{"id":478,"date":"2008-11-19T12:50:43","date_gmt":"2008-11-19T11:50:43","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2008\/11\/19\/materialismus-a-empiriokriticismus-5\/"},"modified":"2008-11-19T12:50:43","modified_gmt":"2008-11-19T11:50:43","slug":"materialismus-a-empiriokriticismus-5","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2008\/11\/19\/materialismus-a-empiriokriticismus-5\/","title":{"rendered":"Materialismus a empiriokriticismus (5)"},"content":{"rendered":"<p> <img loading=\"lazy\" class=\" alignleft size-full wp-image-3\" src=\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2007\/10\/logo.jpg\" border=\"0\" alt=\"logo\" title=\"logo\" hspace=\"5\" vspace=\"5\" width=\"100\" height=\"65\" align=\"left\" \/> 5. V. I. LENIN O PODSTAT\u011a REVOLUCE V P\u0158\u00cdRODOV\u011aD\u011a A CEST\u00c1CH JEJ\u00cd\u00acHO P\u0158EKON\u00c1N\u00cd <\/p>\n<p> V p\u00e1t\u00e9 kapitole pr\u00e1ce &quot;Materialismus a empiriokriticismus&quot; nazvan\u00e9 &quot;Nejnov\u011bj\u0161\u00ed revoluce v p\u0159\u00edrodov\u011bd\u011b a filosofick\u00fd idealismus&quot;, Lenin analyzuje a filosoficky zobec\u0148uje objevy, ke kter\u00fdm do\u0161lo na p\u0159elomu XIX.\u00a0 a XX.\u00a0 stolet\u00ed. \u0160lo o objevy, kter\u00e9 byly v rozporu s tehdej\u0161\u00edmi p\u0159edstavami o slo\u017een\u00ed hmoty a jejich vlastnostech a konec konc\u016f byly i v rozporu s p\u0159evl\u00e1daj\u00edc\u00edm metafyzick\u00fdm my\u0161len\u00edm v\u011bt\u0161iny p\u0159\u00edrodov\u011bdc\u016f i mnoh\u00fdch filosof\u016f.  <\/p>\n<p> &nbsp; <\/p>\n<p> <!--more--> <\/p>\n<p> \u00a0Za mnoh\u00e9 jin\u00e9 m\u016f\u017eeme uv\u00e9st n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed: <\/p>\n<p> V roce 1895 n\u011bmeck\u00fd fyzik Roentgen objevil z\u00e1\u0159en\u00ed, je\u017e bylo pojmenov\u00e1no\u00a0 jeho jm\u00e9nem. Tento objev vyvracel p\u0159edstavy o neprostupnosti hmoty. V roce 1896 francouzsk\u00fd fyzik Becqurel objevil p\u0159irozenou radioaktivitu sol\u00ed uranu, co\u017e umo\u017enilo vyslovit hypot\u00e9zu o strukturnosti atomu a jeho prom\u011bnlivosti. V roce 1897 anglick\u00fd fyzik Thomson objevil\u00a0 elektron, v roce 1898 ur\u010dil\u00a0 jeho n\u00e1boj a v roce 1909 vypracoval model atomu. Tento objev vyvr\u00e1til tis\u00edcilet\u00e9 p\u0159edstavy o nem\u011bnnosti a bezstrukturnosti atomu. V roce 1898 francouz\u0161t\u00ed fyzikov\u00e9 (man\u017eel\u00e9) Curie a Sklodowsk\u00e1 objevili nov\u00fd chemick\u00fd prvek radium, je\u017e samovoln\u011b vyza\u0159uje energii. V roce 1899 rusk\u00fd fyzik Lebed\u011bv objevil\u00a0 a zm\u011b\u0159il tlak sv\u011btla na t\u011blesa,\u00a0 co\u017e sv\u011bd\u010d\u00ed o existenci masy u sv\u011btla. M\u00e1-li v\u0161ak sv\u011btlo masu,\u00a0 znamen\u00e1 to,\u00a0 \u017ee je materi\u00e1ln\u00ed. V roce 1905 n\u011bmeck\u00fd fyzik Einstein zformuloval speci\u00e1ln\u00ed teorii relativity,\u00a0 kter\u00e1 vyvr\u00e1tila d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed p\u0159edstavy o absolutnosti prostoru a \u010dasu. Tyto objevy vyvolaly revoluci v p\u0159\u00edrodn\u00edch v\u011bd\u00e1ch, je\u017e vedla k vyvracen\u00ed star\u00fdch p\u0159edstav o hmot\u011b a jej\u00ed struktu\u0159e, pohybu, prostoru a \u010dase, a\u00a0 nastolila znovu na po\u0159ad dne ot\u00e1zky o prvotnosti hmoty a druhotnosti v\u011bdom\u00ed, o materi\u00e1ln\u00ed jednot\u011b sv\u011bta, o objektivnosti pravdy atp.Nov\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 objevy byly tak\u00e9 r\u016fzn\u011b p\u0159ij\u00edm\u00e1ny r\u016fzn\u00fdmi p\u0159\u00edrodov\u011bdci. Mnoz\u00ed z nich za\u010dali interpretovat objevy nespr\u00e1vn\u011b, nev\u011bdecky. Tak nap\u0159\u00edklad objev elektronu a vz\u00e1jemn\u00e1 p\u0159em\u011bna atom\u016f prov\u00e1zen\u00e1 vyza\u0159ov\u00e1n\u00edm energie byla interpretov\u00e1na jako ru\u0161en\u00ed z\u00e1kona o zachov\u00e1n\u00ed masy a energie. V\u00fdzna\u010dn\u00fd francouzsk\u00fd fyzik Poincar\u00e9 tvrdil, \u017ee &quot;velk\u00fd revolucion\u00e1\u0159 radium&quot; a nov\u00e1 elektronov\u00e1 teorie vyvrac\u00ed z\u00e1kon masy a energie. Nav\u00edc Poincar\u00e9 zpochyb\u0148oval i ostatn\u00ed v\u011bdeck\u00e9 z\u00e1\u00ackony, tvrdil, \u017ee na\u0161e znalosti nejsou kopie \u010di sn\u00edmky p\u0159\u00edrody, ale produkty \u010dist\u00e9ho v\u011bdom\u00ed. Ve skute\u010dnosti nov\u00e9 objevy ve fyzice sv\u011bd\u010dily o tom, \u017ee v p\u0159\u00edrod\u011b \u017e\u00e1dn\u00e9 absolutn\u011b nem\u011bnn\u00e9 \u010d\u00e1stice neexistuj\u00ed, \u017ee nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fdch nejjednodu\u0161\u0161\u00edch stavebn\u00edch kamen\u016f sv\u011bta. <\/p>\n<p> Lenin p\u0159i anal\u00fdze situace ve fyzice ur\u010dil z\u00e1kladn\u00ed sm\u011bry i \u0161koly fyzik\u016f, kte\u0159\u00ed se ocitli v zajet\u00ed idealistick\u00e9 filosofie: jedni fyzikov\u00e9 za\u010dali tvrdit, \u017ee atom &quot;se dematerializoval&quot;, \u017ee hmota &quot;miz\u00ed&quot;, jin\u00ed redukovali hmotu na elekt\u0159inu; t\u0159et\u00ed interpretovali elekt\u0159inu jako nemateri\u00e1ln\u00ed, jako &quot;\u010distou energii&quot;, kterou pova\u017eovali za substanci sv\u011bta (Ostwald). Tak vznikl &quot;energetismus&quot;, &quot;fyzik\u00e1ln\u00ed&quot; idealismus.Katalyz\u00e1torem idealistick\u00e9 interpretace nejnov\u011bj\u0161\u00edch v\u011bdeck\u00fdch objev\u016f se stal Mach a jeho stoupenci. Tvrdili, \u017ee elektron, jako\u017e i ostatn\u00ed smyslov\u011b bezprost\u0159edn\u011b nevn\u00edmateln\u00e9 \u010d\u00e1stice jsou ryze subjektivn\u00edmi pojmy a nikoli materi\u00e1ln\u00edmi objekty, \u017ee na\u0161e poznatky jsou pouze relativn\u00ed, podm\u00edn\u011bn\u00e9 a neodr\u00e1\u017e\u00ed objektivn\u00ed jevy a procesy, \u017ee nejnov\u011bj\u0161\u00ed objevy ve v\u011bd\u011b jsou argumenty vyvracej\u00edc\u00ed materialismus a naopak potvrzuj\u00ed spr\u00e1vnost idealismu. Ost\u0159\u00ed machismu bylo nam\u00ed\u0159eno p\u0159edev\u0161\u00edm proti filosofick\u00e9mu materialismu. Lenin na reak\u010dn\u00ed roli machismu ukazuje n\u00e1sle\u00acduj\u00edc\u00ed my\u0161lenkou: &quot;Filosofie p\u0159\u00edrodozpytce Macha se m\u00e1 k p\u0159\u00edrodn\u00edm v\u00e9d\u00e1m jako polibek k\u0159es\u0165ana Jid\u00e1\u0161e ke Kristovi. Mach zcela stejn\u011b zrazuje p\u0159\u00edrodov\u011bdu ve prosp\u011bch fideismu t\u00edm, \u017ee v podstat\u011b p\u0159ech\u00e1z\u00ed na stranu filosofick\u00e9ho idealismu.  <\/p>\n<p> To,\u00a0 \u017ee se Mach z\u0159ekl p\u0159\u00edrodn\u011b-historick\u00e9ho materialismu, je v ka\u017ed\u00e9m ohledu jev reak\u010dn\u00ed.\u201c (s. 368)Lenin ukazuje, \u017ee machismus je spjat s novou fyzikou, av\u0161ak machist\u00e9 nov\u00e9 objevy interpretovali z\u00e1sadn\u011b nespr\u00e1vn\u011b, zvr\u00e1cen\u011b, idealisticky. D\u00e1le dok\u00e1zal, \u017ee machismus: za prv\u00e9 je spjat pouze s jednou z mnoha \u0161kol fyzik\u016f a za druh\u00e9, a to hlavn\u00ed, \u017ee machismus je s touto \u0161kolou spjat &quot;pouze&quot; proto, \u017ee maj\u00ed jeden z\u00e1klad a jeden sm\u011br, tj. filosofick\u00fd idealismus. &quot;Z\u00e1kladn\u00ed ideou zm\u00edn\u011bn\u00e9 \u0161koly nov\u00e9 fyziky je pop\u00edr\u00e1n\u00ed objektivn\u00ed reality, dan\u00e9 n\u00e1m v po\u010ditku a odr\u00e1\u017een\u00e9 na\u0161imi teo\u00acriemi nebo pochybnost o existenci takov\u00e9 reality. T\u00edm se tato \u0161kola vzdaluje od materialismu, kter\u00fd podle obecn\u00e9ho m\u00edn\u011bn\u00ed p\u0159evl\u00e1d\u00e1 mezi fyziky, &#8230; a za\u0159azuje se\u00a0 jako \u0161kola &quot;fyzik\u00e1ln\u00edho idealismu&quot;. (s.321)&quot;Fyzik\u00e1ln\u00ed&quot; idealismus a krize ve fyzice jsou velice t\u011bsn\u011b spjaty.  <\/p>\n<p> Lenin p\u0159i objas\u0148ov\u00e1n\u00ed podstaty krize ve fyzice a s n\u00ed spjat\u00fdm &quot;fyzik\u00e1ln\u00edm&quot; idealismem napsal: &quot;v ohledu filosofick\u00e9m tkv\u00ed podstata krize soudob\u00e9 fyziky&quot; v tom, \u017ee star\u00e1 fyzika ve sv\u00fdch teori\u00edch vid\u011bla &quot;re\u00e1ln\u00e9 pozn\u00e1n\u00ed materi\u00e1ln\u00edho sv\u011bta&quot;, tj. obraz objektivn\u00ed reality. Nov\u00fd sm\u011br ve fyzice vid\u00ed v teorii jen symboly, znaky, ozna\u010den\u00ed, ur\u010den\u00e1 pro praxi, tj. pop\u00edr\u00e1 existenci objektivn\u00ed reality, nez\u00e1visl\u00e9 na na\u0161em v\u011bdom\u00ed a j\u00edm zobrazovan\u00e9&#8230; materialistick\u00e1 teorie pozn\u00e1n\u00ed, \u017eiveln\u011b p\u0159ij\u00edman\u00e1 d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed fyzikou, byla nahrazena idealistickou a agnostickou teori\u00ed pozn\u00e1n\u00ed, \u010deho\u017e vyu\u017eil fideismus, proti v\u016fli idealist\u016f a agnostik\u016f&quot;. (s. 272)V ohledu p\u0159\u00edrodov\u011bdn\u00edm krize fyziky spo\u010d\u00edvala &quot;v tom, \u017ee fyzika ustoupila od jasn\u00e9ho, rozhodn\u00e9ho a neodvolateln\u00e9ho uzn\u00e1n\u00ed objektivn\u00ed platnosti sv\u00fdch teori\u00ed.&quot; (s. 323) Lenin stru\u010dn\u011b vyj\u00e1d\u0159il podstatu krize ve fyzice takto:\u00a0 &quot;Podstata krize soudob\u00e9 fyziky tkv\u00ed v tom,\u00a0 \u017ee jsou vyvr\u00e1ceny star\u00e9 z\u00e1kony a z\u00e1kladn\u00ed principy, \u017ee je navrhov\u00e1na existence objektivn\u00edch realit mimo v\u011bdom\u00ed, tj. materialismus je nahrazov\u00e1n idealismem a agnosticismem.&quot; (s. 273) To je podstatou &quot;krize ve fyzice&quot;.Lenin v pr\u00e1ci &quot;Materialismus a empiriokriticismus&quot; tak\u00e9 analyzuje, v \u010dem spo\u010d\u00edvaj\u00ed p\u0159\u00ed\u010diny omylu v p\u0159\u00edrodn\u00edch v\u011bd\u00e1ch, je\u017e vedly k idealismu.\u00a0 Ukazuje, \u017ee se jedn\u00e1 o p\u0159\u00ed\u010diny dvoj\u00edho druhu, tj. p\u0159\u00ed\u010diny soci\u00e1ln\u00ed a gnoseologick\u00e9. Soci\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00ed\u010diny krize v p\u0159\u00edrodov\u011bd\u011b spo\u010d\u00edvaj\u00ed v p\u0159em\u011bn\u011b kapitalismu v imperialismus, p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00edc\u00edho reak\u010dnost do v\u0161ech oblast\u00ed spole\u010densk\u00e9ho \u017eivota. Reak\u010dn\u00ed bur\u017eoasie je zainteresov\u00e1na na \u0161\u00ed\u0159en\u00ed idealistick\u00e9 filosofie a n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, na boji proti marxismu i jeho filosofii. Protimarxistick\u00e1 zam\u011b\u0159enost machistick\u00e9 filosofie tak vlastn\u011b spl\u0148ovala spole\u010denskou popt\u00e1vku imperialistick\u00e9 bur\u017eoasie.  <\/p>\n<p> Gnoseologick\u00e9 p\u0159\u00ed\u010diny krize ve fyzice a fyzik\u00e1ln\u00edho idealismu spo\u010d\u00edvaly p\u0159edev\u0161\u00edm v nespr\u00e1vn\u00fdch z\u00e1v\u011brech v\u011bdc\u016f z matematizace fyziky. Pronik\u00e1n\u00ed matematiky do fyziky, jako\u017e i do ostatn\u00edch v\u011bd je jev progresivn\u00ed. Av\u0161ak form\u00e1ln\u00ed ch\u00e1p\u00e1n\u00ed matematiky n\u011bkter\u00fdmi p\u0159\u00edrodov\u011bdci jako libovoln\u00fdch my\u0161lenkov\u00fdch konstrukc\u00ed vytvo\u0159en\u00fdch pouze rozumem \u010dlov\u011bka, se za\u010dalo interpretovat tak, \u017ee p\u0159\u00edroda je pod\u0159\u00edzena p\u0159\u00e1n\u00edm rozumu. Fyzik\u00e1ln\u00ed idealist\u00e9 za\u010dali tvrdit, \u017ee se nezaob\u00edraj\u00ed materi\u00e1ln\u00edm sv\u011btem, ale symboly a znaky. Odsud byl u\u017e jenom kr\u016f\u010dek k odm\u00edt\u00e1n\u00ed objektivn\u00ed reality v\u016fbec. &quot;Reak\u010dn\u00ed tendence plod\u00ed s\u00e1m pokrok v\u011bdy. Velik\u00fd \u00fasp\u011bch p\u0159\u00edrodn\u00edch v\u011bd, okolnost, \u017ee se p\u0159ibl\u00ed\u017eily k tak stejnorod\u00fdm a\u00a0 jednoduch\u00fdm element\u016fm hmoty, jejich\u017e z\u00e1kony pohybu se nechaj\u00ed zpracovat matematicky, zp\u016fsobuje, \u017ee matematikov\u00e9 zapom\u00ednaj\u00ed na hmotu.\u00a0 &quot;Hmota miz\u00ed&quot;, z\u016fst\u00e1vaj\u00ed\u00a0 jen rovnice.&quot; (s. 325) <\/p>\n<p> Druhou gnoseologickou p\u0159\u00ed\u010dinou je podle slov Lenina princip relativnosti na\u0161ich poznatk\u016f, tedy princip je\u017e se zvl\u00e1\u0161tn\u00ed silou vystupuje do pop\u0159ed\u00ed pr\u00e1v\u011b v obdob\u00edch bou\u0159liv\u00fdch p\u0159em\u011bn. Lenin ukazuje, \u017ee p\u0159i neznalosti dialektiky relativismus vede z\u00e1konit\u011b k idealismu. P\u0159\u00edrodov\u011bdci, kte\u0159\u00ed neznali dialektiku nemohli spr\u00e1vn\u011b pochopit vztah mezi absolutn\u00edm a relativn\u00edm v objektivn\u00ed pravd\u011b. Pr\u00e1v\u011b metafyzick\u00e9 absolutisace relativn\u00edho\u00a0 je svedla na zcest\u00ed. &quot;Nov\u00e1 fyzika upadla v idealismus proto, \u017ee fyzikov\u00e9 neznali dialektiku.&quot; (s. 277)T\u0159et\u00ed gnoseologick\u00e1 p\u0159\u00ed\u010dina vzniku krize ve fyzice spo\u010d\u00edvala v tom, \u017ee p\u0159\u00edrodov\u011bdci nerozli\u0161ovali mezi filosofick\u00fdm a p\u0159\u00edrodov\u011bdn\u00edm pojet\u00edm hmoty. Lenin v pr\u00e1ci &quot;Materialismus a empiriokriticismus&quot; k tomu \u0159\u00edk\u00e1:&quot;Je naprosto nep\u0159\u00edpustn\u00e9 sm\u011b\u0161ovat u\u010den\u00ed o tom \u010di onom slo\u017een\u00ed hmoty s gnoseologickou kategori\u00ed, sm\u011b\u0161ovat ot\u00e1zku nov\u00fdch vlastnost\u00ed nov\u00fdch druh\u016f hmoty&#8230; se starou ot\u00e1zkou teorie pozn\u00e1n\u00ed, ot\u00e1zkou zdroj\u016f na\u0161eho v\u011bd\u011bn\u00ed, existence objektivn\u00ed pravdy apod.&quot; (s. 133)Lenin tak\u00e9 ve sv\u00e9 pr\u00e1ci ukazuje cestu k poz\u00acn\u00e1n\u00ed krize v p\u0159\u00edrodn\u00edch v\u011bd\u00e1ch. <\/p>\n<p>  Ukazuje, \u017ee v\u00fdchodisko z krize spo\u010d\u00edv\u00e1 v tom, \u017ee fyzikov\u00e9, jako\u017e i ostatn\u00ed p\u0159\u00edrodov\u011bdci budou studovat dialektiku, p\u0159ejdou na pozice dialektick\u00e9ho materialismu a budou ve sv\u00e9 pr\u00e1ci pou\u017e\u00edvat v\u011bdeckou, tj. dialekticko-materialistickou metodologii. Lenin p\u0159edpov\u011bd\u011bl, \u017ee fyzika jde a p\u0159ijde k dialektick\u00e9mu materialismu. &quot;Tento krok soudob\u00e1 fyzika \u010din\u00ed a u\u010din\u00ed jej, nepostupuje v\u0161ak k t\u00e9to jedin\u011b spr\u00e1vn\u011b metod\u011b a jedin\u011b spr\u00e1vn\u00e9 filosofii p\u0159\u00edrodn\u00edch v\u011bd p\u0159\u00edmo, n\u00fdbr\u017e oklikami&#8230; Soudob\u00e1 fyzika pro\u017e\u00edv\u00e1 po\u00acrodn\u00ed bolesti. Rod\u00ed dialektick\u00fd materialismus. Porod je bolestn\u00fd. Rod\u00ed se p\u0159i tom nejen \u017eivouc\u00ed a \u017eivotaschopn\u00e1 bytost, n\u00fdbr\u017e nutn\u011b i n\u011bkter\u00e9 mrtv\u00e9 plody, n\u011bkter\u00e9 odpadky, kter\u00e9 pat\u0159\u00ed odklidit do stoky. Mezi tyto odpadky pat\u0159\u00ed cel\u00fd fyzik\u00e1ln\u00ed idealismus, cel\u00e1 empiriokritick\u00e1 filosofie&#8230;&quot; (s. 331)Tato Leninova p\u0159edpov\u011b\u010f se splnila. Cel\u00e1 \u0159ada v\u00fdzna\u010dn\u00fdch p\u0159\u00edrodov\u011bdc\u016f sv\u011btov\u00e9ho jm\u00e9na p\u0159e\u0161la ze sv\u00fdch d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch idea\u00aclistick\u00fdch pozic na pozice dialektick\u00e9ho materialismu. Za mnoh\u00e9 uve\u010fme Niels BOHR, Max BORN, Louis de BROGLIE, Albert EINSTEIN aj. T\u00edm v\u0161ak nechceme \u0159\u00edci, \u017ee by v kapitalistick\u00fdch zem\u00edch nebyli p\u0159\u00edrodov\u011bdci stoj\u00edc\u00ed na idealistick\u00fdch a agnostick\u00fdch pozic\u00edch, kte\u0159\u00ed se pokou\u0161\u00ed nejnov\u011bj\u0161\u00ed poznatky v\u011bdy interpretovat v z\u00e1jmu vl\u00e1dnouc\u00ed bur\u017eoasn\u00ed t\u0159\u00eddy. Se z\u00e1\u00acnikem vyko\u0159is\u0165ovatelsk\u00e9 spole\u010dnosti v\u0161ak zmiz\u00ed i soci\u00e1ln\u00ed ko\u0159eny idealismu a gnosticismu. <\/p>\n<p> &nbsp; <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>5. V. I. LENIN O PODSTAT\u011a REVOLUCE V P\u0158\u00cdRODOV\u011aD\u011a A CEST\u00c1CH JEJ\u00cd\u00acHO P\u0158EKON\u00c1N\u00cd V p\u00e1t\u00e9 kapitole pr\u00e1ce &quot;Materialismus a empiriokriticismus&quot;<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[10],"tags":[92],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/478"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=478"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/478\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=478"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=478"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=478"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}