITED FRUIT A GUATEMALA<\/strong><\/p>\n<p>V dob\u011b, kdy v Mexiku kvetla t\u011b\u017eba nafty, obsadili p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci americk\u00e9 n\u00e1mo\u0159n\u00ed p\u011bchoty postupn\u011b m\u011bsta Tampico (b\u0159ezen 1914) a Veracruz (duben 1914). Jejich velitel gener\u00e1l Smedley D. Butler se po skon\u010den\u00ed sv\u00e9 vojensk\u00e9 dr\u00e1hy chlubil:<\/p>\n<ul>\n<li><em>\u201eV roce 1944 jsem pom\u00e1hal, aby se Mexiko a hlavn\u011b Tampico stalo bezpe\u010dn\u00fdm m\u00edstem pro americk\u00e9 naftov\u00e9 z\u00e1jmy. P\u0159isp\u011bl jsem k tomu, aby se Haiti a Kuba staly bezpe\u010dnou krajinou, kde mohli ho\u0161i z National City Bank shroma\u017e\u010fovat svoje zisky. Pro mezin\u00e1rodn\u00ed Bankovn\u00ed d\u016fm brat\u0159\u00ed Brown\u016f jsem v letech 1909 a\u017e 1912 vy\u010distil Nicaraguu a v roce 1916 jsem ud\u011blal po\u0159\u00e1dek v Dominik\u00e1nsk\u00e9 republice ve slu\u017eb\u00e1ch na\u0161ich cukern\u00edch z\u00e1jm\u016f. Ve prosp\u011bch americk\u00fdch ovocn\u00e1\u0159sk\u00fdch spole\u010dnost\u00ed jsem v roce 1903 zakro\u010dil v Hondurasu.\u201c<\/em><\/li>\n<\/ul>\n<p>Butlerov\u00fdm v\u00fdkon\u016fm odpov\u00edd\u00e1 tak\u00e9 p\u0159im\u011b\u0159en\u00fd po\u010det vyznamen\u00e1n\u00ed, kter\u00e1 mu prop\u016fj\u010dila washingtonsk\u00e1 vl\u00e1da.<\/p>\n<p>Guatemala je jednou z latinskoamerick\u00fdch republik, kter\u00e9 nemaj\u00ed valn\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed o Monroeov\u011b doktr\u00edn\u011b. <em>Velk\u00e9 Brit\u00e1nii<\/em> se v roce 1836 poda\u0159ilo obsadit ve v\u0161\u00ed tichosti \u010d\u00e1st Guatemaly \u2014 nyn\u011bj\u0161\u00ed<em> Britsk\u00fd Honduras<\/em> \u2014 ani\u017e si Amerika vzpomn\u011bla na svou doktr\u00ednu, kter\u00e1 m\u011bla skoncovat s \u00fazemn\u00edmi n\u00e1roky Evropan\u016f na t\u00e9to polokouli. Zato v roce 1907 Washington intervenoval v \u010dist\u011b guatemalsk\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti, kdy\u017e byla vl\u00e1da dikt\u00e1tora <em>Manuela Cabrery<\/em> (1857 \u2013 1924) ohro\u017eena vzpourou. USA zachr\u00e1nily Cabreru p\u0159ed jist\u00fdm p\u00e1dem.<\/p>\n<p>Dal\u0161\u00ed intervence, kter\u00e1 st\u00e1le je\u0161t\u011b v Latinsk\u00e9 Americe plat\u00ed za klasick\u00fd p\u0159\u00edklad americk\u00e9ho vm\u011b\u0161ov\u00e1n\u00ed na tomto \u00fazem\u00ed, se stala v roce 1954. Washington intervenoval nep\u0159\u00edmo bez vysl\u00e1n\u00ed vojska, ale t\u00edm \u00fasp\u011b\u0161n\u011bji v jin\u00e9 guatemalsk\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti. V t\u00e9 dob\u011b vl\u00e1dl v zelen\u00e9m presidentsk\u00e9m pal\u00e1ci v hlavn\u00edm m\u011bst\u011b Guatemaly plukovn\u00edk, kter\u00fd se jmenoval <em>Jacobo Arbenz Guzm\u00e1n<\/em> (1912-1971). Mlad\u00fd, trochu nejist\u00fd nacionalista, syn \u0161v\u00fdcarsk\u00e9ho l\u00e9k\u00e1rn\u00edka. Jeho c\u00edlem byla zem\u011bd\u011blsk\u00e1 reforma, kter\u00e1 by byla postihla i n\u011bkter\u00e9 ladem le\u017e\u00edc\u00ed pozemky severoamerick\u00e9 spole\u010dnosti United Fruit. Tehdej\u0161\u00ed americk\u00fd ministr zahrani\u010d\u00ed<em> John Foster Dulles<\/em> (1888-1959) vypracoval jako \u010dlen newyorsk\u00e9 pr\u00e1vnick\u00e9 kancel\u00e1\u0159e Cromwell a Sullivan v\u00fdhodn\u00e9 smlouvy pro tuto americkou ovocn\u00e1\u0159skou spole\u010dnost. Jeho bratr <em>Allen Dulles<\/em> (1893 \u2013 1969), tehdej\u0161\u00ed \u0161\u00e9f americk\u00e9 tajn\u00e9 slu\u017eby CIA, byl d\u0159\u00edve p\u0159edsedou t\u00e9to spole\u010dnosti. St\u00e1tn\u00ed podtajemn\u00edk pro meziamerick\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti<em> John Moore Cabot<\/em> m\u011bl ve spole\u010dnosti velk\u00fd po\u010det akci\u00ed. Tito t\u0159i p\u0159esv\u011bd\u010dili presidenta <em>D. D. Eisenhowera<\/em> (1890 \u2013 1969), \u017ee se v Guatemale schyluje ke komunistick\u00e9mu p\u0159evratu.<\/p>\n<p>Ameri\u010dan\u00e9 zorganizovali v Hondurasu malou \u017eoldn\u00e9\u0159skou arm\u00e1du, kter\u00e1 vtrhla do Guatemaly a pomalu se bl\u00ed\u017eila k hlavn\u00edmu m\u011bstu. Kdy\u017e bylo z\u0159ejm\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed \u017eold\u00e1k\u016f, p\u0159i\u0161el do presidentsk\u00e9ho pal\u00e1ce americk\u00fd velvyslanec<em> John Peurifoy<\/em> s pistol\u00ed v ruce, a vyzval plukovn\u00edka <em>Jacobo Arbenze<\/em> (1913-1971), aby odstoupil. <em>Arbenz<\/em> v takov\u00e9m dialogu neobst\u00e1l. Vydal se p\u011b\u0161ky na mexick\u00e9 velvyslanectv\u00ed a po\u017e\u00e1dal tam o azyl. Plant\u00e1\u017ee spole\u010dnosti United Fruit v Guatemale z\u016fstaly dodnes nedot\u010deny.<\/p>\n<p><strong>TACOMA V HONDURASU<\/strong><\/p>\n<p>I ty nejchud\u0161\u00ed latinskoamerick\u00e9 republiky maj\u00ed s velk\u00fdm bratrem \u0161patn\u00e9 zku\u0161enosti. V Hondurasu bylo, stejn\u011b jako v Guatemale, <em>Monroeovy doktr\u00edny<\/em> pou\u017e\u00edv\u00e1no zna\u010dn\u011b pru\u017en\u011b. V roce 1835 se poda\u0159ilo Velk\u00e9 Brit\u00e1nii obsadit severn\u00ed pob\u0159e\u017e\u00ed zem\u011b, ani\u017e Washington n\u011bco podnikl, i kdy\u017e byl k tomu Hondurasem vyz\u00fdv\u00e1n. Stejn\u011b jako \u010dty\u0159i roky p\u0159edt\u00edm v Guatemale, zachr\u00e1nili Ameri\u010dan\u00e9 v Hondurasu presidenta p\u0159ed p\u00e1dem.<\/p>\n<p>V roce 1911 zas\u00e1hl americk\u00fd k\u0159i\u017en\u00edk <em>Tacoma<\/em> v Hondurasu a umo\u017enil presidentu p\u0159ekonat povst\u00e1n\u00ed. Politika t\u00e9to zem\u011b byla je\u0161t\u011b dlouho ur\u010dov\u00e1na \u0159editeli United Fruit.<\/p>\n<p><strong>DOBRODRU\u017dSTV\u00cd V NICARAGUI<\/strong><\/p>\n<p>St\u0159edoamerick\u00e1 republika <em>Nicaragua<\/em> m\u00e1 za sebou slu\u0161n\u00fd po\u010det americk\u00fdch z\u00e1sah\u016f, z nich\u017e n\u011bkter\u00e9 byly skute\u010dn\u011b dobrodru\u017en\u00e9. V roce 1855 vtrhl do zem\u011b americk\u00fd gentleman-gangster jm\u00e9nem <em>William Walker<\/em> (1824-1860) se soukromou \u017eoldn\u00e9\u0159skou arm\u00e1dou. Financoval jej americk\u00fd milion\u00e1\u0159 Vanderbilt, jen\u017e si cht\u011bl sv\u00fdm obchodn\u00edm lo\u010fstvem ud\u011blat monopol na n\u00e1mo\u0159n\u00ed dopravu ve St\u0159edn\u00ed Americe.<\/p>\n<p>Walkera p\u0159edch\u00e1zela hrozn\u00e1 pov\u011bst. V mnoha p\u0159\u00edpadech sta\u010dila na to, aby se Nicaragujci dali na \u00fat\u011bk. Sotva Walker dobyl jednoho m\u011bsta, vzk\u00e1zal uprchl\u00e9mu obyvatelstvu, \u017ee jeho \u017eivot od nyn\u011bj\u0161ka stoj\u00ed pod ochranou hv\u011bzdnat\u00e9 vlajky. Jakmile se obyvatel\u00e9 odv\u00e1\u017eili zp\u011bt do m\u011bsta, dal Walker nejbohat\u0161\u00ed a nejv\u00fdzna\u010dn\u011bj\u0161\u00ed ob\u010dany post\u0159\u00edlet, aby se zmocnil jejich majetku. Touto metodou brzy ovl\u00e1dl celou zemi. 12. \u010dervence 1856 se dal vyhl\u00e1sit presidentem. Ihned zavedl op\u011bt otroctv\u00ed a angli\u010dtina se stala st\u00e1tn\u00edm jazykem. Dopustil se v\u0161ak chyby, \u017ee se roze\u0161el s <em>Vanderbiltem.<\/em><\/p>\n<p>Ten zorganizoval v sousedn\u00edch republik\u00e1ch arm\u00e1du, kterou v\u0161ak Walker porazil. Kdy\u017e se vr\u00e1til do USA, byl tento dobrodruh nad\u0161en\u011b oslavov\u00e1n. President <em>James Buchanan<\/em> (1791-1868) mu vyj\u00e1d\u0159il nejhlub\u0161\u00ed obdiv.<\/p>\n<p>Kdy\u017e cht\u011bl Walker opakovat sv\u016fj experiment v Hondurasu v roce 1860, byl Angli\u010dany zajat a p\u0159ed\u00e1n Hondurasc\u016fm, kte\u0159\u00ed jej zast\u0159elili. To vyvolalo v USA velkou bou\u0159i nevole.<\/p>\n<p>Nicaragua z\u00edskala pak dojem, \u017ee se str\u00fd\u010dek Sam o sv\u00e9 poddan\u00e9 dovede postarat. V roce 1858 zast\u0159elil americk\u00fd n\u00e1mo\u0159n\u00ed kapit\u00e1n v <em>San Juan del Norte<\/em> nicaragujsk\u00e9ho ryb\u00e1\u0159e. Vl\u00e1da v Managui \u017e\u00e1dala americk\u00e9ho velvyslance, aby j\u00ed byl kapit\u00e1n vyd\u00e1n, nebo\u0165 jej cht\u011bla postavit p\u0159ed soud. Velvyslanec to v\u0161ak odm\u00edtl, a do\u0161lo k demonstrac\u00edm. Americk\u00fd majetek byl p\u0159i nich po\u0161kozen.<\/p>\n<p>USA poslaly do p\u0159\u00edstavu San Juan v\u00e1le\u010dnou lo\u010f. Kdy\u017e se starosta zdr\u00e1hal vyplatit 30 tis\u00edc dolar\u016f od\u0161kodn\u00e9ho, bylo m\u011bsto nejprve ost\u0159elov\u00e1no, pak se vylodila pos\u00e1dka a zap\u00e1lila n\u011bkter\u00e9 domy. \u0160koda \u010dinila asi 2 mili\u00f3ny dolar\u016f.<\/p>\n<p><strong>DOHLED NAD VOLBAMI<\/strong><\/p>\n<p>Intervence v Nicaragui nebyly v\u017edy tak n\u00e1siln\u00e9. V roce 1909 se USA spokojily s t\u00edm, \u017ee donutily presidenta <em>Jos\u00e9 S. Zelayvu<\/em> (1853-1919), aby odstoupil. V roce 1911 obsadila americk\u00e1 n\u00e1mo\u0159n\u00ed p\u011bchota zemi, aby chr\u00e1nila presidenta<em> Adolfa D\u00edaze<\/em> (1875-1964) p\u0159ed povst\u00e1n\u00edm. V letech 1916, 1926 a 1928 p\u0159i\u0161li Ameri\u010dan\u00e9, aby p\u0159evzali \u201edohled\u201c nad volbami \u2014 p\u0159edev\u0161\u00edm, aby zajistili presidentsk\u00fd \u00fa\u0159ad konzervativn\u00edmu politikovi <em>Emilianu Chamorrovi<\/em> (1871-1966). To m\u011blo sv\u00e9 d\u016fvody. Chamorro toti\u017e podepsal dohodu, zaji\u0161\u0165uj\u00edc\u00ed USA na v\u011b\u010dn\u00e9 \u010dasy, \u017ee nebudou platit \u017e\u00e1dn\u00e9 dan\u011b ani jin\u00e9 poplatky a samy budou m\u00edt vlastnick\u00e9 pr\u00e1vo na v\u00fdstavbu mezioce\u00e1nsk\u00e9ho pr\u016fplavu na libovoln\u00e9m m\u00edst\u011b nicaragujsk\u00e9ho \u00fazem\u00ed. Tak zn\u011bl 1. \u010dl\u00e1nek smlouvy mezi Bryanem a Chamorrem. Ameri\u010dan\u00e9 za to zaplatili t\u0159i mili\u00f3ny dolar\u016f, kter\u00e9 v\u0161ak z\u016fstaly ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech, proto\u017ee Nicaragua byla Spojen\u00fdm st\u00e1t\u016fm je\u0161t\u011b dlu\u017ena.<\/p>\n<p>Intervence v roce 1926 m\u011bla potla\u010dit povst\u00e1n\u00ed liber\u00e1la<em> Jos\u00e9 Maria Moncady<\/em> (1870-1945), kter\u00fd cht\u011bl svrhnout presidenta Chamorra. Tehdy pou\u017eily USA, patrn\u011b poprv\u00e9 ve sv\u00fdch vztaz\u00edch k Latinsk\u00e9 Americe, komunismu jako z\u00e1minky, aby sv\u016fj z\u00e1sah ospravedlnily. St\u0159edn\u00ed Amerika a Mexiko byly tehdy severoamerick\u00fdm ministrem zahrani\u010d\u00ed <em>Frankem B. Kellogem<\/em> ozna\u010deny za <em>\u201est\u0159edisko komunistick\u00e9 agitace\u201c<\/em> a do Nicaragui odplulo 16 lod\u00ed s n\u00e1mo\u0159n\u00ed p\u011bchotou, pod velen\u00edm admir\u00e1la<em> Juliana Latimera.<\/em> To sta\u010dilo k potla\u010den\u00ed povst\u00e1n\u00ed gener\u00e1la <em>Moncady.<\/em><\/p>\n<p>Av\u0161ak jeden z Moncadov\u00fdch stoupenc\u016f, mlad\u00fd in\u017een\u00fdr <em>Augusto C\u00e9sar Sandino<\/em> (1895-1934), se nesm\u00ed\u0159il s por\u00e1\u017ekou. N\u011bkolik let bojoval v hor\u00e1ch proti americk\u00fdm okupant\u016fm, kte\u0159\u00ed ode\u0161li a\u017e v roce 1933. Velen\u00ed nad policejn\u00edmi silami nechali sv\u00e9mu obl\u00edbenci Anastasiovi Somozovi (1896-1956). Somoza p\u0159ipravil po dohod\u011b se severoamerick\u00fdm velvyslancem <em>Arthurem Blissem<\/em> atent\u00e1t na Sandina, kter\u00fd se poda\u0159il.<\/p>\n<p>Brzy potom, v roce 1937, se dal Somoza vyhl\u00e1sit presidentem. P\u0159ivlastnil si velkou \u010d\u00e1st nicaragujsk\u00e9ho bohatstv\u00ed a na dlouhou dobu jeho rodina ovl\u00e1dala celou zemi. Ameri\u010dan\u00e9 nem\u011bli od roku 1933 d\u016fvod v Nicaragui zasahovat. <em>Luis Somoza Debayle<\/em> (1922\u20131967) nejstar\u0161\u00ed syn <em>A. S. Garc\u00edy<\/em>, vl\u00e1dl od r. 1956 do r. 1967 (prezidentem 1956\u20131963). Presidentem v letech 1963-1966 se stal <em>Ren\u00e9 Schick<\/em> (1909-1966), Somoz\u016fv b\u00fdval\u00fd soukrom\u00fd tajemn\u00edk, a n\u00e1\u010deln\u00edk ozbrojen\u00fdch sil byl <em>Anastasio Somoza<\/em> mlad\u0161\u00ed. <em>Anastasio Somoza Debayle<\/em> (1925\u20131980) \u2013 nejmlad\u0161\u00ed syn <em>A. S. Garc\u00edy<\/em>, vl\u00e1dl v r. 1967\u20131979 (prezidentem 1967\u20131972 a 1974\u20131979). Pot\u00e9 ho smetla <em>Sandinistick\u00e1 revoluce<\/em> a byl zast\u0159elen v Paraguayi.<\/p>\n<p><strong>SALVADOR A KOSTARICA<\/strong><\/p>\n<p>V Salvadoru zas\u00e1hl roku 1906 americk\u00fd k\u0159i\u017en\u00edk Marblehead, aby p\u0159ivodil v tam\u011bj\u0161\u00ed revoluci takov\u00fd zvrat, jak\u00fd si p\u0159\u00e1li ve Washingtonu. Ani m\u00edrumilovn\u00e1 k\u00e1vov\u00e1 zemi\u010dka Kostarika neu\u0161la severoamerick\u00e9 intervenci, kdy\u017e v roce 1932 cht\u011bla americk\u00e1 vl\u00e1da zajistit politikovi Jimen\u00e9zovi Oreamundovi (1859-1945) zvolen\u00ed presidentem.<\/p>\n<p><strong>ZROZEN\u00cd PANAMY<\/strong><\/p>\n<p>Panama vlastn\u011b vznikla americkou intervenc\u00ed. President <em>Theodor Roosevelt<\/em> (1858-1919) poskytl v roce 1903 pomoc nevelk\u00e9mu povst\u00e1n\u00ed ve m\u011bst\u011b Panam\u011b, kter\u00e9 tehdy pat\u0159ilo Kolumbii. Kdy\u017e bogotsk\u00e1 vl\u00e1da vyslala vojensk\u00e9 odd\u00edly na \u0161\u00edji mezi Karibsk\u00fdm mo\u0159em a Tich\u00fdm oce\u00e1nem, president Roosevelt tam vyslal k\u0159i\u017en\u00edk <em>Nashville,<\/em> kter\u00fd zabr\u00e1nil vylod\u011bn\u00ed Kolumbijc\u016f. Za t\u0159i dny pozd\u011bji uznal Washington mal\u00fd st\u00e1t Panamu.<\/p>\n<p>Tento rychl\u00fd rok m\u011bl sv\u016fj d\u016fvod. Kolumbijsk\u00fd parlament v <em>Bogot\u011b<\/em> se vzp\u00edral p\u0159enechat Ameri\u010dan\u016fm za nevelkou \u010d\u00e1stku \u0161irok\u00fd pruh \u00fazem\u00ed po prav\u00e9 a lev\u00e9 stran\u011b pr\u016fplavu. Nov\u011b z\u0159\u00edzen\u00fd st\u00e1t v\u0161ak byl ochoten postoupit Ameri\u010dan\u016fm toto \u00fazem\u00ed za skromn\u00fdch 10 mili\u00f3n\u016f dolar\u016f.<\/p>\n<p>President Theodor Roosevelt se potom velmi chlubil, jak se obratn\u011b zmocnil pr\u016fplavov\u00e9ho p\u00e1sma, a zat\u00edmco je\u0161t\u011b Kongres o tom debatoval, dal postavit pr\u016fplav. Roosevelt vymohl pro USA je\u0161t\u011b<br \/>\ndal\u0161\u00ed v\u00fdhodn\u00fd \u00fastupek, nebo\u0165 podle \u010dl\u00e1nku 136 panamsk\u00e9 \u00fastavy mohou USA v Panam\u011b kdykoli vojensky zas\u00e1hnout, aby \u201eobnovily po\u0159\u00e1dek\u201c. USA t\u00e9to mo\u017enosti vyu\u017eily mnohokr\u00e1t \u2014 v letech 1905, 1908, 1912, 1918, 1924, 1928, 1931, 1932, 1952 a 1955.<\/p>\n<p><strong>KUBA<\/strong><\/p>\n<p>V roce 1848 se Ameri\u010dan\u00e9 pokusili p\u0159emluvit \u0160pan\u011bly, aby jim prodali <em>Kubu<\/em> za 100 mili\u00f3n\u016f dolar\u016f. Madrid v\u0161ak m\u011bl p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00fd z\u00e1jem o osadn\u00edky na ostrov\u011b, ne\u017e aby mohl na takovou nab\u00eddku p\u0159istoupit. Mezi kreoly zat\u00edm vzniklo osvobozeneck\u00e9 hnut\u00ed, do kter\u00e9ho se pod veden\u00edm b\u00e1sn\u00edka <em>Jos\u00e9 Mart\u00edho<\/em> (1853-1895) zapojovalo st\u00e1le v\u00edc Kub\u00e1nc\u016f. V kv\u011btnu 1887 vyzval president USA <em>W. MacKinley<\/em> (1843-1901) \u0160pan\u011blsko, aby zastavilo boj proti povstalc\u016fm.<\/p>\n<p>Dne 15. \u00fanora 1898 vylet\u011bla v havansk\u00e9m p\u0159\u00edstavu do pov\u011bt\u0159\u00ed americk\u00e1 panc\u00e9\u0159ov\u00e1 lo\u010f Maine. To bylo pro USA p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed vyslat na ostrov vojensk\u00e9 odd\u00edly a skoncovat se \u0161pan\u011blsk\u00fdm panstv\u00edm.<br \/>\nAmeri\u010dan\u00e9 p\u0159i\u0161li pr\u00e1v\u011b v\u010das. Mnoho nasv\u011bd\u010dovalo tomu, \u017ee \u0160pan\u011bl\u00e9 by u\u017e byli ostrov p\u0159enechali povstalc\u016fm.<\/p>\n<p>\u0160pan\u011blsko-americk\u00e1 bleskov\u00e1 v\u00e1lka skon\u010dila ofici\u00e1ln\u011b 22. prosince 1898 Pa\u0159\u00ed\u017eskou smlouvou, ve kter\u00e9 se Madrid z\u0159ekl v\u0161ech pr\u00e1v na Kubu. Washington byl sice ochoten uznat nez\u00e1vislost Kuby, ale v roce 1901 si vynutil zahrnut\u00ed <em>Plattovy klauzule<\/em> do kub\u00e1nsk\u00e9 \u00fastavy. Tato klauzule dovolovala USA p\u0159\u00edmo zasahovat ve v\u0161ech ot\u00e1zk\u00e1ch, kter\u00e9 se t\u00fdkaly <em>\u201e\u017eivota, majetku, osobn\u00ed svobody a nez\u00e1vislosti Kuby\u201c.<\/em> Teprve v roce 1936 se USA z\u0159ekly pr\u00e1va na intervenci. Dikt\u00e1tor<em> F. Batista<\/em> (1901-1973) byl tehdy z\u00e1rukou, \u017ee zem\u011b bude spravov\u00e1na podle Plattovy dolo\u017eky. Tento dikt\u00e1tor se vyrovnal ve sv\u00e9 krutosti jen dominik\u00e1nsk\u00e9mu vl\u00e1dci <em>Rafaelu Trujillovi<\/em> (1891-1961). Po sv\u00e9m svr\u017een\u00ed 1. ledna 1958 tak\u00e9 uprchl do Santo Dominga. Do \u010dela vl\u00e1dy nov\u00e9 svobodn\u00e9 Kuby se postavil revolucion\u00e1\u0159<em> Fidel Castro<\/em> (1926-2016).<\/p>\n<p><strong>DOMINIK\u00c1NSK\u00c1 REPUBLIKA<\/strong><\/p>\n<p>\u010c\u00e1st ostrova <em>Hispaniola<\/em> zauj\u00edm\u00e1 Dominik\u00e1nsk\u00e1 republika. Zde m\u011bly z\u00e1jmy severoamerick\u00fdch firem v\u017edycky rozhoduj\u00edc\u00ed \u00falohu. Jakmile tento st\u00e1t z\u00edskal nez\u00e1vislost, usadila se tu \u0159ada americk\u00fdch spole\u010dnost\u00ed, hlavn\u011b West Indies Sugar Co., kter\u00e9 ovl\u00e1dly hospod\u00e1\u0159stv\u00ed zem\u011b. V roce 1871 tam vl\u00e1dl president<em> B. Baez<\/em> (1812-1884). Byl Ameri\u010dan\u016fm tak naklon\u011bn, \u017ee \u017e\u00e1dal o p\u0159ipojen\u00ed k USA. Washington<br \/>\nsice neprojevil z\u00e1jem, ale v roce 1914 poctil dal\u0161\u00edho presidenta z t\u00e9\u017ee rodiny Baezov\u00fdch vojenskou ochranou.<\/p>\n<p>V roce 1905 se n\u00e1mo\u0159n\u00ed p\u011bchota USA ujala vyb\u00edr\u00e1n\u00ed cel. V roce 1915 zakro\u010dila ve prosp\u011bch presidenta <em>Baeze<\/em>. Parlament byl rozpu\u0161t\u011bn a Ameri\u010dan\u00e9 se v zemi usadili na 8 let, kter\u00e9 byly zlat\u00fdm v\u011bkem pro americk\u00e9 firmy. Po jejich odchodu se k moci dostal b\u00fdval\u00fd policejn\u00ed \u0161picl <em>Rafael Trujillo<\/em> (1891-1961). Jeho heslem bylo \u2014 co nepat\u0159\u00ed Ameri\u010dan\u016fm; pat\u0159\u00ed mn\u011b. Jeho diktatura trvala a\u017e do roku 1961.<\/p>\n<p>Dal\u0161\u00ed z\u00e1sah USA v Dominik\u00e1nsk\u00e9 republice, zah\u00e1jen\u00fd koncem dubna 1965, se pon\u011bkud li\u0161il od intervenc\u00ed p\u0159ede\u0161l\u00fdch, zejm\u00e9na mno\u017estv\u00edm nasazen\u00e9ho vojska. Z interven\u010dn\u00ed politiky USA v karibsk\u00fdch republik\u00e1ch vy\u0161li t\u0159i nen\u00e1vid\u011bn\u00ed dikt\u00e1to\u0159i \u2014<em> Batista, Somoza <\/em>a<em> Trujillo.<\/em><\/p>\n<p>Chud\u00e9 n\u00e1rody maj\u00ed dlouhou pam\u011b\u0165. Nejsou ochotny zapomenout na k\u0159ivdy, kter\u00e9 jim zp\u016fsobili jin\u00ed.<\/p>\n<p><em>Obr. 11. z\u00e1\u0159\u00ed 1973 &#8211; \u00fatok na prezidentsk\u00fd pal\u00e1c Moncada, Chile\u00a0 \u00a0<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>\u2026 jsou nikoli nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed, ale zato nejzjevn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00ed\u010dinou napjat\u00fdch vztah\u016f mezi Latinskou Amerikou a Spojen\u00fdmi st\u00e1ty americk\u00fdmi.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":3360,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8,9],"tags":[34],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3357"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3357"}],"version-history":[{"count":3,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3357\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3361,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3357\/revisions\/3361"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3360"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3357"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3357"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3357"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}