![\"logo\"](\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2007\/10\/logo.jpg\" "\\"logo\\""){kind=logo}
V \u010dem vlastn\u011b tkv\u011blo fluidum mu\u017ee, o n\u011bm\u017e je \u0159e\u010d? Jak mohl doslova uhranout miliony a miliony lid\u00ed, \u017ee se vydaly na pochod pln\u00fd t\u011b\u017ek\u00fdch boj\u016f a p\u0159itom zv\u00edt\u011bzily bez me\u010de, bez pu\u0161ky, bez tank\u016f a bombard\u00e9r\u016f nad moc\u00ed, kter\u00e1 pr\u00e1v\u011b t\u011bchto v\u011bc\u00ed m\u011bla pln\u00e9 arzen\u00e1ly? <\/p>\n
<\/p>\n
P\u0159edstavoval pouze p\u0159\u00edsn\u011b asketick\u00e9ho \u010dlov\u011bka, jeho\u017e v\u00fdst\u0159ednosti v chudobn\u00e9m obleku, vegeteri\u00e1nstv\u00ed, p\u016fstech a prost\u00e9m zp\u016fsobu \u017eivota p\u016fsobily p\u0159ita\u017eliv\u011b magnetickou silou na n\u00e1rod, kter\u00fd ji\u017e tradi\u010dn\u011b uct\u00edv\u00e1 posv\u00e1tn\u00e9 podiv\u00edny? Nestal se nakonec nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm reform\u00e1torem indick\u00e9ho \u017eivota, myslitelem a politikem, jeho\u017e v\u00fdznam daleko p\u0159erostl hranice Indie a samotn\u00e9 Asie? <\/p>\n
M\u00f3hand\u00e1s Karam\u010dand G\u00e1ndh\u00ed, zvan\u00fd Mah\u00e1tma (Veleduch), se narodil 2. \u0159\u00edjna 1869 ve st\u00e1t\u011b Gud\u017ear\u00e1t v rodin\u011b bohat\u00e9ho obchodn\u00edka. Studoval v Ahmad\u00e1b\u00e1du a pak v letech 1888 a\u017e 1891 pr\u00e1va v Lond\u00fdn\u011b. V t\u00e9 dob\u011b byla Anglie v dob\u011b pozdn\u00ed, ale nicm\u00e9n\u011b st\u00e1le je\u0161t\u011b bohat\u00e9, kvetouc\u00ed viktori\u00e1nsk\u00e9 \u00e9ry, centrem \u0159\u00ed\u0161e, nad kterou nezapadalo slunce. Zpo\u010d\u00e1tku se t\u00e9to zemi velmi obdivoval. Dokonce cht\u011bl b\u00fdt pr\u00e1v\u011b jako angli\u010dt\u00ed gentlemani ze City. Nosil obleky podle nejnov\u011bj\u0161\u00edho st\u0159ihu, chodil tan\u010dit, nav\u0161t\u011bvoval koncerty a u\u010dil se \u0159e\u010dnit. Ostatn\u011b pro\u010d ne, v\u017edy\u0165 se chystal na kari\u00e9ru advok\u00e1ta. Ale postupem \u010dasu s\u00e1m dosp\u011bl k pozn\u00e1n\u00ed, \u017ee dob\u0159e padnouc\u00ed sako a schopnost brilantn\u00ed konverzace nemohou b\u00fdt pravou vizitkou skute\u010dn\u00e9ho mu\u017ee. Vyc\u00edtil, \u017ee ta spo\u010d\u00edv\u00e1 jedin\u011b v charakteru. Snad to bylo i z\u00e1sluhou nahodil\u00e9 skute\u010dnosti, \u017ee pr\u00e1v\u011b v Lond\u00fdn\u011b objevil Bhagavadg\u00edtu aneb Zp\u011bv vzne\u0161en\u00e9ho, nejskv\u011blej\u0161\u00ed liter\u00e1rn\u00ed perlu staroindick\u00e9ho eposu Mah\u00e1bh\u00e1rata, je\u017e se mu stala kompasem v dodr\u017eov\u00e1n\u00ed nejvy\u0161\u0161\u00edho mravn\u00edho kodexu. Po studi\u00edch se vr\u00e1til do Indie a v dal\u0161\u00edm obdob\u00ed pak provozoval advok\u00e1tn\u00ed praxi v Bombaji. Av\u0161ak nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 valn\u00e9 \u00fasp\u011bchy, teprve a\u017e v roce 1893 dostal nab\u00eddku jedn\u00e9 indick\u00e9 spole\u010dnosti, aby jej\u00edm jm\u00e9nem \u0159e\u0161il jak\u00fdsi pr\u00e1vn\u00ed p\u0159\u00edpad v Ji\u017en\u00ed Africe. Tam na vlastn\u00ed k\u016f\u017e\u00ed poznal rasismus, kdy\u017e ho cestou ve vlaku z Durbanu do Pretorie b\u00edl\u00ed spolucestuj\u00edc\u00ed vyzvali, aby opustil kup\u00e9 a ode\u0161el do vag\u00f3nu se zavazadly, nebo kdy\u017e ho v dostavn\u00edku ude\u0159il do obli\u010deje b\u011bloch, proto\u017ee odm\u00edtl sed\u011bt na zemi u jeho nohou, anebo kdy\u017e ho na ulici hlavn\u00edho m\u011bsta zcela bezd\u016fvodn\u011b str\u010dil b\u00edl\u00fd policista do j\u00edzdn\u00ed dr\u00e1hy, kde ho zkopal. <\/p>\n A tak se stalo to, co si mlad\u00fd G\u00e1ndh\u00ed o sob\u011b jist\u011b nikdy nepomyslel, \u017ee by toti\u017e m\u011bl n\u011bkdy n\u011bkde vystoupit na n\u011bjak\u00e9m ve\u0159ejn\u00e9m shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed. Bylo to v Pretorii, poslucha\u010di se skl\u00e1dali z tamn\u00edch Ind\u016f a jako t\u00e9ma sv\u00e9 \u0159e\u010di si nemohl vybrat nic aktu\u00e1ln\u011bj\u0161\u00edho ne\u017e obranu proti rasov\u00e9 diskriminaci. Jeho rady tehdy byly stru\u010dn\u00e9, prost\u00e9 a logick\u00e9. \u00bbBu\u010fte jednotn\u00ed, nehle\u010fte na n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 rozd\u00edly, v\u011bnujte pozornost osobn\u00ed hygien\u011b a u\u010dte se anglicky." <\/p>\n Nez\u016fstalo jen u obrany p\u0159ed rasismem. Indov\u00e9 v Ji\u017en\u00ed Africe, zejm\u00e9na v provincii Natal, kde G\u00e1ndh\u00ed \u017eil se svou \u017eenou a dv\u011bma d\u011btmi, se velice rychle p\u0159esv\u011bd\u010dili, \u017ee v mlad\u00e9m pr\u00e1vn\u00edkovi z\u0159ejm\u011b d\u0159\u00edme je\u0161t\u011b jin\u00fd, mnohem vy\u0161\u0161\u00ed talent. \u017dasli nad jeho schopnost\u00ed pohotov\u011b a naprosto v\u011bcn\u011b analyzovat probl\u00e9m, jak je spjat s jejich ka\u017edodenn\u00edmi probl\u00e9my, jak je nezi\u0161tn\u00fd, proto\u017ee za tuto ve\u0159ejnou aktivitu odm\u00edt\u00e1 vz\u00edt sebemen\u0161\u00ed odm\u011bnu, a to hlavn\u00ed, \u017ee nikoho nenut\u00ed do v\u00e1lky na \u017eivot a na smrt, ale naopak v\u017edy a v\u0161ude propaguje nen\u00e1siln\u00e9 zp\u016fsoby. Na po\u0159ad dne se dostalo volebn\u00ed pr\u00e1vo indick\u00fdch p\u0159ist\u011bhovalc\u016f v Ji\u017en\u00ed Africe, stejn\u011b jako da\u0148 – tedy z\u00e1le\u017eitosti, kter\u00fdmi rasist\u00e9 Indy doslova dusili. <\/p>\n Velkou \u017eivotn\u00ed zku\u0161enost p\u0159inesla G\u00e1ndh\u00edmu bursk\u00e1 v\u00e1lka, kterou v letech 1899-1902 vedli Britov\u00e9 proti jihoafrick\u00fdm bursk\u00fdm republik\u00e1m s c\u00edlem v\u010dlenit je do britsk\u00e9 koloni\u00e1ln\u00ed \u0159\u00ed\u0161e a z\u00edskat tak p\u0159\u00edstupy k bohat\u00fdm nalezi\u0161t\u00edm zlata na transvaalsk\u00e9m Randu. Postoj G\u00e1ndh\u00edho byl tehdy zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, ale odpov\u00eddal jeho taktice. B\u00farov\u00e9, potomci nizozemsk\u00fdch p\u0159ist\u011bhovalc\u016f (zalo\u017eili roku 1652 Kapsk\u00e9 M\u011bsto a posl\u00e9ze republiku Transvaal a Oran\u017esk\u00fd svobodn\u00fd st\u00e1t), byli v men\u0161in\u011b, vedli boj proti Lond\u00fdnu, kter\u00fd utiskoval i G\u00e1ndh\u00edho rodnou Indii, a m\u011bli tud\u00ed\u017e jeho sympatie. Av\u0161ak Britov\u00e9 si zase z\u00edskali podporu jeho st\u0159\u00edzliv\u00e9ho rozumu. Sv\u00e9 indick\u00e9 krajany nab\u00e1dal, aby pochopili, \u017ee pr\u00e1v\u011b v t\u00e9to v\u00e1lce \u00bbm\u00e1me ojedin\u011blou \u0161anci z\u00edskat svobodu a blahobyt jako \u010dlenov\u00e9 britsk\u00e9ho imp\u00e9ria, a to t\u00edm, \u017ee pom\u016f\u017eeme Brit\u016fm ve v\u00e1lce v\u0161emi prost\u0159edky, kter\u00e9 m\u00e1me k dispozici." <\/p>\n Proto p\u0159edlo\u017eil britsk\u00e9 spr\u00e1v\u011b n\u00e1vrh postavit odd\u00edl indick\u00fdch dobrovoln\u00edk\u016f, ale nikoliv s pu\u0161kou v ruce, n\u00fdbr\u017e se zdravotnick\u00fdmi nos\u00edtky a bra\u0161nou prvn\u00ed pomoci. Bylo to tehdy moudr\u00e9 rozhodnut\u00ed. A\u010dkoliv se Ind\u016fm po bursk\u00e9 v\u00e1lce i po boj\u00edch s povstalci z kmene Zulu roku 1906 dostalo v\u0161elijak\u00fdch poct a medail\u00ed, na jejich celkov\u00e9m postaven\u00ed men\u0161iny se nic nezm\u011bnilo. Proto se 11. z\u00e1\u0159\u00ed 1906 uskute\u010dnila v Johannesburgu velk\u00e1 ve\u0159ejn\u00e1 sch\u016fze Ind\u016f ze v\u0161ech oblast\u00ed Transvaalu, na n\u00ed\u017e G\u00e1ndh\u00ed formuloval svoji hlavn\u00ed doktr\u00ednu. Pojmenoval ji satj\u00e1graha, co\u017e ve voln\u00e9m p\u0159ekladu znamenalo \u00bbtriumf pravdy silou du\u0161e a l\u00e1sky\u00ab. l kdy\u017e \u0161lo o z\u00e1sadu nen\u00e1sil\u00ed a neubli\u017eov\u00e1n\u00ed, v\u016fbec to neznamenalo \u017e\u00e1dnou filozofii zbab\u011bl\u00e9 ne\u010dinnosti, n\u00fdbr\u017e naopak aktivitu a boj za pr\u00e1va utiskovan\u00fdch. Jak G\u00e1ndh\u00ed uvedl: \u00bbVsatj\u00e1graze nen\u00ed ani nejvzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00ed my\u0161lenka ubl\u00ed\u017eit protivn\u00edkovi, ale satj\u00e1graha vy\u017eaduje p\u0159emo\u017een\u00ed protivn\u00edka vlastn\u00edm utrpen\u00edm.\u00ab <\/p>\n Bou\u0159e prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky G\u00e1ndh\u00edho zastihla doma, v Indii. Ale dlouho mezi sv\u00fdmi nepobyl, proto\u017ee si zku\u0161enosti z Ji\u017en\u00ed Afriky op\u011bt zopakoval, tentokr\u00e1t v mnohem v\u011bt\u0161\u00edm m\u011b\u0159\u00edtku. Odjel s Indick\u00fdm sborem na boji\u0161t\u011b z\u00e1padn\u00ed Evropy, kde p\u016fsobil zase jako velitel sanitn\u00ed jednotky. Po n\u00e1vratu z v\u00e1lky se znovu vrhl do ve\u0159ejn\u00e9 \u010dinnosti. V roce 1919 se ujal vedouc\u00edho m\u00edsta ve stran\u011b Indick\u00fd n\u00e1rodn\u00ed kongres (zalo\u017een\u00e9 roku 1885) a v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech vyhl\u00e1sil svou doktr\u00ednu z\u00e1pasu za samostatnost Indie nen\u00e1silnou cestou. G\u00e1ndh\u00ed a jeho stoupenci i nad\u00e1le prosazovali nen\u00e1sil\u00ed, odm\u00edtali spolupracovat s Brity a zam\u011b\u0159ovali se na tak zvan\u00fd konstruktivn\u00ed program, kter\u00fd zahrnoval v\u00fdrobu tkan\u00e9 l\u00e1tky po dom\u00e1cku, boj proti kast\u00e1m ve spole\u010dnosti, za zlep\u0161en\u00ed vztah\u016f mezi hinduisty a muslimy a \u00fasil\u00ed o \u0161\u00ed\u0159en\u00ed hind\u0161tiny jako dorozum\u00edvac\u00edho jazyka mezi r\u016fzn\u00fdmi indick\u00fdmi n\u00e1rody. <\/p>\n Boj za nez\u00e1vislost Indie<\/strong> <\/p>\n G\u00e1ndh\u00edho aktivity byly ov\u0161em britsk\u00fdmi \u00fa\u0159ady ocejchov\u00e1ny jako \u00bbrozvratn\u00e9\u00ab a v roce 1922 ho Britov\u00e9 odsoudili k \u0161estilet\u00e9mu v\u011bzen\u00ed. Ale po dvou letech byl ze zdravotn\u00edch d\u016fvod\u016f propu\u0161t\u011bn na svobodu. G\u00e1ndh\u00ed se do ve\u0159ejn\u00e9ho \u017eivota vr\u00e1til a\u017e v roce 1929. Tehdy toti\u017e boj za nez\u00e1vislost nab\u00fdval nov\u00fdch obr\u00e1tek v souvislosti s p\u0159\u00edpravou nov\u00e9 \u00fastavy pro Indii. Indick\u00fd n\u00e1rodn\u00ed kongres vyhl\u00e1sil novou kampa\u0148 ob\u010dansk\u00e9 neposlu\u0161nosti. Vlastn\u011b ji odstartoval G\u00e1ndh\u00ed, kdy\u017e se v b\u0159eznu 1930 vydal na proslul\u00fd \u00bbsoln\u00fd pochod\u00ab na protest proti soln\u00e9mu monopolu koloni\u00e1ln\u00ed vl\u00e1dy v Indii. Se sv\u00fdmi nejbli\u017e\u0161\u00edmi stoupenci, jich\u017e nebylo v\u00edc ne\u017e osmdes\u00e1t, po t\u0159\u00eddenn\u00edm pochodu z Ahmad\u00e1b\u00e1du dorazil do p\u0159\u00edmo\u0159sk\u00e9 vesnice D\u00e1nd\u00ed, kde si symbolicky nabral hrst soli na mo\u0159sk\u00e9m b\u0159ehu. Akce m\u011bla obrovsk\u00fd ohlas a kampa\u0148 ob\u010dansk\u00e9 neposlu\u0161nosti se rychle \u0161\u00ed\u0159ila. Ale britsk\u00e9 \u00fa\u0159ady nespaly. Tvrd\u011b zas\u00e1hly a G\u00e1ndh\u00ed byl op\u011bt uv\u011bzn\u011bn. V roce 1932 byl G\u00e1ndh\u00ed znovu zat\u010den a ji\u017e pot\u0159et\u00ed \u017eal\u00e1\u0159ov\u00e1n. Nevzdal se a op\u011bt hledal cesty. <\/p>\n A\u010dkoliv se G\u00e1ndh\u00ed do\u017eil spln\u011bn\u00ed sv\u00e9ho snu a hlavn\u00edho c\u00edle sna\u017een\u00ed stamilion\u016f Ind\u016f – odchodu Brit\u016f a vzniku samostatn\u00e9 nez\u00e1visl\u00e9 Indick\u00e9 republiky (15. srpna 1947) – nepoda\u0159ilo se mu dos\u00e1hnout jednoty hinduist\u016f a muslim\u016f. P\u0159esto pro\u017eil velk\u00fd \u017eivot. Stal se prorokem svobody a z\u00edskal moc nad miliony lid\u00ed svou mimo\u0159\u00e1dnou svatost\u00ed a mimo\u0159\u00e1dn\u00fdm heroismem. <\/p>\n \u201eJe to osvobozen\u00e1 du\u0161e,\u201c prohl\u00e1sil Rab\u00edndran\u00e1th Th\u00e1kur v roce 1921 a dodal: \u00bbKdyby mne n\u011bkdo \u0161krtil, volal bych o pomoc. Kdyby byl napaden G\u00e1ndh\u00ed, jsem si jist, \u017ee by nevolal. Usm\u00edval by se na \u00fato\u010dn\u00edka, a kdyby m\u011bl zem\u0159\u00edt, zem\u0159el by s \u00fasm\u011bvem." <\/p>\n Romain Rolland o G\u00e1ndh\u00edm<\/strong> <\/p>\n "Ne\u0161el jsem ke zdroj\u016fm n\u00e1m\u011bs\u00ed\u010dn\u00e9 Indie pouze proto, abych \u017eivil sv\u016fj kosmick\u00fd sen, p\u0159enesl jsem tam tak\u00e9 sv\u00e9 evropsk\u00e9 starosti, stra\u0161idlo v\u00e1lky, kter\u00e1 zpusto\u0161ila pl\u00e1n\u011b Z\u00e1padu a nep\u0159est\u00e1vala se potulovat kolem kostnic. A\u017e velice dob\u0159e jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee bohyn\u011b pomsty a kletby L\u00edtice se kr\u010d\u00ed u hlav hrob\u016f, odkud stoupal rud\u00fd kou\u0159 prolit\u00e9 krve. A m\u011bl jsem \u00fazkostn\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed postavit proti nim hr\u00e1z svrchovan\u00e9ho rozumu… Myslel jsem, zeji nach\u00e1z\u00edm ve zjeven\u00ed, kter\u00e9ho se mi roku 1921 dostalo od mal\u00e9ho svat\u00e9ho Franti\u0161ka Indie, G\u00e1ndh\u00edho. P\u0159in\u00e1\u0161el v z\u00e1hybech sv\u00e9ho hrub\u00e9ho \u0161atu slovo, kter\u00e9 m\u011blo osvobodit od budouc\u00edch vra\u017ed, v\u00e1\u0161niv\u011b v\u011b\u0159il a pln\u00fdmi d\u017ebery do t\u00e9 v\u00edry p\u0159il\u00e9val.\u00ab <\/p>\n Atent\u00e1t<\/strong> <\/p>\n Po sedmadvaceti letech, 30. ledna 1948, se tato zlov\u011bstn\u00e1 p\u0159edtucha velk\u00e9ho indick\u00e9ho poety bohu\u017eel do punt\u00edku naplnila. Stalo se to v hlavn\u00edm m\u011bst\u011b Dill\u00ed. Tehdy p\u016fstem vys\u00edlen\u00fd G\u00e1ndh\u00ed, op\u0159en\u00fd o sv\u00e9 vnu\u010dky, pomalu kr\u00e1\u010del k m\u00edstu, kde na jeho k\u00e1z\u00e1n\u00ed \u010dekalo asi tis\u00edc p\u0159\u00edznivc\u016f. Jednoho z nich v\u0161ak takto ozna\u010dit ne\u0161lo. Jmenoval se N\u00e1thur\u00e1m Vin\u00e1jak G\u00f3ds\u00e9. Byl to \u0161\u00e9fredaktor \u010dasopisu Hindu mah\u00e1sabh\u00e1, sice vzd\u011blan\u00fd br\u00e1hman, ale n\u00e1bo\u017eensk\u00fd fanatik. Kdy\u017e se G\u00e1ndh\u00ed p\u0159ibl\u00ed\u017eil, G\u00f3ds\u00e9 se vyno\u0159il ze z\u00e1stupu a poklekl, jako by mu cht\u011bl vyj\u00e1d\u0159it \u00factu, ale nam\u00edsto toho se mu v ruce zableskla pistole. T\u0159eskly t\u0159i r\u00e1ny. Dv\u011b z kulek zas\u00e1hly p\u0159\u00edmo srdce. Strnul\u00fd dav pak byl u\u017e jen sv\u011bdkem neuv\u011b\u0159iteln\u00e9ho v\u00fdjevu. G\u00e1ndh\u00edho tv\u00e1\u0159 se rozjasnila \u00fasm\u011bvem. Z jeho rt\u016f splynulo jen tich\u00e9 \u00bbh\u00e9, R\u00e1m – \u00f3, Bo\u017ee!\u00ab <\/p>\n N\u00e1sleduj\u00edc\u00edho dne doprovodilo Mah\u00e1tmu na jeho poslem‘ cest\u011b na R\u00e1d\u017egh\u00e1t, poh\u0159ebi\u0161t\u011b kr\u00e1l\u016f na b\u0159ez\u00edch \u0159eky Jamuny, milion lid\u00ed. Jeho t\u011blesn\u00e9 poz\u016fstatky byly vlo\u017eeny na hranici sant\u00e1lov\u00e9ho d\u0159eva, kterou, jak k\u00e1\u017ee oby\u010dej, zap\u00e1lil G\u00e1dh\u00edho syn R\u00e1md\u00e1s. O dvan\u00e1ct dn\u00ed pozd\u011bji byl popel Otce n\u00e1roda vhozen do soutoku \u0159ek Gangy, Jamuny a mytick\u00e9 Sarasvat\u00ed u m\u011bsta ll\u00e1h\u00e1b\u00e1du. <\/p>\n Zden\u011bk RUDLER <\/p>\n Magaz\u00edn Hal\u00f3 noviny <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" V \u010dem vlastn\u011b tkv\u011blo fluidum mu\u017ee, o n\u011bm\u017e je \u0159e\u010d? Jak mohl doslova uhranout miliony a miliony lid\u00ed, \u017ee se<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[76],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/361"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=361"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/361\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=361"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=361"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=361"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}![\"gandhi1\"](\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2009\/08\/gandhi1.jpg\" "\\"gandhi1\\"")
Fakta o jeho \u017eivot\u011b<\/strong> <\/p>\n![\"gandhi2\"](\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2009\/08\/gandhi2.jpg\" "\\"gandhi2\\"")
B\u00farsk\u00e1 v\u00e1lka<\/strong> <\/p>\n![\"gandhi3\"](\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2009\/08\/gandhi3.jpg\" "\\"gandhi3\\"")
P\u0159itom dvakr\u00e1t p\u0159istoupil k tr\u00fdzniv\u00fdm hladovk\u00e1m, ohro\u017euj\u00edc\u00edm jeho \u017eivot, aby vyburcoval sv\u011bdom\u00ed ve\u0159ejnosti doma i ve sv\u011bt\u011b. V roce 1944\u00a0 byl\u00a0 britsk\u00fdmi\u00a0\u00a0 \u00fa\u0159ady\u00a0 znovu vsazen do v\u011bzen\u00ed, ji\u017e po\u010dtvrt\u00e9, ale op\u011bt brzy byl ze zdravotn\u00edch d\u016fvod\u016f propu\u0161t\u011bn. <\/p>\n