![\"logo\"](\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2007\/10\/logo.jpg\" "\\"logo\\""){kind=logo}
\u010cESKO – N\u011aMECK\u00c9 VZTAHY V 2. POL. 20. ST. <\/p>\n \u010cESKO – N\u011aMECK\u00c9 VZTAHY V 2. POL. 20. ST. <\/p>\n
<\/p>\n
A\u017e do 60. let tvo\u0159il konflikt v\u00fdchod – z\u00e1pad a s n\u00edm studen\u00e1 v\u00e1lka r\u00e1mec \u010desko -n\u011bmeck\u00fdch sousedsk\u00fdch vztah\u016f. Teprve po vzniku tzv. "Velk\u00e9 koalice" (1966 – 1969) Kissinger – Brandt do\u0161lo k obratu politick\u00e9 koncepce v\u00fdchodn\u00ed politiky SRN. Dne 11.12.1973 byla po sv\u00edzeln\u00fdch jedn\u00e1n\u00edch uzav\u0159ena tzv. Pra\u017esk\u00e1 smlouva mezi SRN a \u010cSSR – t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b zru\u0161en\u00ed platnosti Mnichovsk\u00e9 dohody. \u010cSSR trvala na zru\u0161en\u00ed platnosti ex tunc, SRN trvala na zru\u0161en\u00ed platnosti ex nunc. Posl\u00e9ze SRN uznala tuto smlouvu v\u0161eobecn\u011b za nulitn\u00ed, av\u0161ak \u010desko-n\u011bmeck\u00fd spor, kdy p\u0159estala Mnichovsk\u00e1 dohoda platit, je nevyjasn\u011bn dodnes. 20.6.1974 byla tato smlouva ratifikov\u00e1na ob\u011bma stranami. <\/p>\n
V\u00fdvoj v \u010cSSR (Pra\u017esk\u00e9 jaro, nov\u00fd pakt o p\u0159\u00e1telstv\u00ed se SSSR z 6.5.1970, nov\u00e1 emigrantsk\u00e1 vlna) zah\u00e1jil nov\u00fd \u00fasek n\u011bmecko \u2013 \u010desk\u00fdch vztah\u016f, av\u0161ak politick\u00e9 klima z\u016fstalo i nad\u00e1le "chladn\u00e9". Zat\u00edmco po roce 1948 byl ofici\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edstup charakterizov\u00e1n v r\u00e1mci n\u00e1rodnostn\u00ed politiky KS\u010c charakterizov\u00e1n jako \u201eprolet\u00e1\u0159sk\u00fd internacionalismus\u201c, tedy rovnopr\u00e1vn\u00e9 vztahy v\u0161ech n\u00e1rod\u016f a men\u0161in v \u010cSR a \u010cSSR, stejn\u00fd p\u0159\u00edstup se prosazoval i mezi st\u00e1ty socialistick\u00e9ho t\u00e1bora. P\u0159esto po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed vztahy nebyly bezprobl\u00e9mov\u00e9 a kdy\u017e poprv\u00e9 p\u0159ijel na n\u00e1v\u0161t\u011bvu \u010cSR prvn\u00ed prezident NDR Walter Ulbricht, musel tehdej\u0161\u00ed prezident Klement Gottwald zm\u00edrnit negativn\u00ed n\u00e1lady \u010deskoslovensk\u00e9ho obyvatelstva heslem \u201eNen\u00ed N\u011bmec jako N\u011bmec!\u201c <\/p>\n
v r\u00e1mci tzv. Pra\u017esk\u00e9ho jara do\u0161lo k uzn\u00e1n\u00ed n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodnostn\u00ed skupiny, jako\u017eto etnick\u00e9 minority (\u00daZ \u010d. 144 \/1968 Sb.). Tento akt vzbudil uzn\u00e1n\u00ed z n\u011bmeck\u00e9 strany, kter\u00e1 o\u010dek\u00e1vala celkov\u00fd zvrat socialistick\u00fdch pom\u011br\u016f. Do srpna 1968 nebyly vypracov\u00e1ny konkr\u00e9tn\u00ed pr\u00e1vn\u00ed a exekutivn\u00ed normy, je\u017e by tento \u00fastavn\u00ed z\u00e1kon mohly realizovat. \u0160lo o uzn\u00e1n\u00ed n\u00e1rodn\u00edho \u0161kolstv\u00ed, ale tak\u00e9 dal\u0161\u00edch p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b kulturn\u00edch instituc\u00ed. <\/p>\n
P\u0159ed rokem 1989 byly tak\u0159ka jedin\u00fdmi organizacemi, kter\u00e9 udr\u017eovaly styk mezi sudetsk\u00fdmi N\u011bmci a \u010cechy, organizace c\u00edrkevn\u00ed (na n\u011bmeck\u00e9 stran\u011b p\u0159edev\u0161\u00edm Ackerman-Gemeinde a na stran\u011b na\u0161\u00ed katolick\u00e1, ale i jin\u00e9 c\u00edrkve). <\/p>\n
K nov\u00e9 etap\u011b \u010desko-n\u011bmeck\u00fdch vztah\u016f do\u0161lo a\u017e po tzv. sametov\u00e9 revoluci roku 1989 a s n\u00ed prob\u011bhnuv\u0161\u00ed zm\u011bna \u010ceskoslovenska na bur\u017eoazn\u00ed st\u00e1t. V novoro\u010dn\u00edm projevu v roce 1990 odsoudil "vyhn\u00e1n\u00ed" sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f prezident tehdej\u0161\u00ed \u010ceskoslovensk\u00e9 socialistick\u00e9 republiky V\u00e1clav Havel. Dne 11.1.1990 odsoudil "vyhn\u00e1n\u00ed" rovn\u011b\u017e kardin\u00e1l Tom\u00e1\u0161ek. Na tyto projevy se ozvaly ze strany sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f pochvaln\u00e9 ohlasy, na druh\u00e9 stran\u011b opr\u00e1vn\u011bn\u00e9 zd\u011b\u0161en\u00ed ze strany t\u00e9 \u010desk\u00e9 ve\u0159ejnosti, kter\u00e1 m\u011bla s N\u011bmci neblah\u00e9 zku\u0161enosti. <\/p>\n
V roce 1991 byla zah\u00e1jena konkr\u00e9tn\u00ed jedn\u00e1n\u00ed (navazuj\u00edc\u00ed na Pra\u017eskou smlouvu). Dne 11.4.1991 bylo vyhl\u00e1\u0161eno W Pra\u017esk\u00fdch tez\u00ed (Genscher, Dienstbier), na jejich\u017e z\u00e1klad\u011b byla 7.10. 1991 parafov\u00e1na Smlouva o dobr\u00e9m sousedstv\u00ed, p\u0159\u00e1telstv\u00ed a spolupr\u00e1ci mezi ob\u011bma zem\u011bmi. Reakce na tuto smlouvu byly rozporn\u00e9. Nejv\u00edce byla kritizov\u00e1na jako\u017eto prost\u0159edek k p\u0159ekon\u00e1n\u00ed obt\u00ed\u017e\u00ed, kter\u00e9 by bez n\u00ed v\u016fbec nevznikly. Je to nap\u0159. uzn\u00e1n\u00ed term\u00ednu VYHNAN\u00cd nam\u00edsto ODSUNU prezidentem Havlem, je\u017e bylo zbyte\u010dn\u00e9, jeliko\u017e odsun byl ofici\u00e1ln\u00edm pojmem, kter\u00fd vze\u0161el z usnesen\u00ed Postupimsk\u00e9 konference. Tato z\u00e1m\u011bna pojm\u016f jen podpo\u0159ila radik\u00e1ln\u00ed slo\u017eky sudeton\u011bmeck\u00e9 politick\u00e9 garnitury (v \u010dele se sudeton\u011bmeck\u00fdm Landsmanschaftem a jeho mluv\u010d\u00edm Franzem Neubauerem) v jejich po\u017eadavc\u00edch a d\u00e1le se zt\u00ed\u017eilo hodnocen\u00ed t\u00e9to ji\u017e tak choulostiv\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti. Opravdov\u00e9 obt\u00ed\u017ee, kter\u00e9 ve vz\u00e1jemn\u00e9m dialogu existovaly, tato smlouva vy\u0159e\u0161it nemohla a ani se o to nepokou\u0161ela. Nad\u00e1le z\u016fstaly nejpal\u010div\u011bj\u0161\u00ed probl\u00e9my, je\u017e se t\u00fdkaly \u010desko -n\u011bmeck\u00e9ho sousedstv\u00ed, otev\u0159eny. Byly a koneckonc\u016f do dne\u0161n\u00ed doby to jsou p\u0159edev\u0161\u00edm ot\u00e1zky t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se neplatnosti Mnichovsk\u00e9 dohody, odsunu, nep\u0159etr\u017eit\u00e9 pr\u00e1vn\u00ed kontinuity \u010cSR a jej\u00edch historick\u00fdch hranic, n\u011bmeck\u00e9 men\u0161iny v sou\u010dasn\u00e9 \u010cesk\u00e9 republice a \u010desko-n\u011bmeck\u00e9ho majetkov\u00e9ho vyrovn\u00e1n\u00ed. <\/p>\n
Snah\u00e1m o sbl\u00ed\u017een\u00ed \u010cech\u016f a sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f m\u011blo p\u0159isp\u00edvat zalo\u017een\u00ed Zemsk\u00e9ho svazu N\u011bmc\u016f v \u010cech\u00e1ch, na Morav\u011b a ve Slezsku v listopadu 1992, kter\u00fd je vykl\u00e1d\u00e1n za v\u00fdznamn\u00fd "most" mezi ob\u011bma n\u00e1rody. <\/p>\n
Problematick\u00fdm po\u010dinem bylo otev\u0159en\u00ed Sudeton\u011bmeck\u00e9 kancel\u00e1\u0159e v Praze Berndtem Posseltem v roce 2003, \u00fadajn\u011b pro informovanost \u010desk\u00e9 ve\u0159ejnosti a lep\u0161\u00ed styky mezi \u010cechy a sudetsk\u00fdmi N\u011bmci. <\/p>\n
Na mrtv\u00e9m bod\u011b uv\u00edzlo \u0159e\u0161en\u00ed ot\u00e1zky vz\u00e1jemn\u00e9ho od\u0161kodn\u011bn\u00ed (z n\u011bmeck\u00e9 strany v souvislosti s konfiskac\u00ed majetku odsunut\u00fdch N\u011bmc\u016f st\u00e1tem a na stran\u011b \u010desk\u00e9 n\u00e1hrady spojen\u00e9 s materi\u00e1ln\u00edmi \u0161kodami a jin\u00fdmi \u00fajmami, je\u017e zp\u016fsobila Mnichovsk\u00e1 dohoda s n\u00e1slednou okupac\u00ed \u010cSR nacistick\u00fdm N\u011bmeckem a v\u00e1le\u010dn\u00e9 reparace). Ze strany sudeton\u011bmeck\u00e9ho Landsmanschaftu je tak\u00e9 nal\u00e9h\u00e1no na zru\u0161en\u00ed Bene\u0161ov\u00fdch dekret\u016f z let 3945 \/46 (a zvl\u00e1\u0161t\u011b z\u00e1kona. \u010d. 115 z 8.5.1946 "o z\u00e1konnosti jedn\u00e1n\u00ed, kter\u00e1 souvis\u00ed s bojem za znovunabyt\u00ed svobody \u010cech\u016f a Slov\u00e1k\u016f" – nebo\u0165 je v n\u011bm spat\u0159ov\u00e1n vlastn\u00ed p\u0159edpoklad pro odsun). <\/p>\n
Zde lze vid\u011bt probl\u00e9m v jin\u00e9m sv\u011btle. Odsun byl schv\u00e1len na Postupimsk\u00e9 konferenci jako multilater\u00e1ln\u00ed pr\u00e1vn\u00ed akt a samotn\u00e1 \u010cesk\u00e1 republika nem\u016f\u017ee v tomto ohledu u\u010dinit \u017e\u00e1dn\u00e9 samostatn\u00e9 rozhodnut\u00ed. Diskutabiln\u00ed je tzv. divok\u00fd odsun, jen\u017e byl proveden v\u00edcem\u00e9n\u011b jako akt \u010cesk\u00e9 republiky samotn\u00e9 a p\u0159i n\u011bm\u017e do\u0161lo k nejv\u011bt\u0161\u00edm p\u0159\u00edko\u0159\u00edm na n\u011bmeck\u00e9m obyvatelstvu. Zde jsou snad n\u00e1mitky v\u016f\u010di z\u00e1k. \u010d. 115 opr\u00e1vn\u011bn\u00e9, i kdy\u017e pouze v p\u0159\u00edpadech osobn\u00ed viny. Je ot\u00e1zkou, m\u00e1-li jejich \u0159e\u0161en\u00ed smysl. Postih jednotlivc\u016f je z \u010dasov\u00e9ho hlediska tak\u0159ka nemo\u017en\u00fd a p\u0159izn\u00e1n\u00ed kolektivn\u00ed viny je rovn\u011b\u017e nemysliteln\u00e9. Jde zde v\u0161ak o \u0159e\u0161en\u00ed ud\u00e1lost\u00ed s odsunem spojen\u00fdch a nikoliv odsunu samotn\u00e9ho, ten je neoddiskutovateln\u00fd. <\/p>\n
Majetkopr\u00e1vn\u00ed ot\u00e1zky<\/strong> <\/p>\n Velk\u00fdm probl\u00e9mem z\u016fst\u00e1vaj\u00ed vz\u00e1jemn\u00e9 majetkopr\u00e1vn\u00ed ot\u00e1zky. Konfiskace majetku sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f byla provedena v souladu s mezin\u00e1rodn\u00edm pr\u00e1vem, na z\u00e1klad\u011b Postupimsk\u00e9 dohody. Odsunut\u00ed N\u011bmci tedy pr\u00e1vn\u00ed n\u00e1rok na od\u0161kodn\u011bn\u00ed nemaj\u00ed, nelze v\u0161ak pop\u0159\u00edt, \u017ee mnoho jich bylo posti\u017eeno nepr\u00e1vem, ur\u010dit\u00fd mor\u00e1ln\u00ed n\u00e1rok jim tedy vznikl. Ale v\u016f\u010di komu ho n\u00e1rokovat? V\u00e1lku (a bez n\u00ed by odsunu nebylo!) zavinilo N\u011bmecko. N\u011bmeck\u00e1 vl\u00e1da svou odpov\u011bdnost ji\u017e sv\u00fdm zp\u016fsobem uznala ur\u010dit\u00fdm od\u0161kodn\u011bn\u00edm, je\u017e poskytla vys\u00eddlenc\u016fm po\u010d. 50. let (8 500,- DM na obyvatele) ^, str. 154). Spojenci potvrdili na\u0161e pr\u00e1vo na konfiskaci sudetsk\u00e9ho majetku, jeliko\u017e ho vyjmuli z reparac\u00ed, na n\u011b\u017e m\u011blo \u010ceskoslovensko n\u00e1rok. Z\u00e1le\u017eitost byla ji\u017e zd\u00e1nliv\u011b vy\u0159e\u0161ena v Pra\u017esk\u00e9 smlouv\u011b z r. 1973, v n\u00ed\u017e se hovo\u0159\u00ed, \u017ee \u010cs. strana se vzd\u00e1 od\u0161kodn\u011bn\u00ed za Mnichov a strana n\u011bmeck\u00e1 n\u00e1rok\u016f, je\u017e by mohly vzniknout sudetsk\u00fdm N\u011bmc\u016fm. Text nen\u00ed sice jednozna\u010dn\u00fd, le\u010d n\u011bmeck\u00e1 strana nikdy n\u00e1roky ofici\u00e1ln\u011b neuplat\u0148ovala. SL v \u010dele s Franzem Neubauerem, jak se zd\u00e1, polevil ve sv\u00e9m radikalismu s jak\u00fdm vzn\u00e1\u0161el sv\u00e9 po\u017eadavky, i kdy\u017e na nich st\u00e1le trv\u00e1. \u010cesk\u00e1 republika \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b p\u0159iznala svou vinu, av\u0161ak ne\u00fastupn\u011b stoj\u00ed za sv\u00fdm stanoviskem ohledn\u011b od\u0161kodn\u011bn\u00ed sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f (nic nevracet), kter\u00e9 je rozumn\u00e9. N\u011bmeck\u00e1 vl\u00e1da neust\u00e1le (v\u011bdoma si opr\u00e1vn\u011bnosti n\u00e1rok\u016f \u010desk\u00e9 strany) \u0159e\u0161en\u00ed rad\u011bji odkl\u00e1d\u00e1. \u010cesk\u00e9 vl\u00e1dy, a\u0165 u\u017e jak\u00e9hokoli sm\u011bru, rad\u011bji opatrn\u011b vy\u010dk\u00e1vaj\u00ed a lav\u00edruj\u00ed, ne\u017e aby zaujaly v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed stanovisko a zajistily dlouhodob\u011b \u010desk\u00e9 z\u00e1jmy. <\/p>\n Podle n\u011bkter\u00fdch zpr\u00e1v je pr\u00fd p\u0159ipraveno oboustrann\u011b p\u0159ijateln\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed. \u010cesk\u00e1 strana se omluv\u00ed za akty zlov\u016fle a excesy, je\u017e prov\u00e1zely "divok\u00fd odsun" a umo\u017en\u00ed p\u0159\u00edpadn\u00fdm z\u00e1jemc\u016fm z \u0159ad sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f z\u00edskat \u010desk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed ob\u010danstv\u00ed. Strana n\u011bmeck\u00e1 upust\u00ed od po\u017eadavk\u016f na majetkov\u00e9 vyrovn\u00e1n\u00ed pro odsunut\u00e9 sudetsk\u00e9 N\u011bmce. Z\u00e1v\u011br <\/p>\n Odsun sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f je historicky nevyvratiteln\u00fd. Mus\u00edme ho pochopit na historick\u00e9m pozad\u00ed p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00edch ud\u00e1lost\u00ed, zvl\u00e1\u0161t\u011b pak Mnichovsk\u00e9 dohody. Jeho praktick\u00e1 realizace nebyla v\u017edy v souladu s hum\u00e1nn\u00edmi z\u00e1klady demokratick\u00e9ho my\u0161len\u00ed, ale vn\u00edm\u00e1n\u00ed \u010cech\u016f a Slov\u00e1k\u016f bylo rozjit\u0159en\u00e9 a n\u00e1chyln\u00e9 ke ztr\u00e1t\u011b objektivity. T\u00edm samoz\u0159ejm\u011b nelze omlouvat p\u0159\u00edko\u0159\u00ed, jich\u017e se sudetsk\u00fdm N\u011bmc\u016fm dostalo. Nem\u00e1 cenu rovn\u011b\u017e debatovat o tom, zda maj\u00ed b\u00fdt zru\u0161eny Bene\u0161ovy dekrety z roku 1945. Jejich zru\u0161en\u00ed by nemohlo derogovat samotnou pr\u00e1vn\u00ed podstatu odsunu, jak se domn\u00edvaj\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 sudetonemeck\u00e9ho Landsmanschaftu, jeliko\u017e odsun byl schv\u00e1len jako\u017eto multilater\u00e1ln\u00ed pr\u00e1vn\u00ed akt na Postupimsk\u00e9 konferenci, nez\u00e1visle na t\u011bchto dekretech. Zru\u0161en\u00ed Bene\u0161ov\u00fdch dekret\u016f by znamenalo p\u0159ijet\u00ed kolektivn\u00ed neviny v\u0161ech sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f a to je pro historii rovn\u011b\u017e nep\u0159ijateln\u00e9. <\/p>\n Archiv NoS <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" \u010cESKO – N\u011aMECK\u00c9 VZTAHY V 2. POL. 20. ST.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[83,82],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/411"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=411"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/411\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=411"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=411"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=411"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
V\u00fd\u0161e vz\u00e1jemn\u00fdch po\u017eadavk\u016f je obt\u00ed\u017en\u011b stanoviteln\u00e1. Podle ur\u010dit\u00fdch odhad\u016f by bylo mo\u017eno \u010ds. majetkov\u00e9 n\u00e1roky vy\u010d\u00edslit na 360 mld. p\u0159edv\u00e1l. korun (jsou to p\u0159edev\u0161\u00edm v\u00e1le\u010dn\u00e9 reparace, z nich\u017e bylo doposud splaceno pouh\u00fdch 0,07 %!, d\u00e1le nerepara\u010dn\u00ed pohled\u00e1vky \u010ds. subjekt\u016f v\u016f\u010di n\u011bmeck\u00fdm, je\u017e nebyly po v\u00e1lce \u0159e\u0161eny, n\u00e1roky na \u00fahradu \u0161kod zp\u016fsoben\u00fdch Mnichovskou dohodou, perzeku\u010dn\u00ed n\u00e1roky \u010ds. ob\u010dan\u016f, n\u00e1roky nucen\u00e9 nasazen\u00fdch ob\u010dan\u016f), a p\u0159\u00edp. majetkov\u00e9 n\u00e1roky sud. N\u011bmc\u016f na 300 mld. Korun \/3, str. 156 – 158). Jeliko\u017e je v\u00fd\u0161e majetkov\u00fdch n\u00e1rok\u016f srovnateln\u00e1 a jsou obdobn\u011b problematick\u00e9, zrodilo se vcelku jednoduch\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed tzv. tlust\u00e1 \u010d\u00e1ra za oboustrann\u00fdmi majetkov\u00fdmi n\u00e1roky. \u0158e\u0161en\u00ed bylo zvl. pro n\u011bmeckou stranu p\u0159ita\u017eliv\u00e9. Ozvali se ale op\u011bt p\u0159edstavitel\u00e9 SL a spolkov\u00e1 vl\u00e1da ustoupila od tohoto \u0159e\u0161en\u00ed, jeliko\u017e by potom p\u0159\u00edpadn\u00e9 majetkov\u00e9 po\u017eadavky mohli sudet\u0161t\u00ed N\u011bmci vym\u00e1hat na n\u00ed. Toto \u0159e\u0161en\u00ed by p\u0159ineslo jeden probl\u00e9m. Jestli\u017ee by byla ot\u00e1zka v\u00e1le\u010dn\u00fdch reparac\u00ed v\u016f\u010di \u010ceskoslovensku uzav\u0159ena, spolkov\u00e1 vl\u00e1da by ji\u017e nemohla n\u00e1roky SL ni\u010d\u00edm brzdit (argumentace, \u017ee n\u00e1roky \u010ceskoslovenska jsou vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e n\u00e1roky N\u011bmc\u016f). Spolkov\u00e1 vl\u00e1da se tedy nach\u00e1z\u00ed v nelehk\u00e9m postaven\u00ed, nicm\u00e9n\u011b rozhodnut\u00ed ohledn\u011b n\u00e1rok\u016f sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f le\u017e\u00ed na n\u00ed. Do dne\u0161n\u00ed doby se v ot\u00e1zce majetkopr\u00e1vn\u00edho vyrovn\u00e1n\u00ed nic nezm\u011bnilo. <\/p>\n
To v\u0161e vede p\u0159es procesy integrace obou zem\u00ed v Evropsk\u00e9 unii. <\/p>\n