{"id":683,"date":"2007-08-10T10:26:17","date_gmt":"2007-08-10T08:26:17","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2007\/08\/10\/90-let-ijnove-revoluce-2\/"},"modified":"2007-08-10T10:26:17","modified_gmt":"2007-08-10T08:26:17","slug":"90-let-ijnove-revoluce-2","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2007\/08\/10\/90-let-ijnove-revoluce-2\/","title":{"rendered":"100. let \u0158\u00edjnov\u00e9 revoluce (2)"},"content":{"rendered":"

\"\"Jak\u00e9 etapy prob\u00edhaly k dobyt\u00ed moci za podm\u00ednek, kter\u00e9 vznikly v Rusku v roce 1917?<\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

S ohledem na jejich protich\u016fdnost a na nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed mo\u017enosti v\u00fdvoje ud\u00e1lost\u00ed. P\u0159i\u010dem\u017e se neust\u00e1le m\u011bnila situace a velmi rychle.<\/p>\n

T\u00edm v\u00edce dovednosti museli projevit bol\u0161evici, aby ur\u010dili nejen strategick\u00fd kurs, ale i metody a formy boje. T\u00edm v\u00edce ideov\u00e9ho p\u0159esv\u011bd\u010deni a z\u00e1sadovosti vy\u017eadoval ka\u017ed\u00fd krok.
Tak tedy, jak\u00e1 byla situace v b\u0159eznu – dubnu 1917…<\/p>\n

Je t\u0159eba p\u0159ipomenout velmi d\u016fle\u017eit\u00fd teoretick\u00fd z\u00e1v\u011br, ke kter\u00e9mu Lenin dosp\u011bl u\u017e v roce 1915: „Nerovnom\u011brnost ekonomick\u00e9ho a politick\u00e9ho v\u00fdvoje je bezpodm\u00edne\u010dn\u00fdm z\u00e1konem kapitalismu. Z toho vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee je mo\u017en\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed socialismu nejprve v n\u011bkolika m\u00e1lo zem\u00edch nebo dokonce v jedn\u00e9, jednotliv\u00e9 kapitalistick\u00e9 zemi.“<\/p>\n

A o rok pozd\u011bji, v roce 1916, uv\u00e1d\u00ed Lenin u\u017e s v\u011bt\u0161\u00ed ur\u010ditosti „nezvratn\u00fd z\u00e1v\u011br: socialismus nem\u016f\u017ee zv\u00edt\u011bzit sou\u010dasn\u011b ve v\u0161ech zem\u00edch. Zv\u00edt\u011bz\u00ed nejprve v jedn\u00e9 nebo n\u011bkolika zem\u00edch…“ Tento Lenin\u016fv z\u00e1v\u011br a jeho teorie p\u0159er\u016fst\u00e1n\u00ed bur\u017eoazn\u011b demokratick\u00e9 revoluce v socialistickou vytvo\u0159ily teoretick\u00fd z\u00e1klad pro stranu bol\u0161evik\u016f, kte\u0159\u00ed uskute\u010dnili v dubnu 1917 svou historickou volbu kursu socialistick\u00e9 revoluce.<\/p>\n

Duben 1917: „Dopisy z daleka“, kter\u00e9 Lenin poslal p\u0159ed sv\u00fdm n\u00e1vratem z emigrace do Ruska.<\/p>\n

Prvn\u00ed \u010dty\u0159i dopisy byly naps\u00e1ny od 7. do 12. b\u0159ezna podle star\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e (20.-25. b\u0159ezna podle nov\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e). P\u00e1t\u00fd, nedokon\u010den\u00fd dopis je datov\u00e1n 26. b\u0159ezna 1917. U\u017e v prvn\u00edm dopise Lenin dosp\u00edv\u00e1 k z\u00e1v\u011bru, \u017ee moc p\u0159e\u0161la do rukou bur\u017eoazie.<\/p>\n

Co to znamen\u00e1? Lenin to vysv\u011btluje:<\/p>\n

„Vl\u00e1da (13-14) ok\u0165abrist\u016f (15) a kadet\u016f (16), Gu\u010dkov\u016f (17) a Miljukov\u016f (18) nem\u016f\u017ee – i kdyby si to up\u0159\u00edmn\u011b p\u0159\u00e1la (v Gu\u010dkovovu a Lvovovu (19) up\u0159\u00edmnost mohou v\u011b\u0159it jen nemluv\u0148ata) – nem\u016f\u017ee d\u00e1t lidu ani m\u00edr, ani chl\u00e9b, ani svobodu.<\/p>\n

Nem\u016f\u017ee d\u00e1t m\u00edr, proto\u017ee je to vl\u00e1da v\u00e1lky, vl\u00e1da pokra\u010duj\u00edc\u00ed v imperialistick\u00e9 krvav\u00e9 \u0159e\u017ei, vl\u00e1da loupe\u017en\u00e1… Nem\u016f\u017ee d\u00e1t chl\u00e9b, proto\u017ee je to vl\u00e1da bur\u017eoazn\u00ed… Nem\u016f\u017ee d\u00e1t svobodu, proto\u017ee je to vl\u00e1da statk\u00e1\u0159sko-kapitalistick\u00e1, kter\u00e1 se boj\u00ed lidu a kter\u00e1 u\u017e za\u010dala vyjedn\u00e1vat s dynasti\u00ed Romanovc\u016f. (20)“<\/p>\n

Ot\u00e1zka moci je hlavn\u00ed ot\u00e1zkou revoluce. V dan\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b bur\u017eoazn\u011b demokratick\u00e1 revoluce skon\u010dila a nastupuje nov\u00e1 etapa, etapa p\u0159er\u016fst\u00e1n\u00ed v revoluci socialistickou.<\/p>\n

Tyto dopisy obsahuj\u00ed realistick\u00fd rozbor situace. Vedle vl\u00e1dy bur\u017eoazie vznikla druh\u00e1 moc – sov\u011bty d\u011blnick\u00fdch a vojensk\u00fdch z\u00e1stupc\u016f. Vytvo\u0159ilo se dvojvl\u00e1d\u00ed.<\/p>\n

Tak Lenin vysv\u011btluje sv\u00e9r\u00e1znost dan\u00e9 situace:<\/p>\n

„D\u016fle\u017eit\u00e9 je pochopit, \u017ee v revolu\u010dn\u00ed dob\u011b se objektivn\u00ed situace m\u011bn\u00ed tak rychle a prudce, jako v\u016fbec rychle b\u011b\u017e\u00ed \u017eivot. A my mus\u00edme um\u011bt p\u0159izp\u016fsobovat svou taktiku a sv\u00e9 nejbli\u017e\u0161\u00ed \u00fakoly zvl\u00e1\u0161tnostem ka\u017ed\u00e9 dan\u00e9 situace. A\u017e do b\u0159ezna roku 1917 bylo na po\u0159adu dne odv\u00e1\u017en\u00e9 prov\u00e1d\u011bn\u00ed revolu\u010dn\u00ed internacion\u00e1ln\u00ed propagandy, mobilizov\u00e1n\u00ed mas k boji, burcov\u00e1n\u00ed t\u011bchto mas. V \u00fanorov\u00fdch – b\u0159eznov\u00fdch dnech bylo t\u0159eba projevit hrdinstv\u00ed v ob\u011btav\u00e9m boji, aby bylo mo\u017eno co nejd\u0159\u00edve rozdrtit \u00fahlavn\u00edho nep\u0159\u00edtele – carismus. Nyn\u00ed pro\u017e\u00edv\u00e1me p\u0159echod od t\u00e9to prvn\u00ed etapy revoluce k druh\u00e9, od „st\u0159etnut\u00ed“ s carismem ke „st\u0159etnut\u00ed“ s gu\u010dkovsko -miljukovsk\u00fdm statk\u00e1\u0159sk\u00fdm a kapitalistick\u00fdm imperialismem. Na po\u0159adu dne je te\u010f organiza\u010dn\u00ed \u00fakol, kter\u00fd v\u0161ak nesm\u00ed b\u00fdt v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b ch\u00e1p\u00e1n jen jako \u0161ablonovit\u00e9 z\u0159izov\u00e1n\u00ed \u0161ablonovit\u00fdch organizac\u00ed, n\u00fdbr\u017e jako zapojov\u00e1n\u00ed neb\u00fdval\u00e9 \u0161irok\u00fdch mas utla\u010dovan\u00fdch t\u0159\u00edd do organizace, kter\u00e1 m\u00e1 prov\u00e1d\u011bt \u00fakoly vojensk\u00e9, celost\u00e1tn\u00ed a n\u00e1rodohospod\u00e1\u0159sk\u00e9.“<\/p>\n

Jak\u00fd byl osud t\u011bchto dopis\u016f? Jak byly stran\u011b doru\u010deny?<\/p>\n

Leninovy dopisy p\u0159ivezla do Petrohradu Alexandra Kollontajov\u00e1 (21). Prvn\u00ed dopis byl uve\u0159ejn\u011bn v Pravd\u011b, ve dvou \u010d\u00edslech, 21. a 22. b\u0159ezna. Byl ale zna\u010dn\u011b zkr\u00e1cen\u00fd. Dnes u\u017e se t\u00e9m\u011b\u0159 ned\u00e1 zjistit, kdo zkr\u00e1til \u010d\u00e1st textu o jednu p\u011btinu. Je jen dob\u0159e zn\u00e1mo, \u017ee \u010dleny redakce tehdy byli Kamen\u011bv (22) a Stalin. Krom\u011b toho je jasn\u00e9, \u017ee \u0159adov\u00fd pracovn\u00edk by si to nedovolil. Nen\u00ed v\u0161ak t\u011b\u017ek\u00e9 post\u0159ehnout, \u017ee byly zkr\u00e1ceny charakteristiky v\u016fdc\u016f sm\u00ed\u0159liveck\u00fdch stran – men\u0161evik\u016f a eser\u016f, kte\u0159\u00ed p\u0159isluhovali bur\u017eoazii. Byl vy\u0161krtnut text, usv\u011bd\u010duj\u00edc\u00ed Prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1du, \u017ee pokra\u010duje ve v\u00e1lce.<\/p>\n

Jak lze tyto \u0161krty vysv\u011btlit?<\/p>\n

Porovnejme tyto \u00fapravy se stanoviskem, kter\u00e9 tehdy zauj\u00edmali Kamen\u011bv a Stalin. Kdy\u017e p\u0159i\u0161li na ja\u0159e 1917 do redakce, za\u010daly v novin\u00e1ch vych\u00e1zel materi\u00e1ly, ve kter\u00fdch se ot\u00e1zka podpory Prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1dy stav\u00ed polovi\u010dat\u011b. Pr\u00fd dokud Prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1da „nevy\u010derp\u00e1 sv\u00e9 mo\u017enosti“, dokud vyko\u0159e\u0148uje poz\u016fstatky carsko -statk\u00e1\u0159sk\u00e9ho re\u017eimu, je t\u0159eba ji podporovat. V redak\u010dn\u00edm \u010dl\u00e1nku „Bez tajn\u00e9 diplomacie“, napsan\u00e9m Kamen\u011bvem, se pokra\u010dov\u00e1n\u00ed v\u00e1lky neodsuzovalo. To odporovalo postoji Lenina a jeho stoupenc\u016f k imperialistick\u00e9 v\u00e1lce a k Prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1d\u011b, odporovalo to jejich heslu „\u017d\u00e1dnou podporu Prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1d\u011b!“ Ur\u010dit\u00e1 \u010d\u00e1st stranick\u00fdch organizac\u00ed zauj\u00edmala nejasn\u00e9 nebo dokonce i chybn\u00e9 stanovisko k v\u00e1lce i k bur\u017eoazn\u00ed Prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1d\u011b. Tady v\u0161ak nelze souhlasit se Stalinov\u00fdm tvrzen\u00edm, \u017ee to bylo stanovisko v\u011bt\u0161iny \u010dlen\u016f strany. V listopadu 1924 na zased\u00e1n\u00ed komunistick\u00e9 frakce VCSPS (23) p\u0159iznal, \u017ee to bylo „hluboce chybn\u00e9 stanovisko“, kter\u00e9 „lilo vodu na ml\u00fdn obran\u00e1\u0159stv\u00ed a zt\u011b\u017eovalo revolu\u010dn\u00ed v\u00fdchovu mas“. „Toto chybn\u00e9 stanovisko jsem sd\u00edlel s ostatn\u00edmi soudruhy ve stran\u011b,“ pokra\u010doval Stalin, „a zcela jsem se ho z\u0159ekl a\u017e v p\u016flce dubna, kdy jsem se p\u0159ipojil k Leninov\u00fdm tez\u00edm. Bylo zapot\u0159eb\u00ed nov\u00e9 orientace.“ Tak\u017ee, jak vid\u00edte, \u0161lo jen o novou orientaci. V\u016fbec ne o stanovisko. Ale ani to je\u0161t\u011b nen\u00ed v\u0161echno. Pozd\u011bji, u\u017e v dal\u0161\u00ed pr\u00e1ci, Stalin prohl\u00e1sil, \u017ee toto chybn\u00e9 stanovisko sd\u00edlel tehdy s v\u011bt\u0161inou \u010dlen\u016f strany. Toto zkreslen\u00ed fakt\u016f, jak ho podal Stalin, dlouho platilo v na\u0161\u00ed historick\u00e9 literatu\u0159e.<\/p>\n

Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/em><\/p>\n

Pozn\u00e1mky<\/strong><\/em><\/p>\n

(13), (14) VL\u00c1DA – zde Prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1da.<\/em>
(15) OK\u0164ABRIST\u00c9 – \u010dlenov\u00e9 strany Svaz 17. \u0159\u00edjna, sdru\u017euj\u00edc\u00ed velkostatk\u00e1\u0159e, obchodn\u00ed a pr\u016fmyslovou bur\u017eoazii v Rusku v roce 1905. N\u00e1zev podle carsk\u00e9ho manifestu ze 17. \u0159\u00edjna („ok\u0165abr“) 1905, kter\u00fd zcela odpov\u00eddal jej\u00edch snah\u00e1m.<\/em>
(16) KADETI – \u010dlenov\u00e9 konstitu\u010dn\u011b demokratick\u00e9 strany (KD) liber\u00e1ln\u011b monarchistick\u00e9 bur\u017eoazie, ofici\u00e1ln\u00ed n\u00e1zev Strana n\u00e1rodn\u00ed svobody. Existovala v Rusku v letech 1905-1917.<\/em>
(17) GU\u010cKOV ALEXANDR (1862 – 1936) – zakladatel a v\u016fdce strany ok\u0165abrist\u016f, velkokapitalista. V roce 1917 \u010dlen Prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1dy, po \u0158\u00edjnu bojoval proti sov\u011btsk\u00e9 moci. Od r. 1918 v emigraci. <\/em>
(18) MILJUKOV PAVEL (1859 – 1943) – jeden z v\u016fdc\u016f strany kadet\u016f, p\u0159edn\u00ed ideolog rusk\u00e9 imperialistick\u00e9 bur\u017eoazie, historik. V r. 1917 \u010dlen Prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1dy, po \u0158\u00edjnu aktivn\u011b spolupracoval s kontrarevoluc\u00ed a interventy. Od r. 1920 v emigraci (Lond\u00fdn, Pa\u0159\u00ed\u017e), vyd\u00e1val protisov\u011btsk\u00fd list Poslednije izvestija (Posledn\u00ed zpr\u00e1vy).<\/em>
(19) LVOV GEORGIJ (1861 – 1925) – kn\u00ed\u017ee, rusk\u00fd politick\u00fd \u010dinitel, velkostatk\u00e1\u0159. V b\u0159eznu – \u010dervenci 1917 p\u0159edseda Prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1dy. Po \u0158\u00edjnu emigroval.<\/em>
(20) DYNASTIE ROMANOVC\u016e – potomci nejvy\u0161\u0161\u00edch feud\u00e1l\u016f. Od r. 1613 carsk\u00e1 a 1721 imper\u00e1torsk\u00e1 dynastie. Prvn\u00edm carem z rodu Romanovc\u016f byl Michail, posledn\u00edm byl Nikolaj II., svr\u017een\u00fd \u00danorovou revoluc\u00ed.<\/em>
(21) KOLLONTAJOV\u00c1 ALEXANDRA (1872 – 1952). \u010clenka strany od r. 1915. \u00da\u010dastnice \u0158\u00edjnov\u00e9 revoluce, byla \u010dlenkou \u00daV strany, ministryn\u00ed, pracovala v apar\u00e1t\u011b \u00daV. Od r. 1923 v diplomatick\u00fdch slu\u017eb\u00e1ch, prvn\u00ed \u017eena – velvyslankyn\u011b na sv\u011bt\u011b.<\/em>
(22) KAMEN\u011aV (Rozenfeld) LEV (1883-1936). \u010clen komunistick\u00e9 strany od r. 1901. \u00da\u010dastn\u00edk \u0158\u00edjnov\u00e9 revoluce. Po v\u00edt\u011bzstv\u00ed \u0158\u00edjna byl p\u0159edsedou V\u0161erusk\u00e9ho \u00fast\u0159edn\u00edho v\u00fdkonn\u00e9ho v\u00fdboru (V\u00daVV), p\u0159edsedou Moskevsk\u00e9ho m\u011bstsk\u00e9ho sov\u011btu, m\u00edstop\u0159edsedou rady lidov\u00fdch komisa\u0159\u016f, \u0159editel Leninova \u00fastavu. Nez\u00e1konn\u011b odsouzen v dob\u011b kultu Stalinovy osobnosti. Posmrtn\u011b rehabilitov\u00e1n.<\/em>
(23) VCSPS – V\u0161esvazov\u00e1 \u00fast\u0159edn\u00ed rada odbor\u016f.<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Jak\u00e9 etapy prob\u00edhaly k dobyt\u00ed moci za podm\u00ednek, kter\u00e9 vznikly v Rusku v roce 1917?<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":681,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[107,106],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/683"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=683"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/683\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/681"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=683"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=683"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=683"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}