![\"hano\"](\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2007\/11\/hano.jpg\" "\\"hano\\"")
Agentura RIA Novosti uve\u0159ejnila rozhovor doktora historick\u00fdch v\u011bd Valentina Falina s vojensk\u00fdm pozorovatelem agentury Viktorem Litovkinem. <\/p>\n Agentura RIA Novosti uve\u0159ejnila rozhovor doktora historick\u00fdch v\u011bd Valentina Falina s vojensk\u00fdm pozorovatelem agentury Viktorem Litovkinem. <\/p>\n
<\/p>\n
Otev\u00edraj\u00ed se v n\u011bm d\u0159\u00edve m\u00e1lo zn\u00e1m\u00e9 str\u00e1nky 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, hovo\u0159\u00ed se o skryt\u00fdch – p\u0159ed o\u010dima \u0161irok\u00e9 ve\u0159ejnosti – mechanismech a tla\u010d\u00edtk\u00e1ch, kter\u00e9 zp\u016fsobily p\u0159ijet\u00ed t\u011bch \u010di jin\u00fdch \u0159e\u0161en\u00ed na vysok\u00e9 \u00farovni, a kter\u00e1 ob\u010das byla rozhoduj\u00edc\u00ed pro pr\u016fb\u011bh a v\u00fdsledek bojov\u00fdch akc\u00ed… <\/p>\n
V.L.: V sou\u010dasn\u00e9 historiografii 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky existuj\u00ed r\u016fzn\u00e1 hodnocen\u00ed jej\u00ed z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 f\u00e1ze. Jsou specialist\u00e9, kte\u0159\u00ed tvrd\u00ed, \u017ee v\u00e1lka mohla skon\u010dit mnohem d\u0159\u00edve. Jin\u00ed v\u0161ak jsou toho n\u00e1zoru, \u017ee by se mohla prot\u00e1hnout je\u0161t\u011b minim\u00e1ln\u011b o rok. Kdo je bl\u00ed\u017e pravd\u011b? V \u010dem je pravda? Jak\u00e9 je Va\u0161e stanovisko? <\/p>\n
V.F.: O t\u00e9to ot\u00e1zce diskutuje nejen dne\u0161n\u00ed historiografie. Spory o d\u00e9lce trv\u00e1n\u00ed v\u00e1lky v Evrop\u011b a o term\u00ednech jej\u00edho ukon\u010den\u00ed se vedly je\u0161t\u011b v pr\u016fb\u011bhu v\u00e1lky. Vedly se pr\u016fb\u011b\u017en\u011b, po\u010d\u00ednaje rokem 1942. M\u00e1m-li b\u00fdt p\u0159esn\u00fd, pak tato ot\u00e1zka zaj\u00edmala politiky a voj\u00e1ky od roku 1941, tedy v dob\u011b, kdy p\u0159ev\u00e1\u017en\u00e1 v\u011bt\u0161ina st\u00e1tn\u00edk\u016f, v\u010detn\u011b Roosevelta a Churchilla, p\u0159edpokl\u00e1dala, \u017ee Sov\u011btsk\u00fd svaz bude vzdorovat maxim\u00e1ln\u011b \u010dty\u0159i a\u017e \u0161est t\u00fddn\u016f. Pouze Bene\u0161 v\u011b\u0159il a tvrdil, \u017ee SSSR nacistick\u00fd \u00fatok vydr\u017e\u00ed a nakonec N\u011bmecko rozdrt\u00ed. <\/p>\n
Pozd\u011bji, kdy\u017e tyto progn\u00f3zy a, kdy\u017e dovol\u00edte, cenovky na\u0161\u00ed \u017eivotn\u00ed vytrvalosti se nenaplnily, kdy\u017e p\u0159ed 65 lety, v prosinci 1941 utrp\u011blo N\u011bmecko pod Moskvou prvn\u00ed, zd\u016fraz\u0148uji prvn\u00ed strategickou por\u00e1\u017eku ve 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce, n\u00e1zory se prudce zm\u011bnily. Na Z\u00e1pad\u011b zazn\u011bly obavy, \u017ee by Sov\u011btsk\u00fd svaz vy\u0161el z t\u00e9to v\u00e1lky p\u0159\u00edli\u0161 pos\u00edlen. A pokud k tomu skute\u010dn\u011b dojde, pak bude ur\u010dovat tv\u00e1\u0159 budouc\u00ed Evropy. Takto usuzoval Berley, n\u00e1m\u011bstek st\u00e1tn\u00edho tajemn\u00edka USA, pov\u011b\u0159en\u00fd koordinac\u00ed americk\u00fdch v\u00fdzv\u011bdn\u00fdch slu\u017eeb. Stejn\u00fd n\u00e1zor sd\u00edlelo i Churchillovo okol\u00ed, v\u010detn\u011b velmi d\u016fle\u017eit\u00fdch osob, kter\u00e9 p\u0159ed v\u00e1lkou, a v jej\u00edm pr\u016fb\u011bhu, vypracov\u00e1valy doktr\u00ednu chov\u00e1n\u00ed britsk\u00fdch ozbrojen\u00fdch sil a cel\u00e9 politiky Velk\u00e9 Brit\u00e1nie. <\/p>\n
To vysv\u011btluje, v mnoha ohledech, pro\u010d se Churchill vzp\u00edral otev\u0159en\u00ed druh\u00e9 fronty v roce 1942… <\/p>\n
I kdy\u017e Beavenbrook a Cripps ve veden\u00ed Velk\u00e9 Brit\u00e1nie, a zvl\u00e1\u0161t\u011b Eisenhower a jin\u00ed str\u016fjci americk\u00fdch vojensk\u00fdch pl\u00e1n\u016f p\u0159edpokl\u00e1dali, \u017ee existuj\u00ed tak\u00e9 technick\u00e9 a jin\u00e9 p\u0159edpoklady k tomu, aby N\u011bmecko bylo pora\u017eeno pr\u00e1v\u011b v roce 1942. Vyu\u017e\u00edt tu skute\u010dnost, \u017ee p\u0159ev\u00e1\u017en\u00e1 \u010d\u00e1st n\u011bmeck\u00fdch ozbrojen\u00fdch sil p\u016fsobila na v\u00fdchod\u011b a v podstat\u011b 2000 km dlouh\u00e9 pob\u0159e\u017e\u00ed Francie, Holandska, Belgie, Norska, dokonce i samotn\u00e9ho N\u011bmecka bylo otev\u0159eno pro spojeneck\u00e9 arm\u00e1dy. Pod\u00e9l Atlantick\u00e9ho pob\u0159e\u017e\u00ed nem\u011bli tehdy N\u011bmci \u017e\u00e1dn\u00e1 dlouhodob\u00e1 obrann\u00e1 opevn\u011bn\u00ed. <\/p>\n
A nejen to. Ameri\u010dt\u00ed vojen\u0161t\u00ed \u010dinitel\u00e9 tla\u010dili na Roosevelta a p\u0159esv\u011bd\u010dovali ho o tom, (v tomto ohledu existuje n\u011bkolik memorand od Eisenhowera), \u017ee druh\u00e1 fronta je pot\u0159ebn\u00e1, \u017ee druh\u00e1 fronta je mo\u017en\u00e1, \u017ee otev\u0159en\u00ed druh\u00e9 fronty v Evrop\u011b v z\u00e1sad\u011b zp\u016fsob\u00ed, \u017ee v\u00e1lka bude trvat kr\u00e1tce a N\u011bmecko bude nuceno kapitulovat. Jestli\u017ee se tak nestane v roce 1942, pak nejpozd\u011bji v roce 1943. Av\u0161ak podobn\u00e9 propo\u010dty se v\u016fbec nehodily Velk\u00e9 Brit\u00e1nii a konzervativc\u016fm, kter\u00fdch na americk\u00e9m Olympu bylo p\u0159esp\u0159\u00edli\u0161. <\/p>\n
Koho m\u00e1te na mysli? <\/p>\n
Kup\u0159\u00edkladu krajn\u011b nep\u0159\u00e1telsky v\u016f\u010di Sov\u011btsk\u00e9mu svazu byl nalad\u011bn cel\u00fd \u00fa\u0159ad st\u00e1tn\u00edho tajemn\u00edka, v \u010dele s Hullem. To vysv\u011btluje, pro\u010d Roosevelt s sebou nevzal Hulla na Teher\u00e1nskou konferenci a protokoly ze setk\u00e1n\u00ed Velk\u00e9 trojky st\u00e1tn\u00ed tajemn\u00edk obdr\u017eel k informaci a\u017e \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f pot\u00e9, co se sch\u016fzka konala. Kuri\u00f3zn\u00ed je to, \u017ee politick\u00e1 rozv\u011bdka T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e p\u0159edlo\u017eila tyto protokoly Hitlerovi po uplynut\u00ed t\u0159ech a\u017e \u010dty\u0159ech t\u00fddn\u016f. \u017divot je pln\u00fd paradox\u016f. <\/p>\n
Po bitv\u011b u Kurska, v roce 1943, kter\u00e1 skon\u010dila por\u00e1\u017ekou wermachtu, zasedli 20. srpna v Quebeku n\u00e1\u010deln\u00edci \u0161t\u00e1bu USA a Velk\u00e9 Brit\u00e1nie a s nimi rovn\u011b\u017e Churchill a Roosevelt. Na programu jedn\u00e1n\u00ed byla ot\u00e1zka o mo\u017en\u00e9m vystoupen\u00ed USA a Brit\u00e1nie z protihitlerovsk\u00e9 koalice a o uzav\u0159en\u00ed spojen\u00ed s n\u011bmeckou generalitou za \u00fa\u010delem veden\u00ed spole\u010dn\u00e9 v\u00e1lky proti Sov\u011btsk\u00e9mu Svazu. <\/p>\n
Pro\u010d? Jednodu\u0161e proto, \u017ee podle ideologie Churchilla a t\u011bch, kdo s n\u00edm tuto ideologii sd\u00edlel ve Washingtonu, bylo t\u0159eba zadr\u017eet tyto rusk\u00e9 barbary tak daleko na v\u00fdchod\u011b, jak jen to lze. Jestli\u017ee nezni\u010dit Sov\u011btsk\u00fd svaz, pak ho alespo\u0148 maxim\u00e1ln\u011b oslabit. P\u0159edev\u0161\u00edm rukama N\u011bmc\u016f. Tak zn\u011bl \u00fakol. <\/p>\n
Je to star\u00fd, prastar\u00fd Churchill\u016fv \u00famysl. Rozv\u00edjel tuto my\u0161lenku p\u0159i jedn\u00e1n\u00edch s gener\u00e1lem Kut\u011bpovem je\u0161t\u011b v roce 1919. Ameri\u010dan\u00e9, Angli\u010dan\u00e9 a Francouzi trp\u00ed por\u00e1\u017eku za por\u00e1\u017ekou a nedok\u00e1\u017e\u00ed zardousit sov\u011btsk\u00e9 Rusko, \u0159\u00edkal Churchill. Je t\u0159eba p\u0159elo\u017eit to na bedra Japonc\u016f a N\u011bmc\u016f. Obdobn\u011b v roce 1930 instruoval Churchill Bismarcka, prvn\u00edho tajemn\u00edka n\u011bmeck\u00e9ho velvyslanectv\u00ed v Lond\u00fdn\u011b. N\u011bmci se v 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce chovali jako slabomysln\u00ed, tvrdil Churchill. M\u00edsto toho, aby se soust\u0159edili na rozdrcen\u00ed Ruska, za\u010dali v\u00e1lku na dvou front\u00e1ch. Pokud by se zab\u00fdvali jen Ruskem, pak by Anglie neutralizovala Francii. <\/p>\n
Pro\u010d? <\/p>\n
Pro Churchilla to byl ani ne tolik boj s bol\u0161eviky, jako pokra\u010dov\u00e1n\u00ed Krymsk\u00e9 v\u00e1lky z let 1853-56, kdy se Rusko bu\u010f dob\u0159e, nebo \u0161patn\u011b sna\u017eilo omezit britskou expanzi. <\/p>\n
V Zakavkazsku, St\u0159edn\u00ed Asii, na Bl\u00edzk\u00e9m V\u00fdchod\u011b, jen\u017e opl\u00fdval z\u00e1sobami ropy… <\/p>\n
Samoz\u0159ejm\u011b. Tedy pokud hovo\u0159\u00edme o r\u016fzn\u00fdch variant\u00e1ch veden\u00ed v\u00e1lky s nacistick\u00fdm N\u011bmeckem, nesm\u00edme zapom\u00ednat na odli\u0161n\u00fd vztah k filozofii spojenectv\u00ed, k z\u00e1vazk\u016fm, kter\u00e9 na sebe v\u016f\u010di Moskv\u011b brala Anglie a USA. <\/p>\n
Na okam\u017eik odbo\u010d\u00edm. V Gentu, v roce 1954 nebo 1955, se konalo symp\u00f3zium duchovn\u00edch, jeho\u017e t\u00e9ma bylo, zda se l\u00edbaj\u00ed and\u011bl\u00e9? V\u00fdsledkem mnohadenn\u00edch spor\u016f byl z\u00e1v\u011br: l\u00edbaj\u00ed se, av\u0161ak bez v\u00e1\u0161n\u011b. Spojeneck\u00e9 vztahy v protihitlerovsk\u00e9 koalici v n\u011b\u010dem p\u0159ipom\u00ednaly toto and\u011blsk\u00e9 chov\u00e1n\u00ed, pokud to nebyly rovnou polibky Jid\u00e1\u0161e. Sliby se d\u00e1valy bez z\u00e1vazk\u016f, nebo, co\u017e je je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed, d\u00e1valy se se z\u00e1m\u011brem uv\u00e9st sov\u011btsk\u00e9ho partnera v omyl. Cht\u011bl bych p\u0159ipomenout, \u017ee takov\u00e1 taktika zhatila jedn\u00e1n\u00ed SSSR, Velk\u00e9 Brit\u00e1nie a Francie v srpnu 1939, kdy\u017e je\u0161t\u011b bylo mo\u017eno n\u011bco ud\u011blat pro zadr\u017een\u00ed nacistick\u00e9 agrese. <\/p>\n
Demonstrativn\u011b nebyla tehdy sov\u011btsk\u00e9mu veden\u00ed umo\u017en\u011bna jin\u00e1 volba, ne\u017e uzav\u0159\u00edt s N\u011bmeckem smlouvu o ne\u00fato\u010den\u00ed. Hrozil n\u00e1m \u00fader k agresi p\u0159ipraven\u00e9 nacistick\u00e9 ma\u0161in\u00e9rie. Odvol\u00e1m se na tezi, jak byla zformulov\u00e1na v Chamberlainov\u011b pracovn\u011b: Pokud se Lond\u00fdn nevyhne dohod\u011b se Sov\u011btsk\u00fdm svazem, nesm\u00ed jeho podpis pod dohodou znamenat to, \u017ee v p\u0159\u00edpad\u011b \u00fatoku N\u011bmc\u016f na SSSR p\u0159ijdou Angli\u010dan\u00e9 na pomoc ob\u011bti agrese a vyhl\u00e1s\u00ed N\u011bmecku v\u00e1lku. Mus\u00edme si rezervovat mo\u017enost prohl\u00e1sit, \u017ee Velk\u00e1 Brit\u00e1nie a Sov\u011btsk\u00fd Svaz rozd\u00edln\u011b tlumo\u010d\u00ed fakta. <\/p>\n
Je zn\u00e1m historick\u00fd p\u0159\u00edklad, kdy N\u011bmecko p\u0159epadlo v z\u00e1\u0159\u00ed 1939 Polsko, spojence Velk\u00e9 Brit\u00e1nie, Lond\u00fdn vyhl\u00e1sil Berl\u00ednu v\u00e1lku, av\u0161ak nepodnikl \u017e\u00e1dn\u00fd podstatn\u00fd krok, aby n\u011bjak re\u00e1ln\u011b pomohl Var\u0161av\u011b. <\/p>\n
Ov\u0161em v na\u0161em p\u0159\u00edpad\u011b se nemluvilo ani o form\u00e1ln\u00edm vyhl\u00e1\u0161en\u00ed v\u00e1lky. Toriov\u00e9 vych\u00e1zeli z toho, \u017ee a\u017e se n\u011bmeck\u00fd v\u00e1lec dokut\u00e1l\u00ed k Uralu, po cest\u011b p\u0159ev\u00e1lcuje v\u0161echno. Nez\u016fstane nikdo, kdo by si st\u011b\u017eoval na z\u00e1ludnost Albionu. <\/p>\n
Tato \u010dasov\u00e1 spojitost, spojitost ud\u00e1lost\u00ed existovala b\u011bhem v\u00e1lky. D\u00e1vala d\u016fvod k p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed. A tyto my\u0161lenky, jak j\u00e1 vid\u00edm, nebyly pro n\u00e1s p\u0159\u00edli\u0161 optimistick\u00e9. <\/p>\n
Vra\u0165me se v\u0161ak na rozhran\u00ed let 1944-45. Mohli jsme ukon\u010dit v\u00e1lku d\u0159\u00edve ne\u017e v kv\u011btnu, nebo ne? <\/p>\n
Polo\u017eme si ot\u00e1zku takto: Pro\u010d vylod\u011bn\u00ed spojenc\u016f bylo napl\u00e1nov\u00e1no pr\u00e1v\u011b na rok 1944? Tento moment, nev\u00edm pro\u010d, nikdo nezd\u016fraznil. P\u0159itom toto datum nebylo vybr\u00e1no n\u00e1hodn\u011b. Na Z\u00e1pad\u011b brali v potaz, \u017ee jsme pod Stalingradem ztratili obrovsk\u00e9 mno\u017estv\u00ed voj\u00e1k\u016f a d\u016fstojn\u00edk\u016f, bojov\u00e9 techniky. Nesm\u00edrn\u00e9 ob\u011bti byly i u Kurska… Tank\u016f jsme ztratili v\u00edce ne\u017e N\u011bmci. <\/p>\n
V roce 1944 mobilizovala zem\u011b ji\u017e 17let\u00e9 v\u00fdrostky. Vesnice prakticky byly bez mu\u017e\u016f. Jenom na vojensk\u00fdch z\u00e1vodech z\u016fstaly ro\u010dn\u00edky 1926-27 – \u0159editel\u00e9 je nepou\u0161t\u011bli. <\/p>\n
Americk\u00e1 a britsk\u00e1 rozv\u011bdka ve sv\u00e9m hodnocen\u00ed perspektiv do\u0161ly ke stejn\u00e9mu z\u00e1v\u011bru, \u017ee na ja\u0159e 1944 bude \u00fato\u010dn\u00fd potenci\u00e1l Sov\u011btsk\u00e9ho svazu vy\u010derp\u00e1n. \u017de lidsk\u00e9 zdroje budou zcela na nule a Sov\u011btsk\u00fd svaz nedok\u00e1\u017ee u\u0161t\u011bd\u0159it wermachtu \u00fader srovnateln\u00fd s moskevskou, stalingradskou a kurskou bitvou. Z toho plynulo, \u017ee k momentu vylod\u011bn\u00ed spojenc\u016f p\u0159evezmou USA a Anglie strategickou iniciativu, jeliko\u017e my uv\u00edzneme v klin\u010di s N\u011bmci. <\/p>\n
K momentu vylod\u011bn\u00ed spojenc\u016f na kontinent bylo p\u0159ipraveno i spiknut\u00ed proti Hitlerovi. Gener\u00e1lov\u00e9, kte\u0159\u00ed by se chopili moci v \u0159\u00ed\u0161i, m\u011bli rozpustit z\u00e1padn\u00ed frontu a otev\u0159\u00edt Ameri\u010dan\u016fm a Angli\u010dan\u016fm prostor k okupaci N\u011bmecka a k osvobozen\u00ed Polska, \u010ceskoslovenska, Ma\u010farska, Rumunska, Bulharska, Jugosl\u00e1vie a Rakouska… Rud\u00e1 arm\u00e1da m\u011bla b\u00fdt zastavena na hranic\u00edch z roku 1939. <\/p>\n
Vzpom\u00edn\u00e1m si, \u017ee Ameri\u010dan\u00e9 a Angli\u010dan\u00e9 dokonce provedli v\u00fdsadek v Ma\u010farsku v oblasti jezera Balaton s c\u00edlen obsadit Budape\u0161\u0165, av\u0161ak N\u011bmci je v\u0161echny post\u0159\u00edleli… <\/p>\n
To nebyl v\u00fdsadek, n\u00fdbr\u017e kontaktn\u00ed skupina, kter\u00e1 m\u011bla za \u00fakol obnovit spojen\u00ed s ma\u010farsk\u00fdmi antifa\u0161isty. Nevy\u0161lo v\u0161ak nejen to. Hitler po atent\u00e1tu z\u016fstal na\u017eivu, Rommel byl t\u011b\u017ece zran\u011bn a vypadl ze hry, i kdy\u017e Z\u00e1pad s\u00e1zel pr\u00e1v\u011b na n\u011bj. Zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed gener\u00e1lov\u00e9 podlehli strachu. Stalo se to, co se stalo. Snadn\u00fd pochod po N\u011bmecku v doprovodu triumf\u00e1ln\u00ed hudby Ameri\u010dan\u016fm nevy\u0161el. Museli se zapojit do boj\u016f, kter\u00e9 byly ob\u010das t\u011b\u017ek\u00e9. Vzpome\u0148me na operaci v Arden\u00e1ch. Ale stejn\u011b \u0159e\u0161ili sv\u00e9 \u00fakoly. \u0158e\u0161ili je ob\u010das dost cynicky. <\/p>\n
Uvedu konkr\u00e9tn\u00ed p\u0159\u00edklad. Vojska USA postoupila k Pa\u0159\u00ed\u017ei. Tam za\u010dalo povst\u00e1n\u00ed. Ameri\u010dan\u00e9 z\u016fstali st\u00e1t 30 km od francouzsk\u00e9 metropole a \u010dekali, a\u017e N\u011bmci pobij\u00ed povstalce. Vzhledem k tomu, \u017ee to byli hlavn\u011b komunist\u00e9. Tehdy tam zahynulo – \u00fadaje se r\u016fzn\u00ed – od 3000 do 5000 lid\u00ed. P\u0159esto povstalci zvl\u00e1dli situaci a a\u017e potom Ameri\u010dan\u00e9 obsadili Pa\u0159\u00ed\u017e. Tot\u00e9\u017e se st\u00e1valo i na jihu Francie. <\/p>\n
Vra\u0165me se k tomu p\u0159ed\u011blu, ze kter\u00e9ho jsme za\u010dali rozhovor: Zima roku 1943-45… <\/p>\n
Ano, na podzim roku 1944 se v N\u011bmecku konalo n\u011bkolik porad za \u0159\u00edzen\u00ed Hitlera a potom z jeho pov\u011b\u0159en\u00ed Jodl a Keiitl. Jejich smyslem byla n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed \u00favaha – jestli\u017ee po\u0159\u00e1dn\u011b naban\u010d\u00edme Ameri\u010dan\u016fm, ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech a Brit\u00e1nii se probud\u00ed velk\u00e1 chu\u0165 k jedn\u00e1n\u00ed, kter\u00e1 se vedla tajn\u011b p\u0159ed Moskvou v letech 1942-43. <\/p>\n
Ardensk\u00e1 operace byla Berl\u00ednem pl\u00e1nov\u00e1na nikoliv jako operace s c\u00edlem v\u00edt\u011bzstv\u00ed ve v\u00e1lce, ale jako operace, kter\u00e1 m\u011bla podr\u00fdt spojeneck\u00e9 vztahy mezi Z\u00e1padem a Sov\u011btsk\u00fdm svazem. USA m\u011bly pochopit, nakolik je N\u011bmecko je\u0161t\u011b siln\u00e9, nakolik je zaj\u00edmav\u00e9 pro z\u00e1padn\u00ed st\u00e1ty v jejich souboji se Sov\u011btsk\u00fdm Svazem. A m\u011bla jim d\u00e1t na v\u011bdom\u00ed, \u017ee sami spojenci nebudou m\u00edt dostatek s\u00edly a v\u016fle, aby dok\u00e1zali zastavit rud\u00e9 na p\u0159\u00edstupech k \u00fazem\u00ed N\u011bmecka. Hitler zd\u016fraz\u0148oval, \u017ee nikdo nebude mluvit se zem\u00ed, kter\u00e1 je v t\u011b\u017ek\u00e9 situaci, s n\u00e1mi budou mluvit pouze tehdy, kdy\u017e wermacht uk\u00e1\u017ee, \u017ee na jeho stran\u011b je s\u00edla. <\/p>\n
P\u0159ekvapen\u00ed bylo rozhoduj\u00edc\u00edm trumfem. Spojenci se usadili na zimn\u00edch pozic\u00edch a pova\u017eovali Alsask\u00fd region, Ardensk\u00e9 hory za n\u00e1dhern\u00e9 m\u00edsto k odpo\u010dinku a velice \u0161patn\u00e9 \u00fazem\u00ed pro bojovou \u010dinnost. N\u011bmci se mezit\u00edm cht\u011bli dostat k Rotterdamu a od\u0159\u00edznout Ameri\u010dan\u016fm spojen\u00ed s holandsk\u00fdmi p\u0159\u00edstavy. A tato okolnost rozhodne celou z\u00e1padn\u00ed kampa\u0148. <\/p>\n
Zah\u00e1jen\u00ed Ardensk\u00e9 operace se n\u011bkolikr\u00e1t odkl\u00e1dalo – N\u011bmecku chyb\u011bly s\u00edly. Za\u010dala pak v tom okam\u017eiku, kdy v zim\u011b 1944 sv\u00e1d\u011bla Ruda arm\u00e1da t\u011b\u017ek\u00e9 boje v Ma\u010farsku, v oblasti Balatonu a pod Budape\u0161t\u00ed. Ve h\u0159e byly posledn\u00ed zdroje ropy – v Rakousku a m\u00edsty i v samotn\u00e9m Ma\u010farsku, kter\u00e9 N\u011bmci m\u011bli pod kontrolou. <\/p>\n
To byl jeden z d\u016fvod\u016f, pro\u010d se Hitler rozhodl br\u00e1nit Ma\u010farsko st\u016fj co st\u016fj. A pro\u010d pot\u00e9 – kdy\u017e Ardensk\u00e1 operace kulminovala – zah\u00e1jil v podstat\u011b stahov\u00e1n\u00ed vojsk ze z\u00e1padn\u00edho sm\u011bru a p\u0159esouval je na sov\u011btsko-ma\u010farskou frontu. Hlavn\u00ed s\u00edla Ardensk\u00e9 operace – 6. tankov\u00e1 arm\u00e1da SS byla sta\u017eena z Arden a posl\u00e1na do Ma\u010farska… <\/p>\n
P\u0159eddislokace za\u010dala v podstat\u011b je\u0161t\u011b p\u0159ed zn\u00e1m\u00fdm panick\u00fdm vol\u00e1n\u00edm Roosevelta a Churchilla o pomoc Stalinovi, kdy\u017e – p\u0159elo\u017eeno z diplomatick\u00e9ho do oby\u010dejn\u00e9ho jazyka – za\u010dali prosit: Pomozte, zachra\u0148te n\u00e1s, m\u00e1me pot\u00ed\u017ee. <\/p>\n
A Hitler po\u010d\u00edtal s t\u00edm, jsou k tomu d\u016fkazy, \u017ee jestli\u017ee na\u0161i spojenci tak \u010dasto nech\u00e1vali Sov\u011btsk\u00fd svaz napospas a nepokryt\u011b o\u010dek\u00e1vali, zda Moskva vydr\u017e\u00ed, zda se nezbort\u00ed Rud\u00e1 arm\u00e1da, pak my se m\u016f\u017eeme zachovat stejn\u011b. Jako oni ve 41. vy\u010dk\u00e1vali, kdy padne hlavn\u00ed m\u011bsto SSSR, kdy\u017e ve 42. nejen Turecko a Japonsko, ale tak\u00e9 USA \u010dekaly, neodevzd\u00e1me-li Stalingrad, a pak zreviduj\u00ed svoji politiku. V\u017edy\u0165 se spojenci s n\u00e1mi ani nerozd\u011blili o \u00fadaje rozv\u011bdek, nap\u0159\u00edklad o pl\u00e1nech \u00fatoku N\u011bmc\u016f p\u0159es Don na Volhu a d\u00e1le – na Kavkaz, a tak d\u00e1le a tak d\u00e1le… <\/p>\n
Nem\u00fdl\u00edm-li se, tak tuto informaci n\u00e1m sd\u011blila legend\u00e1rn\u00ed \u010cerven\u00e1 kapela… <\/p>\n
Ameri\u010dan\u00e9 n\u00e1m neposkytovali \u017e\u00e1dn\u00e9 informace, a\u010dkoliv s nimi disponovali v rozpisu na dny a hodiny. V\u010detn\u011b p\u0159\u00edprav operace Citadela na Kursk\u00e9m oblouku… <\/p>\n
My jsme samoz\u0159ejm\u011b m\u011bli ve\u0161ker\u00e9 d\u016fvody p\u0159esv\u011bd\u010dit se, jak na\u0161i spojenci um\u011bj\u00ed v\u00e1l\u010dit, nakolik cht\u011bj\u00ed bojovat a nakolik jsou p\u0159ipraveni uskute\u010d\u0148ovat sv\u016fj hlavn\u00ed pl\u00e1n kontinent\u00e1ln\u00edch operac\u00ed – pl\u00e1n, kter\u00fd m\u011bl n\u00e1zev Rancan. Nikoliv Overlord byl z\u00e1kladem, ale Rancan, jen\u017e p\u0159edpokl\u00e1dal stanoven\u00ed anglo-americk\u00e9 kontroly nad cel\u00fdm N\u011bmeckem, nad v\u0161emi st\u00e1ty v\u00fdchodn\u00ed Evropy, aby jsme tudy nebyli vpu\u0161t\u011bni. <\/p>\n
Eisenhower po sv\u00e9m jmenov\u00e1n\u00ed velitelem vojsk druh\u00e9 fronty obdr\u017eel direktivu: p\u0159ipravovat Overlord, v\u017edy v\u0161ak pamatovat na Rancan. Budou-li podm\u00ednky vhodn\u00e9 k uskute\u010dn\u011bn\u00ed pl\u00e1nu Rancan, odhodit Overlord a v\u0161echny s\u00edly napnout k pln\u011bn\u00ed pl\u00e1nu Rancan. Var\u0161avsk\u00e9 povst\u00e1n\u00ed bylo pod\u0159\u00edzeno c\u00edl\u016fm tohoto pl\u00e1nu. A mnoh\u00e9 jin\u00e9 se d\u011blalo pro tento pl\u00e1n. <\/p>\n
V tomto smyslu se rok 1944, jeho konec – za\u010d\u00e1tek roku 1945, stal okam\u017eikem pravdy. V\u00e1lka se vedla nikoliv na dvou front\u00e1ch – v\u00fdchodn\u00ed a z\u00e1padn\u00ed, n\u00fdbr\u017e vedla se na dv\u011b fronty: proti N\u011bmc\u016fm i proti n\u00e1m. Form\u00e1ln\u011b spojenci prov\u00e1d\u011bli bojov\u00e9 akce, kter\u00e9 byly pro n\u00e1s d\u016fle\u017eit\u00e9 – jistou \u010d\u00e1st n\u011bmeck\u00fdch vojsk na sebe bezpochyby poutaly. Ale jejich hlavn\u00ed z\u00e1m\u011br spo\u010d\u00edval v tom, aby byl Sov\u011btsk\u00fd svaz zastaven, jak to \u0159\u00edkal Churchill, a jak to ost\u0159eji formulovali n\u011bkte\u0159\u00ed ameri\u010dt\u00ed gener\u00e1lov\u00e9, aby byli zastaveni \u010cingisch\u00e1novi potomci . <\/p>\n
Mimochodem, tuto my\u0161lenku v hrub\u011b protisov\u011btsk\u00e9m duchu Churchill zformuloval v \u0159\u00edjnu 1942, je\u0161t\u011b p\u0159ed za\u010d\u00e1tkem na\u0161\u00ed protiofenz\u00edvy 19. listopadu pod Stalingradem: Je t\u0159eba zastavit tyto barbary co nejd\u00e1le na v\u00fdchod\u011b. <\/p>\n
A kdy\u017e u\u017e mluv\u00edme o na\u0161ich spojenc\u00edch, v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nechci ani nemohu bagatelizovat z\u00e1sluhy voj\u00e1k\u016f a d\u016fstojn\u00edk\u016f spojeneck\u00fdch vojsk, kte\u0159\u00ed bojovali stejn\u011b jako my, nemaje potuchy o politick\u00fdch intrik\u00e1ch a pletich\u00e1ch sv\u00fdch p\u0159edstavitel\u016f – oni bojovali \u010destn\u011b a odv\u00e1\u017en\u011b. Nebagatelizuji ani pomoc, kter\u00e1 se n\u00e1m dostala ve form\u011b lendleasu, i kdy\u017e jsme nikdy nebyli hlavn\u00edmi p\u0159\u00edjemci t\u00e9to pomoci. Chci jen vyj\u00e1d\u0159it, jak slo\u017eit\u00e1, protikladn\u00e1 a nebezpe\u010dn\u00e1 byla na\u0161e situace v cel\u00e9m pr\u016fb\u011bhu v\u00e1lky, a\u017e do jejich v\u00edt\u011bzn\u00fdch salv. A nakolik t\u011b\u017ek\u00e9 bylo ob\u010das p\u0159ijet\u00ed toho \u010di onoho rozhodnut\u00ed. Kdy\u017e n\u00e1s nejen vodili za nos, ale neust\u00e1le vytv\u00e1\u0159eli situace, kter\u00e9 byly pro n\u00e1s hrozbou. <\/p>\n
\u010cili v\u00e1lka skute\u010dn\u011b mohla skon\u010dit mnohem d\u0159\u00edve ne\u017e v kv\u011btnu 1945? <\/p>\n
M\u00e1m-li zcela otev\u0159en\u011b odpov\u011bd\u011bt na tuto ot\u00e1zku, odpov\u00edm ano, mohla. Nen\u00ed to vina na\u0161\u00ed zem\u011b, \u017ee neskon\u010dila ji\u017e v roce 1943. My nejsme vin\u00edky. Kdyby na\u0161i spojenci \u010destn\u011b splnili svou spojeneckou povinnost, kdyby se dr\u017eeli t\u011bch z\u00e1vazk\u016f, kter\u00e9 na sebe vzali v\u016f\u010di Sov\u011btsk\u00e9mu svazu ve 41., 42. a v prvn\u00ed polovin\u011b 43. roku. A jeliko\u017e to neud\u011blali, v\u00e1lka se prot\u00e1hla minim\u00e1ln\u011b o p\u016fldruh\u00e9ho a\u017e dva roky. <\/p>\n
A to hlavn\u00ed nakonec: pokud by nebylo pr\u016ftah\u016f se zah\u00e1jen\u00edm druh\u00e9 fronty, po\u010det ob\u011bt\u00ed jak z \u0159ad sov\u011btsk\u00fdch lid\u00ed, tak z \u0159ad spojenc\u016f, zvl\u00e1\u0161t\u011b na okupovan\u00fdch \u00fazem\u00edch Evropy, by byl o 10-12 milion\u016f men\u0161\u00ed. Ani Osv\u011btim by nefungovala, v\u017edy\u0165 byla naplno spu\u0161t\u011bna v roce 1944… <\/p>\n
————- <\/p>\n
M\u00e1m-li b\u00fdt p\u0159esn\u00fd, pak tato ot\u00e1zka zaj\u00edmala politiky a voj\u00e1ky od roku 1941, tedy v dob\u011b, kdy p\u0159ev\u00e1\u017en\u00e1 v\u011bt\u0161ina st\u00e1tn\u00edk\u016f, v\u010detn\u011b Roosevelta a Churchilla, p\u0159edpokl\u00e1dala, \u017ee Sov\u011btsk\u00fd svaz bude vzdorovat maxim\u00e1ln\u011b \u010dty\u0159i a\u017e \u0161est t\u00fddn\u016f. Pouze Bene\u0161 v\u011b\u0159il a tvrdil, \u017ee SSSR nacistick\u00fd \u00fatok vydr\u017e\u00ed a nakonec N\u011bmecko rozdrt\u00ed. <\/p>\n
————- <\/p>\n
Ardensk\u00e1 operace byla Berl\u00ednem pl\u00e1nov\u00e1na nikoliv jako operace s c\u00edlem v\u00edt\u011bzstv\u00ed ve v\u00e1lce, ale jako operace, kter\u00e1 m\u011bla podr\u00fdt spojeneck\u00e9 vztahy mezi Z\u00e1padem a Sov\u011btsk\u00fdm svazem. USA m\u011bly pochopit, nakolik je N\u011bmecko je\u0161t\u011b siln\u00e9, nakolik je zaj\u00edmav\u00e9 pro z\u00e1padn\u00ed st\u00e1ty v jejich souboji se Sov\u011btsk\u00fdm Svazem. <\/p>\n
————- <\/p>\n
A Hitler po\u010d\u00edtal s t\u00edm, jsou k tomu d\u016fkazy, \u017ee jestli\u017ee na\u0161i spojenci tak \u010dasto nech\u00e1vali Sov\u011btsk\u00fd svaz napospas a nepokryt\u011b o\u010dek\u00e1vali, zda Moskva vydr\u017e\u00ed, zda se nezbort\u00ed Rud\u00e1 arm\u00e1da, pak my se m\u016f\u017eeme zachovat stejn\u011b. <\/p>\n
————- <\/p>\n
V\u00e1lka se vedla nikoliv na dvou front\u00e1ch – v\u00fdchodn\u00ed a z\u00e1padn\u00ed, n\u00fdbr\u017e vedla se na dv\u011b fronty: proti N\u011bmc\u016fm i proti n\u00e1m. Form\u00e1ln\u011b spojenci prov\u00e1d\u011bli bojov\u00e9 akce, kter\u00e9 byly pro n\u00e1s d\u016fle\u017eit\u00e9 – jistou \u010d\u00e1st n\u011bmeck\u00fdch vojsk na sebe bezpochyby poutaly. Ale jejich hlavn\u00ed z\u00e1m\u011br spo\u010d\u00edval v tom, aby byl Sov\u011btsk\u00fd svaz zastaven, jak to \u0159\u00edkal Churchill, a jak to ost\u0159eji formulovali n\u011bkte\u0159\u00ed ameri\u010dt\u00ed gener\u00e1lov\u00e9, aby byli zastaveni \u010cingisch\u00e1novi potomci . <\/p>\n
————- <\/p>\n
Nen\u00ed to vina na\u0161\u00ed zem\u011b, \u017ee v\u00e1lka neskon\u010dila ji\u017e v roce 1943. My nejsme vin\u00edky. Kdyby na\u0161i spojenci \u010destn\u011b splnili svou spojeneckou povinnost, kdyby se dr\u017eeli t\u011bch z\u00e1vazk\u016f, kter\u00e9 na sebe vzali v\u016f\u010di Sov\u011btsk\u00e9mu svazu ve 41., 42. a v prvn\u00ed polovin\u011b 43. roku. A jeliko\u017e to neud\u011blali, v\u00e1lka se prot\u00e1hla minim\u00e1ln\u011b o p\u016fldruh\u00e9ho a\u017e dva roky. <\/p>\n
A to hlavn\u00ed nakonec: pokud by nebylo pr\u016ftah\u016f se zah\u00e1jen\u00edm druh\u00e9 fronty, po\u010det ob\u011bt\u00ed jak z \u0159ad sov\u011btsk\u00fdch lid\u00ed, tak z \u0159ad spojenc\u016f, zvl\u00e1\u0161t\u011b na okupovan\u00fdch \u00fazem\u00edch Evropy, by byl o 10 a\u017e 12 milion\u016f men\u0161\u00ed. Ani Osv\u011btim by nefungovala, v\u017edy\u0165 byla naplno spu\u0161t\u011bna v roce 1944… <\/p>\n
————- <\/p>\n