{"id":3392,"date":"2023-01-01T00:04:02","date_gmt":"2022-12-31T23:04:02","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/?p=3392"},"modified":"2023-01-03T22:20:13","modified_gmt":"2023-01-03T21:20:13","slug":"stepan-bandera-z-nymanda-ikonou","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2023\/01\/01\/stepan-bandera-z-nymanda-ikonou\/","title":{"rendered":"Stepan Bandera – z n\u00fdmanda ikonou"},"content":{"rendered":"

1. ledna ukrajin\u0161t\u00ed nacionalist\u00e9 slav\u00ed narozeniny sv\u00e9ho idolu<\/strong><\/p>\n

Prvn\u00ed den nov\u00e9ho roku<\/em> je na Ukrajin\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 st\u00e1tn\u00ed sv\u00e1tek. Ukrajin\u0161t\u00ed nacionalist\u00e9, kte\u0159\u00ed po setk\u00e1n\u00ed s \u201enov\u00fdm sv\u011btcem\u201c nestihli vyst\u0159\u00edzliv\u011bt, ka\u017edoro\u010dn\u011b na 1. ledna po\u0159\u00e1daj\u00ed pochod\u0148ov\u00e9 pr\u016fvody a velk\u00e9 pij\u00e1ck\u00e9 ve\u010d\u00edrky na po\u010dest narozenin sv\u00e9ho idolu Stepana Bandery.<\/em><\/p>\n

V\u0161ichni p\u0159im\u011b\u0159en\u011b rozumn\u00ed lid\u00e9, tak \u010di onak znal\u00ed historie, pova\u017euj\u00ed Banderu<\/em> za zlov\u011bstn\u00fd symbol ukrajinsk\u00e9ho nacionalismu. Samoz\u0159ejm\u011b je to z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti pravda. Stoupenci Stepana Bandery<\/em> ve 40. a 50. letech 20. stolet\u00ed utopili z\u00e1padn\u00ed Ukrajinu v krvi statis\u00edc\u016f nevinn\u00fdch lid\u00ed \u2013 Rus\u016f, Ukrajinc\u016f, Pol\u00e1k\u016f, \u017did\u016f. A dodnes pokra\u010duj\u00ed v teroru civiln\u00edho obyvatelstva Donbasu.<\/em> S\u00e1m Stepan Bandera<\/em> byl v\u0161ak nesm\u00edrn\u011b vzd\u00e1len od zlov\u011bstn\u00e9ho obrazu, kter\u00fd kresl\u00ed jeho odp\u016frci, a od romantick\u00e9ho a hrdinsk\u00e9ho obrazu, kter\u00fd p\u011bstuj\u00ed jeho p\u0159\u00edvr\u017eenci.<\/p>\n

Jak se n\u00fdmand stal v\u016fdcem ukrajinsk\u00fdch nacionalist\u016f<\/strong><\/p>\n

Budouc\u00ed v\u016fdce OUN se narodil prvn\u00edho dne nov\u00e9ho roku 1909 ve vesnici Stary Ugrinov<\/em> u Kalu\u0161e, kter\u00e1 byla tehdy sou\u010d\u00e1st\u00ed rakousko-uhersk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed Galicie a Lodomeria.<\/em><\/p>\n

Jeho otec, \u0159eckokatolick\u00fd kn\u011bz Andrej Bandera<\/em>, se v letech 1918-1919 aktivn\u011b pod\u00edlel na vzniku tzv. Z\u00e1padoukrajinsk\u00e9 lidov\u00e9 republiky (ZUNR)<\/em>, kter\u00e1 trvala n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f a byla zni\u010dena Pol\u00e1ky, pot\u00e9 p\u016fsobil jako kaplan v tzv. Ukrajinsk\u00e9 hali\u010dsk\u00e9 arm\u00e1d\u011b (UGA). <\/em><\/p>\n

V roce 1919 vstoupil na ukrajinsk\u00e9 klasick\u00e9 gymn\u00e1zium v Stryi,<\/em> kde se p\u0159ipojil k jedn\u00e9 z podzemn\u00edch nacionalistick\u00fdch organizac\u00ed. V roce 1929 se stal \u010dlenem nov\u011b vznikl\u00e9 Organizace ukrajinsk\u00fdch nacionalist\u016f (OUN)<\/em>, kterou vedl b\u00fdval\u00fd velitel si\u010dsk\u00fdch st\u0159elc\u016f Jevhen Konovalec.<\/em><\/p>\n

Od t\u00e9to chv\u00edle za\u010d\u00edn\u00e1 kari\u00e9ra budouc\u00edho symbolu ukrajinsk\u00e9ho nacionalismu. V roce 1933 se stal oblastn\u00edm vedouc\u00edm OUN a byl organiz\u00e1torem bojov\u00fdch skupin, kter\u00e9 prov\u00e1d\u011bly aktivn\u00ed teroristickou \u010dinnost proti p\u0159edstavitel\u016fm polsk\u00fdch \u00fa\u0159ad\u016f, z\u00e1padoukrajinsk\u00fdm komunist\u016fm, Ukrajinc\u016fm, loaj\u00e1ln\u00edm polsk\u00fdm \u00fa\u0159ad\u016fm, a dokonce i proti sv\u00fdm vlastn\u00edm spolupracovn\u00edk\u016fm, podez\u0159el\u00fdm z tzv. „zrady“. Je pozoruhodn\u00e9, \u017ee Bandera osobn\u011b nikoho nezabil, s v\u00fdjimkou… ko\u010dek. Jak napsal ukrajinsk\u00fd spisovatel a novin\u00e1\u0159 Oles Buzina<\/em>, kter\u00e9ho v roce 2015 zabili Banderovi stoupenci, Stepanovy fyzick\u00e9 \u00fadaje \u2013 v\u00fd\u0161ka 159 cm, k\u0159ehk\u00e1 postava a \u0161patn\u00fd zdravotn\u00ed stav mu nedovolily osobn\u011b potrestat \u017e\u00e1dn\u00e9ho \u201enep\u0159\u00edtele n\u00e1roda\u201c. V d\u011btstv\u00ed ale zabil spoustu ko\u010dek. „Byla to jeho obl\u00edben\u00e1 \u010dinnost z d\u011btstv\u00ed \u2013 jako pro ostatn\u00ed sledovat kreslen\u00e9 filmy,“<\/em> poznamenal Buzina. \u2013 \u201eNa ko\u010dk\u00e1ch vypiloval s\u00edlu v\u016fle a bezohlednost v\u016f\u010di nep\u0159\u00e1tel\u016fm n\u00e1roda! Nav\u00edc je mal\u00fd Stepan\u010dik udusil na ve\u0159ejnosti – p\u0159ed sv\u00fdmi vrstevn\u00edky, inspiroval je hr\u016fzou a respektem ke sv\u00e9 n\u00edzk\u00e9, ale impozantn\u00ed osob\u011b. Tuto skute\u010dnost nepop\u00edraj\u00ed ani jeho sou\u010dasn\u00ed \u2013 nejvst\u0159\u00edcn\u011bj\u0161\u00ed \u017eivotopisci.\u201c<\/em><\/p>\n

Organiz\u00e1tor OUN<\/strong><\/p>\n

V \u0159\u00edjnu 1933 zast\u0159elil Bander\u016fv p\u0159\u00edtel a spojenec Nikolaj Lemik<\/em> Andreje Majlova, z\u00e1stupce sov\u011btsk\u00e9ho gener\u00e1ln\u00edho konzul\u00e1tu ve Lvov\u011b. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 se, \u017ee organiz\u00e1torem tohoto \u00fatoku byl Stepan Bandera.<\/em> A 15. \u010dervna 1934 byl ve Var\u0161av\u011b zast\u0159elen ministr vnitra Polska Bronis\u0142aw Peracki.<\/em> P\u0159\u00edm\u00fdm pachatelem pokusu o atent\u00e1t byl student jm\u00e9nem Matsejko,<\/em> ale veden\u00ed t\u00e9to \u201eoperace\u201c ukrajinsk\u00fdch nacionalist\u016f vykon\u00e1val Bandera.<\/em> Jak napsal zesnul\u00fd novin\u00e1\u0159 Buzina,<\/em> zavra\u017ed\u011bn\u00fd polsk\u00fd ministr byl v\u016f\u010di Ukrajinc\u016fm p\u0159itom velmi liber\u00e1ln\u00ed a prosazoval \u201eharmonick\u00e9 sou\u017eit\u00ed\u201c v\u0161ech polsk\u00fdch ob\u010dan\u016f bez ohledu na etnick\u00fd p\u016fvod. Tento p\u0159\u00edstup se OUN ov\u0161em kategoricky nel\u00edbil.<\/p>\n

Zat\u010deni byli organiz\u00e1to\u0159i vra\u017edy Perack\u00e9ho, v\u010detn\u011b Bandery<\/em> a jeho spojenec, budouc\u00ed v\u016fdce takzvan\u00e9 Ukrajinsk\u00e9 povstaleck\u00e9 arm\u00e1dy (UPA), Roman \u0160uchevi\u010d.<\/em> V lednu 1936 var\u0161avsk\u00fd soud odsoudil Banderu a dal\u0161\u00ed dva prominentn\u00ed \u010dleny OUN, Lebedu a Karpince, k smrti ob\u011b\u0161en\u00edm. M\u00edsto opr\u00e1tky je v\u0161ak \u010dekala amnestie a do\u017eivot\u00ed.<\/p>\n

Ale v z\u00e1\u0159\u00ed 1939 za\u010dala druh\u00e1 sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka. Polsko se pod \u00faderem n\u011bmeck\u00e9ho Wehrmachtu zhroutilo a Bandera<\/em> byl propu\u0161t\u011bn. Nyn\u00ed byl jeho hlavn\u00edm nep\u0159\u00edtelem Sov\u011btsk\u00fd svaz,<\/em> jeho\u017e sou\u010d\u00e1st\u00ed se stala z\u00e1padn\u00ed Ukrajina, a… b\u00fdval\u00ed spolubojovn\u00edci v osob\u011b Andreje Melnika, kter\u00fd st\u00e1l v \u010dele OUN po zavra\u017ed\u011bn\u00ed Konovalce Pavlem Sudoplatovem z NKVD SSSR. V \u00fanoru 1940 st\u00e1l Bandera v \u010dele OUN (b), kter\u00e1 se odtrhla od hlavn\u00ed skupiny OUN(m), veden\u00e9 Melnikem. Zde je d\u016fle\u017eit\u00e9 zd\u016fraznit, \u017ee v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b ne\u0161lo o z\u00e1sadn\u00ed ideologick\u00e9 rozd\u00edly, a Stepan\u016fv nesouhlas s Melnick\u00e9ho postojem k nutnosti \u00fazk\u00e9 spolupr\u00e1ce s nacistick\u00fdm N\u011bmeckem, jak jej prezentuj\u00ed Banderovi apologeti, ale pouze a v\u00fdhradn\u011b v jeho osobn\u00edch ambic\u00edch a nesn\u00e1\u0161enlivosti. V t\u00e9 dob\u011b u\u017e byl Bandera naverbov\u00e1n Abwehrem a pracoval pro N\u011bmecko, a jeho kolega \u0160uchevy\u010d u\u017e tvo\u0159il tzv. \u201eUkrajinskou legii\u201c, zn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed jako prapor Nachtigall.<\/em>
\n30. \u010dervna 1941 vstoupili trestanci z Nachtigallu<\/em> do Lvova, opu\u0161t\u011bn\u00e9ho Rudou arm\u00e1dou, a zinscenovali tam masakr. P\u0159i hrozn\u00e9m pogromu zem\u0159elo n\u011bkolik tis\u00edc lid\u00ed, v\u011bt\u0161inou \u017did\u016f.<\/p>\n

S Hitlerem proti SSSR<\/strong><\/p>\n

Zat\u00edmco ukrajin\u0161t\u00ed nacionalist\u00e9 zab\u00edjeli v ulic\u00edch hlavn\u00edho m\u011bsta Hali\u010de nevinn\u00e9 neozbrojen\u00e9 lidi a sv\u00fdmi zv\u011brstvy d\u011bsili i N\u011bmce, Bandera<\/em> a jeho z\u00e1stupce Jaroslav Stecko<\/em> ozn\u00e1mili vyhl\u00e1\u0161en\u00ed nez\u00e1visl\u00e9ho \u201eUkrajinsk\u00e9ho st\u00e1tu\u201c<\/em>, kter\u00fd je v \u00fazk\u00e9m vojensk\u00e9m spojenectv\u00ed s n\u00e1rodn\u011b socialistick\u00fdm N\u011bmeckem, \u201epom\u00e1haj\u00edc\u00ed ukrajinsk\u00e9mu lidu osvobodit se od moskevsk\u00e9 okupace\u201c<\/em>. Takov\u00e1 iniciativa v\u0161ak \u0161\u00e9fy Bandery rozl\u00edtila a v\u016fdce OUN (b) a jeho komplice ukryli v nechvaln\u011b proslul\u00e9m koncentra\u010dn\u00edm t\u00e1bo\u0159e Sachsenhausen.<\/em> Na rozd\u00edl od fale\u0161n\u00fdch tvrzen\u00ed banderofilsk\u00fdch propagandist\u016f tam v\u0161ak jejich modlu nikdo net\u00fdral ani netr\u00e1pil hladem. Sm\u011bl se voln\u011b pohybovat po t\u00e1bo\u0159e, nav\u0161t\u011bvovat p\u0159\u00e1tele, p\u0159ij\u00edmat pen\u00edze od OUN. Jak poznamen\u00e1v\u00e1 spisovatel a historik Oleg Smyslov, Bandera mohl v p\u0159\u00edpad\u011b pot\u0159eby cestovat i do Berl\u00edna.<\/em><\/p>\n

Zat\u00edmco Bandera, Stecko a dal\u0161\u00ed v\u016fdci OUN byli v koncentra\u010dn\u00edm t\u00e1bo\u0159e, ukrajin\u0161t\u00ed nacionalist\u00e9, kte\u0159\u00ed se pozd\u011bji stali zn\u00e1m\u00ed pod jeho jm\u00e9nem \u2013 banderovci – v\u011brn\u011b slou\u017eili N\u011bmc\u016fm, \u00fa\u010dastnili se represivn\u00edch akc\u00ed proti civiln\u00edmu obyvatelstvu na \u00fazem\u00ed sov\u011btsk\u00e9 Ukrajiny a B\u011bloruska, okupovan\u00e9 nacisty. Trag\u00e9die v Bab\u00edm Jaru<\/em> a Chatyni<\/em> spadaj\u00ed z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti na vrub ukrajinsk\u00fdch nacionalist\u016f. A UPA, zformovan\u00e1 \u0160uchevy\u010dem na konci roku 1942, v rozporu s tvrzen\u00edmi sv\u00fdch apologet\u016f, v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nebojovala proti n\u011bmeck\u00fdm okupant\u016fm. N\u011bmeck\u00e9 archivy se ka\u017edop\u00e1dn\u011b o \u017e\u00e1dn\u00fdch v\u00e1\u017en\u00fdch st\u0159etech s ukrajinsk\u00fdmi nacionalisty v\u016fbec nezmi\u0148uj\u00ed.<\/p>\n

V roce 1943 ozbrojenci UPA zinscenovali skute\u010dnou genocidu polsk\u00e9ho obyvatelstva na Volyni.<\/em> Po\u010det jimi zabit\u00fdch Pol\u00e1k\u016f, v\u011bt\u0161inou civilist\u016f – \u017eeny, d\u011bti, sta\u0159\u00ed lid\u00e9 se po\u010d\u00edtaj\u00ed v des\u00edtk\u00e1ch tis\u00edc. Historici odhaduj\u00ed \u010d\u00edsla od 30 do 80 tis\u00edc lid\u00ed. \u00dasp\u011b\u0161n\u011b se ukrajin\u0161t\u00ed nacionalist\u00e9 masakrovali i mezi sebou navz\u00e1jem. Banderovci tedy zni\u010dili Melnikovity a Bulbovce (zast\u00e1nce takzvan\u00e9ho \u201ePolessky Si\u010d<\/em>\u201c Tarase Bulby-Borovece), a oni se zase vypo\u0159\u00e1dali s banderovci. A kdy\u017e v roce 1944 p\u0159i\u0161lo na z\u00e1padn\u00ed Ukrajinu dlouho o\u010dek\u00e1van\u00e9 osvobozen\u00ed, Bandera aktivn\u011b pom\u00e1hal ustupuj\u00edc\u00edm nacist\u016fm st\u0159elbou sov\u011btsk\u00fdm voj\u00e1k\u016fm do zad.<\/p>\n

Ukrajin\u0161t\u00ed nacionalist\u00e9 29. \u00fanora 1944 u Rovna st\u0159\u00edleli na auto velitele 1. ukrajinsk\u00e9ho frontu, gener\u00e1la arm\u00e1dy N.F.Vatutina<\/em>. Sov\u011btsk\u00fd velitel byl zran\u011bn, a zem\u0159el o m\u011bs\u00edc a p\u016fl pozd\u011bji v kyjevsk\u00e9 nemocnici.<\/p>\n

Na konci roku 1944, kdy bylo kone\u010dn\u011b jasn\u00e9, \u017ee N\u011bmecko v\u00e1lku prohr\u00e1v\u00e1, N\u011bmci propustili Stepana Banderu<\/em> a dal\u0161\u00ed v\u016fdce OUN z koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora a zapojili je do p\u0159\u00edpravy podvratn\u00fdch prac\u00ed proti Sov\u011btsk\u00e9mu svazu. Po\u010d\u00e1tkem roku 1945 byl Bandera v Krakov\u011b, kde dohl\u00ed\u017eel na \u201eAbwehrkommando-202\u201c<\/em> \u2013 speci\u00e1ln\u00ed jednotku pro v\u00fdcvik diverzant\u016f vyslan\u00fdch velitelstv\u00edm UPA za vysazen\u00ed do sov\u011btsk\u00e9ho t\u00fdlu. Kdy\u017e Krakov obkl\u00ed\u010dila Rud\u00e1 arm\u00e1da, Banderu osobn\u011b vyvedl z m\u011bsta Hitler\u016fv hlavn\u00ed sabot\u00e9r Otto Skorzeny<\/em>, kter\u00fd p\u0159edt\u00edm zorganizoval odv\u00e1\u017enou operaci na osvobozen\u00ed Mussoliniho.<\/em><\/p>\n

Ve slu\u017eb\u00e1ch nov\u00fdch majitel\u016f<\/strong><\/p>\n

Po por\u00e1\u017ece nacistick\u00e9ho N\u011bmecka se Bandera,<\/em> kter\u00fd z\u016fstal form\u00e1ln\u00edm v\u016fdcem OUN, nevr\u00e1til na Ukrajinu, aby tam vedl podzemn\u00ed boj a prov\u00e1d\u011bl teror proti p\u0159edstavitel\u016fm sov\u011btsk\u00e9 vl\u00e1dy. M\u00edsto n\u011bj to ud\u011blali jin\u00ed \u2013 ti, kter\u00fdm se podle jm\u00e9na jejich ne\u0161\u0165astn\u00e9ho a zbab\u011bl\u00e9ho v\u016fdce \u0159\u00edkalo Banderovci. Stepan se naopak \u00fasp\u011b\u0161n\u011b p\u0159eprodal britsk\u00fdm a americk\u00fdm zpravodajsk\u00fdm slu\u017eb\u00e1m, kter\u00fdm pomohl rekrutovat \u0161piony, kte\u0159\u00ed byli vysl\u00e1ni na \u00fazem\u00ed SSSR. Usadil se v Mnichov\u011b, kde pod jm\u00e9nem Popel by celkem pohodln\u011b do\u017eil sv\u016fj \u017eivot, a\u017e 15. \u0159\u00edjna 1959 jeho \u017eivot p\u0159e\u0165al proud kyanidu draseln\u00e9ho, kter\u00fd mu do obli\u010deje vyst\u0159elil agent KGB Bogdan Sta\u0161inskij.<\/em><\/p>\n

V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b je na Ukrajin\u011b vyhl\u00e1\u0161en skute\u010dn\u00fd kult Stepana Bandery<\/em>. Na jeho po\u010dest se p\u0159ejmenov\u00e1vaj\u00ed ulice a t\u0159\u00eddy, stav\u00ed se pomn\u00edky. Je v\u0161ak na\u010dase zamyslet se nad t\u00edm, \u017ee oslavov\u00e1n\u00ed takov\u00e9ho \u010dlov\u011bka je destruktivn\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm pro Ukrajinu jako st\u00e1t. A to nejen proto, \u017ee na v\u00fdchod\u011b zem\u011b Bandera a jeho nohsledi a stoupenci nejsou pova\u017eov\u00e1ni za hrdiny, ale za bandity a vrahy. Zem\u011b, kter\u00e1 oslavuje takov\u00e9 politick\u00e9 ztroskotance a n\u00fdmandy, kte\u0159\u00ed aktivn\u011b pracovali bu\u010f pro jednoho nebo druh\u00e9ho p\u00e1na, a skr\u00fdvali se za z\u00e1jmy t\u00e9to nejne\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed zem\u011b, prost\u011b nem\u016f\u017ee m\u00edt budoucnost.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

1. ledna ukrajin\u0161t\u00ed nacionalist\u00e9 slav\u00ed narozeniny sv\u00e9ho idolu<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":3387,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[51,47,37,40],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3392"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3392"}],"version-history":[{"count":1,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3392\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3393,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3392\/revisions\/3393"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3387"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3392"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3392"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3392"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}