{"id":479,"date":"2008-11-19T13:00:35","date_gmt":"2008-11-19T12:00:35","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2008\/11\/19\/materialismus-a-empiriokriticismus-6\/"},"modified":"2008-11-19T13:00:35","modified_gmt":"2008-11-19T12:00:35","slug":"materialismus-a-empiriokriticismus-6","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2008\/11\/19\/materialismus-a-empiriokriticismus-6\/","title":{"rendered":"Materialismus a empiriokriticismus (6)"},"content":{"rendered":"<p> <img loading=\"lazy\" class=\" alignleft size-full wp-image-3\" src=\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2007\/10\/logo.jpg\" border=\"0\" alt=\"logo\" title=\"logo\" hspace=\"5\" vspace=\"5\" width=\"100\" height=\"65\" align=\"left\" \/> 6. OT\u00c1ZKY HISTORICK\u00c9HO MATERIALISMU V D\u00cdLE &quot;MATERIALISMUS A EMPIRIOKRITICISMUS&quot; <\/p>\n<p> V \u0161est\u00e9, z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 kapitole &quot;Empiriokriticismus a histo\u00acrick\u00fd materialismus&quot; Lenin rozvinul celou \u0159adu d\u016fle\u017eit\u00fdch ot\u00e1zek historick\u00e9ho materialismu, uk\u00e1zal na nerozlu\u010dnou spjatost historick\u00e9ho a dialektick\u00e9ho materialismu, kter\u00e1 se projevuje v tom, \u017ee vlastn\u011b historick\u00fd materialismus je dialektick\u00fd materialismus pou\u017eit\u00fd p\u0159i studiu lidsk\u00e9 spole\u010dnosti. <\/p>\n<p> &nbsp; <\/p>\n<p> <!--more--> <\/p>\n<p> Uk\u00e1zal, \u017ee Marx a Engels v\u011bnovali nejv\u011bt\u0161\u00ed pozornost dobudov\u00e1n\u00ed materialismu nahoru, tj. materialistick\u00e9mu pojet\u00ed d\u011bjin a rozpracov\u00e1n\u00ed materialistick\u00e9 dialektiky. &quot;Proto Marx a Engels ve sv\u00fdch spisech v\u00edce zd\u016fraz\u0148ovali dialektick\u00fd materialismus, v\u011bt\u0161\u00ed d\u016fraz kladli na historick\u00fd materialismus ne\u017e na historick\u00fd materialismus.&quot; (s.\u00a0 348)<br \/> Lenin uk\u00e1zal, \u017ee ve spole\u010dnosti p\u016fsob\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00ed z\u00e1kony, vlastn\u00ed pouze spole\u010densk\u00e9 form\u011b pohybu hmoty, \u017ee se projevuj\u00ed pouze skrze \u010dinnost lid\u00ed obda\u0159en\u00fdch v\u011bdom\u00edm. Aplikovat p\u0159\u00edrodn\u00ed z\u00e1kony na lidskou spole\u010dnost znamen\u00e1 falsifikovat filosofii marxismu. O takovouto falsifikaci marxistick\u00e9 filosofie, historick\u00e9ho materialismu se pokou\u0161eli machist\u00e9. P\u0159itom tvrdili, \u017ee machismus nen\u00ed v rozporu s marxismem, \u017ee pouze &quot;opravuj\u00ed&quot; a &quot;rozv\u00edj\u00ed&quot; historick\u00fd materialismus, \u017ee marxistick\u00e1 teorie o spole\u010dnosti pot\u0159ebuje nov\u011bj\u0161\u00ed\u00a0 filosofick\u00fd z\u00e1klad.<br \/> Lenin rozhodn\u011b vystupuje proti t\u011bmto &quot;vylep\u0161en\u00edm&quot; historick\u00e9ho materialismu r\u016fzn\u00fdmi energetick\u00fdmi a biologick\u00fdmi &quot;\u00fapravami&quot;, je\u017e prov\u00e1d\u011bli p\u0159edev\u0161\u00edm Bogdanov a Suvorov. Tak nap\u0159\u00edklad Bogdanov tvrdil,\u00a0 \u017ee jevy spole\u010densk\u00e9ho \u017eivota je t\u0159eba vysv\u011btlovat za pomoci energetick\u00fdch a biologick\u00fdch pojm\u016f, nebo\u0165 spole\u010densk\u00fd \u017eivot je pr\u00fd jeden z druh\u016f &quot;biologic\u00ack\u00e9ho p\u0159izp\u016fsoben\u00ed&quot;. Metodou pozn\u00e1n\u00ed spole\u010densk\u00fdch jev\u016f pr\u00fd je metoda &quot;soci\u00e1ln\u00ed energetiky&quot; a &quot;spole\u010densk\u00e9ho v\u00fdb\u011bru&quot;, ji\u017e hl\u00e1sal n\u011bmeck\u00fd subjektivn\u00ed idealista Lange. V souladu s t\u00edm, Bogdanov zam\u011b\u0148uje pojem spole\u010densk\u00e9ho v\u00fdvoje pojmy &quot;soci\u00e1ln\u00ed\u00acho v\u00fdb\u011bru&quot; a &quot;ekonomick\u00e9 krize kapitalismu&quot; pojmem &quot;prudk\u00e1 zm\u011bna energie&quot; atp.<br \/> Jin\u00fd machista Suvorov zase vymyslel &quot;univers\u00e1ln\u00ed z\u00e1kon v\u00fdvoje&quot;, kter\u00e9mu pr\u00fd je pod\u0159\u00edzen ve\u0161ker\u00fd v\u00fdvoj, tj. z\u00e1kon &quot;ekonomie sil&quot;. Z hlediska Suvorova &quot;z\u00e1kon ekonomie sil&quot; je sjednocuj\u00edc\u00edm a reguluj\u00edc\u00edm principem ka\u017ed\u00e9ho v\u00fdvoje &#8211; anorganick\u00e9ho, biologick\u00e9ho a soci\u00e1ln\u00edho.&quot; (s. 350)<br \/> Tento v\u00fdmysl pozitivisty Suvorova ho sbli\u017euje se v\u0161emi odp\u016frci dialektick\u00e9\u00acho a historick\u00e9ho materialismu. Lenin p\u0159i kritice tohoto univers\u00e1ln\u00edho z\u00e1kona Suvorova p\u00ed\u0161e: &quot;Zkuste pou\u017e\u00edt tohoto z\u00e1kona v prvn\u00ed ze t\u0159\u00ed autorem uveden\u00fdch oblast\u00ed: v anorganick\u00e9m v\u00fdvoji. Uvid\u00edte, \u017ee se v\u00e1m tu nepoda\u0159\u00ed u\u017e\u00edt a t\u00edm m\u00e9n\u011b &quot;univers\u00e1ln\u011b&quot; u\u017e\u00edt, \u017e\u00e1dn\u00e9 &quot;ekonomie sil&quot;, mimo z\u00e1kon o zachov\u00e1n\u00ed a p\u0159em\u011bn\u011b energie.&quot; (s. 351)<br \/> Pou\u017eit\u00ed univers\u00e1ln\u00edho z\u00e1kona v biologick\u00e9 oblasti je je\u0161t\u011b nesmysln\u011bj\u0161\u00ed. &quot;Jestli\u017ee se organismy vyv\u00edjej\u00ed cestou boje o \u017eivot a v\u00fdb\u011bru, plat\u00ed zde univers\u00e1ln\u00ed z\u00e1kon ekonomie sil nebo &quot;z\u00e1kon&quot; pl\u00fdtv\u00e1n\u00ed silami?&quot; (s. 351)<br \/> Co se t\u00fdk\u00e1 t\u0159et\u00ed (spole\u010densk\u00e9) oblasti p\u016fsoben\u00ed z\u00e1kona ekonomie sil, zde Suvorov pod n\u011bj zahrnuje v\u00fdvoj v\u00fdrobn\u00edch sil a tvrd\u00ed, \u017ee z\u00e1kon ekonomie sil tvo\u0159\u00ed z\u00e1klad Marxovy spole\u010densk\u00e9 teorie. &quot;Nikoli, Marx neu\u010dinil z\u00e1kladem sv\u00e9 teorie \u017e\u00e1dn\u00fd princip ekonomie sil&#8230; Marx zcela p\u0159esn\u011b definoval pojem r\u016fstu v\u00fdrobn\u00edch sil a studoval konkr\u00e9tn\u00ed proces tohoto r\u016fstu. Kde\u017eto Suvorov si vymyslil pro pojem Marxem analyzovan\u00fd nov\u00e9 slov\u00ed\u010dko, p\u0159i\u010dem\u017e si je vymyslel ne\u0161\u0165astn\u011b a celou v\u011bc jen zamotal.\u201c (s. 352)<br \/> Machist\u00e9 zkoumali jevy spole\u010densk\u00e9ho \u017eivota i p\u0159\u00edrody z pozic subjektivn\u00edho idealismu. Proti marxistick\u00e9mu pojet\u00ed spole\u010dnosti, v\u011bdeck\u00e9mu socialismu vystupovali i n\u011bme\u010dt\u00ed empiriokritikov\u00e9 jako Franz BLEI (1871-1942) a Josef PETZOLDT (1862-1929). Petzoldt tvrdil, \u017ee v\u00fdvoj lidstva sp\u011bje k &quot;ust\u00e1lenosti&quot;, \u017ee lidstvo sp\u011bje k &quot;dokonal\u00e9mu (vollkommenen), trval\u00e9mu stavu&quot;, (s. 358), \u017ee &quot;psychick\u00e1 tendence&quot; ke st\u00e1losti ur\u010duje charakter spole\u010densk\u00e9ho z\u0159\u00edzen\u00ed, etiku, estetiku atp.<br \/> Podle Petzoldta soci\u00e1ln\u00ed rovnosti nebude dosa\u017eeno soci\u00e1ln\u00ed revoluc\u00ed, bojem pracuj\u00edc\u00edch, n\u00fdbr\u017e jakousi mystickou &quot;psychickou tendenc\u00ed&quot; lid\u00ed ke stabilit\u011b. <br \/> Tuto rovnost pak neuskute\u010dn\u00ed v\u011bt\u0161ina, tj. masy, ale jak\u00fdsi &quot;svobodn\u00fd rozvoj osobnosti&quot;, &quot;mravn\u00ed pokrok&quot; atp. Petzoldt se stejn\u011b jako jeho u\u010ditel Mach stav\u011bl nep\u0159\u00e1telsky k marxismu l v\u011bdeck\u00e9mu socialismu.<br \/> Lenin p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b vyvr\u00e1til machistickou terminologickou ekvilibristiku pomoci, n\u00ed\u017e maskovali machist\u00e9 sv\u00e9 reak\u010dn\u00ed spole\u010densk\u00e9 n\u00e1zory. Lenin v t\u00e9to souvislosti poznamen\u00e1v\u00e1: &quot;Je\u0161itn\u00fd h\u00e1v slovn\u00edch vyt\u00e1\u010dek, kroucen\u00e1 chytr\u00e1ctv\u00ed syllogistiky, rafinovan\u00e1 scholastika &#8211; kr\u00e1tce: tot\u00e9\u017e v gnoseologii i v sociologii, t\u00fd\u017e reak\u010dn\u00ed obsah za t\u00fdm\u017e k\u0159iklav\u00fdm \u0161t\u00edtem.&quot; (s. 540)<br \/> Lenin uk\u00e1zal, \u017ee jedin\u011b v\u011bdeckou metodologi\u00ed zkoum\u00e1n\u00ed jev\u016f a proces\u016f spole\u010densk\u00e9ho \u017eivota je dialektick\u00fd a historick\u00fd materialismus. Redukce spole\u010densk\u00fdch vztah\u016f na vztahy energetick\u00e9, biologick\u00e9 a psychick\u00e9, tj. redukce vy\u0161\u0161\u00edch forem pohybu hmoty na formy ni\u017e\u0161\u00ed je mechanicismus \u00fast\u00edc\u00ed konec konc\u016f v idealismus. Lenin p\u0159i kritice energetismu a biologismu napsal: &quot;Bogdanov se v\u016fbec nezab\u00fdv\u00e1 marxistick\u00fdm b\u00e1d\u00e1n\u00edm, n\u00fdbr\u017e p\u0159evl\u00e9k\u00e1 v\u00fdsledky t\u00edmto b\u00e1d\u00e1n\u00edm ji\u017e d\u0159\u00edve z\u00edskan\u00e9 do h\u00e1vu biologick\u00e9 a energetick\u00e9 terminologie. Cel\u00fd tento pokus od za\u010d\u00e1tku a\u017e do konce nen\u00ed k ni\u010demu, nebo\u0165 uplat\u0148ov\u00e1n\u00ed pojm\u016f &quot;v\u00fdb\u011br&quot;, &quot;asimilace&quot; a &quot;desasimilace&quot; energie, energetick\u00e1 bilance apod. v oblasti spole\u010densk\u00fdch v\u011bd je pust\u00e1 fr\u00e1ze. Ve skute\u010dnosti nelze pomoc\u00ed t\u011bchto pojm\u016f prov\u00e1d\u011bt \u017e\u00e1dn\u00e9\u00a0 zkoum\u00e1n\u00ed spole\u010densk\u00fdch jev\u016f, nelze dos\u00e1hnout \u017e\u00e1dn\u00e9ho ujasn\u011bn\u00ed\u00a0 metody\u00a0 spole\u010densk\u00fdch v\u011bd.&quot; (s. 346-347) Leninsk\u00e1 kritika nev\u011bdeck\u00e9 metody machist\u016f p\u0159i zkoum\u00e1n\u00ed spole\u010densk\u00e9ho \u017eivota m\u00e1 aktu\u00e1ln\u00ed v\u00fd\u00acznam i v soudob\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch, nebo\u0165 cel\u00e1 \u0159ada sm\u011br\u016f sou\u010dasn\u00e9 bur\u017eoasn\u00ed filosofie a sociologie redukuje spole\u010densk\u00e9 jevy na jevy biologick\u00e9, psychologick\u00e9 \u010di jin\u00e9.<br \/> Kl\u00ed\u010d k ch\u00e1p\u00e1n\u00ed spole\u010densk\u00e9ho v\u00fdvoje n\u00e1m poskytuje pouze materialistick\u00e9 pojet\u00ed d\u011bjin. Zkoum\u00e1n\u00edm spole\u010densk\u00e9ho v\u00fdvoje se zaob\u00edr\u00e1 cel\u00e1 \u0159ada spole\u010densk\u00fdch v\u011bd: politick\u00e1 ekonomie, historie, pr\u00e1vn\u00ed v\u011bdy, pedagogika aj. Av\u0161ak ka\u017ed\u00e1 z t\u011bchto v\u011bd zkoum\u00e1 pouze jednotliv\u00e9 str\u00e1nky spole\u010dnosti. <br \/> Historick\u00fd materialismus jako neodd\u011bliteln\u00e1 sou\u010d\u00e1st marxisticko-leninsk\u00e9 filosofie v\u0161ak zkoum\u00e1 nejobecn\u011bj\u0161\u00ed z\u00e1kony a hybn\u00e9 s\u00edly spole\u010densk\u00e9ho v\u00fdvoje, kter\u00e9 ur\u010duj\u00ed vnit\u0159n\u00ed spjatost a vz\u00e1jemn\u00e9 p\u016fsoben\u00ed v\u0161ech podstatn\u00fdch str\u00e1nek a proces\u016f spole\u010densk\u00e9ho \u017eivota na r\u016fzn\u00fdch etap\u00e1ch d\u011bjinn\u00e9ho v\u00fdvoje. Historick\u00fd materialismus jako obecn\u00e1 teorie spole\u010densk\u00e9ho v\u00fdvoje je t\u011bsn\u011b spjat se v\u0161emi spole\u010densk\u00fdmi v\u011bdami a ve sv\u00fdch z\u00e1v\u011brech se tak\u00e9 o jejich poznatky pln\u011b op\u00edr\u00e1, av\u0161ak neredukuje se na n\u011b, nenahrazuje je.<br \/> V\u00fdznam historick\u00e9ho materialismu spo\u010d\u00edv\u00e1 v tom, \u017ee jako filosofick\u00e1 v\u011bda poskytuje obecnou v\u011bdeckou metodu pozn\u00e1n\u00ed objektivn\u00ed pravdy, je metodologick\u00fdm z\u00e1kladem v\u0161ech spole\u00ac\u010densk\u00fdch v\u011bd. Tedy spole\u010densk\u00e9 v\u011bdy p\u0159i zkoum\u00e1n\u00ed jednotliv\u00fdch oblast\u00ed spole\u010densk\u00e9ho \u017eivota mus\u00ed akceptovat teorii a metodu historick\u00e9ho materialismu.<br \/> Zna\u010dnou pozornost v\u011bnoval V. I. Lenin v pr\u00e1ci &quot;Materialismus a empiriokriticismus&quot; kategori\u00edm spole\u010densk\u00e9ho byt\u00ed a spole\u010densk\u00e9ho v\u011bdom\u00ed. Spole\u010densk\u00e9 byt\u00ed a spole\u010densk\u00e9 v\u011bdom\u00ed pat\u0159\u00ed mezi z\u00e1kladn\u00ed kategorie historick\u00e9ho materialismu, nebo\u0165 odr\u00e1\u017e\u00ed dv\u011b hlavn\u00ed oblasti spole\u010densk\u00e9ho \u017eivota. Spole\u010den\u00acsk\u00e9 v\u011bdom\u00ed lid\u00ed lze spr\u00e1vn\u011b pochopit pouze ve vztahu k spole\u010densk\u00e9mu byt\u00ed, kter\u00e9 zahrnuje materi\u00e1ln\u00ed \u017eivot spole\u010dnosti, zp\u016fsob v\u00fdroby materi\u00e1ln\u00edch statk\u016f.<br \/> Lenin jako d\u016fsledn\u00fd materialista dialektik pohl\u00ed\u017eel na vztah spole\u010densk\u00e9ho byt\u00ed a spole\u010densk\u00e9ho v\u011bdom\u00ed z hlediska dialekticko-materialistick\u00e9ho \u0159e\u0161en\u00ed z\u00e1kladn\u00ed ot\u00e1zky filosofie. Toto zd\u016frazn\u011bn\u00ed je nutn\u00e9 proto, \u017ee machist\u00e9 vyhla\u0161ovali, \u017ee &quot;vylep\u0161uj\u00ed&quot;, &quot;rozv\u00edj\u00ed&quot; teorii historick\u00e9ho materialismu, p\u0159edev\u0161\u00edm jeho &quot;z\u00e1klad&quot;, zat\u00edmco prov\u00e1d\u011bli jeho deformaci ve prosp\u011bch subjektivn\u00edho idealismu. Tak nap\u0159\u00edklad Bogdanov v jedn\u00e9 ze sv\u00fdch prac\u00ed cituje zn\u00e1mou pas\u00e1\u017e z P\u0159edmluvy K. Marxe &quot;Ke kritice politick\u00e9 ekonomie&quot;, v n\u00ed\u017e jsou zformulov\u00e1ny z\u00e1klady historick\u00e9ho materialismu a tvrd\u00ed, \u017ee &quot;star\u00e1 formulace historick\u00e9ho monismu, a\u010d nep\u0159est\u00e1v\u00e1 b\u00fdt spr\u00e1vnou ve sv\u00e9m z\u00e1klad\u011b, n\u00e1s ji\u017e pln\u011b neuspokojuje&quot; (s. 340), \u017ee je t\u0159eba Ji &quot;rozvinout&quot;, formulovat ji nov\u011b.<br \/> Teze historick\u00e9ho materialismu, kter\u00e9 ukazuj\u00ed, \u017ee &quot;nikoli v\u011bdom\u00ed lid\u00ed ur\u010duje jejich byt\u00ed, ale naopak spole\u010densk\u00e9 byt\u00ed ur\u010duje jejich v\u011bdom\u00ed&quot;, \u017ee &quot;spole\u010densk\u00e9 v\u011bdom\u00ed je odrazem spole\u010densk\u00e9ho byt\u00ed&quot;, Bogdanov &quot;rozv\u00edj\u00ed&quot; v duchu toto\u017enosti &quot;spole\u010densk\u00e9ho byt\u00ed a spole\u010densk\u00e9ho v\u011bdom\u00ed&quot;. P\u00ed\u0161e:<br \/> &quot;Spole\u010den\u00acsk\u00e9 byt\u00ed a spole\u010densk\u00e9 v\u011bdom\u00ed jsou v p\u0159\u00edsn\u00e9m smyslu t\u011bchto slov toto\u017en\u00e9.\u201c (s. 341) Toto nespr\u00e1vn\u00e9 Bogdanovovo tvrzen\u00ed samoz\u0159ejm\u011b nem\u00e1 nic spole\u010dn\u00e9ho s marxismem, nebo\u0165 vede ke st\u00edr\u00e1n\u00ed rozd\u00edlu mezi materialismem a idealismem a konec kon\u00acc\u016f likviduje z\u00e1kladn\u00ed ot\u00e1zku filosofie aplikovanou na ot\u00e1zky lidsk\u00e9 spole\u010dnosti. Lenin v t\u00e9to souvislosti p\u00ed\u0161e:<br \/> &quot;A\u0165 si Bogdanov vymysl\u00ed jak\u00fdkoli &quot;p\u0159esn\u00fd&quot; v\u00fdklad slov &quot;spole\u010densk\u00e9 byt\u00ed&quot; a &quot;spole\u010densk\u00e9 v\u011bdom\u00ed&quot;, z\u016fstane nepochybn\u00e9, \u017ee jeho teze, kterou jsme uvedli je nespr\u00e1vn\u00e1. Spole\u010densk\u00e9 byt\u00ed a spole\u010densk\u00e9 v\u011bdom\u00ed nejsou toto\u017en\u00e9 a to zrovna tak, jako nen\u00ed toto\u017en\u00e9 byt\u00ed v\u016fbec a v\u011bdom\u00ed v\u016fbec. Z toho, \u017ee lid\u00e9, vstupuj\u00edce do spole\u010denstv\u00ed, vstupuj\u00ed do n\u011bho jako v\u011bdom\u00e9 bytosti, nikterak nevypl\u00fdv\u00e1, \u017ee spole\u010densk\u00e9 v\u011bdom\u00ed je toto\u017en\u00e9 se spole\u010densk\u00fdm byt\u00edm.&quot; (s. 341)<br \/> Nen\u00ed t\u011b\u017ek\u00e9 pochopit, \u017ee pokusy machist\u016f vyd\u00e1vat princip toto\u017enosti spole\u010densk\u00e9ho byt\u00ed a spole\u010densk\u00e9ho v\u011bdom\u00ed za &quot;rozv\u00edjen\u00ed&quot; historick\u00e9ho materialismu jsou deformac\u00ed mar\u00acxismu. Lenin ukazuje, \u017ee nelze sou\u010dasn\u011b \u0159e\u0161it idealisticky z\u00e1kladn\u00ed ot\u00e1zku filosofie a z\u016fstat v\u011brn\u00fd historick\u00e9mu materialismu jako se o to pokou\u0161\u00ed Bogdanov. Marxismus jednozna\u010dn\u011b dokazuje, \u017ee spole\u010densk\u00e9 byt\u00ed je prvotn\u00ed a spole\u010densk\u00e9 v\u011bdom\u00ed druhotn\u00e9. &quot;Z toho,&quot; poznamen\u00e1v\u00e1 V. I. Lenin, &quot;\u017ee \u017eijete a hospoda\u0159\u00edte, rod\u00edte d\u011bti a vyr\u00e1b\u00edte produkty, sm\u011b\u0148ujete je, se skl\u00e1d\u00e1 objektivn\u011b nutn\u00fd \u0159et\u011bz v\u00fdvojov\u00fd, nez\u00e1visl\u00fd na va\u0161em spole\u010densk\u00e9m v\u011bdom\u00ed,\u00a0 kter\u00e9 jej nem\u016f\u017ee nikdy pln\u011b zachytit.&quot; (s. 343-344)<br \/> Praktick\u00e1 \u010dinnost lid\u00ed je odrazem objektivn\u00edch z\u00e1kon\u016f spole\u010densk\u00e9ho v\u00fdvoje, nez\u00e1visl\u00fdch na na\u0161em v\u011bdom\u00ed. Zvl\u00e1\u0161t\u011b ona dokazuje nespr\u00e1vnost ztoto\u017e\u0148ov\u00e1n\u00ed spole\u010densk\u00e9ho byt\u00ed a spole\u010densk\u00e9ho v\u011bdom\u00ed. Kdyby toti\u017e spole\u010densk\u00e9 byt\u00ed bylo toto\u017en\u00e9 se spole\u010densk\u00fdm v\u011bdom\u00edm, potom by praxe jako zp\u016fsob uskute\u010d\u0148ov\u00e1n\u00ed lidsk\u00fdch c\u00edl\u016f nebyla pot\u0159ebn\u00e1. <br \/> Historick\u00fd materialismus prov\u011b\u0159en\u00fd a potvrzen\u00fd spole\u010den\u00acskou prax\u00ed, vych\u00e1z\u00ed z obecn\u00e9 teze materialismu, \u017ee v\u011bdom\u00ed je produktem byt\u00ed\u00a0 (hmoty, av\u0161ak samotn\u00e9 v\u011bdom\u00ed nen\u00ed byt\u00ed. &quot;Materialismus v\u016fbec,&quot; p\u00ed\u0161e Lenin, &quot;pokl\u00e1d\u00e1 objektivn\u011b re\u00e1ln\u011b byt\u00ed\u00a0 (hmotu) za nez\u00e1vislou na v\u011bdom\u00ed, vn\u00edm\u00e1n\u00ed, zku\u0161enosti atd. lidstva. Materialismus historick\u00fd pokl\u00e1d\u00e1 spole\u010densk\u00e9 byt\u00ed za nez\u00e1visl\u00e9 na spole\u010densk\u00e9m v\u011bdom\u00ed lidstva. V\u011bdom\u00ed tam i zde je jen odrazem byt\u00ed, v nejlep\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b p\u0159ibli\u017en\u011b v\u011brn\u00fdm (adekv\u00e1tn\u00edm, ide\u00e1ln\u011b p\u0159esn\u00fdm) jeho odrazem.&quot; (s.\u00a0 344)<br \/> Machist\u00e9 v podstat\u011b p\u0159evr\u00e1tili princip toto\u017enosti spole\u010densk\u00e9ho byt\u00ed a spole\u010densk\u00e9ho v\u011bdom\u00ed proti materialistick\u00e9mu pojet\u00ed d\u011bjin. Empiriokritik Bazarov, empiriomonista Bogdanov, imanentista Schuppe a ostatn\u00ed jejich stoupenci se sna\u017eili zavl\u00e9ci marxismus do kolej\u00ed machismu.<\/p>\n<p> V. I. Lenin vyvr\u00e1til machistick\u00e1 &quot;rozv\u00edjen\u00ed&quot; marxismu a odhalil je jako stoupence subjektivn\u00edho idealismu, Bazarovovo tvrzen\u00ed, \u017ee &quot;smyslov\u00e1 p\u0159edstava je mimo n\u00e1s existuj\u00edc\u00ed skute\u010dnost&quot;, jako\u017e i tvrzen\u00ed Schuppa, \u017ee &quot;byt\u00ed je v\u011bdomi&quot; Lenin ozna\u010dil za zjevn\u00fd idealismus: &quot;To je zjevn\u00fd idealismus, zjevn\u00e1 teorie toto\u017enosti v\u011bdom\u00ed a byt\u00ed.\u201c (s. 342) D\u00e1le pak, p\u0159i hodnocen\u00ed koncepce toto\u017enosti spole\u010densk\u00e9ho byt\u00ed a spole\u010densk\u00e9ho v\u011bdom\u00ed Lenin p\u00ed\u0161e: &quot;Imanentist\u00e9,\u00a0 empiriokritikov\u00e9 i empiriomonista se h\u00e1daj\u00ed o jednotlivosti, detaily, o to, jak formulovat idealismus; my naproti tomu odm\u00edt\u00e1me A LIMINE cel\u00e9 z\u00e1klady jejich filosofie, spole\u010dn\u00e9 cel\u00e9 t\u00e9to trojici. I kdy\u017e bude Bogdanov hl\u00e1sat &quot;toto\u017enost&quot; spole\u010densk\u00e9ho byt\u00ed a spole\u010densk\u00e9ho v\u011bdom\u00ed v nejlep\u0161\u00edm smyslu s nejlep\u0161\u00edm p\u0159edsevzet\u00edm a bude p\u0159itom uzn\u00e1vat v\u0161echny z\u00e1v\u011bry Marxovy, p\u0159ece \u0159ekneme: Bogdanov m\u00ednus &quot;empiriomonismus&quot; (l\u00e9pe m\u00ednus machismus) je marxista. Nebo\u0165 tato teorie toto\u017enosti spole\u010densk\u00e9ho byt\u00ed a spole\u010densk\u00e9ho v\u011bdom\u00ed je \u00fapln\u00fd nesmysl, je to naprosto reak\u010dn\u00ed teorie.&quot; (s.\u00a0 343)<br \/> Lenin p\u0159i analyzov\u00e1n\u00ed dialektiky vz\u00e1jemn\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed spole\u010densk\u00e9ho byt\u00ed a spole\u010densk\u00e9ho v\u011bdom\u00ed uk\u00e1zal na m\u00edsto a roli spole\u010densk\u00e9ho v\u011bdom\u00ed v \u017eivot\u011b spole\u010dnosti, jeho p\u016fsoben\u00ed na spole\u010densk\u00e9 byt\u00ed. P\u0159i tom soust\u0159edil pozornost na objasn\u011bn\u00ed role v\u011bdom\u00ed p\u0159i objas\u0148ov\u00e1n\u00ed objektivn\u00ed logiky spole\u010densk\u00e9ho v\u00fdvoje, kter\u00e1 je co do sv\u00e9ho obsahu nez\u00e1visl\u00e1 na v\u011bdom\u00ed a v\u016fli lid\u00ed. \u201eTo nejv\u011bt\u0161\u00ed, co bylo provedeno, je to, \u017ee byly objeveny z\u00e1kony\u00a0 t\u011bchto zm\u011bn, uk\u00e1z\u00e1na v hlavn\u00edch z\u00e1kladn\u00edch rysech objektivn\u00ed logika t\u011bchto zm\u011bn a jejich historick\u00e9ho v\u00fdvoje &#8211; objektivn\u00ed nikoli v tom smyslu, \u017ee by spole\u010dnost v\u011bdom\u00fdch bytost\u00ed, lid\u00ed, mohla existovat a vyv\u00edjet se nez\u00e1visle na existenci v\u011bdom\u00fdch bytost\u00ed. (Bogdanov svou &quot;teorii&quot; p\u0159ece\u00a0 podtrhuje jen takov\u00e9to po\u0161etilosti), n\u00fdbr\u017e v tom smyslu, \u017ee spole\u010densk\u00e9 byt\u00ed je nez\u00e1visl\u00e9 na spole\u010densk\u00e9m v\u011bdom\u00ed lid\u00ed. &#8230; Nejvy\u0161\u0161\u00edm \u00fakolem lidstva je zachytit tuto objektivn\u00ed logiku hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho v\u00fdvoje (v\u00fdvoje spole\u010densk\u00e9ho byt\u00ed) v obecn\u00fdch a z\u00e1kladn\u00edch rysech, abychom historick\u00e9mu materialismu mohli co mo\u017en\u00e1 z\u0159eteln\u011b, jasn\u011b a kriticky p\u0159izp\u016fsobit sv\u00e9 spole\u010densk\u00e9 v\u011bdom\u00ed a v\u011bdom\u00ed pokrokov\u00fdch t\u0159\u00edd ve v\u0161ech kapitalistick\u00fdch zem\u00edch.&quot; (s.343-344)<br \/> Obhajoba a rozvinut\u00ed nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch tez\u00ed historick\u00e9ho materialismu a kritika sociologie machist\u016f, kterou pro\u00acvedl V. I. Lenin m\u00e1 zna\u010dn\u00fd v\u00fdznam i v boji proti sou\u010dasn\u00e9 bur\u017eoasn\u00ed sociologii, p\u0159edstavuj\u00edc\u00ed eklektickou sm\u011bs t\u011bch nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch teori\u00ed, v\u010detn\u011b t\u011bch, kter\u00e9 navazuj\u00ed na machismus. Historick\u00fd materialismus jako obecn\u00e1 v\u011bdeck\u00e1 teorie spole\u010densk\u00e9ho v\u00fdvoje je metodologi\u00ed pro v\u0161echny spole\u010densk\u00e9 v\u011bdy, zkoumaj\u00edc\u00ed jevy a procesy spole\u010densk\u00e9ho \u017eivota. <\/p>\n<p> &nbsp; <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>6. OT\u00c1ZKY HISTORICK\u00c9HO MATERIALISMU V D\u00cdLE &quot;MATERIALISMUS A EMPIRIOKRITICISMUS&quot; V \u0161est\u00e9, z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 kapitole &quot;Empiriokriticismus a histo\u00acrick\u00fd materialismus&quot; Lenin rozvinul celou<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[10],"tags":[92],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/479"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=479"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/479\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=479"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=479"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=479"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}