{"id":650,"date":"2007-06-26T15:25:21","date_gmt":"2007-06-26T13:25:21","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2007\/06\/26\/pro-nikdy-nemohu-podpoit-radar\/"},"modified":"2021-04-24T20:33:03","modified_gmt":"2021-04-24T18:33:03","slug":"pro-nikdy-nemohu-podpoit-radar","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2007\/06\/26\/pro-nikdy-nemohu-podpoit-radar\/","title":{"rendered":"PRO\u010c NIKDY NEMOHU PODPO\u0158IT RADAR"},"content":{"rendered":"

\u00a0\u00a0 Jist\u00fd pan Orwell, kter\u00fd na vlastn\u00ed k\u016f\u017ei poznal ve \u0160pan\u011blsku co je v\u00e1lka, v r\u00e1mci sv\u00e9ho liter\u00e1rn\u00edho odkazu definoval pojem v\u00e1lky takto: „V\u00e1lka m\u00e1 smysl jen ve sv\u00e9m trval\u00e9m pokra\u010dov\u00e1n\u00ed.“<\/em> <\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

\"obrys\"<\/a>Vy\u0161el p\u0159itom z jin\u00e9ho klasika, kter\u00fd stanovil, \u017ee v\u00e1lka je pokra\u010dov\u00e1n\u00edm ekonomick\u00e9ho konkuren\u010dn\u00edho boje jin\u00fdmi prost\u0159edky, z \u010deho\u017e Orwell odvodil, \u017ee tento zp\u016fsob konkurence je mnohem v\u00fdnosn\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n

Odpov\u011b\u010f na ot\u00e1zku, pro\u010d tomu tak je, jsem hledal i j\u00e1, p\u00e1tr\u00e1n\u00edm v materi\u00e1lech dostupn\u00fdch i m\u00e9n\u011b dostupn\u00fdch. Na\u0161e \u010desk\u00e1 zku\u0161enost n\u00e1s pou\u010duje, \u017ee na to u n\u00e1s prvn\u00ed p\u0159i\u0161el u\u017e Tom\u00e1\u0161 Ba\u0165a, kter\u00fd si v za\u010d\u00e1tku prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky zajistil z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed rakousko-uhersk\u00e9 arm\u00e1dy botami a stal se z mal\u00e9ho zl\u00ednsk\u00e9ho obuvn\u00edka velkomilion\u00e1\u0159em. Po v\u00e1lce si stejn\u011b chyt\u0159e za\u0159\u00eddil z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed botami \u010deskoslovensk\u00e9 arm\u00e1dy a p\u0159idal k tomu i obouv\u00e1n\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00e9ho n\u00e1roda sv\u00fdmi kvalitn\u00edmi a z\u00e1rove\u0148 levn\u00fdmi botami, tak\u017ee zbohatnul je\u0161t\u011b v\u00edc. Po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce pak z\u00e1soboval botami nejen \u010deskoslovenskou, ale i sov\u011btskou arm\u00e1du, tak\u017ee bohatstv\u00ed mu nar\u016fstalo geometrickou rychlost\u00ed. Jenom\u017ee to u\u017e se podnik nejmenoval BA\u0164A, n\u00fdbr\u017e SVIT, a bohatstv\u00ed pat\u0159ilo st\u00e1tu. V \u010dele podniku v\u0161ak z\u016fstal Ing. Hol\u00fd, kter\u00fd svou bystrost\u00ed navazoval rovnocenn\u011b na b\u00fdval\u00e9ho zakladatele. Mnoh\u00fdm konkurent\u016fm z Prahy v\u0161ak pil krev, a ze z\u00e1visti i z neznalosti z\u00e1kon\u016f ekonomiky, kterou\u017eto znalost\u00ed opl\u00fdval naopak on, za\u0159\u00eddili, aby se Svit rozpadl na deset mal\u00fdch samostatn\u00fdch minipodnik\u016f a Ing. Hol\u00e9ho odstranili.<\/p>\n

Kdy\u017e po n\u00e1stupu Chru\u0161\u010dova p\u0159ijeli do Zl\u00edna deleg\u00e1ti nov\u00e9 sov\u011btsk\u00e9 ekonomick\u00e9 generace pou\u010dit se, jak \u0159\u00eddit i v socialismu rozs\u00e1hl\u00fd podnik podle kapitalistick\u00fdch zku\u0161enost\u00ed, na\u0161li zde jen to, co v seznamu na\u0161ich kulturn\u00edch pam\u00e1tek na v\u00fdchod od Turnova figuruje pod n\u00e1zvem „Trosky“. Ti neboz\u00ed chlapci, kte\u0159\u00ed tenkr\u00e1t bydleli spole\u010dn\u011b s n\u00e1mi, tehdej\u0161\u00edmi \u010dleny Divadla pracuj\u00edc\u00edch v t\u00e9m\u017ee hotelu, se ze smutku op\u00edjeli vodkou v na\u0161\u00ed studovn\u011b v des\u00e1t\u00e9 et\u00e1\u017ei a na\u0161e divadeln\u00ed cimb\u00e1lovka jim k tomu hr\u00e1la a\u017e do r\u00e1na, aby se se sv\u00fdm zklam\u00e1n\u00edm dok\u00e1zali vyrovnat.<\/p>\n

Docela jinak se dok\u00e1zali pou\u010dit z v\u00e1le\u010dn\u00e9 ekonomiky ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech. Tam u\u017e rodiny hrdin\u016f slavn\u00e9ho rom\u00e1nu a filmu Jih proti severu pochopily, \u017ee z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed obou arm\u00e1d v\u00e1le\u010dn\u00fdmi prost\u0159edky p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed nesm\u00edrn\u00e9 bohatstv\u00ed, jeho\u017e r\u016fst by v\u0161ak mohl p\u0159estat, jakmile v\u00e1lka skon\u010d\u00ed. Pokra\u010dovaly tedy ve v\u00e1le\u010dn\u00e9 velkov\u00fdrob\u011b, tak\u017ee kdy\u017e p\u0159i\u0161la prvn\u00ed sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka v dal\u0161\u00edm stolet\u00ed, uk\u00e1zalo se, \u017ee jsou na ni p\u0159ipraveny l\u00e9pe ne\u017e dosavadn\u00ed evropsk\u00e9 koloni\u00e1ln\u00ed velmoci Anglie s Franci\u00ed, a pr\u00e1v\u011b jejich pomoc p\u0159isp\u011bla rozhoduj\u00edc\u00ed m\u011brou ke kone\u010dn\u00e9 por\u00e1\u017ece N\u011bmecka a Rakouska-Uherska.<\/p>\n

S vojenskou v\u00fdrobou v\u0161ak Ameri\u010dan\u00e9 op\u011bt nep\u0159estali, tak\u017ee kdy\u017e za\u010dal ve 30. letech Hitler zbrojit za \u00fa\u010delem velk\u00e9ho ta\u017een\u00ed na v\u00fdchod, byla to pr\u00e1v\u011b americk\u00e1 firma Dupont, kter\u00e1 prvn\u00ed za\u010dala s velk\u00fdmi investicemi do v\u00e1le\u010dn\u00e9ho pr\u016fmyslu v Por\u00fa\u0159\u00ed (Krupp, IG Farben a dal\u0161\u00ed). Anglie zprvu v\u00e1hala, ale pak, zm\u011bniv\u0161i vl\u00e1du (Chamberlaina za Baldwina) se p\u0159idala a donutila finan\u010dn\u00ed transakc\u00ed i Francii, aby vym\u011bnila Bluma za Daladiera, a p\u0159idala se tak\u00e9. Oba nov\u00ed p\u0159edsedov\u00e9 obou t\u011bchto vl\u00e1d p\u0159inutili pak Bene\u0161e k podpisu Mnichova.<\/p>\n

Karel Marx ve sv\u00e9m v\u011bdeck\u00e9m d\u00edle o z\u00e1konitostech vzniku a pohybu kapit\u00e1lu upozornil, \u017ee velkov\u00fdroba p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 adekv\u00e1tn\u00ed velkodistribuci, jinak p\u0159ehromad\u011bn\u00e9 z\u00e1soby vyvolaj\u00ed krizi z nadv\u00fdroby. Cel\u00fd sv\u011bt se o t\u00e9to mo\u017enosti p\u0159esv\u011bd\u010dil velkokriz\u00ed v roce 1929, kter\u00e1 zas\u00e1hla i n\u00e1s, a sv\u011bt se pomalu vzpamatov\u00e1val z t\u00e9 krize a\u017e teprve nezd\u016fraz\u0148ovanou p\u0159\u00edpravou na sv\u011btovou v\u00e1lku druhou. I na\u0161i republiku za\u010dal pomalu vytahovat z krize pom\u011brn\u011b vysp\u011bl\u00fd vojensk\u00fd pr\u016fmysl. B\u011bhem t\u00e9 druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky ov\u0161em, d\u00edk ud\u00e1lostem, kter\u00e9 zn\u00e1 dnes ka\u017ed\u00fd z d\u011bjepisu, se staly v\u0161echny evropsk\u00e9 koloni\u00e1ln\u00ed velmoci pouze zem\u011bmi dlu\u017enick\u00fdmi, zat\u00edmco jako jedin\u00e1 v\u011b\u0159itelsk\u00e1 zem\u011b p\u0159e\u017eily v\u00e1lku USA, kter\u00e9 nav\u00edc ve v\u0161ech b\u00fdval\u00fdch evropsk\u00fdch koloni\u00edch v Asii a na St\u0159edn\u00edm v\u00fdchod\u011b vybudovaly sv\u00e9 vojensk\u00e9 z\u00e1kladny, aby tak byly co nejl\u00e9pe p\u0159ipraveny pro p\u0159\u00edpadnou v\u00e1lku dal\u0161\u00ed, co\u017e u\u017e v u\u010debnic\u00edch nen\u00ed. Nastal sice jakoby m\u00edr, ale v\u00e1le\u010dn\u00e1 velkov\u00fdroba v USA neustala, nebo\u0165 by skon\u010dilo nesm\u00edrn\u00e9 zv\u011bt\u0161ov\u00e1n\u00ed bohatstv\u00ed t\u011bch, kte\u0159\u00ed do v\u00e1lky investovali. A tak za\u010dala studen\u00e1 v\u00e1lka, do n\u00ed\u017e – proti sv\u00e9 v\u016fli – byly vta\u017eeny v\u0161echny zem\u011b sv\u011bta. Nejv\u00edc na ni doplatil Sov\u011btsk\u00fd svaz, nebo\u0165 byl v\u00e1lkou hospod\u00e1\u0159sky zcela zdecimov\u00e1n, a o to \u0161lo.<\/p>\n

Jako tot\u00e1ln\u011b nasazen\u00fd hasi\u010d v Ruhrgebietu v z\u00e1padn\u00edm N\u011bmecku (od v\u00e1noc 1942 do srpna 1943, kdy se mi poda\u0159ilo dostat se dom\u016f), jsem t\u00e9m\u011b\u0159 denn\u011b za\u017e\u00edval velk\u00fd n\u00e1let, p\u0159i n\u011bm\u017e za t\u0159i\u010dtvrt\u011b hodiny sho\u0159elo, udusilo se, bylo roztrh\u00e1no nebo polito ho\u0159\u00edc\u00edm fosforem (za\u010d\u00e1tek tzv. humanitn\u00edho bombardov\u00e1n\u00ed) 10 a\u017e 40 000 civiln\u00edch N\u011bmc\u016f, v\u010detn\u011b d\u011bt\u00ed. Netrouf\u00e1m si odhadovat, kolik t\u011bch n\u00e1lety zlikvidovan\u00fdch N\u011bmc\u016f bylo, ani je porovnat s po\u010dty v\u011bz\u0148\u016f zahynuv\u0161\u00edch v koncentr\u00e1c\u00edch. Dodnes ov\u0161em se t\u00edmto porovn\u00e1n\u00edm neodv\u00e1\u017eil zab\u00fdvat ani jeden z historik\u016f druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky.<\/p>\n

I tato v\u00e1lka v\u0161ak skon\u010dila, mysl\u00edm t\u00edm tu studenou, jen\u017ee velkov\u00fdroba „zbo\u017e\u00ed pro velkou v\u00e1lku“ p\u0159esto pokra\u010duje ve stejn\u00e9m rozsahu d\u00e1le, jako by v\u00e1lka st\u00e1le je\u0161t\u011b byla. Aby se p\u0159ede\u0161lo tu\u0161en\u00e9 krizi z nadv\u00fdroby, bylo t\u0159eba vymyslet v\u00fdchodisko pro n\u00e1hradn\u00ed velkodistribuci nadvyroben\u00e9ho a nejv\u00fdnosn\u011bj\u0161\u00edho „zbo\u017e\u00ed“. Zku\u0161en\u00fd americk\u00fd politolog a poradce n\u011bkolika prezident\u016f, pan Brzezinski ve sv\u00e9 prvn\u00ed knize po studen\u00e9 v\u00e1lce Bez kontroly konstatoval, \u017ee jedin\u00fdm v\u00edt\u011bzem a z\u00e1rove\u0148 jedin\u00fdm vojensk\u00fdm i ekonomick\u00fdm hegemonem sv\u011bta jsou USA, a vyjmenoval p\u011bt sm\u011br\u016f, kter\u00fdmi se m\u016f\u017ee nad\u00e1le ub\u00edrat v\u00fdvoj sv\u011bta, p\u0159i\u010dem\u017e p\u00e1tou verzi, podle n\u00ed\u017e by se USA rozhodly \u0159\u00eddit osudy sv\u011bta samy, pokl\u00e1dal za naprosto nehor\u0161\u00ed a nejhloup\u011bj\u0161\u00ed. Brzy pot\u00e9 vych\u00e1z\u00ed jeho druh\u00e1 kniha Velk\u00e1 \u0161achovnice, v n\u00ed\u017e hned na po\u010d\u00e1tku konstatuje, \u017ee USA se rozhodly pro tu p\u00e1tou verzi. Ale proto\u017ee on s\u00e1m nen\u00ed \u010dlenem „\u00dast\u0159edn\u00ed dramaturgie“, kter\u00e1 v\u00fdrobu v\u00e1le\u010dn\u00fdch produkt\u016f vlastn\u00ed a \u0159\u00edd\u00ed, jako bystr\u00fd politik evropsk\u00e9ho p\u016fvodu doporu\u010duje, \u017ee v p\u0159\u00edpadu realizace tohoto riskantn\u00edho rozhodnut\u00ed je t\u0159eba p\u0159edev\u0161\u00edm zajistit si kontrolu nad v\u00fdrobou a distribuc\u00ed nafty po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b, s t\u00edm, \u017ee za\u010d\u00edt je nezbytn\u00e9 na St\u0159edn\u00edm v\u00fdchod\u011b. A to se stalo.<\/p>\n

Po Brzezinsk\u00e9m p\u0159ich\u00e1z\u00ed americk\u00fd ideolog pan Fukuyama, kter\u00fd se v knize Konec d\u011bjin pokou\u0161\u00ed p\u0159esv\u011bd\u010dit sv\u011bt, \u017ee v dosavadn\u00edm v\u00fdvoji historie lidstva v\u0161echny dosavadn\u00ed formace vl\u00e1dnut\u00ed od Atilly p\u0159es Alexandra Makedonsk\u00e9ho, \u0159\u00edmsk\u00e9 imp\u00e9rium, Velkou francouzskou a Napoleona a\u017e ke Stalinovi a Hitlerovi se zhroutily, jen jedin\u00e1 p\u0159e\u017eila – tedy zv\u00edt\u011bzila v \u010dase d\u011bjin – ta jejich, americk\u00e1, kterou naz\u00fdv\u00e1 liber\u00e1ln\u00ed demokraci\u00ed. A proto\u017ee je v\u00edt\u011bzn\u00e1, tedy se osv\u011bd\u010dila jako jedin\u00e1 p\u0159ijateln\u00e1 pro cel\u00fd sv\u011bt, d\u011bjiny sv\u011bta v tomto smyslu skon\u010dily, jsou na vrcholu sv\u00e9ho v\u00fdvoje a nen\u00ed u\u017e co zlep\u0161ovat. Na z\u00e1klad\u011b tohoto pozoruhodn\u00e9ho v\u00fdsledku sv\u00e9ho my\u0161len\u00ed dosp\u011bl pan Fukuyama k z\u00e1v\u011bru, \u017ee Spojen\u00e9 st\u00e1ty jsou p\u0159edur\u010deny – ba p\u0159\u00edmo osudem pov\u011b\u0159eny – tento nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed zp\u016fsob \u0159\u00edzen\u00ed spole\u010dnosti roz\u0161\u00ed\u0159it do v\u0161ech zem\u00ed sv\u011bta, a\u0165 u\u017e dobrovoln\u011b, anebo u t\u011bch m\u00e9n\u011b ch\u00e1pav\u00fdch i p\u0159\u00edpadn\u00fdm n\u00e1tlakem. Filozofickou oporou tohoto z\u00e1v\u011bru jsou pak tzv. americk\u00e9 hodnoty, shrnut\u00e9 j\u00edm do souboru tzv. lidsk\u00fdch pr\u00e1v, jejich\u017e p\u00e1te\u0159 a z\u00e1klad tvo\u0159\u00ed v jeho pojet\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm absolutn\u00ed pr\u00e1vo na osobn\u00ed vlastnictv\u00ed ve\u0161ker\u00fdch v\u00fdrobn\u00edch a distribu\u010dn\u00edch prost\u0159edk\u016f (sem pat\u0159ilo v prvn\u00ed koloniza\u010dn\u00ed f\u00e1zi i pr\u00e1vo vlastnit otroky, s n\u00edm\u017e se s velk\u00fdmi pot\u00ed\u017eemi dok\u00e1zaly vyrovnat hlavn\u011b ji\u017eansk\u00e9 st\u00e1ty a\u017e teprve v 60. letech minul\u00e9ho stolet\u00ed) a jeho bezv\u00fdhradn\u00e1 obrana st\u00e1tem v\u0161emi prost\u0159edky. V z\u00e1v\u011bru t\u00e9to kapitoly pan Fukuyama upozor\u0148uje, \u017ee n\u011bkde jinde ve sv\u011bt\u011b se p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed je\u0161t\u011b i jin\u00e1 pr\u00e1va, jako je pr\u00e1vo na \u017eivot, na pr\u00e1ci, na vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, na zaji\u0161t\u011bn\u00e9 zdravotnictv\u00ed a p\u00e9\u010di ve st\u00e1\u0159\u00ed, ale to jsou podle n\u011bho jen pr\u00e1va \u010dtvrt\u00e9ho a p\u00e1t\u00e9ho \u0159\u00e1du, jak zd\u016fraz\u0148uje. P\u0159i jeho se\u010dt\u011blosti, co\u017e vypl\u00fdv\u00e1 ze z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fdch pozn\u00e1mek v textu, zapomn\u011bl z\u0159ejm\u011b na v\u00fdznam knihy pana Rushdyeho Satansk\u00e9 ver\u0161e, v n\u00ed\u017e autor, by\u0165 jen metaforicky, le\u010d srozumiteln\u011b varuje, \u017ee tam, kde nastupuje z\u00e1kaz v\u00fdvoje jak\u00e9koliv teorie, „n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 i politick\u00e9“, tam sou\u010dasn\u011b za\u010d\u00edn\u00e1 jej\u00ed naprost\u00fd rozklad.<\/p>\n

K Fukuyamov\u00fdm z\u00e1v\u011br\u016fm p\u0159idal sv\u016fj teoretick\u00fd \u00fasudek i dal\u0161\u00ed americk\u00fd ideolog Huntington, kter\u00fd se pokusil p\u0159esv\u011bd\u010dit sv\u011bt o tom, \u017ee po skon\u010den\u00ed studen\u00e9 v\u00e1lky byl dosavadn\u00ed v\u00fdvoj sv\u011bta, zalo\u017een\u00fd na t\u0159\u00eddn\u00edm boji ve sv\u011btov\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku, vyst\u0159\u00edd\u00e1n „st\u0159etem civilizac\u00ed“ (jak se jmenuje i jeho kniha, v n\u00ed\u017e o tom p\u00ed\u0161e), a vyjmenoval t\u011bch civilizac\u00ed hned deset – od b\u00edl\u00e9 a\u017e k \u010dern\u00e9. Nijak se v\u0161ak neznepokojuje konstatov\u00e1n\u00edm, \u017ee situace v\u0161ebarevn\u00e9ho chud\u00e9ho jihu na\u0161\u00ed planety z\u016fst\u00e1v\u00e1 v trval\u00e9m rozporu s bohat\u00fdm b\u00edl\u00fdm severem, co\u017e je v\u00fdsledkem trvaj\u00edc\u00edho glob\u00e1ln\u00edho t\u0159\u00eddn\u00edho boje. A tento v\u00fdvojov\u00fd proces zdaleka nekon\u010d\u00ed. To m\u011bl pravd\u011bpodobn\u011b na mysli bystr\u00fd pan Brzezinski, kter\u00fd sice nem\u016f\u017ee proti okupaci St\u0159edn\u00edho v\u00fdchodu vystoupit se svou kritikou ofici\u00e1ln\u011b, ale ve sv\u00e9 t\u0159et\u00ed knize po studen\u00e9 v\u00e1lce Glob\u00e1ln\u00ed nadvl\u00e1da se v roli Verna odv\u00e1\u017eil aspo\u0148 p\u0159ipomenout pou\u010den\u00ed ze Star\u00e9ho z\u00e1kona, kde se v jednom m\u00edst\u011b prav\u00ed, \u017ee v\u0161echno \u017eiv\u00e9 i ne\u017eiv\u00e9 se vyv\u00edj\u00ed, a po dosa\u017een\u00ed v\u00fdvojov\u00e9ho vrcholu u\u017e pak v\u0161echny cesty vedou jenom dol\u016f, a tud\u00ed\u017e v z\u00e1v\u011bru knihy konstatuje: „I hegemonie se vyv\u00edj\u00ed, a proto je mo\u017en\u00e9 p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee jednou skon\u010d\u00ed i americk\u00e1 hegemonie“. Kdy v\u0161ak, kdy\u017e zat\u00edm st\u00e1le je\u0161t\u011b stoup\u00e1me sm\u011brem vzh\u016fru a velkov\u00fdroba i velkodistribuce „v\u00e1le\u010dn\u00e9ho zbo\u017e\u00ed“ pokra\u010duje v nezten\u010den\u00e9 m\u00ed\u0159e, jako by byla v\u00e1lka sv\u011btov\u00e1. Z\u00e1soby se hromad\u00ed, okupace St\u0159edn\u00edho a Bl\u00edzk\u00e9ho v\u00fdchodu skom\u00edr\u00e1, krize z nadv\u00fdroby je mo\u017en\u00e1.<\/p>\n

Za t\u00e9to situace existuj\u00ed pro „\u00dast\u0159edn\u00ed dramaturgii“ v\u00e1le\u010dn\u00e9 v\u00fdroby a distribuce jen dv\u011b v\u00fdchodiska. To prvn\u00ed je z hlediska zachov\u00e1n\u00ed existence \u017eivota na planet\u011b hum\u00e1nn\u011bj\u0161\u00ed. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 vymy\u0161len\u00ed a p\u0159\u00edpravy dal\u0161\u00ed „mal\u00e9 v\u00e1lky“ a sou\u010dasn\u011b podporu v\u0161ech vzpour, povst\u00e1n\u00ed a drobn\u00fdch m\u00edstn\u00edch v\u00e1lek na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b, nebo\u0165 „\u00dast\u0159edn\u00ed dramaturgie“ z\u00e1sobuje v\u017edy a v\u0161ude „v\u00e1le\u010dn\u00fdm zbo\u017e\u00edm“ ob\u011b strany. Tyto \u010dinnosti p\u0159ipravuj\u00ed a zaji\u0161\u0165uj\u00ed agenti, jejich\u017e instalace v p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdch teritori\u00edch trv\u00e1 dlouh\u00e1 l\u00e9ta (pr\u00e1v\u011b pot\u00ed\u017ee s agenty na St\u0159edn\u00edm a Bl\u00edzk\u00e9m v\u00fdchod\u011b byly nejv\u011bt\u0161\u00edm probl\u00e9mem americk\u00e9 arm\u00e1dy p\u0159ed zah\u00e1jen\u00edm akce, nebo\u0165 vlastn\u00ed agenty tam nem\u011bli a museli tedy zasko\u010dit zapracovan\u00ed agenti angli\u010dt\u00ed, co\u017e vyl\u00ed\u010dil po zah\u00e1jen\u00ed vojensk\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed v Persk\u00e9m z\u00e1livu ve sv\u00e9 knize jeden anglick\u00fd diplomat – na jeho jm\u00e9no si nemohu vzpomenout – kter\u00fd se odtud zrovna vr\u00e1til. Agenti samoz\u0159ejm\u011b tak\u00e9 zaji\u0161\u0165uj\u00ed obchodn\u00ed transakce t\u00e9to \u010dinnosti, kter\u00e1 je velmi utajen\u00e1, nebo\u0165 zat\u00edmco z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed t\u011bch stran sporu, kter\u00e9 stoj\u00ed na stran\u011b americk\u00fdch hodnot, prob\u00edh\u00e1 v\u00edce m\u00e9n\u011b diplomatickou cestou, strany opa\u010dn\u00fdch n\u00e1zor\u016f mus\u00ed platit v hotovosti. A jin\u00e1 mo\u017enost, jak si opat\u0159it p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fd kapit\u00e1l na zaplacen\u00ed nespo\u010d\u00edv\u00e1 v ni\u010dem jin\u00e9m ne\u017e v\u00fdnosem z p\u011bstov\u00e1n\u00ed a prodeje drog. A to pr\u00e1v\u011b je tak\u00e9 \u00fakolem t\u011bch agent\u016f. Ob\u010das probleskne sem tam zpr\u00e1va o odhalen\u00ed takov\u00e9ho obchodu, ale to jsou jen odpadov\u00e9 drobnosti k zast\u0159en\u00ed velkoobchodn\u00edho rozm\u011bru t\u00e9to \u010dinnosti. Vypl\u00fdv\u00e1 z toho mo\u017enost doplnit Orwellovu definici smyslu v\u00e1lky v jej\u00ed nekone\u010dnosti i konstatov\u00e1n\u00edm, \u017ee stejn\u011b nekone\u010dn\u00fdm se st\u00e1v\u00e1 i celosv\u011btov\u00fd velkoobchod s drogami, kter\u00fd ji soub\u011b\u017en\u011b doprov\u00e1z\u00ed.<\/p>\n

Ov\u0161em i toto prvn\u00ed v\u00fdchodisko \u0159e\u0161en\u00ed situace „\u00dast\u0159edn\u00ed dramaturgi\u00ed“ m\u00e1 sv\u00e9 slo\u017eitosti. Jeho organizace je velice rozt\u0159\u00ed\u0161t\u011bna co do \u0161\u00ed\u0159ky a do mnohosti, je obt\u00ed\u017en\u011b kontrolovateln\u00e1, a proto nen\u00ed zcela zaru\u010deno, \u017ee v\u0161echny velez\u00e1soby v\u00e1le\u010dn\u00e9ho zbo\u017e\u00ed budou od\u010derp\u00e1ny. Tud\u00ed\u017e – hrozba krize z nadv\u00fdroby je st\u00e1le mo\u017en\u00e1.<\/p>\n

Daleko jist\u011bj\u0161\u00edm a organiza\u010dn\u011b zvl\u00e1dnut\u011bj\u0161\u00edm se proto jev\u00ed druh\u00e9 v\u00fdchodisko, a t\u00edm je p\u0159\u00edprava t\u0159et\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, kter\u00e1 je sice velmi slo\u017eit\u00e1, komplikovan\u00e1, drah\u00e1, ale zaru\u010duje trval\u00fd veleodbyt vojensk\u00e9 velev\u00fdroby. Co by takov\u00e1 v\u00e1lka p\u0159inesla, to „\u00dast\u0159edn\u00ed dramaturgii“ patrn\u011b nezaj\u00edm\u00e1. Mysl\u00ed si z\u0159ejm\u011b, \u017ee ona by p\u0159e\u017eila. Av\u0161ak jak by to dopadlo, vyl\u00ed\u010dil ji\u017e ke konci 50. let Ray Bradbury v rom\u00e1nu Mar\u0165ansk\u00e1 kronika: U\u017e tenkr\u00e1t bylo na sv\u011bt\u011b skladov\u00e1no sedmkr\u00e1t v\u00edc atomov\u00fdch bomb, ne\u017e jich je t\u0159eba ke zni\u010den\u00ed zem\u011bkoule. Sta\u010d\u00ed v\u0161ak jeden bl\u00e1zen, kter\u00fd vypust\u00ed do vzduchu jen jednu z nich, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed za n\u00ed let\u00ed v\u0161echny ostatn\u00ed. Autor l\u00ed\u010d\u00ed posledn\u00ed lidskou v\u00fdpravu na Mars, kter\u00e1 m\u011bla zajistit jeho postupnou kolonizaci obyvateli na\u0161\u00ed planety, a ta n\u00e1hle spat\u0159uje sv\u00fdmi dalekohledy, jak se na\u0161e modr\u00e1 planety nejd\u0159\u00edve obalila hust\u00fdm d\u00fdmem a pak se cel\u00e1 zem\u011bkoule rozlet\u011bla po kusech do vesm\u00edru. Tak u n\u011bho skon\u010dila atomov\u00e1 v\u00e1lka. A tot\u00e9\u017e hroz\u00ed i dnes.<\/p>\n

Ale je\u0161t\u011b p\u0159ed Bradburym, dva roky p\u0159ed V\u0158SR v roce 1915, vydal Jack London knihu \u017delezn\u00e1 pata, v n\u00ed\u017e vernovsky p\u0159edv\u00edd\u00e1, \u017ee jednou, po mnoha letech dojde ke kone\u010dn\u00e9mu st\u0159etu mezi bohat\u00fdm severem a chud\u00fdm jihem. V\u016fdcov\u00e9 obou t\u00e1bor\u016f se v\u0161ak dohodnou – aby zabr\u00e1nili konci sv\u011bta – na uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed v\u0161eobecn\u00fdch voleb. V p\u0159edve\u010der on\u011bch voleb se oba sejdou a v\u016fdce bohat\u00fdch ze severu – tedy \u0161\u00e9f tehdej\u0161\u00ed „\u00dast\u0159edn\u00ed dramaturgie“ – \u0159ekne tomu druh\u00e9mu: V\u00e1s chud\u00fdch je v\u00edc, tak\u017ee samoz\u0159ejm\u011b vyhrajete, s t\u00edm po\u010d\u00edt\u00e1me, dokonce v\u00e1s nech\u00e1me i vl\u00e1dnout. Ale jestli si mysl\u00edte, \u017ee v\u00e1m p\u0159ed\u00e1me policii a arm\u00e1du, to rad\u0161i zni\u010d\u00edme sv\u011bt.<\/p>\n

Z obou uveden\u00fdch, vernovsky lad\u011bn\u00fdch knih (a Verne se v p\u0159edpov\u011bd\u00edch vlastn\u011b nikdy nem\u00fdlil) vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee my\u0161len\u00ed lid\u00ed z\u016fst\u00e1v\u00e1 po\u0159\u00e1d stejn\u00e9. Vyv\u00edj\u00ed se jen technika ni\u010den\u00ed a jeho zdokonalov\u00e1n\u00ed. „\u00dast\u0159edn\u00ed dramaturgie“ u Jacka Londona uva\u017euje stejn\u011b jako ta dne\u0161n\u00ed. Jenom zat\u00edm z\u016fst\u00e1v\u00e1 nezodpov\u011bzenou ot\u00e1zkou, kdo ji p\u0159edstavuje dnes, kdo vl\u00e1dne ve skute\u010dnosti. My m\u011bli jen jednoho Ba\u0165u, kter\u00fd pochopil, \u017ee v\u00e1lka je nejv\u011bt\u0161\u00ed „byznys sv\u011bta“; v USA je takov\u00fdch Ba\u0165\u016f mnoho, a jsouce mezi sebou propojeni, vytv\u00e1\u0159ej\u00ed tak ONI tu sou\u010dasnou „\u00dast\u0159edn\u00ed dramaturgii“. To ona je nejv\u011bt\u0161\u00edm nebezpe\u010d\u00edm pro osud sv\u011bta. Jak\u00fdkoliv jejich prezident v\u017edy byl, je a bude pouze uskute\u010d\u0148ovatelem jej\u00ed v\u016fle. A ta cel\u00e1 mezin\u00e1rodn\u00ed kampa\u0148, veden\u00e1 dnes proti hrozb\u011b n\u00e1vratu komunismu v cel\u00e9 Evrop\u011b, je takt\u00e9\u017e d\u00edlem t\u00e9\u017ee „\u00dast\u0159edn\u00ed dramaturgie“, jeho\u017e smyslem je odv\u00e9st pozornost od jej\u00edho hlavn\u00edho c\u00edle: v\u00e1lky. Ka\u017ed\u00fd p\u0159ece v\u00ed, \u017ee nov\u00e1 V\u0158SR nejen nebude, ale ani b\u00fdt nem\u016f\u017ee.<\/p>\n

Zabr\u00e1nit „\u00dast\u0159edn\u00ed dramaturgii“ v dal\u0161\u00ed realizaci jej\u00edch z\u00e1m\u011br\u016f mohou dnes u\u017e jen sami Ameri\u010dan\u00e9, ti Ameri\u010dan\u00e9, kter\u00fdm jde o z\u00e1chranu \u017eivota na na\u0161\u00ed planet\u011b. My ostatn\u00ed po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b jim m\u016f\u017eeme jenom pomoci, a to t\u00edm, \u017ee se pokus\u00edme n\u00e1m dostupn\u00fdmi \u010diny zabr\u00e1nit jak\u00fdmkoliv projev\u016fm p\u0159\u00edprav na tuto chystanou velkou v\u00e1lku, a t\u0159eba i proti t\u011bm n\u00e1znak\u016fm p\u0159\u00edprav zd\u00e1nliv\u011b bezv\u00fdznamn\u00fdch a nen\u00e1padn\u00fdch, k nim\u017e pat\u0159\u00ed dnes i u n\u00e1s tolik diskutovan\u00fd radar na na\u0161em \u00fazem\u00ed. A to je d\u016fvod, pro\u010d jsem se rozhodl nikdy ho nepodpo\u0159it. N\u00e1s p\u0159ece vojensky nikdo neohro\u017euje, to v\u00ed ka\u017ed\u00fd voj\u00e1k, n\u00e1m hroz\u00ed akor\u00e1t, \u017ee z bohat\u00e9 exportn\u00ed zem\u011b p\u0159ed druhou sv\u011btovou v\u00e1lkou se staneme (co\u017e u\u017e prob\u00edh\u00e1) pouze nebohatou zem\u00ed odb\u011bratel\u016f, neschopnou z\u00e1sobit i sebe sama vlastn\u00edmi potravinami.<\/p>\n

Jsem p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee podobn\u011b by se m\u011bl zamyslet ka\u017ed\u00fd n\u00e1\u0161 ob\u010dan, kter\u00fd se c\u00edt\u00ed b\u00fdt vlastencem, bez ohledu na svou politickou p\u0159\u00edze\u0148.<\/p>\n

Anton\u00edn Kachl\u00edk<\/p>\n

(Autor je \u010dlen \u00dast\u0159edn\u00edho v\u00fdboru dnes u\u017e nefunguj\u00edc\u00edho Svazu nucen\u011b nasazen\u00fdch a \u010dlen OV \u010cesk\u00e9ho svazu bojovn\u00edk\u016f za svobodu v Praze 3)<\/p>\n

Obrys – Kmen, 24\/2007\u00a0: http:\/\/www.obrys-kmen.cz\/index.php?rok=2007&cis=24&cl=01<\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u00a0\u00a0 Jist\u00fd pan Orwell, kter\u00fd na vlastn\u00ed k\u016f\u017ei poznal ve \u0160pan\u011blsku co je v\u00e1lka, v r\u00e1mci sv\u00e9ho liter\u00e1rn\u00edho odkazu definoval<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":307,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[9],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/650"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=650"}],"version-history":[{"count":1,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/650\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3295,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/650\/revisions\/3295"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/307"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=650"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=650"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=650"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}