{"id":474,"date":"2008-11-19T12:06:41","date_gmt":"2008-11-19T11:06:41","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2008\/11\/19\/materialismus-a-empiriokriticismus-1\/"},"modified":"2008-11-19T12:06:41","modified_gmt":"2008-11-19T11:06:41","slug":"materialismus-a-empiriokriticismus-1","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2008\/11\/19\/materialismus-a-empiriokriticismus-1\/","title":{"rendered":"Materialismus a empiriokriticismus (1)"},"content":{"rendered":"

\"logo\" V bohat\u00e9m filosofick\u00e9m d\u011bdictv\u00ed V. I. Lenina<\/em> zauj\u00edm\u00e1 pr\u00e1ce \u201eMaterialismus a empiriokriticismus“<\/em> zvl\u00e1\u0161tn\u00ed m\u00edsto. Je velice d\u016fle\u017eit\u00fdm a v jist\u00e9m smyslu nezastupiteln\u00fdm zdrojem hlubok\u00e9ho studia filosofie marxismu-leninismu. V pr\u00e1ci jsou vyt\u00fd\u010deny, zd\u016fvodn\u011bny a rozvinuty z\u00e1kladn\u00ed teze dialektick\u00e9ho a historick\u00e9ho materialismu, zobecn\u011bny nejnov\u011bj\u0161\u00ed objevy v p\u0159\u00edrodov\u011bd\u011b k nim\u017e do\u0161lo po smrti Marxe <\/em>a Engelse<\/em> a provedena d\u016fsledn\u00e1 kritika idealistick\u00fdch, metafyzick\u00fdch a agnostick\u00fdch koncepc\u00ed. Leninova pr\u00e1ce „Materialismus a empiriokriticismus“<\/em> je vzorem stranick\u00e9 bojovnosti a nesmi\u0159itelnosti k nep\u0159\u00e1tel\u016fm marxismu, vzorem boje za \u010distotu marxismu.<\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

1. SOCI\u00c1LN\u011a HISTORICK\u00c9 PODM\u00cdNKY VZNIKU D\u00cdLA „MATERIALISMUS A EMPIRIOKRITICTSMUS“<\/strong><\/p>\n

K zevrubn\u00e9mu studiu obsahu Leninovy pr\u00e1ce „Materialismus a empiriokriticismus“<\/em>, k pochopen\u00ed jej\u00edho m\u00edsta, role a v\u00fdznamu ve v\u00fdvoji marxistick\u00e9 filosofie a revolu\u010dn\u00ed \u010dinnosti komunistick\u00fdch stran je nezbytn\u00e9 zn\u00e1t historick\u00e9 podm\u00ednky,ve kter\u00fdch pr\u00e1ce vznikla. Tato znalost umo\u017e\u0148uje pochopit z\u00e1mysl pr\u00e1ce a jej\u00ed c\u00edl, stav a v\u00fdvoj v\u011bdeck\u00fdch poznatk\u016f t\u00e9to doby, bl\u00ed\u017ee objasnit Leninovo zobecn\u011bn\u00ed nov\u00fdch p\u0159\u00edrodov\u011bdn\u00edch objev\u016f toho, co nov\u00e9ho vnesl Lenin do filosofie marxismu, jako\u017e i vlivu pr\u00e1ce na v\u00fdvoj ostatn\u00edch v\u011bdn\u00edch oblast\u00ed.<\/p>\n

Leninova pr\u00e1ce „Materialismus a empiriokriticismus\u201c (Kritick\u00e9 pozn\u00e1mky k jedn\u00e9 reak\u010dn\u00ed filosofii) byla naps\u00e1na v roce 1908, kni\u017en\u011b poprv\u00e9 vy\u0161la na ja\u0159e 1909. Byla to l\u00e9ta stolypinsk\u00e9 reakce n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed po por\u00e1\u017ece revoluce 1905-1907 v Rusku. Carismus a bur\u017eoasie vedly \u00fatok proti d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b a roln\u00edk\u016fm, organizovali teror proti v\u0161em revolu\u010dn\u00edm sil\u00e1m, p\u0159edev\u0161\u00edm proti bol\u0161evick\u00e9 stran\u011b. Kontrarevolu\u010dn\u00ed \u00fatok byl veden ve v\u0161ech oblastech \u017eivota, v oblasti ekonomick\u00e9, politick\u00e9 i ideologick\u00e9. Snahou bur\u017eoasie a carismu bylo upevnit svoji soci\u00e1ln\u011b-ekonomickou a politickou pozici v t\u00e9to dob\u011b. Kapitalismus v Rusku z\u00edsk\u00e1val st\u00e1le \u0161ir\u0161\u00ed a \u0161ir\u0161\u00ed prostor, zna\u010dn\u011b vzrostl vliv monopol\u016f na ekonomiku a politiku zem\u011b a upev\u0148ovalo se spojen\u00ed rusk\u00e9ho a mezin\u00e1rodn\u00edho imperialismu.V oblasti ideologick\u00e9 vystupovala kontrarevoluce proti marxistick\u00e9mu sv\u011btov\u00e9mu n\u00e1zoru, p\u0159edev\u0161\u00edm proti jeho filosofick\u00e9mu z\u00e1kladu, tj. proti dialektick\u00e9mu a historick\u00e9mu materialismu.Por\u00e1\u017eka prvn\u00ed Rusk\u00e9 revoluce a \u00fatoky reakce vyvolaly rozkol mezi „soub\u011b\u017eci“ revoluce poch\u00e1zej\u00edc\u00edch z \u0159ad bur\u017eoasn\u00ed inteligence. Mnoz\u00ed z nich \u00fatok reakce nevydr\u017eeli, za\u010dali o\u010der\u0148ovat revoluci, „ospravedl\u0148ovat\u201c zr\u00e1dcovstv\u00ed, p\u0159edpov\u00eddat \u00fapadek revolu\u010dnosti, hl\u00e1sat r\u016fzn\u00e1 n\u00e1bo\u017eensk\u00e1 u\u010den\u00ed, mystiku, op\u011bvovat bur\u017eoasn\u00ed teoretiky tzv. „voln\u00e9 l\u00e1sky“, pohlavn\u00ed nev\u00e1zanost a t\u00edm odv\u00e1d\u011bt d\u011blnickou t\u0159\u00eddu a masy pracuj\u00edc\u00edch od politick\u00e9ho boje.<\/p>\n

Tak vzniklo n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 u\u010den\u00ed „bohohleda\u010dstv\u00ed“, jeho\u017e hlasateli byli S. N. Bulgakov, D. S. Mere\u017ekovskij, F. K. Sologub, S. L. Frank, Z. D. Filosof aj.Ideov\u00fd rozklad v\u0161ak pronikl i mezi soci\u00e1ln\u00ed demokraty, z nich\u017e \u010d\u00e1st inteligence p\u0159e\u0161la na pozice filosofick\u00e9ho revizionismu. Tak skupina men\u0161evick\u00fdch filosof\u016f (Valentinov, Ju\u0161kevi\u010d) i nepevn\u00fdch bol\u0161evik\u016f (Bogdanov, Bazarov, Luna\u010darsk\u00fd) pod rou\u0161kou obrany, „rozvinut\u00ed“ a „opravy“ marxismu vystupovala proti samotn\u00fdm z\u00e1klad\u016fm marxismu.Filosoficko n\u00e1bo\u017eensk\u00fdm n\u00e1zor\u016fm \u0161\u00ed\u0159en\u00fdm men\u0161evick\u00fdmi filosofy a liter\u00e1ty z \u0159ad nepevn\u00fdch bol\u0161evik\u016f se dostalo n\u00e1zvu „bohostr\u016fjstv\u00ed“. Jde ji\u017e o zcela zjevnou zradu dialektick\u00e9ho materialismu. \u0160lo o to, \u017ee „bohostr\u016fjcov\u00e9“ vyt\u00fd\u010dili my\u0161lenku vytvo\u0159en\u00ed nov\u00e9ho, socialistick\u00e9ho n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed. Pokou\u0161eli se slou\u010dit marxismus s n\u00e1bo\u017eenstv\u00edm, marxismus ozna\u010dovali za zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, nejvy\u0161\u0161\u00ed n\u00e1bo\u017eensk\u00fd syst\u00e9m, „n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed bez boha“. Luna\u010darsk\u00fd v knize „N\u00e1bo\u017eenstv\u00ed a socialismus“ se sna\u017eil zd\u016fvodnit nutnost n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed proto, \u017ee pro \u0161irok\u00e9 masy pracuj\u00edc\u00edch pr\u00fd jsou „nep\u0159ijateln\u00e9“ „star\u00e9 a studen\u00e9 formule marxismu“. Nav\u00edc Luna\u010darsk\u00fd tvrdil, \u017ee marxistick\u00e1 filosofie je filosofi\u00ed n\u00e1bo\u017eenskou, nebo\u0165 propaguje v\u00edru (v\u011bdeck\u00fd socialismus) a \u017ee soci\u00e1ln\u00ed demokracie je nov\u00e1 „velik\u00e1 n\u00e1bo\u017eensk\u00e1 s\u00edla“, kter\u00e1 realizuje socialismus. „Bohostr\u016fjci“ ve snaze „uleh\u010dit“ propagandu v\u011bdeck\u00e9ho socialismu tak ve skute\u010dnosti vystupovali z pozic machismu proti revolu\u010dn\u00edmu marxismu a jeho filosofick\u00fdm z\u00e1klad\u016fm. Bohostr\u016fjstv\u00ed p\u0159edstavovalo v\u00e1\u017en\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed pro soci\u00e1ln\u00ed demokracii a d\u011blnick\u00e9 hnut\u00ed v\u016fbec. Lenin zd\u016fraz\u0148oval, \u017ee v\u011bdeck\u00fd socialismus nen\u00ed n\u00e1bo\u017eenstv\u00edm, ale v\u011bdou a soci\u00e1ln\u00ed demokrat nen\u00ed n\u00e1bo\u017eensk\u00fdm kazatelem, ale ateistou.Nebezpe\u010d\u00ed filosofick\u00e9 revize marxismu se zvy\u0161ovalo t\u00edm, \u017ee machist\u00e9 zakr\u00fdvali svoji reak\u010dn\u00ed idealistickou podstatu nov\u00fdmi objevy p\u0159\u00edrodov\u011bdy, kter\u00e9 jako by vyvracely dialektick\u00fd materialismus. Nav\u00edc na stranu machismu se p\u0159idala \u0159ada zn\u00e1m\u00fdch a vlivn\u00fdch p\u0159\u00edrodov\u011bdc\u016f r\u016fzn\u00fdch evropsk\u00fdch zem\u00ed, jejich\u017e jm\u00e9na a v\u011bdeck\u00e9 \u00fasp\u011bchy byly v\u0161eobecn\u011b zn\u00e1my. Byli mezi nimi takov\u00ed v\u011bdci jako H. Poincar\u00e9, P. Duhem, K. Pearson, W. Ostwald aj. (Henri POINCAR\u00c9 (1857-1912) – v\u00fdzna\u010dn\u00fd francouzsk\u00fd matematik a fyzik. Zaslou\u017eil se o rozpracov\u00e1n\u00ed teorie diferenci\u00e1ln\u00edch rovnic, matematick\u00e9 fyziky a mechaniky. Jeden ze zakladatel\u016f konvencionalismu ve v\u011bd\u011b.<\/p>\n

Pierre DUHEM<\/strong> (1861-1916) v\u00fdzna\u010dn\u00fd francouzsk\u00fd teoretick\u00fd fyzik, historik p\u0159\u00edrodn\u00edch v\u011bd a filosof. Zaob\u00edral se p\u0159edev\u0161\u00edm termodynamikou a teori\u00ed elekt\u0159iny. Ve filosofii byl subjektivn\u00edm idealistou.Karl PEARSON<\/strong> (1857-1936) zn\u00e1m\u00fd anglick\u00fd fyzik a biolog. Ve filosofii byl stoupencem pozitivismu.<\/p>\n

Wilhem OSTIVALD<\/strong> (1855-1932) nositel Nobelovy ceny za chemii. Spolu s D.I.Mend\u011blejevem vedl v\u011bdeck\u00fd \u010dasopis fyzik\u00e1ln\u00ed chemie. Zakladatel „energetismu“, tj. odr\u016fdy fyzik\u00e1ln\u00edho idealismu.)<\/p>\n

To samoz\u0159ejm\u011b posilovalo pozice machismu, dod\u00e1valo mu lesku v\u011bdeckosti a napom\u00e1halo jeho \u0161\u00ed\u0159en\u00ed mezi p\u0159\u00edrodov\u011bdci. Nav\u00edc byl vyd\u00e1v\u00e1n machismus za „novou filosofii“ stoj\u00edc\u00ed nad matematick\u00e9 fyziky a mechaniky. Jeden ze zakladatel\u016f konvencionalismu ve v\u011bd\u011b, materialismem a idealismem. Bylo pou\u017e\u00edv\u00e1no mnoho pojm\u016f, kter\u00e9 byly pro \u0161ir\u0161\u00ed okruh \u010dten\u00e1\u0159\u016f nesrozumiteln\u00e9. Ty m\u011bly rovn\u011b\u017e vzbudit zd\u00e1n\u00ed v\u011bdeckosti t\u00e9to „nov\u00e9 filosofie“.<\/p>\n

Krom\u011b toho revize marxistick\u00e9 filosofie byla prov\u00e1d\u011bna spolu s politick\u00fdm revizionismem a oportunismem II. Internacion\u00e1ly, jej\u00ed\u017e n\u011bkte\u0159\u00ed v\u016fdci se domn\u00edvali, \u017ee je mo\u017en\u00e9 slou\u010dit marxismus s idealistickou filosofii. Tak Adler ozna\u010doval machistickou filosofii za velk\u00fd v\u011bdeck\u00fd objev, Kautsk\u00fd tvrdil, \u017ee marxismus nen\u00ed spjat s \u017e\u00e1dnou filosofi\u00ed a proto je slu\u010diteln\u00fd s teori\u00ed pozn\u00e1n\u00ed Macha.V\u016fdcov\u00e9 II. Internacion\u00e1ly (Kautsk\u00fd, Adler, Bauer) podporovali machismus zcela otev\u0159en\u011b. V \u010dasopisech N\u011bmeck\u00e9 soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e9 strany po \u0159adu let publikovali stat\u011b machist\u016f a jin\u00fdch revizionist\u016f.Filosofi\u010dt\u00ed revizionist\u00e9 ozna\u010dovali machismus za posledn\u00ed slovo v\u011bdy a navrhovali jeho p\u0159ijet\u00ed za ideologii d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy. Machismus se stal v\u00e1\u017en\u00fdm nebezpe\u010d\u00edm pro v\u011bt\u0161inu strany i mezin\u00e1rodn\u00ed d\u011blnick\u00e9 hnut\u00ed. Bylo tedy t\u0159eba ochr\u00e1nit a d\u00e1le rozvinout filozofii marxismu, vyzbrojit stranu teoreticky.<\/p>\n

Ochrana a rozvinut\u00ed teoretick\u00fdch z\u00e1klad\u016f strany, jej\u00edho filosofick\u00e9ho sv\u011btov\u00e9ho n\u00e1zoru se dostaly na prv\u00e9 m\u00edsto.Tohoto \u00fakolu se uj\u00edm\u00e1 V. I. Lenin. Prvn\u00edm vystoupen\u00edm Lenina proti machismu a mezin\u00e1rodn\u00edmu revizionismu a oportunismu byla jeho sta\u0165 „Marxismus a revizionismus“ (duben 1906). V t\u00e9to pr\u00e1ci Lenin ukazuje, \u017ee revizionismus je mezin\u00e1rodn\u00ed jev, \u017ee pronikl i do mezin\u00e1rodn\u00edho d\u011blnick\u00e9ho hnut\u00ed, \u017ee m\u00e1 svoje t\u0159\u00eddn\u00ed ko\u0159eny v kapitalistick\u00e9 spole\u010dnosti a \u017ee m\u00e1 tak\u00e9 zdroje ideov\u00e9.Pokud jde o zevrubnou kritiku machismu, Lenin v pozn\u00e1mce k pr\u00e1ci „Marxismus a revizionismus\u201c p\u00ed\u0161e, \u017ee „v nejbli\u017e\u0161\u00ed budoucnosti v n\u011bkolika \u010dl\u00e1nc\u00edch nebo ve zvl\u00e1\u0161tn\u00ed bro\u017eu\u0159e vystoup\u00ed proti „nov\u00fdm novohumovsk\u00fdm a novoberkeleyovsk\u00fdm revizionist\u016fm“. (Lenin, V.I.: Vybran\u00e9 spisy, sv. 1, Svoboda, Praha 1972, s. 31)<\/p>\n

Tento slib pln\u00ed pr\u00e1v\u011b prac\u00ed „Materialismus a empiriokriticismus“.<\/em><\/p>\n

Podn\u011btem k naps\u00e1n\u00ed pr\u00e1ce „Materialismus a empiriokriticismus“ bylo vyd\u00e1n\u00ed machistick\u00e9ho sborn\u00edku „N\u00e1\u010drtky o filozofii marxismu“. Lenin se rozhodl sv\u00e9st s machisty boj. Naps\u00e1n\u00ed Leninovy pr\u00e1ce p\u0159edch\u00e1zelo velice hlubok\u00e9 studium mno\u017estv\u00ed svazk\u016f jak rusk\u00fdch, tak i zahrani\u010dn\u00edch machist\u016f, Macha, Avenaria a ostatn\u00edch idealisti. Bylo tak\u00e9 nutn\u00e9 prostudovat velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed literatury p\u0159\u00edrodov\u011bdn\u00ed. Za mnoh\u00fdmi speci\u00e1ln\u00edmi pracemi jezdil dokonce a\u017e do Lond\u00fdna do knihovny Britsk\u00e9ho muzea. P\u0159i vlastn\u00edm psan\u00ed pr\u00e1ce „Materialismus a empiriokriticismus“ pou\u017eil v\u00edce ne\u017e 200 knih a stat\u00ed.Lenin nazval svoji pr\u00e1ci „Materialismus a empiriokriticismus“ ne n\u00e1hodou. Filosofie machismu se naz\u00fdv\u00e1 „empiriokritickou“. Mach i Avenarius se sna\u017eili vyt\u011bsnat z v\u011bdy a filosofie takov\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 pojmy jako „hmota“, „p\u0159\u00ed\u010dinnost“, „nutnost“, \u201ez\u00e1konitost\u201c apod. Tvrdili, \u017ee jsou to lidmi „vymy\u0161len\u00e9“ pojmy, kter\u00fdm nic ve skute\u010dnosti neodpov\u00edd\u00e1, \u017ee objektivn\u011b neexistuj\u00ed. Vych\u00e1zej\u00edc z tohoto chybn\u00e9ho stanoviska si vyt\u00fd\u010dili za c\u00edl, o\u010distit v\u011bdom\u00ed a zku\u0161enost od takov\u00fdchto pojm\u016f. Odtud tak\u00e9 pojem „empiriokriticismus\u201c, tj. kritika zku\u0161enosti (empirie – zku\u0161enost), o\u010di\u0161t\u011bn\u00ed zku\u0161enosti.Jak\u00e1 je struktura pr\u00e1ce „Materialismus a empiriokriticismus“. Za z\u00e1klad pr\u00e1ce bylo vzato „Deset ot\u00e1zek referentovi“, ve kter\u00fdch jsou zformulov\u00e1ny z\u00e1kladn\u00ed principi\u00e1ln\u00ed teze marxistick\u00e9 filosofie. „Deset ot\u00e1zek referentovi“ napsal Lenin v kv\u011btnu 1908 v Lond\u00fdn\u011b a zaslal \u010dlenu Bol\u0161evick\u00e9ho centra s \u010dlenu redakce „Prolet\u00e1\u0159“ I. F. Dubrovnick\u00e9mu jako teze k jeho vystoupen\u00ed k refer\u00e1tu A. Bogdanova na konferenci, kter\u00e1 se konala v \u017denev\u011b 15. kv\u011btna 1908.Pr\u00e1ce poz\u016fst\u00e1v\u00e1 z \u00favodu, \u0161esti kapitol a z\u00e1v\u011bru. <\/p>\n

V \u00favodu jsou analyzov\u00e1ny ideov\u00e1 zdroje machismu. Lennin zde zcela p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b a argumentovan\u011b dokazuje, \u017ee machismus je odr\u016fdou subjektivn\u00edho idealismu G. Berkeleye, \u017ee pr\u00e1v\u011b jeho n\u00e1zory tvo\u0159\u00ed teoretick\u00fd z\u00e1klad n\u00e1zor\u016f machist\u016f.Prvn\u00ed t\u0159i kapitoly se naz\u00fdvaj\u00ed „Teorie pozn\u00e1n\u00ed empiriokriticismu a dialektick\u00e9ho materialismu“. V nich Lenin podrobil zevrubn\u00e9 kritice teorii pozn\u00e1n\u00ed machismu, d\u00e1le rozvinul pou\u010dky dialektick\u00e9ho materialismu o prvotnosti hmoty a druhotnosti v\u011bdom\u00ed, zde formuluje filosofickou kategorii hmoty, rozpracov\u00e1v\u00e1 teorii odrazu, analyzuje z\u00e1kladn\u00ed formy existence hmoty, tj. pohyb, prostor a \u010das, analyzuje nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed filosofick\u00e9 kategorie spjat\u00e9 s marxistickou teori\u00ed pozn\u00e1n\u00ed jako absolutn\u00ed a relativn\u00ed pravda, praxe, objektivnost pravdy, konkr\u00e9tnost pravdy atp.<\/p>\n

Ve \u010dtvrt\u00e9 kapitole nazvan\u00e9 „Filosofi\u010dt\u00ed idealist\u00e9 jako spojenci a n\u00e1sledovn\u00edci empiriokriticismu“ objas\u0148uje spjatost machismu s ostatn\u00edmi filosofick\u00fdmi proudy, tj. empiriosymbolismem, empiriomonismem a jin\u00fdmi druhy machismu.V p\u00e1t\u00e9 kapitole „Nejnov\u011bj\u0161\u00ed revoluce v p\u0159\u00edrodov\u011bd\u011b a filosofick\u00fd idealismus“ je pod\u00e1na zevrubn\u00e1 anal\u00fdza podstaty revoluce v p\u0159\u00edrodov\u011bd\u011b a pod\u00e1na kritika fysik\u00e1ln\u00edho idealismu, zde jsou zformulov\u00e1ny filosofick\u00e9 z\u00e1v\u011bry z nejnov\u011bj\u0161\u00edch objev\u016f p\u0159\u00edrodov\u011bdy, vyt\u00fd\u010deny \u00fakoly a cesty dal\u0161\u00edho rozvoje v\u011bdy.\u0160est\u00e1 kapitola „Empiriokriticismus a historick\u00fd materialismus“ je v\u011bnov\u00e1na nejz\u00e1va\u017en\u011bj\u0161\u00edm probl\u00e9m\u016fm historick\u00e9ho ma\u00acterialismu a kritika machistick\u00e9ho u\u010den\u00ed o lidsk\u00e9 spole\u010dnosti.<\/p>\n

V „Z\u00e1v\u011bru“ pr\u00e1ce Lenin formuluje z\u00e1sadn\u00ed hlediska pou\u017eit\u00e1 p\u0159i kritice machismu.Obsah pr\u00e1ce „Materialismus a empiriokriticismus“ sv\u011bd\u010d\u00ed o tom, \u017ee v n\u00ed jsou \u0159e\u0161eny a rozvinuty z\u00e1kladn\u00ed ot\u00e1zky marxistick\u00e9 filozofie. Tato pr\u00e1ce je skute\u010dnou encyklopedi\u00ed marxistick\u00e9 filozofie, tvo\u0159\u00ed z\u00e1klad nov\u00e9, leninsk\u00e9 etapy v jej\u00edm v\u00fdvoji.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

V bohat\u00e9m filosofick\u00e9m d\u011bdictv\u00ed V. I. Lenina zauj\u00edm\u00e1 pr\u00e1ce \u201eMaterialismus a empiriokriticismus“ zvl\u00e1\u0161tn\u00ed m\u00edsto. Je velice d\u016fle\u017eit\u00fdm a v jist\u00e9m<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[10],"tags":[91],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/474"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=474"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/474\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=474"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=474"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=474"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}