{"id":713,"date":"2007-09-18T11:03:45","date_gmt":"2007-09-18T09:03:45","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2007\/09\/18\/zahranini-agrese-usa\/"},"modified":"2007-09-18T11:03:45","modified_gmt":"2007-09-18T09:03:45","slug":"zahranini-agrese-usa","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2007\/09\/18\/zahranini-agrese-usa\/","title":{"rendered":"Zahrani\u010dn\u00ed agrese USA"},"content":{"rendered":"<p> <img loading=\"lazy\" class=\" alignleft size-full wp-image-3\" src=\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2007\/10\/logo.jpg\" border=\"0\" alt=\"logo\" title=\"logo\" hspace=\"5\" vspace=\"5\" width=\"100\" height=\"65\" align=\"left\" \/>Soupis agresivn\u00ed politiky &quot;d\u011blov\u00fdch \u010dlun\u016f&quot; (gunboat disploacy) USA ve sv\u011bt\u011b od 2 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Poctiv\u011b jsou uvedeny i mise, kdy voj\u00e1ci USA jen evakuovali, pom\u00e1hali \u010di byli napadeni sami &#8211; USS Cole nap\u0159\u00edklad. Srovnejte \u010detnost sami&#8230;  <\/p>\n<p> <!--more--> <\/p>\n<p> 1946, Ir\u00e1n. Pod hrozbou pou\u017eit\u00ed atomov\u00fdch zbran\u00ed se ru\u0161t\u00ed voj\u00e1ci maj\u00ed st\u00e1hnout z severn\u00edho \u00fazem\u00ed.  <\/p>\n<p> 1946, Jugosl\u00e1vie. Vyhro\u017eov\u00e1n\u00ed atomov\u00fdmi zbran\u011bmi v odpov\u011bdi na sest\u0159elen\u00ed USA letadla nad Jugosl\u00e1vi\u00ed.  <\/p>\n<p> 1947, Urugway. Vyhro\u017eov\u00e1n\u00ed atomov\u00fdmi zbran\u011bmi a vysl\u00e1n\u00edm bombard\u00e9r\u016f jako uk\u00e1zku sily.  <\/p>\n<p> 1947-49, \u0158ecko. Komandos zasahuji a pomoc\u00ed nich USA ovl\u00e1daj\u00ed extr\u00e9mn\u00ed pravici v ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lce.  <\/p>\n<p> 1948, N\u011bmecko. Vyhro\u017eov\u00e1n\u00ed atomov\u00fdmi zbran\u011bmi a bombard\u00e9ry schopn\u00e9 n\u00e9st atomov\u00e9 zbran\u011b jsou nasazeny na obranu leteck\u00e9ho mostu do z\u00e1padn\u00edho Berl\u00edna.  <\/p>\n<p> 1948-49, \u010c\u00edna. Voj\u00e1ci jsou nasazen\u00ed v zadr\u017eovac\u00edch boj\u00edch a evakuov\u00e1n\u00ed Ameri\u010dan\u016f p\u0159ed v\u00edt\u011bzstv\u00edm komunist\u016f.  <\/p>\n<p> 1948-54, Filip\u00edny. Komandos jsou nasazeni kdy\u017e CIA vede v\u00e1lku proti Huk reb\u00e9lii.  <\/p>\n<p> 1950, Puerto Rico. Komandos jsou nasazeni p\u0159i potla\u010den\u00ed revoluce sna\u017e\u00edc\u00ed-se o nez\u00e1vislost v Ponce.  <\/p>\n<p> 1951-53, Korea. Vojsko, n\u00e1mo\u0159nictvo a bombardov\u00e1n\u00ed v\u010detn\u011b vyhro\u017eov\u00e1n\u00ed atomov\u00fdmi zbran\u011bmi. USA a Ji\u017en\u00ed Korea bojuj\u00ed s Severn\u00ed Koreou a posl\u00e9ze i s \u010c\u00ednou aby to skon\u010dilo patem. Vyhro\u017eov\u00e1n\u00ed atomovou bombou v roce 1950 KLDR a v roce 1953 \u010c\u00edn\u011b. Dodnes tam maj\u00ed USA z\u00e1kladny a silnou vojenskou p\u0159\u00edtomnost. (do Ir\u00e1ku v 2003 nejsiln\u011bj\u0161\u00ed mimo \u00fazem\u00ed USA)  <\/p>\n<p> 1953, Ir\u00e1n. Komandos pod re\u017ei\u00ed CIA svrh\u00e1vaj\u00ed demokratickou vl\u00e1du v Ir\u00e1nu premi\u00e9ra Mossadeqa a dosazuj\u00ed dikt\u00e1tora Shaha.  <\/p>\n<p> 1954, Vietnam. Hrozba pou\u017eit\u00edm atomov\u00fdch zbran\u00ed, Francouzi nab\u00edzej\u00ed bomby k rozdrcen\u00ed obl\u00e9h\u00e1n\u00ed.  <\/p>\n<p> 1954, Guatemala. Operace komandos, bombardov\u00e1n\u00ed, vyhro\u017eov\u00e1n\u00ed atomov\u00fdmi zbran\u011bmi. CIA re\u017e\u00edruje invazi kdy\u017e vl\u00e1da Guatemaly zn\u00e1rodn\u00ed pozemky USA firem, z\u00e1kladny bombard\u00e9r\u016f v Nikaragui.  <\/p>\n<p> 1956, Egypt. Vyhro\u017eov\u00e1n\u00ed atomov\u00fdmi zbran\u011bmi, nasazen\u00ed vojska. Rus\u016fm je \u0159e\u010deno aby se dr\u017eeli stranou Suezk\u00e9 krize. Voj\u00e1ci n\u00e1sledn\u011b evakuuj\u00ed zahrani\u010dn\u00ed ob\u010dany.  <\/p>\n<p> 1958, Libanon. Nasazen\u00ed voj\u00e1k\u016f a n\u00e1mo\u0159n\u00edk\u016f, okupace Libanonu pr\u00fd proti &quot;rebel\u016fm&quot;.  <\/p>\n<p> 1958, Ir\u00e1k. Vyhro\u017eov\u00e1n\u00ed atomov\u00fdmi zbran\u011bmi aby Ir\u00e1k nenapadl a neobsadil Kuwait.  <\/p>\n<p> 1958, China. Vyhro\u017eov\u00e1n\u00ed atomov\u00fdmi zbran\u011bmi aby se \u010c\u00edna nepokusila zabrat Taiwansk\u00e9 ostrovy.  <\/p>\n<p> 1958, Panama. Jsou nasazeni voj\u00e1ci USA, kdy\u017e protesty s p\u00e1len\u00edm vlajky p\u0159erostou v konfrontaci.  <\/p>\n<p> 1960-75, Vietnam. Vojsko, n\u00e1mo\u0159n\u00edci, bombardov\u00e1n\u00ed, vyhro\u017eov\u00e1n\u00ed atomov\u00fdmi zbran\u011bmi. Boj proti rebelii v ji\u017en\u00edm Vietnamu a proti cel\u00e9mu Severn\u00edmu Vietnamu. Odhad po\u010detu ob\u011bt\u00ed kol\u00eds\u00e1 mezi 1 a 4 mili\u00f3ny v t\u00e9to nejdel\u0161\u00ed v\u00e1lce USA. Vyhro\u017eov\u00e1n\u00ed atomov\u00fdmi zbran\u011bmi v letech 1968 a 1969.  <\/p>\n<p> 1961, Kuba. Komandos operace, kdy CIA re\u017e\u00edrovala pokus o invazi v Z\u00e1toce Svin\u00ed. Masivn\u00ed por\u00e1\u017eka.  <\/p>\n<p> 1961, N\u011bmecko. Vyhro\u017eov\u00e1n\u00ed atomov\u00fdmi zbran\u011bmi p\u0159i krizi kv\u016fli Berl\u00ednsk\u00e9 zdi.  <\/p>\n<p> 1962, Laos. Operace komandos. Vytvo\u0159en\u00ed opozi\u010dn\u00ed arm\u00e1dy b\u011bhem partyz\u00e1nsk\u00e9 v\u00e1lky.  <\/p>\n<p> 1962, Kuba. Vyhro\u017eov\u00e1n\u00ed atomov\u00fdmi zbran\u011bmi a n\u00e1mo\u0159n\u00ed blok\u00e1da do\u0161la velmi bl\u00edzko skute\u010dn\u00e9 v\u00e1lky s Rusy.  <\/p>\n<p> 1964, Panama. Voj\u00e1ci byli nasazeni v Panam\u011b, kdy\u017e se obyvatel\u00e9 dom\u00e1hali p\u0159ed\u00e1n\u00ed pr\u016fplavu dle smlouvy uzav\u0159en\u00e9 p\u0159i jeho budov\u00e1n\u00ed do jejich rukou&#8230;  <\/p>\n<p> 1965, Indon\u00e9sie. V operaci komandos byl zabit milion lid\u00ed (!), kdy\u017e CIA asistovala p\u0159i vojensk\u00e9m p\u0159evratu v zemi.  <\/p>\n<p> 1965-66, Dominik\u00e1nsk\u00e1 republika. Voj\u00e1ci, bombardov\u00e1n\u00ed a namo\u0159n\u00edci se vylodili b\u011bhem volebn\u00ed kampan\u011b.  <\/p>\n<p> 1966-67, Guatemala. Operace komandos, zelen\u00e9 barety zasahuj\u00ed proti rebel\u016fm.  <\/p>\n<p> 1967, USA, Detroit. Voj\u00e1ci zasahuj\u00ed proti \u010dernoch\u016fm, 43 je jich zabito.  <\/p>\n<p> 1968, USA. Po zast\u0159elen\u00ed Martina Lutera Kinga je p\u0159es 21 000 voj\u00e1k\u016f nasazeno v hlavn\u00edch m\u011bstech USA.  <\/p>\n<p> 1969-75, Kambod\u017ea. Bombardov\u00e1n\u00ed, vojensk\u00e1 okupace a a\u017e dva miliony zabit\u00fdch bombardov\u00e1n\u00edm, hladomorem a n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm politick\u00fdm chaosem.  <\/p>\n<p> 1970, Om\u00e1n. Operace komandos kdy\u017e USA \u0159\u00edd\u00ed &quot;Ir\u00e1nskou&quot; n\u00e1mo\u0159n\u00ed invazi do Om\u00e1nu.  <\/p>\n<p> 1971-73, Laos. Komandos operace a bombardov\u00e1n\u00ed kdy\u017e USA \u0159\u00edd\u00ed invazi Ji\u017en\u00edho Vietnamu do Laosu. Kobercov\u00e9 bombardov\u00e1n\u00ed venkova.  <\/p>\n<p> 1973, USA, Severn\u00ed Dakota. Operace komandos \u0159\u00edzen\u00e1 arm\u00e1dou proti oble\u017een\u00fdm indi\u00e1n\u016fm Lakotas na m\u00edst\u011b zvan\u00e9m Wounded Knee.  <\/p>\n<p> 1973, St\u0159edn\u00ed V\u00fdchod, Izrael, Egypt, Syrie, Ir\u00e1k, Libanon. Vyhro\u017eov\u00e1n\u00ed atomov\u00fdmi zbran\u011bmi b\u011bhem v\u00e1lky t\u011bchto zem\u00ed.  <\/p>\n<p> 1973, Chile. Operace komandos zbavuje Chile zvolen\u00e9ho prezidenta s marxistick\u00fdmi n\u00e1zory. Dikt\u00e1toz Augusto Pinochet dosazen.  <\/p>\n<p> 1975, Kambod\u017ea. Nasazeno vojsko, bombardov\u00e1n\u00ed a pokus o vysvobozen\u00ed zajat\u00fdch n\u00e1mo\u0159n\u00edk\u016f kte\u0159\u00ed u\u017e byli (!) p\u0159ed\u00e1ni USA. 28 voj\u00e1k\u016f zem\u0159e p\u0159i hav\u00e1rii jednoho z vrtuln\u00edk\u016f.  <\/p>\n<p> 1976-92, Angola. Operace komandos kdyz CIA podporuje Africk\u00e9 rebely.  <\/p>\n<p> 1980, Ir\u00e1n. Voj\u00e1ci nasazeni, vyhro\u017eov\u00e1n\u00ed atomov\u00fdmi zbran\u011bmi, odvolan\u00e9 bombardov\u00e1n\u00ed, nezda\u0159en\u00fd pokus o vysvobozen\u00ed rukojm\u00edch kdy 8 voj\u00e1k\u016f zahyne p\u0159i hav\u00e1rii vrtuln\u00edku. Rusov\u00e9 jsou varov\u00e1ni aby se neanga\u017eovali v Ir\u00e1nsk\u00e9 revoluci.  <\/p>\n<p> 1981, Libye.. Namo\u0159n\u00ed letectvo sest\u0159el\u00ed dv\u011b Lybijsk\u00e1 letadla b\u011bhem cvi\u010den\u00ed bl\u00edzko Lybijsk\u00fdch hranic&#8230;  <\/p>\n<p> 1981-92, El Salv\u00e1dor. Operace komandos, nasazeni voj\u00e1ci a vojen\u0161t\u00ed poradci k p\u0159emo\u017een\u00ed povst\u00e1n\u00ed proti diktatu\u0159e podporovan\u00e9 USA. Voj\u00e1ci se z\u016f\u010dastnili boje o rukojm\u00ed.  <\/p>\n<p> 1981-90, Nikaragua. Operace komandos a n\u00e1mo\u0159nictva. CIA \u0159\u00edd\u00ed invazi a pokl\u00e1d\u00e1 miny v p\u0159\u00edstavech proti revoluci.  <\/p>\n<p> 1982-84, Libanon. N\u00e1mo\u0159nictvo, bombardov\u00e1n\u00ed a nasazen\u00ed voj\u00e1k\u016f. Tito maj\u00ed vypudit ze zem\u011b OOP (Organizace pro Osvobozen\u00ed Palestiny) podpo\u0159it &quot;dom\u00e1c\u00ed vl\u00e1du&quot;. N\u00e1mo\u0159nictvo bombarduje pozice muslim\u016f, ale kdyz jen jedin\u00fd bombov\u00fd \u00fatok na &quot;Beir\u016ftsk\u00fd Hilton&quot; zab\u00edj\u00ed 241 voj\u00e1k\u016f, tak se stahuj\u00ed.  <\/p>\n<p> 1983-84, Grenada. Voj\u00e1ci a bombardov\u00e1n\u00ed n\u00e1sleduje \u010dty\u0159i roky po revoluci.  <\/p>\n<p> 1983-89, Honduras. Man\u00e9vry voj\u00e1k\u016f pom\u00e1haj\u00ed vytvo\u0159it z\u00e1kladny pobl\u00ed\u017e hranic.  <\/p>\n<p> 1984, Ir\u00e1n. Dv\u011b Ir\u00e1nsk\u00e9 st\u00edha\u010dky jsou sest\u0159eleny nad Persk\u00fdm z\u00e1livem.  <\/p>\n<p> 1986, Libye. Bombardov\u00e1n\u00ed a n\u00e1mo\u0159n\u00ed \u00fadery pro svrhnut\u00ed nacionalistick\u00e9 vl\u00e1dy Kadd\u00e1f\u00edho.  <\/p>\n<p> 1986, Bol\u00edvie. Voj\u00e1ci USA &quot;pom\u00e1haj\u00ed&quot; p\u0159i z\u00e1saz\u00edch proti farm\u00e1\u0159\u016fm p\u011bstuj\u00edc\u00edm koku.  <\/p>\n<p> 1987-88, Ir\u00e1n. Namo\u0159n\u00edmi akcemi a bombardov\u00e1n\u00edm vstupuj\u00ed USA otev\u0159en\u011b do konfliktu kdy Ir\u00e1k napadl Ir\u00e1n na stran\u011b Ir\u00e1ku.  <\/p>\n<p> 1989, Libye. Dv\u011b libyjsk\u00e9 st\u00edha\u010dky sest\u0159eleny.  <\/p>\n<p> 1989, Panensk\u00e9 ostrovy. Voj\u00e1ci vysl\u00e1ni na uklidn\u011bn\u00ed situace po hurik\u00e1nu Hugo.  <\/p>\n<p> 1989, Filip\u00edny. Leteck\u00e1 podpora poskytunuta vl\u00e1d\u011b proti p\u0159evratu.  <\/p>\n<p> 1989, Panama. Voj\u00e1ci a bombardov\u00e1n\u00ed nasazeno kv\u016fli odstran\u011bn\u00ed nacionalistick\u00e9ho ra\u017eimu kter\u00fd, jak jinak, cht\u011bl sv\u016fj Panamsk\u00fd kan\u00e1l&#8230; 27 000 voj\u00e1k\u016f nasazeno, Noriega dal\u0161\u00ed uv\u011bzn\u011bni a cena je t\u00e9m\u011b\u0159 t\u0159i tis\u00edce ob\u011bt\u00ed.  <\/p>\n<p> 1990, Lib\u00e9rie. Voj\u00e1ky evakuovan\u00ed civilist\u00e9 b\u011bhem ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky.  <\/p>\n<p> 1990-91, Saudsk\u00e1 Ar\u00e1bie. Voj\u00e1ci a letectvo um\u00edst\u011bno aby odstra\u0161ili Ir\u00e1k po obsazen\u00ed Kuwaitu. 540 000 voj\u00e1k\u016f um\u00edst\u011bno v Om\u00e1nu, Quataru, Bahrainu, Saudsk\u00e9 Ar\u00e1bii (hlavn\u011b) a v Izraeli.  <\/p>\n<p> 1990-91, Ir\u00e1k. Bombardovn\u00ed, invaze a n\u00e1mo\u0159n\u00ed blok\u00e1da Ir\u00e1ck\u00fdch a Jord\u00e1nsk\u00fdch p\u0159\u00edstav\u016f, leteck\u00e9 \u00fadery. V\u00edc ne\u017e 200 000 ob\u011bt\u00ed p\u0159i invazi do Ir\u00e1ku a Kuwaitu, bezletov\u00e9 z\u00f3ny vyhl\u00e1\u0161eny nad ji\u017en\u00edm a severn\u00edm Ir\u00e1kem (Kurdsk\u00e1 z\u00f3na na severu a \u0160i\u00edtsk\u00e1 na jihu), destrukce Ir\u00e1ck\u00e9 arm\u00e1dy ve velk\u00e9m.  <\/p>\n<p> 1991, Kuwait. Namo\u0159n\u00ed \u00fader, bombardov\u00e1n\u00ed a voj\u00e1ci pou\u017eiti k dosazen\u00ed Kuwaitsk\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00e9 rodiny zp\u011bt na tr\u016fn.  <\/p>\n<p> 1992, USA, Los Angeles. Voj\u00e1ci a n\u00e1mo\u0159n\u00ed p\u011bchota nasazeni proti povst\u00e1n\u00ed proti policejn\u00ed brutalit\u011b v p\u0159\u00edpadu Rodneyho Kinga.  <\/p>\n<p> 1992-94, Som\u00e1lsko. Voj\u00e1ci, n\u00e1mo\u0159n\u00ed s\u00edly a bombardov\u00e1n\u00ed bylo pou\u017eito USA kdy\u017e vedli okupaci pod z\u00e1\u0161titou OSN. \u00datoky byly vedeny hlavn\u011b proti Mogadishu klice.  <\/p>\n<p> 1992-94, Jugosl\u00e1vie. N\u00e1mo\u0159n\u00ed blok\u00e1da pod hlavi\u010dkou NATO Srbska a \u010cern\u00e9 Hory.  <\/p>\n<p> 1993, Bosna. Leteck\u00fdmi \u00fadery a bombardov\u00e1n\u00edm vynucen\u00e1 bezletov\u00e1 z\u00f3na v ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lce. Sest\u0159eleny letadla a bombardov\u00e1ni Srbov\u00e9.  <\/p>\n<p> 1994, Haiti. Voj\u00e1ci a n\u00e1mo\u0159n\u00ed blok\u00e1da jsou pou\u017eiti proti vojensk\u00e9 vl\u00e1d\u011b. Dosazuji zp\u011bt prezdenta Aristida, p\u0159etelsk\u00e9ho k USA, t\u0159i roky po pu\u010di.  <\/p>\n<p> 1996-97, Kongo. &#8211; Voj\u00e1ci a n\u00e1mo\u0159n\u00ed p\u011bchota jsou v Rwandsk\u00fdch Hutu uprchlick\u00fdch t\u00e1borech, a v t\u011bch m\u00edstech se zrod\u00ed &quot;Kongo&quot; revoluce.  <\/p>\n<p> 1997, Lib\u00e9rie. Voj\u00e1ci USA byli pod palbou b\u011bhem evakuace zahrani\u010dn\u00edch ob\u010dan\u016f.  <\/p>\n<p> 1997, Alb\u00e1nie. Voj\u00e1ci USA byli pod palbou b\u011bhem evakuace zahrani\u010dn\u00edch ob\u010dan\u016f.  <\/p>\n<p> 1998, S\u016fd\u00e1n. \u00datok st\u0159elami s plochou dr\u00e1hou letu na zdravotnickou tov\u00e1rnu, kter\u00e1 m\u011bla \u00fadajn\u011b b\u00fdt &quot;teroristickou&quot; tov\u00e1rnou na v\u00fdrobu nervov\u00e9ho plynu.  <\/p>\n<p> 1998, Afgh\u00e1nist\u00e1n. \u00datok st\u0159elami s plochou dr\u00e1hou letu na b\u00fdval\u00e9 CIA v\u00fdcvikov\u00e9 t\u00e1bory pro Isl\u00e1msk\u00e9 radik\u00e1ly, kte\u0159\u00ed byli \u00fadajn\u011b str\u016fjci \u00fatok\u016f na abmas\u00e1dy USA v Tanz\u00e1nii a Ke\u0148i.  <\/p>\n<p> 1998, Ir\u00e1k. \u010cty\u0159i dny intenzivn\u00edho bombardov\u00e1n\u00ed a \u00fatok\u016f st\u0159elami s plochou dr\u00e1hou letu pot\u00e9, co byly \u00fadajn\u011b zbrojn\u00ed inspekci kladeny p\u0159ek\u00e1\u017eky ze strany Ir\u00e1ku.  <\/p>\n<p> 1999, Jugosl\u00e1vie. Bombardov\u00e1n\u00ed a \u00fatoky st\u0159elami s plochou dr\u00e1hou letu. Siln\u00e9 \u00fadery USA pod hlavi\u010dkou NATO pot\u00e9, co se Srbov\u00e9 odm\u00edtli st\u00e1hnout ze sv\u00e9ho \u00fazem\u00ed v Kosov\u011b. NATO n\u00e1sledn\u011b okupuje Kosovo.  <\/p>\n<p> 2000, Yemen. Namo\u0159nictvo USA pod \u00fatokem &#8211; \u00fatok na USS Cole do ni ud\u011blal slu\u0161n\u011b velkou d\u00edru a zabil 17 n\u00e1mo\u0159n\u00edk\u016f.  <\/p>\n<p> 2001, Makedonie. Voj\u00e1ci z NATO a USA rozmstni aby odd\u011blili a odzbrojili Alb\u00e1nsk\u00e9 rebely.  <\/p>\n<p> 2001, USA. Letectvo a n\u00e1mo\u0159nistvo v pohotovosti jako reakce na \u00fatoky v New Yorku.  <\/p>\n<p> 2001, Afgh\u00e1nist\u00e1n. Voj\u00e1ci, bombardov\u00e1n\u00ed a \u00fatoky st\u0159elami s plochou dr\u00e1hou letu v masivn\u00ed akci na svrhnut\u00ed vl\u00e1dy Talibanu a hon na Al Kaida bojovn\u00edky. Instalov\u00e1n Karzaiho re\u017eim. St\u0159ety se tak\u00e9 odehr\u00e1ly na hranic\u00edch s v sousedn\u00edm P\u00e1kist\u00e1nu.  <\/p>\n<p> 2002, Yemen. Raketov\u00fd \u00fatok pomoc\u00ed bezpilotn\u00edho prost\u0159edku Pred\u00e1tor na \u00fadajnou bu\u0148ku Al Kaidy, v\u010detn\u011b ob\u010dana USA.  <\/p>\n<p> 2002, Filip\u00edny. Tr\u00e9ninkov\u00e1 mise n\u00e1mo\u0159n\u00ed p\u011bchoty pro Filip\u00ednskou arm\u00e1du se stane bojovou mis\u00ed kdy\u017e naraz\u00ed na muslimsk\u00e9 Abu Sayyaf rebely v Salu Archipelagu nedaleko Mindanao.  <\/p>\n<p> 2003, Kolumbia. Voj\u00e1ci a speci\u00e1ln\u00ed jednotky komandos jsou posl\u00e1ny do oblasti kontrolovan\u00e9 rebely aby podpo\u0159ili Kolumbijskou arm\u00e1du a ochr\u00e1nili ropovod.  <\/p>\n<p> 2003, Ir\u00e1k. Voj\u00e1ci, bombardov\u00e1n\u00ed, \u00fatoky st\u0159elami s plochou dr\u00e1hou letu v t\u00e9to druh\u00e9 v\u00e1lce v z\u00e1livu odstartovalo zm\u011bnu re\u017eimu v Baghd\u00e1du a ob\u010danskou v\u00e1lku. Spojen\u00e9 st\u00e1ty spolu s Angli\u00ed a Austr\u00e1li\u00ed za\u00fato\u010dili z Kuwaitu, dal\u0161\u00edch st\u00e1t\u016f v z\u00e1livu a i z Evropsk\u00fdch a Americk\u00fdch vojensk\u00fdch z\u00e1kladen na Ir\u00e1k.  <\/p>\n<p> 2007, Som\u00e1lsko. Bombardov\u00e1n\u00ed \u00fadajn\u00fdch Al Kaida \u010dlen\u016f (Svaz isl\u00e1msk\u00fdch soud\u016f) na \u00fat\u011bku, pora\u017een\u00fdch Etiopskou arm\u00e1dou a jinou militantn\u00ed Sol\u00e1mskou skupinou, instalov\u00e1n\u00ed nov\u00e9 pro-USA vl\u00e1dy.  <\/p>\n<p> Jak vid\u00edte, za minul\u00e9 stolet\u00ed se \u017e\u00e1dn\u00e1 jin\u00e1 zem\u011b nedopustila tolika agres\u00ed a prosazov\u00e1n\u00ed sv\u00fdch z\u00e1jm\u016f vojensk\u00fdmi prost\u0159edky jako USA. Pokra\u010duj\u00edc\u00ed okupac\u00ed Afgh\u00e1nist\u00e1nu a Ir\u00e1ku v 21 stolet\u00ed jasn\u011b ukazuje, \u017ee s j\u00eddlem roste chu\u0165 a USA pova\u017euj\u00ed i nad\u00e1le za p\u0159\u00edpustn\u00e9 prosazov\u00e1n\u00ed sv\u00fdch z\u00e1jm\u016f vojensk\u00fdmi prost\u0159edky proti komukoliv dostate\u010dn\u011b slab\u00e9mu&#8230; V tomto sv\u011btle p\u0159i nast\u00e1vaj\u00edc\u00edmu ropn\u00e9m zlomu je t\u0159eba se ot\u00e1zat, co je v na\u0161em n\u00e1rodn\u00edm z\u00e1jmu.  <\/p>\n<p> Je etick\u00e9 a mor\u00e1ln\u00ed podporovat bandu vrahoun\u016f a agresor\u016f?<br \/> Neu\u0161kod\u00ed n\u00e1m ve sv\u00e9m d\u016fsledku nastavov\u00e1n\u00ed krk\u016f pro v\u00e1le\u010dn\u00e9 zlo\u010dince?<br \/> A jak n\u00e1m prosp\u011bje?<br \/> Je snad v na\u0161em z\u00e1jmu podporovat zemi, kter\u00e1 si kup\u0159\u00edkladu ve\u0161kerou ropu v Ir\u00e1ku n\u00e1rokuje pro sebe?<br \/> Je rozumn\u00e9 podporovat vojensky pozice zn\u00e1m\u00e9ho agresora, jemu\u017e n\u00e1\u0161 osud nele\u017e\u00ed ani v pat\u011b? (Jalta 1945, okupace 1968, Malta 1989)<br \/> Pro n\u00e1s, jako\u017eto malinkou a vojensky nev\u00fdznamnou zemi &#8211; je rozumn\u00e9 participovat na ohro\u017eov\u00e1n\u00ed Ruska, ze od kter\u00e9ho m\u00e1me ve\u0161kerou ropu a zemn\u00ed plyn, a pom\u00e1hat k vytv\u00e1\u0159en\u00ed siln\u011bj\u0161\u00ed pozice USA pro zastra\u0161ov\u00e1n\u00ed a prosazov\u00e1n\u00ed jejich z\u00e1jm\u016f?<br \/> Opravdu se mus\u00edme sna\u017eit o eskalaci mezin\u00e1rodn\u00edho nap\u011bt\u00ed a rozpout\u00e1n\u00ed nov\u00fdch z\u00e1vod\u016f ve zbrojen\u00ed?<br \/> O\u010dek\u00e1v\u00e1me ze umo\u017en\u00edme USA sledovat a ohro\u017eovat Rusko (radar lze u\u017e\u00edt i ofenzivn\u011b k likvidaci elektroniky a hlavice antiraket lze snadno vym\u011bnit za bojov\u00e9 jadern\u00e9 hlavice prvn\u00edho \u00faderu) a \u017ee Rusko to p\u0159ijme jako fakt a nep\u0159ijme protiopat\u0159en\u00ed kter\u00e9 se n\u00e1s citeln\u011b dotknou?<br \/> Lze po koloto\u010di l\u017e\u00ed, zap\u00edr\u00e1n\u00ed, maten\u00ed, pop\u00edr\u00e1n\u00ed demokracie a vyhro\u017eov\u00e1n\u00ed od na\u0161i vl\u00e1dy vlastizr\u00e1dc\u016f \u010dekat je\u0161t\u011b n\u011bco dobr\u00e9ho?  <\/p>\n<p> Srovn\u00e1n\u00ed Kub\u00e1nsk\u00e9 krize v roce 1962 s radarem a antiraketami (ned\u011blejme, \u017ee se n\u00e1s ty rakety &quot;net\u00fdkaj\u00ed&quot;, tvo\u0159\u00ed s radarem jeden syst\u00e9m) v sou\u010dasnosti nen\u00ed ani v nejmen\u0161\u00edm za vlasy p\u0159ita\u017een\u00e9. Fakta snadn\u00e9 v\u00fdm\u011bny hlavic jsou v\u0161eobecn\u011b zn\u00e1mou v\u011bc\u00ed, mnohokr\u00e1t publikovanou t\u0159eba zde anebo zde a je vylou\u010deno, \u017ee by to Rus\u016fm uniklo. Tito jsou tedy, stejn\u011b jako byla Amerika v roce 1962, postaveni p\u0159ed realitu nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch balistick\u00fdch raket s velmi pravd\u011bpodobn\u011b atomov\u00fdmi hlavicemi a to p\u0159\u00edmo jim pod nosem. Bl\u00edzkost je, stejn\u011b jako v p\u0159\u00edpad\u011b Kuby, tak velk\u00e1, \u017ee znemo\u017e\u0148uje efektivn\u00ed reakci p\u0159i p\u0159ekvapiv\u00e9m \u00faderu a k veden\u00ed dostate\u010dn\u011b siln\u00e9ho uderu na \u0159\u00edd\u00edc\u00ed centra 10 \u010di 20 raket bohat\u011b sta\u010d\u00ed. Ochromen\u00ed znemo\u017en\u00ed \u00fa\u010dinnou Ruskou odpov\u011b\u010f a slabou z drtiv\u00e9 v\u011bt\u0161iny zachyt\u00ed \u0161t\u00edt &#8211; a je vyhr\u00e1no, Rusko bude muset souhlasit se v\u0161\u00edm&#8230; Ale pod\u00edvejme se, jak na provokaci stejn\u00e9ho stylu reagovala Amerika v roce 1962. Kennedy, jen co m\u011bl na stole fotky dokladuj\u00edc\u00ed existenci SS-4s raket st\u0159edn\u00edho doletu, schopn\u00fdch zas\u00e1hnout v\u011bt\u0161inu Americk\u00fdch m\u011bst, vyhl\u00e1sil n\u00e1mo\u0159n\u00ed blok\u00e1du Kuby. Tato trvala dokud rakety z Kuby nezmizely, Rusov\u00e9 nesouhlasili s jejich sta\u017een\u00edm a rozebr\u00e1n\u00edm sil, v\u00fdm\u011bnou za sta\u017een\u00ed Americk\u00fdch raket z Turecka a rozebr\u00e1n\u00ed tamn\u00edch sil. Rovn\u011b\u017e byl d\u00e1n p\u0159\u00edslib, \u017ee Amerika Kubu nenapadne. Invaze Kub\u00e1nc\u016f vyzbrojen\u00fdch a vycvi\u010den\u00fdch CIA v Z\u00e1toce Svin\u00ed se odehr\u00e1la jen p\u0159ed rokem. Je jasn\u011b vid\u011bt, \u017ee p\u0159i podobn\u00e9m ohro\u017een\u00ed reagovali Ameri\u010dan\u00e9 hrozbou v\u00e1lky a blok\u00e1dou. Aby nebyla podobn\u00e1 mo\u017enost dnes re\u00e1ln\u011b aplikovateln\u00e1 ze strany Rus\u016f, tak se Ameri\u010dan\u00e9 rozhodli celou stanici tohoto syst\u00e9mu protiraketov\u00e9 obrany Ameriky rozd\u011blit a um\u00edstit ji do dvou zem\u00ed i za tu cenu, \u017ee spolehlivost syst\u00e9mu bude viset na vl\u00e1sku spolehliv\u00e9 komunikace mezi radarovou z\u00e1kladnou a raketovou z\u00e1kladnou. A proto\u017ee ru\u0161i\u010dky nejsou nezn\u00e1m\u00fdm vyn\u00e1lezem, tak to (spolu s negativn\u00edmi v\u00fdsledky test\u016f) je\u0161t\u011b v\u00edce podporuje spekulaci \u017ee o n\u011bjak\u00fd funk\u010dn\u00ed syst\u00e9m obrany nejde, ne\u0161lo a nikdy nep\u016fjde &#8211; proto\u017ee se jedn\u00e1 o za\u0159\u00edzen\u00ed prvn\u00edho \u00faderu&#8230;  <\/p>\n<p> S pl\u00e1ny na postaven\u00ed vojensk\u00e9 z\u00e1kladny v Al\u017e\u00edrsku nebo Maroku, \u010di v Libyi, Egypt\u011b, D\u017eibuti nebo v Africk\u00e9m svazu Ameri\u010dan\u00e9 nepochodili a i \u010derno\u0161i v Africe je striktn\u011b odm\u00edtli.<br \/> Kdy\u017e i \u010derno\u0161i maj\u00ed je\u0161t\u011b dostatek zdrav\u00e9ho rozumu, aby v\u00e1le\u010dn\u00e9 zlo\u010dince odm\u00edtli, pro\u010d ho nem\u00e1me my?  <\/p>\n<p> <em>Od Pravoslava Dolansk\u00e9ho<\/em>  <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Soupis agresivn\u00ed politiky &quot;d\u011blov\u00fdch \u010dlun\u016f&quot; (gunboat disploacy) USA ve sv\u011bt\u011b od 2 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Poctiv\u011b jsou uvedeny i mise, kdy<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[9],"tags":[109],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/713"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=713"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/713\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=713"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=713"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=713"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}