![\"logo\"](\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2007\/10\/logo.jpg\" "\\"logo\\""){kind=logo}
3. LENINSK\u00c9 POJET\u00cd HMOTY A V\u011aDOM\u00cd V PR\u00c1CI "MATERIALISMUS A EMPIRIOKRITICISMUS <\/p>\n 3. LENINSK\u00c9 POJET\u00cd HMOTY A V\u011aDOM\u00cd V PR\u00c1CI "MATERIALISMUS A EMPIRIOKRITICISMUS <\/p>\n
Machistick\u00e9 \u00fatoky proti marxismu byly vedeny p\u0159edev\u0161\u00edm proti jeho \u00fast\u0159edn\u00ed\u00a0 kategorii, tj. hmot\u011b. Mach, Avenarius, Pearson, Bogdanov a ostatn\u00ed ozna\u010dovali hmotu za fikci a sna\u017eili se ji \u00fapln\u011b vylou\u010dit z filosofie a v\u011bdy v\u016fbec. Pojem hmoty se pokou\u0161eli nahradit "elementy zku\u0161enosti",\u00a0 tj. \u010d\u00edmsi "t\u0159et\u00edm", ov\u0161em ve skute\u010dnosti v\u0161ak \u0161lo o pokusy ztoto\u017enit hmotu s po\u010ditky. <\/p>\n
<\/p>\n
Machist\u00e9, jako\u017e i jejich sou\u010dasn\u00ed stoupenci z \u0159ad neopozitivist\u016f pova\u017euj\u00ed za jedinou realitu zku\u0161enost. Av\u0161ak zku\u0161enost ch\u00e1panou idealisticky, tj.\u00a0 redukovanou na po\u010ditky a pro\u017eitky subjektu. Od takto pojat\u00e9 zku\u0161enosti\u00a0 je pak odvozov\u00e1na i samotn\u00e1 p\u0159\u00edroda.
Machist\u00e9 p\u0159ekrucovali skute\u010dn\u00fd obsah pojmu zku\u0161enost, vyjmuli z n\u011bho objektivn\u00ed obsah, zku\u0161enost interpretovali z pozic subjektivn\u00edho idealismu.\u00a0 "Je jisto, \u017ee ve\u0161ker\u00fd machismus, v \u0161irok\u00e9m smyslu toho slova, spo\u010d\u00edv\u00e1 pouze v tom, \u017ee nepozorovateln\u00fdmi nuancemi komol\u00ed re\u00e1ln\u00fd smysl slova "zku\u0161enost"! (s. 311) Jedna z takov\u00fdch nuanc\u00ed, p\u0159ekrucuj\u00edc\u00edch re\u00e1ln\u00fd smysl pojmu zku\u0161enost je bohdanovsk\u00e1 "substituce" psychick\u00e9ho fyzick\u00fdm. Podle Bogdanova fyzick\u00fd sv\u011bt je "soci\u00e1ln\u011b organizovan\u00e1 zku\u0161enost" lid\u00ed. To v\u0161ak je podle slov V. I. Lenina "nesmysl filosofick\u00e9ho idealismu", "v\u00fdsm\u011bch p\u0159\u00edrodn\u00edm v\u011bd\u00e1m", nebo\u0165 "soci\u00e1ln\u011b organizovan\u00e1 zku\u0161enost" je odvozena od fyzick\u00e9 p\u0159\u00edrody, je v\u00fdsledkem jej\u00edho dlouh\u00e9ho v\u00fdvoje, je to v rozporu s tez\u00ed, \u017ee \u201efyzick\u00fd sv\u011bt existuje nez\u00e1visle na lidstvu a lidsk\u00e9 zku\u0161enosti, \u017ee fyzick\u00fd sv\u011bt existoval tehdy, kdy nemohlo b\u00fdt \u017e\u00e1dn\u00e9 "soci\u00e1lnosti" a "\u017e\u00e1dn\u00e9" organizace lidsk\u00e9 zku\u0161enosti, atd." (s. 128)
Ve t\u0159et\u00ed kapitole pr\u00e1ce "Materialismus a empiriokriticismus" Lenin analyzuje n\u00e1zory na zku\u0161enost dvou z\u00e1kladn\u00edch sm\u011br\u016f ve filosofii, tj. materialismu a idealismu. Dialektick\u00fd ma\u00acterialismus ch\u00e1pe zku\u0161enost jako\u00a0 jeden z element\u016f spole\u010densk\u00e9 praxe, jako vztah a aktivn\u00ed p\u016fsoben\u00ed subjektu a objektu i v\u00fdsledek tohoto p\u016fsoben\u00ed. P\u0159itom Lenin p\u0159i kritice idealistick\u00e9ho pojet\u00ed zku\u0161enosti ukazuje, \u017ee nem\u016f\u017ee b\u00fdt \u017e\u00e1dn\u00e9 zku\u0161enosti – bez vn\u011bj\u0161\u00edho, objektivn\u00edho sv\u011bta, kter\u00fd p\u016fsob\u00ed na \u010dlov\u011bka.
Sou\u010dasn\u00e1 p\u0159\u00edrodov\u011bda dokazuje, \u017ee v\u0161echny rozmanit\u00e9 p\u0159edm\u011bty a jevy,\u00a0 po\u010d\u00ednaje nejmen\u0161\u00edmi \u010d\u00e1sticemi a kon\u010de galaxiemi, po\u010d\u00ednaje\u00a0 jednobun\u011b\u010dn\u00fdmi organismy a kon\u010de \u010dlov\u011bkem,\u00a0 jsou r\u016fzn\u00e9 druhy, formy a stavy neust\u00e1le se m\u011bn\u00edc\u00ed, pohybuj\u00edc\u00ed a vyv\u00edjej\u00edc\u00ed hmoty. V objektivn\u00ed existenci v\u0161ech p\u0159edm\u011bt\u016f a jev\u016f pr\u00e1v\u011b spo\u010d\u00edv\u00e1 materi\u00e1ln\u00ed jednota sv\u011bta. V\u0161echno to, co se nach\u00e1z\u00ed ve v\u011bdom\u00ed \u010dlov\u011bka je ide\u00e1ln\u00ed a je odra\u00aczem materi\u00e1ln\u00edho sv\u011bta. <\/p>\n
V. I. Lenin v pr\u00e1ci "Materialismus a empiriokriticismus" pod\u00e1v\u00e1 klasickou dialekticko-materialistickou definici hmoty, v n\u00ed\u017e je zformulov\u00e1na podstata materialistick\u00e9ho sv\u011btov\u00e9ho n\u00e1zoru a vymezena protikladnost mezi materialismem na stran\u011b jedn\u00e9 a idealismem a agnosticismem na stran\u011b druh\u00e9. "Hmota je filosofick\u00e1 kategorie k ozna\u010den\u00ed objektivn\u00ed reality, je\u017e je d\u00e1na \u010dlov\u011bku v jeho po\u010ditc\u00edch, je\u017e je kop\u00edrov\u00e1na, fotografov\u00e1na, zobrazov\u00e1na na\u0161imi po\u010ditky a existuje nez\u00e1visle na nich." (s. 133)
Na jin\u00e9m m\u00edst\u011b, kdy\u017e hovo\u0159\u00ed Lenin o tom, \u017ee pop\u00edr\u00e1n\u00ed hmoty je sou\u010dasn\u011b odm\u00edt\u00e1n\u00edm objektivn\u00edch zdroj\u016f na\u0161ich po\u010ditk\u016f p\u00ed\u0161e: "hmota je to, co p\u016fsob\u00ed na na\u0161e smyslov\u00e9 org\u00e1ny, vyvol\u00e1v\u00e1 po\u010ditek; hmota je objektivn\u00ed realita dan\u00e1 n\u00e1m v po\u010ditk\u016f apod." (s. 151)
Mezi uveden\u00fdmi formulacemi v\u0161ak nen\u00ed principi\u00e1ln\u00ed rozd\u00edl. Zat\u00edmco v prvn\u00ed\u00a0 je zd\u016frazn\u011bn gnoseologick\u00fd aspekt pojmu hmota, pak v druh\u00e9m je zd\u016frazn\u011bn jej\u00ed substancion\u00e1ln\u00ed aspekt. K sjednocen\u00ed obou aspekt\u016f poch\u00e1z\u00ed v ucelen\u00e9m dialekticko-materialistick\u00e9m pojet\u00ed hmoty jako filosofick\u00e9 kategorie.
Tedy hmota je filosofick\u00e1 kategorie k ozna\u010den\u00ed objektivn\u00ed reality. Hmota jako filosofick\u00e1 kategorie je pojem zna\u010dn\u011b \u0161irok\u00fd. Leninsk\u00e9 vymezen\u00ed hmoty m\u00e1 v\u0161eobecn\u00fd charakter, vztahuje se nejen na p\u0159\u00edrodu, ale i na lidskou spole\u010dnost. Zahrnuje v\u0161echny druhy a formy objektivn\u00ed reality, je v\u00fdsledkem teoretick\u00fdch zobecn\u011bn\u00ed podstatn\u00fdch a obecn\u00fdch vlastnost\u00ed, je\u017e\u00a0 jsou v\u0161em v\u011bcem a jev\u016fm materi\u00e1ln\u00edho sv\u011bta. Takov\u00fdmi podstatn\u00fdmi a obecn\u00fdmi vlastnostmi zkouman\u00fdmi Leninem v pr\u00e1ci "Materialismus a empiriokriticismus" jsou:<\/p>\n
1. vlastnost b\u00fdt objektivn\u00ed realitou, tj. existovat mimo a nez\u00e1visle na lidsk\u00e9m v\u011bdom\u00ed;
2. schopnost hmoty p\u016fsobit na smyslov\u00e9 org\u00e1ny a vyvol\u00e1vat po\u010ditky;
3. vlastnost b\u00fdt neust\u00e1le v pohybu;
4. vlastnost odrazu.<\/p>\n
Lenin zd\u016fraz\u0148oval, \u017ee filosofick\u00fd pojem nesm\u00edme zam\u011b\u0148o\u00acvat s p\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00fdmi p\u0159edstavami o fyzik\u00e1ln\u00edch vlastnostech a slo\u017een\u00ed hmoty. D\u011bjiny v\u011bdy sv\u011bd\u010d\u00ed o tom, \u017ee p\u0159edstavy o slo\u017een\u00ed hmoty a jejich vlastnostech se neust\u00e1le m\u011bn\u00ed, vyv\u00edj\u00ed. Ty \u010di ony n\u00e1zory o slo\u017een\u00ed hmoty a jejich vlastnostech maj\u00ed relativn\u00ed charakter (a v\u0161ak odr\u00e1\u017e\u00ed objektivn\u00ed skute\u010dnost). Nov\u00e9 poznatky o hmot\u011b jsou historicky podm\u00edn\u011bn\u00e9, ne\u00fapln\u00e9 a nep\u0159esn\u00e9, av\u0161ak jist\u00e9 je to, \u017ee jsou objektivn\u011b prav\u00acdiv\u00e9.
\u017d\u00e1dn\u00e9 nov\u00e9 objevy v\u0161ak nemohou vyvr\u00e1tit tez\u00ed dialektick\u00e9ho materialismu o\u00a0 tom, \u017ee hmota je objektivn\u00ed realita, existuj\u00edc\u00ed vn\u011b a nez\u00e1visle na lidsk\u00e9m v\u011bdom\u00ed, Lenin v t\u00e9to souvislosti poznamen\u00e1v\u00e1:
"Proto \u0159\u00edkat, \u017ee takov\u00fd pojem m\u016f\u017ee zastarat, je d\u011btsk\u00e9 \u017evatl\u00e1n\u00ed, je nesmysln\u00e9 opakov\u00e1n\u00ed ar\u00acgument\u016f m\u00f3dn\u00ed reak\u010dn\u00ed filosofie", (s. 133) A d\u00e1le pokra\u010duje: "Ot\u00e1zka, m\u00e1me-li uznat \u010di zavrhnout pojem hmoty je ot\u00e1zkou,\u00a0 zda \u010dlov\u011bk m\u016f\u017ee d\u016fv\u011b\u0159ovat sv\u011bdectv\u00ed sv\u00fdch smyslo\u00acv\u00fdch org\u00e1n\u016f, ot\u00e1zkou,\u00a0\u00a0 jak\u00fd je zdroj na\u0161eho pozn\u00e1n\u00ed, ot\u00e1zkou, kter\u00e1 byla kladena a o n\u00ed\u017e se vedl spor od sam\u00e9ho po\u010d\u00e1tku filosofie, ot\u00e1zkou, kter\u00e1 m\u016f\u017ee b\u00fdt profesorsk\u00fdmi clowny p\u0159estrojena do tis\u00edcer\u00fdch rouch,\u00a0 ale\u00a0 kter\u00e1 nem\u016f\u017ee zastarat, jako nem\u016f\u017ee zastarat ot\u00e1zka, je-li zdrojem lidsk\u00e9ho pozn\u00e1n\u00ed zrak a hmat,\u00a0 sluch a \u010dich." (s.133-134)
P\u0159i v\u011bdeck\u00e9m zd\u016fvod\u0148ov\u00e1n\u00ed v\u00fd\u0161e uveden\u00e9 definice hmoty jako filosofick\u00e9 kategorie, kritizuje Lenin tvrzen\u00ed machisty Bogdanova, \u017ee marxistick\u00e9 vymezen\u00ed hmoty je "prost\u00e9 opakov\u00e1n\u00ed" teze o prvotnosti hmoty a druhotnosti v\u011bdom\u00ed. Neopr\u00e1vn\u011bnost machistick\u00fdch v\u00fdhrad Lenin vyvrac\u00ed pouk\u00e1z\u00e1n\u00edm na skute\u010dnost, \u017ee pojmy byt\u00ed a v\u011bdom\u00ed\u00a0 jsou nejrozs\u00e1hlej\u0161\u00edmi pojmy, ke kter\u00fdm gnoseologie dosp\u011ble. Lenin v t\u00e9to souvislosti p\u00ed\u0161e:\u00a0
"Kdyby se v\u0161ak tito lid\u00e9\u00a0 jen tro\u0161i\u010dku zamysleli, museli by p\u0159ij\u00edt na to, \u017ee nen\u00ed mo\u017eno dva posledn\u00ed gnoseologick\u00e9 pojmy defino\u00acvat v podstat\u011b jinak ne\u017e t\u00edm, kdy\u017e ur\u010d\u00edme, kter\u00fd z nich m\u00e1 b\u00fdt pokl\u00e1d\u00e1n za prvotn\u00ed. Co znamen\u00e1 "definovat"? Znamen\u00e1 to p\u0159edev\u0161\u00edm pod\u0159adit dan\u00fd pojem pojmu jin\u00e9mu, \u0161ir\u0161\u00edmu pojmu. Nap\u0159\u00edklad definuji-li: osel je zv\u00ed\u0159e, pod\u0159izuji pojem "osel" \u0161ir\u0161\u00edmu pojmu. Ptejme se nyn\u00ed, zda existuj\u00ed \u0161ir\u0161\u00ed pojmy, s nimi\u017e by mohla operovat teorie pozn\u00e1n\u00ed, ne\u017e jsou pojmy: byt\u00ed a my\u0161len\u00ed, hmota a po\u010ditek, fyzi\u010dko a psychi\u010dno? Nikoli. To jsou nejrozs\u00e1hlej\u0161\u00ed, nej\u0161ir\u0161\u00ed\u00a0 pojmy, za n\u011b\u017e d\u00e1le v podstat\u011b… posud gnoseologie nepokro\u010dila. Jen \u0161arlat\u00e1nstv\u00ed nebo krajn\u00ed omezenost m\u016f\u017ee po\u017eadovat,\u00a0 aby tyto dv\u011b "\u0159ady" nejrozs\u00e1hlej\u0161\u00edch pojm\u016f byly "definov\u00e1ny" jinak ne\u017e "prost\u00fdm opakov\u00e1n\u00edm\u201c: jedno \u010di druh\u00e9 se pokl\u00e1d\u00e1 za prvotn\u00ed." (s. 151)
Tedy nen\u00ed a ani nem\u016f\u017ee b\u00fdt takov\u00e9 definice hmoty, kter\u00e1 by neobsahovala tvrzen\u00ed, \u017ee hmota, fyzick\u00e9 je prvotn\u00ed a v\u011bdom\u00ed, psychick\u00e9 je druhotn\u00e9. Empiriokritik Avenarius sice tvrd\u00ed, \u017ee nev\u00ed, co je to fyzick\u00e9 a psychick\u00e9, \u017ee pouze v\u00ed, co je to "t\u0159et\u00ed", av\u0161ak co skute\u010dn\u011b to "t\u0159et\u00ed" je nakonec \u0159\u00edci nedovedl (z prost\u00e9ho d\u016fvodu, nic "t\u0159et\u00edho" toti\u017e neexistuje!) Lenin ukazuje, \u017ee ono "t\u0159et\u00ed" je vyt\u00e1\u010dka, nebo\u0165 co je fyzick\u00e9 a psychick\u00e9 v\u00ed ka\u017ed\u00fd, ale co je to "t\u0159et\u00ed" nev\u00ed nikdo, ani s\u00e1m Avenarius.
V souvislosti s kritikou po\u010ditk\u016f jako \u010dehosi "t\u0159et\u00edho" Lenin vyslovil velice v\u00fdznamnou my\u0161lenku o relativnost i protikladu hmoty a v\u011bdom\u00ed a vztahu mezi nimi:
"Protiklad hmoty a v\u011bdom\u00ed m\u00e1 tak\u00e9 ov\u0161em absolutn\u00ed v\u00fdznam jen v hranic\u00edch velmi omezen\u00e9 oblasti: v dan\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b v\u00fdlu\u010dn\u011b v hranic\u00edch z\u00e1kladn\u00ed gnoseologick\u00e9 ot\u00e1zky, kter\u00e1 se pt\u00e1, co uznat za prvotn\u00ed a co za druhotn\u00e9. Mimo tyto hranice je relativnost dan\u00e9ho protikladu nepochybn\u00e1." (s. 153)
V p\u00e1t\u00e9m paragrafu t\u0159et\u00ed kapitoly a t\u0159et\u00edm paragrafu p\u00e1t\u00e9 kapitoly pr\u00e1ce "Materialismus a empiriokriticismus" Lenin analyzuje z\u00e1kladn\u00ed formy existence hmoty, pohyb, prostor a \u010das. Dialekticko-materialistick\u00e9 teze o objektivnosti prostoru a \u010dasu, o pohybu jako zp\u016fsobu existence hmoty rozv\u00edj\u00ed sou\u010dasn\u011b s kritikou subjektivistick\u00e9ho pojet\u00ed prostoru a \u010dasu a kritikou ostwaldovsk\u00e9ho odd\u011blov\u00e1n\u00ed pohybu od hmoty.
V souvislosti s anal\u00fdzou podstaty hmoty jako objektivn\u00ed reality Lenin zkoum\u00e1, co je to v\u011bdom\u00ed, jak vzniklo a v \u010dem spo\u010d\u00edv\u00e1 jeho podstata.
Hmota a v\u011bdom\u00ed se nach\u00e1z\u00ed v jednot\u011b, av\u0161ak nejsou toto\u017en\u00e9, n\u00fdbr\u017e kvalitativn\u011b rozd\u00edln\u00e9. Je-li hmota to, co existuje mimo a nez\u00e1visle na v\u011bdom\u00ed, pak v\u011bdom\u00ed je subjektivn\u00ed realitou, tj. existuje pouze \u201ev n\u00e1s\u201c, v hlav\u00e1ch lid\u00ed, je z\u00e1visl\u00e9 na sv\u00e9m materi\u00e1ln\u00edm nositeli, mozku \u010dlov\u011bka.
Lenin ukazuje, \u017ee v\u011bdom\u00ed je produktem dlouhodob\u00e9ho v\u00fdvoje. Vzniklo\u00a0 v pr\u016fb\u011bhu p\u0159irozen\u00e9ho v\u00fdvoje p\u0159\u00edrody ne\u017eiv\u00e9. Existovalo tedy obdob\u00ed, kdy nebylo lid\u00ed obda\u0159en\u00fdch v\u011bdom\u00edm, kdy nebylo \u017e\u00e1dn\u00e9ho "J\u00e1" a na Zemi ani b\u00fdt nemohlo. V\u011bda dok\u00e1zala, \u017ee Zem\u011b existuje v\u00edce ne\u017e \u010dty\u0159i miliardy let,\u00a0 zat\u00edmco \u010dlov\u011bk a jeho v\u011bdom\u00ed kolem dvou milion\u016f let. Samotn\u00e1 hmota na nejvy\u0161\u0161\u00edm stupni sv\u00e9ho v\u00fdvoje porodila sama ze sebe mysl\u00edc\u00ed mo\u00aczek \u010dlov\u011bka. Pr\u00e1v\u011b mozek \u010dlov\u011bka je org\u00e1nem my\u0161len\u00ed, my\u0161len\u00ed je funkc\u00ed mozku. Po\u010ditky a my\u0161lenky\u00a0 samy o\u00a0 sob\u011b neexistuj\u00ed, nemohou existovat bez materi\u00e1ln\u00edho nositele, mozku. Nen\u00ed a nem\u016f\u017ee b\u00fdt my\u0161len\u00ed\u00a0 bez mozku. Je-li poru\u0161ena \u010dinnost mozku, miz\u00ed tak\u00e9 v\u011bdom\u00ed. Na z\u00e1klad\u011b p\u0159\u00edrodov\u011bdn\u00edch poznatk\u016f Lenin formuluje n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed z\u00e1v\u011br:
Po\u010ditek, my\u0161len\u00ed, v\u011bdom\u00ed je vy\u0161\u0161\u00ed produkt hmoty organizovan\u00e9 zvl\u00e1\u0161tn\u00edm zp\u016fsobem." (s.\u00a0 54) To znamen\u00e1, \u017ee schopnost myslit je vlastn\u00ed pouze vysoce organizovan\u00e9 hmot\u011b, je\u017e se naz\u00fdv\u00e1 mozek \u010dlov\u011bka. Podstatu v\u011bdom\u00ed pak Lenin vymezuje jako vlastnost vysoce organizovan\u00e9 hmoty, vlastnost mozku odr\u00e1\u017eet vn\u011bj\u0161\u00ed objektivn\u00ed sv\u011bt, jako "subjektivn\u00ed obraz objektivn\u00edho sv\u011bta", (s.\u00a0 122) V t\u011bchto leninsk\u00fdch tez\u00edch je zformulov\u00e1no dialekticko-materialistick\u00e9 ch\u00e1p\u00e1n\u00ed po\u010ditk\u016f, v\u011bdom\u00ed jako dialektick\u00e9 jednoty objektivn\u00edho a subjektivn\u00edho.
V\u011bdom\u00ed\u00a0 je\u00a0 zprost\u0159edkovan\u00fd,\u00a0 zobecn\u011bl\u00fd odraz objektivn\u00edho sv\u011bta. Av\u0161ak obsah v\u011bdom\u00ed je tvo\u0159en na z\u00e1klad\u011b po\u010ditk\u016f, je\u017e vznikaj\u00ed jako d\u016fsledek p\u016fsoben\u00ed p\u0159edm\u011bt\u016f a jev\u016f materi\u00e1ln\u00edho sv\u011bta na smyslov\u00e9 org\u00e1ny \u010dlov\u011bka. Kdyby lidsk\u00fd mozek nebyl spojen s okoln\u00edm materi\u00e1ln\u00edm sv\u011btem,\u00a0\u00a0 smyslov\u00fdmi org\u00e1ny, pak by v mozku v\u011bdom\u00ed a my\u0161len\u00ed v\u016fbec nemohlo vzniknout. Je nutno tak\u00e9 zd\u016fraznit, \u017ee \u010dlov\u011bk nen\u00ed pouze bytost\u00ed biologickou, ale p\u0159edev\u0161\u00edm bytost\u00ed spole\u010denskou, je produktem spole\u010densk\u00e9ho v\u00fdvoje. Mimo lidsk\u00e9 spole\u010dnosti nejsou a ani nemohou vzniknout mysl\u00edc\u00ed lid\u00e9. Mozek \u010dlov\u011bka, kter\u00fd se nevyv\u00edj\u00ed v lidsk\u00e9 spole\u010dnosti, nem\u016f\u017ee myslet.
Proti materialistick\u00e9mu pojet\u00ed mozku jako org\u00e1nu v\u011bdom\u00ed a my\u0161len\u00ed jako funkci mozku vystoupili machist\u00e9. Tak nap\u0159\u00edklad Avenarius tvrdil, \u017ee po\u010ditky, p\u0159edstavy a v\u011bdom\u00ed \u010dlov\u011bka nen\u00ed spjato s mozkem, \u017ee mozek nen\u00ed org\u00e1nem my\u0161len\u00ed a my\u0161len\u00ed nen\u00ed funkc\u00ed mozku. Tyto subjektivistick\u00e9 konstrukce se sna\u017e\u00ed zd\u016fvodnit svoj\u00ed teori\u00ed "introjekce". Podle n\u00ed po\u010ditky a my\u0161lenky neexistuj\u00ed "v n\u00e1s" ale "p\u0159ed n\u00e1mi" a my pr\u00fd vkl\u00e1d\u00e1me (prov\u00e1d\u00edme introjekci) my\u0161lenky do mozku. Avenarius tak p\u0159ich\u00e1z\u00ed k absurdn\u00edmu tvrzen\u00ed, \u017ee toti\u017e my\u0161lenky existuj\u00ed bez sv\u00e9ho materi\u00e1ln\u00edho nositele, bez mozku \u010dlov\u011bka. Proto V. I. Lenin naz\u00fdv\u00e1 jeho filosofii "bezmozkovou filosofi\u00ed".
Lenin uk\u00e1zal, \u017ee po\u010ditky a my\u0161lenky jako takov\u00e9, nez\u00e1visl\u00e9 na centr\u00e1ln\u00ed nervov\u00e9 soustav\u011b \u010dlov\u011bka neexistuj\u00ed, \u017ee to jSOU tvrzen\u00ed, kter\u00e9 jsou v rozporu s p\u0159\u00edrodn\u00edmi v\u011bdami.
Lenin v\u0161ak vedl boj nejen proti absolutisaci protikladu hmoty a v\u011bdom\u00ed, ale tak\u00e9 i proti jejich ztoto\u017e\u0148ov\u00e1n\u00ed. V d\u011bjin\u00e1ch filosofie se vyskytli i takov\u00ed materialist\u00e9, kte\u0159\u00ed pokl\u00e1dali my\u0161len\u00ed za hmotn\u00e9, za zvl\u00e1\u0161tn\u00ed druh hmoty. K nim pat\u0159ili p\u0159edev\u0161\u00edm vulg\u00e1rn\u00ed materialist\u00e9 jako Buchner, Vogt a Moleschott. S podobn\u00fdmi n\u00e1zory se v\u0161ak m\u016f\u017eeme setkat i mezi sou\u010dasn\u00fdmi p\u0159\u00edrodov\u011bdci. Redukov\u00e1n\u00ed v\u011bdom\u00ed na l\u00e1tku vede ke st\u00edr\u00e1n\u00ed rozd\u00edlu mezi hmotou a v\u011bdom\u00edm a v podstat\u011b i k likvidaci z\u00e1kladn\u00ed ot\u00e1zky filosofie.
Ur\u010dit\u00e9 nep\u0159esnosti a t\u00edm i nespr\u00e1vnosti se dopustil i v\u00fdznamn\u00fd n\u011bmeck\u00fd filosof, d\u011bln\u00edk Joseph DIETZGEN. Ve sv\u00e9 pr\u00e1ci "Podstata lidsk\u00e9 pr\u00e1ce hlavou" p\u00ed\u0161e: "My\u0161lenka je produktem mozku… M\u016fj psac\u00ed st\u016fl, jako\u017eto obsah m\u00e9 my\u0161lenky, je toto\u017en\u00fd s tou my\u0161lenkou, neli\u0161\u00ed se od n\u00ed. Ale tento psac\u00ed st\u016fl mimo mou hlavu je p\u0159edm\u011btem t\u00e9to my\u0161lenky a od n\u00ed zcela odli\u0161n\u00fdm". A\u017e potud spr\u00e1vnou my\u0161lenku v\u0161ak Dietzgen dopl\u0148uje dal\u0161\u00ed, ji\u017e nespr\u00e1vnou: "Ale i nesmyslov\u00e1 p\u0159edstava je smyslov\u00e1, materi\u00e1ln\u00ed, to jest skute\u010dn\u00e1… Duch nen\u00ed v\u00edce odli\u0161n\u00fd od stolu, od sv\u011btla, od zvuku, ne\u017e jsou odli\u0161n\u00e9 tyto v\u011bci mezi sebou". (s. 257-258)
Lenin k t\u00e9to druh\u00e9 my\u0161lence poznamen\u00e1v\u00e1: "To je z\u0159ejm\u011b nespr\u00e1vn\u00e9. \u017de i my\u0161lenka i hmota jsou "skute\u010dn\u00e9", tj. \u017ee existuji je spr\u00e1vn\u00e9. Ale nazvat my\u0161lenku materi\u00e1ln\u00ed, znamen\u00e1 u\u010dinit chybn\u00fd krok k sm\u011b\u0161ov\u00e1n\u00ed materialismu s idealismem." (s. 258) Tedy my\u0161len\u00ed, v\u011bdom\u00ed nen\u00ed hmota! My\u0161lenky, v\u011bdom\u00ed nemaj\u00ed fyzick\u00e9 parametry, nelze je vid\u011bt, m\u011b\u0159it, nahmatat atp., nebo\u0165 nejsou hmotn\u00e9.
\u00a0 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
3. LENINSK\u00c9 POJET\u00cd HMOTY A V\u011aDOM\u00cd V PR\u00c1CI "MATERIALISMUS A EMPIRIOKRITICISMUS Machistick\u00e9 \u00fatoky proti marxismu byly vedeny p\u0159edev\u0161\u00edm proti jeho<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[10],"tags":[92],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/476"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=476"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/476\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=476"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=476"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=476"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}