{"id":682,"date":"2007-08-10T10:20:01","date_gmt":"2007-08-10T08:20:01","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2007\/08\/10\/90-let-ijnove-revoluce-1\/"},"modified":"2007-08-10T10:20:01","modified_gmt":"2007-08-10T08:20:01","slug":"90-let-ijnove-revoluce-1","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2007\/08\/10\/90-let-ijnove-revoluce-1\/","title":{"rendered":"100. let \u0158\u00edjnov\u00e9 revoluce (1)"},"content":{"rendered":"

\"\"Obrac\u00edme se v t\u011bchto \u010dl\u00e1nc\u00edch k roku 1917. Ke dn\u016fm a hodin\u00e1m, kter\u00e9 ot\u0159\u00e1sly sv\u011btem. Hled\u00e1me v nich oporu i ponau\u010den\u00ed. Je t\u0159eba v\u011bd\u011bt o historick\u00e9 volb\u011b bol\u0161evik\u016f (1) v \u010dele s V. I. Leninem (2) v \u0159\u00edjnu 1917.<\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

O t\u00e9to ud\u00e1losti se d\u0159\u00edve napsaly stohy knih, kter\u00e9 dnes le\u017e\u00ed ve spodn\u00edch polic\u00edch knihoven, le\u017e\u00ed-li tam v\u016fbec. O tom, co se skute\u010dn\u011b d\u011blo, se dnes v\u00ed m\u00e1lo. Informace se kupodivu zkreslovaly velmi brzy, d\u00edky kultu Stalinovy osobnosti. Mnoh\u00e9 se zaml\u010dovalo, ale i zkreslovalo, i p\u0159\u00edmo falzifikovalo. Dnes to v\u0161e pokra\u010duje.<\/p>\n

A tak se vra\u0165me o 90. let zp\u011bt, k Leninovi a leninsk\u00e9 gard\u011b, bl\u00ed\u017ee k p\u016fvodn\u00edm pramen\u016fm, bl\u00ed\u017ee ke skute\u010dn\u00fdm fakt\u016fm.<\/p>\n

Jak\u00e1 byla Leninova \u00faloha v d\u011bjin\u00e1ch \u0158\u00edjna?<\/strong><\/p>\n

Ve t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech se n\u00e1hle prosadila koncepce „dvou v\u016fdc\u016f“ v \u0158\u00edjnov\u00e9 revoluci.<\/p>\n

Pod\u00edvejme se, jak se tato my\u0161lenka prosazovala prost\u0159ednictv\u00edm Stru\u010dn\u00e9ho \u017eivotopisu J. V. Stalina (3), kter\u00fd Stalin s\u00e1m redigoval. Otev\u0159me knihu na str. 65: „Lenin a Stalin vedli stranu a d\u011blnickou t\u0159\u00eddu odv\u00e1\u017en\u011b a p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b, rozhodn\u011b a proz\u00edrav\u011b k socialistick\u00e9 revoluci, k ozbrojen\u00e9mu povst\u00e1n\u00ed. Lenin a Stalin jsou inspir\u00e1tory a organiz\u00e1tory v\u00edt\u011bzstv\u00ed Velk\u00e9 \u0159\u00edjnov\u00e9 socialistick\u00e9 revoluce. Stalin je Lenin\u016fv nejbli\u017e\u0161\u00ed spolubojovn\u00edk. Bezprost\u0159edn\u011b \u0159\u00eddil celou p\u0159\u00edpravu povst\u00e1n\u00ed.“ Vid\u00edte tu „\u017eeleznou“, jednoduchou logiku: dvakr\u00e1t se vedle sebe opakuje Lenin a Stalin. A pak, pot\u0159et\u00ed, zb\u00fdv\u00e1 u\u017e jen Stalin. On s\u00e1m \u0159\u00edd\u00ed v\u0161echny a v\u0161echno. P\u0159ibli\u017en\u011b podle stejn\u00e9ho sch\u00e9matu jsou zobrazeny ud\u00e1losti ve Stru\u010dn\u00fdch d\u011bjin\u00e1ch VKS(b) vydan\u00fdch v r. 1938. V kapitole v\u011bnovan\u00e9 etap\u00e1m p\u0159\u00edpravy a uskute\u010dn\u011bn\u00ed ozbrojen\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed byla Stalinova \u00faloha a\u017e p\u0159ehnan\u011b vyzdvihov\u00e1na. Nap\u0159. n\u011bkter\u00e9 charakteristick\u00e9 p\u0159\u00edklady. Cit.:<\/p>\n

„Stalin, kter\u00fd se pr\u00e1v\u011b vr\u00e1til z vyhnanstv\u00ed, Molotov (4) a dal\u0161\u00ed h\u00e1jili spolu s v\u011bt\u0161inou \u010dlen\u016f strany politiku ned\u016fv\u011bry Prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1d\u011b (5), vystupovali proti obran\u00e1\u0159stv\u00ed a vyz\u00fdvali k aktivn\u00edmu boji za m\u00edr, k boji proti imperialistick\u00e9 v\u00e1lce (6-7).<\/p>\n

Lenin a Stalin pova\u017eovali za v\u00e1\u017enou chybu dokonce i kr\u00e1tkodobou \u00fa\u010dast v p\u0159edparlamentu (8) …<\/p>\n

Lenin a Stalin je\u0161t\u011b p\u0159ed revoluc\u00ed, v p\u0159edve\u010der imperialistick\u00e9 v\u00e1lky, vypracovali z\u00e1klady politiky bol\u0161evick\u00e9 strany v n\u00e1rodnostn\u00ed ot\u00e1zce.“<\/p>\n

A tak d\u00e1le a tak podobn\u011b. Podle Stru\u010dn\u00fdch d\u011bjin tedy vznik\u00e1 dojem, \u017ee Stalin „\u0159\u00eddil prakticky cel\u00e9 povst\u00e1n\u00ed“.<\/p>\n

Byli i jin\u00ed uchaze\u010di, kte\u0159\u00ed si \u010dinili n\u00e1rok na zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u00falohu v \u0159\u00edzen\u00ed \u0159\u00edjnov\u00e9ho ozbrojen\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed. Jedn\u00edm z nich byl Trockij (9).<\/p>\n

Pro objektivn\u00ed zhodnocen\u00ed je t\u0159eba vid\u011bt historick\u00e1 fakta, charakterizuj\u00edc\u00ed jak kladn\u00e9, tak i z\u00e1porn\u00e9 okam\u017eiky v praktick\u00e9 \u010dinnosti Trock\u00e9ho v \u0159\u00edjnov\u00fdch dnech. Vznik\u00e1 dojem, \u017ee v \u010dl\u00e1nku „Pou\u010den\u00ed z \u0158\u00edjna“ se sna\u017eil dov\u00e9st \u010dten\u00e1\u0159e k z\u00e1v\u011bru, \u017ee sehr\u00e1l v \u0158\u00edjnov\u00e9 revoluci mimo\u0159\u00e1dnou \u00falohu, zvl\u00e1\u0161t\u011b v obdob\u00ed ozbrojen\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Vlja\u010deslav Molotov<\/em><\/p>\n

Co v tomto \u010dl\u00e1nku psal: „Od okam\u017eiku, kdy jsme my, Petrohradsk\u00fd sov\u011bt (10), podali protest proti rozkazu Kerensk\u00e9ho (11) poslat dv\u011b t\u0159etiny pos\u00e1dky na frontu, vstoupili jsme fakticky do stavu ozbrojen\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed… Od okam\u017eiku, kdy vojensk\u00e9 jednotky na rozkaz Vojensk\u00e9ho revolu\u010dn\u00edho v\u00fdboru (12) odm\u00edtly odej\u00edt z m\u011bsta a neode\u0161ly, m\u011bli jsme v hlavn\u00edm m\u011bst\u011b v\u00edt\u011bzn\u00e9 povst\u00e1n\u00ed, jen \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b omezovan\u00e9 shora zbytky bur\u017eoazn\u011b demokratick\u00e9 st\u00e1tnosti. Povst\u00e1n\u00ed 25. \u0159\u00edjna m\u011blo pouze dodate\u010dn\u00fd r\u00e1z.“<\/em><\/p>\n

I zde je vid\u011bt snaha postavit proti sob\u011b sv\u00e9 n\u00e1zory a stanovisko Lenina a \u00daV SDDSR(b). Podle Trock\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed za\u010dalo \u00fadajn\u011b 9. \u0159\u00edjna, tedy p\u0159ed usnesen\u00edmi \u00daV z 10. a 16. \u0159\u00edjna, o kter\u00fdch budeme hovo\u0159it d\u00e1le. Toto povst\u00e1n\u00ed pr\u00fd m\u011blo rozhoduj\u00edc\u00ed v\u00fdznam a povst\u00e1n\u00ed 25. \u0159\u00edjna u\u017e jen druho\u0159ad\u00fd, „dodate\u010dn\u00fd“ r\u00e1z…<\/p>\n

Mimochodem, stoj\u00ed za to p\u0159ipomenout i Stalin\u016fv \u010dl\u00e1nek „\u0158\u00edjnov\u00fd p\u0159evrat“, uve\u0159ejn\u011bn\u00fd u p\u0159\u00edle\u017eitosti v\u00fdro\u010d\u00ed \u0158\u00edjna – 6. listopadu 1918. Stalin v tomto \u010dl\u00e1nku tak\u00e9 sni\u017eoval Leninovu \u00falohu a zd\u016fraz\u0148oval z\u00e1sluhy Trock\u00e9ho na bezprost\u0159edn\u00edm \u0159\u00edzen\u00ed povst\u00e1n\u00ed. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee pozd\u011bji to Stalin u\u017e v\u00edce nep\u0159ipom\u00ednal. I zde, stejn\u011b tak jako v mnoha jin\u00fdch p\u0159\u00edpadech, hodnotil historick\u00e9 ud\u00e1losti z hlediska sv\u00fdch konjunkturn\u00edch pl\u00e1n\u016f.<\/p>\n

Pro\u010d o tom nyn\u00ed mluvit ? O tehdej\u0161\u00edch ud\u00e1lostech v\u00edme dnes m\u00e1lo. Kdo dnes v\u00ed, co se tehdy d\u011blo, pro\u010d a co vedlo k povst\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Jm\u00e9na mnoha aktivn\u00edch \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f \u0158\u00edjna byla na dlouh\u00e1 l\u00e9ta vy\u0161krtnuta z d\u011bjin. \u0160estn\u00e1ct \u010dlen\u016f a kandid\u00e1t\u016f \u00daV SDDSR(b) z roku 1917 se stalo ob\u011bt\u00ed zv\u016fle v obdob\u00ed kultu Stalinovy osobnosti. Stejn\u011b tragick\u00fd osud potkal i mnoh\u00e9 \u010dleny Vojensk\u00e9ho revolu\u010dn\u00edho v\u00fdboru. Jejich \u017eivot a pr\u00e1ce se v\u0161emi klady a nedostatky, chybami a omyly si zasluhuj\u00ed, aby byly p\u0159ipomenuty.<\/p>\n

Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/em><\/p>\n

Pozn\u00e1mky:<\/strong><\/p>\n

(1) BOL\u0160EVICI – ru\u0161t\u00ed komunist\u00e9. Term\u00edn „bol\u0161evici“ vznikl na II. sjezdu Soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e9, d\u011blnick\u00e9 strany Ruska (SDDSR), kde stoupenci Lenina z\u00edskali ve volb\u00e1ch do \u00fast\u0159edn\u00edch org\u00e1n\u016f v\u011bt\u0161inu. SDDSR byla zalo\u017eena v roce 1898 a od roku 1917 se za\u010dala naz\u00fdvat Soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e1 d\u011blnick\u00e1 strana Ruska (bol\u0161evik\u016f), SDDSR(b). V roce 1918 byla p\u0159ejmenov\u00e1na na Komunistickou stranu Ruska (bol\u0161evik\u016f) KSR(b), v roce 1925 na V\u0161esvazovou komunistickou stranu bol\u0161evik\u016f – VKS(b) a od roku 1952 m\u00e1 n\u00e1zev Komunistick\u00e1 strana Sov\u011btsk\u00e9ho svazu.<\/em>
(2) LENIN (ULJANOV) VLADIM\u00cdR ILJI\u010c (1870 – 1924) – zakladatel komunistick\u00e9 strany, v\u016fdce Velk\u00e9 \u0159\u00edjnov\u00e9 socialistick\u00e9 revoluce, zakladatel sov\u011btsk\u00e9ho st\u00e1tu. V revolu\u010dn\u00edm hnut\u00ed byl od roku 1893. V roce 1895 sjednotil pet\u011brbursk\u00e9 (Sankt Peterburg – byl v roce 1914 p\u0159ejmenov\u00e1n na Petrohrad a v roce 1924 na Leningrad) marxistick\u00e9 a d\u011blnick\u00e9 krou\u017eky do Svazu boje za osvobozen\u00ed d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy. V r. 1903 byla na II. sjezdu SDDSR za Leninova veden\u00ed zalo\u017eena bol\u0161evick\u00e1 strana -marxistick\u00e1 strana nov\u00e9ho typu. V r. 1905 \u0159\u00eddil revolu\u010dn\u00ed boj v Petrohrad\u011b. \u0158adu let se skr\u00fdval p\u0159ed carsk\u00fdmi \u00fa\u0159ady v emigraci, kde pokra\u010doval v revolu\u010dn\u00ed \u010dinnosti. \u010clen \u00daV strany. V \u0159\u00edjnu 1917 byl na II. v\u0161erusk\u00e9m sjezdu sov\u011bt\u016f (viz pozn. 64) zvolen p\u0159edsedou rady lidov\u00fdch komisa\u0159\u016f – sov\u011btsk\u00e9 vl\u00e1dy.<\/em>
(3) STALIN (D\u017euga\u0161vili) JOSIF (1879 – 1953). \u010clen strany od r. 1898. Byl revolucion\u00e1\u0159em v Zakavkazsku. Po \u00danorov\u00e9 revoluci 1917, kter\u00e1 svrhla monarchii, se vr\u00e1til z vyhnanstv\u00ed, byl zapojen do byra \u00daV Soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e9 d\u011blnick\u00e9 strany Ruska a do redakce listu Pravda. Byl \u010dlenem stranick\u00e9ho centra pro \u0159\u00edzen\u00ed ozbrojen\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed a \u010dlenem petrohradsk\u00e9ho Vojensk\u00e9ho revolu\u010dn\u00edho v\u00fdboru (viz pozn. 12). Po v\u00edt\u011bzstv\u00ed Velk\u00e9 \u0159\u00edjnov\u00e9 socialistick\u00e9 revoluce byl v letech 1917 -1922 lidov\u00fdm komisa\u0159em (ministrem) pro ot\u00e1zky n\u00e1rodnost\u00ed, sou\u010dasn\u011b od r. 1919 lidov\u00fdm komisa\u0159em st\u00e1tn\u00ed kontroly a od r. 1920 lidov\u00fdm komisa\u0159em d\u011blnicko -rolnick\u00e9 inspekce. Od r. 1922 gener\u00e1ln\u00edm tajemn\u00edkem \u00daV strany, od r. 1941 sou\u010dasn\u011b p\u0159edsedou rady lidov\u00fdch komisa\u0159\u016f SSSR. Za Velk\u00e9 vlasteneck\u00e9 v\u00e1lky (1941-1945) byl p\u0159edsedou St\u00e1tn\u00edho v\u00fdboru obrany a vrchn\u00edm velitelem ozbrojen\u00fdch sil SSSR.<\/em>
(4) MOLOTOV (Skrjabin) VJA\u010cESLAV (1890 – 1986). \u010clen komunistick\u00e9 strany od r. 1906. V r\u016fzn\u00fdch letech, po\u010d\u00ednaje 1921, byl tajemn\u00edkem \u00daV strany, p\u0159edsedou a prvn\u00edm m\u00edstop\u0159edsedou rady ministr\u016f SSSR, ministrem zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed.<\/em>
(5) PROZAT\u00cdMN\u00cd VL\u00c1DA (b\u0159ezen – listopad 1917) – \u00fast\u0159edn\u00ed org\u00e1n bur\u017eoazn\u00ed moci v Rusku po \u00danorov\u00e9 revoluci. Byla ustavena po dohod\u011b mezi Prozat\u00edmn\u00edm v\u00fdborem St\u00e1tn\u00ed dumy (legislativn\u00ed zastupitelsk\u00fd org\u00e1n Rusk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e) a Petrohradsk\u00fdm sov\u011btem (viz pozn. 10). Uskute\u010d\u0148ovala protilidovou politiku pokra\u010dov\u00e1n\u00ed imperialistick\u00e9 v\u00e1lky (viz pozn. 7) a potla\u010dov\u00e1n\u00ed revolu\u010dn\u00edho hnut\u00ed. Byla svr\u017eena v Petrohrad\u011b 25. – 26. \u0159\u00edjna (7. – 8. listopadu).<\/em>
(6), (7) IMPERIALISTICK\u00c1 V\u00c1LKA – 1. sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka (1914 – 1918) mezi dv\u011bma koalicemi kapitalistick\u00fdch velmoc\u00ed (n\u011bmecko – rakousk\u00fd blok a britsko – francouzsko – rusk\u00fd blok – Dohoda), vyvolan\u00e1 krajn\u00edm vyhrocen\u00edm protiklad\u016f v boji za oblasti vlivu, zdroje surovin a sv\u011btovou nadvl\u00e1du.<\/em>
(8) P\u0158EDPARLAMENT (ofici\u00e1ln\u00ed n\u00e1zev Prozat\u00edmn\u00ed rada Rusk\u00e9 republiky) – poradn\u00ed org\u00e1n p\u0159i Prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1d\u011b. Byl vytvo\u0159en v \u0159\u00edjnu 1917 jako org\u00e1n, p\u0159ed kter\u00fdm m\u011bla Prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1da n\u00e9st odpov\u011bdnost do svol\u00e1n\u00ed \u00dastavod\u00e1rn\u00e9ho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed (viz pozn. 61). Ve skute\u010dnosti podle usnesen\u00ed, schv\u00e1len\u00e9ho Prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1dou, mohl P\u0159edparlament projedn\u00e1vat jen ty ot\u00e1zky a n\u00e1vrhy z\u00e1kona, „ke kter\u00fdm Prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1da povazovala za nezbytn\u00e9 m\u00edt usnesen\u00ed rady“. Celkem bylo v P\u0159edparlamentu 555 \u010dlen\u016f, bol\u0161evici m\u011bli 58 mand\u00e1t\u016f. Lenin soudil, \u017ee v podm\u00ednk\u00e1ch revolu\u010dn\u00ed krize je jedin\u00fdm c\u00edlem P\u0159edparlamentu odpoutat lidi od s\u00edl\u00edc\u00ed revoluce a jedin\u011b spr\u00e1vnou taktikou bol\u0161evik\u016f v\u016f\u010di n\u011bmu je bojkot. 7. (20. \u0159\u00edjna) vystoupila bol\u0161evick\u00e1 frakce z P\u0159edparlamentu a prohl\u00e1sila, \u017ee nem\u00e1 nic spole\u010dn\u00e9ho s „vl\u00e1dou lidov\u00e9 zrady“. <\/em>
(9) TROCKIJ (Bron\u0161tejn) LEV (1879 – 1940), v soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e9m hnut\u00ed od r. 1887. \u00da\u010dastn\u00edk revoluce 1905 – 1907. V z\u00e1\u0159\u00ed – listopadu 1917 p\u0159edseda Petrohradsk\u00e9ho sov\u011btu. Byl \u010dlenem prvn\u00ed sov\u011btsk\u00e9 vl\u00e1dy, lidov\u00fdm komisa\u0159em zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed, v letech 1918 – 1924 lidov\u00fdm komisa\u0159em pro vojensk\u00e9 a n\u00e1mo\u0159n\u00ed ot\u00e1zky a p\u0159edsedou Revolu\u010dn\u00ed vojensk\u00e9 rady. V roce 1923 se postavil do \u010dela opozice uvnit\u0159 strany a od roku 1926 byl v\u016fdcem opozi\u010dn\u00edho sjednocen\u00e9ho bloku. V roce 1929 byl vypov\u011bzen za antisov\u011btskou \u010dinnost z SSSR a v r. 1932 byl zbaven sov\u011btsk\u00e9ho ob\u010danstv\u00ed. \u010clen \u00daV strany v letech 1917 – 1927.<\/em>
(10) PETROHRADSK\u00dd SOV\u011aT D\u011aLNICK\u00ddCH A VOJENSK\u00ddCH Z\u00c1STUPC\u016e byl zalo\u017een po v\u00edt\u011bzstv\u00ed \u00danorov\u00e9 revoluce jako org\u00e1n revolu\u010dn\u011b demokratick\u00e9 moci proletari\u00e1tu a rolnictva. V zemi vzniklo sv\u00e9r\u00e1zn\u00e9 a krajn\u011b protikladn\u00e9 dvojvl\u00e1d\u00ed (b\u0159ezen – \u010dervenec) Prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1dy a Petrohradsk\u00e9ho sov\u011btu. Zpo\u010d\u00e1tku byl p\u0159edsedou v\u00fdkonn\u00e9ho v\u00fdboru zvolen men\u0161evik Nikolaj \u010ccheidze a 9. (22.) z\u00e1\u0159\u00ed byl p\u0159edsedou v\u00fdkonn\u00e9ho v\u00fdboru zvolen Lev Trockij.<\/em>
(11) KERENSKIJ ALEXANDR (1881 – 1970), rusk\u00fd bur\u017eoazn\u00ed politick\u00fd \u010dinitel, eser od r. 1917. V Prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1d\u011b: ministr spravedlnosti (b\u0159ezen – kv\u011bten), ministr vojensk\u00e9ho n\u00e1mo\u0159nictva (kv\u011bten – z\u00e1\u0159\u00ed), sou\u010dasn\u011b od \u010dervence p\u0159edseda vl\u00e1dy a od srpna vrchn\u00ed velitel. 25. \u0159\u00edjna 1917 uprchl z Petrohradu a postavil se do \u010dela protisov\u011btsk\u00e9 vzpoury. Po jej\u00ed por\u00e1\u017ece uprchl na Don. Od roku 1918 \u017eil v emigraci ve Francii a USA a zab\u00fdval se protisov\u011btskou \u010dinnost\u00ed.<\/em>
(12) VOJENSK\u00dd REVOLU\u010cN\u00cd V\u00ddBOR (VRV) – zde petrohradsk\u00fd VRV, org\u00e1n Petrohradsk\u00e9ho sov\u011btu pro praktick\u00e9 \u0159\u00edzeni ozbrojen\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed.<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Obrac\u00edme se v t\u011bchto \u010dl\u00e1nc\u00edch k roku 1917. Ke dn\u016fm a hodin\u00e1m, kter\u00e9 ot\u0159\u00e1sly sv\u011btem. Hled\u00e1me v nich oporu i<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":681,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[107,106],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/682"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=682"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/682\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/681"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=682"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=682"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=682"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}