{"id":385,"date":"2008-06-24T14:25:20","date_gmt":"2008-06-24T12:25:20","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2008\/06\/24\/dopis-niny-andrejevove\/"},"modified":"2008-06-24T14:25:20","modified_gmt":"2008-06-24T12:25:20","slug":"dopis-niny-andrejevove","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2008\/06\/24\/dopis-niny-andrejevove\/","title":{"rendered":"Dopis Niny Andrejevov\u00e9"},"content":{"rendered":"<p> <img loading=\"lazy\" class=\" alignleft size-full wp-image-3\" src=\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2007\/10\/logo.jpg\" border=\"0\" alt=\"logo\" title=\"logo\" hspace=\"5\" vspace=\"5\" width=\"100\" height=\"65\" align=\"left\" \/>P\u0159\u00edpad Niny Andrejevov\u00e9 dokl\u00e1d\u00e1, \u017ee v dob\u011b tzv. p\u0159estavby v SSSR bylo dost lid\u00ed, kte\u0159\u00ed si uv\u011bdomovali, \u017ee jde o c\u00edlev\u011bdom\u00fd proces postupn\u00e9 likvidace socialismu a nikoli jeho vylep\u0161en\u00ed.  <\/p>\n<p> <!--more--> <\/p>\n<p> Kdy\u017e list Sovetskaia Rossija uve\u0159ejnil 13. b\u0159ezna 1988 \u010dl\u00e1nek NINY ANDREJEVOV\u00c9 &quot;Nemohu ob\u011btovat principy&quot;, stalo se jm\u00e9no t\u00e9to vysoko\u0161kolsk\u00e9 pedago\u017eky z Leningradu \u0161iroce zn\u00e1mo i v zahrani\u010d\u00ed. Jedni \u2014 jich je v\u011bt\u0161ina \u2014 za\u010dali pova\u017eovat Ninu Andrejevovou za symbol sil, kter\u00e9 stoj\u00ed proti p\u0159estavb\u011b. Druz\u00ed \u2014 jich\u017e byla zjevn\u00e1 men\u0161ina \u2014 se postavili na jej\u00ed stranu. <\/p>\n<p> Dnes se m\u016f\u017eete sezn\u00e1mit s n\u00e1zory Niny Andrejevov\u00e9, kter\u00e9 vylo\u017eila v dopise \u010dasopisu Molodaja gvardija zve\u0159ejn\u011bn\u00e9 v \u010d. 7 z 1989. <\/p>\n<p> Jak definovat soci\u00e1ln\u011b politick\u00e9 sou\u0159adnice zachycuj\u00edc\u00ed situaci, kter\u00e1 se vytvo\u0159ila v Sov\u011btsk\u00e9m svazu? Nen\u00ed to jen obt\u00ed\u017en\u00e1, ale dnes i bolestiv\u00e1 ot\u00e1zka. Podle m\u00e9ho existuj\u00ed v\u0161echny d\u016fvody p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee antisocialistick\u00e9 s\u00edly, kter\u00e9 se u n\u00e1s aktivizuj\u00ed, za pomoci revizionistick\u00fdch element\u016f rozvinuly v l\u016fn\u011b p\u0159estavby procesy shodn\u00e9 s ud\u00e1lostmi v roce 1956 v Ma\u010farsku a v roce 1968 v \u010ceskoslovensku. Pou\u010deny zku\u0161enostmi sv\u00fdch ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fdch p\u0159edch\u016fdc\u016f dovedn\u011b vyu\u017e\u00edvaj\u00ed d\u011bjinn\u00e9 nezbytnosti p\u0159estavby a j\u00ed vyhl\u00e1\u0161en\u00edch hesel. Podobn\u011b jako ve zm\u00edn\u011bn\u00fdch zem\u00edch se z\u00e1minkou k zah\u00e1jen\u00ed \u00fatok\u016f na socialismus staly p\u0159ehnan\u011b dramatizovan\u00e9 hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 t\u011b\u017ekosti. <\/p>\n<p> Ne n\u00e1hodou byly tak\u00e9 zah\u00e1jeny \u00fatoky na stanovy a Program KSSS, kter\u00e9 \u00fadajn\u011b u\u017e &quot;nevyhovuj\u00ed dne\u0161n\u00edm po\u017eadavk\u016fm&quot;. Je zpochyb\u0148ov\u00e1na obrann\u00e1 funkce sov\u011btsk\u00e9ho st\u00e1tu.<br \/> Tvrzen\u00ed, \u017ee \u00bblid nikdo nepodplat\u00ed\u00ab a \u00bbmasa nem\u00e1 kvalitu\u00ab, jsou projevem nejen nevaln\u00e9 odborn\u00e9 \u00farovn\u011b mnoha vedouc\u00edch n\u00e1rodohospod\u00e1\u0159\u016f, ale umo\u017e\u0148uj\u00ed i u\u010dinit z\u00e1v\u011br, \u017ee pot\u0159eba vypracov\u00e1n\u00ed mechanismu sep\u011bt\u00ed hlavn\u00ed v\u00fdrobn\u00ed s\u00edly spole\u010dnosti \u2014 pracuj\u00edc\u00edho \u010dlov\u011bka \u2014 se spole\u010densk\u00fdm vlastnictv\u00edm v\u00fdrobn\u00edch prost\u0159edk\u016f je stejn\u011b aktu\u00e1ln\u00ed, jako byla p\u0159ed \u010dty\u0159mi lety. <\/p>\n<p> Akademik Leonid Abalkin, jeden z ofici\u00e1ln\u00edch mluv\u010d\u00edch hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 p\u0159estavby, byl ned\u00e1vno nucen p\u0159iznat, \u017ee je nutn\u00e9 obnovit b\u011bhem posledn\u00edch let oslabenou z\u00e1sadu pl\u00e1novitosti v \u0159\u00edzen\u00ed n\u00e1rodn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed, nebo\u0165 pov\u0161echn\u00fd odklon od centr\u00e1ln\u00edho pr\u016fb\u011b\u017en\u00e9ho pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed hroz\u00ed ztr\u00e1tou \u0159\u00edzen\u00ed pr\u016fmyslu v rozhoduj\u00edc\u00ed etap\u011b p\u0159estavby (!). \u00bbSituace sv\u00e1d\u00ed k tomu,\u00ab tvrd\u00ed L. Abalkin, \u201evr\u00e1tit se zp\u011bt k direktivn\u00edmu syst\u00e9mu.\u201c P\u0159edseda rady ministr\u016f po vyslechnut\u00ed tohoto sd\u011blen\u00ed prohl\u00e1sil, \u017ee kdy\u017e se p\u0159istupovalo k ekonomick\u00e9 reform\u011b, vl\u00e1da nem\u011bla v\u011bdecky vypracovan\u00fd pl\u00e1n. Jak se potem mohli odhodlat k \u00bbexperimentu\u00ab, do n\u011bho\u017e bylo vta\u017eeno t\u00e9m\u011b\u0159 t\u0159i sta mili\u00f3n\u016f sov\u011btsk\u00fdch lid\u00ed? Co potom krom\u011b pob\u00edr\u00e1n\u00ed platu d\u011blaj\u00ed des\u00edtky na\u0161ich akademick\u00fdch a jin\u00fdch ekonomick\u00fdch \u00fastav\u016f, St\u00e1tn\u00ed pl\u00e1novac\u00ed v\u00fdbor a pl\u00e1novac\u00ed org\u00e1ny? Co\u017epak se takhle p\u0159irozen\u011b nept\u00e1 ka\u017ed\u00fd zdrav\u011b uva\u017euj\u00edc\u00ed \u010dlov\u011bk? <\/p>\n<p> Neust\u00e1le dost\u00e1v\u00e1m spousty dopis\u016f\u00a0 pln\u00fdch\u00a0 znepokojen\u00ed o osud zem\u011b. Tak jsem se mimod\u011bk stala zpov\u011bdn\u00edkem pro \u017ea\u010dky z Gruzie, pro\u00a0 studenty Baumanova vysok\u00e9ho technick\u00e9ho u\u010dili\u0161t\u011b, pro studenty fakulty historie Moskevsk\u00e9 univerzity, kte\u0159\u00ed m\u011b nav\u0161t\u00edvili osobn\u011b, pro jejich kolegy z Vysok\u00e9 \u0161koly pedagogick\u00e9 z Batumi, z Technologick\u00e9ho institutu, kde pracuji, mlad\u00fdch lid\u00ed z Ki\u0161in\u011bva, Novosibirsk\u00e1, Udmurtsk\u00e9 autonomn\u00ed SSR, ze Sachalinu a mnoha dal\u0161\u00edch m\u00edst na\u0161\u00ed nedoz\u00edrn\u00e9 zem\u011b. Se znepokojen\u00edm se mlad\u00ed zam\u00fd\u0161lej\u00ed nad t\u00edm, co se to s n\u00e1mi d\u011bje. Jak pokra\u010duje p\u0159estavba, na jej\u00ed\u017e n\u00e1stup jsme v\u0161ichni tak dlouho \u010dekali? Jak\u00e9 rod\u00ed tendence ve sv\u00e9m re\u00e1ln\u00e9m pr\u016fb\u011bhu? Jin\u00fdmi slovy, v co p\u0159ebudov\u00e1v\u00e1me \u00bbsocialismus zrozen\u00fd v boj\u00edch\u00ab? <\/p>\n<p> P\u0159estavba jako kvalitativn\u00ed, \u017eivotod\u00e1rn\u00e1 obnova spole\u010dnosti znamen\u00e1 p\u0159evratnou etapu soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e9ho a politickoideologick\u00e9ho rozvoje socialismu, v\u0161estrann\u00e9 upevn\u011bn\u00ed jeho z\u00e1klad\u016f. Tak je vykl\u00e1d\u00e1ni v dokumentech XXVII. sjezdu a 19. v\u0161esvazov\u00e9 konference KSSS. Zejm\u00e9na se v nich zd\u016fraz\u0148uje, \u017ee obnova socialismu stejn\u011b jako pos\u00edlen\u00ed jeho pozic se nemohou d\u00edt bez upevn\u011bn\u00ed vedouc\u00ed \u00falohy d\u011blnicko t\u0159\u00eddy a jej\u00ed komunistick\u00e9 strany, kter\u00e1 dnes jedn\u00e1 v nov\u00fdch, slo\u017eit\u011bj\u0161\u00edch historick\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch. <\/p>\n<p> Vzpome\u0148me si&#8230;  <\/p>\n<p> Za \u010dty\u0159i roky zem\u011b v\u00edt\u011bzn\u00e9ho \u0158\u00edjna porazila b\u011blogvard\u011bjce a interventy. \u010cty\u0159i roky sov\u011btsk\u00fd lid a strana pot\u0159ebovali k tomu, aby v avantgard\u011b svobodymilovn\u00fdch n\u00e1rod\u016f skoncovali se smrteln\u00fdm, glob\u00e1ln\u00edm nebezpe\u010d\u00edm fa\u0161ismu v roce 1945. P\u0159ibli\u017en\u011b stejnou dobu jsme pot\u0159ebovali, abychom obnovili hospod\u00e1\u0159stv\u00ed rozvr\u00e1cen\u011b v\u00e1lkou a dos\u00e1hli p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9 \u00farovn\u011b pr\u016fmyslov\u00e9 v\u00fdroby. A te\u010f u\u017e \u010dty\u0159i roky o p\u0159estavb\u011b v\u00edce mluv\u00edme, ne\u017e ji prov\u00e1d\u00edme. I v\u00fdraz jsme si pro to vymysleli: ut\u00e1p\u011bt p\u0159estavbu v mluven\u00ed. Uv\u011bdomujeme si, \u017ee v mluven\u00ed ut\u00e1p\u00edme i v\u00edru v tv\u016fr\u010d\u00ed mo\u017enosti socialismu, v\u00edru ve vlastn\u00ed s\u00edly? Upozor\u0148uje na sebe i to, \u017ee vedouc\u00ed ekonomov\u00e9 a takzvan\u00ed kapit\u00e1ni p\u0159estavby n\u00e1m zpo\u010d\u00e1tku, jak se te\u010f ukazuje, l\u00ed\u010dili p\u0159ehnan\u011b slibn\u00e9 perspektivy, kdy\u017e tvrdili, \u017ee k vy\u0159e\u0161en\u00ed hlavn\u00edch \u00fakol\u016f bude zapot\u0159eb\u00ed dvou t\u0159\u00ed let, av\u0161ak te\u010f, jako by a\u017e nyn\u00ed prohl\u00e9dli, n\u00e1s vyz\u00fdvaj\u00ed vyzbrojit se dal\u0161\u00ed trp\u011blivost\u00ed, na rychl\u00fd \u00fa\u010dinek nespol\u00e9hat, ale p\u0159ipravit se na to, \u017ee p\u0159estavba si vy\u017e\u00e1d\u00e1 desetilet\u00ed a zna\u010dn\u00e9 ob\u011bti&#8230; <\/p>\n<p> V\u00edc ne\u017e to: objevilo se tvrzen\u00ed, \u017ee nejd\u0159\u00edve mus\u00edme \u00bbvyviklat star\u00fd strom, potom ho vyklu\u010dit, vyp\u011bstovat nov\u00fd les a sklidit plody\u00ab. Deformace socialismu samy o sob\u011b podle m\u00e9ho nemohou b\u00fdt d\u016fvodem k \u00bbvyklu\u010den\u00ed&quot; jeho ko\u0159en\u016f. To n\u00e1s ne\u0161lecht\u00ed. Nech\u0165 socialismus, kter\u00fd vybudoval lid svou usilovnou prac\u00ed, hodnot\u00edme jakkoli, a nech\u0165 m\u00e1 daleko k dokonalosti, je u n\u00e1s faktem. Zvl\u00e1\u0161t\u011b hodnot\u00edme-li ho z nadhledu dne\u0161n\u00edch dn\u00ed.<br \/> Prakticky ze v\u0161ech tribun propagandy se dnes jako nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdsledek p\u0159estavby uv\u00e1d\u00ed demokracie a ve\u0159ejn\u00e1 informovanost, kter\u00fdm se p\u0159isuzuje jako by sob\u011bsta\u010dn\u00fd, nez\u00e1visl\u00fd v\u00fdznam. Jejich \u00faloha v rozvoji p\u0159estavby je samoz\u0159ejm\u00e1. P\u0159esto v\u0161ak slou\u017e\u00ed jen \u0159e\u0161en\u00ed konkr\u00e9tn\u00edch spole\u010densk\u00fdch probl\u00e9m\u016f a v tomto smyslu maj\u00ed sv\u00e1 omezen\u00ed. Mluv\u00edme-li o hranic\u00edch a b\u0159ez\u00edch ve\u0159ejn\u00e9 informovanosti a svobody slova, neznamen\u00e1 to pochopiteln\u011b odklon od socialistick\u00e9ho pluralismu n\u00e1zor\u016f nebo vyz\u00fdv\u00e1n\u00ed zachovat \u00bbzak\u00e1zan\u00e1 t\u00e9mata\u00ab a nav\u017edy ponechat \u00bbb\u00edl\u00e1 m\u00edsta\u00ab v historii. <\/p>\n<p> Ve\u0159ejn\u00e1 informovanost p\u0159i ve\u0161ker\u00e9m\u00a0 v\u00fdznamu a suverenit\u011b nem\u016f\u017ee b\u00fdt samo\u00fa\u010delem, ve\u0159ejnou informovanost\u00ed pro ve\u0159ejnou informovanost. T\u00edm je d\u00e1na i pohyblivost a pru\u017enost jej\u00edch hranic v d\u011bjin\u00e1ch n\u00e1rod\u016f a st\u00e1t\u016f. Je zn\u00e1mo, \u017ee ve\u0159ejn\u00e1 informovanost b\u00fdvala v\u0161ude omezena v obdob\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00fdch konflikt\u016f \u010di krizov\u00fdch jev\u016f. Nevztahuje se na vojensk\u00e9 a st\u00e1tn\u00ed tajemstv\u00ed ani v\u011bdeckotechnick\u00e1 tajemstv\u00ed. Existuj\u00ed i filozoficko-etick\u00e9 \u00bbb\u0159ehy\u00ab ve\u0159ejn\u00e9 informovanosti, jimi\u017e je objektivnost, hodnov\u011brnost, pravdivost, d\u016fkaznost a odpov\u011bdnost ka\u017ed\u00e9 informace. Jejich antipodem je le\u017e, subjektivismus, ned\u016fkaznost a domn\u011bn\u00ed, \u017ee v\u0161echno je dovoleno. Omlouv\u00e1m se, \u017ee opakuji axi\u00f3my, ale co d\u011blat, kdy\u017e se za\u010daly p\u0159\u00edli\u0161 \u010dasto ignorovat. To posledn\u00ed se podle m\u00e9ho n\u00e1zoru zvl\u00e1\u0161\u0165 viditeln\u011b projevuje na str\u00e1nk\u00e1ch Ogo\u0148ku, Moskevsk\u00fdch novost\u00ed, Junosti, Sov\u011btsk\u00e9 kultury, N\u011bvy a n\u011bkter\u00fdch dal\u0161\u00edch tiskovin. Bezd\u016fkaznost a demagogie se bohu\u017eel staly vizitkou zna\u010dn\u00e9 \u010d\u00e1sti ml\u00e1de\u017enick\u00e9ho, a nejen ml\u00e1de\u017enick\u00e9ho tisku a televizn\u00edch po\u0159ad\u016f.  <\/p>\n<p> Aby \u0159eka ve\u0159ejn\u00e9 informovanosti byla opravdu o\u010distn\u00e1, mus\u00ed b\u00fdt hlubok\u00e1 a \u010dist\u00e1. Mal\u00fd a kaln\u00fd proud se m\u016f\u017ee zm\u011bnit \u2014 dokonce ur\u010dit\u011b \u2014 v p\u00e1chnouc\u00ed bahno nebo \u0161pinavou stojatou lou\u017ei. V praxi pak v triumf neovladateln\u00fdch \u017eivl\u016f a anarchie, kter\u00e9 hroz\u00ed lidsk\u00fdmi trag\u00e9diemi a soci\u00e1ln\u00edmi ot\u0159esy. Ve\u0159ejn\u00e1 informovanost zbaven\u00e1 b\u0159eh\u016f a hranic se m\u016f\u017ee st\u00e1t brzdou soci\u00e1ln\u00edho pokroku a plodit naprosto re\u00e1ln\u00e9, a nikoli \u00bbo\u0161t\u00edtkovan\u00e9\u00ab manifesty protip\u0159estavbov\u00fdch sil. Za takovou ve\u0159ejnou informovanost n\u00e1s zbyte\u010dn\u011b nechv\u00e1l\u00ed \u010dinitel\u00e9 NATO, Pinochet, Botha a mnoz\u00ed dal\u0161\u00ed, kte\u0159\u00ed si nep\u0159ej\u00ed komunismus. Sotva je t\u0159eba p\u0159ipom\u00ednat, \u017ee sd\u011blovac\u00ed prost\u0159edky nejen odr\u00e1\u017eej\u00ed, ale i formuj\u00ed spole\u010densk\u00fd \u017eivot.<br \/> Ta\u0165jana Zaslavsk\u00e1 p\u0159i p\u0159evzet\u00ed z\u00e1padon\u011bmeck\u00e9 ceny prohl\u00e1sila, \u017ee p\u0159estavba \u00bbm\u00e1 zajistit z\u00e1sadn\u00ed p\u0159erozd\u011blen\u00ed moci, pr\u00e1v a svobod mezi spole\u010densk\u00fdmi t\u0159\u00eddami a vrstvami\u201c. Nen\u00ed jen jasn\u00e9, ve prosp\u011bch koho se chyst\u00e1 \u00bbz\u00e1sadn\u011b p\u0159erozd\u011blit moc a svobody\u00ab sov\u011btsk\u00fdch lid\u00ed. <\/p>\n<p> Politick\u00e9 struktury, kter\u00e9 jsou v\u016f\u010di stran\u011b v opozici, \u0159e\u0161\u00ed ot\u00e1zku moci v n\u00e1stinu Zaslavsk\u00e9 nikoli bez \u00fasp\u011bchu. Mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee stranick\u00e9 organizace vedly volebn\u00ed kampa\u0148 metodami socialistick\u00e9 demokracie, kde\u017eto jejich odp\u016frci a konkurenti se vyzbrojili &quot;parlamentn\u00edmi prost\u0159edky&quot; bur\u017eoazn\u00ed demokracie, kter\u00e9, jak zn\u00e1mo, zrovna slu\u0161nost\u00ed a u\u0161lechtilost\u00ed nevynikaj\u00ed. T\u00f3n ud\u00e1valy takzvan\u00e9 demokratick\u00e9 svazy a lidov\u00e9 fronty, z nich\u017e mnoh\u00e9 maj\u00ed charakter politick\u00fdch stran. Upozor\u0148uje na sebe to, \u017ee uvnit\u0159 t\u011bchto \u00bbsvaz\u016f\u00ab a \u00bbfront\u00ab se vytv\u00e1\u0159ej\u00ed \u00bbboj\u016fvky\u00ab sahaj\u00edc\u00ed po zbran\u00edch. Podporov\u00e1ny mili\u00f3ny \u00bbst\u00ednov\u00e9 ekonomiky\u201c, je\u017e s objektivn\u00ed nevyhnutelnost\u00ed usiluje o legalizaci, tyto boj\u016fvky p\u016fsob\u00ed na zost\u0159ov\u00e1n\u00ed n\u00e1rodnostn\u00edch vztah\u016f a podn\u011bcuj\u00ed r\u016fst nacionalismu, jeho\u017e nebezpe\u010dn\u00fdm projevem jsou odst\u0159ediv\u00e9, separatistick\u00e9 tendence vedouc\u00ed k trag\u00e9di\u00edm a v\u00fdzv\u00e1m vystoupit ze Svazu SSR. <\/p>\n<p> Je t\u011b\u017ek\u00e9 nevid\u011bt, \u017ee n\u00e1por zlostn\u00fdch \u00bbusv\u011bd\u010dov\u00e1n\u00ed\u00ab Stalina a \u0159ady dal\u0161\u00edch vedouc\u00edch \u010dinitel\u016f strany a st\u00e1tu slou\u017e\u00ed pouze jako kryc\u00ed firma, za n\u00ed\u017e se shlukuj\u00ed s\u00edly k ji\u017e zah\u00e1jen\u00e9mu oso\u010dov\u00e1n\u00ed V. I. Lenina, marxismu-leninismu, \u0158\u00edjnov\u00e9 revoluce i v\u00edt\u011bzstv\u00ed sov\u011btsk\u00e9ho lidu ve Velk\u00e9 vlasteneck\u00e9 v\u00e1lce. Vznik\u00e1 takov\u00e1 situace, \u017ee mnoz\u00ed se nemohou vyznat v tom, kde kon\u010d\u00ed pluralismus n\u00e1zor\u016f a za\u010d\u00edn\u00e1 vysloven\u011b zleh\u010dov\u00e1n\u00ed v\u0161eho posv\u00e1tn\u00e9ho, ve jm\u00e9nu \u010deho tvo\u0159iv\u011b pracovaly a trp\u011bly v\u016fbec ne abstraktn\u00ed generace sov\u011btsk\u00fdch lid\u00ed. Ti, kdo kdysi oslepovali ve\u0159ejn\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed bezuzdn\u00fdm vychvalov\u00e1n\u00edm Bre\u017en\u011bvov\u00fdch kn\u00ed\u017eek, te\u010f zorganizovali pov\u0161echn\u00e9 o\u010der\u0148ov\u00e1n\u00ed d\u011bjin lidu a vyd\u00e1vaj\u00ed to za hlavn\u00ed v\u00fdsledek p\u0159estavby. Z jejich popudu Ameri\u010dan Schabad u kulat\u00e9ho stolu Ogo\u0148ku prorokoval, \u017ee \u00bbzv\u00edt\u011bz\u00ed-li Gorba\u010dov, pak v SSSR zavl\u00e1dne kapitalismus&quot;. Americk\u00fd sov\u011btolog Steven Cohen se prezentuje jako nejhodnov\u011brn\u011bj\u0161\u00ed politick\u00fd \u017eivotopisec Bucharin\u016fv a zn\u00e1m\u00fd \u010dinitel \u010dtvrt\u00e9, trockistick\u00e9 \u00bbinternacion\u00e1ly\u00ab, Isaak Deutscher je vyd\u00e1v\u00e1n za objektivn\u00edho arbitra historick\u00e9ho boje leninismu a trockismu.<br \/> D\u00edky \u00bbpr\u016fkopn\u00edk\u016fm p\u0159estavby&quot; se vzedmula zdaleka ne \u010dist\u00e1 vlna \u00bbnov\u00e9 dokumentaristiky\u00ab. Byly odhozeny nejlep\u0161\u00ed dom\u00e1c\u00ed tradice tohoto \u017e\u00e1nru, kter\u00fd tak oslniv\u011b \u2014 a zcela ned\u00e1vno! \u2014 rozv\u00edjel v hlstorickodokument\u00e1rn\u00edm rom\u00e1nu &#8211; eseji Pam\u011b\u0165 Vladim\u00edr \u010civilichin. Tyto tradice byly u n\u011bho osv\u00edceny nejen p\u0159\u00edsnou dokument\u00e1rnosti a hlubokou filozofi\u010dnost\u00ed, ale i \u017eivotod\u00e1rnou l\u00e1skou ke sv\u00e9 vlasti. V porovn\u00e1n\u00ed s t\u00edm m\u00e1 dne\u0161n\u00ed \u00bbdokumentaristika\u00ab p\u0159\u00eddech k\u0159iklav\u00e9 v\u00fdbojnosti, poni\u017euj\u00edc\u00ed senza\u010dnost\u00ed, odhodl\u00e1n\u00ed hrud\u00ed nalehnout na st\u0159\u00edlnu palebn\u00e9ho srubu, z n\u011bho\u017e se nest\u0159\u00edl\u00ed. Rehabilitace se dostalo mnoh\u00fdm hodnocen\u00edm, v\u00fdlev\u016fm a v\u00fdmysl\u016fm trockist\u016f a z\u00e1padoevropsk\u00fdch reneg\u00e1t\u016f. K t\u011bmto \u00bbd\u00edl\u016fm\u00ab se p\u0159id\u00e1vaj\u00ed publikace mnoha \u00bbposledn\u00edch man\u017eelek\u00ab, \u00bbd\u011bti\u010dek\u00ab, \u00bbvnou\u010dk\u016f\u00ab, \u00bbze\u0165\u00e1\u010dk\u016f\u00ab a p\u0159\u00edbuzn\u00fdch kdysi zn\u00e1m\u00fdch politick\u00fdch \u010dinitel\u016f. Sv\u00fdmi &quot;vzpom\u00ednkami\u201c sp\u011bchaj\u00ed obohatit nebohatou faktografii \u00bbnov\u00e9 dokumentaristiky&quot; a p\u0159itom se mnoz\u00ed ani netaj\u00ed t\u00edm, \u017ee se op\u00edraj\u00ed o sl\u00e1bnouc\u00ed pam\u011b\u0165, zv\u011bsti a \u0159e\u010di, na kter\u00e9 se n\u011bkdo z d\u011btstv\u00ed upamatoval, atd. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch publikac\u00edch \u00bbkoleg\u016f\u00ab jsou domn\u011bnky opakov\u00e1ny jako nesporn\u00e9 pravdy. To v\u0161e se v\u017e\u00edv\u00e1 a m\u011bn\u00ed v \u00bbtvrdo\u0161\u00edjn\u00e1 fakta historie\u00ab.<br \/> Jedn\u00edm\u00a0 z vedouc\u00edch odborn\u00edk\u016f na d\u011bjiny KSSS se dnes stal \u00bbmarxistick\u00fd historik\u201c Roj Medved\u011bv, kter\u00fd \u2014 ani\u017e sfoukl prach z jedin\u00e9 arch\u00edvn\u00ed slo\u017eky \u2014 dok\u00e1zal v posledn\u00edch desetilet\u00edch vydat na Z\u00e1pad\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 t\u0159icet kn\u00ed\u017eek. Rektor Moskevsk\u00e9ho historick\u00e9ho a arch\u00edvn\u00edho institutu J. Afanasjev se ve sv\u00fdch projevech a \u010dl\u00e1nc\u00edch vyzna\u010duje takov\u00fdm koncentr\u00e1tem prohl\u00e1\u0161en\u00ed a hodnocen\u00ed hanob\u00edc\u00edch sov\u011btsk\u00e9 z\u0159\u00edzen\u00ed a poni\u017euj\u00edc\u00edch sov\u011btsk\u00fd lid, \u017ee se tomu podivuj\u00ed i zahrani\u010dn\u00ed antisov\u011bt\u0161t\u00ed profesion\u00e1lov\u00e9 a to u\u017e toho hodn\u011b vid\u011bli. Cht\u011bla bych v\u011bd\u011bt, kdy pracuj\u00ed tito rekto\u0159i a v\u011bde\u010dt\u00ed pracovn\u00edci vlastn\u011b za plat, kter\u00fd pob\u00edraj\u00ed, kdy\u017e nep\u0159etr\u017eit\u011b jezd\u00ed po m\u011bstech a po venkov\u011b a neponechaj\u00ed bez pov\u0161imnut\u00ed ani cizinu? Jejich senzace publikovan\u00e9 v \u010dasopisech a popularizovan\u00e9 ve ve\u0159ejn\u00fdch p\u0159edn\u00e1\u0161k\u00e1ch organizovan\u00fdch dru\u017estvy si nejen z\u00edsk\u00e1vaj\u00ed \u00factu m\u011b\u0161\u0165\u00e1k\u016f, ale p\u0159isp\u00edvaj\u00ed i k finan\u010dn\u00ed prosperit\u011b \u00bbpr\u016fkopn\u00edk\u016f\u00ab, a to velmi p\u016fsobiv\u011b.\u00a8 <\/p>\n<p> Ve sd\u011blovac\u00edch prost\u0159edc\u00edch bylo ud\u011bl\u00e1no nem\u00e1lo pro odcizen\u00ed a konfrontaci star\u0161\u00ed a mlad\u0161\u00ed generace. O jak\u00e9 sociologick\u00e9 poznatky se nap\u0159\u00edklad op\u00edral Bestu\u017eev-Lada, kdy\u017e tvrdil, \u017ee v\u0161echno obyvatelstvo SSSR star\u0161\u00ed \u0161edes\u00e1ti let jsou odp\u016frci p\u0159estavby?\u00a8 <\/p>\n<p> \u010cemu slou\u017e\u00ed prohla\u0161ov\u00e1n\u00ed cel\u00e9ho st\u00e1tn\u00edho a stranick\u00e9ho apar\u00e1tu za byrokraty, konzervativce, dogmatiky a odp\u016frce p\u0159estavby? V mnoha sd\u011blovac\u00edch prost\u0159edc\u00edch se nepsan\u00fdm pravidlem stalo naprosto zapom\u00ednat na mnoh\u00e9 mor\u00e1ln\u00ed a etick\u00e9 hodnoty, kter\u00fdch si cen\u00ed v ka\u017ed\u00e9 spole\u010dnosti. Do pozad\u00ed bylo zatla\u010deno bojov\u011b i pracovn\u00ed hrdinstv\u00ed sov\u011btsk\u00fdch lid\u00ed, kter\u00e9 umo\u017enilo dos\u00e1hnout vojensk\u00e9 rovnov\u00e1hy s militaristick\u00fdm strojem imperialismu. Kolik neodpov\u011bdn\u00fdch pomluv se jako z rohu hojnosti sype na \u00fadern\u00edky, stachanovce, papanince, \u010deljuskince, hrdinn\u00e9 letce, \u010dleny Mlad\u00e9 gardy a posl\u00e9ze i na Pavlika Morozova &#8230; Po spoust\u011b toho v\u0161eho, co jsme si p\u0159e\u010detli, lze pln\u011b souhlasit s b\u00e1sn\u00edkem Viktorem Ko\u010detkovem: <\/p>\n<p align=\"center\"> Z\u00a0 t\u0159iceti\u00a0 let<br \/> v\u00edt\u011bzstv\u00ed i b\u011bd <br \/> jsme \u017eumpu ud\u011blali&#8230; <\/p>\n<p> Nen\u00ed na\u010dase zastavit aktivitu pseudostoupenc\u016f p\u0159estavby? Sotva se omez\u00ed na \u00bbst\u0159elbu z hlasovac\u00edch l\u00edstk\u016f\u00ab. K zamy\u0161len\u00ed nad t\u00edm nut\u00ed ud\u00e1losti v Pobalt\u00ed, Arm\u00e9nii i Gruzii, ji\u017e nyn\u00ed se podnikaj\u00ed pokusy odideologizovat \u0161kolstv\u00ed, studenti jsou provokov\u00e1n\u00ed k odm\u00edt\u00e1n\u00ed studia marxisticko-leninsk\u00fdch discipl\u00edn, kter\u00e9 umo\u017e\u0148uj\u00ed objektivn\u011b a st\u0159\u00edzliv\u011b pohl\u00ed\u017eet na sv\u011bt, podlamuje se vlasteneck\u00e1 brann\u00e1 v\u00fdchova lidu.\u00a8 <\/p>\n<p> Uzr\u00e1la, mysl\u00edm, nezbytnost z\u00e1sadn\u00ed spole\u010densk\u00e9 anal\u00fdzy situace, t\u0159eba mo\u017en\u00e1 diskuse, v jej\u00edm\u017e pr\u016fb\u011bhu v ovzdu\u0161\u00ed ostr\u00e9 politizace v\u0161ech sf\u00e9r \u017eivota lidu by bylo mo\u017eno, d\u0159\u00edve, ne\u017e se sjednot\u00edme, d\u016frazn\u011b a d\u016fsledn\u011b se distancovat od t\u011bch, kte\u0159\u00ed se socialistickou cestou lidu nemaj\u00ed nic spole\u010dn\u00e9ho. \u010cas necek\u00e1! N\u00e1zorn\u011b to potvrdilo dubnov\u00e9 plen\u00e1rn\u00ed zased\u00e1n\u00ed \u00daV KSSS.  <\/p>\n<p> Ne\u010din\u00edm si n\u00e1rok na pravdu v posledn\u00ed instanci, jako jsem si ho ne\u010dinila ani d\u0159\u00edve. Ale ot\u00e1zky, kter\u00e9 mi lid\u00e9 kladou bezprost\u0159edn\u011b i zprost\u0159edkovan\u00e1, m\u011b zavazuj\u00ed jasn\u011b formulovat sv\u00e9 stanovisko. <\/p>\n<p> NINA ANDREJEVOV\u00c1, Leningrad <\/p>\n<p> TA 37\/1989 <\/p>\n<p> Archiv NOS <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>P\u0159\u00edpad Niny Andrejevov\u00e9 dokl\u00e1d\u00e1, \u017ee v dob\u011b tzv. p\u0159estavby v SSSR bylo dost lid\u00ed, kte\u0159\u00ed si uv\u011bdomovali, \u017ee jde o<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/385"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=385"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/385\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=385"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=385"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=385"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}