{"id":3509,"date":"2024-09-25T00:11:49","date_gmt":"2024-09-24T22:11:49","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/?p=3509"},"modified":"2024-09-27T21:21:29","modified_gmt":"2024-09-27T19:21:29","slug":"sest-mytu-o-treti-risi","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2024\/09\/25\/sest-mytu-o-treti-risi\/","title":{"rendered":"\u0160est m\u00fdt\u016f o T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161i"},"content":{"rendered":"

N\u011bkte\u0159\u00ed lid\u00e9 st\u00e1le obdivuj\u00ed Hitlera.<\/strong><\/p>\n

V argumentaci pou\u017e\u00edvaj\u00ed st\u00e1le jedny a tyt\u00e9\u017e m\u00fdty o tom, co Hitler ud\u011blal pro N\u011bmecko u\u017eite\u010dn\u00e9ho. V\u016fdce postavil d\u00e1lnice, vyvedl N\u011bmecko z krize, miloval d\u011bti a vzd\u011blal ml\u00e1de\u017e. Jak je to s t\u011bmito m\u00fdty ve skute\u010dnosti?<\/p>\n

D\u00e1lnice v N\u011bmecku se objevily na p\u0159\u00edkaz Hitlera?<\/strong><\/p>\n

Podle ofici\u00e1ln\u00ed nacistick\u00e9 propagandy, m\u011bl Hitler v dob\u011b, kdy sed\u011bl v roce 1924 ve v\u011bzen\u00ed v Landsbergu, opravdov\u00e9 vid\u011bn\u00ed – vid\u011bl N\u011bmecko, protknut\u00e9 od jednoho konce k druh\u00e9mu s\u00edt\u00ed automobilov\u00fdch cest. Jen\u017ee d\u00e1lnice existovala u\u017e v roce 1921. V tomto roce v Berl\u00edn\u011b otev\u0159eli jako prvn\u00ed v Evrop\u011b cestu pro silni\u010dn\u00ed vozidla AVUS (Automobil-Verkehrs-und \u00dcbungs-Stra\u00dfe).<\/p>\n

Od roku 1923 se autostr\u00e1da (italsk\u00fd ekvivalent n\u011bmeck\u00e9ho autobahn) spojila Milano a m\u011bsta u \u0161v\u00fdcarsk\u00fdch hranic\u00edch. V roce 1926 byla napl\u00e1nov\u00e1na d\u00e1lnice Kol\u00edn nad R\u00fdnem – D\u00fcsseldorf.<\/p>\n

„My\u0161lenka stavby d\u00e1lnic se zrodila v dob\u011b V\u00fdmarsk\u00e9 republiky,“ – p\u00ed\u0161e historik Bernd S\u00f6semann ze Svobodn\u00e9 univerzity v Berl\u00edn\u011b na str\u00e1nk\u00e1ch n\u011bmeck\u00e9ho vyd\u00e1n\u00ed Focus. \u2013 \u201eNen\u00ed divu, \u017ee pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed a realizace takov\u00e9ho ambici\u00f3zn\u00edho projektu trvalo n\u011bkolik let.<\/p>\n

Av\u0161ak 23. z\u00e1\u0159\u00ed 1933 – pouh\u00fdch \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f pot\u00e9, co se Hitler stal kancl\u00e9\u0159em – za\u010dala v\u00fdstavba Reichsautobahn – „\u0159\u00ed\u0161sk\u00e1 silnice“ z Frankfurtu p\u0159es Darmstadt a Mannheim do Heidelbergu. Nacistick\u00e1 propaganda p\u0159edstavila „F\u00fchrera“, jako vyn\u00e1lezce a stavitele t\u00e9to \u00fadajn\u011b revolu\u010dn\u00ed inovace.<\/p>\n

Hitler dok\u00e1zal porazit tehdej\u0161\u00edho prim\u00e1tora Kol\u00edna nad R\u00fdnem, pozd\u011bj\u0161\u00edho spolkov\u00e9ho kancl\u00e9\u0159e v pov\u00e1le\u010dn\u00e9m N\u011bmecku, Konrada Adenauera. Ten u\u017e v roce 1932 otev\u0159el prvn\u00ed bezplatnou ve\u0159ejnou dopravu na d\u00e1lnici z Kol\u00edna do Bonnu. Pozd\u011bji tuto d\u00e1lnici nacistick\u00e1 vl\u00e1da administrativn\u011b sn\u00ed\u017eila na \u00farove\u0148 Landstra\u00dfe – v podstat\u011b m\u00edstn\u00ed silnice.<\/p>\n

Nacistick\u00fd re\u017eim vyvedl n\u011bmeckou ekonomiku z krize<\/p>\n

Glob\u00e1ln\u00ed ekonomick\u00e1 krize vypukla na konci 20. let a \u0161irok\u00e9 vrstvy obyvatel p\u0159i\u0161ly o pr\u00e1ci. Na po\u010d\u00e1tku roku 1932 v N\u011bmecku bylo zhruba na 12 milion\u016f pracuj\u00edc\u00edch v\u00edc ne\u017e 6 milion\u016f nezam\u011bstnan\u00fdch. Nacion\u00e1ln\u00ed socialist\u00e9 byli schopni t\u011b\u017eit z t\u00e9to krize. B\u011bhem voleb do Reichstagu v roce 1930 a v l\u00e9t\u011b roku 1932, se po\u010det hlasuj\u00edc\u00edch pro Nacion\u00e1ln\u011b socialistickou d\u011blnickou stranu (NSDAP), v\u00fdrazn\u011b zv\u00fd\u0161il.<\/p>\n

„Na podzim roku 1932 se objevily prvn\u00ed zn\u00e1mky hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho o\u017eiven\u00ed,“ \u0159\u00edk\u00e1 berl\u00ednsk\u00fd historik Bernd Zezeman. Mimo jin\u00e9, po\u010det nezam\u011bstnan\u00fdch se v zim\u011b m\u00edrn\u011b zv\u00fd\u0161il ve srovn\u00e1n\u00ed s p\u0159edchoz\u00edmi lety. Najednou NSDAP v listopadov\u00fdch volb\u00e1ch v roce 1932 ztratila hlasy. Hitlerova hv\u011bzda mohla n\u00e1hle pohasnout. Tehdy b\u00fdval\u00fd \u0159\u00ed\u0161sk\u00fd kancl\u00e9\u0159 Franz von Papen, bank\u00e9\u0159 Kurt Freiherr von Schr\u00f6der a z\u00e1stupci t\u011b\u017ek\u00e9ho pr\u016fmyslu Por\u00fdn\u00ed-Vestf\u00e1lska doporu\u010duj\u00ed n\u011bmeck\u00e9mu prezidentu Paulu von Hindenburg, aby jmenoval Hitlera nov\u00fdm kancl\u00e9\u0159em. Adolf Hitler slo\u017eil p\u0159\u00edsahu a stal se kancl\u00e9\u0159em N\u011bmecka 30.ledna 1933.<\/p>\n

N\u011bmeck\u00e1 ekonomika op\u011bt vyk\u00e1zala zn\u00e1mky o\u017eiven\u00ed, kdy\u017e se nacion\u00e1ln\u00ed socialist\u00e9 dostali k moci. To v\u0161ak nebyla jejich z\u00e1sluha. Program k p\u0159ekon\u00e1n\u00ed nezam\u011bstnanosti, na kter\u00fd byl py\u0161n\u00fd nacistick\u00fd re\u017eim, byl plodem V\u00fdmarsk\u00e9 republiky a nikoliv T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e. Posledn\u00ed kancl\u00e9\u0159 republiky, Kurt von Schleicher pl\u00e1noval pou\u017e\u00edt tento program jako n\u00e1stroj ke sn\u00ed\u017een\u00ed nezam\u011bstnanosti.<\/p>\n

Projekt soci\u00e1ln\u00edch opat\u0159en\u00ed, kter\u00fd zahrnoval komplexn\u00ed syst\u00e9m soci\u00e1ln\u00edho zabezpe\u010den\u00ed, kter\u00fdm se podle p\u0159\u00edkazu Hitlera v roce 1940 zab\u00fdval vedouc\u00ed N\u011bmeck\u00e9 fronty pr\u00e1ce (Deutsche Arbeitsfront), Reichsleiter Robert Ley, nebyl nikdy realizov\u00e1n.<\/p>\n

Ley\u016fv pl\u00e1n, mimochodem, o dva roky p\u0159edstihl slavn\u00fd „Beveridge Report“, pl\u00e1n lorda Beveridge \u201eproti velk\u00fdm soci\u00e1ln\u00edm zl\u016fm \u2013 nemocem, chudob\u011b, nev\u011bdomosti a nezam\u011bstnanosti.“ D\u00edky pl\u00e1n\u016fm barona Beveridge se po v\u00e1lce Brit\u00e1nie stala sv\u011btovou jedni\u010dkou v oblasti soci\u00e1ln\u00edho zabezpe\u010den\u00ed a soci\u00e1ln\u00ed politiky.<\/p>\n

Podle Leye \u0161lo o bydlen\u00ed s n\u00edzk\u00fdmi n\u00e1jmy, poji\u0161t\u011bn\u00ed v nemoci a p\u0159i ztr\u00e1t\u011b pr\u00e1ceschopnosti, progresivn\u00ed mzdov\u00e9 struktury a v\u0161eobecn\u00fd d\u016fchodov\u00fd syst\u00e9m.
\nHlavn\u00ed rozd\u00edl od pl\u00e1nu lorda Beveridge, realizovan\u00e9ho labouristickou vl\u00e1dou, spo\u010d\u00edval Ley\u016fv pl\u00e1n v tom, \u017ee z\u00e1kladn\u00edm prvkem nacistick\u00e9ho spole\u010densk\u00e9ho \u0159\u00e1du m\u011bla b\u00fdt otrock\u00e1 pr\u00e1ce podman\u011bn\u00fdch n\u00e1rod\u016f, zejm\u00e9na z v\u00fdchodu.<\/p>\n

\u017deny v T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161i hr\u00e1ly v\u00fdznamnou roli<\/strong><\/p>\n

Od sam\u00e9ho po\u010d\u00e1tku NSDAP odm\u00edtla nez\u00e1vislou \u00fa\u010dast \u017een v hnut\u00ed. (Pro srovn\u00e1n\u00ed, \u00fa\u010dast \u017een ve stranick\u00fdch organizac\u00edch byla 10 procent a byla nejmen\u0161\u00ed mezi stranami V\u00fdmarsk\u00e9 republiky). V \u0159\u00edd\u00edc\u00edch org\u00e1nech nacistick\u00e9 strany byly jen 3 procenta \u017een. B\u011bhem boje s hospod\u00e1\u0159sk\u00fdmi obt\u00ed\u017eemi 1933-1934 nacist\u00e9 systematicky vytla\u010dovaly svobodn\u00e9 \u017eeny z hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho \u017eivota. Pod tlakem jim nab\u00edzely \u201edobrovoln\u00fd\u201c odchod z pr\u00e1ce za 600 \u0159\u00ed\u0161sk\u00fdch marek odstupn\u00e9ho a vd\u00e1t se.<\/p>\n

B\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byl rozsah mobilizace \u017een v N\u011bmecku nejni\u017e\u0161\u00ed ze v\u0161ech zem\u00ed, kter\u00e9 se \u00fa\u010dastnily konfliktu. I v demokratick\u00e9 Brit\u00e1nii byl po\u010det \u017een – oprav\u00e1\u0159\u016f vy\u0161\u0161\u00ed.<\/p>\n

Nedostatek \u017een nejv\u00edce negativn\u011b ovlivnil v\u00fdvoj n\u011bmeck\u00e9 v\u011bdy a pr\u016fmyslu b\u011bhem v\u00e1lky.
\nPo\u010det n\u011bmeck\u00fdch studentek byl tak\u00e9 mal\u00fd, a to z\u00e1m\u011brn\u011b jen kolem deseti procent. V tomto ohledu byly do osnov \u0161kol pro d\u00edvky vt\u011bleny ot\u00e1zky veden\u00ed dom\u00e1cnost a p\u0159edm\u011bty, kter\u00e9 mohou b\u00fdt u\u017eite\u010dn\u00e9 pro potenci\u00e1ln\u00ed man\u017eelky v rodinn\u00e9m \u017eivot\u011b.<\/p>\n

„Nen\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed d\u016fstojnost pro \u017eeny, ne\u017e b\u00fdt matkou syn\u016f a dcer n\u00e1roda,“ \u0159ekl Adolf Hitler. „V kone\u010dn\u00e9m d\u016fsledku nacistick\u00fd re\u017eim pova\u017eoval \u017eeny jen jako stroj na v\u00fdrobu d\u011bt\u00ed, i kdy\u017e se to sna\u017eil v\u0161emo\u017en\u011b zakr\u00fdvat,“ uzav\u00edr\u00e1 historik Bernd Sezeman.<\/p>\n

Hitler miloval d\u011bti a ml\u00e1de\u017e<\/strong><\/p>\n

„Jak\u00e1 je ml\u00e1de\u017e, takov\u00e1 bude budoucnost,“ \u0159ekl klasik nejen n\u011bmeck\u00e9, ale i sv\u011btov\u00e9 literatury, Friedrich Schiller. Za 12 let trv\u00e1n\u00ed nacistick\u00e9ho st\u00e1tu se vym\u011bnily t\u0159i generace ml\u00e1de\u017ee od 11-18 let, z nich\u017e ka\u017ed\u00e1 byla jinak vystavena dominantn\u00ed ideologii.<\/p>\n

Pro prvn\u00ed skupinu 1933-1936 bylo \u201ed\u00edlo Hitlera d\u00edlem ml\u00e1de\u017ee.“ Druh\u00e1 skupina 1936-1939 podlehla tot\u00e1ln\u00ed nacistick\u00e9 unifikaci. T\u0159et\u00ed skupina ve v\u00e1le\u010dn\u00fdch letech nem\u011bla skoro \u017e\u00e1dn\u00fd v\u00fdb\u011br a dostala se do velmi nep\u0159\u00edzniv\u00fdch podm\u00ednek.<\/p>\n

P\u0159edn\u00ed pozice ve st\u00e1tn\u00ed hierarchii T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e zauj\u00edmali t\u0159icetilet\u00ed, a d\u00e1vali p\u0159ednost ml\u00e1d\u00ed. Nacistick\u00e9 hnut\u00ed otev\u0159elo p\u0159\u00edle\u017eitosti pro kari\u00e9rn\u00ed r\u016fst a d\u00e1valo v\u00fdchodisko z mladick\u00e9 agresivnosti.<\/p>\n

Studenti t\u00edhli k nacistick\u00e9mu hnut\u00ed z materi\u00e1ln\u00edch pot\u0159eb, soci\u00e1ln\u00ed a duchovn\u00ed nestability a d\u00edky antirepublik\u00e1nsk\u00e9mu c\u00edt\u011bn\u00ed mezi nejsiln\u011bj\u0161\u00ed a nejaktivn\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed n\u011bmeck\u00fdch student\u016f, poch\u00e1zej\u00edc\u00edch ze star\u00fdch nacionalistick\u00fdch studentsk\u00fdch organizac\u00ed. V nich bujel agresivn\u00ed pravicov\u00fd radikalismus a antisemitismus.<\/p>\n

V roce 1926 byl vytvo\u0159en Hitlerjugend, po 4 letech – Bund Deutscher Madel. U bran letn\u00edch t\u00e1bor\u016f „Hitlerjugend“ visel slogan: „Narodili jsme se zem\u0159\u00edt pro N\u011bmecko“. Liga n\u011bmeck\u00fdch d\u00edvek a Hitlerjugend m\u011bly ve sv\u00fdch \u0159ad\u00e1ch v roce 1935 t\u00e9m\u011b\u0159 \u010dty\u0159i miliony chlapc\u016f a d\u00edvek.<\/p>\n

St\u00e1t se pokusil plnit r\u016fznorod\u00e9 pot\u0159eby mlad\u00fdch lid\u00ed: stav\u011bly se stadiony a t\u011blocvi\u010dny, existoval syst\u00e9m soci\u00e1ln\u00ed pomoci ml\u00e1de\u017ei, v\u011bnovala se pozornost odborn\u00e9mu vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, po\u0159\u00e1daly se sout\u011b\u017ee nejlep\u0161\u00edch v oboru. V roce 1938 byl p\u0159ijat z\u00e1kon o ochran\u011b ml\u00e1de\u017ee (Jugenschutzgesetz). Ml\u00e1de\u017e\u00ed se poda\u0159ilo jen dovedn\u011b manipulovat, \u010d\u00edm\u017e jej\u00ed nemal\u00e1 \u010d\u00e1st p\u0159inesla spoustu nad\u0161en\u00ed a aktivn\u011b se pod\u00edlela na nacistick\u00e9m hnut\u00ed.<\/p>\n

Co v\u0161ak jin\u00e9ho mohl nacistick\u00fd re\u017eim sl\u00edbit mlad\u00e9 generaci N\u011bmc\u016f v z\u00e1v\u011bru v\u00e1lky, ne\u017e jen hrdinnou smrt? V atmosf\u00e9\u0159e postupn\u00e9ho zhroucen\u00ed re\u017eimu a v o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed vojensk\u00e9 por\u00e1\u017eky n\u011bmeck\u00e1 ml\u00e1de\u017e pro\u0161la vojensk\u00fdm drilem a peklem v\u00e1lky.<\/p>\n

Za Hitlera byla likvidov\u00e1na zlo\u010dinnost<\/strong><\/p>\n

Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee v totalitn\u00edm st\u00e1t\u011b se proti zlo\u010dinu bojuje l\u00e9pe ne\u017e za demokracie. Ale bylo by naivn\u00ed se domn\u00edvat, \u017ee m\u016f\u017ee b\u00fdt \u00fapln\u011b vym\u00fdcen.<\/p>\n

9. b\u0159ezna 1937 Himmler na z\u00e1klad\u011b agenturn\u00edch informac\u00ed tajn\u00e9 policie na\u0159\u00eddil zat\u010den\u00ed v\u0161ech recidivist\u016f v kartot\u00e9ce a poslat je do koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora Sachsenhausen, Zaksenburg, Lichtenburg a Dachau. P\u0159\u00ed\u0161t\u00ed rok preventivn\u00ed zat\u010den\u00ed postihlo v\u0161echny osoby, kter\u00e9 vedly asoci\u00e1ln\u00ed \u017eivotn\u00ed styl. \u0160li do v\u011bzen\u00ed nikoli pro sp\u00e1ch\u00e1n\u00ed n\u011b\u010deho nebo pro z\u00e1znam v trestn\u00edm rejst\u0159\u00edku, ale za „\u017eivotn\u00ed styl“\u2026<\/p>\n

I p\u0159es absenci ohnisek nekontrolovateln\u00e9 zlo\u010dinnosti a zlo\u010dinc\u016f, nacist\u00e9 prov\u00e1d\u011bli pravideln\u00e9 preventivn\u00ed zat\u00fdk\u00e1n\u00ed a odsouzen\u00e9 odes\u00edlali do koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f. V koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1borech byli um\u00edst\u011bni ti pachatel\u00e9, kte\u0159\u00ed byli d\u0159\u00edve odsouzeni do v\u011bzen\u00ed na dobu nejm\u00e9n\u011b \u0161esti m\u011bs\u00edc\u016f), d\u00e1le asoci\u00e1ln\u00ed elementi (tul\u00e1ci, cik\u00e1ni, prostitutky, homosexu\u00e1lov\u00e9, alkoholici, psychopati, n\u00e1siln\u00edci, a poru\u0161ovatel\u00e9 pravidel silni\u010dn\u00edho provozu), a tak\u00e9 fl\u00e1ka\u010di (ti, kte\u0159\u00ed dvakr\u00e1t odm\u00edtli n\u00e1vrh zprost\u0159edkovatelny pr\u00e1ce).<\/p>\n

Je tak\u00e9 pravda, \u017ee krimin\u00e1ln\u00ed \u017eivly (n\u00e1siln\u00edci a vrazi) byli v koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1borech nacistick\u00fdmi dozorci prot\u011b\u017eov\u00e1ni a pou\u017e\u00edv\u00e1ni jako n\u00e1stroje k zt\u011b\u017eov\u00e1n\u00ed u\u017e tak nesnesiteln\u00e9ho \u017eivota jin\u00fdch, zejm\u00e9na politick\u00fdch v\u011bz\u0148\u016f.<\/p>\n

Po\u010det trestn\u00fdch \u010din\u016f, jako jsou kr\u00e1de\u017ee, \u00fakladn\u00e9 vra\u017edy bez p\u0159it\u011b\u017euj\u00edc\u00edch okolnost\u00ed a \u00fakladn\u00e9 vra\u017edy se v\u0161ak od roku 1939 vytrvale zvy\u0161oval. Podle n\u00e1zor\u016f sou\u010dasn\u00fdch z\u00e1padn\u00edch historik\u016f, v\u00e1lka zes\u00edlila v lidech asoci\u00e1ln\u00ed pocity a n\u011bmeck\u00e1 spole\u010dnost se stala v\u00edce a v\u00edce brut\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed. Zlo\u010din dos\u00e1hl sv\u00e9ho vrcholu v posledn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch nacistick\u00e9ho re\u017eimu.<\/p>\n

Nicm\u00e9n\u011b, bezpr\u00e1v\u00ed a chaos vl\u00e1dl v N\u011bmecku zejm\u00e9na v d\u016fsledku \u010dinnosti pracovn\u00edk\u016f SS a gestapa.<\/p>\n

T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e se starala o d\u011bln\u00edky<\/strong><\/p>\n

Presti\u017e d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy se v T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161i skute\u010dn\u011b zv\u00fd\u0161ila. „N\u011bmecko se jen tehdy stane velk\u00fdm a mocn\u00fdm n\u00e1rodem, pokud se nejchud\u0161\u00ed N\u011bmci stanou nejv\u011brn\u011bj\u0161\u00edmi ob\u010dany,“ – \u0159ekl Hitler na ja\u0159e roku 1933. Z rasov\u00e9ho pohledu d\u011bln\u00edci a roln\u00edci p\u0159edstavovali „zdrav\u011bj\u0161\u00ed“ \u010d\u00e1st n\u011bmeck\u00e9ho n\u00e1roda. P\u016fvodci por\u00e1\u017eky N\u011bmecka v prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce nacist\u00e9 obvi\u0148ovali mor\u00e1ln\u00ed \u00fapadek, materialismus, \u017didy, slabost politick\u00fdch elit a jejich celkovou degeneraci, tedy i inteligenci.<\/p>\n

Proto\u017ee v\u0161ak „kudlu do zad“ vrazily n\u011bmeck\u00e9mu n\u00e1rodu v\u016fdci d\u011blnick\u00e9ho hnut\u00ed, Hitler organizovan\u00e9 d\u011blnick\u00e9 hnut\u00ed zlikvidoval. Od roku 1933 byl prvn\u00ed m\u00e1j v nacistick\u00e9m N\u011bmecku prohl\u00e1\u0161en za ofici\u00e1ln\u00ed den volna a nazv\u00e1n Den n\u00e1rodn\u00ed pr\u00e1ce. Mezin\u00e1rodn\u00ed sv\u00e1tek solidarity pracuj\u00edc\u00edch nacist\u00e9 zm\u011bnili na n\u011bmeck\u00fd st\u00e1tn\u00ed sv\u00e1tek. Doslova den po tomto sv\u00e1tku boj\u016fvky SS a SA zlikvidovaly odbory, a jejich majetek byl zkonfiskov\u00e1n.<\/p>\n

N\u011bmeck\u00e1 pracovn\u00ed fronta, veden\u00e1 Robertem Leyem byla schopna v n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech zlep\u0161it pracovn\u00ed podm\u00ednky. V p\u0159\u00edpad\u011b nemoci, \u00farazu a invalidity byla zaru\u010dena podpora. Velmi obl\u00edben\u00fd byl program „S\u00edla p\u0159es radost“ – Kraft durch Freude – jeho\u017e hlavn\u00edm c\u00edlem bylo organizovat voln\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 pracovn\u00ed s\u00edly.<\/p>\n

Tato struktura poskytovala dotovan\u00e9 pouk\u00e1zky a dal\u0161\u00ed mo\u017enosti k str\u00e1ven\u00ed dovolen\u00e9 nebo v\u00edkendu. Funkcion\u00e1\u0159i fronty pr\u00e1ce po\u017eadovali vy\u0161\u0161\u00ed mzdy od podnikatel\u016f, del\u0161\u00ed dovolenou, lep\u0161\u00ed podm\u00ednky k pr\u00e1ci, del\u0161\u00ed lh\u016fty o ozn\u00e1men\u00ed v\u00fdpov\u011bdi. Pokud funkcion\u00e1\u0159e re\u017eim odm\u011b\u0148oval, pak jen pojmenov\u00e1n\u00edm Volkssch\u00e4dlingen – „nep\u0159\u00e1tel\u00e9 lidu“ \u2013 ale tak\u00e9 vyhnanstv\u00edm, v\u011bzen\u00edm, a b\u011bhem v\u00e1lky i postaven\u00edm ke zdi. Nicm\u00e9n\u011b, s vypuknut\u00edm v\u00e1lky veden\u00ed Pracovn\u00ed fronty po\u017eadovalo 72-hodinov\u00fd pracovn\u00ed t\u00fdden a zp\u0159\u00edsn\u011bn\u00ed pracovn\u00ed k\u00e1zn\u011b.<\/p>\n

To v\u0161ak platilo pouze pro N\u011bmce a Volksdeutsche, tj. „skute\u010dn\u00e9 \u00c1rijce“. Pracuj\u00edc\u00ed jin\u00fdch n\u00e1rodnost\u00ed byli ur\u010deni pro otrockou pr\u00e1ci a\u017e do vy\u010derp\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Tak je to s m\u00fdty o nacistick\u00e9m N\u011bmecku\u2026<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

N\u011bkte\u0159\u00ed lid\u00e9 st\u00e1le obdivuj\u00ed Hitlera.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":3311,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8,435],"tags":[51,47,40],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3509"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3509"}],"version-history":[{"count":1,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3509\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3510,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3509\/revisions\/3510"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3311"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3509"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3509"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3509"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}