{"id":733,"date":"2007-09-26T15:47:22","date_gmt":"2007-09-26T13:47:22","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2007\/09\/26\/jak-to-bylo-s-qodsunemq\/"},"modified":"2007-09-26T15:47:22","modified_gmt":"2007-09-26T13:47:22","slug":"jak-to-bylo-s-qodsunemq","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2007\/09\/26\/jak-to-bylo-s-qodsunemq\/","title":{"rendered":"Jak to bylo s „odsunem“"},"content":{"rendered":"

\"hano\"<\/a>V polovin\u011b leto\u0161n\u00edho roku Berndt Posselt, p\u0159edseda Sudeton\u011bmeck\u00e9ho landsman\u0161aftu, ve\u0159ejn\u011b napadl prezidenta Dr. Edvarda Bene\u0161e. Nazval ho dokonce ur\u00e1\u017eliv\u00fdm jm\u00e9nem. Jen o n\u011bkolik t\u00fddn\u016f p\u0159edt\u00edm historik J\u00e1n Mlyn\u00e1rik, lobbuj\u00edc\u00ed za tzv. sudetsk\u00e9 N\u011bmce v Lidov\u00fdch j novin\u00e1ch, \u010cech\u016fm vzk\u00e1zal, \u017ee st\u00e1le m\u00e1me \u0161anci omluvit se za genocidu N\u011bmc\u016f\u00ab. <\/p>\n

<\/p>\n

\u00a0Podle n\u011bj l \u00bbp\u0159i n\u00e1siln\u00e9m vys\u00eddlov\u00e1n\u00ed N\u011bmc\u016f, v roce 1945 do\u0161lo u n\u00e1s k akt\u016fm genocidy, nesrovnateln\u011b rozs\u00e1hlej\u0161\u00ed, ne\u017e je dnes odsuzovan\u00e1 v Srebrenici. V \u010d\u00edslech to dokonce znamenalo, jak tvrd\u00ed dodnes Sudeton\u011bmeck\u00e9 krajansk\u00e9 sdru\u017een\u00ed a bylo p\u0159ed \u010dasem p\u0159edlo\u017eeno \u010desko-n\u011bmeck\u00e9 historick\u00e9 nez\u00e1visl\u00e9 komisi, dv\u011b st\u00e9 a\u017e dv\u011b st\u011b pades\u00e1t tis\u00edc zavra\u017ed\u011bn\u00fdch lid\u00ed. V rozhovoru s p\u0159ed\u00e1kem ODA Danielem Kroupou, jen\u017e d\u011blal rakousk\u00fd den\u00edk Der Standard, zazn\u011bla i slova \u00bb\u010diny \u010desk\u00fdch Revolu\u010dn\u00edch gard zp\u016fsobily b\u011bhem odsunu p\u0159\u00edmo \u010di nep\u0159\u00edmo smrt 200.000 \u010desk\u00fdch ob\u010dan\u016f n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodnosti". <\/p>\n

Genocida n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva?<\/strong> <\/p>\n

Jak vlastn\u011b tomu bylo ve skute\u010dnosti? Podle historika Jaroslava Macka podle matrik p\u0159\u00ed odsunu zahynulo necel\u00fdch 19 000 lidi, z nich\u017e 27 % sp\u00e1chalo sebevra\u017edu, velk\u00fd po\u010det toti\u017e nevydr\u017eel p\u0159esun vzhledem ke sv\u00e9mu st\u00e1\u0159\u00ed anebo pro nemoci. \u0160lo vsak v\u011bt\u0161inou o jednotlivce, tak\u017ee i zm\u00edn\u011bn\u00fd Mack\u016fv \u00fadaj je siln\u011b nadnesen\u00fd. Jen v d\u016fsledku \u00faplavice p\u0159\u00ed brn\u011bnsk\u00e9m divok\u00e9m odsunu zem\u0159elo na \u00faplavici v\u00edce odsunovan\u00fdch. Podle velmi precizn\u011b veden\u00fdch z\u00e1znam\u016f \u0161lo o 463 ob\u010dan\u016f n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodnosti (\u00fadaj profesora Vojt\u011bcha \u017dampacha zve\u0159ejn\u011bn\u00fd ve studii Vys\u00eddlen\u00ed n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva z Brna ve dnech 30. a 31. kv\u011btna 1945 a nouzov\u00fd ubytovac\u00ed t\u00e1bor v Poho\u0159elic\u00edch 1. 6. – 7. 7. 1945), nikoli vsak o ob\u010dany \u010deskoslovensk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161nosti, j\u00ed\u017e se odsunovan\u00ed vzd\u00e1l\u00ed okam\u017eit\u011b po okupaci zem\u011b. Tedy t\u00edm, \u017ee p\u0159ijali n\u011bmeck\u00e9 st\u00e1tn\u00ed ob\u010danstv\u00ed, p\u0159i \u010dem\u017e mnoz\u00ed z nich byli vyznamen\u00e1ni nacistick\u00fdmi \u0159\u00e1dy za rozbit\u00ed \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky. Brn\u011bnsk\u00fd \u00bbdivok\u00fd odsun\u00ab se uskute\u010dnil proti v\u016fli krajsk\u00e9ho vedeni KS\u010c, v jeho\u017e \u010dele tehdy st\u00e1l Oto \u0160ling, o to z iniciativy n\u00e1rodn\u011b socialistick\u00e9ho m\u011bstsk\u00e9ho veden\u00ed. Cestou z Brna do\u0161lo pouze k jednomu incidentu, a to ve V\u00edde\u0148sk\u00e9 ulici, kdy str\u00e1\u017en\u00fd v sebeobran\u011b pou\u017eil zbra\u0148 a zast\u0159elil nejen \u00fato\u010dn\u00edka, ale i \u017eenu, kter\u00e1 st\u00e1la za n\u00edm. K jin\u00e9mu podobn\u00e9mu incidentu p\u0159i zdej\u0161\u00edm odsunu nedo\u0161lo. Proto tvrzen\u00ed Emanuela Mandlera v bro\u017eu\u0159e \u00bbPr\u00e1vo na sudetskou almaru\u00ab, kdy ozbrojen\u00fd doprovod nazval \u00bbrevolu\u010dn\u00ed sebrankou\u201c je nutn\u00e9 odm\u00edtnout, stejn\u011b jako \u010dl\u00e1nky spisovatele O. Filipa, kter\u00fd ve sv\u00e9 report\u00e1\u017ei, je\u017e se stala podkladem \u00cd pro televizn\u00ed \u00bbdokument\u00ab v\u011bdom\u011b zkreslil skute\u010dnost. <\/p>\n

Ani dal\u0161\u00ed medializovan\u00fd p\u0159\u00edpad, \u00fasteck\u00e9 ud\u00e1losti, jen\u017e p\u0159\u00edmo nesouvis\u00ed s odsunem, je sv\u00fdmi \u00fadaji tak, jak jsou prezentov\u00e1ny dnes, zkresluj\u00edc\u00ed, Podle historika Jana Havla zde po v\u00fdbuchu v nedalek\u00e9 tov\u00e1rn\u011b, z n\u011bho\u017e byli obvin\u011bni werwolfov\u00e9, do\u0161lo k neorganizovan\u00e9mu napaden\u00ed n\u011bmeck\u00fdch ob\u010dan\u016f p\u0159ech\u00e1zej\u00edc\u00edch po labsk\u00e9m most\u011b ozbrojen\u00fdmi \u010deskoslovensk\u00fdmi slo\u017ekami, kter\u00e9 nep\u0159e\u017eilo na \u010dty\u0159icet lid\u00ed, p\u0159i \u010dem\u017e dal\u0161\u00edch \u010dty\u0159icet, mezi nimi\u017e byli i \u010ce\u0161i, bylo hospitalizov\u00e1no. Mohlo jist\u011b m\u00edstn\u011b doch\u00e1zet k n\u011bkter\u00fdm exces\u016fm, nebyly v\u0161ak \u0159\u00edzeny z centra, ale byly d\u016fsledkem \u0161estilet\u00e9 poroby. N\u011bkter\u00e9 p\u0159\u00edpady pak, dnes takt\u00e9\u017e medializovan\u00e9, byly bu\u010f smy\u0161leny nebo zna\u010dn\u011b zkresleny (Postoloprtsk\u00fd p\u0159\u00edpad, probl\u00e9my v Mal\u00e9 pevnosti Terez\u00edn apod.) <\/p>\n

Postupimsk\u00e9 rozhodnut\u00ed<\/strong> <\/p>\n

Skute\u010dn\u00fd odsun byl zapo\u010dat v souladu s p\u0159\u00e1n\u00edm \u010deskoslovensk\u00e9 vl\u00e1dy rozhodnut\u00edm Postupimsk\u00e9 dohody z 2. srpna 1945. Tehdy bylo rozhodnuto: \u00bbT\u0159i vl\u00e1dy uzn\u00e1vaj\u00ed, \u017ee mus\u00ed doj\u00edt k odsunu.\u00ab Podle n\u00e1sledn\u00e9ho rozhodnut\u00ed Spojeneck\u00e9 Kontroln\u00ed rady bylo stanoveno, kolik N\u011bmc\u016f bude odsunuto do jednotliv\u00fdch p\u00e1sem. Do sov\u011btsk\u00e9ho to m\u011blo b\u00fdt t\u0159i \u010dtvrt\u011b milionu lid\u00ed, do americk\u00e9ho jeden a tri \u010dtvrt\u011b milionu. Prvn\u00ed transporty p\u0159ejely na\u0161e hranice v prosinci t\u00e9ho\u017e roku. <\/p>\n

Vra\u0165me se k po\u010dt\u016fm odsunovan\u00fdch. Podle posledn\u00edho objektivn\u00edho s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu z roku 1930 \u017eilo v \u010ceskoslovensku 3 149 820 N\u011bmc\u016f. Je ov\u0161em pravdou, \u017ee v\u00e1lka a velk\u00e9 ztr\u00e1ty mu\u017esk\u00fdch obyvatel, kte\u0159\u00ed zahynuli na front\u00e1ch, tento po\u010det v\u00fdrazn\u011b sn\u00ed\u017eily. Sice koncern v\u00e1lky p\u0159edev\u0161\u00edm do \u010desk\u00fdch zem\u00ed se nast\u011bhovali tzv. n\u00e1rodn\u00ed host\u00e9, tedy N\u011bmci, kte\u0159\u00ed \u017eili na v\u00fdchod\u011b a ut\u00edkali p\u0159ed Rudou arm\u00e1dou, ale v\u011bt\u0161ina z nich tak\u00e9 z na\u0161eho \u00fazem\u00ed p\u0159ed Rudou arm\u00e1dou v\u010das uprchla. l n\u011bme\u010dt\u00ed pohlav\u00e1\u0159i a jejich rodiny na\u0161e \u00fazem\u00ed opustili v\u011bt\u0161inou je\u0161t\u011b p\u0159ed osvobozen\u00edm. Tak\u017ee zm\u00edn\u011bn\u00e9 po\u010dty byly zcela jin\u00e9. Je tak\u00e9 skute\u010dnost\u00ed, \u017ee obyvatel\u00e9 z \u0161umavsk\u00fdch okres\u016f a dal\u0161\u00edch p\u0159\u00edhrani\u010dn\u00edch lokalit \u010dasto na odsun ne\u010dekali a i s cel\u00fdm majetkem p\u0159e\u0161li v t\u00e9 dob\u011b je\u0161t\u011b nehl\u00eddan\u00e9 hranice do N\u011bmecka \u010di Rakouska. <\/p>\n

Konkr\u00e9tn\u00ed \u00fadaje, je\u017e vysv\u011btluj\u00ed rozpory mezi po\u010dty obyvatel z roku 1930 a po\u010dty odsunovan\u00fdch, n\u00e1m ve sv\u00e9 knize Vyst\u011bhov\u00e1n\u00ed N\u011bmc\u016f z Brna a odsun z jihomoravsk\u00e9ho pohrani\u010d\u00ed na p\u0159\u00edkladu mikulovsk\u00e9ho okresu p\u0159edlo\u017eil profesor Silvestr Nov\u00e1\u010dek. Uv\u00e1d\u00ed zde, \u017ee na Mikulovsku po vyhn\u00e1n\u00ed Cech\u016f a \u017did\u016f v roce 1938 a\u017e 1940 \u017eilo na 50 a\u017e 55 000 n\u011bmeck\u00fdch ob\u010dan\u016f, p\u0159i\u010dem\u017e odsunuto bylo 19112 lid\u00ed. Kam zmizelo t\u011bch t\u0159icet \u010d\u00ed v\u00edce tis\u00edc N\u011bmc\u016f z okresu Mikulov? Prvn\u00ed st\u011bhov\u00e1n\u00ed bylo pln\u011b v re\u017eii nacistick\u00fdch \u00fa\u0159ad\u016f. Do Rakouska \u010di d\u00e1le se i s traktory, sanitn\u00edmi auty, hasi\u010dsk\u00fdmi st\u0159\u00edka\u010dkami a dal\u0161\u00edm za\u0159\u00edzen\u00edm t\u011bsn\u011b po 15. dubnu p\u0159esunulo na dva tis\u00edce ob\u010dan\u016f, t\u011bsn\u011b p\u0159ed p\u0159\u00edchodem Rud\u00e9 arm\u00e1dy dal\u0161\u00edch asi dvacet tis\u00edc osob. <\/p>\n

P\u0159edpokl\u00e1dalo se toti\u017e, \u017ee Mikulov se stane pevnost\u00ed, na n\u00ed\u017e by si Rud\u00e1 arm\u00e1da mohla vyl\u00e1mat zuby. Nacistick\u00e9 velen\u00ed v\u0161ak usoudilo, \u017ee lep\u0161\u00ed obrann\u00e1 linie je \u0159eka Dyje. Proto je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u0159\u00edchodem Rud\u00e9 arm\u00e1dy 22. dubna nacist\u00e9 z\u00e1mek zap\u00e1lili. Byly v n\u011bm uskladn\u011bny cennosti svezen\u00e9 z mnoha evropsk\u00fdch muze\u00ed, kter\u00e9, kdy\u017e zjistili, \u017ee je nemaj\u00ed \u010das odv\u00e9zt, polili benzinem a zni\u010dili. Zachr\u00e1nit se poda\u0159ilo nemnoh\u00e9. Dal\u0161\u00ed n\u011bme\u010dt\u00ed obyvatel\u00e9 Mikulovska se p\u0159esunuli do Rakouska \u010di d\u00e1le i se sv\u00fdmi v\u011bcmi ji\u017e po osvobozen\u00ed. Nebylo s\u00edly ani snahy zabr\u00e1nit t\u011bmto p\u0159esun\u016fm. Na rozd\u00edl od t\u011bch, kte\u0159\u00ed byli pozd\u011bji odsunuti, stalo se tak v\u011bt\u0161inou s cel\u00fdm majetkem. Je nespr\u00e1vn\u00e9 dnes t\u011bmto lidem a jejich potomk\u016fm p\u0159isuzovat n\u00e1zev \u00bbodsunut\u00ed\u00ab. Neodsunuto z okresu Mikulov bylo 14 400 osob, kte\u0159\u00ed se sice hl\u00e1sili k n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodnosti, ale ve skute\u010dnosti N\u011bmci nebyl\u00ed. \u0160lo nejen o antifa\u0161isty, ale i o \u017didy, Charv\u00e1ty hl\u00e1s\u00edc\u00ed se k n\u011bmectv\u00ed, Raku\u0161any, 252 opu\u0161t\u011bn\u00fdch d\u011bt\u00ed, apod.) <\/p>\n

Tak\u017ee nakonec z cel\u00e9ho \u010ceskoslovenska bylo odsunuto 2 232 544 N\u011bmc\u016f. Po\u010dty antifa\u0161ist\u016f, kte\u0159\u00ed se bu\u010f sou\u010dasn\u011b \u010di pozd\u011bji vyst\u011bhovali tak\u00e9, a\u010d nemuseli, se konce roku 1946 pohybovaly kolem devades\u00e1ti tis\u00edc. \u010c\u00edslo v\u0161ak nebylo kone\u010dn\u00e9, proto\u017ee i v dal\u0161\u00edch letech se n\u011bkte\u0159\u00ed n\u011bme\u010dt\u00ed ob\u010dan\u00e9, kter\u00fdch se odsun net\u00fdkal, st\u011bhovali za sv\u00fdmi p\u0159\u00edbuzn\u00fdmi anebo proto, \u017ee cht\u011bli pomoci budovat demokratick\u00e9 N\u011bmecko. Mezi n\u011b pat\u0159ili i mal\u00ed\u0159 karikaturista Lev Haas, spisovatel Louis Furnberg a dal\u0161\u00ed. V zemi tedy z\u016fstalo podle statistick\u00fdch \u00fadaj\u016f je\u0161t\u011b 240 000 N\u011bmc\u016f, 53 103 jejich rodinn\u00fdch p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f a 1 876 \u017did\u016f hl\u00e1s\u00edc\u00edch se k n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodnosti. <\/p>\n

Odsun<\/strong> <\/p>\n

Odsun za\u010dal soupisem obyvatel. Ti N\u011bmci, kte\u0159\u00ed se neprovinili proti \u010deskoslovensk\u00e9mu st\u00e1tu, antifa\u0161ist\u00e9 \u010dasto pr\u00e1v\u011b vr\u00e1tiv\u0161\u00ed se z koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f, z n\u011bj byli vyjmuti. Prvn\u011b jmenovan\u00ed museli svou v\u011brnost republice \u010di loaj\u00e1lnost v\u016f\u010di nen\u011bmeck\u00e9mu obyvatelstvu prok\u00e1zat. Proto na v\u0161ech budov\u00e1ch n\u00e1rodn\u00edch v\u00fdbor\u016f, jako\u017eto nov\u00fdch nositel\u016f moci, byly vyv\u011b\u0161eny listiny se jm\u00e9ny \u017eadatel\u016f o vyjmut\u00ed z odsunu. M\u00e1m p\u0159ed sebou takov\u00fd seznam z n\u011bkolika pra\u017esk\u00fdch \u010dtvrt\u00ed. Jen ze Stra\u0161nic \u017e\u00e1dalo o to, aby mohli v \u010cSR z\u016fstat, osmat\u0159icet N\u011bmc\u016f, ze Z\u00e1b\u011bhlic a Zahradn\u00edho m\u011bsta pak osmdes\u00e1t dev\u011bt, z Hostiva\u0159e dokonce \u0161edes\u00e1t sedm cel\u00fdch rodin. Zve\u0159ejn\u011bn\u00ed seznamu m\u011blo za c\u00edl zjistit, zda v okol\u00ed skute\u010dn\u011b nen\u00ed n\u011bkdo, komu bylo zm\u00edn\u011bn\u00fdmi N\u011bmci ubl\u00ed\u017eeno. Pokud nikdo nem\u011bl nic proti tomu, aby N\u011bmci zve\u0159ejn\u011bn\u00ed v seznamu z\u016fstali v republice, odsun se jich net\u00fdkal. <\/p>\n

Spojenci po schv\u00e1len\u00ed odsunu \u017e\u00e1dali jen \u010deskoslovenskou vl\u00e1du o jeho hum\u00e1nn\u00ed zabezpe\u010den\u00ed. K tomu pak byly vyd\u00e1ny ministerstvem vnitra z\u00e1vazn\u00e9 sm\u011brnice. Li\u0161ily se pon\u011bkud podle toho, do kter\u00e9 z\u00f3ny byli odsunovan\u00ed odesl\u00e1ni, i kdy\u017e rozd\u00edly byly minim\u00e1ln\u00ed. Musely b\u00fdt tak\u00e9 odsouhlaseny s americk\u00fdmi a sov\u011btsk\u00fdmi partnery, i kdy\u017e do americk\u00e9 z\u00f3ny nastal odsun nepom\u011brn\u011b d\u0159\u00edve. Po dohod\u011b s americkou stranou osoby, kter\u00e9 m\u011bly v americk\u00e9m p\u00e1smu p\u0159\u00edbuzn\u00e9, byly odsunov\u00e1ny v prvn\u00ed f\u00e1zi, sirotci z\u016fstal\u00ed zat\u00edm na m\u00edst\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e jen \u010d\u00e1st byla n\u00e1sledn\u011b tak\u00e9 odsunuta, a t\u00fdkala se jich a\u017e dal\u0161\u00ed jedn\u00e1n\u00ed, t\u011bhotn\u00e9 \u017eeny nesm\u011bly b\u00fdt \u0161est t\u00fddn\u016f p\u0159ed a po porodu odsunuty, choromysln\u00ed ode\u0161li v pozd\u011bj\u0161\u00edch etap\u00e1ch a a\u017e na americk\u00e9 stran\u011b pro n\u011b byly p\u0159ipraveny podm\u00ednky, nemocn\u00ed pak a\u017e po rozhodnut\u00ed k tomu ur\u010den\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f, co\u017e kontrolovaly spojeneck\u00e9 org\u00e1ny. <\/p>\n

Co s sebou odsunovan\u00e9 osoby mohly vz\u00edt? Zavazadla do v\u00e1hy pades\u00e1ti kilogram\u016f, p\u0159i\u010dem\u017e v ru\u010dn\u00edm mohl ka\u017ed\u00fd m\u00edt dal\u0161\u00edch p\u011bt kilo. \u0158emesln\u00edci, kte\u0159\u00ed si vezli s sebou sv\u00e9 n\u00e1stroje, mohli v\u0161ak odv\u00e1\u017eet v\u011bci do sedmdes\u00e1ti kilogram\u016f, a to nap\u0159\u00edklad i \u0161ic\u00ed stroje. Ka\u017ed\u00e1 odsunovan\u00e1 osoba dost\u00e1vala s sebou tis\u00edc marek, pozd\u011bji byla tato \u010d\u00e1stka sn\u00ed\u017eena na p\u011bt set. Zak\u00e1z\u00e1n byl v\u00fdvoz zlata, krom\u011b snubn\u00edch prsten\u016f, st\u0159\u00edbra, drah\u00fdch kamen\u016f a um\u011bleck\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f. Ka\u017ed\u00e9 odsunovan\u00e9 osob\u011b bylo podle tzv. Prozat\u00edmn\u00edch sm\u011brnic a z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed proviantem vyd\u00e1no ze st\u00e1tn\u00edch z\u00e1sob tis\u00edc gram\u016f brambor, \u010dty\u0159icet p\u011bt gram\u016f um\u011bl\u00fdch tuk\u016f, sto dvacet gram\u016f cukru, patn\u00e1ct set gram\u016f \u017eitn\u00e9ho chleba, co\u017e bylo mo\u017en\u00e9 z\u010d\u00e1sti nahradit pe\u010divem. Pokud se transport pozdr\u017eel, vyd\u00e1valy se potraviny znovu. M\u00e1m p\u0159ed sebou z\u00e1znam z odsunu z Falknova (Sokolov). Zde byly rozhodnut\u00edm m\u00edstn\u00edch org\u00e1n\u016f vyd\u00e1v\u00e1ny je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed potraviny. Jde o souhrnnou sumu pro 5683 odsunovan\u00fdch d\u011bt\u00ed a 36 767 dosp\u011bl\u00fdch bylo do vlak\u016f p\u0159ed\u00e1no 999 kg k\u00e1vy pro d\u011bti a 1285 kg pro dosp\u011bl\u00e9, 4708 litr\u016f ml\u00e9ka pro d\u011bti a 4866 l pro dosp\u011bl\u00e9, 1739 kg lu\u0161t\u011bnin pro dosp\u011bl\u00e9 a 4233 kg pro d\u011bti, 954 kg krupice pro d\u011bti a 60 kg pro dosp\u011bl\u00e9. <\/p>\n

Transportn\u00ed vag\u00f3ny, jak potvrzuje profesor Silvestr Nov\u00e1\u010dek, m\u011bly \u010dty\u0159icet vag\u00f3n\u016f pro osoby, jeden vag\u00f3n s potravinami na cestu, jeden vag\u00f3n s doprovodnou str\u00e1\u017e\u00ed a jeden vag\u00f3n pro zdravotn\u00ed slu\u017ebu, kterou vykon\u00e1vali dobrovoln\u011b \u010de\u0161t\u00ed l\u00e9ka\u0159i a \u010desk\u00e9 zdravotn\u00ed sestry. V jednom vag\u00f3nu mohlo b\u00fdt nejv\u00fd\u0161e t\u0159icet osob, v jednom transportu tis\u00edc dv\u011b st\u011b. Tyto po\u010dty byly kontrolov\u00e1ny spojeneck\u00fdmi org\u00e1ny. <\/p>\n

Ob\u010danstv\u00ed a majetek<\/strong> <\/p>\n

Emanuel Mandler, J\u00e1n Mlyn\u00e1rik a dal\u0161\u00ed se neust\u00e1le zmi\u0148uj\u00ed o \u010deskoslovensk\u00fdch ob\u010danech n\u00e1siln\u011b vyst\u011bhovan\u00fdch ze zem\u011b. Vyz\u00fdvaj\u00ed nejen k omluv\u011b za \u00bbtransfer\u00ab (vyhn\u00e1n\u00ed), ale n\u011bkte\u0159\u00ed z dal\u0161\u00edch obh\u00e1jc\u016f Havlovy omluvy se zmi\u0148uji i o n\u00e1vratu \u010di alespo\u0148 kompenzaci zabaven\u00e9ho majetku. Zmi\u0148me se jen o n\u011bkter\u00fdch pr\u00e1vn\u00edch aspektech. P\u0159edev\u0161\u00edm – podle Z\u00e1kona na ochranu republiky z 19. b\u0159ezna 1923 ten, kdo se pokus\u00ed \u00bbn\u00e1sil\u00edm p\u0159ivt\u011bliti ciz\u00edmu st\u00e1tu \u00fazem\u00ed republiky nebo odtrhnouti od n\u011bho jeho \u010d\u00e1st\u00ab, bude potrest\u00e1n t\u011b\u017ek\u00fdm \u017eal\u00e1\u0159em, a to dokonce a\u017e na do\u017eivot\u00ed. P\u0159es osmdes\u00e1t procent sudeton\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva sdru\u017een\u00e9ho v Sudeton\u011bmeck\u00e9 stran\u011b se o to pokusilo n\u011bkolikr\u00e1t a jejich postoje, je\u017e umo\u017enily Hitlerovi vyvinout tlak na mocnosti, nakonec m\u011bly v\u00fdsledek v odtr\u017een\u00ed pohrani\u010dn\u00edch oblast\u00ed a nakonec i v okupaci zem\u011b. Aby se n\u011bco podobn\u00e9ho nemohlo ji\u017e v budoucnu opakovat, vl\u00e1da \u010ceskoslovenska a prezident Dr. Bene\u0161 se postavili za odsun n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva s v\u00fdjimkou antifa\u0161ist\u016f a dal\u0161\u00edch vytipovan\u00fdch osob. To potvrdila 2. srpna 1945 i Postupimsk\u00e1 konference t\u0159\u00ed mocnost\u00ed. V t\u00e9 dob\u011b v\u0161ak ji\u017e v\u011bt\u0161ina N\u011bmc\u016f \u010deskoslovensk\u00e9 ob\u010danstv\u00ed nem\u011bla, proto\u017ee se ho dobrovoln\u011b vzdala po z\u00e1boru na\u0161eho \u00fazem\u00ed. <\/p>\n

Pokud jde o po\u017eadavek na \u00bbnavr\u00e1cen\u00ed\u00ab majetku nebo alespo\u0148 na jeho kompenzaci, je t\u0159eba p\u0159ipomenout, \u017ee st\u00e1le plat\u00ed Dohoda o reparac\u00edch od N\u011bmecka, o zalo\u017een\u00ed Mezispojeneck\u00e9ho repara\u010dn\u00edho \u00fa\u0159adu a o vr\u00e1cen\u00ed m\u011bnov\u00e9ho zlata, kter\u00e1 byla podeps\u00e1na v Pa\u0159\u00ed\u017ei dne 14. ledna 1946, v n\u00ed\u017e se prav\u00ed, \u017ee vl\u00e1da \u010cSR m\u00e1 pr\u00e1vo p\u0159isvojit si dal\u0161\u00ed n\u011bmeck\u00fd majetek v \u00bbsouvislosti s odsunem b\u00fdval\u00fdch \u010deskoslovensk\u00fdch p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f z \u010cSR do N\u011bmecka\u00ab. V \u010dl\u00e1nku D se dokonce zd\u016fraz\u0148uje, \u017ee do reparac\u00ed se nepo\u010d\u00edt\u00e1 majetek zkonfiskovan\u00fd v souvislosti s odsunem. <\/p>\n

To v\u0161e n\u011bmeck\u00e1 vl\u00e1da stvrdila v tzv. Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fdch dohod\u00e1ch po 23. \u0159\u00edjnu 1954 s t\u00edm, \u017ee se zavazuje neuplat\u0148ovat \u017e\u00e1dn\u00e9 majetkov\u00e9 po\u017eadavky v\u016f\u010di \u017e\u00e1dn\u00fdm zem\u00edm v\u00edt\u011bzn\u00e9 koalice, je\u017e vyplynuly z pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed. <\/p>\n

Jaroslav KOJZAR <\/p>\n

Z \u010dasopisu Alternativy (spole\u010densko-politick\u00fd magaz\u00edn Hal\u00f3 novin), \u010d.1\/2007, e-mail alternativy@halonoviny.cz<\/a> <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

V polovin\u011b leto\u0161n\u00edho roku Berndt Posselt, p\u0159edseda Sudeton\u011bmeck\u00e9ho landsman\u0161aftu, ve\u0159ejn\u011b napadl prezidenta Dr. Edvarda Bene\u0161e. Nazval ho dokonce ur\u00e1\u017eliv\u00fdm jm\u00e9nem.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":63,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/733"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=733"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/733\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/63"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=733"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=733"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=733"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}