{"id":365,"date":"2009-09-18T20:30:34","date_gmt":"2009-09-18T18:30:34","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2009\/09\/18\/uznani-kosova-je-eskou-narodni-hanbou\/"},"modified":"2009-09-18T20:30:34","modified_gmt":"2009-09-18T18:30:34","slug":"uznani-kosova-je-eskou-narodni-hanbou","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2009\/09\/18\/uznani-kosova-je-eskou-narodni-hanbou\/","title":{"rendered":"Uzn\u00e1n\u00ed Kosova je \u010deskou n\u00e1rodn\u00ed hanbou"},"content":{"rendered":"

\"logo\"\u201eUzn\u00e1n\u00ed Kosova je \u010deskou n\u00e1rodn\u00ed hanbou, nezklamal pouze V\u00e1clav Klaus."<\/em> <\/span>Rozhovor s Prof. Dr. Rajko Dole\u010dkem, DrSc.<\/span> <\/p>\n

  <\/p>\n

<\/p>\n

Prof. MUDr. RAJKO DOLE\u010cEK, DrCs., <\/strong>se narodil v Praze roku 1925. Od roku 1926 \u017eil s rodi\u010di v B\u011blehrad\u011b. Jeho otec zastupoval v Jugosl\u00e1vii \u010deskoslovensk\u00fd koncern \u010cKD. Otec byl \u010cech, matka Srbka z Sosny, Obecnou \u0161kolu, gymn\u00e1zium a dva semestry l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakulty absolvoval v B\u011blehrad\u011b. Promoval na Karlov\u011b univerzit\u011b (1950). Docentem je od roku 1965, doktorem v\u011bd od roku 1970, profesorem od 1993. Dosud pracuje. Je internista-endokrinolog. Byl v\u017edy bezpartijn\u00ed. Doma i v zahrani\u010d\u00ed publikoval 215 odborn\u00fdch prac\u00ed, z toho 11 monografi\u00ed (dv\u011b v USA v roce 1969 a 1990). P\u0159edn\u00e1\u0161el na mnoha univerzit\u00e1ch, kongresech a konferenc\u00edch po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. Zn\u00e1m\u00e9 jsou jeho publicistick\u00e9 televizn\u00ed seri\u00e1ly o obezit\u011b (Nebezpe\u010dn\u00fd sv\u011bt kalori\u00ed), o hormonech, cukrovce a nemocech civilizace… V roce 1976 z\u00edskal nejvy\u0161\u0161\u00ed ocen\u011bni \u010ceskoslovensk\u00e9 televize \u201eZlat\u00e9ho krokod\u00fdla". Napsal n\u011bkolik knih na t\u00e9ma zdravotnick\u00e9 osv\u011bty, t\u0159i knihy beletrie, mno\u017estv\u00ed \u010dl\u00e1nk\u016f pro r\u016fzn\u011b \u010dasopisy, mnohokr\u00e1t p\u0159edn\u00e1\u0161el v rozhlase i v televizi.<\/span> <\/div>\n
\u00a0 <\/div>\n
<\/div>\n
Po rozbit\u00ed Jugosl\u00e1vie (1991) a b\u011bhem ob\u010dansko-etnicko-n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 v\u00e1lky v Jugosl\u00e1vii (v Chorvatsku, Slovinsku, Bosn\u011b a Hercegovin\u011b, nyn\u00ed i v Kosovu), se v\u011bnuje boji s dezinformacemi zahrani\u010dn\u00edch (z\u00e1padn\u00edch) i dom\u00e1c\u00edch st\u00e1tn\u00edk\u016f a m\u00e9di\u00ed zam\u011b\u0159en\u00fdch proti srbsk\u00e9mu n\u00e1rodu. V roce 1992 vydal bro\u017euru \u201eJihoslovan\u0161t\u00ed brat\u0159i Srbov\u00e9, Chorvati a Muslimov\u00e9.\u201c Vystupoval v rozhlase, televizi i tisku, na \u010detn\u00fdch p\u0159edn\u00e1\u0161k\u00e1ch, pokud mu to bylo dovoleno. K st\u00e9mu v\u00fdro\u010d\u00ed Zolova \u201e\u017dALUJI" vy\u0161la v dubnu 1998 v B\u011blehrad\u011b jeho kniha OPTU\u017dUJEM" (\u017daluji) s kritick\u00fdmi pozn\u00e1mkami k roli Evropsk\u00e9 unie, NATO u USA v Jugosl\u00e1vii, a o podvodech na Kosovu. Vy\u0161la dv\u011b vyd\u00e1ni v srb\u0161tin\u011b, t\u0159i v \u010de\u0161tin\u011b a t\u0159i v angli\u010dtin\u011b (J’ACUSE!) v letech 1998 a\u017e 2001. Druh\u00e1 a t\u0159et\u00ed vyd\u00e1ni byla zna\u010dn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159ena. \u201eNecenzurovan\u00e9 obrazy z d\u011bjin jihoslovansk\u00fdch bratr\u016f\u201c vy\u0161ly v roce 2007, v t\u011bchto dnech vych\u00e1zej\u00ed \u201eNecenzurovan\u00e9 obrazy z d\u011bjin Kosova a Metochie.\u201c V roce 1993 zalo\u017eil s n\u011bkolika p\u0159\u00e1teli \u010ceskou nadaci p\u0159\u00e1tel Srb\u016f a \u010cernohorc\u016f, v r\u00e1mci kter\u00e9 organizuje z\u00e1silky l\u00e9k\u016f a jin\u00fdch pot\u0159eb do Republiky srbsk\u00e9 v BaH, do Jugosl\u00e1vie. Za krut\u00fdch a nespravedliv\u00fdch sankc\u00ed opakovan\u011b nav\u0161t\u00edvil se svoj\u00ed \u017eenou Dobrou, kter\u00e1 byla v\u017edy jeho ochr\u00e1ncem a oporou, Jugosl\u00e1vii i Republiku srbskou. Vystupoval tam opakovan\u011b v rozhlase, TV, denn\u00edm tisku. Po zlo\u010dineck\u00e9m bombardov\u00e1ni organizac\u00ed NATO (1999) nav\u0161t\u00edvil \u0159adu bombardovan\u00fdch m\u011bst. Je nositelem nejvy\u0161\u0161\u00edho vyznamen\u00e1n\u00ed Srbsk\u00e9 pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve, \u0159\u00e1du sv. S\u00e1vy I. (\u201eza snahu objektivn\u011b tlumo\u010dit nejnov\u011bj\u0161\u00ed v\u0161esrbskou trag\u00e9dii"), vlastn\u00ed vysok\u00fd \u0159\u00e1d Njego\u0161e Republiky srbsk\u00e9, je nositelem v\u00fdznamn\u00e9 Vukovy ceny Srbska. Za celo\u017eivotn\u00ed d\u00edlo dostal v roce 2006 presti\u017en\u00ed cenu liter\u00e1rn\u011b-kulturn\u00edho \u010dasopisu \u201eZbita". Je \u010dlenem \u010cesk\u00e9ho svazu bojovn\u00edk\u016f za svobodu (\u00fa\u010dast v zahrani\u010dn\u00edm odboji v Srbsku).<\/span>

\u2022 Jak se d\u00edv\u00e1te na ot\u00e1zku uzn\u00e1n\u00ed samostatnosti rok pot\u00e9?<\/span><\/strong> <\/div>\n
\u00a0 <\/div>\n
<\/div>\n
Je to stejn\u00fd projev mezin\u00e1rodn\u00edho n\u00e1sil\u00ed a bezpr\u00e1v\u00ed jako p\u0159ed rokem. Ud\u011blalo bezcenn\u00fdm c\u00e1rem pap\u00edru rezoluci Rady bezpe\u010dnosti (RB) OSN \u010d. 1244 z 10. \u010dervna 1999, podobn\u011b i z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e1 usnesen\u00ed z Helsinek 1975, potvrzen\u00e1 v Pa\u0159\u00ed\u017ei 1990. Pro n\u00e1s je to je\u0161t\u011b i n\u00e1rodn\u00ed ostuda, proto\u017ee jsme poplivali star\u00e9 bratrsk\u00e9 svazky se srbsk\u00fdm n\u00e1rodem, kter\u00fdch si tolik v\u00e1\u017eil i T. G. Masaryk. Hanbou na\u0161\u00ed diplomacie se stal Karel Schwarzenberg (do politiky ho p\u0159ivedl V\u00e1clav Havel; jak jen na n\u011bho p\u0159i\u0161li Zelen\u00ed?), v jeho\u017e osob\u011b jako by o\u017eil d\u00e1vno za\u0161l\u00fd up\u00edr rakousko-uhersk\u00e9 politiky proti Srbsku. Je to na\u0161e n\u00e1rodn\u00ed hanba. Je\u0161t\u011b \u017ee se dr\u017e\u00ed neochv\u011bjn\u011b a neuzn\u00e1v\u00e1 kvazist\u00e1t Kosovo n\u00e1\u0161 prezident V\u00e1clav Klaus. St\u00e1ty Evropsk\u00e9 unie, kter\u00e9 uznaly Kosovo, se jev\u00ed jako tlupa prodejn\u00fdch kram\u00e1\u0159\u016f, jejich\u017e historick\u00fd rozhled sest\u00e1v\u00e1 ze znalosti abecedy a hlavn\u011b po\u010dt\u016f, ale mo\u017en\u00e1 i z pocitu pomsty u n\u011bkter\u00fdch, z prohran\u00fdch dvou velik\u00fdch v\u00e1lek (1914-18; 1941-45), ve kter\u00fdch v\u00fdznamnou roli sehr\u00e1li Srbov\u00e9 (N\u011bmecko, Ma\u010farsko, Rakousko, It\u00e1lie – v t\u00e9 druh\u00e9). N\u011bkter\u00fdm mo\u017en\u00e1 vad\u00ed srbsk\u00e9 pravoslav\u00ed, historicky tradi\u010dn\u00ed svazky s Ruskem. Charismatick\u00fd Jan Pavel II. mo\u017en\u00e1 mohl svou velikou autoritou zamezit nebo alespo\u0148 sn\u00ed\u017eit tragiku ud\u00e1lost\u00ed v n\u011bkdej\u0161\u00ed Jugosl\u00e1vii, ale neud\u011blal to. Nebo jeho snaha byla nedostate\u010dn\u00e1.<\/span> <\/div>\n
\u00a0 <\/div>\n
<\/div>\n
\u2022 Co \u0159\u00edk\u00e1te srovn\u00e1m Kosova a tzv. Sudet?<\/span><\/strong> <\/div>\n
\u00a0 <\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e prob\u00edhala tzv. Mnichovsk\u00e1 zrada v r. 1938, bylo mi n\u011bco p\u0159es 13 let. \u017dili jsme v B\u011blehrad\u011b. Dob\u0159e si pamatuji, jak byl tat\u00ednek roz\u010d\u00edlen, kdy\u017e doma vykl\u00e1dal, jak tzv. z\u00e1padn\u00ed tisk, jeho \u010d\u00e1st, popisuje utiskov\u00e1n\u00ed N\u011bmc\u016f v \u010ceskoslovensku, co\u017e v\u016fbec nebyla pravda. Dob\u0159e si pamatuji, jak byl deprimov\u00e1n chov\u00e1n\u00edm \u201ezprost\u0159edkovatele" lorda Runcimana a jeho podporou N\u011bmc\u016f ze Sudet. Vzpomn\u011bl jsem si na n\u011bho v roce 2007 a 2008, kdy\u017e do jist\u00e9 m\u00edry podobnou roli sehr\u00e1l b\u00fdval\u00fd prezident Finska Martti Ahtisaari, surov\u011b v neprosp\u011bch Srb\u016f a ve prosp\u011bch Alb\u00e1nc\u016f z Kosova a Metohije. Sou\u010dasn\u011b m\u011b tat\u00ednek odvedl jednoho dne p\u0159ed na\u0161e velvyslanectv\u00ed v B\u011blehrad\u011b, v t\u0159\u00edd\u011b Kr\u00e1le Alexandra, doslova obl\u00e9han\u00e9 tis\u00edci Srb\u016f, kte\u0159\u00ed se hl\u00e1sili jako dobrovoln\u00edci, \u017ee budou br\u00e1nit \u010ceskoslovensko (Brani\u010demo \u010ce\u0161ku!). Ve sv\u00e9 pracovn\u00ed n\u00e1plni m\u011bl \u00fazk\u00e9 styky s gener\u00e1ln\u00edm \u0161t\u00e1bem jihoslovansk\u00e9 arm\u00e1dy, kde mu \u0159ekli, jak se p\u0159ipravuje a cvi\u010d\u00ed prapor vysoko\u0161kolsk\u00fdch student\u016f, dobrovoln\u00edk\u016f pro obranu bratrsk\u00e9ho \u010ceskoslovenska. \u0158\u00edkalo se, \u017ee se v Jugosl\u00e1vii, prakticky t\u00e9m\u011b\u0159 v\u00fdlu\u010dn\u011b mezi Srby, hl\u00e1silo snad na 50 000 dobrovoln\u00edk\u016f, \u017ee cht\u011bj\u00ed br\u00e1nit sv\u00e9 \u010desk\u00e9 bratry. A co jsme d\u011blali my v roce 2008, spolu s \u201ep\u0159e\u017eitkem Rakousko-Uherska", ministrem Schwarzenbergem?<\/span> <\/div>\n
Zrada Z\u00e1padu spo\u010d\u00edv\u00e1 v tom, \u017ee si m\u00edsto osv\u011bd\u010den\u00fdch spojenc\u016f ze dvou sv\u011btov\u00fdch v\u00e1lek, Srb\u016f, vybraly ty, kte\u0159\u00ed do posledn\u00ed chv\u00edle bojovali na stran\u011b nacist\u016f a fa\u0161ist\u016f. Nez\u00e1visl\u00fd st\u00e1t Chorvatsko (1941-45), \u010d\u00e1st bosensko-hercegovsk\u00fdch muslim\u016f, kosovsk\u00e9 Alb\u00e1nce.<\/span><\/p>\n

\u2022 Kdy jste naposled nav\u0161t\u00edvil Srbsko?<\/span><\/strong> <\/div>\n

\u00a0 <\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159ed p\u016fl rokem, v listopadu 2008, kdy jsem krom\u011b jin\u00e9ho nav\u0161t\u00edvil i starobyl\u00fd kl\u00e1\u0161ter Mile\u0161evu v Srbsku ze za\u010d\u00e1tku 13. stolet\u00ed, s mnoha p\u016fvabn\u00fdmi freskami z t\u00e9 doby, kter\u00e9 se doslova z\u00e1zrakem zachovaly, p\u0159esto\u017ee ture\u010dt\u00ed okupanti a jejich p\u0159isluhova\u010di kl\u00e1\u0161ter opakovan\u011b vyple\u0148ovali, vypalovali. Byl opu\u0161t\u011bn a opakovan\u011b obnovov\u00e1n, naposledy v druh\u00e9 polovin\u011b 19. stolet\u00ed. Fantastick\u00e1 freska \u201eB\u00edl\u00fd and\u011bl" je z t\u00e9 doby. Mysl\u00edm, \u017ee kolem roku 1235. V kl\u00e1\u0161te\u0159e byl poh\u0159ben nejpopul\u00e1rn\u011bj\u0161\u00ed srbsk\u00fd sv\u011btec S\u00e1va (1175-1235), dodnes slaven\u00fd 27. ledna jako ochr\u00e1nce \u0161kol a kultury. Pro jeho popularitu sp\u00e1lili Turci na povel velik\u00e9ho vez\u00edra Sinan-pa\u0161i jeho t\u011blo 14. dubna 1595 (1594?) v B\u011blehrad\u011b, na kopci Vra\u010dar, kde dnes stoj\u00ed Chr\u00e1m sv. S\u00e1vy, jeden z nejv\u011bt\u0161\u00edch pravoslavn\u00fdch chr\u00e1m\u016f na Balk\u00e1n\u011b.<\/span> <\/div>\n
Tady si \u010dlov\u011bk uv\u011bdomuje, co znamenal p\u0159\u00edchod Turk\u016f do Srbska ve 14. -15. stolet\u00ed, kde vysoce kulturn\u011b vysp\u011bl\u00fd srbsk\u00fd st\u00e1t byl definitivn\u011b zni\u010den (podobn\u011b i zbytky Byzance po p\u00e1du Ca\u0159ihradu 1453) v roce 1459 a za\u010dal p\u011bt stolet\u00ed trvaj\u00edc\u00ed boj Srb\u016f za osvobozen\u00ed. Prvn\u00ed a druh\u00e9 povst\u00e1n\u00ed proti Turk\u016fm v letech 1804 a 1815 byly p\u0159edzv\u011bst\u00ed osvobozen\u00ed, za stra\u0161n\u00fdch ztr\u00e1t. Zat\u00edmco u n\u00e1s prob\u00edhala slavn\u00e1 doba Rudolfa II. a pozd\u011bji Mozart slavil \u00fasp\u011bchy v Praze, v Turky poroben\u00e9m Srbsku byli lid\u00e9 napichov\u00e1ni na k\u016fl, byly bo\u0159eny kl\u00e1\u0161tery a chr\u00e1my, prod\u00e1v\u00e1ni lid\u00e9 do otroctv\u00ed, slovansk\u00e1 populace byla vyh\u00e1n\u011bna z Kosova a Metohije.<\/span>

<\/strong> <\/p>\n
    \n
  • Co \u0159\u00edk\u00e1te \u010dinnosti tribun\u00e1lu pro b\u00fdvalou Jugosl\u00e1vii? <\/span><\/strong><\/li>\n<\/ul><\/div>\n
    Mezin\u00e1rodn\u00ed trestn\u00ed tribun\u00e1l pro v\u00e1le\u010dn\u00e9 zlo\u010diny v n\u011bkdej\u0161\u00ed Jugosl\u00e1vii v Haagu (ICTY) vznikl ileg\u00e1ln\u011b rezoluc\u00ed \u010d. 827 Rady bezpe\u010dnosti (RB) v kv\u011btnu 1993, na z\u00e1klad\u011b kapitoly VII. Charty. ICTY vznikl ad hoc (jen pro tuto p\u0159\u00edle\u017eitost). Jeho ilegalita je v tom, \u017ee RB nem\u011bla pr\u00e1vo (nem\u011bla mand\u00e1t) k vytvo\u0159en\u00ed takov\u00e9ho tribun\u00e1lu. Podle \u010dl\u00e1nku 29 m\u00e1 RB pr\u00e1vo vytvo\u0159it si vedlej\u0161\u00ed, p\u0159i\u0159ad\u011bn\u00e9 (subsidiary), na n\u00ed z\u00e1visl\u00e9 (!) org\u00e1ny, \u010d\u00edm\u017e by tribun\u00e1l p\u0159estal b\u00fdt nez\u00e1visl\u00fdm \u2013 a stal se z\u00e1visl\u00fdm na jeho politick\u00fdch p\u00e1nech. Podle Charty OSN m\u00e1 b\u00fdt ICTY financov\u00e1n od OSN, zat\u00edm ale byl p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b placen od bohat\u00fdch muslimsk\u00fdch st\u00e1t\u016f, USA, od finan\u010dn\u00edho \u201e\u017eraloka" C. Sorose (sponzoroval nap\u0159. i prezidentskou kandid\u00e1tku na Slovensku, pan\u00ed Ivetu Radi\u010dovou), zn\u00e1m\u00e9ho \u201ekupovatele" du\u0161\u00ed v zem\u00edch b\u00fdval\u00e9ho v\u00fdchodn\u00edho bloku. Vzorem pro tento tribun\u00e1l nen\u00ed Norimberk 1946, ale Moskva 1938, procesy po\u0159\u00e1dan\u00e9 z politick\u00fdch d\u016fvod\u016f, zat\u00edm bez trest\u016f smrti, i kdy\u017e p\u0159ed odsouzen\u00edm, ve vy\u0161et\u0159ovac\u00ed vazb\u011b, kolem soudu, u\u017e zem\u0159elo 11 srbsk\u00fdch st\u00edhan\u00fdch, ob\u017ealovan\u00fdch, souzen\u00fdch (nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed z nich byl Slobodan Milo\u0161evi\u010d). ICTY nedodr\u017euje presumpci neviny, hl\u00e1s\u00ed se k tvrzen\u00ed o vin\u011b a priori. V\u00fdznamn\u00fd kanadsk\u00fd profesor politick\u00fdch v\u011bd Carletonovy univerzity v Ottav\u011b G. Jacobsen p\u00ed\u0161e: \u201ePovolit tvrzen\u00ed o vin\u011b a priori a t\u00edm diktovat a omezovat vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed, jak o to usiluj\u00ed Albrightov\u00e1 a Fenrich, to vlastn\u011b sv\u00e1d\u00ed ke klokan\u00edmu soudu, kter\u00fd nen\u00ed o nic lep\u0161\u00ed ne\u017eli soud v Salemu (soud nad \u010darod\u011bjnicemi), kter\u00fd nen\u00ed lep\u0161\u00ed ne\u017eli soudy, kter\u00e9 p\u0159edsedaly Stalinov\u00fdm monstrproces\u016fm" (Mediterranean Quaterly, srpen 1994).<\/span> <\/div>\n
    \u00a0 <\/div>\n
    <\/div>\n
    Trestn\u00ed tribun\u00e1l pro v\u00e1le\u010dn\u00e9 zlo\u010diny je d\u016fle\u017eit\u00fd a nutn\u00fd, mus\u00ed ale b\u00fdt nestrann\u00fd, nesm\u00ed se st\u00e1t nap\u0159. prodlou\u017eenou rukou americk\u00fdch z\u00e1jm\u016f, jak o tom p\u00ed\u0161e profesor mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va z Holandska Theo van Boven (Pr\u00e1vo, z Utrechtu 1. b\u0159ezna 1996). ICTY ale, bohu\u017eel, nebyl a nen\u00ed nestrann\u00fd. Nemalou m\u011brou se o to postarali t\u0159i hlavn\u00ed prokur\u00e1to\u0159i (\u017ealobci) R. Goldstone, L. Arbourov\u00e1 a Carla d\u00e9l Ponte, kter\u00e1 zcela ned\u00e1vno \u0161okovala sv\u011bt svou knihou \u201eLov, J\u00e1 a v\u00e1le\u010dn\u00ed zlo\u010dinci" (2008), ve kter\u00e9 uvedla mnoho stra\u0161n\u00fdch pravd a pravd\u011bpodobnost, \u017ee terorist\u00e9 UCK v dob\u011b po ukon\u010den\u00ed nep\u0159\u00e1telstv\u00ed na Kosovu a Metohiji odvlekli do Alb\u00e1nie \u0159\u00e1dov\u011b kolem 300 zajat\u00fdch Srb\u016f a R\u00f3m\u016f, tam je zavra\u017edili a odebrali jim n\u011bkter\u00e9 org\u00e1ny, kter\u00e9 pak prodali k transplantac\u00edm. Nyn\u011bj\u0161\u00ed premi\u00e9r Kosova Hashem Thaci pr\u00fd na tom vyd\u011blal 4 mili\u00f3ny n\u011bmeck\u00fdch marek (\u0161v\u00fdcarsk\u00fd Tagesanzeiger 26. z\u00e1\u0159\u00ed 2008). Ve sv\u00e9 knize (o Kosovu a Metohiji, kapitola 11) uv\u00e1d\u00ed d\u011bsiv\u00e1 fakta, jak jsou zab\u00edjeni sv\u011bdci (i samotn\u00ed Alb\u00e1nci), jak miz\u00ed, jak ve strachu o \u017eivot odm\u00edtaj\u00ed sv\u011bd\u010dit, jak r\u016fzn\u00ed ti \u201egauleite\u0159i" z OSN (nap\u0159. B. Kouchner, ned\u00e1vno S\u00f3ren Jessen-Petersen) tvrd\u011b nadr\u017euj\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00fdm zlo\u010dinc\u016fm, kte\u0159\u00ed jsou pak osvobozov\u00e1ni pro nedostatek d\u016fkaz\u016f (nap\u0159. Ramush Haradinaj, v roce 2004 \u201epremi\u00e9r" Kosova, jeho bratr Daut, Fatmir Limaj atd.) a odch\u00e1zej\u00ed z Haagu t\u00e9m\u011b\u0159 \u201ejako sv\u011btci". Zn\u00e1m\u00fd zabij\u00e1k a velitel 28. divize z \u201edemilitarizovan\u00e9" Srebrenici Nasir Oric, kter\u00fd m\u00e1 na sv\u00e9m \u00fa\u010dtu \u0159\u00e1dov\u011b kolem sta zni\u010den\u00fdch srbsk\u00fdch vesnic ve V\u00fdchodn\u00ed Bosn\u011b a hodn\u011b p\u0159es 1000 tam zabit\u00fdch civil\u016f, Srb\u016f, byl odsouzen jen na 2 roky v Haagu, pak byl propu\u0161t\u011bn, aby byl po necel\u00fdch dvou letech znova zat\u010den, pro jinou krimin\u00e1ln\u00ed \u010dinnost. Velitel bosensko-muslimsk\u00e9ho vojska gener\u00e1l Rasim D\u011bli\u010d byl odsouzen (2008) jen na 3 roky, i kdy\u017e jeho obl\u00edben\u00ed \u201esvat\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00edci", mud\u017eahed\u00ednov\u00e9, z r\u016fzn\u00fdch muslimsk\u00fdch st\u00e1t\u016f, kter\u00fdm velel, st\u00ednali sv\u00e9 srbsk\u00e9 a p\u0159ed t\u00edm i chorvatsk\u00e9, zajatce. Chorvatsk\u00fd gener\u00e1l Tihomir Bla\u0161kih, odpov\u011bdn\u00fd za smrt 100 muslimsk\u00fdch civil\u016f v osad\u011b Ahmi\u010di (1993) byl odsouzen na 45 let, byl ale propu\u0161t\u011bn za 7 let… P\u0159i tom ICTY (soudce lan Bonomy) odsoudil (konec \u00fanora 2009) 5 srbsk\u00fdch p\u0159ed\u00e1k\u016f na tresty 15 a\u017e 22 let, s velmi pochybn\u00fdm opodstatn\u011bn\u00edm rozsudk\u016f. ICTY v\u016fbec nesoudilo odpov\u011bdn\u00e9 za nejv\u011bt\u0161\u00ed etnickou \u010distku po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce, kdy\u017e chorvatsko-muslimsk\u00e9 vojsko (ileg\u00e1ln\u011b ozbrojen\u00e9 N\u011bmeckem a od USA) v kv\u011btnu a srpnu 1995 vyhnalo a oloupilo na 250 000 Srb\u016f ze Srbsk\u00e9 Krajiny v Chorvatsku, stovky t\u011bch, co neutekly, pobilo, jejich osady bombardovalo, t\u011b\u017ece po\u0161kodilo.<\/span><\/p>\n

    \u2022 Pro\u010d jsou podle V\u00e1s st\u00e1le d\u00e9monizov\u00e1ni pouze Srbov\u00e9?<\/span><\/strong> <\/div>\n

    Je jist\u011b cel\u00e1 \u0159ada mo\u017en\u00fdch p\u0159\u00ed\u010din, ale asi nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed bude n\u011bmeck\u00e1 chu\u0165 po pomst\u011b, jak to uvedl velmi zn\u00e1m\u00fd francouzsk\u00fd gener\u00e1l Pierre Gallois, jeden ze zakl\u00e1daj\u00edc\u00edch \u010dlen\u016f hnut\u00ed odporu, tv\u016frce francouzsk\u00e9 geopolitiky, kolem leto\u0161n\u00edho 10. v\u00fdro\u010d\u00ed agrese NATO.<\/span> <\/div>\n
    Rozbit\u00ed Jugosl\u00e1vie byla dlouho p\u0159ipravovan\u00e1 operace N\u011bmecka. Na prvn\u00edm m\u00edst\u011b to bylo p\u0159\u00e1n\u00ed pomst\u00edt se Srb\u016fm, kte\u0159\u00ed byli b\u011bhem prvn\u00ed i druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky na stran\u011b Spojenc\u016f. Krom\u011b toho Srbov\u00e9 v r. 1941, vedeni roajalistou Mihailovi\u010dem a pozd\u011bji komunistou Titem, v\u00e1zali v\u011bt\u0161\u00ed po\u010det n\u011bmeck\u00fdch diviz\u00ed, tak velmi pot\u0159ebn\u00fdch na zimn\u00ed front\u011b p\u0159ed Moskvou, pozd\u011bji p\u0159ed Leningradem. P\u0159evrat, kter\u00fd provedli srb\u0161t\u00ed d\u016fstojn\u00edci 27. b\u0159ezna 1941, opozdil operaci BARBAROSSA o 5-6 t\u00fddn\u016f a p\u0159inutil Hitlera st\u00e1hnout \u0159adu diviz\u00ed, ji\u017e p\u0159ipraven\u00fdch proti SSSR, \u010d\u00edm\u017e Srbov\u00e9 VELMI po\u0161kodili Hitlera. Srbsk\u00fd odpor p\u0159isp\u011bl t\u00edmto v\u00fdraznou m\u011brou, \u017ee N\u011bmecko bylo pora\u017eeno v obou v\u00e1lk\u00e1ch. Bylo proto zapot\u0159eb\u00ed potrestat srbsk\u00fd n\u00e1rod. Na druh\u00e9m m\u00edst\u011b bylo nutn\u00e9 odm\u011bnit Chorvaty a muslimy, kte\u0159\u00ed se b\u011bhem posledn\u00ed v\u00e1lky p\u0159idali k N\u011bmc\u016fm, a pod\u011bkovat jim, tzn. favorizovat je. Na t\u0159et\u00edm m\u00edst\u011b byl vstup Chorvatska a Slovinska do ekonomick\u00e9 z\u00f3ny Evropsk\u00e9 unie (EU), s n\u00e1sledn\u00fdm uskute\u010dn\u011bn\u00edm n\u011bmeck\u00e9ho vlivu a z\u00e1jm\u016f na dalmatsk\u00e9m pob\u0159e\u017e\u00ed, p\u0159ibl\u00ed\u017een\u00ed se k Mediter\u00e1nu, co\u017e byl d\u00e1vn\u00fd n\u011bmeck\u00fd sen. Zde Kohlovo N\u011bmecko, p\u0159es ministra zahrani\u010d\u00ed Hanse-Dietricha Genschera \u00fasp\u011b\u0161n\u011b z\u00edskalo pro sv\u00e9 pl\u00e1ny USA, kter\u00e9 maj\u00ed p\u0159ece tolik v\u00fdznamn\u00fdch m\u00edst ve velen\u00ed NATO. H. D. Genscher ve sv\u00e9m zn\u00e1m\u00e9m vystoupen\u00ed v Maastrichtu 17. prosince 1991 doslova dokopal prodejn\u00e9 evropsk\u00e9 spole\u010denstv\u00ed (p\u0159edch\u016fdce EU) k zcela protiz\u00e1konn\u00e9mu uzn\u00e1n\u00ed Slovinska a Chorvatska za suver\u00e9nn\u00ed st\u00e1ty. Co\u017e m\u011blo za n\u00e1sledek pak i uzn\u00e1n\u00ed Bosny a Hercegoviny (BaH) 6. dubna 1992. S p\u0159ed\u010dasn\u00fdm uzn\u00e1v\u00e1n\u00edm velmi pomohl i Vatik\u00e1n. N\u011bmecko hou\u017eevnat\u011b pracovalo na rozb\u00edjen\u00ed Jugosl\u00e1vie propagandou proti Srb\u016fm. Kdy\u017e Klaus Kinkel (po Genschelovi n\u011bmeck\u00fd ministr zahrani\u010d\u00ed) \u0161\u00e9foval n\u011bmeck\u00e9 zpravodajsk\u00e9 slu\u017eb\u011b BND (Bundesnachrichtendienst) v Pullachu v letech kolem Titovy smrti, jeho hlavn\u00ed rezident Klaus Dorner v\u0161emocn\u011b podporoval navazov\u00e1n\u00ed styk\u016f v\u00fdznamn\u00fdch Chorvat\u016f, stran\u00edk\u016f, s usta\u0161ovskou emigrac\u00ed, v\u00fdznamn\u011b p\u016fsobil v tom smyslu i v Slovinsku. Srbov\u00e9 museli b\u00fdt co nejv\u00edce st\u00e1le o\u010der\u0148ov\u00e1ni. Zat\u00edmco do 80. let 20. stolet\u00ed byli Srbov\u00e9 po sv\u011bt\u011b i u n\u00e1s l\u00ed\u010deni jako f\u00e9rov\u00ed, state\u010dn\u00ed a spolehliv\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9 a brat\u0159i, propaganda \u010d\u00e1sti Z\u00e1padu, z\u0159ejm\u011b pod n\u011bmeck\u00fdm vlivem, za\u010dala z nich d\u011blat v\u0161eho schopn\u00e9 p\u0159edstavitele zla, posledn\u00ed zbytky komunismu, potomky degenerovan\u00e9 Byzance atd. Genscher p\u0159ed Maastrichtem 29. listopadu 1991 byl p\u0159ijat ve Vatik\u00e1nu pape\u017eem. <\/span><\/p>\n

    \u2022 Nyn\u00ed si p\u0159ipom\u00edn\u00e1me v\u00fdro\u010d\u00ed okupace zbytku \u010ceskoslovenska v roce 1939. Co pro V\u00e1s toto jubileum znamen\u00e1?<\/span><\/strong> <\/div>\n

    Pro mne to byl rok stra\u0161n\u00e9ho zklam\u00e1n\u00ed 14 let\u00e9ho chlapce, brzy po Mnichov\u011b. Pamatuji si smutn\u00e9 obli\u010deje sv\u00fdch rodi\u010d\u016f. V\u0161ichni n\u00e1s opustili, b\u00eddn\u011b zradily Anglie a Francie, Rusko snad cht\u011blo pomoct, ale jak. Tehdy mi to nebylo jasn\u00e9. I Polsko si urvalo sv\u016fj kousek, Slov\u00e1ci n\u00e1s opustili, i kdy\u017e i oni utrp\u011bli od Ma\u010farska. Chud\u00e1ci z Podkarpatsk\u00e9 Rusi – ti ztratili v\u0161echno. Ten necel\u00fd rok po Mnichov\u011b se ve mn\u011b slil do velik\u00e9 r\u00e1ny, kterou trochu hojila p\u0159edstava srbsk\u00e9ho okol\u00ed v B\u011blehrad\u011b, kde bylo p\u0159ece jen sly\u0161et n\u011bjak\u00e9 povzbuzen\u00ed, asi tohoto r\u00e1zu: \u201eBude v\u00e1lka, N\u011bmecko mus\u00ed prohr\u00e1t, Anglie a Francie se p\u0159ece mus\u00ed vzchopit, snad se probud\u00ed i Amerika. Rusko se p\u0159ece do toho tak\u00e9 mus\u00ed d\u00e1t. A my tak\u00e9 pom\u016f\u017eeme… Zlat\u00e1 Praha bude zase svobodn\u00e1…" Po 15. b\u0159eznu 1939 se u n\u00e1s, v\u011bt\u0161inou v noci, za\u010dali zastavovat mn\u011b nezn\u00e1m\u00ed lid\u00e9, hledali tat\u00ednka. Byli to lid\u00e9 z okupovan\u00e9ho \u010ceskoslovenska, kte\u0159\u00ed p\u0159es Jugosl\u00e1vii prchali na Bl\u00edzk\u00fd v\u00fdchod, d\u00e1le do Francie a Anglie, je\u017e po Mnichovsk\u00e9 zrad\u011b p\u0159ece jen za\u010daly, i kdy\u017e opo\u017ed\u011bn\u011b, dost\u00e1vat rozum a chystat se na odpor proti Hitlerovi. Mezi prchaj\u00edc\u00edmi byli d\u016fstojn\u00edci, politici, oby\u010dejn\u00ed lid\u00e9…<\/span><\/p>\n

    \u2022 Bojujete st\u00e1le je\u0161t\u011b s obezitou ?<\/span><\/strong> <\/div>\n

    P\u0159es na\u0161e opakovan\u00e9 \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 seri\u00e1ly v televizi v sedmdes\u00e1t\u00fdch a osmdes\u00e1t\u00fdch letech ob\u00e9zn\u00edch sp\u00ed\u0161 p\u0159ibylo. Po na\u0161em t\u0159ikr\u00e1t opakovan\u00e9m seri\u00e1lu \u201eNebezpe\u010dn\u00fd sv\u011bt kalori\u00ed" (1975-1976), po bestselleru stejn\u00e9ho n\u00e1zvu v \u010cesku a na Slovensku (prodalo se na 200 000 knih) se lid\u00e9 sice stali \u201ekaloricky uv\u011bdom\u011bl\u00fdmi", ale dodr\u017eov\u00e1n\u00ed \u017eivotospr\u00e1vy po dostate\u010dn\u011b dlouhou dobu u\u017e uskute\u010dnilo jen m\u00e1lo z nich. Tak\u017ee obezita tu je, snad i roste, dost napad\u00e1 dosp\u00edvaj\u00edc\u00ed ml\u00e1de\u017e (viz \u201eepidemie obezity u mlad\u00fdch Ameri\u010dan\u016f"). Tak\u017ee v endokrinologick\u00e9 ordinaci (dosud ordinuji, ale vzhledem k v\u011bku jen dvakr\u00e1t t\u00fddn\u011b) m\u00e1m st\u00e1le i ur\u010dit\u00e9 procento ob\u00e9zn\u00edch.<\/span><\/p>\n

    \u2022 Sledujete \u010deskou politickou sc\u00e9nu? <\/span><\/strong> <\/div>\n

    Ano, a nen\u00ed mi dob\u0159e, jsem \u010dasto smutn\u00fd.<\/span><\/p>\n

    \u2022 Uva\u017eujete Vy s\u00e1m o tom, \u017ee byste do politiky vstoupil?<\/span><\/strong> <\/div>\n

    \u00a0 <\/div>\n
    <\/div>\n
    Ne, m\u00e1m u\u017e p\u0159\u00edli\u0161 mnoho rok\u016f, ale politika m\u011b st\u00e1le velmi zaj\u00edm\u00e1.<\/span><\/p>\n

    \u2022 P\u0159ipravujete v sou\u010dasnosti n\u011bjakou novou knihu?<\/span><\/strong> <\/div>\n

    \u00a0 <\/div>\n
    <\/div>\n
    Co nevid\u011bt by m\u011bla vyj\u00edt kniha \u201eNecenzurovan\u00e9 obrazy z d\u011bjin Kosova a Metohije". Bude m\u00edt do 400 str\u00e1nek, zachycuje ud\u00e1losti do za\u010d\u00e1tku roku 2009.<\/span><\/p>\n

    \u2022 Kter\u00fd n\u00e1\u0161 politik m\u00e1 Va\u0161i d\u016fv\u011bru a pro\u010d?<\/span><\/strong> <\/div>\n

    \u00a0 <\/div>\n
    <\/div>\n
    D\u016fv\u011bra se tu m\u00edch\u00e1 s n\u011b\u010d\u00edm, co mi toho politika \u010din\u00ed sympatick\u00fdm. Z \u010cSSD jsou to B. Sobotka, Z. \u0160kromach, D. Rath, i J. Paroubek, kter\u00fd stranu vyvedl z trosek, M. Vl\u010dek, M. Urban, z KS\u010cM je to V. Filip a J. Dolej\u0161, z ODS J. Posp\u00ed\u0161il, P. Gandalovi\u010d, E. To\u0161enovsk\u00fd. Velmi si v\u00e1\u017e\u00edm pevn\u00e9ho postoje prezidenta V. Klause v ot\u00e1zk\u00e1ch spjat\u00fdch se Srbskem, Jugosl\u00e1vii, s ud\u00e1lostmi na Kavkaze, v porovn\u00e1n\u00ed s trapn\u011b sm\u011b\u0161n\u00fdmi postoji b\u00fdval\u00e9ho prezidenta V. Havla.<\/span><\/p>\n

    \u2022 D\u011bkuji za rozhovor.<\/span><\/strong><\/p>\n

    Rozmlouval Jan Kopal<\/span><\/p>\n

    Svobodn\u00e9 noviny, \u010d. 2, duben-\u010derven 2009<\/span><\/em> <\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

    \u201eUzn\u00e1n\u00ed Kosova je \u010deskou n\u00e1rodn\u00ed hanbou, nezklamal pouze V\u00e1clav Klaus." Rozhovor s Prof. Dr. Rajko Dole\u010dkem, DrSc.  <\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[9],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/365"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=365"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/365\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=365"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=365"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=365"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}