{"id":475,"date":"2008-11-19T12:15:11","date_gmt":"2008-11-19T11:15:11","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2008\/11\/19\/materialismus-a-empiriokriticismus-2\/"},"modified":"2008-11-19T12:15:11","modified_gmt":"2008-11-19T11:15:11","slug":"materialismus-a-empiriokriticismus-2","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2008\/11\/19\/materialismus-a-empiriokriticismus-2\/","title":{"rendered":"Materialismus a empiriokriticismus (2)"},"content":{"rendered":"<p> <img loading=\"lazy\" class=\" alignleft size-full wp-image-3\" src=\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2007\/10\/logo.jpg\" border=\"0\" alt=\"logo\" title=\"logo\" hspace=\"5\" vspace=\"5\" width=\"100\" height=\"65\" align=\"left\" \/> V. I. LENIN O DVOU Z\u00c1KLADN\u00cdCH SM\u011aRECH VE FILOSOFII <\/p>\n<p> V prvn\u00ed kapitole pr\u00e1ce &quot;Materialismus a empiriokriticismus&quot; Lenin objas\u0148uje, \u017ee v \u0159e\u0161en\u00ed z\u00e1kladn\u00ed ot\u00e1zky filosofie existuj\u00edc\u00ed dv\u011b z\u00e1kladn\u00ed linie, dva z\u00e1kladn\u00ed sm\u011bry ve filosofii a klade ot\u00e1zku:\u00a0 &quot;M\u00e1me vych\u00e1zet od v\u011bc\u00ed k po\u010ditku a my\u0161lence? \u010ci od my\u0161lenky a po\u010ditku k v\u011bcem?&quot; a ukazuje,\u00a0 \u017ee &quot;Prvn\u00ed,\u00a0 tj. materialistick\u00e9 linie se dr\u017e\u00ed Engels. Druh\u00e9,\u00a0 tj.\u00a0 idealistick\u00e9 linie se dr\u017e\u00ed Mach. (s. 40. V z\u00e1vorce jsou uvedeny strany Leninova d\u00edla &quot;Materialismus a empiriokriticismus&quot; podle: Spisy,\u00a0 sv. 14, SNPL, Praha 1957.) <\/p>\n<p> &nbsp; <\/p>\n<p> <!--more--> <\/p>\n<p> Prvn\u00ed linie je materialistick\u00e1, nebo\u0165 uzn\u00e1v\u00e1 objektivn\u00ed (tj. na v\u011bdom\u00ed nez\u00e1vislou) existenci sv\u011bta (p\u0159\u00edrody, spole\u010dnosti), zat\u00edmco druh\u00e1 linie je idealistick\u00e1, nebo\u0165 \u010din\u00ed existenci sv\u011bta z\u00e1vislou na po\u010ditc\u00edch, v\u011bdom\u00ed, \u010di duchu.Lenin podrobil zevrubn\u00e9 kritice subjektivn\u011b idealistick\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed z\u00e1kladn\u00ed ot\u00e1zky filosofie. Rakousk\u00fd fyzik a filosof prof. Ernst Mach, n\u011bmeck\u00fd bur\u017eoasn\u00ed filosof Richard Avenarius i jejich stoupenci odm\u00edtali existenci objektivn\u00edho sv\u011bta, hmoty mimo v\u011bdom\u00ed,\u00a0 i kdy\u017e navenek vyhla\u0161ovali, \u017ee vedou boj s materialismem i idealismem jako &quot;jednostrann\u00fdmi\u201c filosofick\u00fdmi sm\u011bry. Ve snaze postavit se nad materialismus i idealismus, p\u0159ekonat &quot;jednostrannosti&quot; v \u0159e\u0161en\u00ed z\u00e1kladn\u00ed ot\u00e1zky filosofie, Mach za v\u00fdchoz\u00ed pojem stanovil tzv. &quot;element\u201c. Prohl\u00e1sil, \u017ee &quot;sv\u011bt je komplex po\u010ditk\u016f\u201c jako element\u016f. Ve sv\u00e9 pr\u00e1ci &quot;Mechanika&quot; napsal, \u017ee ne v\u011bci, t\u011blesa, ale barvy, zvuky, tlaky, prostor, \u010das, v\u016fn\u011b atp.\u00a0 (tj. to, co obvykle naz\u00fdv\u00e1me po\u010ditky) jsou v podstat\u011b elementy sv\u011bta. Z toho vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee podle Macha je v\u011bc my\u0161len\u00fd symbol po\u010ditk\u016f a sv\u011bt se skl\u00e1d\u00e1 pouze z na\u0161ich po\u010ditk\u016f. Tak podle Macha sv\u011bt poz\u016fst\u00e1v\u00e1 z element\u016f, krom\u011b nich\u017e ji\u017e nic neexistuje a slov\u00ed\u010dko &quot;element&quot; je pouze jin\u00fdm n\u00e1zvem pro po\u010ditek. Tedy prvotn\u00ed jsou po\u010ditky. To sam\u00e9 v\u0161ak tvrdil ji\u017e anglick\u00fd biskup Berkeley, prohla\u0161uj\u00edc, \u017ee sv\u011bt je &quot;kombinace po\u010ditk\u016f&quot;. &quot;Jsou-li t\u011blesa &quot;komplexy po\u010ditk\u016f&quot;, jak prav\u00ed Mach nebo &quot;kombinace po\u010ditk\u016f&quot;, jak \u0159\u00edkal Berkeley, pak z toho nutn\u011b vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee sv\u011bt je jen mou p\u0159edstavou&quot; (s. 40) poznamen\u00e1v\u00e1 v t\u00e9to souvislosti V. I. Lenin. <\/p>\n<p> Lenin p\u0159i kritice Machova u\u010den\u00ed o v\u011bcech jako komplexech element\u016f (po\u010ditk\u016f) p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b dok\u00e1zal, \u017ee machismus je pokra\u010dov\u00e1n\u00edm berkeley\u00e1nstv\u00ed). \u0158\u00edci, \u017ee v\u011bci, t\u011blesa jsou komplexy po\u010ditk\u016f nebo element\u016f, \u017ee za nimi ji\u017e nic neexistuje, znamen\u00e1 pop\u0159\u00edt i existenci &quot;&#8230; jin\u00fdch lid\u00ed krom\u011b sebe sama: to je nej\u010dist\u0161\u00ed solipsismus&quot;. (s. 40)T\u00e9ho\u017e \u00fakolu se ujal i Avenarius, kter\u00fd ve sv\u00e9 filosofii empiriokriticismu vyt\u00fd\u010dil koncepci &quot;principi\u00e1ln\u00ed koordinace&quot; (s. 66-75) Podstata t\u00e9to koncepce spo\u010d\u00edv\u00e1 v tvrzen\u00ed, \u017ee J\u00e1 (podle Avenaria centr\u00e1ln\u00ed \u010dlen) a okol\u00ed (proti\u010dlen) existuj\u00ed v nerozlu\u010dn\u00e9 jednot\u011b, kdy jedno bez druh\u00e9ho nem\u016f\u017ee existovat. Jinak \u0159e\u010deno, jestli\u017ee okol\u00ed (ne-J\u00e1) neexistuje bez J\u00e1, potom J\u00e1, tj. \u010clov\u011bk, subjekt je prvotn\u00ed a ne-J\u00e1, tj. okol\u00ed, vn\u011bj\u0161\u00ed sv\u011bt je odvozen od J\u00e1. T\u011bmto subjektivn\u011b idealistick\u00fdm v\u00fdmysl\u016fm uv\u011b\u0159ili mnoz\u00ed machist\u00e9 a za\u010dali machismus vyd\u00e1vat za &quot;novou, realistickou&quot;, tj. materialistickou teorii a stav\u011bt se do pozice obr\u00e1nc\u016f &quot;naivn\u00edho realismu&quot;, Lenin vyvr\u00e1til tato tvrzen\u00ed a dok\u00e1zal, \u017ee &quot;naivn\u00ed realismus&quot; a subjektivn\u00ed idealismus jsou v p\u0159\u00edkr\u00e9m rozporu. Zd\u016fraz\u0148uje, \u017ee &quot;naivn\u00ed realismus ka\u017ed\u00e9ho zdrav\u00e9ho \u010dlov\u011bka, kter\u00fd posud nebyl v bl\u00e1zinci nebo nechodil do \u0161koly k idealistick\u00fdm filosof\u016fm, spo\u010d\u00edv\u00e1 v tom, \u017ee v\u011bci, okol\u00ed, sv\u011bt existuj\u00ed nez\u00e1visle na na\u0161em v\u011bdom\u00ed, na na\u0161em J\u00e1 a na \u010dlov\u011bku v\u016fbec&quot; (s.\u00a0 69). <\/p>\n<p> Ve \u010dtvrt\u00e9m a p\u00e1t\u00e9m paragrafu prvn\u00ed kapitoly (&quot;Existovala p\u0159\u00edroda p\u0159ed \u010dlov\u011bkem?&quot;, &quot;Mysl\u00ed \u010dlov\u011bk mozkem?&quot;) Lenin rozpracov\u00e1v\u00e1 z\u00e1kladn\u00ed ot\u00e1zku filosofie. Na z\u00e1klad\u011b nejnov\u011bj\u0161\u00edch poznatk\u016f v\u011bdy ukazuje, \u017ee p\u0159\u00edroda existuje v\u011b\u010dn\u011b, tj. existovala p\u0159ed \u010dlov\u011bkem, bez n\u011bho, kdy nebylo \u017e\u00e1dn\u00e9ho J\u00e1, subjektu, centr\u00e1ln\u00edho \u010dlenu koordinace, \u017e\u00e1dn\u00fdch komplex\u016f po\u010ditk\u016f. P\u0159\u00edroda nepot\u0159ebuje \u017e\u00e1dn\u00e9ho tv\u016frce, p\u0159\u00edroda\u00a0 je p\u0159\u00ed\u010dinou sama sob\u011b. Naopak, \u010dlov\u011bk je produktem p\u0159\u00edrody, jej\u00edho z\u00e1konit\u00e9ho v\u00fdvoje. To znamen\u00e1, \u017ee po\u010ditky vznikaj\u00ed a\u017e na pom\u011brn\u011b vysok\u00e9m stupni v\u00fdvoje p\u0159\u00edrody. &quot;Hmota je prvotn\u00ed; my\u0161len\u00ed, v\u011bdom\u00ed, po\u010ditek jsou produktem hmoty velmi vysok\u00e9ho stupn\u011b v\u00fdvoje. To \u0159\u00edk\u00e1 materialistick\u00e1 teorie pozn\u00e1n\u00ed,\u00a0 kterou \u017eiveln\u011b zast\u00e1vaj\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed v\u011bdy (s. 75). <\/p>\n<p> Subjektivn\u011b idealistick\u00e9 n\u00e1zory machist\u016f p\u0159i \u0159e\u0161en\u00ed z\u00e1kladn\u00ed ot\u00e1zky filosofie nach\u00e1z\u00ed sv\u00e9 stoupence i v sou\u010dasn\u00e9 bur\u017eoazn\u00ed filosofii, zejm\u00e9na ve filozofii neopozitivismu a existencialismu. Tak &quot;principi\u00e1ln\u00ed koordinace&quot; R. Avenaria se odr\u00e1\u017e\u00ed ve filosofii existencialismu, kter\u00e1 \u010din\u00ed z \u010dlov\u011bka centrum sv\u011bta. Z\u00e1padon\u011bmeck\u00fd existencialista Martin Heidegger (nar. 1839) tvrd\u00ed, \u017ee objekt je neodd\u011bliteln\u00fd od \u010dlov\u011bka, od jeho v\u011bdom\u00ed, \u017ee objekt a subjekt jsou navz\u00e1jem neodd\u011bliteln\u00ed, existuj\u00ed jedin\u011b spolu, kdy rozhoduj\u00edc\u00ed role p\u0159\u00edslu\u0161\u00ed subjektu. Shodn\u011b s Heideggerem, av\u0161ak daleko p\u0159\u00edmo\u010da\u0159eji a jasn\u011bji hovo\u0159\u00ed dal\u0161\u00ed z pil\u00ed\u0159\u016f existencialismu Karl Jaspers (1882-1969). Tvrd\u00ed, \u017ee byt\u00ed je produktem J\u00e1, \u017ee J\u00e1 mohu pochopit ne-J\u00e1 pouze spolu se mnou. To znamen\u00e1, \u017ee existencialist\u00e9 podobn\u011b jako (\u0161achist\u00e9 pova\u017euj\u00ed za nemo\u017enou existenci ne- J\u00e1, tj. objektivn\u00edho sv\u011bta bez J\u00e1, tj. bez subjektu. Z \u0159e\u0161en\u00e9ho je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee soudob\u00e1 filosofie existencialismu v mnoh\u00e9m pokra\u010duje v machistick\u00fdch n\u00e1zorech v \u0159e\u0161en\u00ed z\u00e1kladn\u00ed ot\u00e1zky filosofie, i kdy\u017e pod nov\u00fdm n\u00e1zvem. Proto leninsk\u00e1 kritika machismu m\u00e1 zna\u010dn\u00fd v\u00fdznam i pro kritiku r\u016fzn\u00fdch sm\u011br\u016f soudob\u00e9 bur\u017eoazn\u00ed filosofie.  <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>V. I. LENIN O DVOU Z\u00c1KLADN\u00cdCH SM\u011aRECH VE FILOSOFII V prvn\u00ed kapitole pr\u00e1ce &quot;Materialismus a empiriokriticismus&quot; Lenin objas\u0148uje, \u017ee v<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[10],"tags":[92],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/475"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=475"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/475\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=475"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=475"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=475"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}