{"id":736,"date":"2007-09-26T18:15:03","date_gmt":"2007-09-26T16:15:03","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2007\/09\/26\/sovtsky-svaz-stalinismusq-a-my\/"},"modified":"2007-09-26T18:15:03","modified_gmt":"2007-09-26T16:15:03","slug":"sovtsky-svaz-stalinismusq-a-my","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2007\/09\/26\/sovtsky-svaz-stalinismusq-a-my\/","title":{"rendered":"SOV\u011aTSK\u00dd SVAZ, \u201eSTALINISMUS“ A MY"},"content":{"rendered":"

\"logo\"Bohu\u017eel, v minulosti jsme se od z\u00e1kladu a v\u011bcn\u011b probl\u00e9mem "stalinismu" a t\u0159ic\u00e1t\u00fdch a \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00fdch let nezab\u00fdvali. A\u017e po z\u00e1niku Sov\u011btsk\u00e9ho svazu a dal\u0161\u00edch socialistick\u00fdch zem\u00ed vnutili n\u00e1m kontrarevoluce a triumfuj\u00edc\u00ed nep\u0159\u00e1tel\u00e9, abychom se zpracov\u00e1v\u00e1n\u00edm sv\u00e9 historie za\u010dali zab\u00fdvat. Vedouc\u00ed funkcion\u00e1\u0159i mnoh\u00fdch stran se pod\u0159\u00eddili tomuto tlaku a osvojili si nejen dikc\u00ed, n\u00fdbr\u017e i zp\u016fsob my\u0161len\u00ed na\u0161ich nep\u0159\u00e1tel. <\/p>\n

<\/p>\n

\u00a0 <\/p>\n

P\u0159\u00ed\u010diny ud\u00e1lost\u00ed tohoto obdob\u00ed nebyly dosud prozkoum\u00e1ny objektivn\u011b a v\u011bdecky, se zv\u00e1\u017een\u00edm v\u0161ech podm\u00ednek. Argumenty protivn\u00edk\u016f nebyly prohl\u00e9dnuty, n\u00fdbr\u017e emocion\u00e1ln\u00edm zp\u016fsobem p\u0159evzaty. Za\u010dalo se s ospravedl\u0148ov\u00e1n\u00edm, omlouv\u00e1n\u00edm, podb\u00edzen\u00edm se, "\u00fa\u010dtov\u00e1n\u00edm". Mnoz\u00ed soudruzi, kte\u0159\u00ed osobn\u011b v\u00fdstavbu SSSR, t\u0159ic\u00e1t\u00e1 a \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00e1 l\u00e9ta v Sov\u011btsk\u00e9m svazu, obranu SSSR proti vnit\u0159n\u00edm a vn\u011bj\u0161\u00edm nep\u0159\u00e1tel\u016fm aktivn\u011b pro\u017eili, m\u011bli o tom mnoho poznatk\u016f. Ale proto\u017ee byli stoupenci Sov\u011btsk\u00e9ho svazu a proti nep\u0159\u00e1tel\u016fm socialismu, ml\u010deli. Domn\u00edvali se, \u017ee by t\u00edm prvn\u00edmu socialistick\u00e9mu st\u00e1tu u\u0161kodili. Mysl\u00edm, \u017ee jim to dnes nelze vy\u010d\u00edtat. <\/p>\n

P\u0159edpokl\u00e1dali, \u017ee v archivech b\u00fdval\u00e9ho Sov\u011btsk\u00e9ho svazu je k vysv\u011btlen\u00ed v\u0161ech ot\u00e1zek dost neuve\u0159ejn\u011bn\u00e9ho materi\u00e1lu. Bohu\u017eel, mnoho t\u011bchto dokument\u016f bylo b\u011bhem kontrarevoluce a po n\u00ed z jak\u00fdchkoli d\u016fvod\u016f p\u0159ehr\u00e1no do rukou nep\u0159\u00e1tel. Kdy\u017e n\u011bkdo (jako nap\u0159. j\u00e1) pat\u0159\u00ed k t\u011bm, jejich\u017e rodina byla v t\u00e9to dob\u011b posti\u017eena, je pro n\u011bj zvl\u00e1\u0161t\u011b t\u011b\u017ek\u00e9 tyto ud\u00e1losti objektivn\u011b posuzovat. Ale pro n\u00e1s, komunisty, je pr\u00e1v\u011b dnes, 13 let po v\u00edt\u011bzstv\u00ed kontrarevoluce v SSSR a v dal\u0161\u00edch socialistick\u00fdch zem\u00edch, nutn\u00e9, abychom o tom mluvili – ale jako komunist\u00e9, vych\u00e1zej\u00edce z historick\u00fdch skute\u010dnost\u00ed, a nikoli tak, abychom jako antistalinist\u00e9 nahr\u00e1vali nep\u0159\u00edteli. To je d\u016fle\u017eit\u00e9 zvl\u00e1\u0161t\u011b p\u0159i \u00favah\u00e1ch o programu strany. <\/p>\n

Rusk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e byla v r. 1917 uvnit\u0159 kapitalistick\u00e9ho syst\u00e9mu "okrajovou zem\u00ed" . Existovala sice pr\u016fmyslov\u00e1 centra, ale nejv\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed obyvatelstva bylo rolnictvo. Vysok\u00e9 bylo procento negramotn\u00fdch (nevolnictv\u00ed bylo zru\u0161eno teprve v r.1861.) Zhroucen\u00ed carismu bylo pro v\u0161echno obyvatelstvo vysvobozen\u00edm; slab\u00e1 bur\u017eoazie tu st\u00e1la oproti sice stejn\u011b slab\u00e9mu, ale bojovn\u00e9mu proletari\u00e1tu. Revoluce byla vedena d\u011bln\u00edky, ale podporov\u00e1na masou rolnictva, proto\u017ee d\u011blnick\u00e1 t\u0159\u00edda se uk\u00e1zala jedin\u011b schopnou proti nep\u0159\u00e1telsk\u00e9mu sv\u011btu zv\u00edt\u011bzit. Prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lkou, revoluci a ob\u010danskou v\u00e1lkou a ciz\u00ed intervenc\u00ed byla v\u00fdrobn\u00ed z\u00e1kladna rozvr\u00e1cena. V\u00fdstavba zem\u011b byla pak nesm\u00edrn\u00e9 zt\u00ed\u017eena hospod\u00e1\u0159skou blok\u00e1dou Z\u00e1padu. <\/p>\n

V dob\u011b \u0158\u00edjnov\u00e9 revoluce byly ekonomick\u00e9 a politicko-spole\u010densk\u00e9 podm\u00ednky a stupe\u0148 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed lidu pro p\u0159echod od feud\u00e1ln\u011b absolutistick\u00e9ho stadia kapitalismu – obecn\u011b – pro p\u0159echod k socialismu nezral\u00e9. Prvn\u00edm a n\u011bj nal\u00e9hav\u011bj\u0161\u00ed m \u00fakolem sov\u011btsk\u00e9 vl\u00e1dy po \u0158\u00edjnov\u00e9 revoluci bylo urychlen\u011b zemi ztechni\u010dn\u011bt a zpr\u016fmyslnit, aby by byla p\u0159ekon\u00e1no v\u00fdvojov\u00e9 zpo\u017ed\u011bn\u00ed, pozvednuta \u017eivotni \u00farove\u0148 a vzd\u011blanost lidu. aby se pracuj\u00edc\u00edm dostalo soci\u00e1ln\u00edho zabezpe\u010den\u00ed. A aby se st\u00e1t stal schopn\u00fdm k obran\u011b proti ciz\u00ed intervenci. Toho bylo s nesm\u00edrn\u00fdm \u00fasil\u00edm dosa\u017eeno, ale za obrovsk\u00fdch ob\u011bt\u00ed, p\u0159\u00edsn\u00fdmi opat\u0159en\u00edmi v oblasti v\u00fdstavby a v\u00fdchovy, p\u0159i \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e9m odsunut\u00ed c\u00edlov\u00fdch p\u0159edstav o socialistick\u00e9 spole\u010dnosti. T\u0159\u00eddn\u00ed boj trv\u00e1 i b\u011bhem v\u00fdstavby socialismu, zost\u0159ov\u00e1n vn\u011bj\u0161\u00edm ohro\u017een\u00edm. S\u00edla v\u011bdom\u00ed p\u016fsob\u00ed nejen na stran\u011b revoluce, n\u00fdbr\u017e tak\u00e9 na stran\u011b odporu a otev\u0159en\u00e9 kontrarevoluce (Chru\u0161\u010dov, Gorba\u010dov). P\u0159echod k socialismu je dlouhodobou z\u00e1le\u017eitost\u00ed. Z\u00e1kladem je odstran\u011bn\u00ed ekonomick\u00fdch z\u00e1klad\u016f t\u0159\u00eddn\u00ed struktury, politick\u00e1 jednota socialistick\u00e9ho st\u00e1tn\u00edho veden\u00ed, p\u0159estavba v oblasti v\u00fdchovy – za spolupr\u00e1ce v\u011bt\u0161iny lidu. To op\u011bt vy\u017eaduje \u00fa\u010dast lidu na st\u00e1tn\u00ed \u010dinnosti, formy demokracie od zdola nahoru, roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed instituci samospr\u00e1vy, spolurozhodov\u00e1n\u00ed v z\u00e1vodech, atd. Mnoho z toho bylo obsa\u017eeno, ale jenom \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b uskute\u010dn\u011bno v \u00fastav\u011b z r. 1937. <\/p>\n

Sov\u011btsk\u00fd svaz musel p\u0159i ji\u017e uskute\u010d\u0148ovan\u00e9m p\u0159echodu k socialismu doh\u00e1n\u011bt stupe\u0148 v\u00fdvoje kapitalismu, \u010d\u00edm\u017e vznikaly politicko ekonomick\u00e9 probl\u00e9my a protiklady. Chyb\u011bla ekonomick\u00e1 z\u00e1kladna, vysp\u011bl\u00e1 d\u011blnick\u00e1 t\u0159\u00edda, zku\u0161enost mas – v\u0161e nutn\u00e9 k vybudov\u00e1n\u00ed demokratick\u00fdch struktur st\u00e1tu. Chyb\u011blo sv\u011bton\u00e1zorov\u00e9 hnut\u00ed, pot\u0159ebn\u00e9 pro vzd\u011bl\u00e1n\u00ed lidu, pro osv\u011btu. Pro spr\u00e1vu musel b\u00fdt nevyhnutn\u011b p\u0159evzat byrokratick\u00fd apar\u00e1t. P\u0159es to v\u0161echno bylo za veden\u00ed mal\u00e9, ale ob\u011btav\u00e9 komunistick\u00e9 strany uskute\u010dn\u011bno radik\u00e1ln\u00ed zrevolucionizov\u00e1n\u00ed v\u00fdrobn\u00edch vztah\u016f. Ty v\u0161ak mohly fungovat jen tehdy, kdy\u017e strana na sebe vzala administrativn\u00ed a v\u00fdchovn\u00e9 \u00fakoly – co\u017e by p\u0159i postupn\u00e9m, organick\u00e9m v\u00fdvoji m\u011bla p\u0159evz\u00edt d\u011blnick\u00e1 t\u0159\u00edda. T\u00edm byl zalo\u017een vznik byrokratick\u00e9ho stranick\u00e9ho apar\u00e1tu. Za podm\u00ednek spole\u010densk\u00e9 a ekonomick\u00e9 nezralosti nebylo jin\u00e9ho v\u00fdchodiska. Diktatura proletari\u00e1tu mohla b\u00fdt dlouhou dobu jen diktaturou strany. A t\u00edmto zp\u016fsobem byla v obrovsk\u00e9m tempu a pod tlakem uskute\u010dn\u011bna kolektivizace zem\u011bd\u011blstv\u00ed, v\u00fdstavba obrovsk\u00e9ho pr\u016fmyslu, roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed obs\u00e1hl\u00e9ho syst\u00e9mu lidov\u00e9 v\u00fdchovy. <\/p>\n

Na tyto podm\u00ednky rozporupln\u00e9ho v\u00fdvoje sov\u011btsk\u00e9 spole\u010dnosti onoho obdob\u00ed je t\u0159eba br\u00e1t z\u0159etel p\u0159i pohledu m\u00e1 v\u00fdvoj socialismu v SSSR a na vedouc\u00ed roli Sov\u011btsk\u00e9ho svazu v mezin\u00e1rodn\u00edm komunistick\u00e9m hnut\u00ed. <\/p>\n

Fakt zat\u00fdk\u00e1n\u00ed, pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed a proces\u016f v t\u0159ic\u00e1t\u00fdch a \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech v Sov\u011btsk\u00e9m svazu p\u0159edstavuje pro komunisty velk\u00fd probl\u00e9m. Proto\u017ee vedle od\u016fvodn\u011bn\u00fdch p\u0159\u00edpad\u016f odsouzen\u00ed a poprav \u0161pion\u016f, kolaborant\u016f, sabot\u00e9r\u016f a diverzant\u016f, tedy nep\u0159\u00e1tel Sov\u011btsk\u00e9ho svazu, do\u0161lo tak\u00e9 k neopr\u00e1vn\u011bn\u00fdm obvin\u011bn\u00edm a rozsudk\u016fm. Socialistick\u00e1 z\u00e1konnost byla mnohokr\u00e1t poru\u0161ena, to je nepochybn\u00e9. Ale tenkr\u00e1t byla nutn\u00e1 velik\u00e1 bd\u011blost, nebo\u0165 nejen uvnit\u0159 existovalo mnoho nep\u0159\u00e1tel; byly dob\u0159e zn\u00e1my i \u00fato\u010dn\u00e9 pl\u00e1ny n\u011bmeck\u00e9ho fa\u0161ismu. \u010cteme-li zpr\u00e1vy tehdej\u0161\u00edho vyslance USA z doby proces\u016f (1937-1941) (J.E.Davies. "Vyslancem v Moskv\u011b" – autentick\u00e9 a d\u016fv\u011brn\u00e9 zpr\u00e1vy o Sov\u011btsk\u00e9m svazu a\u017e do \u0159\u00edjna 1941), dov\u00edd\u00e1me se nap\u0159. o procesu proti Bucharinovi m.j. 17.3.1938: "…Obecn\u00fdm m\u00edn\u011bn\u00edm t\u011bch diplomat\u016f, kte\u0159\u00ed byli pravideln\u011b p\u0159\u00edtomni jedn\u00e1n\u00ed bylo, \u017ee proces odhalil siln\u00fd politick\u00fd a nanejv\u00fd\u0161 v\u00e1\u017en\u00fd komplot, co\u017e diplomat\u016fm vysv\u011btlilo mnoh\u00e9 dosud nevysv\u011btliteln\u00e9 ud\u00e1losti minul\u00fdch \u0161esti m\u011bs\u00edc\u016f." <\/p>\n

Soud\u00edme-li, \u017ee Davies a Pritt (a Brecht) soudili spr\u00e1vn\u011b o moskevsk\u00fdch procesech, vyvst\u00e1v\u00e1 nutn\u011b ot\u00e1zka: jestli\u017ee Chru\u0161\u010dov a Gorba\u010dov dodate\u010dn\u011b v on\u011bch procesech odsouzen\u00e9 prohl\u00e1sili za nevinn\u00e9, ned\u011blali to proto, \u017ee s nimi sympatizovali, nebo (Chru\u0161\u010dov) byli jejich tajn\u00fdmi komplici a cht\u011bli onu v minulosti ztroskotanou v\u011bc dov\u00e9st do konce? (K.Gossweiler, "Proti revizionismu", Mnichov 1997). <\/p>\n

Hlavn\u00edm argumentem "antistalinist\u016f" jsou procesy proti n\u011bkdej\u0161\u00edm funkcion\u00e1\u0159\u016fm KSSS a repres\u00e1lie proti kulak\u016fm, agent\u016fm a \u0161pion\u016fm, disident\u016fm a sabot\u00e9r\u016fm a jin\u00fdm skute\u010dn\u00fdm nebo domn\u011bl\u00fdm nep\u0159\u00e1tel\u016fm. Velk\u00e1 \u010d\u00e1st obvin\u011bn\u00fdch byla asi nevinn\u00fdmi ob\u011btmi denunciant\u016f, \u0161plhoun\u016f atd. a nikoli ob\u011btmi opr\u00e1vn\u011bn\u00e9 bd\u011blosti – zvl\u00e1\u0161t\u011b po uchopen\u00ed moci\u00a0 Hitlerem v N\u011bmecku a p\u0159i jeho zu\u0159iv\u00fdch \u0161tvav\u00fdch projevech a hore\u010dn\u00fdch p\u0159\u00edprav\u00e1ch na "kone\u010dn\u00fd boj proti \u017eidobol\u0161evick\u00e9mu sv\u011btov\u00e9mu spiknut\u00ed." Stalin jist\u011b v\u011bd\u011bl o velk\u00e9 tvrdosti v\u016f\u010di t\u011bm,\u00a0\u00a0 kte\u0159\u00ed neodpov\u00eddali vysok\u00fdm n\u00e1rok\u016fm na discipl\u00ednu a spolehlivost, je\u017e vy\u017eadovala tehdej\u0161\u00ed\u00a0\u00a0 vn\u011bj\u0161\u00ed i vnit\u0159n\u00ed situace Sov\u011btsk\u00e9ho svazu, nebo kte\u0159\u00ed se tomu stav\u011bli na odpor. Doch\u00e1zelo tak\u00e9 k udava\u010dstv\u00ed, sv\u00e9voln\u00e9mu jedn\u00e1n\u00ed a p\u0159ehmat\u016fm policie a soud\u016f, zp\u016fsoben\u00fdm prolet\u00e1\u0159i, kte\u0159\u00ed se teprve ned\u00e1vno nau\u010dili \u010d\u00edst a ps\u00e1t a podle toho ch\u00e1pali "revolu\u010dn\u00ed bd\u011blost."\u00a0 Doch\u00e1zelo p\u0159itom k t\u011b\u017ek\u00e9mu poru\u0161ov\u00e1n\u00ed socialistick\u00e9 z\u00e1konnosti, j\u00edm\u017e na\u0161i protivn\u00edci pokrytecky operuj\u00ed ve jm\u00e9nu lidskosti, kterou imperialismus ka\u017edodenn\u011b po\u0161lap\u00e1v\u00e1 daleko v\u00edce ne\u017e\u00a0 kdykoli "stalinismus". Monstr\u00f3zn\u00ed zlo\u010diny imperialismu nikdo nevypo\u010d\u00edt\u00e1v\u00e1! Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee vysv\u011btlov\u00e1n\u00ed vnit\u0159n\u00ed a vn\u011bj\u0161\u00ed situace, kter\u00e1 k proces\u016fm a repres\u00edm vedla, neslou\u017e\u00ed k jejich ospravedl\u0148ov\u00e1n\u00ed, jak tvrd\u00ed antistalinist\u00e9. M\u00e1 poslou\u017eit k jejich\u00a0 pochopen\u00ed a pot\u00edr\u00e1n\u00ed hysterie, jej\u00edmu\u017e \u0161\u00ed\u0159en\u00ed revizionist\u00e9 napomohli. <\/p>\n

Co se t\u00fdk\u00e1 tzv. \u010distky d\u016fstojnick\u00e9ho sboru Rud\u00e9 arm\u00e1dy v r. 1938, byly u\u017e jej\u00ed ob\u011bt\u00ed a p\u0159\u00ed\u010diny prov\u011b\u0159eny historiky (viz A. Schon). Velk\u00e1 \u010d\u00e1st vy\u0161\u0161\u00edch a st\u0159edn\u00edch d\u016fstojnick\u00fdch k\u00e1dr\u016f byla p\u0159est\u00e1rl\u00e1 a m\u00e1lo rozum\u011bla modern\u00edmu veden\u00ed v\u00e1lky. Poch\u00e1zeli z doby ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky a v\u00e1lky proti intervent\u016fm, kdy Rudou arm\u00e1du vedl Lev Trockij. Mnoz\u00ed d\u016fstojn\u00edci byli Tr\u00e1ck\u00fdm jmenov\u00e1ni nebo pov\u00fd\u0161eni. Mnoz\u00ed m\u011bli k Trock\u00e9mu bl\u00edzk\u00fd vztah a i\u00a0\u00a0 byli proto pozd\u011bji, kdy\u017e do\u0161lo k i\u00a0\u00a0 proces\u016fm\u00a0\u00a0 proti\u00a0\u00a0 trockistick\u00e9 a bucharinsk\u00e9 opozici, pova\u017eov\u00e1ni za\u00a0\u00a0 nespolehliv\u00e9.\u00a0\u00a0 Ona opozice jist\u011b pronikla i do \u010d\u00e1st\u00ed arm\u00e1dy. To byl pro veden\u00ed KSSS dodate\u010dn\u00fd d\u016fvod, aby star\u00fd d\u016fstojnick\u00fd sbor nahradila mlad\u00fdmi k\u00e1dry z vysok\u00fdch vojensk\u00fdch \u0161kol. Tvrd\u00e1 rozhodnut\u00ed, kter\u00fdmi to bylo prov\u00e1zeno, mus\u00ed b\u00fdt nepochopiteln\u00e1 t\u011bm, kdo si neum\u00ed p\u0159edstavit mentalitu, kter\u00e1 v KSSS a v Rud\u00e9 arm\u00e1d\u011b vznikla v nemilosrdn\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lce a v boji proti intervent\u016fm. Psychologicky se st\u00e1le uva\u017eovalo jako za v\u00e1le\u010dn\u00e9ho stavu. Tato mentalita byla podpo\u0159ena nov\u00fdmi hrozbami na Z\u00e1pad\u011b i na V\u00fdchod\u011b. Tvrzen\u00ed, \u017ee \u010distky byly p\u0159\u00ed\u010dinou t\u011b\u017ek\u00fdch por\u00e1\u017eek Rud\u00e9 arm\u00e1dy po napaden\u00ed\u00a0 hitlerovsk\u00fdm\u00a0 N\u011bmeckem, se u\u017e\u00a0 pop\u00edr\u00e1. Hitler v\u011bd\u011bl, \u017ee Rud\u00e1 arm\u00e1da za\u010dala modernizovat\u00a0 sv\u016fj velitelsk\u00fd sbor a svou zbra\u0148ovou techniku.\u00a0\u00a0 Nov\u00e1 letadla, tanky a d\u011blost\u0159electvo, nov\u00e9 ru\u010dn\u00ed paln\u00e9 zbran\u011b\u00a0 atd. nebyly z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti je\u0161t\u011b ve v\u00fdrob\u011b, arm\u00e1da jimi nebyla je\u0161t\u011b b\u011b\u017en\u011b vyzbrojov\u00e1na. Proto se Hitler rozhodl pro \u00fatok a u\u010dinil tak taktikou bleskov\u00e9 v\u00e1lky, vyzkou\u0161en\u00e9 na z\u00e1pad\u011b. V\u0161ichni voj\u00e1ci v\u011bd\u00ed, \u017ee za takov\u00fdch podm\u00ednek je okam\u017eit\u00e1 obrana nesm\u00edrn\u011b t\u011b\u017ek\u00e1. Politicko-v\u011bdeck\u00e1 anal\u00fdza – p\u0159i\u00a0 vynech\u00e1n\u00ed\u00a0 Stalinovy\u00a0 osobnosti –\u00a0 by objasnila\u00a0 historick\u00e9 podm\u00ednky, kter\u00e9 vedly k tomu,\u00a0 co se naz\u00fdv\u00e1\u00a0\u00a0 "stalinismem". Pouh\u00e9 mor\u00e1ln\u00ed odsouzen\u00ed despotick\u00fdch rys\u016f sov\u011btsk\u00e9ho komunismu v dob\u011b obkl\u00ed\u010den\u00ed Sov\u011btsk\u00e9ho svazu m\u016f\u017ee b\u00fdt vedeno \u010dist\u00fdmi \u00famysly, ale nep\u0159iv\u00e1d\u00ed k pochopen\u00ed historick\u00e9 minulosti, kter\u00e9 je nutn\u00e9, aby se j\u00ed porozum\u011blo a aby se jej\u00ed chyby v budoucnosti neopakovaly (H.H.Holz, Por\u00e1\u017eka a budoucnost komunismu). <\/p>\n

Bylo podm\u00edn\u011bno politick\u00fdmi, hospod\u00e1\u0159sk\u00fdmi\u00a0 a\u00a0\u00a0 strategick\u00fdmi okolnostmi, \u017ee se demokracie nemohla rozv\u00edjet tak, jak by to bylo \u017e\u00e1douc\u00ed z na\u0161eho dne\u0161n\u00edho pohledu. K pomal\u00e9mu demokratick\u00e9mu v\u00fdvoji nebyl prost\u011b d\u00e1n prostor. K dispozici byla\u00a0 jen kr\u00e1tk\u00e1 doba. V nejkrat\u0161\u00ed\u00a0 dob\u011b musela\u00a0 b\u00fdt\u00a0 \u010din\u011bna\u00a0 v\u00e1\u017en\u00e1\u00a0 rozhodnut\u00ed\u00a0 (nap\u0159. n\u011bmecko-sov\u011btsk\u00fd pakt o ne\u00fato\u010den\u00ed: SSSR p\u0159istoupil na Berl\u00ednem nab\u00edzen\u00fd pakt, proto\u017ee z\u00e1padn\u00ed mocnosti nebyly ochotny uzav\u0159\u00edt dohodu o spole\u010dn\u00e9 obran\u011b proti fa\u0161istick\u00fdm \u00fato\u010dn\u00edk\u016fm) – jinak by nebylo\u00a0\u00a0 dosa\u017eeno v\u00edt\u011bzstv\u00ed ve v\u00e1lce. Mnoh\u00e1 rozhodnut\u00ed byla asi z dne\u0161n\u00edho hlediska nespr\u00e1vn\u00e1 a mnoh\u00e1 odporovala z\u00e1kladn\u00edm komunistick\u00fdm p\u0159\u00edstup\u016fm. Dnes je snadn\u00e9 mluvit abstraktn\u011b o demokracii a o na\u0161ich p\u0159edstav\u00e1ch o socialismu. "SSSR byl mezi ob\u011bma sv\u011btov\u00fdmi v\u00e1lkami ohro\u017een uvnit\u0159 i zven\u010d\u00ed. V takov\u00e9 situaci se st\u00e1tn\u00ed moc nemohla obej\u00edt bez\u00a0 repres\u00ed. Nebo\u0165 po v\u00edt\u011bzn\u00e9 revoluci je t\u0159eba vl\u00e1dnout s c\u00edlem dos\u00e1hnout bezt\u0159\u00eddn\u00ed spole\u010dnosti. Tento protiklad se za\u00a0 podobn\u00fdch podm\u00ednek bude opakovat"\u00a0 (H.H.Holz,\u00a0 Komunismus dnes, 1995). <\/p>\n

Charlotte Rombach, P\u0159elo\u017eeno z n\u011bmeck\u00e9ho \u010dasopisu Offensive. <\/em> <\/p>\n

Mlad\u00e1 Pravda, \u010dasopis KSM, 9\/2007<\/em> <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Bohu\u017eel, v minulosti jsme se od z\u00e1kladu a v\u011bcn\u011b probl\u00e9mem "stalinismu" a t\u0159ic\u00e1t\u00fdch a \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00fdch let nezab\u00fdvali. A\u017e po z\u00e1niku<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/736"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=736"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/736\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=736"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=736"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=736"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}