{"id":336,"date":"2009-06-08T18:15:27","date_gmt":"2009-06-08T16:15:27","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2009\/06\/08\/lex-hlinka\/"},"modified":"2009-06-08T18:15:27","modified_gmt":"2009-06-08T16:15:27","slug":"lex-hlinka","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2009\/06\/08\/lex-hlinka\/","title":{"rendered":"Lex Hlinka"},"content":{"rendered":"

\"hano\"<\/a>Pravicov\u00e9 kruhy i na Slovensku ovliv\u0148uj\u00ed sou\u010dasn\u00e9 d\u011bn\u00ed fale\u0161n\u00fdm v\u00fdkladem d\u011bjin a do historie pat\u0159\u00edc\u00edch osobnost\u00ed. <\/p>\n

<\/p>\n

Z\u00e1kon o z\u00e1sluh\u00e1ch z\u00edskal ji\u017e d\u0159\u00edve M. R. \u0160tef\u00e1nik, aktivn\u00ed \u00fa\u010dastn\u00edk zahrani\u010dn\u00edho odboje proti habsbursk\u00e9mu mocn\u00e1\u0159stv\u00ed, ale to je sympatick\u00e9 a zcela potla\u010duje fa\u0161istick\u00e9 \u0161tvan\u00ed, \u017ee \u0160tef\u00e1nika sest\u0159elili \u010ce\u0161i p\u0159i n\u00e1vratu z It\u00e1lie do ji\u017e osvobozen\u00e9 \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky. Dnes se pod\u00edvejme na Andreje Hlinku \u010desk\u00fdm pohledem a se smyslem pro objektivn\u00ed pozn\u00e1n\u00ed. Kriticky mysl\u00edc\u00ed opozice vyslovuje podez\u0159en\u00ed, \u017ee oslavou Hlinkova kultu se otev\u00edraj\u00ed cesty k ocen\u011bn\u00ed Josefa Tisa i slovensk\u00e9ho fa\u0161istick\u00e9ho St\u00e1tu. <\/p>\n

Pro\u010desk\u00e9 sympatie<\/strong> <\/p>\n

\"andrej_hlinka\"Andrej Hlinka se narodil v roce 1864 v \u010cernov\u00e9 a p\u016fsobil jako far\u00e1\u0159, pozd\u011bji i prel\u00e1t a pape\u017esk\u00fd protonot\u00e1\u0159, p\u0159esto byl pod zpravodajsk\u00fdm dozorem, dokonce byl perzekvov\u00e1n. Tehdy se vyslovoval pozitivn\u011b o \u010desk\u00fdch politick\u00fdch tendenc\u00edch a p\u0159\u00e1l si, aby tak\u00e9 Slovensko bylo \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 v hospod\u00e1\u0159sk\u00e9m, kulturn\u00edm a spole\u010densk\u00e9m \u017eivot\u011b jako \u010desk\u00e9 zem\u011b. Ji\u017e tehdy mu unikaly historick\u00e9 souvislosti, Slovensko se vyv\u00edjelo v podm\u00ednk\u00e1ch uhersk\u00e9ho st\u00e1tu, nem\u011blo po stalet\u00ed sv\u016fj st\u00e1t a vinou vl\u00e1dnouc\u00ed garnitury zaost\u00e1valo za v\u00fdvojem ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b – nejz\u0159eteln\u011bj\u0161\u00edm projevem bylo zanedban\u00e9 \u0161kolstv\u00ed a zanedb\u00e1v\u00e1n\u00ed slovensk\u00e9 emancipace. Slov\u00e1ci nebyli v\u016fbec uzn\u00e1van\u00fdm etnick\u00fdm celkem a uhersk\u00e1 administrativa je \u0159adila mezi Ma\u010fary z Horn\u00edho Uherska. \u00da\u0159edn\u00ed ma\u010far\u0161tin\u011b se v\u011bnovalo a\u017e 21 hodin v\u00fduky, v\u010detn\u011b odborn\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f, slovensk\u00e9mu jazyku jen 5-6 hodin. <\/p>\n

Ob\u010das A. Hlinka oce\u0148oval \u010desk\u00fd z\u00e1jem o Slov\u00e1ky a jejich podporu zejm\u00e9na v oblasti \u0161kolstv\u00ed, osv\u011bty a kultury. N\u011bkdy se projevil jako mluv\u010d\u00ed katolick\u00e9 c\u00edrkve, publicisticky \u00fato\u010dil na Jana Husa a na husitstv\u00ed, tak\u00e9 sokolskou my\u0161lenku nem\u011bl r\u00e1d a o\u010der\u0148oval i v\u00fdchovu d\u011bt\u00ed v DTJ, prov\u00e1d\u011bnou v duchu soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e9 strany. S \u010desk\u00fdmi novin\u00e1\u0159i na\u0161el shodu, \u017ee v Ma\u010farsku je sice 229 st\u0159edn\u00edch \u0161kol, ale posledn\u00ed t\u0159i slovensk\u00e9 \u00fastavy byly zru\u0161eny. <\/p>\n

Za aktivity ve prosp\u011bch slovensk\u00e9ho lidu se Hlinka ocitl p\u0159ed soudem a v roce 1906 dostal n\u011bkolik dn\u016f v\u011bzen\u00ed a pokutu l500 korun. Jeho soudn\u00ed p\u0159e s uhersk\u00fdm st\u00e1tem vyvol\u00e1vala v \u010desk\u00fdch zem\u00edch sympatickou pozornost, ale lidovou sb\u00edrku na jeho pen\u011b\u017eit\u00fd trest rakousk\u00e9 \u00fa\u0159ady zak\u00e1zaly. Je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed pozornost a popularitu vyvolal Hlink\u016fv spor s ma\u010farsk\u00fdm biskupem A. Parvym. <\/p>\n

Nejv\u011bt\u0161\u00ed pozornost v \u010cech\u00e1ch vyvolala st\u0159elba do lidu v \u010cernov\u00e9 27.10.1907. V\u011b\u0159\u00edc\u00ed si p\u0159\u00e1li, aby nov\u00fd kostel otev\u0159el Andrej Hlinka m\u00edsto ma\u010farsk\u00e9ho kn\u011bze Paz\u00faryka. \u010cetnictvo rozehnalo demonstraci katol\u00edk\u016f, na m\u00edst\u011b z\u016fstalo dev\u011bt zast\u0159elen\u00fdch a dal\u0161\u00edch \u0161est ob\u011bt\u00ed zem\u0159elo dodate\u010dn\u011b. Utla\u010dovan\u00fdch Slov\u00e1k\u016f i samotn\u00e9ho Hlinky se ujala \u010desk\u00e1 ve\u0159ejnost, tisk i \u010de\u0161t\u00ed politikov\u00e9. Hlinka byl zv\u00e1n na \u010detn\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ky na Moravu i do \u010cech. Objas\u0148oval postaven\u00ed slovensk\u00e9ho lidu a zcela opomn\u011bl protihusitsk\u00e9 v\u00fdpady. Dokonce jeho kritice podroben\u00ed soci\u00e1ln\u00ed demokrat\u00e9 se zachovali u\u0161lechtile. Veden\u00ed strany vydalo projev soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e9ho poslance v \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 rad\u011b pod n\u00e1zvem \u0158e\u010d k sv\u011bdom\u00ed Evropy . \u010cesk\u00e9 levicov\u00e9 hnut\u00ed v \u0159ad\u00e1ch d\u011bln\u00edk\u016f i inteligence jednozna\u010dn\u011b podpo\u0159ilo A. Hlinku, vyvolalo obrann\u00e9 tendence v Evrop\u011b, aby Hlinka nebyl vin\u00edkem \u010detnick\u00e9ho b\u011bsn\u011bn\u00ed. <\/p>\n

Nec\u00edrkevn\u00ed aktivity<\/strong> <\/p>\n

A. Hlinka nep\u0159estal b\u00fdt kn\u011bzem, ale po sv\u00fdch \u017eivotn\u00edch zku\u0161enostech, kdy i pape\u017e se na n\u011bho informoval, se v\u011bnoval politick\u00e9 dr\u00e1ze, nutno dodat, \u017ee v konzervativn\u00edm duchu s pravicovou orientac\u00ed a znova jen potvrdil, \u017ee pravice m\u00e1 reak\u010dn\u00ed tradice. P\u0159esto, \u017ee za\u017eil \u010detnickou st\u0159elbu do lidu a poznal i up\u0159\u00edmnou solidaritu \u010desk\u00e9ho lidu v\u016f\u010di Slov\u00e1k\u016fm. <\/p>\n

Konzervativn\u00ed n\u00e1zory m\u011bl Hlinka na v\u0161e lidsk\u00e9, na man\u017eelstv\u00ed, sex, v\u00fdchovu d\u00edvek, rozvody, m\u00f3du, kulturn\u00ed \u017eivot, na n\u00e1bo\u017eenskou a v\u016fbec my\u0161lenkovou toleranci apod. <\/p>\n

Dne 2.12. 1912 se konala porada slovensk\u00fdch aktivist\u016f s \u00famyslem podpo\u0159it katolictv\u00ed ve sv\u011btsk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed a sv\u011btsk\u00fdmi cestami a metodami. Inspirace p\u0159ich\u00e1zely z okoln\u00edch st\u00e1t\u016f, kde ji\u017e existovaly k\u0159es\u0165ansk\u00e9 strany. C\u00edlem se stala aktivizace strany \u013audov\u00e9, vznikl\u00e9 ji\u017e v roce 1906, ale s malou pr\u016fraznost\u00ed na ve\u0159ejnost, tak\u00e9 pod vlivem ma\u010farsk\u00e9 perzekuce. 29.7.1913 v \u017dilin\u011b se do \u010dela strany dostal Andrej Hlinka, z\u00e1stupcem byl F. Sky\u010d\u00e1k a tajemn\u00edkem F. Juriga, v\u00edce orientovan\u00fd na znalosti pom\u011br\u016f v \u010cech\u00e1ch. Zv\u00fd\u0161en\u00e1 aktivita se v \u013audov\u00e9 stran\u011b projevila a\u017e v prosinci 1918. To bylo ji\u017e pom\u011brn\u011b pozd\u011b. Pod vlivem vysok\u00e9 c\u00edrkevn\u00ed hierarchie, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b ma\u010farsk\u00e9ho p\u016fvodu, se katolick\u00e1 c\u00edrkev orientovala na habsburskou monarchii a na t\u00e9to pozici vytrvala a\u017e do po\u010d\u00e1tku listopadu 1918. Katoli\u010dt\u00ed aktivist\u00e9 neochotn\u011b a v\u00e1hav\u011b podpo\u0159ili nov\u011b vzniklou republiku, nebrali v\u0161ak m\u00edsta v n\u00e1rodn\u00edch v\u00fdborech, v nov\u011b z\u0159izovan\u00e9 republik\u00e1nsk\u00e9 administrativ\u011b. Evangel\u00edci byli \u010dilej\u0161\u00ed, tak\u00e9 prvn\u00ed absolventi vojensk\u00fdch \u0161kol byli p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b sloven\u0161t\u00ed evangel\u00edci. Jim tak\u00e9 idea \u010dechoslovakismu nebyla ciz\u00ed. Pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed \u010desk\u00e9 bible nebylo nic nezn\u00e1m\u00e9ho. <\/p>\n

Ve volb\u00e1ch v roce 1920 postupovala \u013audov\u00e1 strana spole\u010dn\u011b se stranou lidovou, ale ji\u017e v listopadu 1921 \u013audov\u00e1 strana vytvo\u0159ila vlastn\u00ed Klub v parlamentu a postupovala ji\u017e nekorigovan\u011b. P\u0159\u00ed\u010din bylo n\u011bkolik. K odli\u0161en\u00ed p\u0159ijala pozm\u011bn\u011bn\u00fd n\u00e1zev: Hlinkova slovensk\u00e1 \u013audov\u00e1 strana. <\/p>\n

A. Hlinka se c\u00edtil dot\u010den, \u017ee nen\u00ed hlavn\u00edm, nejrad\u011bji jedin\u00fdm mluv\u010d\u00edm Slovenska a sou\u010dasn\u011b t\u00edm politologicky vyjad\u0159oval z\u00e1jem slovensk\u00e9 bur\u017eoazie o v\u011bt\u0161\u00ed pod\u00edl na moci. <\/p>\n

Proti\u010desk\u00e9 tendence<\/strong> <\/p>\n

Andrej Hlinka pou\u017e\u00edval a s\u00e1m podn\u011bcoval proti\u010desk\u00e9 tendence na Slovensku. Kde je p\u0159\u00ed\u010dina proti\u010desk\u00fdch projev\u016f a stanovisek? <\/p>\n

l) Katolick\u00e1 c\u00edrkev nem\u011bla ji\u017e privilegovan\u00e9 postaven\u00ed, jako tomu bylo v podm\u00ednk\u00e1ch habsbursk\u00e9 monarchie. <\/p>\n

2) Slovensk\u00e1 ve\u0159ejnost pod vlivem katolick\u00e9 c\u00edrkve nebyla v\u016fbec p\u0159ipravena reagovat pozitivn\u011b na masov\u00fd \u00fat\u011bk v\u011b\u0159\u00edc\u00edch z katodick\u00e9 c\u00edrkve. Jen b\u011bhem roku 1920 ubylo mezi \u010cechy 1,388.000 \u0159\u00edmsk\u00fdch katol\u00edk\u016f. \u010c\u00e1st p\u0159e\u0161la do c\u00edrkv\u00ed evangelick\u00e9ho sm\u011bru, \u010d\u00e1st, p\u0159edev\u0161\u00edm v pr\u016fmyslov\u00fdch regionech, z\u016fstala bez vyzn\u00e1n\u00ed, v po\u010dtu ateist\u016f pat\u0159ila z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1st \u010cSR k p\u0159edn\u00edm region\u016fm na sv\u011bt\u011b. Ostatn\u011b tato tendence je patrn\u00e1 do dne\u0161n\u00edch dn\u016f. Nutno poznamenat, \u017ee tehdy neexistovala komunistick\u00e1 strana. Vystupov\u00e1n\u00ed z katolick\u00e9 c\u00edrkve bylo \u017eiveln\u00e9, podm\u00edn\u011bn\u00e9 dosavadn\u00edm chov\u00e1n\u00edm zejm\u00e9na vy\u0161\u0161\u00edch hodnost\u00e1\u0159\u016f c\u00edrkve. Pozorovateln\u00fd byl vliv husitstv\u00ed, vyt\u00fdkala se podpora v\u00e1lky, pob\u011blohorsk\u00e1 perzekuce, podpora habsbursk\u00e9 nadvl\u00e1dy, netolerantnost apod. A. Hlinka byl udiven. Klesla i autorita slovensk\u00fdch kn\u011b\u017e\u00ed. P\u0159ed volbami se mnoz\u00ed \u010ce\u0161i, u\u010ditel\u00e9, \u010detn\u00edci, voj\u00e1ci apod., ptali Slov\u00e1k\u016f, koho budou volit a dost\u00e1valo se jim za\u010dast\u00e9 odpov\u011bdi: A\u017e co \u0159ekne pan far\u00e1\u0159 . Takov\u00e9 pojet\u00ed vyvol\u00e1valo ironick\u00e9 pozn\u00e1mky a m\u00edstn\u00ed far\u00e1\u0159i byli pobou\u0159eni, \u017ee ji\u017e nejsou autoritou pro sv\u00e9 ove\u010dky. Tak\u00e9 odstran\u011bn\u00ed k\u0159\u00ed\u017e\u016f ze \u0161koln\u00edch t\u0159\u00edd vyvolalo neklid a pobou\u0159en\u00ed. A. Hlinka hystericky p\u0159eh\u00e1n\u011bl, kdy\u017e sv\u00e9 v\u011b\u0159\u00edc\u00ed upozor\u0148oval, \u017ee se spojili s kac\u00ed\u0159sk\u00fdmi \u010cechy, kte\u0159\u00ed dokonce cht\u011bj\u00ed v\u00fdro\u010d\u00ed Jana Husa za st\u00e1tn\u00ed sv\u00e1tek. <\/p>\n

3) Dal\u0161\u00ed pok\u0159ik se strhl po realizaci pozemkov\u00e9 reformy, \u017ee se c\u00edrkv\u00edm bere p\u016fda. Za n\u00e1hradu byl odebr\u00e1n pozemkov\u00fd majetek nap\u0159\u00edklad ost\u0159ihomsk\u00e9mu arcibiskupstv\u00ed. <\/p>\n

4) Hlinka tak\u00e9 vyu\u017e\u00edval ma\u010farsk\u00e9, polsk\u00e9 a n\u011bmeck\u00e9 nevra\u017eivosti v\u016f\u010di \u010cSR. Za polsk\u00e9 podpory odjel s F. Jehli\u010dkou do Pa\u0159\u00ed\u017ee, aby tu pomluvil \u010ds. republiku. Po n\u00e1vratu byl do\u010dasn\u011b internov\u00e1n, co\u017e pln\u011b vyu\u017eil v dal\u0161\u00ed agitaci. A\u017e bude \u013audov\u00e1 strana u moci, \u0159\u00edkal, odvd\u011b\u010d\u00ed se Polsku. Pak ho spole\u010dn\u011b s nacistick\u00fdm N\u011bmeckem p\u0159epadla a pod\u00edlela se na zah\u00e1jeni druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. <\/p>\n

Protidemokratick\u00e9 akce<\/strong> <\/p>\n

V z\u00e1jmu prosazen\u00ed sv\u00fdch separatistick\u00fdch c\u00edl\u016f nechal A. Hlinka organizovat a \u0161\u00ed\u0159it od roku 1922 ve v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti republiky fa\u0161istick\u00e9 n\u00e1zory, nejprve odkoukan\u00e9 z It\u00e1lie, pozd\u011bji od odd\u00edl\u016f SA v N\u011bmecku. V Rodobran\u011b se vycvi\u010dili budouc\u00ed v\u016fdcov\u00e9 pro v\u00e1le\u010dn\u00e9 ta\u017een\u00ed nejen proti Polsku, ale hlavn\u011b proti SSSR. Tak\u00e9 v\u011bt\u0161ina ariz\u00e1tor\u016f tu m\u011bla sv\u00e9 rodi\u0161t\u011b, stejn\u011b jako pron\u00e1sledovatel\u00e9 \u017did\u016f a v roce 1939 i \u010cech\u016f. <\/p>\n

K protidemokratick\u00fdm aktivit\u00e1m pat\u0159\u00ed dotek jeho strany s polskou v\u00fdzv\u011bdnou slu\u017ebou a s militaristick\u00fdm re\u017eimem, by\u0165 katolick\u00e9 orientace. <\/p>\n

O antidemokratick\u00e9, ale i protist\u00e1tn\u00ed anga\u017eovanosti sv\u011bd\u010d\u00ed \u0161pion\u00e1\u017en\u00ed af\u00e9ra V. Tuky a Hlinkova sympatie \u010dlov\u011bku, kter\u00fd byl odsouzen v roce 1929 za \u0161pion\u00e1\u017e ve prosp\u011bch fa\u0161istick\u00e9ho Ma\u010farska na 15 let v\u011bzen\u00ed. A. Hlinka ho s propagandistick\u00fdm d\u016fvodem nav\u0161t\u00edvil ve v\u011bzen\u00ed. V dob\u011b p\u0159ed Mnichovem se nerozpakoval navazovat styk se Sudeton\u011bmeckou stranou. Sloven\u0161t\u00ed poslanci \u013audov\u00e9 strany na protest opustili vl\u00e1dn\u00ed pozice. V tisku \u013audov\u00e9 strany je dodnes z\u0159eteln\u00e1 tendence sm\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed k vazalsk\u00e9 form\u011b fa\u0161ismu, op\u00edraj\u00edc\u00edho se nejprve o italsk\u00fd korporativn\u00ed fa\u0161ismus, po roce 1934 je\u0161t\u011b syt\u011bji o nacismus. S t\u00edm souvisel i nevyb\u00edrav\u00fd antikomunismus. Vzniklo tak ideologick\u00e9 podhoub\u00ed pro st\u00e1tn\u00ed doktr\u00ednu slovensk\u00e9ho st\u00e1tu pod dominantn\u00edm vlivem nacistick\u00e9ho N\u011bmecka. <\/p>\n

A. Hlinka zapom\u00ednal, \u017ee i pro dobrou v\u011bc je nutno z\u00edskat v parlamentu v\u011bt\u0161inu a to se neda\u0159ilo, na Slovenku p\u016fsobily politick\u00e9 strany s \u010dechoslovakistick\u00fdm programem, zejm\u00e9na kdy\u017e m\u011bly \u00fast\u0159edn\u00ed centra v Praze. A nelze zapom\u00ednat na slovensk\u00e9 evangel\u00edky s mnohem vyv\u00e1\u017een\u011bj\u0161\u00edm pom\u011brem k \u010cech\u016fm. <\/p>\n

Politickou demonstrac\u00ed separatistick\u00fdch sil, kryt\u00fdch heslem autonomie, se staly oslavy k datu zalo\u017een\u00ed chr\u00e1mu v Nit\u0159e v srpnu 1933. Zde se tak\u00e9 zrodilo heslo Hitler – Hlinka jedna linka . Proti\u010desk\u00e9 a protidemokatick\u00e9 demonstrace vyu\u017eila n\u011bmeck\u00e1, polsk\u00e1 a ma\u010farsk\u00e1 propaganda. 8. \u00fanora 1938 nav\u0161t\u00edvil A. Hlinku K. H. Frank, aby dohodli spolupr\u00e1ci s c\u00edlem rozb\u00edt \u010ceskoslovensko. V srpnu 1938 Hlinka zem\u0159el. <\/p>\n

Ji\u0159\u00ed FRAJDL <\/p>\n

http:\/\/www.halonoviny.cz<\/a>, 8. \u010dervna 2009 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Pravicov\u00e9 kruhy i na Slovensku ovliv\u0148uj\u00ed sou\u010dasn\u00e9 d\u011bn\u00ed fale\u0161n\u00fdm v\u00fdkladem d\u011bjin a do historie pat\u0159\u00edc\u00edch osobnost\u00ed.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":63,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[35],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/336"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=336"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/336\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/63"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=336"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=336"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=336"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}