{"id":686,"date":"2007-08-10T10:38:36","date_gmt":"2007-08-10T08:38:36","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2007\/08\/10\/90-let-ijnove-revoluce-4\/"},"modified":"2007-08-10T10:38:36","modified_gmt":"2007-08-10T08:38:36","slug":"90-let-ijnove-revoluce-4","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2007\/08\/10\/90-let-ijnove-revoluce-4\/","title":{"rendered":"100. let \u0158\u00edjnov\u00e9 revoluce (4)"},"content":{"rendered":"

\"\"Kdo „zachr\u00e1nil“ Lenina?<\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

Usnesen\u00ed VI. sjezdu strany bol\u0161evik\u016f (\u010dervenec – srpen 1917) vych\u00e1zela z Leninov\u00fdch prac\u00ed. Takov\u00fdch, jako \u010dl\u00e1nek „K hesl\u016fm“, teze „Politick\u00e1 situace“ a dal\u0161\u00ed. Rezoluce byly p\u0159ijaty jednomysln\u011b bez ohledu na polemiku p\u0159ed sjezdem a i b\u011bhem sjezdu.<\/p>\n

Lenin na sjezdu nebyl. Skr\u00fdval se spolu se Zinovjevem (27) v Razlivu (28). Prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1da \u017e\u00e1dala, aby byli Lenin a Zinovjev postaveni p\u0159ed soud. Pomlouva\u010dn\u011b je obvinila ze „zrady“ a „organizace ozbrojen\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed“. Jako jedna z prvn\u00edch se na VI. sjezdu projedn\u00e1vala ot\u00e1zka, m\u00e1-li se Lenin dostavit k soudu Prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1dy. Po kolektivn\u00ed diskusi schv\u00e1lil sjezd rezoluci, ve kter\u00e9 se vyslovil proti tomu, aby se Lenin dostavil k soudu. Zd\u00e1lo se, \u017ee je v\u0161echno jasn\u00e9, nebyly \u017e\u00e1dn\u00e9 ot\u00e1zky.<\/p>\n

Ve „Stru\u010dn\u00e9m \u017eivotopise J. V. Stalina“ je v\u0161ak naps\u00e1no: „Stalin zachr\u00e1nil pro stranu, pro n\u00e1\u0161 lid, pro v\u0161echno lidstvo drahocenn\u00fd \u017eivot Lenina, kdy\u017e se rozhodn\u011b vyslovil proti tomu, aby se Lenin dostavil k soudu kontrarevolucion\u00e1\u0159\u016f…“ Jak\u00e1 byla skute\u010dnost?<\/p>\n

P\u0159edev\u0161\u00edm je t\u0159eba \u0159\u00edci, \u017ee Leninovo dostaven\u00ed se k soudu m\u011blo velk\u00fd v\u00fdznam a projedn\u00e1valo se n\u011bkolikr\u00e1t. Nejen na VI. sjezdu strany. Za\u010d\u00e1tkem \u010dervence 1917 se tato ot\u00e1zka projedn\u00e1vala v byt\u011b Sergeje Allilujeva (29). Konala se zde porada \u00daV a stranick\u00fdch pracovn\u00edk\u016f. Porady se z\u00fa\u010dastnili Nogin (30), Ord\u017eonikidze (31), Stalin, Stasovov\u00e1 (32) a dal\u0161\u00ed.<\/p>\n

Po n\u011bkolika dnech se tato ot\u00e1zka projedn\u00e1vala na roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 porad\u011b \u00daV SDDSR(b) spolu s p\u0159edstaviteli petrohradsk\u00e9 a moskevsk\u00e9 bol\u0161evick\u00e9 organizace. Na porad\u011b byli p\u0159\u00edtomni Bokij (33), Bubnov (34), Bucharin (35), Volodarskij (36), Molotov, Nogin, Podvojskij (37), Stalin, Sverdlov (38), Sokolnikov (39), Rykov (40) a dal\u0161\u00ed. Porada se vyslovila proti tomu, aby se Lenin dostavil k soudu.<\/p>\n

V dopise do redakce listu „Proletarskoje d\u011blo“, uve\u0159ejn\u011bn\u00e9m 15. \u010dervence, Lenin psal:<\/p>\n

„Zm\u011bnili jsme sv\u016fj \u00famysl podrobit se na\u0159\u00edzen\u00ed Prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1dy o na\u0161em zat\u010den\u00ed… O n\u011bjak\u00e9 leg\u00e1ln\u00ed p\u016fd\u011b, a dokonce ani o konstitu\u010dn\u00edch z\u00e1ruk\u00e1ch, kter\u00e9 existuj\u00ed v bur\u017eoazn\u00edch spo\u0159\u00e1dan\u00fdch zem\u00edch, se dnes ned\u00e1 v Rusku ani mluvit. Sv\u011b\u0159it se dnes do rukou st\u00e1tn\u00edch org\u00e1n\u016f by znamenalo sv\u011b\u0159it se do rukou… rozzu\u0159en\u00fdch kontrarevolucion\u00e1\u0159\u016f, pro n\u011b\u017e jsou v\u0161echna obvin\u011bn\u00ed proti n\u00e1m pouhou epizodou v ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lce.“<\/p>\n

A nakonec byla tato ot\u00e1zka pro svou d\u016fle\u017eitost p\u0159edlo\u017eena na VI. sjezdu SDDSR(b).<\/p>\n

Pro to, aby se Lenin k soudu nedostavil, byli Ord\u017eonikidze, Dzer\u017einskij (41), Skrypnik (42) a dal\u0161\u00ed. Pro to, aby se Lenin k soudu dostavil (za podm\u00ednky zaru\u010den\u00ed osobn\u00ed bezpe\u010dnosti, ve\u0159ejn\u00e9ho vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed a \u00fa\u010dasti p\u0159edstavitel\u016f \u00dast\u0159edn\u00edho v\u00fdkonn\u00e9ho v\u00fdboru sov\u011bt\u016f na vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed) byli Volodarskij, Manuilskij (43-44) a La\u0161evi\u010d (45).<\/p>\n

Nyn\u00ed o Stalinov\u011b postoji k t\u00e9to ot\u00e1zce. V z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9m slov\u011b k refer\u00e1tu o politick\u00e9 \u010dinnosti \u00daV Stalin \u0159ekl: „V dan\u00e9m okam\u017eiku st\u00e1le je\u0161t\u011b nen\u00ed jasn\u00e9, komu pat\u0159\u00ed moc.“ I kdy\u017e v t\u00e9 dob\u011b u\u017e to jasn\u00e9 bylo: moc pat\u0159ila kontrarevoluci. Pokra\u010dujeme v cit\u00e1tu ze Stalinova projevu: „Nem\u00e1me z\u00e1ruku, \u017ee jestli se dostav\u00ed k soudu (Lenin a Zinovjev – pozn. red.) nebude v\u016f\u010di nim pou\u017eito hrub\u00e9ho n\u00e1sil\u00ed. Jin\u00e1 v\u011bc je, zda soud bude sestaven demokraticky a zda dostaneme z\u00e1ruku, \u017ee nedojde k n\u00e1sil\u00ed. Na tuto ot\u00e1zku n\u00e1m v \u00dast\u0159edn\u00edm v\u00fdkonn\u00e9m v\u00fdboru sov\u011bt\u016f \u0159ekli: „Nev\u00edme, co se m\u016f\u017ee st\u00e1t. Situace tedy je\u0161t\u011b nen\u00ed jasn\u00e1, zat\u00edm prob\u00edh\u00e1 skryt\u00fd boj mezi moc\u00ed ofici\u00e1ln\u00ed a faktickou a nem\u00e1 smysl, aby se soudruzi dostavovali k „soudu“. Jestli\u017ee se do \u010dela dostane vl\u00e1da, kter\u00e1 bude moci poskytnout na\u0161im soudruh\u016fm z\u00e1ruku, \u017ee nedojde k n\u00e1sil\u00ed, pak se dostav\u00ed.“<\/p>\n

Stalinovo stanovisko vych\u00e1zelo z nespr\u00e1vn\u00e9ho zhodnocen\u00ed stavu politick\u00e9 moci v zemi. Toto stanovisko, jak vid\u00edme, p\u0159ipou\u0161t\u011blo „\u010destn\u00fd“ bur\u017eoazn\u00ed soud. V z\u00e1jmu pravdy je z\u0159ejm\u011b nutn\u00e9 p\u0159ipomenout, \u017ee rezoluce o nedostaven\u00ed se Lenina k soudu, schv\u00e1len\u00e1 na sjezdu, vych\u00e1zela z Bucharinova n\u00e1vrhu. Tak tomu tedy bylo, soud\u011b podle dokument\u016f, ve skute\u010dnosti.<\/p>\n

VI. sjezd jasn\u011b ur\u010dil linii ozbrojen\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed. V rezoluci sjezdu st\u00e1lo: „V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b nelze uskute\u010dnit pokojn\u00fd v\u00fdvoj a bezbolestn\u00fd p\u0159echod moci k sov\u011bt\u016fm, proto\u017ee moc u\u017e ve skute\u010dnosti p\u0159e\u0161la do rukou kontrarevolu\u010dn\u00ed bur\u017eoazie. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b m\u016f\u017ee b\u00fdt spr\u00e1vn\u00fdm heslem pouze \u00fapln\u00e1 likvidace diktatury kontrarevolu\u010dn\u00ed bur\u017eoazie. Jen revolu\u010dn\u00ed proletari\u00e1t za podpory nejchud\u0161\u00edho rolnictva je schopen splnit tento \u00fakol, kter\u00fd je \u00fakolem nov\u00e9ho r\u016fstu.“<\/p>\n

12. srpna uve\u0159ejnil \u00daV na pokyn a jm\u00e9nem sjezdu manifest „V\u0161em pracuj\u00edc\u00edm“, v\u0161em d\u011bln\u00edk\u016fm, voj\u00e1k\u016fm a roln\u00edk\u016fm Ruska. Manifest kon\u010dil touto v\u00fdzvou:<\/p>\n

„P\u0159ipravte se na nov\u00e9 bitvy, na\u0161i spolubojovn\u00edci! Nezlomn\u011b, state\u010dn\u011b a klidn\u011b shroma\u017e\u010fujte s\u00edly, nepodl\u00e9hejte provokac\u00edm a spojujte se do bojov\u00fdch kolon! Pod prapor strany, prolet\u00e1\u0159i a voj\u00e1ci! Pod n\u00e1\u0161 prapor, utla\u010den\u00e9 vesnice!“ Na podzim se ot\u00e1zka povst\u00e1n\u00ed dostala na po\u0159ad jedn\u00e1n\u00ed. N\u011bkte\u0159\u00ed bol\u0161evici vystupovali v podstat\u011b proti t\u00e9to linii, proti povst\u00e1n\u00ed. Byli to Kamen\u011bv, Zinovjev a n\u011bkte\u0159\u00ed dal\u0161\u00ed. Lenin, kter\u00fd byl v ilegalit\u011b, byl velmi zneklidn\u011bn pr\u016ftahy a pomal\u00fdm tempem p\u0159\u00edprav ozbrojen\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed. Lenin proti takov\u00e9 politice protestoval a obr\u00e1til se nejen na \u00fast\u0159edn\u00ed v\u00fdbor, ale i na m\u00edstn\u00ed stranick\u00e9 organizace, kter\u00fdm navrhoval, aby \u010dinily na \u00daV n\u00e1tlak.<\/p>\n

Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/em><\/p>\n

Pozn\u00e1mky<\/strong><\/em><\/p>\n

(27) ZINOVJEV (Radomyslskij) GRIGORIJ (1883 – 1936). \u010clen strany od r. 1901. \u00da\u010dastn\u00edk revoluce 1905 – 1907. V letech 1908 – 1917 spolupracoval v emigraci v bol\u0161evick\u00fdch vyd\u00e1n\u00edch. Po v\u00edt\u011bzstv\u00ed \u0158\u00edjna od prosince 1917 p\u0159edseda Petrohradsk\u00e9ho sov\u011btu, v letech 1919-1926 p\u0159edseda KOMINTERNY (III. internacion\u00e1la – mezin\u00e1rodn\u00ed revolu\u010dn\u00ed prolet\u00e1\u0159sk\u00e1 organizace v letech 1919 – 1943). \u010clen \u00daV strany. Nez\u00e1konn\u011b odsouzen v dob\u011b kultu Stalinovy osobnosti. Posmrtn\u011b rehabilitov\u00e1n. <\/em>
(28) RAZLIV – osada u Petrohradu.<\/em>
(29) ALLILUJEV SERGEJ (1866 – 1945) – \u010dlen komunistick\u00e9 strany od r. 1898, \u00fa\u010dastn\u00edk \u0158\u00edjnov\u00e9 revoluce v Petrohrad\u011b. V ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lce (1918 – 1920) \u0159\u00eddil ileg\u00e1ln\u00ed stranickou pr\u00e1ci na Ukrajin\u011b, pozd\u011bji v hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch funkc\u00edch. Otec Stalinovy \u017eeny.<\/em>
(30) NOGIN VIKTOR (1878 – 1924)- jeden z v\u016fdc\u016f boje za sov\u011btskou moc v Moskv\u011b. \u010clen strany od r. 1898. V \u0159\u00edjnov\u00fdch dnech 1917 pracoval v moskevsk\u00e9m Vojensk\u00e9m revolu\u010dn\u00edm v\u00fdboru, byl \u010dlenem prvn\u00ed sov\u011btsk\u00e9 vl\u00e1dy, pak pracoval v hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch funkc\u00edch.<\/em>
(31) ORD\u017dONIKIDZE SERGO (Grigorij) (1886 – 1937). \u010clen komunistick\u00e9 strany od r. 1903, \u00fa\u010dastn\u00edk t\u0159\u00ed rusk\u00fdch revoluc\u00ed, jeden z politick\u00fdch \u010dinitel\u016f Rud\u00e9 arm\u00e1dy, \u00fa\u010dastn\u00edk boje za nastolen\u00ed sov\u011btsk\u00e9 moci v Zakavkazsku. V letech 1926 – 1930 p\u0159edseda \u00dast\u0159edn\u00ed kontroln\u00ed komise VKS(b) a lidov\u00fd komisa\u0159 d\u011blnicko – rolnick\u00e9 inspekce. M\u00edstop\u0159edseda rady lidov\u00fdch komisa\u0159\u016f. Od r. 1930 p\u0159edseda Nejvy\u0161\u0161\u00ed rady n\u00e1rodn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed – org\u00e1nu pro \u0159\u00edzen\u00ed pr\u016fmyslu, od r. 1932 lidov\u00fd komisa\u0159 t\u011b\u017ek\u00e9ho pr\u016fmyslu. \u010clen \u00daV strany.<\/em>
(32. STASOVOV\u00c1 JELENA (1873 – 1966). V komunistick\u00e9 stran\u011b od r. 1898, \u00fa\u010dastnice \u0158\u00edjnov\u00e9 revoluce. Byla tajemnic\u00ed a \u010dlenkou \u00daV strany, pracovala v Komintern\u011b, pozd\u011bji se v\u011bnovala v\u011bdeck\u00e9 pr\u00e1ci.<\/em>
(33) BOKU GLEB (1879 – 1937). \u010clen komunistick\u00e9 strany od r. 1900, \u00fa\u010dastn\u00edk revoluc\u00ed 1905 – 1907 a \u0158\u00edjnov\u00e9, \u010dlen petrohradsk\u00e9ho Vojensk\u00e9ho revolu\u010dn\u00edho v\u00fdboru, od r. 1918 pracoval v org\u00e1nech st\u00e1tn\u00ed bezpe\u010dnosti. Nez\u00e1konn\u011b odsouzen v dob\u011b kultu Stalinovy osobnosti. Posmrtn\u011b rehabilitov\u00e1n.<\/em>
(34) BUBNOV ANDREJ (1884 – 1940). \u010clen komunistick\u00e9 strany od r. 1903. \u00da\u010dastn\u00edk revoluc\u00ed 1905 – 1907 a 1917. Byl \u010dlenem petrohradsk\u00e9ho Vojensk\u00e9ho revolu\u010dn\u00edho v\u00fdboru a stranick\u00e9ho centra pro \u0159\u00edzen\u00ed ozbrojen\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed. Po \u0158\u00edjnu pracoval v d\u016fle\u017eit\u00fdch stranick\u00fdch a st\u00e1tn\u00edch funkc\u00edch. Nez\u00e1konn\u011b odsouzen v dob\u011b kultu Stalinovy osobnosti. Posmrtn\u011b rehabilitov\u00e1n.<\/em>
(35) BUCHARIN NIKOLAJ (1888 – 1938). Ve stran\u011b od r. 1906. V r. 1910 byl zat\u010den carsk\u00fdmi \u00fa\u0159ady a posl\u00e1n do vyhnanstv\u00ed, odkud uprchl. \u017dil v emigraci. Po \u0158\u00edjnu zast\u00e1val vysok\u00e9 funkce ve stranick\u00e9m apar\u00e1tu: redaktor Pravdy, potom Izv\u011bstij\u00ed. Byl \u010dlenem exekutivy Kominterny, \u010dlenem \u00daV strany. Nez\u00e1konn\u011b odsouzen v dob\u011b kultu Stalinovy osobnosti. Posmrtn\u011b rehabilitov\u00e1n. <\/em>
(36) VOLODARSKIJ V. (Goldstein Moisej) (1891 – 1918). \u010clen komunistick\u00e9 strany od r. 1917, \u00fa\u010dastn\u00edk \u0158\u00edjnov\u00e9 revoluce, \u010dlen prez\u00eddia V\u0161erusk\u00e9ho \u00fast\u0159edn\u00edho v\u00fdkonn\u00e9ho v\u00fdboru. Zavra\u017ed\u011bn eserem. <\/em>
(37) PODVOJSKIJ NIKOLAJ (1880 – 1948). V revolu\u010dn\u00edm hnut\u00ed od r. 1898, \u010dlen komunistick\u00e9 strany od r. 1901. Jeden z velitel\u016f \u0158\u00edjnov\u00e9ho ozbrojen\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed, p\u0159edseda petrohradsk\u00e9ho Vojensk\u00e9ho revolu\u010dn\u00edho v\u00fdboru. Pod\u00edlel se na formov\u00e1n\u00ed Rud\u00e9 arm\u00e1dy, zast\u00e1val v\u00fdznamn\u00e9 funkce ve st\u00e1tn\u00edch a stranick\u00fdch org\u00e1nech.<\/em>
(38) SVERDLOV JAKOV (1885 – 1919). \u010clen komunistick\u00e9 strany od r. 1901, \u00fa\u010dastn\u00edk revoluce 1905 – 1907. Jeden z v\u016fdc\u016f \u0158\u00edjnov\u00e9 revoluce. Byl tajemn\u00edkem a \u010dlenem \u00daV strany, od r. 1917 p\u0159edsedou V\u0161erusk\u00e9ho \u00fast\u0159edn\u00edho v\u00fdkonn\u00e9ho v\u00fdboru.<\/em>
(39) SOKOLNIKOV GRIGORIJ (1888 – 1939). \u010clen komunistick\u00e9 strany od r. 1905. Po \u00danorov\u00e9 revoluci \u010dlen moskevsk\u00e9ho oblastn\u00edho byra SDDSR(b), pak \u010dlen redakce Pravdy. Po \u0158\u00edjnu zast\u00e1val r\u016fzn\u00e9 funkce ve st\u00e1tn\u00edch org\u00e1nech. Nez\u00e1konn\u011b odsouzen v dob\u011b kultu Stalinovy osobnosti. Posmrtn\u011b rehabilitov\u00e1n.<\/em>
(40) RYKOV ALEXEJ (1881 – 1938). \u010clen komunistick\u00e9 strany od r. 1899. \u00da\u010dastn\u00edk revoluce v letech 1905 – 1907 a \u0158\u00edjnov\u00e9 revoluce. Po \u0158\u00edjnu \u010dlen prvn\u00ed sov\u011btsk\u00e9 vl\u00e1dy, p\u0159edseda Nejvy\u0161\u0161\u00ed rady n\u00e1rodn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed. Od r. 1924 p\u0159edseda rady lidov\u00fdch komisa\u0159\u016f, od r. 1931 lidov\u00fd komisa\u0159 spoj\u016f. \u010clen \u00daV strany. Nez\u00e1konn\u011b odsouzen v dob\u011b kultu Stalinovy osobnosti. Posmrtn\u011b rehabilitov\u00e1n.<\/em>
(41) DZER\u017dINSKIJ FELIX (1877 – 1926). \u00da\u010dastn\u00edk polsk\u00e9ho a rusk\u00e9ho revolu\u010dn\u00edho hnut\u00ed, ve stran\u011b od r. 1895. Mnoho let str\u00e1vil v carsk\u00fdch v\u011bzen\u00edch a ve vyhnanstv\u00ed. V \u0159\u00edjnu 1917 \u010dlen petrohradsk\u00e9ho Vojensk\u00e9ho revolu\u010dn\u00edho v\u00fdboru, jeden z velitel\u016f a organiz\u00e1tor\u016f ozbrojen\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed v Petrohrad\u011b: Od r. 1917 p\u0159edseda V\u0161erusk\u00e9 mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 komise pro boj s kontrarevoluc\u00ed a sabot\u00e1\u017e\u00ed (\u010crezvy\u010dajnaja komisija – \u010cK – „\u010deka“), v letech 1919 – 1923 sou\u010dasn\u011b lidov\u00fd komisa\u0159 vnitra a od r. 1921 lidov\u00fd komisa\u0159 dopravy. \u010clen \u00daV strany.<\/em>
(42) SKRYPNIK NIKOLAJ (1872 – 1926). \u010clen strany od r. 1897. \u00da\u010dastn\u00edk revoluce v letech 1905 – 1907 a \u0158\u00edjnov\u00e9 revoluce v r. 1917. Od r. 1917 \u0159\u00eddil na Ukrajin\u011b \u0159adu ministerstev, byl p\u0159edsedou rady lidov\u00fdch komisa\u0159\u016f Ukrajiny, \u010dlenem \u00daV strany a exekutivy Kominterny.<\/em>
(43), (44) MANUILSKIJ DMITRIJ (1883-1959). \u010clen komunistick\u00e9 strany od r. 1903. \u00da\u010dastn\u00edk \u0158\u00edjnov\u00e9 revoluce, \u010dlen petrohradsk\u00e9ho Vojensk\u00e9ho revolu\u010dn\u00edho v\u00fdboru. Byl \u010dlenem \u00daV strany, tajemn\u00edkem exekutivy Kominterny, m\u00edstop\u0159edsedou rady lidov\u00fdch komisa\u0159\u016f a ministrem zahrani\u010d\u00ed Ukrajiny. Od r. 1945 akademik Ukrajinsk\u00e9 akademie v\u00e9d, autor prac\u00ed o mezin\u00e1rodn\u00edm d\u011blnick\u00e9m hnut\u00ed.<\/em>
(45) LA\u0160EVI\u010c MICHAIL (1884 – 1928). \u010clen komunistick\u00e9 strany od r. 1901. Byl \u010dlenem \u00daV strany. Od r. 1918 ve velitelsk\u00fdch funkc\u00edch v Rud\u00e9 arm\u00e1d\u011b, od r. 1925 z\u00e1stupcem lidov\u00e9ho komisa\u0159e pro vojensk\u00e9 a n\u00e1mo\u0159n\u00ed z\u00e1le\u017eitosti.<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Kdo „zachr\u00e1nil“ Lenina?<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":681,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[107,106],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/686"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=686"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/686\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/681"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=686"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=686"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=686"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}