{"id":3496,"date":"2024-08-05T00:58:33","date_gmt":"2024-08-04T22:58:33","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/?p=3496"},"modified":"2024-08-14T15:03:01","modified_gmt":"2024-08-14T13:03:01","slug":"kazdy-den-nas-strileli","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2024\/08\/05\/kazdy-den-nas-strileli\/","title":{"rendered":"&#8222;Ka\u017ed\u00fd den n\u00e1s st\u0159\u00edleli.&#8220;"},"content":{"rendered":"<p><strong>Jak \u201elesn\u00ed brat\u0159i\u201c l\u00e9ta po osvobozen\u00ed Litvy od nacist\u016f prov\u00e1d\u011bli teror<\/strong><!--more--><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img loading=\"lazy\" class=\"alignnone wp-image-3499 size-full\" src=\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/08\/lesni1.jpg\" alt=\"\" width=\"450\" height=\"300\" srcset=\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/08\/lesni1.jpg 450w, http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/08\/lesni1-300x200.jpg 300w\" sizes=\"(max-width: 450px) 100vw, 450px\" \/><br \/>\n<em>Obr. Voj\u00e1ci litevsk\u00e9 Rud\u00e9 arm\u00e1dy dezertovali po n\u011bmeck\u00e9m \u00fatoku na SSSR v \u010dervnu 1941. Foto: ullstein bild \/ ullstein bild p\u0159es Getty Images<\/em><\/p>\n<p>Deportaci t\u00e9m\u011b\u0159 40 tis\u00edc lid\u00ed z Litvy v roce 1948 trvalo ministerstvu st\u00e1tn\u00ed bezpe\u010dnosti SSSR pouh\u00e9 dva dny, 22. a 23. kv\u011btna. Krom\u011b Litevc\u016f byli b\u011bhem operace Jaro vyhn\u00e1ni tak\u00e9 m\u00edstn\u00ed Pol\u00e1ci a B\u011blorusov\u00e9. Byli to lid\u00e9, kte\u0159\u00ed byli obvin\u011bni ze spolupr\u00e1ce s protisov\u011btsk\u00fdm undergroundem \u2013 \u201elesn\u00ed brat\u0159i\u201c. \u201eNespolehliv\u00ed\u201c a \u010dlenov\u00e9 jejich rodin byli posl\u00e1ni do oblast\u00ed D\u00e1ln\u00e9ho severu, ale partyz\u00e1nsk\u00e9 hnut\u00ed v republice p\u0159e\u017eilo a ozbrojen\u00e9 st\u0159ety pokra\u010dovaly a\u017e do po\u010d\u00e1tku \u0161edes\u00e1t\u00fdch let. Lenta.ru p\u0159ipomn\u011bla p\u0159\u00edb\u011bh litevsk\u00fdch \u201elesn\u00edch bratr\u016f\u201c, kte\u0159\u00ed byli v Sov\u011btsk\u00e9m svazu naz\u00fdv\u00e1ni zr\u00e1dci, ale nyn\u00ed jsou ve sv\u00e9 vlasti pova\u017eov\u00e1ni za bojovn\u00edky za nez\u00e1vislost.<\/p>\n<p><strong>Do zbran\u011b<\/strong><\/p>\n<p>Rud\u00e1 arm\u00e1da obsadila \u00fazem\u00ed Litvy v \u0159\u00edjnu 1944. V republice se okam\u017eit\u011b rozvinulo protisov\u011btsk\u00e9 partyz\u00e1nsk\u00e9 hnut\u00ed. P\u0159esto\u017ee se Velk\u00e1 vlasteneck\u00e1 v\u00e1lka ch\u00fdlila ke konci, osvobozen\u00ed od nacist\u016f nep\u0159ineslo m\u00edr na z\u00e1padn\u00ed hranice SSSR. Pobaltsk\u00e9 st\u00e1ty pokra\u010dovaly v boji proti sov\u011btsk\u00e9mu re\u017eimu se zvl\u00e1\u0161tn\u00ed zu\u0159ivost\u00ed. Byly mezi nimi jak postavy z obdob\u00ed samostatnosti, tak nacisti\u010dt\u00ed kolaboranti, kte\u0159\u00ed neslo\u017eili zbran\u011b. Jak Stalinovy \u200b\u200breprese zes\u00edlily, tis\u00edce obyvatel Loty\u0161ska, Litvy a Estonska uprchly na venkov a do les\u016f, kter\u00e9 byly vyu\u017eity k vytvo\u0159en\u00ed kryt\u016f a z\u00e1kladen pro ozbrojen\u00fd protisov\u011btsk\u00fd odpor.<\/p>\n<ul>\n<li><strong><em>Pokud v boj\u00edch s Ukrajinskou povstaleckou arm\u00e1dou (UPA, v Rusku zak\u00e1zan\u00e1) zem\u0159elo asi 10 tis\u00edc lid\u00ed, pak v pov\u00e1le\u010dn\u00fdch st\u0159etech o pobaltsk\u00e9 st\u00e1ty &#8211; v\u00edce ne\u017e 25 tis\u00edc v\u010detn\u011b civilist\u016f<\/em><\/strong><\/li>\n<\/ul>\n<p>Jednotky \u201elesn\u00edch brat\u0159\u00ed\u201c se li\u0161ily velikost\u00ed i slo\u017een\u00edm \u2013 od individu\u00e1ln\u011b operuj\u00edc\u00edch partyz\u00e1n\u016f, vyzbrojen\u00fdch p\u0159edev\u0161\u00edm pro sebeobranu, a\u017e po velk\u00e9 a dob\u0159e organizovan\u00e9 vojensk\u00e9 formace. Sov\u011btsk\u00e1 vl\u00e1da \u010delila tvrd\u00e9mu odporu nacionalist\u016f, kte\u0159\u00ed v\u011bd\u011bli, jak bojovat, zab\u00edjet a zastra\u0161ovat. Na vrcholu \u201eosvobozeneck\u00e9ho boje\u201c, v roce 1946, p\u016fsobilo ve v\u0161ech t\u0159ech pobaltsk\u00fdch republik\u00e1ch asi 60 tis\u00edc protisov\u011btsk\u00fdch partyz\u00e1n\u016f, z toho 30 tis\u00edc v Litv\u011b. P\u0159isp\u011blo k tomu n\u011bkolik faktor\u016f. Za prv\u00e9, ter\u00e9n v Litv\u011b byl vhodn\u00fd pro partyz\u00e1nsk\u00e9 aktivity. Mnoho zalesn\u011bn\u00fdch oblast\u00ed, odlehl\u00e9 zem\u011bd\u011blsk\u00e9 usedlosti. A za druh\u00e9, teprve tam se nacionalist\u016fm poda\u0159ilo vytvo\u0159it rozv\u011btvenou organizaci s dob\u0159e funguj\u00edc\u00ed strukturou a discipl\u00ednou.<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img loading=\"lazy\" class=\"alignnone wp-image-3500 size-full\" src=\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/08\/lesni2.jpg\" alt=\"\" width=\"450\" height=\"305\" srcset=\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/08\/lesni2.jpg 450w, http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/08\/lesni2-300x203.jpg 300w\" sizes=\"(max-width: 450px) 100vw, 450px\" \/><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><em>Obr. Kolona \u017eidovsk\u00fdch \u017een v doprovodu litevsk\u00e9 sebeobrany, kter\u00e1 slou\u017eila na stran\u011b Wehrmachtu (1941) Foto: TASS<\/em><\/p>\n<p>Litevsk\u00e1 svobodn\u00e1 arm\u00e1da (LAF) zavedla p\u0159\u00edsn\u00fd \u0159et\u011bzec velen\u00ed a syst\u00e9m velitelstv\u00ed. Rekruti byli cvi\u010deni centr\u00e1ln\u011b, fungoval efektivn\u00ed syst\u00e9m komunikace, z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed l\u00e9ky a st\u0159elivem. Z\u00e1klad ASL tvo\u0159ili ti, kte\u0159\u00ed byli p\u0159ed v\u00e1lkou vycvi\u010deni ve Svazu st\u0159elc\u016f, rychle jej v\u0161ak dopl\u0148ovali b\u00fdval\u00ed zam\u011bstnanci n\u011bmeck\u00fdch okupa\u010dn\u00edch \u00fa\u0159ad\u016f a samospr\u00e1vy, dezert\u00e9\u0159i z \u201ebezpe\u010dnostn\u00edch prapor\u016f\u201c a Rud\u00e9 arm\u00e1dy. Ze sklad\u016f ustupuj\u00edc\u00edho Wehrmachtu se Litevc\u016fm poda\u0159ilo z\u00edskat lehk\u00e9 d\u011blost\u0159electvo a minomety.<\/p>\n<ul>\n<li><strong><em>\u201eNen\u00e1vid\u00edm socialistick\u00fd syst\u00e9m\u201c Litva bojovala proti SSSR p\u016fl stolet\u00ed. V z\u00e1jmu nez\u00e1vislosti se lid\u00e9 zab\u00edjeli na ulic\u00edch<\/em><\/strong><\/li>\n<\/ul>\n<p>V letech 1944-1946 bylo t\u011b\u017ek\u00e9 v\u00e1lku dokonce nazvat \u201epartiz\u00e1nskou\u201c. Litevsk\u00e1 svobodn\u00e1 arm\u00e1da se aktivn\u011b zapojila do p\u0159\u00edm\u00fdch st\u0159et\u016f se sov\u011btsk\u00fdmi voj\u00e1ky a po\u010d\u00edtala s t\u00edm, \u017ee z\u00e1padn\u00ed zem\u011b vyvinou tlak na Josifa Stalina, aby neuznal pakt Molotov-Ribbentrop a obnovil nez\u00e1vislost Loty\u0161ska, Litvy a Estonska. Do boje proti \u201elesn\u00edm bratr\u016fm\u201c musela b\u00fdt vr\u017eena cel\u00e1 divize NKVD, kterou nav\u00edc pos\u00edlily t\u0159i pluky pohrani\u010dn\u00ed str\u00e1\u017ee.<\/p>\n<p>Nap\u0159\u00edklad v kv\u011btnu 1945 v lese Kalni\u0161kis na jihu Litvy voj\u00e1ci Rud\u00e9 arm\u00e1dy obkl\u00ed\u010dili odd\u00edl 90 ozbrojenc\u016f. Litevci nem\u011bli d\u011blost\u0159electvo, jen ru\u010dn\u00ed zbran\u011b, ale t\u0159ikr\u00e1t se pokusili prorazit. Pohrani\u010dn\u00ed pluk NKVD si musel vy\u017e\u00e1dat pomoc letectva a obrn\u011bn\u00fdch vozidel, a a\u017e po masivn\u00edm ost\u0159elov\u00e1n\u00ed se poda\u0159ilo odpor \u201elesn\u00edch brat\u0159\u00ed\u201c potla\u010dit. Ztratili 71 zabit\u00fdch nebo zajat\u00fdch lid\u00ed a zbytku se poda\u0159ilo zmizet v lese.<\/p>\n<p><strong>Mist\u0159i noci<\/strong><\/p>\n<p>Nad\u011bje na pomoc ze strany z\u00e1padn\u00edch zem\u00ed se nenaplnily a po roce 1946 p\u0159e\u0161li \u201elesn\u00ed brat\u0159i\u201c do aktivn\u00edho partyz\u00e1nsk\u00e9ho boje proti SSSR. Nyn\u00ed ne\u00fato\u010dili p\u0159\u00edmo na jednotky, ale vedli informa\u010dn\u00ed v\u00e1lku, ni\u010dili infrastrukturu, prov\u00e1d\u011bli sabot\u00e1\u017ee a zab\u00edjeli sov\u011btsk\u00e9 aktivisty. Zm\u011bnila se i taktika sov\u011btsk\u00fdch vojsk. P\u0159e\u0161li na zpravodajskou pr\u00e1ci, sna\u017eili se p\u0159edev\u0161\u00edm zni\u010dit v\u016fdce ozbrojenc\u016f a ze \u010dlen\u016f strany vytvo\u0159ili vyhlazovac\u00ed prapory.<\/p>\n<p>Litva existovala ve stavu oble\u017een\u00ed. P\u0159epaden\u00ed, \u00fatoky na farmy, izolovan\u00e9 teroristick\u00e9 \u00fatoky a vra\u017edy ve m\u011bstech. V reakci na to &#8211; razie a zat\u00fdk\u00e1n\u00ed. Vz\u00e1jemn\u00e1 ho\u0159kost stran rostla. K boji s \u201elesn\u00edmi bratry\u201c pou\u017e\u00edvala sov\u011btsk\u00e1 vl\u00e1da nejbrut\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed metody boje: vypalovala, vyhazovala do pov\u011bt\u0159\u00ed nebo ni\u010dila statky partyz\u00e1nsk\u00fdch rodin a jejich p\u0159\u00edznivc\u016f minometnou palbou, ve\u0159ejn\u011b zneuc\u0165ovala t\u011bla mrtv\u00fdch na n\u00e1m\u011bst\u00edch m\u011bst. a vesnice a p\u0159ipravoval provokace militantn\u00edch agent\u016f.<\/p>\n<ul>\n<li><em>&#8222;Za ty dva m\u011bs\u00edce, co jsem stihl slou\u017eit na vojensk\u00e9m eviden\u010dn\u00edm a n\u00e1borov\u00e9m \u00fa\u0159ad\u011b, jsem musel \u0161estkr\u00e1t padnout do partyz\u00e1nsk\u00fdch p\u0159epad\u016f! St\u0159\u00edleli na n\u00e1s z ruin skoro ka\u017ed\u00fd den. Dostat se do pr\u00e1ce bylo jako dostat se z velitelstv\u00ed praporu do prvn\u00edho z\u00e1kopu na front\u011b. Trvalo t\u00e9m\u011b\u0159 \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f, ne\u017e bylo mo\u017en\u00e9 se ve Vilniusu p\u0159es den proch\u00e1zet bez sv\u00edr\u00e1n\u00ed pistole v ruce a bez rozhl\u00ed\u017een\u00ed se ka\u017edou vte\u0159inu. A v noci skute\u010dn\u00e1 v\u00e1lka pokra\u010dovala&#8230;&#8220; kulomet\u010d\u00edk Jan Kaplan, ze vzpom\u00ednek<\/em><\/li>\n<\/ul>\n<p>Postupem \u010dasu se \u201elesn\u00ed brat\u0159i\u201c vzdalovali \u00fatok\u016fm na vojensk\u00fd person\u00e1l. Sov\u011bt\u0161t\u00ed voj\u00e1ci z\u00edskali zku\u0161enosti a zlep\u0161ili bezpe\u010dnostn\u00ed protokoly. Pot\u00e9 za\u010dal teror proti civilist\u016fm loaj\u00e1ln\u00edm k sov\u011btsk\u00e9mu re\u017eimu. \u201ePrvn\u00ed \u00fa\u010dastn\u00edci hlasov\u00e1n\u00ed by m\u011bli b\u00fdt zadr\u017eeni, vyslechnuti a zji\u0161t\u011bno, jak hlasovali. \u201eKa\u017ed\u00fd, kdo hlasoval o sv\u00e9 svobodn\u00e9 v\u016fli, by m\u011bl b\u00fdt na m\u00edst\u011b zast\u0159elen,\u201c st\u00e1lo v pokynu jedn\u00e9 z partyz\u00e1nsk\u00fdch uskupen\u00ed vydan\u00fdch b\u011bhem p\u0159\u00edpravy voleb do Nejvy\u0161\u0161\u00edho sov\u011btu SSSR v roce 1946. S komunistick\u00fdmi sympatizanty bylo zach\u00e1zeno obzvl\u00e1\u0161t\u011b krut\u011b \u2013 na t\u011blech ob\u011bt\u00ed byly vy\u0159ez\u00e1ny hv\u011bzdy, sta\u017eeny c\u00e1ry k\u016f\u017ee ze zad, lid\u00e9 byli omot\u00e1ni ostnat\u00fdm dr\u00e1tem, h\u00e1zeni do studn\u00ed a sp\u00e1leni. \u201eZa ka\u017edou deportovanou osobu zni\u010dte alespo\u0148 jednu bol\u0161evickou rodinu, zabijte v\u0161echny jej\u00ed \u010dleny. Pokud mo\u017eno nest\u0159\u00edlet, ale v\u0161echny ob\u011bsit,\u201c to byly pokyny, kter\u00e9 sv\u00fdm bojovn\u00edk\u016fm d\u00e1vali podzemn\u00ed velitel\u00e9.<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img loading=\"lazy\" class=\"alignnone wp-image-3501 size-full\" src=\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/08\/lesni3.jpg\" alt=\"\" width=\"450\" height=\"276\" srcset=\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/08\/lesni3.jpg 450w, http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/08\/lesni3-300x184.jpg 300w\" sizes=\"(max-width: 450px) 100vw, 450px\" \/><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><em>Obr. Odd\u00edl \u201elesn\u00edch bratr\u016f\u201c v l\u00e9t\u011b 1946 pobl\u00ed\u017e Kaunasu. Foto: FLHC 16 \/ Legion-media.ru<\/em><\/p>\n<p>Obyvatelka vesnice starov\u011brc\u016f-kolonist\u016f Opsrutai Elena Kashauskien\u0117ov\u00e1 podrobn\u011b hovo\u0159ila o jednom z \u00fatok\u016f. \u201eMy d\u011bti jsme se p\u0159ed span\u00edm modlily, kdy\u017e se n\u00e1hle rozbilo okno a do pokoje vlet\u011bl gran\u00e1t. Mamce se poda\u0159ilo vysko\u010dit s d\u011btmi na dv\u016fr. A z\u016fstal jsem pod \u017eeleznou postel\u00ed. Dve\u0159mi vtrhl gang ozbrojen\u00fdch mu\u017e\u016f. Zast\u0159elili otce. Ze strachu jsem se schoulila do klub\u00ed\u010dka. Kdy\u017e ode\u0161li, vid\u011bl jsem oknem, \u017ee ho\u0159\u00ed stodola a st\u00e1j. A pak byl d\u016fm zap\u00e1len. Nebyli jsme aktivist\u00e9, nem\u011bli jsme ani zbran\u011b,\u201c vzpom\u00ednala.<\/p>\n<ul>\n<li><em><strong>74 procent z 2 731 lid\u00ed zabit\u00fdch \u201elesn\u00edmi bratry\u201c v roce 1947 byli civilist\u00e9<\/strong><\/em><\/li>\n<\/ul>\n<p>Ho\u0159kost v\u0161ak nevedla k \u00fasp\u011bchu, proto\u017ee zni\u010dila soci\u00e1ln\u00ed z\u00e1kladnu partyz\u00e1nsk\u00e9ho hnut\u00ed. U\u017e nemohla p\u0159ij\u00edmat dobrovoln\u00edky a pomoc od civiln\u00edho obyvatelstva ve stejn\u00e9m mno\u017estv\u00ed. Na po\u010d\u00e1tku 50. let byly podzemn\u00ed s\u00edly z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti pora\u017eeny. V\u00e1\u017en\u00e9 \u0161kody zp\u016fsobila deportace pobaltsk\u00e9ho obyvatelstva, kter\u00e9 sympatizovalo s podzem\u00edm, na Sibi\u0159 b\u011bhem tajn\u00fdch operac\u00ed \u201eJaro\u201c (kv\u011bten 1948) a \u201eSurf\u201c (b\u0159ezen 1949). Jejich hlavn\u00edm c\u00edlem bylo \u201eoslabit a odstranit nacionalistick\u00e9 skupiny v Litv\u011b\u201c.<\/p>\n<ul>\n<li><em>&#8222;Jeli jsme vlakem dlouho, pamatuji si tyto nekone\u010dn\u00e9 v\u00fdk\u0159iky voj\u00e1k\u016f: &#8222;Na vag\u00f3nech!&#8220; Pamatuji si, jak v \u010celjabinsku odvezli v\u0161echny do l\u00e1zn\u00ed na dezinfekci \u2013 mu\u017ee i \u017eeny dohromady.&#8220; Vytautas Endziulaitis, deportov\u00e1n z Litvy ve v\u011bku 12 let. Vzpom\u00ednky na operaci Spring<\/em><\/li>\n<\/ul>\n<p>V prvn\u00ed polovin\u011b 50. let sov\u011btsk\u00e9 org\u00e1ny \u010dinn\u00e9 v trestn\u00edm \u0159\u00edzen\u00ed identifikovaly a zni\u010dily kl\u00ed\u010dov\u00e9 v\u016fdce litevsk\u00e9ho undergroundu. V roce 1951 byl Juozas Luksa zast\u0159elen b\u011bhem sv\u00e9ho zat\u010den\u00ed. V roce 1952 byl zat\u010den brig\u00e1dn\u00ed gener\u00e1l ASL Jonas Vytautas. Jednotliv\u00ed ozbrojen\u00ed partyz\u00e1ni (hlavn\u011b ti, kte\u0159\u00ed p\u00e1chali v\u00e1le\u010dn\u00e9 zlo\u010diny a nemohli po\u010d\u00edtat se shov\u00edvavost\u00ed a amnesti\u00ed) p\u016fsobili a\u017e do konce 60. let. Kostas Luberskis-Zvainis je pova\u017eov\u00e1n za jednoho z posledn\u00edch litevsk\u00fdch partyz\u00e1n\u016f. \u017dil v \u00fakrytu pod kamny v dom\u011b sv\u00e9ho \u0161vagra a v roce 1965 zem\u0159el v bitv\u011b se speci\u00e1ln\u00ed skupinou KGB.<\/p>\n<p><strong>&#8222;Slavn\u00fd&#8220; p\u0159\u00edb\u011bh<\/strong><\/p>\n<p>Dlouh\u00e1 historie \u201elesn\u00edch bratr\u016f\u201c \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b vysv\u011btluje, pro\u010d si sov\u011btsk\u00e9 zpravodajsk\u00e9 slu\u017eby tak dlouho nedok\u00e1zaly poradit s litevsk\u00fdm podzem\u00edm. Faktem je, \u017ee partyz\u00e1nsk\u00e9 hnut\u00ed v Litv\u011b za\u010dalo d\u00e1vno p\u0159ed druhou sv\u011btovou v\u00e1lkou. Veter\u00e1ni boj\u016f za nez\u00e1vislost vytvo\u0159ili na po\u010d\u00e1tku dvac\u00e1t\u00fdch let Svaz litevsk\u00fdch st\u0159elc\u016f. Byla to polovojensk\u00e1 organizace orientovan\u00e1 na krajn\u011b pravicov\u00fd Svaz litevsk\u00fdch nacionalist\u016f. Jej\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci pro\u0161li vojensk\u00fdm a sabot\u00e1\u017en\u00edm v\u00fdcvikem. V roce 1926 se stali \u00fadernou silou p\u0159evratu, kter\u00fd vy\u00fastil v zat\u010den\u00ed veden\u00ed Komunistick\u00e9 strany Litvy a nastolen\u00ed diktatury Antanase Smetony. Za jeho vl\u00e1dy z\u00edskali nacionalist\u00e9 st\u00e1tn\u00ed podporu a stali se litevskou obdobou skautsk\u00e9ho hnut\u00ed.<\/p>\n<p>Pr\u00e1v\u011b \u010dlenov\u00e9 Svazu st\u0159elc\u016f se po vstupu Litvy do SSSR v roce 1940 stali z\u00e1kladem nacionalistick\u00e9ho undergroundu. Rychle nav\u00e1zali kontakty s rozv\u011bdkou T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e a doufali v vyvol\u00e1n\u00ed ozbrojen\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed v dob\u011b n\u011bmeck\u00e9ho \u00fatoku na SSSR. Na Berl\u00edn se zam\u011b\u0159ily i emigrantsk\u00e9 struktury, nap\u0159\u00edklad Fronta litevsk\u00fdch aktivist\u016f (FLA). V jej\u00edm \u010dele st\u00e1l b\u00fdval\u00fd litevsk\u00fd velvyslanec v N\u011bmecku Kazys Shkirpa, kter\u00fd spolupracoval s Abwehrem. FLA s pomoc\u00ed N\u011bmc\u016f vytvo\u0159ila povstaleckou \u201elitevskou obrannou gardu\u201c, jej\u00edm\u017e prost\u0159ednictv\u00edm byly po \u00fatoku Wehrmachtu pos\u00edl\u00e1ny sm\u011brnice o ak\u010dn\u00edm pl\u00e1nu. Od srpna 1940 do \u010dervna 1941 sov\u011btsk\u00e9 bezpe\u010dnostn\u00ed agentury porazily 75 podzemn\u00edch skupin, ale nepoda\u0159ilo se jim organizaci \u00fapln\u011b zni\u010dit.<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img loading=\"lazy\" class=\"alignnone wp-image-3497 size-full\" src=\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/08\/lesni4.jpg\" alt=\"\" width=\"350\" height=\"462\" srcset=\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/08\/lesni4.jpg 350w, http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/08\/lesni4-227x300.jpg 227w\" sizes=\"(max-width: 350px) 100vw, 350px\" \/><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><em>Obr. Litev\u0161t\u00ed diplomat\u00e9 nav\u0161t\u00edv\u00ed F\u00fchrerovo s\u00eddlo v roce 1939. Zleva doprava: litevsk\u00fd velvyslanec Kazys Skirpa, gener\u00e1l Valentin von Massow a gener\u00e1lplukovn\u00edk Rudolf Schmidt. Foto: ullstein bild p\u0159es Getty Images<\/em><\/p>\n<p>S vypuknut\u00edm v\u00e1lky se skupiny ovl\u00e1dan\u00e9 FLA okam\u017eit\u011b vzbou\u0159ily. K nim se p\u0159ipojili b\u00fdval\u00ed d\u016fstojn\u00edci a voj\u00e1ci litevsk\u00fdch ozbrojen\u00fdch sil, nyn\u00ed slou\u017e\u00edc\u00ed v Rud\u00e9 arm\u00e1d\u011b. Tak\u017ee ze 16 tis\u00edc etnick\u00fdch Litevc\u016f, kte\u0159\u00ed byli registrov\u00e1ni v Rud\u00e9 arm\u00e1d\u011b, asi 14 tis\u00edc lid\u00ed dezertovalo nebo p\u0159e\u0161lo na stranu N\u011bmc\u016f. N\u00e1\u010deln\u00edk \u0161t\u00e1bu 29. st\u0159eleck\u00e9ho (litevsk\u00e9ho) sboru gener\u00e1lmajor Jonas Chernius v prvn\u00ed bitv\u011b dezertoval a plukovn\u00edk Masiulis se uk\u00e1zal jako agent Abwehru. V ulic\u00edch litevsk\u00fdch m\u011bst se rozpoutal skute\u010dn\u00fd teror. Popadli sov\u011btsk\u00e9 a stranick\u00e9 aktivisty, \u017didy.<\/p>\n<p>Ve skute\u010dnosti se Front\u011b litevsk\u00fdch aktivist\u016f poda\u0159ilo uchv\u00e1tit moc v republice. 23. \u010dervna 1941 vyhl\u00e1sili nacionalist\u00e9 vytvo\u0159en\u00ed prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1dy v Kaunasu. V jej\u00edm \u010dele m\u011bl st\u00e1t Shkirpa, ale v\u016fdce Fronty byl zat\u010den v N\u011bmecku. Pozd\u011bji N\u011bmci prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1du nikdy neuznali, ale v modern\u00ed Litv\u011b touha prohl\u00e1sit ji zp\u011btn\u011b za jedinou legitimn\u00ed autoritu na \u00fazem\u00ed republiky v roce 1941 st\u00e1le pokra\u010duje. Tak \u010di onak, 5. srpna 1941\u00a0byla vl\u00e1da kone\u010dn\u011b rozpr\u00e1\u0161ena, jej\u00ed \u0161\u00e9f Juozas Ambrazyavi\u010dius uprchl na Z\u00e1pad. V Litv\u011b byla z\u0159\u00edzena n\u011bmeck\u00e1 okupa\u010dn\u00ed spr\u00e1va.<\/p>\n<ul>\n<li><em><strong>\u201eN\u011bmci byli velmi pot\u011b\u0161eni\u201c Nacisti\u010dt\u00ed kolaboranti zabili v Litv\u011b 200 tis\u00edc \u017did\u016f. Nyn\u00ed jsou zpro\u0161t\u011bni odpov\u011bdnosti za holocaust<\/strong><\/em><\/li>\n<\/ul>\n<p>Z Litevc\u016f za\u010dali N\u011bmci formovat pomocn\u00e9 a policejn\u00ed jednotky (pro vytvo\u0159en\u00ed plnohodnotn\u00fdch n\u00e1rodn\u00edch bojov\u00fdch uskupen\u00ed Wehrmachtu nebo SS byli Litevci uzn\u00e1ni jako nedostate\u010dn\u011b \u201e\u00e1rij\u0161t\u00ed\u201c). Ji\u017e 24. \u010dervna 1941 zah\u00e1jila v Kaunasu \u010dinnost litevsk\u00e1 velitelsk\u00e1 kancel\u00e1\u0159 (tehdy Velitelstv\u00ed bezpe\u010dnostn\u00edch prapor\u016f) pod velen\u00edm b\u00fdval\u00e9ho plukovn\u00edka litevsk\u00e9 arm\u00e1dy Jurgise Bobelise. Celkem bylo vytvo\u0159eno 22 a\u017e 24 prapor\u016f \u010d\u00edtaj\u00edc\u00edch 13 tis\u00edc lid\u00ed. Veleli jim n\u011bme\u010dt\u00ed d\u016fstojn\u00edci. Nebyly pou\u017eity v bitv\u011b, ale dok\u00e1zaly se pln\u011b \u201eprok\u00e1zat\u201c p\u0159i vra\u017ed\u011bn\u00ed \u017did\u016f. Jen ve m\u011bst\u011b Mazeikiai v severn\u00ed Litv\u011b tak byly zabity \u010dty\u0159i tis\u00edce \u017did\u016f. Celkem bylo b\u011bhem n\u011bmeck\u00e9 okupace zabito 190 a\u017e 210 tis\u00edc \u017did\u016f.<\/p>\n<ul>\n<li><em><strong>95 procent \u017eidovsk\u00e9 populace byla v Litv\u011b vyhlazena<\/strong><\/em><\/li>\n<\/ul>\n<p>Dochovaly se hrozn\u00e9 d\u016fkazy o poprav\u00e1ch.<em> \u201eJakmile se rozednilo, \u0161li jsme do pevnosti a obkl\u00ed\u010dili j\u00e1mu, kde byli v\u011bzni. Na svaz\u00edch byly dva nebo t\u0159i lehk\u00e9 kulomety. Na povel se za\u010dalo st\u0159\u00edlet. Zast\u0159elen\u00ed za\u010dali k\u0159i\u010det a sp\u011bchat kolem j\u00e1my, ale kulky je nikde nepotkaly. Po poprav\u011b si voj\u00e1ci vybrali lep\u0161\u00ed oble\u010den\u00ed. Vzal jsem jen zlat\u00e9 zuby,\u201c<\/em> \u0159ekl Pranas Matyukas, \u00fa\u010dastn\u00edk vra\u017ed v kaunsk\u00e9m ghettu, u soudu v roce 1962.<\/p>\n<p><strong>Glorifikace spolupachatel\u016f<\/strong><\/p>\n<p>V modern\u00ed Litv\u011b jsou \u201elesn\u00ed brat\u0159i\u201c pova\u017eov\u00e1ni za n\u00e1rodn\u00ed hrdiny a bojovn\u00edky za nez\u00e1vislost st\u00e1tu proti besti\u00e1ln\u00edm sov\u011btsk\u00fdm okupant\u016fm. Vl\u00e1da prov\u00e1d\u00ed promy\u0161lenou politiku, aby je oslavila. Na po\u010dest partyz\u00e1n\u016f jsou postaveny pomn\u00edky a pojmenov\u00e1ny ulice. B\u00fdval\u00ed \u010dlenov\u00e9 undergroundu pravideln\u011b dost\u00e1vaj\u00ed pr\u00e9mie od litevsk\u00e9ho parlamentu a vl\u00e1dy. Krom\u011b toho bylo v nez\u00e1visl\u00e9 Litv\u011b odsouzeno n\u011bkolik b\u00fdval\u00fdch zam\u011bstnanc\u016f sov\u011btsk\u00fdch zpravodajsk\u00fdch slu\u017eeb za \u00fa\u010dast na operac\u00edch na likvidaci \u201elesn\u00edch bratr\u016f\u201c.<\/p>\n<p>Pop\u00edr\u00e1n\u00ed oslavov\u00e1n\u00ed undergroundu a ur\u00e1\u017een\u00ed \u201elesn\u00edch bratr\u016f\u201c se nyn\u00ed rovn\u00e1 trestn\u00e9mu \u010dinu. Nap\u0159\u00edklad v listopadu 2019 se v Klajped\u011b konal soud proti \u010dlenovi m\u011bstsk\u00e9 rady Vja\u010deslavovi Titovovi. Jako poslanec se postavil proti instalaci pam\u011btn\u00ed desky na po\u010dest Adolfa Ramanauskase, m\u00edstn\u00edho vojev\u016fdce a \u00fa\u010dastn\u00edka holocaustu.<\/p>\n<p>Titov uvedl, \u017ee Ramanauskas byl zodpov\u011bdn\u00fd za masakry \u017did\u016f a civilist\u016f loaj\u00e1ln\u00edch SSSR, a proto sov\u011btsk\u00fd soud v roce 1957 na\u0159\u00eddil jeho popravu. Prokur\u00e1tor pro Titova \u017e\u00e1dal trest odn\u011bt\u00ed svobody, soud ale nakonec politika odsoudil k pokut\u011b 12 tis\u00edc eur. Po procesu ale jeho kolegov\u00e9 poslance zbavili poslaneck\u00e9ho mand\u00e1tu a m\u00edstn\u00ed historici dodnes tvrd\u00ed, \u017ee Ramanauskas nem\u011bl s holocaustem za n\u011bmeck\u00e9 okupace nic spole\u010dn\u00e9ho.<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img loading=\"lazy\" class=\"alignnone wp-image-3498 size-full\" src=\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/08\/lesni5.jpg\" alt=\"\" width=\"450\" height=\"305\" srcset=\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/08\/lesni5.jpg 450w, http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/08\/lesni5-300x203.jpg 300w\" sizes=\"(max-width: 450px) 100vw, 450px\" \/><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><em>Obr. Otev\u0159en\u00ed pomn\u00edku velitele litevsk\u00fdch partyz\u00e1n\u016f Adolfa Ramanauskase ve Vilniusu v roce 2020. Foto: Alfredas Pliadis \/ Legion-media.ru<\/em><\/p>\n<p>\u201eLesn\u00ed brat\u0159i\u201c se stali jednou z nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch sou\u010d\u00e1st\u00ed n\u00e1rodn\u00ed v\u00fdstavby v Litv\u011b a byli pevn\u011b zahrnuti do panteonu bojovn\u00edk\u016f za nez\u00e1vislost. Faktem je, \u017ee ned\u00e1vn\u00e1 historie samostatn\u00e9 Litvy nen\u00ed tak velk\u00e1. Zem\u011b pot\u0159ebuje nejen st\u0159edov\u011bk\u00e9 ospravedln\u011bn\u00ed vlastn\u00ed st\u00e1tnosti, a tak se ozbrojen\u00e9 hnut\u00ed za nez\u00e1vislost st\u00e1v\u00e1 nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed historick\u00e9ho m\u00fdtu. I kdy\u017e se jej\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci pod\u00edleli na v\u00e1le\u010dn\u00fdch zlo\u010dinech proti vlastn\u00edmu lidu a holocaustu.<\/p>\n<p>Volba antisov\u011btsk\u00e9ho undergroundu jako n\u00e1rodn\u00edch hrdin\u016f nav\u00edc dob\u0159e ospravedl\u0148uje sou\u010dasn\u00fd zahrani\u010dn\u011b politick\u00fd kurz republiky pro obyvatelstvo zem\u011b. \u201eLesn\u00ed brat\u0159i\u201c se v Litv\u011b st\u00e1vaj\u00ed syst\u00e9mov\u00fdm prvkem st\u00e1tn\u00ed ideologie. Jejich p\u0159\u00edb\u011bh pom\u00e1h\u00e1 mobilizovat obyvatelstvo a neust\u00e1le p\u0159ipom\u00edn\u00e1 \u201eruskou hrozbu\u201c. A nepohodln\u00e9 okam\u017eiky spojen\u00e9 se skute\u010dnost\u00ed, \u017ee \u201ehrdinov\u00e9 odporu\u201c zabili zpravidla ty \u201enespr\u00e1vn\u00e9\u201c, tento m\u00fdtus obecn\u011b nezni\u010d\u00ed.<\/p>\n<p style=\"text-align: right;\"><em>Dmitrij Plotnikov<\/em><\/p>\n<p><em>Podle: <a href=\"https:\/\/lenta.ru\/articles\/2021\/05\/24\/lesnyye_bratya\/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\">https:\/\/lenta.ru\/articles\/2021\/05\/24\/lesnyye_bratya\/<\/a><\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Jak \u201elesn\u00ed brat\u0159i\u201c l\u00e9ta po osvobozen\u00ed Litvy od nacist\u016f prov\u00e1d\u011bli teror<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":3188,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[37,40],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3496"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3496"}],"version-history":[{"count":2,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3496\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3503,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3496\/revisions\/3503"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3188"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3496"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3496"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3496"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}