![\"logo\"](\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2007\/10\/logo.jpg\" "\\"logo\\""){kind=logo}
\u00a0 7. V\u00ddZNAM PR\u00c1CE "MATERIALISMUS A EMPIRIOKRITICISMUS" PRO BOJ SE SOU\u010cASNOU BUR\u017dOASN\u00cd FILOSOFI\u00cd A PRAVICOV\u00ddM REVISIONISMEM <\/p>\n \u00a0 7. V\u00ddZNAM PR\u00c1CE "MATERIALISMUS A EMPIRIOKRITICISMUS" PRO BOJ SE SOU\u010cASNOU BUR\u017dOASN\u00cd FILOSOFI\u00cd A PRAVICOV\u00ddM REVISIONISMEM <\/p>\n
a) Lenin\u00a0 o\u00a0 stranickosti filosofie. Lenin v pr\u00e1ci "Materialismus a empiriokriticismus\u201c rozpracoval a p\u0159\u00edkladn\u011b tak\u00e9 pou\u017eil jeden ze z\u00e1kladn\u00edch princip\u016f marxistick\u00e9 filosofie, princip stranickosti. Zd\u016fraznil jeho v\u0161eobecn\u00fd sv\u011bton\u00e1zorov\u00fd v\u00fdznam. <\/p>\n
<\/p>\n
Princip stranickosti nen\u00ed vn\u00e1\u0161en do filosofie zvenku, naopak je jedn\u00edm z jejich charakteristick\u00fdch rys\u016f, je d\u00e1n samotnou podstatou filosofie. Lenin v principu stranickosti odhalil sv\u011bton\u00e1zorovou funkci filosofie, jej\u00ed t\u0159\u00eddn\u00ed zam\u011b\u0159enost. Ve spole\u010dnos\u00acti, kde existuj\u00ed t\u0159\u00eddy a t\u0159\u00eddn\u00ed boj, nen\u00ed a nem\u016f\u017ee b\u00fdt \u017e\u00e1dn\u00e9 neutrality v boji mezi silami pokroku a reakce, socialismu a kapitalismu, v\u00e1lky a m\u00edru. Tento boj nach\u00e1z\u00ed sv\u00e9 vyj\u00e1d\u0159en\u00ed i ve filosofii, v n\u00ed\u017e t\u0159\u00eddy formuluj\u00ed sv\u016fj sv\u011btov\u00fd n\u00e1zor, a\u0165 u\u017e materialistick\u00fd \u010di idealistick\u00fd.
D\u011bjiny filosofie sv\u011bd\u010d\u00ed o tom, \u017ee vytvo\u0159en\u00ed dvou t\u00e1bor\u016f ve filosofii, materialismu a idealismu a boj mezi nimi p\u0159i \u0159e\u0161en\u00ed z\u00e1kladn\u00edch probl\u00e9m\u016f vznikaj\u00edc\u00edch ve spole\u010densk\u00e9m v\u00fdvoji, odr\u00e1\u017e\u00ed konec konc\u016f "…tendence a ideologii nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch t\u0159\u00edd soudob\u00e9 spole\u010dnosti. Modern\u00ed filosofie je zrovna tak stranick\u00e1 jako p\u0159ed dv\u011bma tis\u00edci lety. Bojuj\u00edc\u00edmi stra\u00acnami v podstat\u011b v\u011bci jsou materialismus a idealismus…" (s.378) Ve filosofick\u00fdch u\u010den\u00edch se p\u0159edstavitel\u00e9 r\u016fzn\u00fdch t\u0159\u00edd v\u017edy sna\u017eili naj\u00edt ideov\u00e9 zd\u016fvodn\u011bn\u00ed\u00a0 a roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed sv\u00fdch spole\u010densk\u00fdch c\u00edl\u016f.
Princip stranickosti marxisticko-leninsk\u00e9 filosofie vy\u00ac\u017eaduje:<\/p>\n
1. Prov\u00e1d\u011bt objektivn\u00ed, p\u0159\u00edsn\u011b v\u011bdeckou anal\u00fdzu jev\u016f a proce\u00acs\u016f obklopuj\u00edc\u00ed n\u00e1s skute\u010dnosti;
2. odhalovat t\u0159\u00eddn\u00ed podstatu jev\u016f, ud\u00e1lost\u00ed a proces\u016f spole\u00ac\u010densk\u00e9ho \u017eivota;
3.\u00a0 aktivn\u011b obhajovat z\u00e1jmy d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy, v\u0161ech pracuj\u00edc\u00edch, socialismus,\u00a0 spole\u010densk\u00fd pokrok;
4. v\u00e9st nesmi\u0159iteln\u00fd boj s bur\u017eoasn\u00ed ideologi\u00ed, s reak\u010dn\u00edmi filosofick\u00fdmi n\u00e1zory, s idealismem, s pravicov\u00fdm i levi\u00accov\u00fdm revizionismem;
5. \u0161\u00ed\u0159it dialektick\u00fd a historick\u00fd materialismus mezi nej\u0161ir\u0161\u00ed vrstvy pracuj\u00edc\u00edch;
6. neust\u00e1le uv\u00e1d\u011bt v \u017eivot princip jednoty teorie a praxe, slov a \u010din\u016f. Stranickost marxisticko-leninsk\u00e9 filosofie nen\u00ed pouze protikladem nev\u011bdeckosti, ale je v\u00fdrazem hlubok\u00e9 v\u011bdeckosti, sv\u011btov\u00e9ho n\u00e1zoru d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy, nebo\u0165 jej\u00ed z\u00e1jmy na rozd\u00edl od z\u00e1jm\u016f bur\u017eoasie nejsou v rozporu s objektivn\u00edm spole\u010densk\u00fdm v\u00fdvojem, ba naopak jsou s n\u00edm v souladu, shodn\u00e9. To znamen\u00e1,\u00a0 \u017ee marxisticko-leninsk\u00e1 filosofie spojuje stranickost s v\u011bdeckou objektivnost\u00ed, sjednocuje subjektivn\u00ed z\u00e1jmy d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy,\u00a0 pracuj\u00edc\u00edch mas s objektivn\u00edm spole\u010densk\u00fdm v\u00fdvojem.<\/p>\n
D\u011bjiny v\u00fdvoje marxisticko-leninsk\u00e9 filosofie sv\u011bd\u010d\u00ed o tom, \u017ee ignorov\u00e1n\u00ed principu stranickosti nutn\u011b vede k oportunismu a revizionismu. Sv\u011bd\u010d\u00ed o tom \u010dinnost revizionist\u016f a odpadl\u00edk\u016f marxismu-leninismu jako jsou Ernst Fischer z Rakouska, Roger Garaudy z Francie.
V t\u0159\u00eddn\u00ed spole\u010dnosti nen\u00ed a nem\u016f\u017ee b\u00fdt pro v\u0161echny t\u0159\u00eddy jedin\u00e9 ideologie, jedin\u00e9 filosofie. Lenin p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b uk\u00e1zal, \u017ee nestranickost je idea bur\u017eoasn\u00ed, hl\u00e1san\u00e1 bur\u017eoasn\u00edmi ideology k maskov\u00e1n\u00ed jejich z\u00e1jm\u016f.<\/p>\n
b) V\u00fdznam pr\u00e1ce "Materialismus a empiriokriticismus" pro boj se sou\u010dasnou bur\u017eoasn\u00ed filosofi\u00ed a revizionismem
Pr\u00e1ce V. I. Lenina "Materialismus a empiriokriticismus\u201c je vzorem tv\u016fr\u010d\u00edho rozvinut\u00ed filosofie marxismu a v\u011bdeck\u00e9 kritiky jejich odp\u016frc\u016f. Tato Leninova pr\u00e1ce m\u00e1 neoceniteln\u00fd v\u00fdznam pro boj se sou\u010dasnou bur\u017eoasn\u00ed filosofi\u00ed a revizionismem.
Ohromn\u00fd teoretick\u00fd a metodologick\u00fd v\u00fdznam jak pro pochopen\u00ed bohat\u00e9ho obsahu pr\u00e1ce "Materialismus a empiriokriticismus" tak pro v\u011bdeckou kritiku r\u016fzn\u00fdch sm\u011br\u016f sou\u010dasn\u00e9 bur\u017eoasn\u00ed filosofie m\u00e1 ‚"Z\u00e1v\u011br\u201c, j\u00edm\u017e kniha kon\u010d\u00ed. V n\u011bm jsou v koncentrovan\u00e9 podob\u011b zformulov\u00e1ny z\u00e1kladn\u00ed hlediska je\u017e nesm\u00ed marxista p\u0159i kritice filosofick\u00e9ho idealismu a revizionismu opomenout. Tato hlediska maj\u00ed v\u0161eobecnou platnost. Jsou obecn\u00fdm n\u00e1vodem, jak prov\u00e1d\u011bt v\u0161estrannou a stranicky z\u00e1sadovou kritiku kter\u00e9hokoli ideov\u00e9ho protivn\u00edka.
Za prv\u00e9, je nutn\u00e9 srovnat teoretick\u00e9 z\u00e1klady empiriokriticismu (machismu) a dialektick\u00e9ho materialismu, logick\u00e9mu rozboru machismu a jeho konfrontaci s dialektick\u00fdm materialismem a p\u0159\u00edrodov\u011bdn\u00edmi poznatky v\u011bnuje Lenin prvn\u00ed t\u0159i kapitoly pr\u00e1ce. Pro\u010d prov\u00e1d\u00ed tuto konfrontaci? <\/p>\n
1. Machist\u00e9 se v soci\u00e1ln\u00ed demokracii vyd\u00e1vali za marxisty! Pod rou\u0161kou rozv\u00edjen\u00ed marxistick\u00e9 filosofie se sna\u017eili "slu\u010dovat" machismus s marxismem. Lenin v\u0161ak uk\u00e1zal, \u017ee machismus je novodobou odr\u016fdou subjektivn\u00edho idealismu a agnosticismu. "Jen p\u0159i absolutn\u00ed neznalosti toho,\u00a0 co je filosofick\u00fd materialismus v\u016fbec a co je Marxova a Engelsova dialektick\u00e1 metoda, je mo\u017eno hovo\u0159it o "spojen\u00ed empiriokriticismu s marxismem.“ (s. 377)<\/p>\n
2. Logick\u00e1 anal\u00fdza a konfrontace machismu s marxistickou filosofi\u00ed umo\u017enila Leninovi odhalit vnit\u0159n\u00ed logickou rozpornost machismu a jeho neudr\u017eitelnost. (Machismus toti\u017e v rozporu s p\u0159\u00edrodn\u00edmi v\u00e9d\u00e1m tvrd\u00ed, \u017ee p\u0159\u00edroda neexistovala p\u0159ed \u010dlov\u011bkem, \u017ee my\u0161len\u00ed nen\u00ed funkc\u00ed mozku, \u017ee v\u011bdom\u00ed nen\u00ed odrazem objektivn\u00ed reality apod.)<\/p>\n
3. Tato konfrontace\u00a0 slou\u017e\u00ed\u00a0 sou\u010dasn\u011b k propagov\u00e1n\u00ed marxistick\u00e9 filosofie a dokazuje, \u017ee marxistick\u00e1 filosofie se rozv\u00edj\u00ed v souladu s objevy p\u0159\u00edrodn\u00edch v\u011bd. <\/p>\n
4. Porovn\u00e1n\u00ed teoretick\u00fdch z\u00e1klad\u016f marxistick\u00e9 filosofie a machismu kone\u010dn\u011b tak\u00e9 umo\u017e\u0148uje Leninovi rozvinout celou \u0159adu filosofick\u00fdch pou\u010dek a kategori\u00ed. (Tezi o prvotnos\u00acti hmoty a druhotnosti v\u011bdom\u00ed,\u00a0 vztahu spole\u010densk\u00e9ho byt\u00ed a spole\u010densk\u00e9ho v\u011bdom\u00ed, kategorie "hmota",\u00a0 "v\u011bdom\u00ed", "absolutn\u00ed a relativn\u00ed pravda" aj.)
V druh\u00e9m bodu "Z\u00e1v\u011bru" jsou shrnuty z\u00e1kladn\u00ed my\u0161lenky obsa\u017een\u00e9 v "\u00davodu\u201c a IV. kapitole, nazvan\u00e9 "Filosofi\u010dt\u00ed idealist\u00e9 jako spojenci a n\u00e1sledovnici empiriokriticismu". V \u00favodu ke \u010dtvrt\u00e9 kapitole Lenin p\u00ed\u0161e:\u00a0
"Dosud jsme posuzovali empiriokriticismus s\u00e1m o sob\u011b. Nyn\u00ed se na\u0148 mus\u00edme pod\u00edvat v historick\u00e9m v\u00fdvoji, v jeho souvislosti a vz\u00e1jemn\u00e9m vztahu k jin\u00fdm filosofick\u00fdm sm\u011br\u016fm. P\u0159edev\u0161\u00edm se n\u00e1m vyno\u0159uje ot\u00e1zka Machova a Avenariova pom\u011bru ke Kantovi." (s. 203) V souladu s t\u00edm je v "Z\u00e1v\u011bru" vymezeno m\u00edsto empiriokriticismu "jako\u017eto jedn\u00e9 velmi mal\u00e9 \u0161koli\u010dky filosof\u016f – odborn\u00edk\u016f mezi ostatn\u00edmi filosofick\u00fdmi \u0161kolami p\u0159\u00edtomnosti. Mach i Avenarius vy\u0161li z Kanta, ale nedali se od n\u011bho\u00a0 sm\u011brem k materialismu, n\u00fdbr\u017e v opa\u010dn\u00e9m sm\u011bru…" (s. 377) Lenin ukazuje, \u017ee n\u00e1vrat k Berkeleyovi a Humovi nebyl n\u00e1hodn\u00fd. Charakteristick\u00fdm rysem Kantovy filosofie\u00a0 je pr\u00e1v\u011b snaha o kompromis mezi materialismem a idealismem.
Kdy\u017e Kant p\u0159ipou\u0161t\u00ed, \u017ee na\u0161im p\u0159edstav\u00e1m odpov\u00edd\u00e1 n\u011bco mimo na\u0161e v\u011bdom\u00ed, tj. "v\u011bc o sob\u011b", p\u0159ikl\u00e1n\u00ed se k materialistick\u00e9mu\u00a0 stanovisku. Kdy\u017e ale tuto "v\u011bc o sob\u011b" prohla\u0161uje za transcendentn\u00ed, vystupuje jako idealista.
Pro tuto svoji ned\u016fslednost (jak ukazuje Lenin) byl ta\u00ack\u00e9 ost\u0159e kritizov\u00e1n jak zleva materialisty (Marx, Engels, Feuerbach), tak i zprava idealisty (Fichte, neokantovci, kte\u0159\u00ed mu vyt\u00fdkali \u00fastupky v\u016f\u010di materialismu).
Lenin sleduje v\u00fdvojovou cestu machist\u016f, aby mohl jednozna\u010dn\u011b ur\u010dit filosoficko teoretick\u00e9 zdroje machismu, vyd\u00e1\u00acvaj\u00edc\u00edho se za posledn\u00ed slovo v\u011bdy. Ukazuje, \u017ee machist\u00e9 pouze opakuj\u00ed star\u00e9 argumenty a \u017ee nemaj\u00ed ani\u00a0 jeden argument, kter\u00fd by nepou\u017e\u00edval ji\u017e Berkeley.
Kone\u010dn\u011b si Lenin klade ot\u00e1zku, kter\u00fdm sm\u011brem se machismus vyv\u00edj\u00ed, jak\u00e1 je jeho budoucnost. Na z\u00e1klad\u011b rozboru n\u00e1zor\u016f Machov\u00fdch n\u00e1sledn\u00edk\u016f Lenin ukazuje, \u017ee se machismus vyv\u00edj\u00ed st\u00e1le v\u00edce do prav\u00e1, k otev\u0159en\u00e9 filosofick\u00e9 reakci, k hl\u00e1s\u00e1ni fideismu.
V t\u0159et\u00edm bodu "Z\u00e1v\u011bru" Lenin zobec\u0148uje z\u00e1v\u011bry V. kapitoly ("Nejnov\u011bj\u0161\u00ed revoluce v p\u0159\u00edrodov\u011bd\u011b a filoso\u00acfick\u00fd idealismus") a ukazuje na spjatost machismu "…s jed\u00acnou \u0161kolou v jednom odv\u011btv\u00ed modern\u00ed p\u0159\u00edrodov\u011bdy." (s.\u00a0 377) tj. jednou nevelkou reak\u010dn\u00ed \u0161kolou ve fyzice,\u00a0 "fyzik\u00e1ln\u00edm" idealismem.
To sam\u00e9\u00a0 je zd\u016fraz\u0148ov\u00e1no i v ostatn\u00edch kapitol\u00e1ch pr\u00e1ce "Materialismus a eaipiriokriticismus". Ve \u010dtvrt\u00e9 kapitole Lenin upozor\u0148uje "…na vz\u00e1cn\u011b pravdiv\u00e9 Machovo p\u0159izn\u00e1n\u00ed, \u017ee jen velmi ojedin\u011bl\u00ed p\u0159\u00edrodozpytci pat\u00ac\u0159\u00ed k p\u0159\u00edvr\u017eenc\u016fm domn\u011ble "nov\u00e9", ve skute\u010dnosti velmi star\u00e9 humovsko-berkeleyovsk\u00e9 filosofie." (s. 219) Boj mezi "fyzik\u00e1ln\u00edmi" idealisty a v\u011bt\u0161inou p\u0159\u00edrodov\u011bdc\u016f se\u00actrvav\u0161\u00edch na "star\u00fdch" (tj. materialistick\u00fdch)\u00a0 filosofick\u00fdch pozic\u00edch Lenin n\u00e1zorn\u011b ukazuje na protikladn\u00fdch pozic\u00edch Ernsta HAECKELA a Ernsta MACHA. "Na stran\u011b materialismu stoj\u00ed neochv\u011bjn\u011b p\u0159ev\u00e1\u017en\u00e1 v\u011bt\u0161ina p\u0159\u00edrodozpytc\u016f jak v\u016fbec, tak i v tomto\u00a0 speci\u00e1ln\u00edm odv\u011btv\u00ed, toti\u017e ve fyzice." (s. 377)
Lenin d\u00e1le ukazuje, \u017ee "fyzik\u00e1ln\u00ed" idealismus je reak\u010dn\u00ed m\u00f3dou do\u010dasn\u011b zveli\u010den a p\u0159edpov\u00edd\u00e1 jeho por\u00e1\u017eku v dal\u0161\u00edm pr\u016fb\u011bhu v\u00fdvoje v\u011bdy. Z toho pak vyvozuje\u00a0 z\u00e1v\u011br, \u017ee boj mezi materialismem a idealismem bude rozhodnut ve prosp\u011bch materialismu,\u00a0 co\u017e se skute\u010dn\u011b tak\u00e9 stalo.
Ve \u010dtvrt\u00e9m bodu "Z\u00e1v\u011bru" jsou zobecn\u011bny z\u00e1v\u011bry VI. Kapitoly ("Empiriokriticismus a historick\u00fd materialismus"). Zde je z pozic materialistick\u00e9ho pojet\u00ed d\u011bjin pouk\u00e1z\u00e1no na t\u0159\u00eddnost boje materialismu s idealismem, jako dvou z\u00e1kladn\u00edch stran ve filosofii. V. I. Lenin v t\u00e9to souvislosti p\u00ed\u0161e: "…za gnoseologickou scholastikou empiriokriticismu nelze nevid\u011bt boj stran ve filosofii, boj, kter\u00fd konec konc\u016f vyjad\u0159uje tendence a ideologii nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch t\u0159\u00edd soudob\u00e9 spole\u010dnosti. Modern\u00ed filosofie je zrovna tak stranick\u00e1 jako p\u0159ed dv\u011bma tis\u00edci lety. Bojuj\u00edc\u00edmi stranami v podstat\u011b v\u011bci jsou materialismus a idealismus…" (s.\u00a0 378)
\u00a0Tedy \u010dtvrt\u00fd po\u017eadavek spo\u010d\u00edv\u00e1" v odhalen\u00ed t\u0159\u00eddn\u00edch ko\u0159en\u016f nemarxistick\u00e9 filosofie a odhalen\u00ed\u00a0 jejich soci\u00e1ln\u00edch funkc\u00ed.
Lenin vysoce oce\u0148oval K. Marxe a B. Engelse pr\u00e1v\u011b proto, \u017ee systematicky a d\u016fsledn\u011b propracov\u00e1vali jeden ze z\u00e1kladn\u00edch sm\u011br\u016f ve filosofii, dialektick\u00fd materialismus, d\u016fsledn\u011b ho uplat\u0148ovali ve v\u0161ech v\u011bd\u00e1ch a odm\u00edtali jakousi st\u0159edn\u00ed, "neutr\u00e1ln\u00ed" cestu ve filosofii. Lenin tuto tradici rozv\u00edjel v nov\u00fdch historick\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch, kdy s rozvojem imperialismu se pokusy zaujmout\u00a0 t\u0159et\u00ed, nadstranick\u00e1 stanoviska objevily znovu.
Uveden\u00e9 principy leninsk\u00e9 v\u0161estrann\u00e9 kritiky machismu maj\u00ed v\u0161eobecnou platnost. Jsou n\u00e1vodem, jak m\u00e1me postupovat p\u0159i kritice kter\u00e9hokoli ideov\u00e9ho protivn\u00edka. Jsou uk\u00e1zkou konstruktivn\u00ed, \u00fato\u010dn\u00e9 a nikoli obran\u00e1\u0159sk\u00e9 kritiky. Z tohoto d\u016fvodu m\u016f\u017eeme teoretick\u00fd a metodologick\u00fd v\u00fdznam Leninovy pr\u00e1ce "Materialismus a empiriokriticismus" p\u0159ecenit st\u011b\u017e\u00ed.<\/p>\n
POU\u017dIT\u00c1 LITERATURA
Lenin, V.I.. Materialismus a empiriokriticismus. Spisy, sv. 14, SNPL,\u00a0 Praha 1957.
Lenin, V.I.: Marxismus a revisionismus. Spisy, sv. 15, SKPL, Praha 1957.
Lenin V.I.: O v\u00fdznamu bojovn\u00e9ho materialismu. Spisy, sv. 33, SNPL,\u00a0\u00a0 Praha 1955
Kedrov, B.M.: Kak izu\u010dat knigu V.I. Lenina "Materializm i empiriokriticizm. Moskva 1971,\u00a0 (rusky)
Filosofskaja enciklopedija. Izd. "Sov\u011btskaja enciklopedija\u201c, s. 358-362,\u00a0\u00a0 Moskva 1964.
Filozofick\u00fd slovn\u00edk. Pravda, Bratislava, 1974, s. 319-320. <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
\u00a0 7. V\u00ddZNAM PR\u00c1CE "MATERIALISMUS A EMPIRIOKRITICISMUS" PRO BOJ SE SOU\u010cASNOU BUR\u017dOASN\u00cd FILOSOFI\u00cd A PRAVICOV\u00ddM REVISIONISMEM a) Lenin\u00a0 o\u00a0 stranickosti<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[10],"tags":[92],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/480"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=480"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/480\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=480"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=480"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=480"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}