{"id":440,"date":"2020-09-03T00:01:45","date_gmt":"2020-09-02T22:01:45","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2008\/08\/19\/otazka-komunismu-a-qedesaty-osmyq\/"},"modified":"2025-08-21T21:53:13","modified_gmt":"2025-08-21T19:53:13","slug":"otazka-komunismu-a-qedesaty-osmyq","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2020\/09\/03\/otazka-komunismu-a-qedesaty-osmyq\/","title":{"rendered":"Ot\u00e1zka komunismu a „\u0161edes\u00e1t\u00fd osm\u00fd“"},"content":{"rendered":"

V nakladatelstv\u00ed Futura, a.s., vy\u0161la v r. 2006 pozoruhodn\u00e1 pr\u00e1ce Ji\u0159\u00edho Bauera Ot\u00e1zka komunismu.<\/strong><\/p>\n

\"obrys\"<\/a> \u0158\u00edk\u00e1m-li „pozoruhodn\u00e1“, mysl\u00edm t\u00edm skute\u010dn\u011b pozoruhodn\u00e1, a to nejen nal\u00e9havou aktu\u00e1lnost\u00ed t\u00e9mat, jimi\u017e se autor na on\u011bch dvou stech pades\u00e1ti p\u011bti str\u00e1nk\u00e1ch zab\u00fdv\u00e1. U\u017e pouh\u00e9 nahl\u00e9dnut\u00ed do obsahu vyvol\u00e1v\u00e1 z\u00e1jem. Nap\u0159.: K ot\u00e1zce viny a omluvy, Pra\u017esk\u00e9 jaro, Mor\u00e1ln\u00ed vina a obdob\u00ed normalizace, Dal\u0161\u00ed v\u00fdvoj marxismu, P\u0159\u00ed\u010diny p\u00e1du (r. 1989), Perspektivy komunismu, K programu komunistick\u00e9 strany atd. atd. Nepochybuji, \u017ee pozoruhodnost Bauerovy knihy vyvolala n\u00e1le\u017eit\u00fd z\u00e1jem odborn\u00e9 ve\u0159ejnosti jak levicov\u011b orientovan\u00e9, tak i jin\u00e9.<\/p>\n

\u00a0\u00a0 Nec\u00edt\u00edm se b\u00fdt povol\u00e1n ani kvalifikov\u00e1n k diskusi o v\u0161ech dan\u00fdch t\u00e9matech. K prvn\u00ed kapitole, nesouc\u00ed titul Prolegomena k diskusi, k jej\u00ed p\u00e1t\u00e9 \u010d\u00e1sti – K ot\u00e1zce viny a omluvy, p\u00edsmeno d\/ Pra\u017esk\u00e9 jaro, jako pam\u011btn\u00edk, ale tak\u00e9 \u00fa\u010dastn\u00edk takto nazvan\u00e9 krati\u010dk\u00e9, le\u010d velev\u00fdznamn\u00e9 \u00e9ry na\u0161ich d\u011bjin, d\u011bjin socialismu i evropsk\u00e9 levice, bych se vyj\u00e1d\u0159it p\u0159ece jen cht\u011bl.<\/p>\n

\u00a0\u00a0 P\u0159edev\u0161\u00edm – m\u00e1m za to – p\u0159ekvap\u00ed hned v prvn\u00ed v\u011bt\u011b zahrnut\u00ed Pra\u017esk\u00e9ho jara mezi vzpoury v NDR, v Polsku a v Ma\u010farsku. Prvn\u00ed, a snad cht\u011bn\u00fd dojem je ten, \u017ee mezi t\u011bmito vzpourami a Pra\u017esk\u00fdm jarem nen\u00ed rozd\u00edlu, co\u017e je ov\u0161em hlubok\u00fd omyl. Ud\u00e1losti v NDR p\u0159ece nesly v\u00fdrazn\u00fd rys snahy potla\u010dit, pop\u0159\u00edt, likvidovat v\u00fdsledky 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, tedy – v tomto p\u0159\u00edpad\u011b a v on\u00e9 chv\u00edli – obnovit \u00fazemn\u00ed a st\u00e1tn\u00ed jednotu N\u011bmecka, jeho\u017e rozd\u011blen\u00ed v\u00fdsledkem v\u00e1lky a pov\u00e1le\u010dn\u00fdch jedn\u00e1n\u00ed v\u00edt\u011bzn\u00fdch mocnost\u00ed, a\u0165 p\u016fvodn\u011b zam\u00fd\u0161len\u00e9ho \u010di nikoliv, zajist\u00e9 bylo. Nesporn\u011b zde sehr\u00e1ly svou roli i p\u0159e\u017e\u00edvaj\u00edc\u00ed zbytky nacistick\u00e9ho ducha n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva, jej\u017e nebylo mo\u017en\u00e9 za pouh\u00fdch n\u011bkolik let z mysli N\u011bmc\u016f vypudit (ostatn\u011b zd\u00e1 se, \u017ee dodnes nejen p\u0159e\u017e\u00edv\u00e1 u star\u0161\u00ed generace, ale za\u010d\u00edn\u00e1 se znovu objevovat i u n\u011bmeck\u00e9 ml\u00e1de\u017ee; v tom ohledu dob\u00fdv\u00e1 si dodnes neopominuteln\u00fdch z\u00e1sluh tzv. sudeton\u011bmeck\u00fd landsman\u0161aft). Polsk\u00e1 vzpoura nesla v\u00fdrazn\u00e9 rysy nejen polsk\u00e9ho nacionalismu a hluboce (dodnes) zako\u0159en\u011bn\u00e9ho katolicismu, ale i historicky vznikl\u00e9ho nep\u0159\u00e1telstv\u00ed v\u016f\u010di v\u0161emu rusk\u00e9mu, resp. sov\u011btsk\u00e9mu, p\u0159i\u010dem\u017e tento posledn\u00ed rys zna\u010dn\u00e9 \u010d\u00e1sti polsk\u00e9 ve\u0159ejnosti tkv\u011bl je\u0161t\u011b ve vzpom\u00ednk\u00e1ch na ud\u00e1losti r. 1939, kdy SSSR pod tlakem situace vznikl\u00e9 vp\u00e1dem N\u011bmc\u016f do Polska obsadil v\u00fdchodn\u00ed oblasti zem\u011b, od\u0148at\u00e9 mu kdysi v\u00e1le\u010dn\u00fdmi akty. Mnoz\u00ed Pol\u00e1ci se je\u0161t\u011b v r. 1943 c\u00edtili b\u00fdt ve v\u00e1le\u010dn\u00e9m stavu s SSSR (jak dosv\u011bd\u010duje Edvard Bene\u0161 v Pam\u011btech o rozhovoru s p\u0159edsedou lond\u00fdnsk\u00e9 polsk\u00e9 vl\u00e1dy gener\u00e1lem Sikorskim) a zd\u00e1 se, \u017ee tento vztah p\u0159e\u017e\u00edv\u00e1 u nich dodnes. Ma\u010farsk\u00e1 vzpoura byla vysloven\u011b revan\u0161istick\u00e1, proto\u017ee z Ma\u010far\u016f (jako z N\u011bmc\u016f) dodnes nevyvanul duch revan\u0161e za por\u00e1\u017eku jak v prvn\u00ed, tak i ve druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. Ma\u010farsk\u00fd expanzionismus nab\u00fdv\u00e1 nov\u00fdch sil a obrac\u00ed se v\u016f\u010di v\u0161em sousedn\u00edm st\u00e1t\u016fm, v nich\u017e \u017eij\u00ed Ma\u010fa\u0159i. Objevuj\u00ed se tendence vyhla\u0161ovat Ma\u010farsko za vlast v\u0161ech Ma\u010far\u016f, \u017eij\u00edc\u00edch kdekoliv na sv\u011bt\u011b, v\u010detn\u011b Slovenska. V takov\u00e9m duchu prob\u00edhala i ma\u010farsk\u00e1 vzpoura, v jej\u00edm\u017e pr\u016fb\u011bhu se na ve\u0159ejnosti objevovali d\u016fstojn\u00edci v uniform\u00e1ch ma\u010farsk\u00e9 hortyovsk\u00e9 arm\u00e1dy a „bojovn\u00edci za demokracii a proti komunismu“ se uchylovali k nejsurov\u011bj\u0161\u00edm zp\u016fsob\u016fm usmrcov\u00e1n\u00ed sv\u00fdch „ideov\u00fdch“ odp\u016frc\u016f. Ma\u010farsk\u00e1 vzpoura m\u00e1 rysy v\u00fdrazn\u011b fa\u0161istick\u00e9.<\/p>\n

\u00a0\u00a0 Pra\u017esk\u00e9 jaro – lze-li to tak \u0159\u00edci – vyty\u010dovalo si c\u00edle zcela jin\u00e9. Ostatn\u011b o tom zde i na jin\u00fdch m\u00edstech p\u00ed\u0161e i Ji\u0159\u00ed Bauer, t\u0159eba\u017ee pr\u00e1v\u011b o tomto historick\u00e9m \u00fadob\u00ed – ve srovn\u00e1n\u00ed s ostatn\u00edmi \u010d\u00e1stmi knihy – s neposta\u010duj\u00edc\u00ed objektivnost\u00ed. Nesta\u010d\u00ed konstatov\u00e1n\u00ed, \u017ee \u0161lo o obrodu socialismu, kdy\u017e slovo „obroda“ je d\u00e1no do (ironizuj\u00edc\u00edch) uvozovek, o vybudov\u00e1n\u00ed socialismu „s lidskou tv\u00e1\u0159\u00ed“, op\u011bt s uvozovkami, \u017ee „otazn\u00edk nad socialismem a ani nad setrv\u00e1n\u00edm \u010ceskoslovenska ve v\u00fdchodn\u00edm bloku nebyl ud\u011bl\u00e1n“. Jak situace skute\u010dn\u011b vypadala, a to nejen v on\u011bch pades\u00e1t\u00fdch l\u00e9tech, ale i hluboko v l\u00e9tech \u0161edes\u00e1t\u00fdch, o tom pod\u00e1v\u00e1 zpr\u00e1vu Dr. Gust\u00e1v Hus\u00e1k ve stranick\u00e9m m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edku Kultura z kv\u011btna a\u017e \u010dervence 1968. Z jeho sv\u011bdectv\u00ed o dob\u00e1ch p\u0159ed t\u00edmto datem z\u0159eteln\u011b plyne, pro\u010d nelze v\u00fdraz socialismus s lidskou tv\u00e1\u0159\u00ed d\u00e1vat do (ironick\u00fdch) uvozovek, kdy\u017e ta p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00ed \u00e9ra budov\u00e1n\u00ed socialismu pro ob\u010dany a komunisty typu tehdej\u0161\u00edho Hus\u00e1ka p\u0159\u00edli\u0161 lidskou tv\u00e1\u0159 skute\u010dn\u011b nem\u011bla. Ani\u017e bych se cht\u011bl uchylovat k politick\u00fdm usnesen\u00edm a prohl\u00e1\u0161en\u00edm jako\u017eto k z\u00e1vazn\u00fdm historick\u00fdm postul\u00e1t\u016fm, poukazuji k vyj\u00e1d\u0159en\u00ed skute\u010dn\u00e9ho v\u00fdznamu Pra\u017esk\u00e9ho jara slovy V\u00fdkonn\u00e9ho v\u00fdboru \u00daV KS\u010cM ve Stanovisku k 30. v\u00fdro\u010d\u00ed 21. srpna 1968. Mj. se zde prav\u00ed: „Ve sv\u00fdch programov\u00fdch dokumentech se (KS\u010cM) hl\u00e1s\u00ed ke koncepc\u00edm rozv\u00edjej\u00edc\u00edm socialismus, mezi nimi i k my\u0161lenk\u00e1m, kter\u00e9 st\u00e1ly u zrodu pokusu o reformu v r. 1968.“ (Mimochodem – je dosti zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee v Hal\u00f3 novin\u00e1ch p\u0159i jednom z v\u00fdro\u010d\u00ed srpnov\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed byla z citace tohoto Stanoviska VV \u00daV KS\u010cM vypu\u0161t\u011bna slova „u zrodu pokusu o reformu v r. 1968“ a nahrazena „u zrodu socialismu“. Je snad odpov\u011b\u010f na ot\u00e1zku, pro\u010d se tak stalo, p\u0159\u00edli\u0161 slo\u017eit\u00e1?) Naprosto z\u0159eteln\u011b z textu VV \u00daV vystupuje onen rozd\u00edl mezi c\u00edli, je\u017e si kladly vzpoury v NDR, v Polsku a v Ma\u010farsku. U n\u00e1s p\u0159ece ne\u0161lo o likvidaci socialismu, ani o vystoupen\u00ed z Var\u0161avsk\u00e9 smlouvy, ani o opu\u0161t\u011bn\u00ed socialistick\u00e9ho t\u00e1bora, zat\u00edmco v on\u011bch ostatn\u00edch t\u0159ech zem\u00edch ano. \u017de i u n\u00e1s se ozvaly protisocialistick\u00e9 hlasy, \u017ee se institucionalizovaly protisocialistick\u00e9 s\u00edly, o tom nen\u00ed pochyb. Nikdy v\u0161ak nedos\u00e1hly v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edho vlivu, aby mohly zvr\u00e1tit c\u00edle onoho vpravd\u011b demokratiza\u010dn\u00edho pohybu, jen\u017e v onom roce u n\u00e1s prob\u00edhal. P\u00ed\u0161e-li Ji\u0159\u00ed Bauer, \u017ee „mo\u017enosti k organizaci vlastn\u00edho vystoupen\u00ed po\u010dala (\u010d\u00e1st z\u00e1sadn\u00edch odp\u016frc\u016f socialismu) vyu\u017e\u00edvat“, je t\u0159eba hodnotit ony mo\u017enosti st\u0159\u00edzliv\u011b.<\/p>\n

\u00a0\u00a0 Nelze souhlasit ani se spekulac\u00ed vyj\u00e1d\u0159enou slovy: „Poukazy reformn\u00edch komunist\u016f, \u017ee s\u00edla strany by se zakl\u00e1dala na velk\u00e9m pod\u00edlu zku\u0161en\u00fdch k\u00e1dr\u016f, v\u011bdc\u016f a um\u011blc\u016f v jejich \u0159ad\u00e1ch, byly naivn\u00ed, jak se uk\u00e1zalo v dal\u0161\u00edm v\u00fdvoji a nakonec v Listopadu …“ Zde Ji\u0159\u00ed Bauer nep\u0159ihl\u00ed\u017e\u00ed k d\u016fsledk\u016fm pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed t\u011bch (m\u00e1m na mysli pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed skute\u010dn\u00e9, nikoliv ono konjunkturn\u00ed, j\u00edm\u017e se dnes oh\u00e1n\u011bj\u00ed mnoz\u00ed \u0160t\u011btinov\u00e9 i jin\u00ed v\u00fdte\u010dn\u00edci t\u0159eba i drobn\u011bj\u0161\u00edho form\u00e1tu), kdo nehodlali ani po srpnu 1968 opustit ide\u00e1ly Pra\u017esk\u00e9ho jara a mnoz\u00ed – a\u017e na ony „naivn\u00ed idealisty“ – byli tzv. normalizac\u00ed zahn\u00e1n\u00ed do protikomunistick\u00e9ho t\u00e1bora ze sv\u00fdch p\u016fvodn\u00edch, namnoze up\u0159\u00edmn\u011b my\u0161len\u00fdch stanovisek. Nep\u0159ihl\u00ed\u017e\u00ed ani k neopakovateln\u00e9 autorit\u011b, j\u00ed\u017e se KS\u010c v t\u00e9 dob\u011b dost\u00e1valo.<\/p>\n

\u00a0\u00a0 Ji\u0159\u00ed Bauer nep\u0159ihl\u00ed\u017e\u00ed ani k v\u00fdvoji, j\u00edm\u017e pro\u0161la KS\u010c a cel\u00e1 spole\u010dnost od \u00danora 1948 a\u017e k l\u00e9t\u016fm \u0161edes\u00e1t\u00fdm. Jestli\u017ee po revoluci byla nutn\u00e1 jist\u00e1 z\u00e1sadn\u00ed a nekompromisn\u00ed opat\u0159en\u00ed st\u00e1tn\u00ed moci na ochranu nov\u00e9ho syst\u00e9mu, neust\u00e1le ohro\u017eovan\u00e9ho zklamanou a vlivu pozbyv\u0161\u00ed reakc\u00ed, trvale podporovanou zvn\u011bj\u0161ku a na t\u0159et\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lku spol\u00e9haj\u00edc\u00ed (nem\u00e1m ov\u0161em na mysli nez\u00e1konnosti, jimi\u017e byli posti\u017eeni n\u011bkte\u0159\u00ed ob\u010dan\u00e9, ale i komunist\u00e9), pak v pr\u016fb\u011bhu let, kdy socialistick\u00fd syst\u00e9m byl stabilizov\u00e1n a za\u010dal p\u0159in\u00e1\u0161et kladn\u00e9 v\u00fdsledky, i zem\u011bd\u011blstv\u00ed se stalo produktivn\u00edm a sta\u010dilo zajistit uspokojov\u00e1n\u00ed p\u0159ev\u00e1\u017en\u00e9 \u010d\u00e1sti potravn\u00edch pot\u0159eb, stala se ona opat\u0159en\u00ed sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed k zaji\u0161t\u011bn\u00ed vnit\u0159n\u00ed bezpe\u010dnosti v p\u016fvodn\u00edch rozm\u011brech nadbyte\u010dn\u00fdmi, ba stala se brzd\u00edc\u00edm elementem dal\u0161\u00edho rozvoje spole\u010dnosti. Demokratizace syst\u00e9mu byla smyslem onoho pohybu. Tak\u00e9 inteligence a intelektu\u00e1lov\u00e9 se aktivn\u011b pod\u00edleli na snah\u00e1ch sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed k t\u011bmto c\u00edl\u016fm a podporovali ho zp\u016fsobem sv\u00e9 spole\u010densk\u00e9 vrstv\u011b vlastn\u00edm. Dosud byla centralizovan\u00e1 (a z toho plynouc\u00ed byrokratizovan\u00e1) moc do jist\u00e9 m\u00edry od\u016fvodniteln\u00e1, ba nezbytn\u00e1. Jak prob\u00edhal v\u0161estrann\u00fd rozvoj spole\u010dnosti, jak postoupilo zatla\u010dov\u00e1n\u00ed vlivu v\u016f\u010di socialismu nevra\u017eiv\u00fdch vrstev a t\u0159\u00edd, stal se byrokraticko-centralistick\u00fd syst\u00e9m p\u0159e\u017eitkem, tak\u017ee musel b\u00fdt odstran\u011bn. Bauer prav\u00ed: „Aby se socialismus uchoval, musel z\u0159ejm\u011b vedle ekonomick\u00e9 reformy vytvo\u0159it novou formu socialistick\u00e9 demokracie.“ \u0160irok\u00e9 lidov\u00e9 vrstvy tuto pot\u0159ebu vyc\u00edtily, ov\u0161em exaktn\u011b ji mohla nastartovat a nal\u00e9zt p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 postupy jen inteligence, intelektu\u00e1lov\u00e9, kte\u0159\u00ed jsou zde v\u0161ak \u0159azeni do p\u0159edn\u00edch \u0159ad odp\u016frc\u016f socialismu. Nelze vytknout nikomu, jen\u017e neulp\u00edv\u00e1 dogmaticky na stanovisc\u00edch \u010dasov\u011b podm\u00edn\u011bn\u00fdch, ve sv\u00e9 dob\u011b n\u00e1le\u017eit\u00fdch, a zauj\u00edm\u00e1 pozd\u011bji stanoviska odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed nov\u00e9mu stavu rozv\u00edjej\u00edc\u00ed se spole\u010dnosti, \u017ee by cht\u011bl se zm\u011bnou \u0159\u00edzen\u00ed t\u00e9to pokro\u010dilej\u0161\u00ed spole\u010dnosti likvidovat i socialismus. Co se pluralitn\u00ed demokracie t\u00fdk\u00e1, ani ta nen\u00ed nikterak v rozporu se socialismem. Ak\u010dn\u00ed program KS\u010c z dubna 1968 o tom prav\u00ed, \u017ee politick\u00e9 subjekty nebudou mezi sebou soupe\u0159it o moc ve st\u00e1t\u011b, ale budou spolupracovat p\u0159i \u0159\u00edzen\u00ed spole\u010dnosti. Vedouc\u00ed postaven\u00ed KS\u010c nem\u011blo b\u00fdt zaji\u0161t\u011bno pr\u00e1vn\u00edmi normami, n\u00fdbr\u017e p\u0159irozenou autoritou strany. To nebyla fantazie, ale re\u00e1ln\u00e1 mo\u017enost. Re\u00e1ln\u00fd program sil usiluj\u00edc\u00edch o reformu zde tedy byl a podnes m\u00e1 sv\u016fj dokumenta\u010dn\u00ed v\u00fdznam. KS\u010c se v pr\u016fb\u011bhu onoho procesu t\u011b\u0161ila nejmasov\u011bj\u0161\u00ed podpo\u0159e ob\u010danstva od dob boje proti fa\u0161ismu a nacismu u\u017e p\u0159ed v\u00e1lkou, za v\u00e1lky i v l\u00e9tech pov\u00e1le\u010dn\u00fdch, a nikdy pozd\u011bji u\u017e j\u00ed nedos\u00e1hla. P\u0159\u00edzniv\u00e9 volebn\u00ed v\u00fdsledky pro KS\u010c, o nich\u017e Ji\u0159\u00ed Bauer pochybuje, byly tedy jist\u00e9, nadto jich mohlo b\u00fdt dosa\u017eeno ve volb\u00e1ch demokratick\u00fdch, jimi\u017e ty dosavadn\u00ed – p\u0159iznejme si to – nebyly. N\u00e1rodn\u00ed fronta m\u011bla b\u00fdt zachov\u00e1na, av\u0161ak na demokratick\u00fdch principech, aby u\u017e se nap\u0159. neprob\u00edralo v org\u00e1nech KS\u010c, kdo bude \u010di nebude ve v\u00fdboru t\u00e9 \u010di on\u00e9 organizace N\u00e1rodn\u00ed fronty, politick\u00e9 strany nevyj\u00edmaje.<\/p>\n

\u00a0\u00a0 Ji\u0159\u00ed Bauer bere v ochranu „ty reformn\u00ed komunisty, kte\u0159\u00ed usilovali o zdokonalen\u00ed socialismu, (\u017ee) je nelze ov\u0161em mor\u00e1ln\u011b odsuzovat ani z hlediska socialismu, nebo\u0165 se nanejv\u00fd\u0161 m\u00fdlili a jejich snaha se uk\u00e1zala b\u00fdt utopickou.“ T\u00edm ov\u0161em d\u00e1v\u00e1 za pravdu on\u011bm sil\u00e1m v tehdej\u0161\u00ed KS\u010c a bohu\u017eel dodnes p\u0159e\u017e\u00edvaj\u00edc\u00edm v sou\u010dasn\u00e9 KS\u010cM, jejich\u017e stoupenci t\u011bmto „pom\u00fdlen\u00fdm“ nejen nectn\u011b sp\u00edlali, ale po bezp\u0159\u00edkladn\u011b hloup\u00e9m vojensk\u00e9m z\u00e1sahu p\u011bti arm\u00e1d zem\u00ed socialistick\u00e9ho t\u00e1bora si nemilosrdn\u011b vy\u0159izovali \u00fa\u010dty s „pravicov\u00fdmi oportunisty“ a jin\u00fdmi \u00fachylk\u00e1\u0159i, „nep\u0159\u00e1teli d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy“, SSSR atd., namnoze i za p\u0159est\u00e1l\u00fd strach ne o socialismus, ale o pohodln\u00e9 p\u0159e\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed v zab\u011bhan\u00e9m a strnule nehybn\u00e9m stranick\u00e9m i jin\u00e9m mocensk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed. Jak potom neb\u00fdt dnes nostalgikem? Ransdorf o tom p\u00ed\u0161e: „N\u00e1vrat k byrokratick\u00e9mu a nedemokratick\u00e9mu \u0159\u00edzen\u00ed nebyl dobrovoln\u00fd a skute\u010dn\u011b vedl v nov\u00e9 geopolitick\u00e9 situaci nakonec do katastrofy… A tak\u0159ka p\u016fl milionu \u010deskoslovensk\u00fdch komunist\u016f zaplatilo da\u0148 sobectv\u00ed Bre\u017en\u011bvovy kliky a jej\u00ed neschopnosti st\u00e1t na v\u00fd\u0161i doby, jej\u00ed dom\u00e1c\u00ed p\u0159isluhova\u010di tento k\u00e1drov\u00fd masakr p\u0159ipravili a ochotn\u011b realizovali… Ale spole\u010dnost traumatizovala institucemi posv\u011bcen\u00e1 le\u017e v tzv. Pou\u010den\u00ed z krizov\u00e9ho v\u00fdvoje ve stran\u011b a spole\u010dnosti… Ta se \u010dasem zm\u011bnila v krun\u00fd\u0159 br\u00e1n\u00edc\u00ed reform\u00e1m i t\u011bm \u010dlen\u016fm veden\u00ed, kte\u0159\u00ed jim byli naklon\u011bni… \u010ceskoslovensk\u00fd pokus z let \u0161edes\u00e1t\u00fdch byl zma\u0159en d\u0159\u00edve, ne\u017e mohl p\u0159in\u00e9st sv\u00e9 plody.“ (Nov\u00e9 \u010dten\u00ed Marxe I.)<\/p>\n

\u00a0\u00a0 L\u00ed\u010den\u00ed a hodnocen\u00ed d\u011bj\u016f Pra\u017esk\u00e9ho jara vyzn\u00edv\u00e1 u Ji\u0159\u00edho Bauera sp\u00ed\u0161e negativn\u011b, pr\u00e1v\u011b tak jako jeho akt\u00e9r\u016f, z nich\u017e ov\u0161em \u010detn\u00ed dezertovali pozd\u011bji k pravici. O tom Ransdorf \u0159\u00edk\u00e1: „Nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, jak\u00e9 postoje ‚osma\u0161edes\u00e1tn\u00edci‘ zauj\u00edmali a zauj\u00edmaj\u00ed po r. 1989, d\u00e1vno za sv\u00fdm zenitem. Oni sice ji\u017e pat\u0159\u00ed minulosti, ale v\u00fdzva ‚osma\u0161edes\u00e1t\u00e9ho‘ nikoli…“ (tamt\u00e9\u017e).<\/p>\n

\u00a0\u00a0 A\u010d v \u00favodu t\u00e9to stati (Bauer) reformy v\u00edt\u00e1 jako nutn\u00e9, akcentuje nakonec z\u00e1porn\u00e9 jevy, je\u017e se vyskytly, zat\u00edmco nejstra\u0161n\u011bj\u0161\u00ed ud\u00e1lost, je\u017e byla po\u010d\u00e1tkem konc\u016f cel\u00e9ho „socialistick\u00e9ho“ t\u00e1bora (v\u010detn\u011b SSSR), vojenskou intervenci, sice zmi\u0148uje, av\u0161ak nikterak d\u016frazn\u011b neodsuzuje. Je to v\u0161ak jedna z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch p\u0159\u00ed\u010din na\u0161\u00ed dne\u0161n\u00ed situace jako n\u00e1roda, st\u00e1tu a ob\u010dan\u016f, a\u0165 si sv\u00e9 neblah\u00e9 postaven\u00ed uv\u011bdomuj\u00ed (v\u00fdrazn\u00e1 v\u011bt\u0161ina), \u010di nikoliv.<\/p>\n

\u00a0\u00a0 Ke zm\u00ednk\u00e1m o Gorba\u010dovovi poznamen\u00e1v\u00e1m jedin\u00e9: osudov\u00e1 chyba spo\u010d\u00edv\u00e1 v pozdn\u00edm p\u0159\u00edchodu „jeho“ reforem. Je\u0161t\u011b snad o deset let d\u0159\u00edve mohlo doj\u00edt k jejich \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9mu uplatn\u011bn\u00ed, aby se ob\u010dan\u00e9 SSSR nemuseli c\u00edtit vedle ob\u010dan\u016f jin\u00fdch sv\u011btov\u00fdch velmoc\u00ed jako chud\u00ed p\u0159\u00edbuzn\u00ed, co\u017e ostatn\u011b plat\u00ed o cel\u00e9m „socialistick\u00e9m“ t\u00e1bo\u0159e.<\/p>\n

\u00a0\u00a0 Z\u00e1v\u011brem op\u011bt slova Miloslava Ransdorfa, je\u017e pova\u017euji za obdivuhodn\u00e9 „vyzn\u00e1n\u00ed v\u00edry“, a kdyby mi bylo jen tolik let, kolik je jemu, jeho vrstevn\u00edk\u016fm a mlad\u0161\u00edm, p\u0159ijal bych je za sv\u00e1: „Pat\u0159\u00edm k pokolen\u00ed, kter\u00e9 tento experiment (pokus o realizaci p\u0159echodu k vy\u0161\u0161\u00edmu stupni rozvoje socialismu – J. P.) oslovil… P\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee se ke sv\u00e9 n\u00e1sil\u00edm p\u0159eru\u0161en\u00e9 cest\u011b vr\u00e1t\u00edme, mne vedlo k tomu, abych se stal komunistou. Mnoz\u00ed v t\u00e9to volb\u011b vid\u00ed naivitu.“<\/p>\n

\u00a0\u00a0 J\u00e1 se hl\u00e1s\u00edm i k t\u00e9 „naivit\u011b“.<\/p>\n

Autor: JULIUS PET\u0158\u00cdK<\/p>\n

Obrys – Kmen – 32 \/ 2008 – http:\/\/www.obrys-kmen.cz\/<\/a><\/p>\n